Pracovněprávní předpisy věnují zvláštní pozornost osobám se zdravotním postižením a po-skytují jim zvýšenou ochranu na trhu práce. Je zdůrazněna aktivní úloha těchto osob při uplatnění v práci, jedná se o prostředek společenské integrace. Za osoby se zdravotním posti-žením se považují fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány plně nebo částečně invalidními a nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněné. Za ty jsou považovány osoby, které mají funkční poruchu zdravotního stavu, při které mají zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání, ale jejich možnosti být pracovně začleněni jsou podstatně omezeny z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Úřady práce jsou povinny vést zvláštní evidenci osob se zdravotním postižením a přednostně jim zprostředkovávat zaměstnání. V souvislosti se zvýšenou ochranou těchto osob stanovuje zákon zvláštní práva a povinnosti zaměstnavatelům. Ti jsou oprávněni požadovat informace v otázkách spojených s jejich zaměstnáváním, součinnosti při vyhrazování pracovních míst pro tyto osoby a při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro zdravotně postižené osoby. Naopak jsou ale povinni informovat úřad práce o volných pracovních místech vhodných pro tyto osoby apod. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu 4% na celkovém počtu zaměstnanců. Tuto povinnost mají možnost plnit třemi způsoby: a) zaměstnáváním v pracovním poměru, b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců osob se zdravotním postižením, c) nebo odvodem do státního rozpočtu. Výše odvodu činí za každou osobu, kterou by měl zaměstnat, 2.5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.
Žádné komentáře:
Okomentovat