Vnější prostředí - učení

6.2 Vnější prostředí - učení
Učení u člověka urychluje proces zrání, ale může působit až na určité úrovni zralosti nervové soustavy.
Druhy učení:
 nahodilé
 soustavné
podle schopností:
 senzomotorické - učení se činnostem
 učení se poznatkům - osvojování si vědomostí
 metody řešení problémů - deduktivní postupy, formálně logické postupy
 “umění žít mezi lidmi” - sociální učení
Sociální učení má několik forem:
 napodobování - správných způsobů chování, nejstarší forma sociálního učení
 zpevňování - správného chování pomocí systému odměn a trestů:
 sociální
 materiální a fyzické
 výchovné
 identifikace – vnitřní ztotožnění se vzorem
 zástupné učení - nahrazuje vlastní zkušenost
 anticipační – chování podle očekávání druhých
6.3 Diferenciační pojetí vývoje osobnosti
= kontinuitní, narůstání složitosti struktury a funkce osobnosti, probíhá plynule, bez výraznějších předělů.