HELENA PARKHRSTOVÁ...

HELENA PARKHRSTOVÁ
Daltonský systém
- individualizace vyučování ( ruší třídy --odborné pracovny)
- každý žák má měsíční plán, co musí udělat
- když byli hotovi dřív, dostali výuku navíc, tak nepracovali moc rychle
- děti úkoly ve složkách z jednotlivých předmětů, učitel dá třeba nějaký symbol a od té doby za ním děti nesmí a samy hledají v encyklopediích …
- v pátek hodnocení celého týdne

WASHBURNE
Winnetská soustava
- snažil se odstranit nedostatky Daltonu
- individuální plán na 2roky pro žáka
- 1/2pracovní doby samostudium, ½ společně
- společné besedy, projekty, třídní časopis
- krok za krokem program, kontrolní test, neznámkovalo se (jen zvládl, nezvládl)
- každý den volná hodiny(tam doháněli co nezvládli)

CELESTÝN FREINET
Moderní škola
- kritika tradiční školy (stresuje dítě kvůli neúspěchu, trestu, nuda)
- kritizuje i Daltona a W.soustavu – člověk je společenská bytost, potřeba kooperace
- zdůrazňuje pracovní aktivitu
- ve škole má být radostná nálada
- zařizuje školní tiskárnu (žáci vytváří texty – Kniha života dané školy, nejlepší texty jdou do časopisu)
- na škole: konference, ankety, sběratelská a umělecká činnost, řemeslnické kroužky
- nepoužívá učebnice ale školní kartotéku, slovníky, encyklopedie, audiovizuální techniku
- učitel jako režisér řídí děti, děti hl.postavy, učitel je muž za kulisami, hl. je aktivita žáků

PETER PETERSEN
Jenský plán
Učitel je pomocník
Školní pospolitost, má se vytvořit supina lidí
10let školní docházka
každá skupina má plán na týden
místo předmětů kurzy – povinné(matematika, jazyk) volitelné
výuka je socializační funkce
soc.vůle převažuje nad vůlí individuální