4) Čtvrtý svět – podstatná část zemí jihu

• převaha tradičního hospodářství, které je založeno na zemědělství
• nízký stupeň industrializace
• stále se zvyšující počet obyvatel(př.Indie, Pákistán, Nigérie)
• velké sociální rozdíly
• značná zahraniční zadluženost, ekonomoka stagnuje
• ke čtvrtému světu se řadí i dosud existující komunistické státy – Kuba a také některé postkomunistické státy – Mongolsko, Laos

5)pátý svět – nejchudší země světa
• HDP/obyv nedosahuje ani 400USD
• země Sahelu, střední a východní Afriky, Afgánistán, Bangladéš, Bhútán, Kambodža, Napál

b) ČR – hospodářství, oblasti a jejich životní prostředí

• Hospodářství
o Sever x jih
o Sever – průmyslově rozvinutější
o Jih – zaostalý – osamocené závody

1948-1989

o znárodňování
o kolektivizace
o RVHP – rozvoj těžkého průmyslu – zátěž pro dopravu, ŽP a útlum spotřebního průmyslu

• 1948 – 1989 růst počtu obyvatel – roste počet pracujících centrální plánovaní „pětiletky“
• Po r. 1989
o přechod k tržnímu hospodářství
o transformace ekonomiky – restituce(navráceni majetku)
o zlepšení kvality
o modernizace výroby
o nejvíce lidí zaměstnáno ve službách…..60%
o v zemědělství…5%
o průmysl, doprava, staveb….35%
• Transformace ekonomiky
o úkoly transformace:
 1)zvýšení efektivity výroby
• (levněji a jen pro odbyt)
 2)zvýšení kvality výrobků
• (dosáhnout konkurence schopných národů)
 3)zlepšování ekologických podmínek
 4)privatizace
• zásadou transformace je omezování vlivu státu na chod hospodářstvíje třeba zapojit zahraniční kapitál

2) Druhý svět – postkomunistické státy

• probíhá proces transformace na tržní ekonomiku
• středoevropské země, baltské země(horší je situace na Balkánu a zemích SNS – někteří ekonomové řadí Albánii a asijské země SNS k jihu)

3)třetí svět – rozvojové státy
• při překonání zaostalosti dosáhly určitého pokroku

a) většina z těchto států má obrovská ložiska ropy a sdružuje se do organizace OPEC
o vysoký HDP/obyv
o vysoká průměrná životní úroveň
o oblast Perského zálivu, Libye

b) nově industrializované země – asijští draci
o Singapur, Taiwan, Thajsko, Malajsie, Hongkong, Korejská republika, Indonésie
o Po rychlém ekonomickém růstu se však koncem 90.let projevily ekonomické problémy(přesto patří k vyspělým ekonomikám)
c) středně rozvinuté země Latinské Ameriky – zejména Chile, Argentina, mexiko, Venezuela

Státy podle formy vlády

• 2 základní politické formy státu – monarchie a republika
• Nejvíce zastoupeny republiky :
o A)PARLAMENTNÍ
- pravomoci prezidenta omezeny ve prospěch parlamentu, vlády a jejího předsedy
- ve většině evropských zemí

o B)PREZIDENTSKÁ
- prezident volen přímo
- parlament má pravomoci jen v legislativní sféře
- prezident vytváří vládní kabinet a stojí v jeho čele
- v USA

o C)PARLAMENTNĚ – PREZIDENTSKÉ
- tvoří přechodný typ
- vláda je závislá na důvěře parlamentu, v čele vlády – premiér
- prezident nezávislý na parlamentu
- Francie, Rusko, Egypt, Senegal

• Monarchie : hlavou státu panovník :
o A)PARLAMENTNÍ – úloha panovníka je reprezentativní – Británie, Dánsko, Norsko
o B)ABSOLUTNÍ – dnes jen 4 státy : Saudská Arábie, Omán, Spojené arabské emiráty, Vatikán(teokratická absolutní monarchie=vláda ve jménu Boha)


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Státy podle způsobu vlády: 2
9. Teorie státu, druhy a formy státní moci
Stát, znaky, funkce; státní moc, dělba. Politika, charakteristika 1)
Funkce státu 2)
2. Formy státu, formy vlády 1
Podle vztahu mezi jednotlivými územními částmi státu 2
Demokracie, její principy. Železný zákon oligarchie. 3
Demokracie má 2 základní formy 4
1) Stát a pojmy s ním související
2) Stát a pojmy s ním související
3) Stát a pojmy s ním související
4) Stát a pojmy s ním související
5) Stát a pojmy s ním související
6) Stát a pojmy s ním související
Články na hledaný výraz "Stát" naleznete na bezuceni.cz

Státy podle způsobu vlády:

• Režimy
o A)DEMOKRATICKÝ – státní moc odvozena od lidu , ten má možnost účastnit se politických rozhodování
- moc výkonná, zákonodárná, soudní
- ústava zajišťuje občanská práva a svobody

o B)AUTOKRATICKÝ(diktátorský, totalitní)
- dnes v několika zbývajících komunistických státech a ve vojenských diktaturách – př.Barma, Súdán


Státy podle územní organizace

• Státy:
o A)UNITÁRNÍ(jednotné) – mají jednu soustavu nejvyšších orgánů státní moci a správy a jedinou ústavu
o B)SLOŽENÉ (federativní, spolkové) – existují i menší útvary(země, státy, republiky, provincie), které mají vlastní mocenské orgány

Sever a jih
• nerovnoměrnost v dosaženém stupni ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje
• základní dělení na bohatý sever a chudý jih se užívá od 70.let
• k ekonomicky vyvinutějším zemím patří země ležící na severní polokouli(včetně Izraele, Austrálie, Nového Zélandu, Jihoafrické republiky)


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Státy podle způsobu vlády: 1
9. Teorie státu, druhy a formy státní moci
Stát, znaky, funkce; státní moc, dělba. Politika, charakteristika 1)
Funkce státu 2)
2. Formy státu, formy vlády 1
Podle vztahu mezi jednotlivými územními částmi státu 2
Demokracie, její principy. Železný zákon oligarchie. 3
Demokracie má 2 základní formy 4
1) Stát a pojmy s ním související
2) Stát a pojmy s ním související
3) Stát a pojmy s ním související
4) Stát a pojmy s ním související
5) Stát a pojmy s ním související
6) Stát a pojmy s ním související
Články na hledaný výraz "Stát" naleznete na bezuceni.cz

Vyspělý sever

• ¼ obývané souše
• pětina obyvatel
• 85% světového průmyslu
• Vysoký hrubý domácí produkt
• Převládá terciární sektor
• Vysoká životní úroveň obyvatel
Nerozvinutý jih
• nízký domácí produkt
• převažuje primární sektor(těžba, zemědělství)
• nerozvinutá doprava
• nízká produktivita práce
• nízká životní úroveň obyvatel
• lidé žijí v chudobě, nevyhovující hygienické podmínky, podvýživa, negramotnost
• vysoký PP

Hospodářské rozdělení – klasifikace na pět světů

1)první svět – hospodářsky nejvyspělejší státy
• rozvinutá tržní ekonomika
• část Evropy, USA, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Izrael, JAR
• zaměstnanost 60 -80% ve službách


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Státy podle formy vlády 1
9. Teorie státu, druhy a formy státní moci
Stát, znaky, funkce; státní moc, dělba. Politika, charakteristika 1)
Funkce státu 2)
2. Formy státu, formy vlády 1
Podle vztahu mezi jednotlivými územními částmi státu 2
Demokracie, její principy. Železný zákon oligarchie. 3
Demokracie má 2 základní formy 4
Články na hledaný výraz "Stát" naleznete na bezuceni.cz

Průmysl :

o strojírenský(dopravní automobily)
o farmaceutický
o potravinářský
• zemědělství :
o rostlinná výroba převažuje nad živočišnou(drůbež, prasata.skot)
o vinná réva, kukuřice, pšenice
• Zadunají : největší část
o nížinatá – jezero Balaton, Neziderské jezero
o průmysl, zemědělství, rekreace
o sídlo velkých měst : Györ = Ráb – těžké strojírenství(vagóny)
o Székesfehérvár – Ikarus (autobusy)
o Pécs = Pětikostelí – potravinářství
o Budapešť – hl.m.
o dopravní význam
o lázně
• Meziříčí – pohoří Mátra (nejvyšší bod Maďarska – Kékes)
o pěstování vinné révy(sever), sadařství – Tokaj
o Miskole – zemědělské strojírenství
• Zátisí – nejsušší oblast(zavlažování) – obilí, živočišná výroba
o Debrecen – potravinářský průmysl
o Szegemd

29) a) Politické a hospodářské rozdělení světa

Hranice států
• přírodní(přirozené) jako jsou řeky, pohoří
• umělé(např.geometrické – Egypt)

vymezení hranic : podle hlediska historického, národnostního nebo jejich kombinace
index : I = skutečná délka hranic =
min.možná délka hranic (obvod kruhu) I…je větší nebo rovno jedné

pro ČR….810 + 762 + 466 + 256 = 2, 3
158, 4 x 2 x 3, 14

Polsko….1, 75
Norsko……..10

• Funkce hranic : dělíci (bariérová) a spojovací (kontaktní)

Změny na politické mapě
• na počátku 20.stol. bylo na Zemi 55 nezávislých států, po 1.sv.v. 73, po 2.sv.v. 76, začátkem 70.let 150, na konci 20.století 194(dnes 40 závislých území)

Po 1.světové válce vzniklo nejvíce ...

• po 1.sv.v vzniklo nejvíce nových států v Evropě (9)
• ještě po 2.sv.v byla značná část Asie, téměř celá Afrika, ostrovy v Karibiku a Oceánie pod koloniální správou
• od 2.pol. 40.let zánik koloniálního systému
• do roku 1960 – 17 nezávislých afrických států

• přehled :
o 1947 – Indie a Pákistán získaly nezávislost a staly se členy Britského společenství národů
o 1948 – nezávislost Cejlonu, Barmy
o 1949 – Indonésie
o 1956 – Maroko, Tunisko
o 1957 – Ghana
o 1958 – Havajské o-vy se staly státem federace USA
o 1962 – po sedmileté partyzánské válce nezáv. Alžírska
o 1975 – Angola, Mosambik (až po revoluci se jich muselo Portugalsko vzdát, ale dodnes má Azory, Madeiru)
o 1990 – sjednocen Jemen
o 1990 – Namibie
o 1991 – rozpad SSSR
o 1991-93 – rozpad Jugoslávie – 5 států
o 1993 – vznik ČR a SR po rozpadu ČSFR
o 1993 – Eritrea
o 1994 – Palau
o 1.7.1997 – Hongkong k Číně
o 1999 – Macao k Číně a r. 1999 – východní Timor se oddělil od Indonésie

Hospodářství

• zemědělství:
o rostlinná výroba v Podunajské nížině, Východoslovenská nížina
o obilniny, pšenice, ječmen, cukrovka, brambory
o zelenina – papriky, rajčata
• chov skotu, ovcí
• nedostatek paliv
• část elektřiny se musí dovážet(jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice)
• průmysl :
o hutnictví – Košice
o elektrotechnický – Tesla Orava
o petrochemie – výrob umělých hnojiv, vláken, pneumatik
o Slovakofarma Hlohovec – farmaceutický průmysl
o oděvní – Púchov
o dopravní, letecká křižovatka – Žilina
o výroba umělých hnojiv – Šala
Polsko
• 312 683 km2
• 38 630 000 obyv.
• Pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem

Největší města :

o Warszawa (hl.m.) textilní, potravinářský, spotřební průmysl
o Lódz – textilní průmysl
o Kraków
o Wroclaw
o Poznan – středisko obchodu, průmyslu
o Gdansk, Gdyni(Sopoty), Štětín – přístavy
• 3 zóny :
o 1)jižní – jižně od 51.rovnoběžky
 soustředěno 30 % obyv.
 ½ průmyslu  průmyslové srdce
 Ložiska nerostných surovin : černé uhlí, hnědé uhlí, soli, zemní plyn, síra, barevné kovy
 Katovice + dalších 11 měst = Hornoslezská pánev průmysl, hutnictví, výroba železa, těžký průmysl
 Velmi znečištěné (Vratislav, Krakov)
o 2)střední – do 52.rovnoběžky
 zemědělská oblast
 okopaniny ( velký vývozce brambor= 3.místo na světě)
 len, konopí, řepka, chmel
 živočišní výroba : koně, prasata, skot
 Warszawa – hl.m.
 přestavěná po 2.sv.v.
 velké soustředění průmyslu – spotřební, potravinářský
 Lódz – textilní průmysl
 Poznan

3) Severní – námořní doprava

 rekreační oblast – jezera, lesy
 Otetín
 Gdansk
 Gdyně
 Sopoty – lázeňské město
 kulturní centrum
 (katolická církev)

Maďarsko
• 93 032 km2
• 10 160 000 obyv=>10, 3 mil.obyv
• Pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
• Největší města :
o Budapešť (hl.m.) – 2.mil.obyv.
o Debrecen
o Györ
• Dunaj dělí Maďarsko na 2 části : Malá Uherská nížina a Velká Uherská nížina
• Úrodné sprašové půdy
• Velká naleziště bauxitu – vývoz
• Nedostatečné zásoby paliv

Těžba ropy a zemního plynu

• Těžba ropy a zemního plynu – výhoda – levná přeprava
o těžní věže – u nich vede k samovolnému vznícení plynu
o nebezpečí – tankery – ztroskotají samy, staré se nechají potopit na dno
o ropa znečišťuje a ohrožuje život v mořích a oceánech – ročně se do oceánu dostane 10 mil. tun ropy
o vrstvička ropa na hladině snižuje vypařování mořské vody, a tím nepříznivě ovlivňuje výměnu tepla a vody mezi pevninou a oceánem
o větší zásoby ZP než ropy
• Těžba rud – devastačním prvkem v krajině jsou odvaly hlušiny
o rekultivace je mnohem obtížnější než těžby uhlí
o uran (dřív problém – i v sev. Čechách)
• Těžba stavebních materiálů – těží se všude, vývoz se nevyplatí př. Čertovy schody

b) Střední a východní Evropa – Slovensko, Maďarsko, Polsko

Slovensko
• 49 035 km2
• 5 350 000 obyv.
• Maďarské, Ukrajinské menšiny
• Nejvyšší hora: Gerlachovský štít 2 655m)(Vysoké Tatry); Ďumbier 2 043m(Nízké Tatry)

Nejdelší řeka:

• Nejdelší řeka: Dunaj
• Pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
• Největší města : Bratislava(hl.m.) – 450 000obyv. – letiště
• Košice – VSŽ =Východoslovenské železárny – 230 000obyv.
• Nitra
• Prešov – universita, těžba kamenné soli
• samostatnost od 1.1.1993
Přírodní poměry
• Karpaty
o Malé Karpaty
o Bílé Karpaty
o Slovenské Beskydy, Nízké Beskydy, Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Slovenské rudohoří
• Slovenský kras – největší krasové území ve střední Evropě
• Podunajská nížina – obiloviny, zelenina, tabák, čočka
• Východoslovenská nížina – řeka Tisa, Hornád, vodní nádž: Zamplinská šírava
Historie
• první útvar – Nitranské knížectví (součást Velkomoravské říše)
• 1018 připojeno k Uhrám
• 1863 – Matice Slovenská
• 1918 Československo

28) a) Kulturní krajina a životní prostředí

Ekologie
• nauka o vzájemném vztahu organismů
• užší pojetí – vztah mezi člověkem a přírodou

Typy krajiny
• 1. přírodní – je původní
o v jejím vývoji se uplatňovaly výhradně přírodní činitelédnes prakticky není (emise, globální oteplování)
• 2. kulturní – na vývoji se podílí i člověk

Krajina a činnost člověka
• před 12 000 úlety začal proces nazývaný zelená revoluce (s rozšiřováním zem.ploch roste i počet obyvatel)
• od pol. 18.stol. – průmyslová revoluceimpulzem pro ni – nedostatek dřeva jako paliva a konstitučního materiálu
o lidé hledali nové zdroje – uhlí
• Činnost člověka – nepřímo ovlivněné (Antarktida, tajga)
o Přímo ovlivněno 93% Evropy
• změny v krajině jsou dnes mnohem rychlejší, je vysoká spotřeba a výroba energie

Přírodní zdroje

o obnovitelné (voda, rostlinstvo)
o neobnovitelné (některé nerostné suroviny)
o nevyčerpatelné (sluneční záření)
o vyčerpatelné

TĚŽBA – ročně se celosvětově vyváží 6 km3 nerostných surovin
• převládá mechanický způsob těžby, který značně porušuje vzhled krajiny
• chemický způsob těžby (např. podzemní složení hornin)=>ohrožuje povrchové a podzemní vody
• Těžba uhlí
o 1 .povrchová – relativně efektivní(94%)
 do hloubky 100m
 severočeská, sokolovská pánev patří k nejv. V Evropě
o 2. hlubinná – 40-50%
 odpad – hlušina obsahuje uhelné příměsi, a proto podléhá samovznícení a tím se do ovzduší dostávají škodlivé látky
 je provázena deformacemi zemského povrchu
• hutní likvidace obcí i známých lázní (Darkov)
• na Karvinsku se očekává pokles terénu o 20m
• Těžba rašeliny – díky nízké výhřevnosti + 90% vody se nevyužívá k tepelným účelům, spíše k zahrádkářství

2) Průmyslová revoluce

o stěhování do míst těžby černého a hnědého uhlí
o hutní průmysl, strojírenský, chemický

3) špatné podmínky pro zemědělství
o vystěhovalectví ( jižní Čechy, Českomoravská vrchovina)

4) malá lidnatost a pohraničí
o vysídlení po 2. sv. v.
o poloha Železné opony

• 12. – 15. století – obce (1960 – 8 000, 1990 – 4 000, 1996 – 6 232)
• 13.,14.století
o hustá síť menších měst ( centra – Praha,Plzeň,Brno,Olomouc)
o hodně malých sídel
 do 2000 obyvatel – 25%
 do 1000 obyvatel – 80%
• 19. století
o změny ve struktuře – stěhování z venkova do měst
o rychlý růst měst – průmysl, těžba surovin, dopravní železnice
o reurbanizace . stěhování na venkov, z centra na okraj

Funkce měst:

o polyfunkční – střediska obchodu, průmyslu
o lázeňská
o dopravní

• velkoměsta:
o Praha 1,2 mil.
o Brno 389 tis.
o Ostrava 325 tis.
o Plzeň 171 tis.
o Olomouc 105 tis.
o Liberec 101 tis.
o Hradec 101 tis.
o + 16 měst 50 – 100 tis.

(město…nad 10 000 obyvatel, sídlo městského typu… 5 000 – 10 000 obyvatel)
• struktura měst:
o I. historické jádro
 16. – 18. století – politika
 drahé, nepříjemné bydlení
o II. činžovní domy
 průmyslové závody
o III. rodinné domky, sídliště, paneláky

o nová města – Havířov, Most

3)Třetihory

• pokračuje alpínské vrásnění – Karpaty
• boční tlak na nás, rozlámání na kry – Č. masív
• vytváří se hnědé uhlí – Podkrušnohorská pánev
• sopečná činnost – Č. středohoří, Doupovské hory
• paleogén, neogén

4)Čtvrtohory
• střídání ledových a meziledových dob
• pevninský ledovec – přes naše území a Moravskou bránu, zastavil se o Krkonoše
• horské ledovce
o Krkonoše, Šumava
=> horská jezera, prohlubování říční sítě

• ČR – člen OSN, NATO, Rada Evropy, OECD, MMF
• se 70 zeměmi udržuje diplomatické styky (nejlepší – sousedé)
• orientace na východ – změna po r. 1989
• nejlepší obchodní partneři: Německo,Slovensko,Rakousko=>50% zahranič. Obchodu
( Rusko – 8%)

Obyvatelstvo

• 1.osídlení od paleolitu (doba kamenná), Keltové,Markomané, Kvádové
• 6.století – příchod Slovanů => soustředění kolem velkých řek
• 13.století – území kolonizováno českými obyvateli,ale i germány
• středověk – vysoká porodnost a nízký PP => mor, cholera, války
• 18.století – velké změny v zemědělství – lepší využití, snazší obživa
o klesá úmrtnost – lepší hygiena => velký nárůst obyvatel
• 20.století – nárůst obyvatel se zpomalil a snížil se PP => vystěhovalci (Amerika) a sv.v.
• 20.léta 20.století – vznik ČSR
• 1945 – 1946 – odsunuto 2 mil. Němců
• 1948 – nárůst obyvatel (opatření vlády)
o přídavky na děti
o delší mateřská dovolená
o novomanželské půjčky
• snížení obyvatelstva – politická emigrace – 2 vlny: 1948 a 1968
• 80.léta 20.století – vývoj českých obyvatel stagnuje
o => zhoršení ŽP
o => zhoršení zdravotní situace
o => vyšší úmrtnost v nízkém věku
• r.1998 – 10,3 mil. obyvatel ( 1930 – 10,7 mil.)
• hustota: 131 obyvatel/km2
• od r. 1994 – 0 > PP
• střední délka života…72 let ( M…67,5let, Ž…76 let)

Obyvatelstvo „stárne“

• obyvatelstvo „stárne“ – klesá počet dětí do 15 let a narůstá počet lidí v důchodovém věku
• ekonomicky aktivní EAO…53%
• nezaměstnanost…10%
• národnostní složení:
o 95% česká, moravská, slezská
o 3% slovenská
o 0,6% polská
o 0,5% německá
o 33 000 Romů + přistěhovalci
česká menšina – Amerika, Polsko
30% dojíždí do zaměstnání

Sídla

• přírodní a socioekonomické faktory osídlení

1) rozvoj manufaktur
o zvýšení počtu obyvatel v podhorských oblastech
o sklářství, textilní výroba (Jablonecko, Liberecko)
o výroba Fe a papíru

50°rovnoběžka prochází ČR

• 50°rovnoběžka prochází ČR
• poledník 151 v.d. Jindřichův Hradec
• „pražský poledník“ … 14°25´
• nejnižší bod – Hřensko (115m)
• nejvyšší bod – Sněžka (1 602m)
• nejzápadnější bod – Krásná u Aše (12°5´ v.d.)
• nejvýchodnější bod - Hrčavá u Jablunkova ( 18°51´ v.d.)
• nejsevernější bod – Lobendava u Šluknova (51°3´s.š.)
• nejjižnější bod - Vyšší Brod (48°33´ s.š.)
• transitní charakter (příjmy, životní prostředí)
• poloha na hl. evropském rozvodí: 3 úmoří
o Severní – Labe
o Černé – Dunaj, Morava
o Baltské – Odra, Lužice

Geologický vývoj

Český masiv X Karpaty
- mnohem starší - mladší
- velká eroze - více členité
- omýlené skály
=> oddělené – Vněkarpatské sníženiny
(okrajová pohoří – vrásno-lomový původ)

1)Prvohory

• kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm
• karbon, perm => probíhalo hercynské vrásnění (Fr.,Něm.,Pol.,ČR)
• žula -> vznik přeměněných hornin…svory,ruby,fylity
Kladno, Ostrava,Plzeň
• konec prvohor => eroze, snižování terénu, zaplňování mezihorských pánví, usazování materiálu,kapradiny,přesličky,plavuně=> ČÚ
• koledonské vrásnění
o Křivoklátsko, Rokycansko, Moravský kras
o Skandinávské, Kaledonské pohoří

2)Druhohory
• tuas, jura, křída
• geologicky klidné – plochá zarovnaná krajina
• rozšíření druhohorního křídového moře
• Česká tabule – až 600m silné nánosy – pískovec, opuka
• schránky živočichů, otisky rostlin, zvětrávání
• vznik úkazů – Prachovské skály
• začíná alpínské vrásnění ( ne u nás – Pyreneje, Karpaty, Kavkaz)

3)FINSKO(Sukni)

3)FINSKO(Sukni)
• republika – finská marka
• ugrofinská skupina jazyků, 5 mil.obyv.
• Finové a Švédové(F. bylo součástí Švédska)
• hl.m.Helsinky(Řím severu)
• Finská jezerní plošina (asi 35000 jezer)
• 70%povrchu pokrývají lesy - dřevozpracující průmysl
• 5%louky, pastviny
• průmysl:dřevozpracující, barevné kovy, vodní elektrárny, stavba ledoborců, nábytek, papírenský, strojírenský, výroba mostních konstrukcí
• chybí paliva – rašelina
• 30%energie – vodní elektrárna
• zemědělství: chov skotu a ovcí, lov kožešinové zvěře, rybolov, obiloviny, pícniny, brambory(krmné)
• města: Turku(přístav), Tampere

4)ISLAND
• republika
• ostrov ohně a ledu
• 300 tis.obyv. při pobřeží
• teplé prameny – vyhřívání skleníků, bytů, ..(gejzíry)
• ledovce, vnitrozemí pusté
• hl.m. Reykjavík


Článek podporuje:
české ložnice, dětské postele, rustikální nábytek

Rybolov a zpracování ryb

• rybolov a zpracování rybrybí moučka – hnojivo, krmivo, pěstování subtropických rostlin ve sklenících
• ovce – text.průmysl, sítě, oděvy
• stavba lodí
• sopka Hekla
• vysoká životní úroveň
EVSO – Evropské sdružení volného obchodu (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko)

26) a) ČR - Územní vývoj, postavení v Evropě, obyvatelstvo, sídla

• vznik 1.1.1993
• 78 864 km2
• 10,3 mil. obyvatel
• člen OSN
• srdcem Evropy“
• nadmořská výška 450 m.n.m.
• hranice:
o Německo 810 km
o Polsko 762 km
o Rakousko 966 km
o Slovensko 265 km ( celkem: 2 303 km)

3)Realizační předpoklady

 umožňují uskutečnit nároky účastníků c.r.
 a)komunikační dostupnost – zejména časová dostupnost
 b)materiálně technická základna
• základní zařízení (ubytovací, stravování)
• doplňková zařízení (sportovní, kulturní)
• speciální zařízení (cest.kanceláře, infor.centra)

Rozmístění cestovního ruchu – významné odvětví světového hospodářství
• Aktivní cestovní ruch – návštěva určité země zahraničními turistypříjmová složka státní bilance
• Pasivní cestovní ruch – vycestování turistů ze své země
• Evropa 60% turistů
• S.Amerika 13%
• Asie 13%
• Španělsko, Itálie Francie nejnavštěvovanější státy
• Nej.přijmy:USA 58, 4mld USD

b) Severní Evropa

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ
• 5 mil.obyv.
• námořní velmoc, jediný člen ES v sev.Evropě
• zemědělství: 62% obdělávané půdy, vykácené lesy, nížinatá oblast
vysoce intenzivní, spotřebují jen třetinu, ostatní vyváží
mléko, vejce, sýr, máslo
• hl.m.Kadaň – Paříž severu
• průmysl: chemický, strojírenský, lodní motory, Lego
• řadu ostrovů a poloostrovů spojují mosty a lodní doprava

SKANDINÁVIE
• Norsko, Švédsko, Finsko, Island
• Švédsko a Finsko v EU
• Skandinávské pohoří – nejstarší v Evropě, modelovány ledovcem(země jezer, fjordy)
• horské řeky – elektrárny – barevná metalurgie(levná energie)
• Severní moře – ropa
• Švédsko – kvalitní ocel (Husquarna)
• město Kiruna – vozí se do nor.přístavu Norik a pak lodí pryč
• Finsko a Norsko – barevné kovy
• rybolov, námořní doprava, stavba ledoborců, dřevařský průmysl
• zemědělství: obiloviny, pícniny
pastviny – skot
• Laponsko – v sev.Evropě, “evropští Eskymáci“, rybolov, lov sobů, kožešiny

1)NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ

• ropa – chemický průmysl, petrochemie
• zemědělství : oves, žito, brambory, živočišná výroba => živočišná > rostlinná
• hl.m. Oslo
• v jižních oblastech polovina obyvatelstva(4 mil.obyv.)
• přístavy: Narvik, Trondheim, Bergen
• jedna z největších flotil na světě
• výroba Al(z dováženého bauxitu), oceli
• námořní, kabotážní doprava
• vývoz – dřevo, papír, strojírenské výrobky
• + ostrovy: Svalbard, Jan Mayen, Bouvelův, Petra I.=Antarktida;Špicberky

2)ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ
• 84 mil.obyv. soustředění obyvatelstva na jih
• 44% energie ve vodních a 51% v atomových elektrárnách
• průmysl:chemický, petrochemický, potravinářský, papírenský, dřevozpracující, švédská ocel(nože, sekačky), stavba lodí, kamiónů
• zemědělství: brambory, pícniny, obiloviny, ale převažuje živočišná výroba – skot – maso, mléko
• hl.m. Stockholm(Benátky severu)
• přístavy : Göteborg, Malmö
• město :Linköping – automobily Volvo, Scania
• rybolov
• železná ruda – 80% vývoz(hl.německo)-Kirnna
• 9% území zabírají jezera
• 58% zabírají lesy
• 10%zemědělské půdy

e)Růst koncentrace

• e)růst koncentrace – rušení malých provozovennahrazuje se velkými
• f)stále funguje efekt tzv. dobré adresy--.např:v Praze, kde projde nejvíce lidí; podobný efekt na internetu--.co nejsrozumitelnější adresa

Oblasti služeb

Zahraniční obchod – specifická forma služeb
• velkým obratem zahr, obchodu se vyznačují malé vyspělé státy Evropyúzký vnitřní trh, nekompletní přírodní zdroje, orientace hospodářství na účast ve svět. ekon. vztazích (Švýcarsko exportuje 90-95% hodinek, léčiv)
• struktura ovlivněna vyspělostí ekonomiky
• zahraniční obchod svým rozsahem a strukturou dokumentuje efektivnost a úroveň hospodářských zemí
• u nás velký vliv zahraniční spotřební řetězce--.supermarkety, hypermarkety, které začínají likvidovat menší provozovny v menších městech

Rekreace – uspokojení volného času
• přírodní, kulturní aktivity
• blízko větších měst nebo v oblastech se speciálními přírodními hodnotami

Cestovní ruch

Cestovní ruch - uspokojuje osobní potřeby v oblasti turistiky, rekreace, kultury a rehabilitace, ke kt. dochází mimo místo trvalého pobytu a ve volném čase
• geografie cestovního ruchuvědní obor socioekon. sféry studuje územně diferencované předpoklady a územní strukturu cestovního ruchu
• podíl přijmu CR na HDP
• devizové saldo – rozdíl mezi výdej Čechů v zahraničí a výdej cizinců u nás např. Chorvatsko + saldo;Německo - saldo
• PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU
o 1)selektivní předpoklady
 určují kdo a v jaké míře se účastní c.r.
 a)urbanizační předpoklady – c.r.-->aktivita městského obyvatelstva (z městaven)
 b)demografické předpoklady – zejména hustota obyvatel; vyšší hustota obyvatel vyšší účast obyvatel na c.r.
 c)sociální předpoklady – zejména ekonom. aktivita; velký podíl na c.r.-->zaměstnání
o 2)lokalizační předpoklady
 vyjadřují schopnost krajiny poskytovat vhodné podmínky pro různé formy c.r.
 a)přírodní podmínky (reliéf, podnebí, vodstvo)
 b)kulturně historické podmínky – největší návštěvnost – rezervace, historické stavby, výtvarné památky, parky, lidová kultura

Důvody boomu:

o růst obyvatel
o růst volného časuzkracování pracovní doby, více dovolené, více svátků
o technický pokrok
o zvyšování nároků na způsob životavětší péče o zdraví, nutnost celoživotního vzdělávání, rozvíjení osobnosti
• ve vyspělých zemích tvoří služby největší podíl HDP v podílu zaměstnanosti a více než 50% EAO
• služby zahrnují terciární sektor
• nevýrobní část národohospodářského komplexu
• podle využívání služeb lze posuzovat životní úroveň obyvatelstva
• rozvoj dán poptávkou a růstem nabídky díky vstupu zahraničních investorů
• díky rozvoji služeb nízká nezaměstnanost

Druhy služeb a jejich rozmístění
• infrastruktura = komplex zařízení, kt. zajišťují předpoklady pro poskytování služeb
• služby dělíme na
o výrobní a nevýrobní
o komerční a nekomerční (veřejné)
o sociální péče, finančnictví, administrativa a řízení

Další příklady služeb:

• další příklady služeb:školství, zdravotnická péče, maloobchod, zahraniční obchod, ubytování a stravování, tělovýchova, rekreace
• vyžaduje málo investice, ale značnou lidskou práci
• řádovost služby souvisí s potřebností zákazníků, aby se vytvořila určitá služba a čím je zázemí větší, jehož obyvatelé službu vyžadují, tím je vyšší řád služby
• práh služby = minimální počet osob, kt. by měly zařízení využívat, aby pracovalo efektivně
• středisková sídla = sídla se službami vyššího řádu (nemocnice, školy)sloužící nejen potřebám vlastních obyvatel, ale i širokému zázemí
• vztahy řádovského charakteru vztahy mezi sídly s různou vybaveností

Znaky služeb
• a)spádovost – služby koncentrovány do středisek „spádových oblastí“
• b)různorodost a proměnlivost
o růst nabídky různých služeb
o dynamičnost – měnění místa, úrovně
• c)přizpůsobivost – nejrychlejší přizpůsobení k západním standardům
• d)feminizace – v některých službách výrazná feminizace-školství, zdravotnictví, socialictví

MONACO

• knížectví
• hranice Francie a Itálie
• 1, 9 km2
• 28 000 obyv
• Hl.m. – Monaco
• Úřední jazyk francouzština
• Botanické zahrady, oceánografické centrum
• Turistika, herny, parfémy, textil
• Města: Monte Carlo
• Zajímavost: Velká cena Monaca a Rallye Monte Carlo

VATIKÁN

• 1000 obyv, ale má hodně pozemků
• Vznik 1929
• Bazilika Sv.Petra
• Rada jmenovaná Papežem – v čele

MALTA

• 310 km2
• 361 000 obyv
• Hl.m. – Valletta
• Úřední jazyk : maltština, angličtina
• Republika
• Obilí, zelenina, ovoce, vinná réva, fíky

SAN MARINO

• republika
• turistický ruch – festivaly, poštovní známkyzdroje příjmů
• 61 km2
• 23 000 obyv
• Hl.m. – San Marino

25) a) Socioekonomická sféra – struktura služeb, rekreace, cestovní ruch, zahraniční obchod

• služby jsou druhy ekonomické činnosti poskytující užitečný efekt již svým průběhem, jak ve sféře výrobní, tak i ve sféře oběhu a spotřeby
• progresivně se rozvíjející obor lidských aktivitboom po 2. sv. válce

ŘECKO

• republika(od roku 1973 demokratická republika)
• 10 mil.obyv.
• Řekové 90%, Albánci, Turci, Bulhaři, Makedonci
• velmi členěné pobřeží
• balkánský poloostrov, Peloponés
• ostrovy - Kréta, Kyklady, Sporady, Rhodos
• nejméně rozvinutý stát EU
• průmysl : potravinářský, textilní, kožedělný, chemický
• slavná minulost, památky
• suroviny : málo paliv, barevné kovy, bauxit
• vodní elektrárny, mramor
• nejvyšší hora – Olymp
• zemědělství : ne moc vhodné podnebí, zavlažování, polovina ploch obilniny, víno, tabák, olivy, bavlník, citrusy, rozinky, fíky
ovce, kozy, prasata, raby, bourec morušový
• země levných vlajek, stavba lodí
• hl.m. Athény, aglomerace s přístavem Pordus
• Soluň


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Články na hledaný výraz "Balkánský poloostrov" naleznete na bezuceni.cz

ANDORA

• knížectví
• 450 km2
• 48 000 obyv
• hl.m.- Andorra la Vella
• mezi Španělskem a Francií
• žádné clo a daně – obchod
• cestovní ruch-lyžování
• těžba dřeva, tabák, ovoce, brambory

GIBLARTAR

• patří Británii
• přístav
• tabák, káva, ryby – zpracování