Historicko-geografické zhodnocení procesů globalizace a integrace

Historicko-geografické zhodnocení procesů globalizace a integrace
(D. Borecký, katedra geografie PdF MU v Brně)

Úvod
Jedno z nejrozšířenějších a všeobecně skloňovaných témat dnes představuje problematika ekonomické integrace a globalizace. Vedle zhodnocení samotné existence, stávajícího průběhu a současného významu těchto procesů 1) (existuje např. druhové členění integrace a to na integrace společensko-politické (širší), politicko-vojenské a ekonomické, resp. úzce ekonomické) jde při tom i o posouzení jejich dlouhodobých synergetických dopadů na celkový společenský vývoj. Je proto nasnadě, že tato tématika se stále více dostává i do obecně zeměpisného učiva základních škol, kde se postupně stává (musí stát) běžnou látkou, kterou škola reaguje na aktuální společensko-ekonomické souvislosti vývoje světové civilizace. Pro vlastní geografický pohled na tyto společenské procesy je přitom navýsost důležité, že jejich definování je často velmi výrazně postaveno na existenci jejich prostorového aspektu.
Společnost totiž existuje v určitých historicko-prostorových souvislostech, které vymezují nezbytný rámec (bázi) její hospodářské činnosti. Na daném území (prostoru) 2) (území (prostor) není pouze geometricky (topograficky) vymezeným atributem, ale i bezprostředním a důležitým komponentem sociálně ekonomické reality (Hrala, V.- Kašpar, V. - Vitvarová I., 1994, s. 5)) se uskutečňují základní existenční funkce společnosti, spočívající ve využívání a transformaci přírodních sil (zdrojů), produkci a konzumaci tovarů a služeb, získávání, zpracování (a zhodnocování - DB) informací a lokalizaci objektů, které tyto funkce umožňují (Hrala, V.- Kašpar, V. - Vitvarová I., 1994, s. 5).
Toto prostorové zformování (utváření) celého komplexu hospodářských funkcí v jejich dnešním kvantitativním rozsahu a kvalitativní struktuře se přitom nevyvinulo naráz, ale při výrazné regionální diferenciaci se rozvíjelo postupně, časově nerovnoměrně (v určitých etapách - fázích) a přitom se zrychlující se dynamikou. Jak staré a dlouhodobě trvanlivé jsou kořeny tohoto územního rozložení ekonomiky si přitom v plné šíři málokdy uvědomujeme 4), (zde si připomeňme jev známý jako geografická inercie) přestože historická provázanost celkového kulturního a společenského rozvoje lidstva s jeho dosaženou ekonomickou úrovni a strukturou působí v nemenší míře dodnes.
V současné době procesy globalizace a integrace pronikají do všech oblastí lidské společnosti a tudíž vystupují jako běžná součást většiny společenskovědních oborů (a nejenom jich). Pro svou šíři a komplexitu 3) (globalizace jako obecná civilizační tendence, objevující se počátkem 70. let v souvislosti s přeměnou světové ekonomiky do integrujícího se univerzálního hospodářského celku, integrace je pak vymezena jako komplexní, dlouhodobý a fázovitý proces, jehož výsledkem je unie; těmito fázemi podle J. Pindery jsou: pásmo volného obchodu – celní unie – společný trh – úplná hospodářská unie – úplná politická unie;), ale i dosavadní nejednoznačné vymezení 4) (globalizace stále představuje dosti vágní pojem, který často díky současnému přímo inflačnímu nadužívání zcela ztrácí svůj obsah – proto dodnes neexistuje jednoznačná definice globalizace, stejně jako neexistuje její jednotná a ucelená teoretická reflexe - Sirůček P, 2004, s.5) pak patří k nejsložitějším, resp. těžko srozumitelným učebním látkám, kterým se z těchto důvodů mnozí učitelé tak často vyhýbají. Následujícím příspěvkem bych proto chtěl tuto problematiku alespoň částečně zpřehlednit a dát do obecnějších historických souvislostí, a tak učitelům zeměpisu napomoci ke zpřístupnění této látky.