Renesance

Renesance

(Itálie 13. století, hlavní fáze - konec 14. stol. - 15. stol., 16. století záalpské země)

- proč Renesance vzniká?
o SeveroItalská města vydělala na křížových cestách bohatnou
o Nositelem vzdělanosti už je měšťanstvo ne církev
o Měšťané: "Proč se připravovat na posmrtný život, když si mohu užívat již teď?"

Znaky renesanční filozofie:
- důraz na individualitu člověka (má rozum,schopnosti a je vázán na přírodu)
- návrat k antice (inspirace ideálem krásy - kalokaghatia)
- věda je nezávislá na víře (vychází z experimentů,přesněji zkoumá přírodu, kvantitativní vysvětlení (měří,váží,zachyceno vzorci), vznik exaktních věd)
- neduchovní charakter myšlení (orientace na člověka a přírodu)
- Díky objevu knihtisku se renesanční myšlenky šíří např. do Nizozemí (Erasmus Rotterdamský).
- Humanismus - člověk by si měl pozemský život užít - není to jen příprava na smrt příroda je chápána jako předmět vědeckého bádání
- Panteizmus - Bůh vše prostupuje, je všude (ve středověku byl teizmus)


Obnovení Platónovy akademie
- byl studován v 15. a 16. století.
- Po dobytí Cařihradu (1453) se do Florencie sjíždějí učenci.

Georgius Gemisthos Plethón
- Působil v Konstantinopoli, utíká do Florencie
- obnovil Platónova Akademie - výuka v originále finančně podporována Medicejským rodem

Marsilius Ficinus
- znalec Platónových děl
- působil v Akademii

Pico della Mirandela
- zkoumal nový pohled na člověka: osud člověka je dán člověkem samotným ( ,,Každý svého štěstí strůjcem")
- také působí v Akademii

Lorentius Valla
- působil na Platónově akademii
- zpochybnil Konstantinovu donaci (svěření pozemků do správy papeže) od které církev odvozovala nároky na světskou moc