je definován jako občanskoprávní vztah, jehož jeden účastník (dlužník) je povinen druhému účastníku (věřiteli) něco plnit a ten má právo stanovené plnění na dlužníku požadovat. Povinnost dlužníka vůči věřiteli vyplývající z určitého závazkového vztahu se označuje jako dluh, právo věřitele požadovat na dlužníkovi ze závazku vyplývající plnění se označuje jako pohledávka. V závazkových vztazích existují vzájemná práva a povinnosti, které jsou na obou stranách a vzájemně korespondují. Oprávněná osoba má nejenom práva žádat plnění, ale i povinnost poskytnou součinnost a povinná strana má povinnost nejenom poskytnout plnění, ale i právo na poskytnutí součinnosti od oprávněné strany k náležitému splnění.
Závazkové právo je odvětví soukr. práva a upravuje vztahy mezi věřitelem (= CREDITOR) a dlužníkem (= DEBITOR).
§ závazek: závazkový práv. vztah sám / povinnost z něj vyplývající,
§ funkce závazkového práva: zabezpečení uspokojování lidských potřeb ve vzájemné součinnosti, zejména při směně zboží,
§ závazkové právo je nejdynamičtější část občan. práva (soukr. právo).
Žádné komentáře:
Okomentovat