Obsah kolektivních smluv se dělí na část normativní (zakládá nároky jednotlivých zaměst-nanců a proto je pramenem pracovního práva), obligační (zakládá pouze závazky smluvních stran) a proklamativní (nezakládají žádné závazky).
Na rozdíl od normativních právních aktů mají kolektivní smlouvy subjekty odlišné od státu, liší se i způsobem vzniku a částečně se liší i obsahem (může obsahovat i konkrétní závazky smluvních stran). Jsou také podrobeny režimu neplatnosti jako právní úkony a nesvědčí jim presumpce správnosti. Mají právní sílu zákona tam, kde jim to právní předpis přiznává.
2. Bezdůvodné obohacení v pracovním právu - pojem, vztah ke srážkám ze mzdy
Bezdůvodné obohacení se zásadně liší od jiných odpovědnostních vztahů. Tato odlišnost je dána jednak tím, že důsledně nezkoumá zavinění, ale především v tom, že jeho základem není ani protiprávnost, která je charakteristickým obecným předpokladem odpovědnostních vztahů.
Bezdůvodné obohacení patří mezi nestarší právní instituty. V současné době ho lze charakte-rizovat jako mimosmluvní závazek vznikající z určitých zákonem stanovených důvodů (§ 243 ZP). K obecným předpokladům patří především skutečnost, že došlo k získání určitého majetkového prospěchu (obohacení) na straně neoprávněného nabyvatele.
Žádné komentáře:
Okomentovat