Solventní problémy jsou podstatně závažnější, neboť při nich je hodnota banky záporná, tj. záporný je také vlastní kapitál a kapitálová přiměřenost. Banka je fakticky ve stavu bankrotu. V literatuře se doporučuje zachraňovat pouze banky s likvidními problémy, a nikoli banky se solventními problémy, které by měly být zavřeny. Praxe je však jiná, neboť velké banky se obvykle zachraňují vždy, tj. i když solventní nejsou.
Příčiny bankovních krizí je možné rozdělit do tří základních skupin:
- makroekonomické příčiny: např. kolaps cen aktiv, zejména nemovitostí, a to obvykle po jejich předchozím neudržitelném zvýšení, prudké zvýšení či snížení úrokových měr či měnového kurzu, náhlé snížení inflace či počátek recese
- špatné řízení bank - zejména řízení úvěrového rizika
- je to nejdůležitější faktor způsobující krach jednotlivých bank
- může být spojeno s makroekonomickým vývojem
- tunelující vedení bank a podniků včetně podvodů a korupce vedení bank při poskytování úvěrů - např. preferenční úrokové míry
- vedení tuneluje banku s cílem vlastního obohacení a právě tento
prvek je důležitý pro odlišení špatného řízení od tunelování
Žádné komentáře:
Okomentovat