Ze zásady bezprostřednosti vyplývá požadavek, aby se soud osobně se seznámil se všemi důkazy, které jsou potřebné pro rozhodnutí. Důvodem je to, že je to nejlepší cestou pro správné rozhodnutí je zhodnocení skutkových okolností na podkladě bezprostředního dojmu z přímého jednání a osobního kontaktu. Z uvedeného lze dovodit dvě pravidla:
• Pravidlo nezměnitelnosti soudu/§ 219 odst. 3
• Pravidlo nepřerušitelnosti soudního jednání, podle něhož má soud rozhodnout na základě bezprostředního dojmu, zejména z důkazů provedených před ním.
Zásada presumpce neviny – dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se ve de tr. řízení, hledět, jako by byl vinen.
zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6)
Podle ustanovení § 2 odst. 6 orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Ze zásady volného hodnocení důkazů vyplývá, že hodnocení důkazů jedním orgánem v trestním řízení není závazné pro jiný orgán činný v trestním řízení. Zásada volného hodnocení důkazů v zásadě platí ve všech stadiích trestního řízení a pro všechny orgány činné v trestním řízení.
Žádné komentáře:
Okomentovat