Z psychohygienického hlediska je rodina prvním a velmi silným činitelem při formování jedince. Fungující rodina tvoří jeden z hlavních pilířů duševního zdraví člověka. Základem adekvátní adaptace v rodině je vzájemné porozumění a soulad členů manželské dvojice.
Aby mohla rodina řádně fungovat a nedošlo k jejímu rozkladu, musí být alespoň minimálně vnitřně organizována. Z psychologic. hlediska hovoříme o rodinné konstelaci (čili struktuře vztahů). To předpokládá vymezení rodinných funkcí v rámci celkového rodinného uspořádání.
Pro duševní zdraví dítěte je toto uspořádání podmínkou harmonického duševního vývoje. Dojde-li k nepředvídaným změnám ve struktuře rodiny a mezi osobních vztahů, může být ohroženo duševní zdraví jednotlivých členů rodiny.
Podle struktury rodiny a vnitřních vztahů pak můžeme provádět typologii rodin. První členění je dle úplnosti:
* úplnou
* neúplnou
* nukleární (rodiče a nedospělé děti)
* rozšířenou (o další příbuzné)
Další členění se odvíjí podle způsobu výchovy:
* autoritativní - trestající - rodiče prosazují svou autoritu neakceptují potřeby dítěte
Důsledek: pocit křivdy, agrese
* nadměrně pečlivá - láska k dítěti, akceptace jeho potřeb, ALE přehnaná pečlivost, starostlivost, neustálá kontrola, málo povinností
Důsledek: malá samostat. a schop. překonávat překážky, vznik frustrace
* nadměrně shovívavá - láska k dítěti, akceptace jeho potřeb ALE nízké požadavky, slabá kontrola, mnoho volnosti, málo povinností
Důsledek: potíže při akcept. norem, překážek
* zdravě demokratická - láska k dítěti, akceptace potřeb, porozumění, respektování individuality a práv dítěte, přiměřené požadavky, důslednost
Důsledek: samostatnost, aktivita, odpovědnost, společ. chování
Žádné komentáře:
Okomentovat