3. TEORIE VEŘEJNÉHO VÝBĚRU
Teorie veřejné volby - paralela k ekonomickému trhu - trh politický, na němž je ekonomický mechanismus rozhodování nahrazen mechanismem politickým. Hlavními aktéry jsou:
• voliči
• politici
• nátlakové skupiny
• byrokracie
zkoumá zákonitosti politického rozhodování.
veř. volba sama je veř. statkem, neboť její dopady na voliče jsou nedělitelné
Druhy principů veř. rozhodování:
• jednohlasná shoda
• pluralitní
• většinové pravidlo ( nebezpečí tyranie většiny, u kvalifikované většiny je zase nebezpečí tyranie menšiny )
• podle počtu získaných bodů
formy volebního procesu - přímá demokracie, zastupitelská demokracie
Volební ( Condorcetův ) paradox - nemožnost získat většinu hlasů pro žádnou variantu. Musí se však rozhodovat o více než dvou programech a musí existovat volič s vícevrcholovou resp. dvouvrcholovou preferencí. Vzniká nebezpečí cyklických voleb nebo manipulace výsledků
rovnováha při většinovém rozhodování - pokud jsou preference voličů jednovrcholové
Arrowův teorém nemožnosti neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která nezávisí na hlasovacím pořadí, respektuje preference voličů a zaručuje efektivnost
Teorém voliče-mediána - pokud je počet voličů lichý a jejich preference jednovrcholové, pak rozhodnutí odpovídá optimu mediána. Volič – medián je proto nazýván pozičním diktátorem.
3.1. období v dějinách financí
• klasické
• moderní – keynesiánci, neoklasici, socialisté
Žádné komentáře:
Okomentovat