Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

13. Provádění výběru prvků ze základního souboru

13. Provádění výběru prvků ze základního souboru

Stanovení zkoumaného vzorku – je nutné vycházet v prvé řadě z velikosti základního souboru objektu výzkumu (je obvyklé, že jde o velkou skupinu lidí, běžnými prostředky zcela nebo jen těžko postižitelná, např. zaměstnanci velké firmy, její klienti nebo spotřebitelé). Veškerá zjištění získaná v daném vzorku lze vztáhnout s určitou stanovenou mírou pravděpodobnosti na celý soubor. Statistickým postupem zajišťujícím vytvoření reprezentativního vzorku je:

Kvótní výběr
– používá se tehdy, známe li důležité strukturální a proporční charakteristiky základního souboru. Zkoumaný soubor je pak konstruován na základě známé skladby a proporcí. Výhoda: zajištění reprezentativity a priori již před konstrukcí výzkumného souboru, vzorku stanovením příslušných kvót podle sledovaných znaků. Nevýhoda: nejsou tak příznivé výsledky při kontrole vicedimenzionální (muži, ženy, věk, povolání - vše najednou)

Náhodný výběr
– provádí se ze základního souboru zcela náhodně, podle přesně stanovených pravidel. Nejlepších výsledků lze dosáhnout, jsou-li nějakým způsobem identifikovatelné jednotky základního souboru, např. existuje-li seznam všech jednotek. Výběr pak může být proveden losováním, výběrem každého x-tého v pořadí ….Přesně provedený náhodný výběr poskytuje vysoce reprezentativní vzorek. Využití však omezují problémy vycházející z nemožnosti přesného dodržování pravidel, která jsou velice složitá.

Vícestupňový výběr
– výběr zkoumaného vzorku ze základního souboru je rozdělen do několika etap, stupňů. Je to zpravidla možné při zřetelném rozlišení různých úrovní v sociální realitě. Na úrovni každé z nich se provádí výběr (náhodný nebo kvótní) počitatelných jednotek.

Panel
- v případě, kdy se použije jeden vzorek (výběrový, zkoumaný soubor) k dlouhodobějšímu výzkumu (např. pro posouzení posunů v daném vzorku v průběhu času). Vedle své přednosti (zachycování změny v čase a přímé vazbě na jednostlivce) má panel také řadu nedostatků => jeho použití je při každém výzkumu třeba zvážit.

K nedostatkům panelu patří:
- nezařazují se jedinci výrazně se odlišující intelektovými schopnostmi nebo způsobem života
- má tendenci stárnout
- má tendenci k většímu zastoupení těch, kteří jsou příznivě nakloněny danému šetření
- profesionalizace panelu (respondenti se snaží reprezentovat své okolí a své info zobecňovat)
- vedlejší efekty, kdy respondent o zaznamenaných skutečnostech více uvažuje a podřizuje tomu i své chování

Velikost zkoumaného vzorku, který má reprezentovat základní soubor, je dána statistickými pravidly. Je však nutné dbát dalších okolností, které velikost vzorku ovlivňují, jako např:

Struktura základního souboru z hlediska výzkumného záměru
- výzkum je zaměřen na odhalení latentně nebo fakticky existujících jevů a vazeb mezi nimi v daných sociálních skupinách. Může se stát, že některá sociální skupina, z hlediska věcného velice důležitá, by při stanovování zkoumaného vzorku byla tak málo početná, že by nakonec nebylo možné cokoliv říci, aniž bychom porušili pravidla vědecké práce.

Charakter a cíle výzkumu
- je třeba si uvědomit, že jiný počet jedinců ve vzorku bude v sondě, která má jen napomoci odhalit existenci sociálních jevů v neznámé sociální realitě, a jiný bude ve výzkumu zaměřeném na odhalení míry výskytu určitých jevů a při sledování vazeb mezi nimi.

Zvolené výzkumné techniky sloužící k zachycení a měření příslušných stránek výzkumného problému

- určitá omezení jsou vlastní každé z použitelných výzkumných technik. Např:
techniky dotazníků, anket, rozhovorů (interview) – je možné obsáhnout velký počet respondentů (tisíce, desetitisíce)

techniky pozorování – omezeny jen na několik jedinců (desítky, stovky)

Žádné komentáře:

Okomentovat