Michail Vasiljevič Lomonosov byl ruský polyhistor

Michail Vasiljevič Lomonosov byl ruský polyhistor, básník a překladatel, žijící v letech 1711 - 1765. Tento vědec je autorem mnoha odborných spisů nejrůznějšího zaměření. Lomonosov ještě používal pojem flogiston a nevyvrátil ani učení o čtyřech živlech (vodě, vzduchu, ohni a zemi). Jeho názory na složení látek i jeho experimenty ho řadily mezi zakladatele chemické atomistiky.
    V představách o atomové a molekulární struktuře vycházel z Boylovy korpuskulární teorie. Rozlišoval dva druhy částic - korpuskulí (ve smyslu dnešních atomů a molekul), a připouštěl i stejnorodé korpuskule (dnešní molekuly prvků). Zdůrazňoval nutnost posuzovat především kvantitativní znaky částic - jejich polohy a rychlosti. Na rozdíl od svých předchůdců nepovažoval teplo za prvek, ale viděl v něm vyjádření otáčivého pohybu korpuskulí.
    Princip zákona zachování „hmoty", za jehož spoluobjevitele je Lomonosov považován, je zaznamenán již v roce 1748 v jeho korespondenci s matematikem Leonhardem Eulerem (1707 - 1783). K publikaci zákona však došlo až v roce 1760, krátce poté, co Lomonosov provedl ověřovací pokusy. Významným Lomonosovovým přínosem pro chemii byla aplikace kvantitativních metod.


Michail Vasilevič Lomonosov, * 19. 11. 1711, † 15. 4. 1765, ruský přírodovědec, chemik, básník a spisovatel
Profesor na Petrohradské univerzitě, zakladatel ruské fyzikální chemie. V roce 1755 inicioval založení moskevské univerzity. Jako první (před A. L. Lavoisierem) vyslovil a dokázal zákon o zachování hmoty, která se skládá z korpuskulí (dnes molekul) a elementů (atomů), je autorem korpuskulární teorie tepla. Výrazně ovlivnil vývoj ruské vědy a kultury.
Je autorem panygirické jambické poezie a osvícenských ód a tragédií, v nichž uplatňoval své představy o tzv. vysokém stylu literatura díla. V poezii spatřoval možnost šíření společenských ideálů 18. stol., mj. osvícenského absolutismu a významu přírodovědeckého poznání.


Michail Vasiljevič Lomonosov


(1711-1765)
"Ruština je kouzelná jako španělština, životná jako francouzština. Kombinuje sílu němčiny a jemnost italštiny. Navíc je výmluvná i stručná jako řečtina a latina."
Ruský vědec, myslitel, spisovatel a básník Michail Vasiljevič Lomonosov se narodil 19. listopadu 1711 v obci Mišaninskaja v Archangelské gubernii v rolnické rodině.
Už jako dítě byl velmi nadaný. Aby však mohl studovat, musel zatajit svůj původ. Nejprve studoval na slavistické, řecké a latinské akademii v Moskvě, později na univerzitě v Petrohradě. Ta ho vybrala ke studiu v Německu, kde studoval v Marburgu a Freiburgu.
Po studiích se vrátil do Ruska a od roku 1745 byl profesorem chemie v Petrohradě. Roku 1755 byla z jeho iniciativy založena moskevská univerzita.
Lomonosov rozvinul mnohostrannou vědeckou činnost ve fyzice, chemii (patřil k zakladatelům chemické atomistiky), astronomii (první kometu popsal už v roce 1744), mechanice, geologii, geografii (připravoval první přesnou mapu Ruska), historii (napsal dějiny Ruska, které vyšly posmrtně v roce 1766), jazykovědě (v roce 1755 napsal ruskou gramatiku, je zakladatelem současného ruského literárního jazyka) a vypracoval projekty hospodářského rozvoje Ruska. Byl členem Švédské akademie věd a akademie věd v italské Boloni.
Lomonosov zemřel v Petrohradě 15. dubna 1765.