Důvodem vzniku závazků jsou právní skutečnosti. Závazky tedy mohou vznikat na základě: a) právních úkonů – nejčastějším důvodem vzniku závazků v občanském právu jsou smlouvy – závazky ze smluv (obligationes ex contractum). Závazky také mohou vznikat na základě jednostranných právních úkonů (např. veřejný příslib), popř. vícestranných právních úkonů (např. společenská smlouva o sdružení). b) protiprávních úkonů – závazky z porušení právní povinnosti (obligationes ex delicto). Nejčastěji se jedná o způsobení škody, porušení smlouvy prodlením nebo vadností splnění.Patří sem i případy bezdůvodného obohacení. c) závazky z jiných právních úkonů – např. nárok nálezce na nálezné.
Subjekty (účastníky) závazkových pr. vztahů jsou alespoň dva subjekty, které vůči sobě vystupují jako dvě strany s opačným postavením, tj. jako věřitel a dlužník. Přitom na straně věřitelské nebo dlužnické (nebo na obou stranách) může vystupovat buď jen jeden subjekt, pak mluvíme o závazku jednoduchém, nebo i více subjektů a pak mluvíme o závazku společném- znaky jsou:pluralita subjektů, společný právní důvod zakládající povinnost všech spoludlužníků, resp. Oprávnění spoluvěřitelů anebo určující předmět plnění pro všechny. Společné závazky dělíme na: dílčí, solidární, nedílné.
Žádné komentáře:
Okomentovat