11. OSTATNÍ TÉMATA
11.1. Finanční trh – struktura, institucionální uspořádání, instrumenty
Finanční trh je místo, kde se setkává poptávka s nabídkou po peněžním zboží. Soustřeďují se sem dočasně volné prostředky, které jsou prostřednictvím tohoto trhu přerozdělovány tam, kde je jich nedostatek a kde bude jejich využití efektivnější.
Toto přerozdělování funguje na dvou základních principech:
• Dobrovolnost
• Návratnost
11.1.1. Modely alokace finančních prostředků
Přímé – přímo od dlužníků k věřitelům, bez zprostředkovatelů prostřednictvím tzv. primárních finančních instrumentů ( směnky, obligace ), nevýhodou jsou vysoké transakční náklady a rizikovost nesplacení
Nepřímé – využití zprostředkovatelů, kteří emitují tzv. Sekundární finanční instrumenty ( podíly, depozita, poj. smlouvy ), výhodami je snižování transakčních nákladů, racionalizace platebního styku, transformace peněz a kapitálu ( kvantitativní, časová, teritoriální )
11.1.2. Finanční zprostředkovatelé
• Banky
• Nebankovní finanční zprostředkovatelé ( pojišťovny, penzijní fondy, podílové a investiční fondy… )
11.1.2.1. Funkce finanční zprostředkovatelů
Transformace peněz a kapitálu ( kvantitativní, časová, teritoriální )
Redukce transakčních nákladů
Monitorování bonity dlužníků
Racionalizace platebního styku
Žádné komentáře:
Okomentovat