před výslechem je třeba § 101: zjistit totožnost, poměr k obviněnému, poučení o právu odepřít výpověď
- povinnost vypovědět úplnou pravdu, nic nezamlčet
- poučení o následcích křivé výpovědi
- svědkovi mohou být kladeny doplňující otázky
- ke zjištění pravosti rukopisu může být přikázáno svědkovi napsat potřebný počet slov
Výslech svědka se provádí ústně s možností povolit svědkovi nahlédnout do jeho poznámek (§ 103, § 3 odst. 1). Pro výslech svědka v hlavním líčení platí navíc určité zvláštnosti, jež se přiměřeně používají i pro dokazování ve veřejném zasedání:
1. výslech svědka zásadně provádí předseda senátu (samosoudce)
2. výjimky z této zásady je ustanovení § 215 odst. 2
3. svědek ještě nevyslechnutý nemá být přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků (§ 209).
4. možnost nařídit, aby se obžalovaný na dobu výslechu svědka vzdálil z jednací síně, jestliže je obava, že svědek v přítomnosti
obžalovaného nevypoví pravdu (§ 209).
5. jde-li o svědka jeho totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), předseda senátu učiní opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka (§209)
6. právo stran, jejich obhájců a zmocněnců, popř. zákonných zástupců dávat vyslýchanému svědku otázky, a to zpravidla, když předseda senátu skončil své dotazy a když nemají dotazy ostatní členové senátu (§ 215 odst. 1)
Žádné komentáře:
Okomentovat