Domestikace, tj. zdomácnění zvířat

Domestikace, tj. zdomácnění zvířat, jako kulturizační prvek civilizace nastoupila v několika vlnách. V 1. vlně, v období před 10 – 11 tis. roky, byl jako první domestifikován skot, dále ovce, kozy a prasata. Zhruba před 5 – 6 tis. lety začali být k přenášení nákladů i jízdě lidí využíváni koně, velbloudi a osli. Nejstarší svědectví o zdomácnění oslů pochází ze starověkého Egypta (5 – 6 tis. let) a jen o něco později z Mezopotámie a Iránu. Pomocí DNA bylo dokázáno, že osel domácí byl vyšlechtěn jednak z nubijské formy osla (poddruh Equus sinus africanus) a jednak ze somálské formy osla (poddruh Equus sinus somaliensis), které se od sebe oddělily už před stovkami tisíc let. Faktorem existence těchto dvou forem byla tehdy nepřekročitelná hranice etiopské vysočiny, která zřejmě oddělila i původní směry šíření homidních (lidských) kmenů z území dnešní Keni.
Již zde se projevuje od té doby samozřejmá synergetická provázanost kulturního (civilizačního) vývoje lidstva s jeho hospodářskou (zprvu tedy zemědělskou) činností, neboť každou dějinně významnou civilizaci od dávného starověku prakticky až po raný středověk charakterizuje domestifikace některého ze základních druhů obilovin, ovoce, zeleniny či některých dalších kulturních plodin nebo druhů hospodářských zvířat 6). (viz tabulka o regionálním původu vybraných kulturních plodin, která uvádí přehled základních regionů odpovídajících lokalizaci historických civilizací na jednotlivých kontinentech).
Čína např. proso, ječmen, pohanka, sója, čirok (kaoliang), čaj, skořice, moruše aj.
Indie např. rýže, sezam, baklažán, cukrová třtina, bavlník, citrusy, okurka, mangovník aj.
Zadní Indie např. banánovník, kokosovník, chlebovník, yam, pepřovník, muškátovník aj.
Střední Asie např. hrách, čočka, mrkev, cibule, česnek, špenát, konopí, jabloň, hrušeň, ořešák aj.
Přední Asie např. pšenice, žito, ječmen, oves, len, mák, meloun, tykev, mrkev, třešeň, vinná réva aj.
Jižní Mexiko např. kukuřice, fazole, tykev, batátovník, paprika, bavlník, papaja, rajče, kakaovník aj.
vysokohorská Jižní Amerika např. brambor, rajče,tykev, bavlník, tabák, maniok, podzemnice olejná, ananasovník, jahodník aj.
nížinně tropická
Jižní Amerika např. maniok, kaučukovník, kakaovník, ananasovník, podzemnice olejná aj.
Etiopie např. pšenice, ječmen, čirok, hrách, sezam, kávovník, hořčice, česnek aj.
Středomoří např. evropské obiloviny, hrách, oliva, brukev, řepa, zelí, celer, kmín, kopr, máta aj.
zdroj:
Skokan, L.: Geografie světového hospodářství (odvětvový přehled), skripta PdF UJEP Ústí n.l., 1995, s. 67 ISBN 80-7044-113-5 (upraveno)
Každá v dané době a v daném regionu dominující společnost (civilizace) tak přinesla do společné pokladnice světového civilizačního bohatství nedocenitelné hodnoty. VěřmeA nezbývá než věřit, že tato synergie se uplatňuje až podnes a že i naše současná (transatlantská) civilizace přináší a i v budoucí etapě svého vývoje přinese takové všeobecné kulturní hodnoty.