Zákon ji však na základě všeobecných dlouhodobých zkušeností předpokládá a nevyžaduje její zjišťování. Příčinná souvislost rozhoduje i o tom, jaký je rozsah odpovědnost (např. při spoluodpovědnosti více subjektů). Příčinná souvislost je objektivním prvkem skutkové podstaty odpovědnosti. Při objasňování její podstaty se vychází z obecných poznatků o kauzalitě jevů. Je nutné odhalit ty jevy, které byly pro vznik škodného následku objektivně rozhodující. Příčinou tak může být pouze z obecné kauzality izolovaná a z hlediska pracovněprávní odpovědnosti právně významná skutečnost. V mnoha případech se nestačí zabývat věcným vztahem příčiny a následku, ale i faktorem času. Vznik některých škodných následků bude zřejmě vyžadovat působení škodlivé příčiny po delší časové období. Z těchto pravidel se poněkud vymyká konstrukce odpovědnosti zaměstnance za nesplnění povinnosti k odvrácení škody. V tomto případě totiž chování zaměstnance není bezprostřední příčinou vzniku škody. Zaměstnanec však svým vědomým opomenutím nezabránil vzniku škody a proto se po něm požaduje, aby k její úhradě přispěl.
24. Riziko v pracovním právu - pojem, druhy, právní úprava
Každá lidská práce je doprovázena určitými riziky, nebezpečími. Pokud je nerespektujeme (např. zdraví škodlivé pracovní podmínky a pracovní prostředí, nesprávně organizovaná a prováděná práce), může dojít ke vzniku úrazů, nemocí z povolání, zvýšené nemocnosti atp. Právní úprava je obsažena v § 132 – 138 ZP, která je nazvána Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, dále v čl. 28 a 30 LZPS a v zákoně č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Dalšími předpisy jsou například zákony o péči o zdraví lidu, o ochraně veřejného zdraví. V příloze nařízení vlády č. 290/1994 je stanoven seznam nemocí z povolání.
Základní pojmy jsou stanoveny v § 132 ZP, v dalším ustanovení je stanovena prevence rizik. Důležitý je § 273 ZP, kde je stanoven odkaz na další předpisy týkající se bezpečnosti a ochra-ny zdraví při práci.
Žádné komentáře:
Okomentovat