SMĚNKY

- zákon 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový
- směnky oproti některým CP mají z hlediska praktického – jsou individuálně emitované
- pro emisi není potřeba žádné kvality emitenta = osoba, která dokáže napsat směnku (není třeba licencí, souhlasů orgánů, …)
- ztělesněny všechny znaky CP, použití je časté  proto je nutné ji znát

- směnky mohou být vydány pouze v listinné podobě (=můžou mít jen hmotnou podobu), přičemž zákon nestanoví vnější formu (jak má přesně vypadat, vzhled, podklad, musí mít ale dlouhodobé trvání)
- zákon přísně stanoví, co musí obsahovat z hlediska náležitostí – směnkou může být listina, která splňuje stanovené náležitosti
- zákon rozlišuje 2 druhy směnek:

o vlastní
o cizí