Ve všech zemích dochází k pokroku v šíření vzdělanosti (byť v subsaharské Africe jen velice pomalu). Počet negramotných klesl v rozvojovém světě na 29% v roce 1993.
Znepokojivé jsou příčiny zbrždění populačního růstu - kromě úbytku obyvatel ve vyspělých evropských zemích se na nich mj. podílí drastická populační politika dvou nejlidnatějších států světa - Číny a Indie. Politika jednoho dítěte sice v Číně zbrzdila populační růst, ale vedla k rozšíření případů zabíjení nově narozených holčiček. Demografická rovnováha se tak v Číně významně vychýlila, což povede k mnoha negativním společenským jevům.
V souvislosti s Afrikou je možné mluvit o rozvojové katastrofě. V důsledku nerozvážných investic v 60. a 70. letech a ropné krizi se země zejména subsaharského regionu silně zadlužily a vzápětí zkrachovaly. Devadesátá léta jsou svědky propadání Afriky do malthusiánské pasti - k postupnému regresu dochází ve všech ukazatelích, výbuchy násilí v Somálsku, Rwandě, Kongu se stále opakují a přelévají do dalších zemí. Region je dále těžce decimován nemocí AIDS - v některých zemích je virem HIV nakaženo až 20 procent obyvatel.
Žádné komentáře:
Okomentovat