Systematika

Systematika
- pevná organizace církve; „stát ve státě“  možnost přežít zánik Západořímské říše r. 476
- období kdy se pomocí filozofie rozpracovávají určitá dogmata v systém
- 4. - 5. století

Sv. Augustým ( Aurelius Augustinus ) – 354 - 430
- v Západořímské oblasti; hodně bouřlivé mládí ( spis „Vyznání“ )
- rychlá církevní kariéra  biskup, morální autorita; potíral hereze ( sám dobře znal )
- využil některé prvky novoplatónismu
- ústředním tématem Bůh a člověk ( duše )
- ovlivněn sv. Ambrožem
- rozpracoval dogma o dědičném hříchu
- vysvětluje křesťanské dějiny
- predestinace  předurčení
- otázka bude.li člověk spasen.
o 1. když bůh stvořil člověka dal mu vůli (Adamovi aby se rozhodl utrhne x neutrhne - volil že ano ==> dědičný hřích!) "passe non peccare" - mohl nehřešit
o 2. hřeší, jedná se o dědičný hřích, všichni lidé jsou jím zatíženi, dojdou ke spasení pouze dodržováním desatera ==> "non passe non peccare" - nemohli nehřešit
o 3. ti co dojdou spasení tvoří obec Boží - "Civitas Deí", ostatní tvoří obec pozemskou "Civitas terrena" a čeká je zatracení  mimo církev není možné dojít spasení ==> "non passe peccare"

- bůh nerozhoduje kdo bude zatracen ale ví jak to dopadne
- chápání dějin - lineárně
o na počátku civitas Deí a Civitas terrena - neustálé střety těchto obcí
o symbolický začátek - když žil Ábel a Kain spáchal vraždu
o na konci boží soud = vykoupení

- přesto je Bůh ve své podstatě nepoznatelný a nevyslovitelný
- vrcholem lidského poznání je učené nevědění

člověk: - pro Augustýna velké tajemství
- jednota duše a těla ( duše je tvořena Bohem při zplození )
- člověk je Božím obrazem hlavně díky svému rozumu a svobodě
- cílem člověka je směřovat k Bohu

význam sv. Augustýna:
- první velký talent od dob klasické filozofie
- svým dílem uzavřel formování dogmat
- velmi velký  autorita pro středověk
- navázal Martin Luther a další reformátoři
- prvky i v moderní filozofii