Transcendentální analytika
- apriorní formy názoru - pravidla vytváření soudů i pojmů
- 12 kategorií - apriorní formy rozvažování (tvoří pojmy a soudy)
Prostor + čas = názor = kategorie = pojem = soud = úsudek = názor
Smysly, rozvažování
- máme i apriorní formy rozvažování ( = KATEGORIE, inspirace Aristotelem ):
KVANTITA, KVALITA, KAUZALITA,MODALITA (způsob existence), RELACE (vztah)
- v rámci kategorií existují i 3 podkategorie ( př. kvantita veškerost, částečnost, jedinečnost )
- otázka: existuje čistá přírodověda? ( tzn. existuje apriorní poznání v přír. vědách? )
- už před apriorní zkušeností existuje kauzalita ( je nám vrozená ) – nemusíme jevy pozorovat, abychom zjistili, co je příčinou a co účinkem vztah mezi nimi je předem dán;
- ano, existuje
Transcendentální dialektika
- Kopernikánský obrat – člověk přírodě zákonistosti aktivně dává sám, nejsou v přírodě obsažené
- otázka: existuje čistá metafyzika?
- metafyzika: přesahuje oblast poznání ( transcendentální ) zabývá se podstatou světa obecně a jevy přesahující lidské chápání – Bohem, duší
- nelze tvrdit absolutní pravdu ( nemám předchozí smysl. poznání )
- neexistuje čistá metafyzika – dostáváme se za hranici pojmů, soudů…
- metafyzika nemá apriorní pojmy prostor a čas a pojem názor
- v metafyzice neexistují syntetické soudy ( sice usuzuji, že Bůh je, ale nemám o tom smyslový materiál )
3 regulativní idee – vedou člověka k úsudku:
1) idea duše – týká se subjektu ( člověka samého), subj. jednota
2) idea světa – týká se objektu ( světa ), obj. jednota
3) idea Boha – spojení subjektu a objektu
„věci sami o sobě“ – pro člověka nepoznatelné, i přesto, že ho vedou k úsudku ); nemohou být dokázány, ani vyvráceny, lze v ně pouze věřit
antinomie – neřešitelné rozpory v existenci Boha (ano/ne?)
Žádné komentáře:
Okomentovat