Experimentální psychologie

Experimentální psychologie
Vedle metody přímého pozorování existují také metody nepřímého pozorování, mezi ně už rozhovor, beseda, anketa, dotazník, obsahová analýza, studium produktů činnosti atd.

Za vědecky nejhodnotnější metodu se považuje experiment zavedený do psychologie před více než sto lety. Pro přísné podmínky realizace je omezen výzkum jen na určitá témata. Experiment musí být vytvářen tak, aby byly vyloučeny náhodné vlivy (dosahuje se to tím, že jsou konstantní podmínky). Vyvolání psychické reakce musí být přesně registrovatelné a vše, stimulace i tak vyvolané reakce musí být měřitelné. Klasický experiment musí být prováděn na dvou skupinách – vlastní experimentální a kontrolní. U obou skupin se provádí měření výsledků, které jsou pak srovnávány. Jsou-li výsledky (zjištění rozdílů) nenáhodné, lze konstatovat, že se ve výsledcích reakcí experimentální skupiny projevil vliv sledovaní experimentální proměnné. V experimentu se např. sleduje vliv nějakého psychofarmaka (léku) na rozsah pozornosti, který je definován rozsahem postřehování zrakových podnětů. jsou určité nevýhody proti experimentální metodě v psychologii a přes různé problémy s tím spojené byla vytvořena experimentální psychologie.
Psycholog. experimenty s sebou přinášejí řadu vážných problémů, které se týkají hlavně:
1. kontrolovatelnosti podmínek experimentu, tj. zejména přesné dávkování stimulace a přesné registrace reakcí
2.reprezentativnost závislé proměnné pro to, co je definováno, jako předmět výzkumu, zejména jde-li o komplexní psychický fenomén (např. zapamatování si bezesmyslových slabik nereprezentuje paměť, ale jen jeden z jejích více složek). Například také pokusná zvířata: Pavlovův pes, Khlerova opice, Skinnerův holub, Hullova krysa.