- KRYOGENNÍ (LEDOVCE) – JEZERA, MORÉNY, FJORDY, KARY, PERMAFROST, BLUDNÉ KAMENY
- Ledovec vzniká nadmořskou výškou. Napadne sníh, zmrzne, napadne další, stlačí starý sníh – FIRN (přechodná fáze mezi sněhem a ledem)
- Ledovcová jezera – v nížině zanechává zbytky
- V horách – z horského ledovce
- Moréna – materiál, který nanese ledovec, který s sebou něco nese
- Bludné kameny – z vyšších nadmořských výšek, přinesené ledovcem
- Fjordy – úzké, dlouhé útvary, zálivy, vybudované ledovcem
- Kary – ledovcové údolí, na jehož dně je ledovcové jezero
- Permafrost – zmrzlá hloubka. Věčně zmrzlá půda – Sibiř, Severní Kanada
- EOLITICKÁ ČINNOST – VĚTRNÁ
- Pozorovatelná především v aridním klimatu (pouště, polopouště)
- Písečné duny
- tvar půlměsíce, pohyblivé podle větru
- Barchany
- Několikanásobné písečné duny
- Nanášení částeček materiálu na skálu v určitém místě – zrnka narážejí na skálu – obrušují se – vznik skalních říms, oken, bran – méně odolné horniny (různé bizardní tvary)
- Pouště, písečný erg, štěrkovité, kamenité
- BIOTICKÉ – BIOGENNÍ POCHODY
- Rušivá a tvořivá činnost (mechanický a chemický účinek)
- Vznik nových tvarů díky živým organismům
- Z organických zbytků těl – živice (ropa, zemní plyn)
- Uhlí – v mořských a jezerních pánvích z rostlinných zbytků
- Korálové útesy – v teplých mořích na mělkém mořském svahu nebo kolem sopečných ostrovů (činností láčkovců)
- Termitiště, mraveniště, korálové útesy
- ANTROPOGENNÍ POCHODY
- Činnost lidské společnosti (všechno zanechané člověkem)
- Antropogenní formy reliéfu
- Tvary vytvořené, pozměněné nebo podmíněné činností člověka
- VYVÝŠENÉ – průmyslové stavby, městské aglomerace
- VYHLOUBENÉ – lomy, pískovny, průplavy
- ROVINNÉ – vodní nádrže, komunikace, letištní plochy
- PODZEMNÍ – tunely, šachty, štoly
- Zpomalení i zrychlení exogenních pochodů
- Člověk = nejvýznamnější exogenní činitel
- KRASOVÉ JEVY
- Voda při styku s vápencem – vznikají krasové jeskyně
- MOŘSKÉ POCHODY
- Na pobřeží – přiliv, odliv, příboj
- Marinní formy reliéfu
- Rušivá činnost moře = abraze
- Pobřežní srub – příkrý sráz
- Abrazní terasa – skalní plošina ustupujícího břehu (tvoří se zde výklenky a jeskyně)
DEMOGRAFIE
Socioekonomická sféra je tvořena :lidskou společností, hospodářskou činností
4 soc.-ek. sféry: 1. PRIMÁRNÍ: rybolov, lov, těžba surovin, zemědělství
2. SEKUNDÁRNÍ: průmysl, stavebnictví, nákladní doprava
3. TERCIÁRNÍ: služby, cestovní ruch, doprava, obchod
4. KVARTÁRNÍ: školství, věda, výzkum, informace
GEOGRAFIE OBYVATELSTVA: studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva v historických, sociálních a přírodních podmínkách
-1999- 6 miliard osob
-nárust obyvatelstva byl nerovnoměrný (války, epidemie)→souviselo to se stupněm rozvoje lidského společenství
-3 období:
NEOLITICKÁ REVOLUCE: 7.-6. tisíciletí př.n.l.
Od sběru rostlin a lovu zvěře k zemědělství
Zvýšení množství potravin→ růst počtu obyvatelstva
PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE: 2.pol. 18. stol.
Rozšíření industrializace ze západní Evropy na další kontinenty
Růst počtu obyvatelstva i městského
DEMOGRAFICKÁ REVOLUCE
4 fáze: a)malý přírustek obyvatelstva
b)vysoká porodnost, snižuje se úmrtnost, prodlužování délky lidského života
c)porodnost i úmrtnost se ustaluje na nízkých hodnotách
d)velice nízký přírustek- někdy i úbytek obyvatelstva
vy vyspělých zemích již tato revoluce proběhla s průmyslovou revolucí díky pokrokům ve vědě a zdravotnictví
v rozvojových zemích tímto vývojem procházejí
VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA
1. předproduktivní věk ( do 15 let)
produktivní věk (15-65 let)
poproduktivní věk (nad 65 let)
Věkové pyramidy: 1)ROZVOJOVÉ ZEMĚ: největší počet mladé generace, lidé se nedožívají vysokého věku
2) VYSPĚLÉ ZEMĚ: klesá porodnost, vysoká životní úroveň, nízká úmrtnost a obyvatelstvo stárne-
4 soc.-ek. sféry: 1. PRIMÁRNÍ: rybolov, lov, těžba surovin, zemědělství
2. SEKUNDÁRNÍ: průmysl, stavebnictví, nákladní doprava
3. TERCIÁRNÍ: služby, cestovní ruch, doprava, obchod
4. KVARTÁRNÍ: školství, věda, výzkum, informace
GEOGRAFIE OBYVATELSTVA: studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva v historických, sociálních a přírodních podmínkách
-1999- 6 miliard osob
-nárust obyvatelstva byl nerovnoměrný (války, epidemie)→souviselo to se stupněm rozvoje lidského společenství
-3 období:
NEOLITICKÁ REVOLUCE: 7.-6. tisíciletí př.n.l.
Od sběru rostlin a lovu zvěře k zemědělství
Zvýšení množství potravin→ růst počtu obyvatelstva
PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE: 2.pol. 18. stol.
Rozšíření industrializace ze západní Evropy na další kontinenty
Růst počtu obyvatelstva i městského
DEMOGRAFICKÁ REVOLUCE
4 fáze: a)malý přírustek obyvatelstva
b)vysoká porodnost, snižuje se úmrtnost, prodlužování délky lidského života
c)porodnost i úmrtnost se ustaluje na nízkých hodnotách
d)velice nízký přírustek- někdy i úbytek obyvatelstva
vy vyspělých zemích již tato revoluce proběhla s průmyslovou revolucí díky pokrokům ve vědě a zdravotnictví
v rozvojových zemích tímto vývojem procházejí
VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA
1. předproduktivní věk ( do 15 let)
produktivní věk (15-65 let)
poproduktivní věk (nad 65 let)
Věkové pyramidy: 1)ROZVOJOVÉ ZEMĚ: největší počet mladé generace, lidé se nedožívají vysokého věku
2) VYSPĚLÉ ZEMĚ: klesá porodnost, vysoká životní úroveň, nízká úmrtnost a obyvatelstvo stárne-
Exogenní síly, tvořící reliéf
GEORELIÉF
- = tvar zemského povrchu
- věda studující georeliéf se nazývá geomorfologie
- georeliéf je tvořen dvěmi silami
- exogenní síla (vnější) – původ vně zemského tělesa – povrchové znaky
- endogenní síla (vnitřní) – sopečná činnost, horotvorná činnost, zemětřesení
EXOGENNÍ SÍLY
- společné znaky exogenních sil
- atmosféra – troposféra + kosmické vlivy
- vzniklé tvary spíše zarovnávají – eroze, Peneplén – zarovnaný terén
- působí po celé planetě na různých místech a časově neomezené
- 3 složky každé exogenní činnosti
- EROZE – narušování tvaru na jiný tvar
- TRANSPORT – přenos materiálu z jedné části do druhé
- SEDIMENTACE – usazování, akumulace
- ZVĚTRÁVÁNÍ
- Narušování celistvosti horniny
- Určitý druh eroze
- druhy
- mechanické
- chemické (koroze)
- nepovažuje se jen za činnost, ale také za jev, který j pravidelně na zemském povrchu
- SVAHOVÉ POCHODY
- 90% zemského povrchu je umístěno na svazích
- POSOUVÁNÍ
- pomalé – sesouvání
- velmi rychlé – řícení (laviny)
- nesoustředěný povrchový odtok vody – ron – vzniká při dešti nebo při tání sněhu
- nese s sebou materiál, který se zarývá do dna a zanechává ronové rýhy
- hluboké rýhy se nazývají strže
- ŘÍČNÍ – FLUVIÁLNÍ – POCHODY
- HORNÍ TOK
- prudký spád, hloubková eroze, koryta mají tvar V
- přenos částeček a kamenů s ostrými hranami (ještě nezaoblené)
- Obří hrnce – na horním toku, prohlubně v korytu
- Peřeje – výškové prohlubně
- Katarakty – větší než peřeje
- Vodopády – největší Sv. Anděl
- STŘEDNÍ TOK
- tvoří se zákruty - meandry – přiškrcení toku sedimenty – vznik mrtvých/slepých ramen – jezera
- v nich se unáší materiál
- DOLNÍ TOK
- zklidnění řeky, pomalý tok, typická boční eroze , sedimentace, akumulace, transport (do ústí) materiálu
- ústí řeky – každá řeka ústí do moře
- je-li mořský proud slabý – tendence neseného materiálu – usazování. Větví se, aby prorazila = DELTA
- silný mořský proud – unese materiál – nálevka – estuár
- ŘÍČNÍ – každá řeka se víc a víc zařezává – vznikají říční terasy
- = tvar zemského povrchu
- věda studující georeliéf se nazývá geomorfologie
- georeliéf je tvořen dvěmi silami
- exogenní síla (vnější) – původ vně zemského tělesa – povrchové znaky
- endogenní síla (vnitřní) – sopečná činnost, horotvorná činnost, zemětřesení
EXOGENNÍ SÍLY
- společné znaky exogenních sil
- atmosféra – troposféra + kosmické vlivy
- vzniklé tvary spíše zarovnávají – eroze, Peneplén – zarovnaný terén
- působí po celé planetě na různých místech a časově neomezené
- 3 složky každé exogenní činnosti
- EROZE – narušování tvaru na jiný tvar
- TRANSPORT – přenos materiálu z jedné části do druhé
- SEDIMENTACE – usazování, akumulace
- ZVĚTRÁVÁNÍ
- Narušování celistvosti horniny
- Určitý druh eroze
- druhy
- mechanické
- chemické (koroze)
- nepovažuje se jen za činnost, ale také za jev, který j pravidelně na zemském povrchu
- SVAHOVÉ POCHODY
- 90% zemského povrchu je umístěno na svazích
- POSOUVÁNÍ
- pomalé – sesouvání
- velmi rychlé – řícení (laviny)
- nesoustředěný povrchový odtok vody – ron – vzniká při dešti nebo při tání sněhu
- nese s sebou materiál, který se zarývá do dna a zanechává ronové rýhy
- hluboké rýhy se nazývají strže
- ŘÍČNÍ – FLUVIÁLNÍ – POCHODY
- HORNÍ TOK
- prudký spád, hloubková eroze, koryta mají tvar V
- přenos částeček a kamenů s ostrými hranami (ještě nezaoblené)
- Obří hrnce – na horním toku, prohlubně v korytu
- Peřeje – výškové prohlubně
- Katarakty – větší než peřeje
- Vodopády – největší Sv. Anděl
- STŘEDNÍ TOK
- tvoří se zákruty - meandry – přiškrcení toku sedimenty – vznik mrtvých/slepých ramen – jezera
- v nich se unáší materiál
- DOLNÍ TOK
- zklidnění řeky, pomalý tok, typická boční eroze , sedimentace, akumulace, transport (do ústí) materiálu
- ústí řeky – každá řeka ústí do moře
- je-li mořský proud slabý – tendence neseného materiálu – usazování. Větví se, aby prorazila = DELTA
- silný mořský proud – unese materiál – nálevka – estuár
- ŘÍČNÍ – každá řeka se víc a víc zařezává – vznikají říční terasy
Slovensko (Slovenská republika)
Základní údaje
Rozloha: 49 030 km2
Počet obyvatel: 5,4 mil. obyvatel
Státní zřízení
Republika v čele s prezidentem
Slovenská republika vznikla 1. 1. 1993 rozdělením České a Slovenské federativní republiky na dva samostatné státy - ČR a SROV.
Přírodní poměry
Území je tvořeno geologicky mladým alpsko – himalájským pásem zemské kůry, ve kterém dochází k občasným zemětřesným pohybům
Území náleží ke Karpatům a k Panonské pánvi, třetihorní Karpatská soustava se na území Slovenska dělí na Západní (vyplňují západ a sever státu, Vnější Západní Karpaty - Bílé Karpaty, Javorníky, Oravské Beskydy atd., Vnitřní Západní Karpaty – Malá Fatra, Velká Fatra, Tatry – nejvyšší hora Gerlachovský štít 2 655 m. n. m., Nízké Tatry. Slovenské rudohoří, vulkanická pohoří – Šťavnické vrchy. Poloma atd.) a Východní Karpaty ( se dělí na Vnější Východní Karpaty – Bukovské vrchy a Nízké Beskydy) a Vnitřní Východní Karpaty (vulkanické pohoří Vihorlat)
Níziny – jihozápad – Podunajská a Záhorská a jihovýchod – Východoslovenská náleží k Panonské pánvi.
Podnebí
mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním
příznačná je nestálost počasí, od západu k východu vliv pevnínského podnebí
v horách je ovlivněno nadmořskou výškou, v kotlinách je značně znečištěné ovzduší' .
Vodstvo
96% plochy státu náleží do úmoří Černého moře - IDavně povodí Dunaje s přítoky Morava, V áh, Hron, Ipel, ale také část Tisy s přítoky Slaná a Bodrog, pouze 4% patří do úmořÍ Baltského moře - k povodí Visly patří řeky Pop rad a Dunajec
řeky mají největší průtoky na jaře - v době tání sněhu
ve Vysokých a Nízkých Tatrách jsou jezera ledovcového původu - Velké Hincovo pleso,
Štrbské pleso - vznikla ve čtvrtohorách .
velké zásoby podzemních vod jsou v Podunajské a Východoslovenské nížině
velké bohatství minerálních vod - zřídla v Piešťanech, Trenčianských Teplicích, Sliači a v Bardějově
Lesy
kryjí asi 41% plochy státu .
v horských oblastech na západě a severu - smrkové, na východě - bukové, v níže položených oblastech - Doubravy, v nížinách - kulturní step
Nerostné suroviny
nejvýznamnější j sou zásoby magnezitu a vápenců menší ložiska - železných rud, rud barevných kovů nedostačující zásoby hnědého uhlí, lignit
Obyvatelstvo
85,6% Slováci, 11% Maďaři (nejvíce v jižním pohraničí), menšiny Romové (2%), Češi (1 %), Rusíni, Ukrajinci a Poláci
úřední jazyk - Slovenština
přirozený přírůstek je nadprůměrný
57% žije ve městech (dominují dvě velkoměsta - Bratislava, Košice)
Hospodářství
po 2. sv. v. se změnila struktura- zaměstnanosti ve prospěch průmyslu a služeb, v období transformace na tržní ekonomiku je značná nezaměstnanost
průmyslově-zemědělská stát
Doprava
hustá a kvalitní silniční i železniční síť významná je lodní doprava po Dunaji mezinárodní letiště - Bratislava, Poprad
Cestovní ruch
bohaté na přírodní krásy, termální a minerální vody, kulturněhistorické památky' hlavní oblast - Vysoké Tatry
Hlavní město - Bratislava - politické, hospodářské a kulturní centrum, sídlo vlády a prezidenta
Rozloha: 49 030 km2
Počet obyvatel: 5,4 mil. obyvatel
Státní zřízení
Republika v čele s prezidentem
Slovenská republika vznikla 1. 1. 1993 rozdělením České a Slovenské federativní republiky na dva samostatné státy - ČR a SROV.
Přírodní poměry
Území je tvořeno geologicky mladým alpsko – himalájským pásem zemské kůry, ve kterém dochází k občasným zemětřesným pohybům
Území náleží ke Karpatům a k Panonské pánvi, třetihorní Karpatská soustava se na území Slovenska dělí na Západní (vyplňují západ a sever státu, Vnější Západní Karpaty - Bílé Karpaty, Javorníky, Oravské Beskydy atd., Vnitřní Západní Karpaty – Malá Fatra, Velká Fatra, Tatry – nejvyšší hora Gerlachovský štít 2 655 m. n. m., Nízké Tatry. Slovenské rudohoří, vulkanická pohoří – Šťavnické vrchy. Poloma atd.) a Východní Karpaty ( se dělí na Vnější Východní Karpaty – Bukovské vrchy a Nízké Beskydy) a Vnitřní Východní Karpaty (vulkanické pohoří Vihorlat)
Níziny – jihozápad – Podunajská a Záhorská a jihovýchod – Východoslovenská náleží k Panonské pánvi.
Podnebí
mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním
příznačná je nestálost počasí, od západu k východu vliv pevnínského podnebí
v horách je ovlivněno nadmořskou výškou, v kotlinách je značně znečištěné ovzduší' .
Vodstvo
96% plochy státu náleží do úmoří Černého moře - IDavně povodí Dunaje s přítoky Morava, V áh, Hron, Ipel, ale také část Tisy s přítoky Slaná a Bodrog, pouze 4% patří do úmořÍ Baltského moře - k povodí Visly patří řeky Pop rad a Dunajec
řeky mají největší průtoky na jaře - v době tání sněhu
ve Vysokých a Nízkých Tatrách jsou jezera ledovcového původu - Velké Hincovo pleso,
Štrbské pleso - vznikla ve čtvrtohorách .
velké zásoby podzemních vod jsou v Podunajské a Východoslovenské nížině
velké bohatství minerálních vod - zřídla v Piešťanech, Trenčianských Teplicích, Sliači a v Bardějově
Lesy
kryjí asi 41% plochy státu .
v horských oblastech na západě a severu - smrkové, na východě - bukové, v níže položených oblastech - Doubravy, v nížinách - kulturní step
Nerostné suroviny
nejvýznamnější j sou zásoby magnezitu a vápenců menší ložiska - železných rud, rud barevných kovů nedostačující zásoby hnědého uhlí, lignit
Obyvatelstvo
85,6% Slováci, 11% Maďaři (nejvíce v jižním pohraničí), menšiny Romové (2%), Češi (1 %), Rusíni, Ukrajinci a Poláci
úřední jazyk - Slovenština
přirozený přírůstek je nadprůměrný
57% žije ve městech (dominují dvě velkoměsta - Bratislava, Košice)
Hospodářství
po 2. sv. v. se změnila struktura- zaměstnanosti ve prospěch průmyslu a služeb, v období transformace na tržní ekonomiku je značná nezaměstnanost
průmyslově-zemědělská stát
Doprava
hustá a kvalitní silniční i železniční síť významná je lodní doprava po Dunaji mezinárodní letiště - Bratislava, Poprad
Cestovní ruch
bohaté na přírodní krásy, termální a minerální vody, kulturněhistorické památky' hlavní oblast - Vysoké Tatry
Hlavní město - Bratislava - politické, hospodářské a kulturní centrum, sídlo vlády a prezidenta
Maďarsko (Maďarská republika)
Hl.m. je Budapešť – politické, hospodářské a kulturní centrum
Státní zřízení: Republika v čele s prezidentem
Přírodní podmínky: leží v Panonské pánvi, která je Zadunajským středohořím (Bakoňský les, Vértes, Gerees Pilis) rozdělena na Velkou a Malou uherskou nížinu, na severu je pohoří Mátra s nejvyšším vrcholem Kékes 1015 m. n .m., na jihu pohoří Mecsek, rostlinstvo – horových a listnatých lesů (buk, dub, akát) je silně ovlivněno člověkem
Vodstvo: Osu tvoří Dunaj, na východě – Tisa s přítoky Bodrog a Slaná, z Rumunska přitéká Kriš a Maruše, jihozápadní hranice je tvořena zčásti Drávou, největší jezero – Balaton (tektonický původ), velké množství termálních pramenů
Podnebí: mírné, vnitrozemské – horká suchá léta, chladné zimy
Nerostné bohatství: bauxit, nedostačující zdroje energie surovin - hnědé uhlí, ropa, zemní plyn
Obyvatelstvo: 97,8% Maďarů, menšiny Romů, Němců a Slováků, úřední jazyk – maďarština, 63% žije ve městech
Hospodářství: Průmyslové – zemědělský stát, přechází na tržní ekonomiku
Průmysl
Strojírenství – hlavní odvětví (elektrotechnické výrobny, výroba obráběcích strojů a autobusů)
Těžební – těžba bauxitu, hnědého uhlí a ropy, hutnictví hliníku, chemický průmysl – výroba hnojiva polymerů, farmaceutický průmysl – přední výrobce léčiv, oděvní průmysl, potravinářský (masné výrobky, papriky)
Zemědělství
54% obdělávaná půda, 13% louky a pastviny
rostlinná výroba – obilniny (kukuřice, pšenice), cukrová řepa, brambory, slunečnice, tbák, zelenina, ovoce, vinná réva
významný dovozce ovoce a zeleniny (papriky) a vína
živočišná výroba – chov prasat a drůbeže
Doprava
Rozvinutá dopravní síť, největší podíl mají železnice, říční doprava – přístavy – Budapešť, Gyor
Státní zřízení: Republika v čele s prezidentem
Přírodní podmínky: leží v Panonské pánvi, která je Zadunajským středohořím (Bakoňský les, Vértes, Gerees Pilis) rozdělena na Velkou a Malou uherskou nížinu, na severu je pohoří Mátra s nejvyšším vrcholem Kékes 1015 m. n .m., na jihu pohoří Mecsek, rostlinstvo – horových a listnatých lesů (buk, dub, akát) je silně ovlivněno člověkem
Vodstvo: Osu tvoří Dunaj, na východě – Tisa s přítoky Bodrog a Slaná, z Rumunska přitéká Kriš a Maruše, jihozápadní hranice je tvořena zčásti Drávou, největší jezero – Balaton (tektonický původ), velké množství termálních pramenů
Podnebí: mírné, vnitrozemské – horká suchá léta, chladné zimy
Nerostné bohatství: bauxit, nedostačující zdroje energie surovin - hnědé uhlí, ropa, zemní plyn
Obyvatelstvo: 97,8% Maďarů, menšiny Romů, Němců a Slováků, úřední jazyk – maďarština, 63% žije ve městech
Hospodářství: Průmyslové – zemědělský stát, přechází na tržní ekonomiku
Průmysl
Strojírenství – hlavní odvětví (elektrotechnické výrobny, výroba obráběcích strojů a autobusů)
Těžební – těžba bauxitu, hnědého uhlí a ropy, hutnictví hliníku, chemický průmysl – výroba hnojiva polymerů, farmaceutický průmysl – přední výrobce léčiv, oděvní průmysl, potravinářský (masné výrobky, papriky)
Zemědělství
54% obdělávaná půda, 13% louky a pastviny
rostlinná výroba – obilniny (kukuřice, pšenice), cukrová řepa, brambory, slunečnice, tbák, zelenina, ovoce, vinná réva
významný dovozce ovoce a zeleniny (papriky) a vína
živočišná výroba – chov prasat a drůbeže
Doprava
Rozvinutá dopravní síť, největší podíl mají železnice, říční doprava – přístavy – Budapešť, Gyor
Státy středoevropské – Polsko, Slovensko, Maďarsko.
1. Polsko (Polská republika)
ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
Oficiální název (český): Republika Polsko
Státní zřízení: republika v čele s prezidentem (49 vojvodství)
Členství v mezinár. organizacích: OSN,NATO, EUHlavní město (počet obyvatel): Warszawa [Varšava] (1,64 mil.)Rozloha (pořadí ve světě): 312 683 km2 (68.)Počet obyvatel (pořadí): 38 655 000 (29.)Úřední, resp. užívané jazyky: polština (úř. j.), němčina, ukrajinština, běloruština Měna: polský zlatý (złoty)
Přírodní poměry
· Téměř ¾ území vyplňují nížiny, jih – pahorkatina, hornatý ráz, pobřeží je ploché a písčité, sever – jezerní plošiny (Pomořanská, Mazurská jezerní plošina, Velkopolské pojezeří, nížiny Velkopolská a Mazovská – přecházejí směrem k jihu v pahorkatiny – malopolská a Lublinská vrchovina, na jihozápadě jsou pohoří Sudetské soustavy České vysočiny – Krkonoše, Jizerské hory atd., na jihovýchodě jsou horské oblouky Karpat – Vnější západní Karpaty (Beskydy), Vnější východní Karpaty (Bieszczady) a malá část Vnitřních západních Karpat – Vysoké Tatry s nejvyšší horou Rysy
· Hlavní řeky – Odra, Nisa, Vatra, Visla, San, Narew (vlévají se do Baltského moře), velké množství jezer (většinou ledovcového původu) – největší – Sniardwy a Mamry
· Podnebí – mírné, přechodné mezi oceánským a vnitrozemským, k východu ubývá srážek
· Lesy kryjí 28% území, nížiny a roviny – listnaté lesy, písčité oblasti – borovicové monokultury, hory – bukové, smrkové lesy, Vysoké Tatry – subalpínská a alpínská vegetace
Nerostné zdroje
· Pestré, bohaté zdroje – černé uhlí, zásoby rud i nerudných surovin (sůl kamenná, síra)
Obyvatelstvo
· Národnostně jednotný stát – 99% Poláci, 1% - Němci, Ukrajinci, Bělorusové
· Úřední jazyk – polština
· Asi 7 mil. Poláků žije v zahraničí
· 62% žije ve městech
Hospodářství
· Průmyslové – zemědělský stát procházející transformací na tržní ekonomiku
Průmysl
· Těžební – těžba černého a hnědého uhlí (využití hlavně pro výrobu el. energie), těžba rud. Kovů (olova, zinku, mědi) a síry, soli kamenné.
· Hutnictví železa – Katovice, Nowa Bota, Censtochova a mědi – Legnica
· Strojírenský – výroba dopravních prostředků, kovoobráběcích a těžebních zařízení
· Chemický – zpracování ropy, síry a kuchyňské soli
· Tradiční – textilní, potravinářský
Zemědělství
· Pracuje v něm asi 26% obyvatel, obdělává se 47% půdy.
· Živočišná výroba – chov prasat, skotu, ovcí, drůbeže
· Rostlinná výroba – pěstování brambor, pšenice, žita, cukrové řepy, lenu, zeleniny, chmelu a ovoce
Dopravní síť je rovnoměrně rozvinuta, významná je námořní doprava – přístavy – Štětín, Gdaňsk, Gdynia
ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
Oficiální název (český): Republika Polsko
Státní zřízení: republika v čele s prezidentem (49 vojvodství)
Členství v mezinár. organizacích: OSN,NATO, EUHlavní město (počet obyvatel): Warszawa [Varšava] (1,64 mil.)Rozloha (pořadí ve světě): 312 683 km2 (68.)Počet obyvatel (pořadí): 38 655 000 (29.)Úřední, resp. užívané jazyky: polština (úř. j.), němčina, ukrajinština, běloruština Měna: polský zlatý (złoty)
Přírodní poměry
· Téměř ¾ území vyplňují nížiny, jih – pahorkatina, hornatý ráz, pobřeží je ploché a písčité, sever – jezerní plošiny (Pomořanská, Mazurská jezerní plošina, Velkopolské pojezeří, nížiny Velkopolská a Mazovská – přecházejí směrem k jihu v pahorkatiny – malopolská a Lublinská vrchovina, na jihozápadě jsou pohoří Sudetské soustavy České vysočiny – Krkonoše, Jizerské hory atd., na jihovýchodě jsou horské oblouky Karpat – Vnější západní Karpaty (Beskydy), Vnější východní Karpaty (Bieszczady) a malá část Vnitřních západních Karpat – Vysoké Tatry s nejvyšší horou Rysy
· Hlavní řeky – Odra, Nisa, Vatra, Visla, San, Narew (vlévají se do Baltského moře), velké množství jezer (většinou ledovcového původu) – největší – Sniardwy a Mamry
· Podnebí – mírné, přechodné mezi oceánským a vnitrozemským, k východu ubývá srážek
· Lesy kryjí 28% území, nížiny a roviny – listnaté lesy, písčité oblasti – borovicové monokultury, hory – bukové, smrkové lesy, Vysoké Tatry – subalpínská a alpínská vegetace
Nerostné zdroje
· Pestré, bohaté zdroje – černé uhlí, zásoby rud i nerudných surovin (sůl kamenná, síra)
Obyvatelstvo
· Národnostně jednotný stát – 99% Poláci, 1% - Němci, Ukrajinci, Bělorusové
· Úřední jazyk – polština
· Asi 7 mil. Poláků žije v zahraničí
· 62% žije ve městech
Hospodářství
· Průmyslové – zemědělský stát procházející transformací na tržní ekonomiku
Průmysl
· Těžební – těžba černého a hnědého uhlí (využití hlavně pro výrobu el. energie), těžba rud. Kovů (olova, zinku, mědi) a síry, soli kamenné.
· Hutnictví železa – Katovice, Nowa Bota, Censtochova a mědi – Legnica
· Strojírenský – výroba dopravních prostředků, kovoobráběcích a těžebních zařízení
· Chemický – zpracování ropy, síry a kuchyňské soli
· Tradiční – textilní, potravinářský
Zemědělství
· Pracuje v něm asi 26% obyvatel, obdělává se 47% půdy.
· Živočišná výroba – chov prasat, skotu, ovcí, drůbeže
· Rostlinná výroba – pěstování brambor, pšenice, žita, cukrové řepy, lenu, zeleniny, chmelu a ovoce
Dopravní síť je rovnoměrně rozvinuta, významná je námořní doprava – přístavy – Štětín, Gdaňsk, Gdynia
Endogenní síly
vnitřní síly tvořící georeliéf = tvar krajiny
- původ v zemském nitru (zemská kůra, zemský plášť), důsledek pohybu litosférických desek
- nepůsobí nepřetržitě, jen v určitých dobách a jen někde
- vyvolávají pohyby: sopečné, zemětřesení, horotvorné
sopečná činnost
- z magmatického krbu (zem. nitro) se natavená hornina = magma (křemičitá hor.) dostává na povrch 2 způsoby:
Ø pomalu, plynule, stejnou intenzitou
Ø nebo se magma hromadí a pak dojde k výbuchu (erupci) sopky
- sopka (=vulkán) - místo, kde dochází k výlevu magmatu
=> na povrch se dostává láva, horké plyny, páry (sirovodík, oxid uhelnatý) a spad popela
- láva - žhavé magma vytékající z kráteru (jícnu) sopky, láva na povrchu tuhne a tvoří některé tvary:
· kaldera = rozprášená sopka, vzniká po silné erupci, vzniká prohlubeň - často jezera
· lávové proudy - láva, která vytékala ztuhla => velmi úrodné půdy
· batolit, lakolit - magma tuhne pod povrchem
- sopky se dělí na - činné - více než 500
- nečinné =vyhaslé - vznikaly na přelomy třetihor a čtvrtohor - např. Milešovka, Říp, Trosky
- sop. oblasti - podél oceánských břehů - ohnivý prstenec - od Chile, přes oceánii, na východ Indie, na Islandu
(S. Amerika - Sv. helena (Kordillery), střední Amerika - Popokatepetl, Evropa - Etna,Vesuv, na Islandu,
Afrika - Kamerunská hora v Guinejském zálivu, Asie - Himaláje, Indonésie, Malajsie, Havaj)
- předpověď sop. činností - měří se teplota a složení plynů
- původ v zemském nitru (zemská kůra, zemský plášť), důsledek pohybu litosférických desek
- nepůsobí nepřetržitě, jen v určitých dobách a jen někde
- vyvolávají pohyby: sopečné, zemětřesení, horotvorné
sopečná činnost
- z magmatického krbu (zem. nitro) se natavená hornina = magma (křemičitá hor.) dostává na povrch 2 způsoby:
Ø pomalu, plynule, stejnou intenzitou
Ø nebo se magma hromadí a pak dojde k výbuchu (erupci) sopky
- sopka (=vulkán) - místo, kde dochází k výlevu magmatu
=> na povrch se dostává láva, horké plyny, páry (sirovodík, oxid uhelnatý) a spad popela
- láva - žhavé magma vytékající z kráteru (jícnu) sopky, láva na povrchu tuhne a tvoří některé tvary:
· kaldera = rozprášená sopka, vzniká po silné erupci, vzniká prohlubeň - často jezera
· lávové proudy - láva, která vytékala ztuhla => velmi úrodné půdy
· batolit, lakolit - magma tuhne pod povrchem
- sopky se dělí na - činné - více než 500
- nečinné =vyhaslé - vznikaly na přelomy třetihor a čtvrtohor - např. Milešovka, Říp, Trosky
- sop. oblasti - podél oceánských břehů - ohnivý prstenec - od Chile, přes oceánii, na východ Indie, na Islandu
(S. Amerika - Sv. helena (Kordillery), střední Amerika - Popokatepetl, Evropa - Etna,Vesuv, na Islandu,
Afrika - Kamerunská hora v Guinejském zálivu, Asie - Himaláje, Indonésie, Malajsie, Havaj)
- předpověď sop. činností - měří se teplota a složení plynů
ZEMĚTŘESENÍ
- náhlé, krátkodobé otřesy zemského povrchu
- hypocentrum = ohnisko - místo pod zemským povrchem (v zem. kůře), kde vzniká zemětřesení
epicentrum - místo, kde je zemětřesení nejsilnější, místo nad ohniskem - na zem. povrchu
- druhy zemětřesení: 1) vznik pohybem litosférických desek ( 90%)
2) doprovází sopečnou činnost
3) zřícením stropu podzemních prostor (Macocha)
- při zemětřesení mohou vznikat velké přílivové vlny = cunamy
- oblasti zemětřesení - největší ve střetu lítost. desek - Kalifornie, Tichý oceán, od Chile po Indii, Kamčatka
horotvorná činnost
- vzniká v místě střetu lítost. desek, velké tlaky způsobují na zemském povrchu vrásnění a vnik zlomů:
Ø vrásnění - vlivem tlaku působícím na zemský povrch vznikají vrásy - kolmé, šikmé nebo vrásové příkrovy (složité tvary)
=> vznikají - vrásová pohoří - v Evropě pouze 1 - Švýcarský Jura
- příkrová pohoří - složitá struktura - Alpy, Himaláje
Ø zlomová činnost - v místech porušení souvislých vrstev vznikají zlomy => vynikají zlomová pohoří
- pohoří jsou většinou kombinací obou hornotvorných činností
- hypocentrum = ohnisko - místo pod zemským povrchem (v zem. kůře), kde vzniká zemětřesení
epicentrum - místo, kde je zemětřesení nejsilnější, místo nad ohniskem - na zem. povrchu
- druhy zemětřesení: 1) vznik pohybem litosférických desek ( 90%)
2) doprovází sopečnou činnost
3) zřícením stropu podzemních prostor (Macocha)
- při zemětřesení mohou vznikat velké přílivové vlny = cunamy
- oblasti zemětřesení - největší ve střetu lítost. desek - Kalifornie, Tichý oceán, od Chile po Indii, Kamčatka
horotvorná činnost
- vzniká v místě střetu lítost. desek, velké tlaky způsobují na zemském povrchu vrásnění a vnik zlomů:
Ø vrásnění - vlivem tlaku působícím na zemský povrch vznikají vrásy - kolmé, šikmé nebo vrásové příkrovy (složité tvary)
=> vznikají - vrásová pohoří - v Evropě pouze 1 - Švýcarský Jura
- příkrová pohoří - složitá struktura - Alpy, Himaláje
Ø zlomová činnost - v místech porušení souvislých vrstev vznikají zlomy => vynikají zlomová pohoří
- pohoří jsou většinou kombinací obou hornotvorných činností
Pohyby litosférických desek
- desky jsou neustále v pohybu (přibližují se, oddalují, klesají nebo zvedají, narazí nebo se podsouvají)
- asi 3-4 cm za rok
- některé skoro vůbec – Antarktida → nese velké množství ledu
směry pohybu:
- Asie na SZ
- Afrika na S → zmenšuje se vzdálenost mezi Afrikou a Evropou
- Amerika na JZ
- Austrálie na J, JV
a) subdukce (=podsouvání)
- na zemském povrchu - dochází k zemětřesení, sop. činnosti
- poloostrov Přední Indie pod asijskou desku → vyvrásnění Himalájí (zemětřesení)
- Tichomořská deska – rozlámala se na části (NASCA) – podsouvá se pod J Ameriku, Andy rostou
b) oddělení desek - dochází k zemětřesení, sopečné činnosti
- Atlantský oceán → sop. ostrovy (Island, Kanárské), pohoří nad mořskou hladinou
pevninská deska se může rozlomit:
- S Amerika - zlom Sv. Ondřeje - Kalifornský pol se odděluje od kontinentu
- hluboká údolí, sop. činnost
- Afrika - Madagaskar dříve součástí pevniny
- Arabský pol - Eritrejský zlom - byl zalit Rudým mořem
- východoafrický zlom - Somálský poloos. se odděluje od Af. pevniny
- Afrika se přibližuje k Asii
- Evropa - na konci třetihor vznikaly pohoří, E se propadla, byla těžká a to vyzvedlo Afriku
- Řecko - sopky, zemětřesení
- asi 3-4 cm za rok
- některé skoro vůbec – Antarktida → nese velké množství ledu
směry pohybu:
- Asie na SZ
- Afrika na S → zmenšuje se vzdálenost mezi Afrikou a Evropou
- Amerika na JZ
- Austrálie na J, JV
a) subdukce (=podsouvání)
- na zemském povrchu - dochází k zemětřesení, sop. činnosti
- poloostrov Přední Indie pod asijskou desku → vyvrásnění Himalájí (zemětřesení)
- Tichomořská deska – rozlámala se na části (NASCA) – podsouvá se pod J Ameriku, Andy rostou
b) oddělení desek - dochází k zemětřesení, sopečné činnosti
- Atlantský oceán → sop. ostrovy (Island, Kanárské), pohoří nad mořskou hladinou
pevninská deska se může rozlomit:
- S Amerika - zlom Sv. Ondřeje - Kalifornský pol se odděluje od kontinentu
- hluboká údolí, sop. činnost
- Afrika - Madagaskar dříve součástí pevniny
- Arabský pol - Eritrejský zlom - byl zalit Rudým mořem
- východoafrický zlom - Somálský poloos. se odděluje od Af. pevniny
- Afrika se přibližuje k Asii
- Evropa - na konci třetihor vznikaly pohoří, E se propadla, byla těžká a to vyzvedlo Afriku
- Řecko - sopky, zemětřesení
Geografie
z řeckého Geo = země, grafia = písmo
- věda, která zabývá se úzkou vrstvou, kde žijí lidé a kde se prolínají jednotlivé sféry (Lito, Pedo, Bio, Atmo,
Hydro, Kryo) = krajinná sféra
- zkoumá kde co leží proč tam, co to ovlivňuje, co se stane když - prognózy
- dnes – systémový přístup – vše se skládá ze vzájemně spjatých částic, prvků a vazeb.
Dělení na antickou, středověkou a novověkou geog. :
Antika
- věda se začala rozvíjet, 1. geografové
- geografie - kosmografická - postavení Země ve vesmíru, tvarem, výpočty.
- popisná - popisy přírody, obyvatel, zvyků, - periply – popisy pobřeží
- perigézy – popisy pevnin
- málo dochovaných pramenů, věnovali se i jiným disciplínám, všechny byly součástí filosofie
- zeměpisci: Homér (Malá Asie), Herodotos, Hypokratés, Aristoteles
Eratosthenés - je považován za otce Geografie, spis Geografika – základ G. jako vědy, pokus o
regionalizaci světa
Strabón – dochovaly se jeho spisy
Středověk
- období úpadku a zapomínání vědy, církev napomáhá úpadku, vzdělanost šíří Arabové,postupně posun
v názorech lidí a postupně i církve.
Kosmas - popis tehdy známého světa a vlastních poznatků s církví (dílo Křesťanský místopis)
Marco Pólo – cesty do Číny, spis Mílión
Bohémus - původem z Čech, - v Číně, Pekingu
Normané – pobřeží Sev. Ameriky – Leif Erickson (r. 1000)
Novověk
- 15./16. st. – spjat s nástupem renesance, rozvoj přírodních věd, argumenty o kulatosti Země (Galilei,Bruno)
zámořské objevy (Evropa chtěla obchodovat s Indií, ale Turci jim bránili proto hledání nové cesty)
=> 4 Kolumbovy cesty – 1492 – objevení Ameriky
- uvolnění církevních dogmat,
Mercator – poprvé pojmenování Atlas , autor spousty map
Varén - 1. Ekonomický geograf
1519 – 1521 portugalec Magalhaes - 1. Plavba kolem světa
20. století - existují již velmi přesné mapy, popisuje se i mořské dno
- popisná funkce téměř skončila, dnes geog. Pomáhá v řešení globálních problémů lidstva, řeší
regionální problémy
Významné Geografické objevy:
982 n.l. Erik Rudý – Grónsko
15.st. objevování pobřeží Afriky
1492 objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem
1500 – počátek objevování Amer. Vnitrozemí
1642 – 43 Holanďan Tasman objevil Austrálii
1697 – 99 kozák Atlasov výpravy na Sibiř
1768 – 79 James Cook 3 výpravy kolem světa
1799 – 1804 A. von Humbolt výpravy v Lat. Americe
1845 J. Franklin na S pól
1849 – 73 D. Livingstone vnitrozemí Afriky
2. pol. 19. st. - E. Holub do J. Afrika (hledal pramen Nilu)
1909 R.E. Peary dobyl S pól
1911 R.Amundsen dobyl J pól
1953 E. Hillary stanul na Mt. Everestu
- věda, která zabývá se úzkou vrstvou, kde žijí lidé a kde se prolínají jednotlivé sféry (Lito, Pedo, Bio, Atmo,
Hydro, Kryo) = krajinná sféra
- zkoumá kde co leží proč tam, co to ovlivňuje, co se stane když - prognózy
- dnes – systémový přístup – vše se skládá ze vzájemně spjatých částic, prvků a vazeb.
Dělení na antickou, středověkou a novověkou geog. :
Antika
- věda se začala rozvíjet, 1. geografové
- geografie - kosmografická - postavení Země ve vesmíru, tvarem, výpočty.
- popisná - popisy přírody, obyvatel, zvyků, - periply – popisy pobřeží
- perigézy – popisy pevnin
- málo dochovaných pramenů, věnovali se i jiným disciplínám, všechny byly součástí filosofie
- zeměpisci: Homér (Malá Asie), Herodotos, Hypokratés, Aristoteles
Eratosthenés - je považován za otce Geografie, spis Geografika – základ G. jako vědy, pokus o
regionalizaci světa
Strabón – dochovaly se jeho spisy
Středověk
- období úpadku a zapomínání vědy, církev napomáhá úpadku, vzdělanost šíří Arabové,postupně posun
v názorech lidí a postupně i církve.
Kosmas - popis tehdy známého světa a vlastních poznatků s církví (dílo Křesťanský místopis)
Marco Pólo – cesty do Číny, spis Mílión
Bohémus - původem z Čech, - v Číně, Pekingu
Normané – pobřeží Sev. Ameriky – Leif Erickson (r. 1000)
Novověk
- 15./16. st. – spjat s nástupem renesance, rozvoj přírodních věd, argumenty o kulatosti Země (Galilei,Bruno)
zámořské objevy (Evropa chtěla obchodovat s Indií, ale Turci jim bránili proto hledání nové cesty)
=> 4 Kolumbovy cesty – 1492 – objevení Ameriky
- uvolnění církevních dogmat,
Mercator – poprvé pojmenování Atlas , autor spousty map
Varén - 1. Ekonomický geograf
1519 – 1521 portugalec Magalhaes - 1. Plavba kolem světa
20. století - existují již velmi přesné mapy, popisuje se i mořské dno
- popisná funkce téměř skončila, dnes geog. Pomáhá v řešení globálních problémů lidstva, řeší
regionální problémy
Významné Geografické objevy:
982 n.l. Erik Rudý – Grónsko
15.st. objevování pobřeží Afriky
1492 objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem
1500 – počátek objevování Amer. Vnitrozemí
1642 – 43 Holanďan Tasman objevil Austrálii
1697 – 99 kozák Atlasov výpravy na Sibiř
1768 – 79 James Cook 3 výpravy kolem světa
1799 – 1804 A. von Humbolt výpravy v Lat. Americe
1845 J. Franklin na S pól
1849 – 73 D. Livingstone vnitrozemí Afriky
2. pol. 19. st. - E. Holub do J. Afrika (hledal pramen Nilu)
1909 R.E. Peary dobyl S pól
1911 R.Amundsen dobyl J pól
1953 E. Hillary stanul na Mt. Everestu
TEORIE DESKOVÉ TEKTONIKY
Poč. 20. stol.(1912) – Alfred Wegener-Němec
- potvrdil, že se kontinenty pohybují na základě konvenčních proudů v astenosféře
- kontinenty se pohybují různými směry
20. léta 20. stol. - Hess, Holmes - potvrdili Wagnerovu teorii+ kontinenty se pohybují různou rychlostí
Pangea - pralitosferická deska → celistvá
- existovala v prahorách (asi před 570 mil lety)
- obklopená praoceánem – Pantnalasa - z V břehu se tvořil záliv – moře Tethys
- na konci prvohor se P rozdělila na 2 celky: Laurasie – sever (S. A., Evropa, Asie)
: Gongwana – jih (J. A, Afrika, Austrálie,Antarktida)
→ postupně se začaly rozpadat na menší části
→ zbytky prakontinentů – pevninské štíty – základy dnešních světadílů
Litosferické desky – 10 celkem
- oceánské a pevninské
- 6 pevninských - tvoří základy pevnin (př: severoamerická, euroasijská, africká, jihoamerická)
- 4 oceánské – tvoří dna oceánů (př: Nazca, tichomořská)
- potvrdil, že se kontinenty pohybují na základě konvenčních proudů v astenosféře
- kontinenty se pohybují různými směry
20. léta 20. stol. - Hess, Holmes - potvrdili Wagnerovu teorii+ kontinenty se pohybují různou rychlostí
Pangea - pralitosferická deska → celistvá
- existovala v prahorách (asi před 570 mil lety)
- obklopená praoceánem – Pantnalasa - z V břehu se tvořil záliv – moře Tethys
- na konci prvohor se P rozdělila na 2 celky: Laurasie – sever (S. A., Evropa, Asie)
: Gongwana – jih (J. A, Afrika, Austrálie,Antarktida)
→ postupně se začaly rozpadat na menší části
→ zbytky prakontinentů – pevninské štíty – základy dnešních světadílů
Litosferické desky – 10 celkem
- oceánské a pevninské
- 6 pevninských - tvoří základy pevnin (př: severoamerická, euroasijská, africká, jihoamerická)
- 4 oceánské – tvoří dna oceánů (př: Nazca, tichomořská)
Hospodářství Evropy
Hospodářství Evropy
- prohlubující se vzájemná závislost zemí
- celkový hospodářský potenciál Evropy je vyšší než potenciál USA a Japonska
- značné rozdíly mezi zeměmi:
§ nečlenské státy Evropské unie
q 1. dávno zavedené tržní hospodářství – vyspělé
- Švýcarsko, Norsko
- vstup do EU pro ně nemá smysl – byly by plnými plátci (odváděly by poplatky, ale nic by nedostávaly)
- velice vyspělé státy se silnou ekonomikou
- Švýcarsko – bohatý, vysoká životní úroveň, vysoké HDP
- dlouhá tradice v oboru služeb a cestovního ruchu
- demokracie zde je už dlouho
- Norsko – velké nerostné bohatství – ropa, zemní plyn (Severní a Norské moře)
- 97% energie z vody
- výroba hliníku
- propracovaný systém sociální a zdravotnické péče
- nejvyšší životní úroveň v Evropě
q 2. kandidátské státy
- 2 s tržní ekonomikou – Kypr, Malta
- 8 postkomunistických – ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko
- Kypr – řecká a turecká část (Turecko-kyperská republika uznávána jen Turky) – pokud se obě části nedohodnou na vstupu, pak vstoupí jen řecká část – hrozba nerovnoměrného vývoje ostrova
- Malta – peníze hlavně z cestovního ruchu a služeb
- Slovinsko – nejvyšší známka z hodnocení EU – nejvyšší úroveň kandidátských států
- problémy s Chorvatskem kvůli přístupu k moři
- Visegrádská 4 – Pol.,Maď., ČR, SR – prochází transformací
- pobaltské státy – členy NATO, malé a málo lidnaté
- hranice EU se přiblíží k Rusku
- Kalingradská oblast (ruská) – mezi Ruskem a Litvou – budoucí problém
q 3. postkomunistické nekandidující
- Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko a Černá hora, Bosna a Hercegovina, Makedonie
- velké problémy s tržní ekonomikou, politickou stabilitou, vysoká zadluženost, velké sociální problémy a rozdíly, nezájem zahraničních investorů
- Chorvatsko – části – Dalmácie (cestovní ruch), Slavónie (zemědělství)
- pomalá privatizace
q 4. postsovětské státy
- Bělorusko, Ukrajina, Moldávie, Rusko (evropská část)
- velké sociální problémy, problémy s transformací
- v čele bývalí komunisté
- vysoká kriminalita, ztráta kreditu států
- Bělorusko – totalitní režim prezidenta Lukašenka
- Ukrajina – rozpad hospodářství (předtím obilnice SSSR)
- Moldávie – velká chudoba
q 5. Albánie
- v 70.letech se odtrhla od Ruska ® izolace
- 90.léta – otevření světu
- nejchudší stát Evropy, problémy s menšinami
§ členské státy
q 1. Portugalsko, Španělsko, Řecko
- vstoupily jako chudí, velké obnosy z regionálních fondů
- Španělsko – zahraniční investice (SEAT – odnož VW), snížila se negramotnost, tradiční zemědělství
q 2. Irsko
- velký hospodářský boom – díky investicím do rozvoje a vzdělání
- nejrychlejší hospodářský vzestup
- vrací se emigranti, kteří odešli
q 3. ostatní
- Itálie, VB, Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Itálie
- vyspělá tržní ekonomika, ale i problémy (Německo, Francie)
- prohlubující se vzájemná závislost zemí
- celkový hospodářský potenciál Evropy je vyšší než potenciál USA a Japonska
- značné rozdíly mezi zeměmi:
§ nečlenské státy Evropské unie
q 1. dávno zavedené tržní hospodářství – vyspělé
- Švýcarsko, Norsko
- vstup do EU pro ně nemá smysl – byly by plnými plátci (odváděly by poplatky, ale nic by nedostávaly)
- velice vyspělé státy se silnou ekonomikou
- Švýcarsko – bohatý, vysoká životní úroveň, vysoké HDP
- dlouhá tradice v oboru služeb a cestovního ruchu
- demokracie zde je už dlouho
- Norsko – velké nerostné bohatství – ropa, zemní plyn (Severní a Norské moře)
- 97% energie z vody
- výroba hliníku
- propracovaný systém sociální a zdravotnické péče
- nejvyšší životní úroveň v Evropě
q 2. kandidátské státy
- 2 s tržní ekonomikou – Kypr, Malta
- 8 postkomunistických – ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko
- Kypr – řecká a turecká část (Turecko-kyperská republika uznávána jen Turky) – pokud se obě části nedohodnou na vstupu, pak vstoupí jen řecká část – hrozba nerovnoměrného vývoje ostrova
- Malta – peníze hlavně z cestovního ruchu a služeb
- Slovinsko – nejvyšší známka z hodnocení EU – nejvyšší úroveň kandidátských států
- problémy s Chorvatskem kvůli přístupu k moři
- Visegrádská 4 – Pol.,Maď., ČR, SR – prochází transformací
- pobaltské státy – členy NATO, malé a málo lidnaté
- hranice EU se přiblíží k Rusku
- Kalingradská oblast (ruská) – mezi Ruskem a Litvou – budoucí problém
q 3. postkomunistické nekandidující
- Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko a Černá hora, Bosna a Hercegovina, Makedonie
- velké problémy s tržní ekonomikou, politickou stabilitou, vysoká zadluženost, velké sociální problémy a rozdíly, nezájem zahraničních investorů
- Chorvatsko – části – Dalmácie (cestovní ruch), Slavónie (zemědělství)
- pomalá privatizace
q 4. postsovětské státy
- Bělorusko, Ukrajina, Moldávie, Rusko (evropská část)
- velké sociální problémy, problémy s transformací
- v čele bývalí komunisté
- vysoká kriminalita, ztráta kreditu států
- Bělorusko – totalitní režim prezidenta Lukašenka
- Ukrajina – rozpad hospodářství (předtím obilnice SSSR)
- Moldávie – velká chudoba
q 5. Albánie
- v 70.letech se odtrhla od Ruska ® izolace
- 90.léta – otevření světu
- nejchudší stát Evropy, problémy s menšinami
§ členské státy
q 1. Portugalsko, Španělsko, Řecko
- vstoupily jako chudí, velké obnosy z regionálních fondů
- Španělsko – zahraniční investice (SEAT – odnož VW), snížila se negramotnost, tradiční zemědělství
q 2. Irsko
- velký hospodářský boom – díky investicím do rozvoje a vzdělání
- nejrychlejší hospodářský vzestup
- vrací se emigranti, kteří odešli
q 3. ostatní
- Itálie, VB, Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Itálie
- vyspělá tržní ekonomika, ale i problémy (Německo, Francie)
Zeměpisné pojmy
Denudace - obnažování podložních pevných hornin nebo snižování povrchu
- erozní činnost, zarovnávání povrchu
Afélium – odsluní
HDP- vytvořený kapitál na území daného státu za 1 rok
HNP – Souhrn hodnot vytvořených národním kapitálem daného státu (doma i v zahraničí) v průběhu 1 roku
Anamorfóza mapy – přetvoření polohové složky podle jiných požadavků (př.dle izočar časové dostupnosti)
Brakická voda – smíšená voda, vrstva sladké vody spočívá na slané
- ústí řeky do moře
Campos – savany v Brazílii
Fluviální sediment – usazeniny vzniklé výmolnou a ukládací činností tekoucí vody
Kartogram – obrysová kartografická kresba územní jednotky (př.správní), na které jsou plošnými značkami znázorněny statistické údaje (zalesnění atd.)
Sahel – polopouštní území v Africe na již. okraji Sahary, přechodné území mezi pouští a savanou
NAFTA – obchodní seskupení USA, Mexika a Kanady
Okluzní fronta – oblast styku dřívější teplé a studené fronty
Permafrost – dlouhodobě zmrzlá půda
Odtokový režim řeky – změna průtoku řeky během roku; závislý na podnebí, geol.podloží, georeliéfu a na zdrojích
kryptodeprese – proláklina, dno pod úrovní světového oceánu – Bajkalské jezero
riftové údolí – sníženina vzniklá rozestupováním zemské kůry a propadem
Vysegradská skupina – ČR, SR, Maď., Pol
zvláštní ekonomická zóna – bohatší, nižší daně, více pracovních příležitostí – přístavní města v Číně (i prvky tržní ekonom.)
OPEC – mezinárodní organizace 11 rozvojových zemí, které jsou odkázané na ropu
- Irák, Irán, Spojené arabské emiráty, Venezuela, Nigerie, Kuvajt, Alžírsko, Libye, Katar, Saudská Arábie, Indonésie
ostrovy – a) pevninské – VB, Grónsko b)oceánské – sopečného původu – Havajské os.
aridita podnebí – suchost podnebí
celina – rozorané stepi ve stř.Asii, úrodné půdy
macchie - křovinatá formace italského středomoří, stálozelená
poldry - vysušená místa v Nizozemsku, zeměděl.využívané
kar – skalní kotel, který je ze tří stran obklopen strmými stěnami a čtvrtou tvoří ledovcem ohlazený stupeň
kaldera – destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru
periglaciální – ledovcové
eolické čeřiny – vlnky
demograf.revoluce – kvantitativní a kvalitativní vývoj lidstva
- změna život.stylu člověka – ekonom.,hospod.úroveň státu
- 1. vysoká natalita, kojenecká mortalita, mortalita, nízká střední délka života – afr.státy
- 2. snížení natality a mortality, přechod.státy
- 3.ukončena-snížila se natalita, moralita, prodloužení střední délky života
monokulturní hospodářství – prosazovaní jedné plodiny, vyčerpává půdu
Pevninský šelf – okraj oceánu, jehož dno je tvořeno pevninskou kůrou, která se mírně svažuje
- nerostné suroviny
- šelfová moře – Severní moře
izolacionismus – stát, který se distancuje od vstupu do organizací
konurbace - velká zastavěná oblast vznikající srůstem více sídel, pás měst, spojení několika aglomerací, Porúří
megapolis – podobné jako konurbace, velkoměsta, města navazující na sebe, USA
galeriový les – tropický les, obsahuje všechny tři stupně (travina, keř, strom)
savana – pásmo travin v subtropech na jižní polokouli, nesouvislé stromy (baobaby, akátovníky, blahovičníky)
Repatriace – návrat zpět do vlasti
středooceánské hřbety – podmořská pohoří, které oddělují oceánské pánve; ve své osní části mají rifty (dlouhé, úzké prolomy)
humidita pod. – vlhkost (tropy)
Coriolisovy síly – mění původní směr vzdušných i vodních proudících mas(pasáty, moř.proudy)
rendzina – vápencová zem
podzol - půdní typ vrchovin a podhorských oblastí
deprese – proláklina
pevninský štít – tvořen pevninskou kůrou,
mrazová poušť – poušť v polárních oblastech, nic zeleného, volný prostor
ostatní: meteor, meteorit, tropický rok, barycentrum, dmutí, datová mez, barchan
- erozní činnost, zarovnávání povrchu
Afélium – odsluní
HDP- vytvořený kapitál na území daného státu za 1 rok
HNP – Souhrn hodnot vytvořených národním kapitálem daného státu (doma i v zahraničí) v průběhu 1 roku
Anamorfóza mapy – přetvoření polohové složky podle jiných požadavků (př.dle izočar časové dostupnosti)
Brakická voda – smíšená voda, vrstva sladké vody spočívá na slané
- ústí řeky do moře
Campos – savany v Brazílii
Fluviální sediment – usazeniny vzniklé výmolnou a ukládací činností tekoucí vody
Kartogram – obrysová kartografická kresba územní jednotky (př.správní), na které jsou plošnými značkami znázorněny statistické údaje (zalesnění atd.)
Sahel – polopouštní území v Africe na již. okraji Sahary, přechodné území mezi pouští a savanou
NAFTA – obchodní seskupení USA, Mexika a Kanady
Okluzní fronta – oblast styku dřívější teplé a studené fronty
Permafrost – dlouhodobě zmrzlá půda
Odtokový režim řeky – změna průtoku řeky během roku; závislý na podnebí, geol.podloží, georeliéfu a na zdrojích
kryptodeprese – proláklina, dno pod úrovní světového oceánu – Bajkalské jezero
riftové údolí – sníženina vzniklá rozestupováním zemské kůry a propadem
Vysegradská skupina – ČR, SR, Maď., Pol
zvláštní ekonomická zóna – bohatší, nižší daně, více pracovních příležitostí – přístavní města v Číně (i prvky tržní ekonom.)
OPEC – mezinárodní organizace 11 rozvojových zemí, které jsou odkázané na ropu
- Irák, Irán, Spojené arabské emiráty, Venezuela, Nigerie, Kuvajt, Alžírsko, Libye, Katar, Saudská Arábie, Indonésie
ostrovy – a) pevninské – VB, Grónsko b)oceánské – sopečného původu – Havajské os.
aridita podnebí – suchost podnebí
celina – rozorané stepi ve stř.Asii, úrodné půdy
macchie - křovinatá formace italského středomoří, stálozelená
poldry - vysušená místa v Nizozemsku, zeměděl.využívané
kar – skalní kotel, který je ze tří stran obklopen strmými stěnami a čtvrtou tvoří ledovcem ohlazený stupeň
kaldera – destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru
periglaciální – ledovcové
eolické čeřiny – vlnky
demograf.revoluce – kvantitativní a kvalitativní vývoj lidstva
- změna život.stylu člověka – ekonom.,hospod.úroveň státu
- 1. vysoká natalita, kojenecká mortalita, mortalita, nízká střední délka života – afr.státy
- 2. snížení natality a mortality, přechod.státy
- 3.ukončena-snížila se natalita, moralita, prodloužení střední délky života
monokulturní hospodářství – prosazovaní jedné plodiny, vyčerpává půdu
Pevninský šelf – okraj oceánu, jehož dno je tvořeno pevninskou kůrou, která se mírně svažuje
- nerostné suroviny
- šelfová moře – Severní moře
izolacionismus – stát, který se distancuje od vstupu do organizací
konurbace - velká zastavěná oblast vznikající srůstem více sídel, pás měst, spojení několika aglomerací, Porúří
megapolis – podobné jako konurbace, velkoměsta, města navazující na sebe, USA
galeriový les – tropický les, obsahuje všechny tři stupně (travina, keř, strom)
savana – pásmo travin v subtropech na jižní polokouli, nesouvislé stromy (baobaby, akátovníky, blahovičníky)
Repatriace – návrat zpět do vlasti
středooceánské hřbety – podmořská pohoří, které oddělují oceánské pánve; ve své osní části mají rifty (dlouhé, úzké prolomy)
humidita pod. – vlhkost (tropy)
Coriolisovy síly – mění původní směr vzdušných i vodních proudících mas(pasáty, moř.proudy)
rendzina – vápencová zem
podzol - půdní typ vrchovin a podhorských oblastí
deprese – proláklina
pevninský štít – tvořen pevninskou kůrou,
mrazová poušť – poušť v polárních oblastech, nic zeleného, volný prostor
ostatní: meteor, meteorit, tropický rok, barycentrum, dmutí, datová mez, barchan
Obyvatelstvo,rozdělení Evropy
Obyvatelstvo
- silné migrační vlivy – v rámci Ev., ale i Afriky a Asie – obranou je Schengenská dohoda (zvýšená ostraha venkovních hranic)
- vysoká zalidněnost (největší hustota obyvatel v průmyslových oblastech)
- ukončena demografická revoluce – nízká natalita, prodloužení střední délky života, snížení mortality
- vysoká gramotnost – 99%
- urbanizace, stárnutí obyvatel
- mnoho obyvatel působí ve službách a průmyslu
- velká sídla – Paříž, Moskva, Londýn
- vyznání – katolíci (jih, Poláci), protestanti (severské země a VB, Niz.), pravoslaví (východ + Makedonie, Řecko, Srbsko), islám (Bosna a Hercegovina, silná menšina ve Fr.)
Rozdělení
- Jižní Evropa (Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, Malta, Andorra, Vatikán, San Marino) – centrem antických říší, rozkládá se na poloostrovech a ostrovech, dobré podmínky pro CR, nedostatek energetických zdrojů, častá vulkanická a zemětřesná činnost, nejvysp. It. a Špa.
- Západní Evropa (VB, Irsko, Fr., Monako, Belgie, Niz., Lucem.) – většina má mírné přímořské podnebí, oblast velkých řek, velké zásoby nerostných surovin, nejvyspělejší část Ev., vysoká urbanizace, vznikla zde 1.hosp.unie, vyspělé tržní hospod., vysoká životní úroveň
- Severní Evropa (Norsko, Švédsko, Island, Dánsko, Finsko) – byla pokryta ledovcem (ledovcové tvary), mírné až arktické podnebí, velký počet jezer, bohaté na lesy, velké bohatství (Norsko, Švédsko), nízká hustota obyv., vysoká život.úroveň
- Střední Evropa (Německo, Rak., Šv., Licht., Pol., ČR, SR, Maď.) – vyspělé země i země v transformaci, rozmanitý povrch, hlavní evropské rozvodí, mírné podnebí, významné surovinové zdroje, černý trojúhelník (ČR, Něm., Pol.)
- Jihovýchodní Evropa (Bosna a Her., Chorvatsko, slovinsko, Jugoslávie, Makedonie, Rumunsko, Albánie, Bulh.) – na Balkán.pol. (přístup k moři), hornatý charakter, vnitrozemské mírné klima, pestré NS, nejchudší v Evropě, bez demo.tradice
- Východní Evropa (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko) – pobalts.státy a Společenství nezávislých států, rovinatý povrch, mírné až arktické, velké nerostné bohatství, bývalá SSSR
- Andorra (v zahr.pol.zast.Fr.), Lichte.(knížectví, Švýcarskem), San Marino (Itálií)
- silné migrační vlivy – v rámci Ev., ale i Afriky a Asie – obranou je Schengenská dohoda (zvýšená ostraha venkovních hranic)
- vysoká zalidněnost (největší hustota obyvatel v průmyslových oblastech)
- ukončena demografická revoluce – nízká natalita, prodloužení střední délky života, snížení mortality
- vysoká gramotnost – 99%
- urbanizace, stárnutí obyvatel
- mnoho obyvatel působí ve službách a průmyslu
- velká sídla – Paříž, Moskva, Londýn
- vyznání – katolíci (jih, Poláci), protestanti (severské země a VB, Niz.), pravoslaví (východ + Makedonie, Řecko, Srbsko), islám (Bosna a Hercegovina, silná menšina ve Fr.)
Rozdělení
- Jižní Evropa (Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, Malta, Andorra, Vatikán, San Marino) – centrem antických říší, rozkládá se na poloostrovech a ostrovech, dobré podmínky pro CR, nedostatek energetických zdrojů, častá vulkanická a zemětřesná činnost, nejvysp. It. a Špa.
- Západní Evropa (VB, Irsko, Fr., Monako, Belgie, Niz., Lucem.) – většina má mírné přímořské podnebí, oblast velkých řek, velké zásoby nerostných surovin, nejvyspělejší část Ev., vysoká urbanizace, vznikla zde 1.hosp.unie, vyspělé tržní hospod., vysoká životní úroveň
- Severní Evropa (Norsko, Švédsko, Island, Dánsko, Finsko) – byla pokryta ledovcem (ledovcové tvary), mírné až arktické podnebí, velký počet jezer, bohaté na lesy, velké bohatství (Norsko, Švédsko), nízká hustota obyv., vysoká život.úroveň
- Střední Evropa (Německo, Rak., Šv., Licht., Pol., ČR, SR, Maď.) – vyspělé země i země v transformaci, rozmanitý povrch, hlavní evropské rozvodí, mírné podnebí, významné surovinové zdroje, černý trojúhelník (ČR, Něm., Pol.)
- Jihovýchodní Evropa (Bosna a Her., Chorvatsko, slovinsko, Jugoslávie, Makedonie, Rumunsko, Albánie, Bulh.) – na Balkán.pol. (přístup k moři), hornatý charakter, vnitrozemské mírné klima, pestré NS, nejchudší v Evropě, bez demo.tradice
- Východní Evropa (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko) – pobalts.státy a Společenství nezávislých států, rovinatý povrch, mírné až arktické, velké nerostné bohatství, bývalá SSSR
- Andorra (v zahr.pol.zast.Fr.), Lichte.(knížectví, Švýcarskem), San Marino (Itálií)
Obyvatelstvo,rozdělení Evropy
Obyvatelstvo
- silné migrační vlivy – v rámci Ev., ale i Afriky a Asie – obranou je Schengenská dohoda (zvýšená ostraha venkovních hranic)
- vysoká zalidněnost (největší hustota obyvatel v průmyslových oblastech)
- ukončena demografická revoluce – nízká natalita, prodloužení střední délky života, snížení mortality
- vysoká gramotnost – 99%
- urbanizace, stárnutí obyvatel
- mnoho obyvatel působí ve službách a průmyslu
- velká sídla – Paříž, Moskva, Londýn
- vyznání – katolíci (jih, Poláci), protestanti (severské země a VB, Niz.), pravoslaví (východ + Makedonie, Řecko, Srbsko), islám (Bosna a Hercegovina, silná menšina ve Fr.)
Rozdělení
- Jižní Evropa (Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, Malta, Andorra, Vatikán, San Marino) – centrem antických říší, rozkládá se na poloostrovech a ostrovech, dobré podmínky pro CR, nedostatek energetických zdrojů, častá vulkanická a zemětřesná činnost, nejvysp. It. a Špa.
- Západní Evropa (VB, Irsko, Fr., Monako, Belgie, Niz., Lucem.) – většina má mírné přímořské podnebí, oblast velkých řek, velké zásoby nerostných surovin, nejvyspělejší část Ev., vysoká urbanizace, vznikla zde 1.hosp.unie, vyspělé tržní hospod., vysoká životní úroveň
- Severní Evropa (Norsko, Švédsko, Island, Dánsko, Finsko) – byla pokryta ledovcem (ledovcové tvary), mírné až arktické podnebí, velký počet jezer, bohaté na lesy, velké bohatství (Norsko, Švédsko), nízká hustota obyv., vysoká život.úroveň
- Střední Evropa (Německo, Rak., Šv., Licht., Pol., ČR, SR, Maď.) – vyspělé země i země v transformaci, rozmanitý povrch, hlavní evropské rozvodí, mírné podnebí, významné surovinové zdroje, černý trojúhelník (ČR, Něm., Pol.)
- Jihovýchodní Evropa (Bosna a Her., Chorvatsko, slovinsko, Jugoslávie, Makedonie, Rumunsko, Albánie, Bulh.) – na Balkán.pol. (přístup k moři), hornatý charakter, vnitrozemské mírné klima, pestré NS, nejchudší v Evropě, bez demo.tradice
- Východní Evropa (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko) – pobalts.státy a Společenství nezávislých států, rovinatý povrch, mírné až arktické, velké nerostné bohatství, bývalá SSSR
- Andorra (v zahr.pol.zast.Fr.), Lichte.(knížectví, Švýcarskem), San Marino (Itálií)
- silné migrační vlivy – v rámci Ev., ale i Afriky a Asie – obranou je Schengenská dohoda (zvýšená ostraha venkovních hranic)
- vysoká zalidněnost (největší hustota obyvatel v průmyslových oblastech)
- ukončena demografická revoluce – nízká natalita, prodloužení střední délky života, snížení mortality
- vysoká gramotnost – 99%
- urbanizace, stárnutí obyvatel
- mnoho obyvatel působí ve službách a průmyslu
- velká sídla – Paříž, Moskva, Londýn
- vyznání – katolíci (jih, Poláci), protestanti (severské země a VB, Niz.), pravoslaví (východ + Makedonie, Řecko, Srbsko), islám (Bosna a Hercegovina, silná menšina ve Fr.)
Rozdělení
- Jižní Evropa (Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, Malta, Andorra, Vatikán, San Marino) – centrem antických říší, rozkládá se na poloostrovech a ostrovech, dobré podmínky pro CR, nedostatek energetických zdrojů, častá vulkanická a zemětřesná činnost, nejvysp. It. a Špa.
- Západní Evropa (VB, Irsko, Fr., Monako, Belgie, Niz., Lucem.) – většina má mírné přímořské podnebí, oblast velkých řek, velké zásoby nerostných surovin, nejvyspělejší část Ev., vysoká urbanizace, vznikla zde 1.hosp.unie, vyspělé tržní hospod., vysoká životní úroveň
- Severní Evropa (Norsko, Švédsko, Island, Dánsko, Finsko) – byla pokryta ledovcem (ledovcové tvary), mírné až arktické podnebí, velký počet jezer, bohaté na lesy, velké bohatství (Norsko, Švédsko), nízká hustota obyv., vysoká život.úroveň
- Střední Evropa (Německo, Rak., Šv., Licht., Pol., ČR, SR, Maď.) – vyspělé země i země v transformaci, rozmanitý povrch, hlavní evropské rozvodí, mírné podnebí, významné surovinové zdroje, černý trojúhelník (ČR, Něm., Pol.)
- Jihovýchodní Evropa (Bosna a Her., Chorvatsko, slovinsko, Jugoslávie, Makedonie, Rumunsko, Albánie, Bulh.) – na Balkán.pol. (přístup k moři), hornatý charakter, vnitrozemské mírné klima, pestré NS, nejchudší v Evropě, bez demo.tradice
- Východní Evropa (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko) – pobalts.státy a Společenství nezávislých států, rovinatý povrch, mírné až arktické, velké nerostné bohatství, bývalá SSSR
- Andorra (v zahr.pol.zast.Fr.), Lichte.(knížectví, Švýcarskem), San Marino (Itálií)
Klima,vodstvo Evropy
Klima
- 3 podnebná pásma – subarktické (Island), mírné a subtropické
- mírný pás – boreální: a) přímořské – Norsko – Golfský proud
b) kontinentální – Finsko
subboreální: a) přímořské – Francie, Portugalsko, Británie
b) přechodné – ČR
c) kontinentální – Ukrajina, Rusko
- subtropický – a) přímořský – hranice se Středozemním mořem – Itálie
b) kontinentální - Bulharsko
- teplota – nejtepleji v Seville – 47,8°C
- nejchladněji v Usti-Rilmě - -69°C
Vodstvo
- řeky – veletoky a kratší toky, hustá říční síť – asi 80% vtéká do moří Atlantského a Severního ledového oceánu
- hospodářský a dopravní význam – přístavy v Hamburku, Londýně
- úmoří – Černé moře, Atlantský a Severní ledový oceán
- jezera – Alpského původu, bývalá moře (Kaspické)
- jezerní plošiny (Finská, Karelská, Severoněmecká)
- největší – Ladožské jezero
- ledovce – pevninské (Island), horské (Dachstein, Kaprun)
- největší – Jostedal v Norsku
- Volha – nejdelší řeka, pramení na Valdajské vrchovině, ústí do Kaspické moře, kaskáda hydroelektráren
- Dunaj – odvádí vodu do Černého moře, pramení v Schwarzwaldu, přehrada Železná vrata
- Rýn – pramení ve Švýcarských Alpách, protéká Bodamským jezerem, tvoří hranice SRN s Francií a Švýcarskem; ústí do Severního moře, hlavní říční cesta západní Ev., průplavy a elektrárny
- Labe – pramení v Krkonoších, ústí do Severního moře v Hamburku, odvodňuje 65% ČR, přítoky – Úpa, Orlice, Jizera, Vltava, Ohře
Fauna a flora
- pásma: - trvale zaledněná
- tundra – polární liška a zajíc, bělokur; mechy, lišejníky, ostřice
- tajga – Finsko, los, sob, bobr; jehličnaté lesy
- smíšené a listnaté lesy – ČR, veverky, liška, prase divoké; buk, duby
- stepi – Povolží, ovce, skot; trávy, obiloviny
- středomořská oblast – macchie, subtropická květena, olivy
- 3 podnebná pásma – subarktické (Island), mírné a subtropické
- mírný pás – boreální: a) přímořské – Norsko – Golfský proud
b) kontinentální – Finsko
subboreální: a) přímořské – Francie, Portugalsko, Británie
b) přechodné – ČR
c) kontinentální – Ukrajina, Rusko
- subtropický – a) přímořský – hranice se Středozemním mořem – Itálie
b) kontinentální - Bulharsko
- teplota – nejtepleji v Seville – 47,8°C
- nejchladněji v Usti-Rilmě - -69°C
Vodstvo
- řeky – veletoky a kratší toky, hustá říční síť – asi 80% vtéká do moří Atlantského a Severního ledového oceánu
- hospodářský a dopravní význam – přístavy v Hamburku, Londýně
- úmoří – Černé moře, Atlantský a Severní ledový oceán
- jezera – Alpského původu, bývalá moře (Kaspické)
- jezerní plošiny (Finská, Karelská, Severoněmecká)
- největší – Ladožské jezero
- ledovce – pevninské (Island), horské (Dachstein, Kaprun)
- největší – Jostedal v Norsku
- Volha – nejdelší řeka, pramení na Valdajské vrchovině, ústí do Kaspické moře, kaskáda hydroelektráren
- Dunaj – odvádí vodu do Černého moře, pramení v Schwarzwaldu, přehrada Železná vrata
- Rýn – pramení ve Švýcarských Alpách, protéká Bodamským jezerem, tvoří hranice SRN s Francií a Švýcarskem; ústí do Severního moře, hlavní říční cesta západní Ev., průplavy a elektrárny
- Labe – pramení v Krkonoších, ústí do Severního moře v Hamburku, odvodňuje 65% ČR, přítoky – Úpa, Orlice, Jizera, Vltava, Ohře
Fauna a flora
- pásma: - trvale zaledněná
- tundra – polární liška a zajíc, bělokur; mechy, lišejníky, ostřice
- tajga – Finsko, los, sob, bobr; jehličnaté lesy
- smíšené a listnaté lesy – ČR, veverky, liška, prase divoké; buk, duby
- stepi – Povolží, ovce, skot; trávy, obiloviny
- středomořská oblast – macchie, subtropická květena, olivy
Evropa
- tvoří s Asií jednotný kontinent – Eurasii
- ze všech světadílů má největší horizontální členitost
rozloha – 10 382 000 km2
obyvatelstvo – 729 miliónů, 40 nezávislých států
hranice s Asií – od S k J – Ural, Kaspické moře, řeka Emba, Kumsko-manyčská sníženina, Černé moře, Bospor, Marmarské moře, Dardanely
- k Evropě patří mnoho ostrovů (Kréta, Sicílie, Britské os., Island, aj. + Grónsko
- převažuje oceánské klima (pouze východ má kontinentální) – vliv Norského a Golfského proudu
- větší členitost povrchu – červené půdy se středomořskou vegetací, černozemě, stepi, arktická krajina, jehličnaté a listnaté lesy
Horstvo
- převládá nížinatý charakter
- různé stáří – k nejstarším pásemným pohořím patří vysočiny táhnoucí se z Irska přes Skotsko a Skandinávii na Špicberky – kaledonským vrásněním (poč.prvohor)
- vliv hercynského (prvohory) a alpínského vrásnění (třetihory)vliv posunu ledovce ve čtvrtohorách – vznik morén, bludné balvany, ledovcová jezera
- ze všech světadílů má největší horizontální členitost
rozloha – 10 382 000 km2
obyvatelstvo – 729 miliónů, 40 nezávislých států
hranice s Asií – od S k J – Ural, Kaspické moře, řeka Emba, Kumsko-manyčská sníženina, Černé moře, Bospor, Marmarské moře, Dardanely
- k Evropě patří mnoho ostrovů (Kréta, Sicílie, Britské os., Island, aj. + Grónsko
- převažuje oceánské klima (pouze východ má kontinentální) – vliv Norského a Golfského proudu
- větší členitost povrchu – červené půdy se středomořskou vegetací, černozemě, stepi, arktická krajina, jehličnaté a listnaté lesy
Horstvo
- převládá nížinatý charakter
- různé stáří – k nejstarším pásemným pohořím patří vysočiny táhnoucí se z Irska přes Skotsko a Skandinávii na Špicberky – kaledonským vrásněním (poč.prvohor)
- vliv hercynského (prvohory) a alpínského vrásnění (třetihory)vliv posunu ledovce ve čtvrtohorách – vznik morén, bludné balvany, ledovcová jezera
Horstvo evropy
Horstvo
- převládá nížinatý charakter
- různé stáří – k nejstarším pásemným pohořím patří vysočiny táhnoucí se z Irska přes Skotsko a Skandinávii na Špicberky – kaledonským vrásněním (poč.prvohor)
- vliv hercynského (prvohory) a alpínského vrásnění (třetihory)
- vliv posunu ledovce ve čtvrtohorách – vznik morén, bludné balvany, ledovcová jezera
- 4 základní krajinné typy: 1) nejstarší – Skandinávské p., Skotská vysočina. Irské vrchoviny, Bretaň
2) prvohorní – střed Pyrenejského poloostrova, Francouzského středohoří, Ardeny, Švábská Jura, Česká vysočina
3) alpínské vrásnění – Sierra Nevada a Pyreneje, Velký Alpský oblouk, Apeniny, Balkánské hory, Karpatský oblouk
4) nížiny – Východoevropská rovina (největší), Francouzská, Pádská, Rumunská, Severoněmecká
- Alpy – nejvyšší a největší horský systém Evropy
- od Ligurského moře až po Slovinsko
- nejvyšší vrcholy – Mont Blanc (Slavojské Alpy), Matterhorn (Pevninské Alpy), Dachstein
- přes: Fr., Švýc., Něm., It., Rak., Slovinsko
- Pyreneje – hranice mezi Francií a Španělskem, stát Andorra
- Apeniny – od S k J Itálie
- Karpaty – tvoří oblouk pásemných pohoří ve střední a východní Evropě
- 2 části – Východní a Střední – Polsko, Ukrajina, Rumunsko, ČR a SR
- převážně zalesněné, ropa a zemní plyn; nejvyšší je Gerlachovský štít
- Skandinávské pohoří – pramení zde mnoho skand.řek, četná ledovcová jezera – Vänern a Vätern
- Východoevropská rovina – stopy po zalednění, rozoraní stepí
- Pádská nížina – nejhustěji osídlená oblast Itálie, nejbohatší a nejprůmyslovější (rýže)
- převládá nížinatý charakter
- různé stáří – k nejstarším pásemným pohořím patří vysočiny táhnoucí se z Irska přes Skotsko a Skandinávii na Špicberky – kaledonským vrásněním (poč.prvohor)
- vliv hercynského (prvohory) a alpínského vrásnění (třetihory)
- vliv posunu ledovce ve čtvrtohorách – vznik morén, bludné balvany, ledovcová jezera
- 4 základní krajinné typy: 1) nejstarší – Skandinávské p., Skotská vysočina. Irské vrchoviny, Bretaň
2) prvohorní – střed Pyrenejského poloostrova, Francouzského středohoří, Ardeny, Švábská Jura, Česká vysočina
3) alpínské vrásnění – Sierra Nevada a Pyreneje, Velký Alpský oblouk, Apeniny, Balkánské hory, Karpatský oblouk
4) nížiny – Východoevropská rovina (největší), Francouzská, Pádská, Rumunská, Severoněmecká
- Alpy – nejvyšší a největší horský systém Evropy
- od Ligurského moře až po Slovinsko
- nejvyšší vrcholy – Mont Blanc (Slavojské Alpy), Matterhorn (Pevninské Alpy), Dachstein
- přes: Fr., Švýc., Něm., It., Rak., Slovinsko
- Pyreneje – hranice mezi Francií a Španělskem, stát Andorra
- Apeniny – od S k J Itálie
- Karpaty – tvoří oblouk pásemných pohoří ve střední a východní Evropě
- 2 části – Východní a Střední – Polsko, Ukrajina, Rumunsko, ČR a SR
- převážně zalesněné, ropa a zemní plyn; nejvyšší je Gerlachovský štít
- Skandinávské pohoří – pramení zde mnoho skand.řek, četná ledovcová jezera – Vänern a Vätern
- Východoevropská rovina – stopy po zalednění, rozoraní stepí
- Pádská nížina – nejhustěji osídlená oblast Itálie, nejbohatší a nejprůmyslovější (rýže)
Panonská pánev
§ Panonská pánev – sníženina, která byla zaplavena mořem
- usazeniny – těžba nerostných surovin – ropa, zemní plyn
· Západopanoská pánev – vesměs nížiny – zeměděl.
- Záhorská nížina – váté písky, nízké borovice, rybníky, vinná réva, těžba ropy a zemn.plynu, mezi Bílými a Malými Karpatami
- Podunajská nížina – ovoce, zelenina, kukuřice, vinná réva, tabák
- zemětřesná činnost – zlom podél Dunaje
· Východopanonská pánev – Východoslovenská nížina – ovoce, zelenina, vinná réva, tabák, obilniny; tok – Bodrog
Vodstvo
- řeky – 90% území k povodí Dunaje, 10% k Visle
- Váh – velký spád a vodnatost, přehrady (jsou v celém Slovensku – Oravská, Liptovská Mara)
- Hron (D), Poprad (V), Hornád
- Dunaj – splavný, znečištěný, Gabčíkovo nad Márož (vodní dílo)
- úmoří – Baltské a Černé moře
- jezera – plesa – ve Vysokých Tatrách (Štrbské, Hincovo - největší)
- Zemplýnská Šírava
- termální prameny – lázeňství, teplé a studené
- Piešťany, Bardejov, Štiac, Vyšné Ružbachy (koupaliště)
- usazeniny – těžba nerostných surovin – ropa, zemní plyn
· Západopanoská pánev – vesměs nížiny – zeměděl.
- Záhorská nížina – váté písky, nízké borovice, rybníky, vinná réva, těžba ropy a zemn.plynu, mezi Bílými a Malými Karpatami
- Podunajská nížina – ovoce, zelenina, kukuřice, vinná réva, tabák
- zemětřesná činnost – zlom podél Dunaje
· Východopanonská pánev – Východoslovenská nížina – ovoce, zelenina, vinná réva, tabák, obilniny; tok – Bodrog
Vodstvo
- řeky – 90% území k povodí Dunaje, 10% k Visle
- Váh – velký spád a vodnatost, přehrady (jsou v celém Slovensku – Oravská, Liptovská Mara)
- Hron (D), Poprad (V), Hornád
- Dunaj – splavný, znečištěný, Gabčíkovo nad Márož (vodní dílo)
- úmoří – Baltské a Černé moře
- jezera – plesa – ve Vysokých Tatrách (Štrbské, Hincovo - největší)
- Zemplýnská Šírava
- termální prameny – lázeňství, teplé a studené
- Piešťany, Bardejov, Štiac, Vyšné Ružbachy (koupaliště)
Hospodářství SR
- do 1945 agrárním státem
- v 60.létech nástup těžkého průmyslu ® velmi těžká restrukturalizace po 1993
- probíhá transformace z plánovaného k tržnímu systému
- strojírenský prům. – spotřební zboží (pračky, ledničky,…)
- potravin.pr., textilní pr. (Prešov, Průchov)
- energie – Váh (vod.elektrárny), jaderná elektrárna v Jaslovské Bohunici
- chem.pr. – Slovnaft
- hliníkárna Žiar nad Hronom
- Zvolen, Banská Bystrice – dřevařství
Zemědělství
- v nížinách – pšenice, kukuřice, vinná réva, tabák, řepa, slunečnice, ovoce, zelenina
- ve vyšších polohách pastevectví – ovce, prasata, hovězí dobytek
Doprava
- jen 200 km dálnic
- jinak hustá silniční a železniční doprava
- vodní doprava – Dunaj, přístavy Bratislava a Komárno
- letiště – Bratislava, Poprad
- tranzitní význam
Obyvatelstvo
- národnostní menšiny – Rómové, Maďaři (jih)
- 5 miliónů obyvatel
- snižuje se porodnost
- emigrační vlny – 20.a30.léta do S.a J.Ameriky; po 1968
- většina katolíci x okolí Prešova – pravoslaví
Oblasti
- okolí Bratislavy – vysoká koncentrace obyv., výhodná dopravní poloha (vodní, letecká, silniční), průmyslové centrum, výborné podmínky pro zemědělství
- Pováží, Tatry – osídlení v kotlinách, produkce energie (přehrady), textilní průmysl (Trenčín, Průchov), CR – Tatry; lázeńská oblast – Piešťany
- Spiž – východ, Podhůří Tater, Levočany (hist.město), Spižský hrad, Poprad (zimní sporty)
- Šariž – historické území, východosever, oděvní průmysl – Prešov
- Košice – pestronárodní složení, problémová oblast (rozpad hutí a železáren), nížinatá oblast (zemědělství)
Cestovní ruch
- dobré podmínky, ale nevyužívají se dostatečně
- politická situace neláká turisty
- pohoří
Klima
- charakter stejný jako v ČR
- více ovlivňováno kontinentálním podnebím
- léta sušší a teplejší, zimy mrazivější
- často inverze
- nejteplejší je Podunajská nížina
Nerostné bohatství
- bylo bohaté na zlato a stříbro (vytěženo)
- ropa a zemní plyn – Záhorská nížina
- hnědé uhlí – Handlová, Nováky, Modrý Kameň
- Slovenské rudohoří – rudy většinou vytěženy
- Rudňany – barevné kovy
- vápence a dolomity – Malé Karpaty, Slovenský Kras, Banská Bystrica (těžba solí)
- spousta kamenných lomů
- těžba písku, hlína pro cihlářskou výrobu
Fauna a flóra
- vysokohorská – kosodřevina, kleč, zakrslá bříza, buky, svišť, kamzík, medvěd
- v 60.létech nástup těžkého průmyslu ® velmi těžká restrukturalizace po 1993
- probíhá transformace z plánovaného k tržnímu systému
- strojírenský prům. – spotřební zboží (pračky, ledničky,…)
- potravin.pr., textilní pr. (Prešov, Průchov)
- energie – Váh (vod.elektrárny), jaderná elektrárna v Jaslovské Bohunici
- chem.pr. – Slovnaft
- hliníkárna Žiar nad Hronom
- Zvolen, Banská Bystrice – dřevařství
Zemědělství
- v nížinách – pšenice, kukuřice, vinná réva, tabák, řepa, slunečnice, ovoce, zelenina
- ve vyšších polohách pastevectví – ovce, prasata, hovězí dobytek
Doprava
- jen 200 km dálnic
- jinak hustá silniční a železniční doprava
- vodní doprava – Dunaj, přístavy Bratislava a Komárno
- letiště – Bratislava, Poprad
- tranzitní význam
Obyvatelstvo
- národnostní menšiny – Rómové, Maďaři (jih)
- 5 miliónů obyvatel
- snižuje se porodnost
- emigrační vlny – 20.a30.léta do S.a J.Ameriky; po 1968
- většina katolíci x okolí Prešova – pravoslaví
Oblasti
- okolí Bratislavy – vysoká koncentrace obyv., výhodná dopravní poloha (vodní, letecká, silniční), průmyslové centrum, výborné podmínky pro zemědělství
- Pováží, Tatry – osídlení v kotlinách, produkce energie (přehrady), textilní průmysl (Trenčín, Průchov), CR – Tatry; lázeńská oblast – Piešťany
- Spiž – východ, Podhůří Tater, Levočany (hist.město), Spižský hrad, Poprad (zimní sporty)
- Šariž – historické území, východosever, oděvní průmysl – Prešov
- Košice – pestronárodní složení, problémová oblast (rozpad hutí a železáren), nížinatá oblast (zemědělství)
Cestovní ruch
- dobré podmínky, ale nevyužívají se dostatečně
- politická situace neláká turisty
- pohoří
Klima
- charakter stejný jako v ČR
- více ovlivňováno kontinentálním podnebím
- léta sušší a teplejší, zimy mrazivější
- často inverze
- nejteplejší je Podunajská nížina
Nerostné bohatství
- bylo bohaté na zlato a stříbro (vytěženo)
- ropa a zemní plyn – Záhorská nížina
- hnědé uhlí – Handlová, Nováky, Modrý Kameň
- Slovenské rudohoří – rudy většinou vytěženy
- Rudňany – barevné kovy
- vápence a dolomity – Malé Karpaty, Slovenský Kras, Banská Bystrica (těžba solí)
- spousta kamenných lomů
- těžba písku, hlína pro cihlářskou výrobu
Fauna a flóra
- vysokohorská – kosodřevina, kleč, zakrslá bříza, buky, svišť, kamzík, medvěd
Slovensko
- republika
- hl.město - Bratislava
Historie
- součástí Velkomoravské říše
- od 1018 do 1918 součástí Uher (Rakouska-Uherska)
- 1918 – vznik Československé republiky
- 1939 – vyhlášení Slovenského štátu – fašistický, prezidentem Tyso
- 1945 – vznik Československé republiky (bez Podkarpatské Rusy)
- 1993 – vznik samostatné Slovenské republiky + Slovensko členem OSN
Povrch
- z větší části hornatý – vyvýšeniny se střídají s kotlinami
- na jihu nížiny
- slovenské pohoří náleží ke dvěma soustavám:
§ Karpaty (vznik ve třetihorách alpínským vrásněním)
· Západní
o Vnitřní:
1) soustava jaderných pohořích
- jádro tvoří žula, někdy s vápencem
- Malé Karpaty, Povážský Inovec, Malá Fatra (NP), Velká Fatra, Vysoké Tatry (NP), Nízké Tatry, Podtatranská kotlina, Slovenské rudohoří, krasová území (Slovenský kras, Slovenský Ráj)
- charakter velehor – nejvyšší vrchol – Gerlachovský štít
- plesa (jezera ledov.původu) – Hincovo, Štrbské
- vápencová území – jeskyně – Demáňovské, Dobšiná
- Slovenský Ráj – krasové území, až do Maďarska
2) soustava sopečných pohoří
- Slovenské rudohoří, Pohronský Inovec, Vtáčnik, Štiavnické vrchy , Pol’ana,
o Vnější – podél hranic s ČR
- soustava flyšových pohoří – dochází k mísení jílu a břidlic, pískovců, vápenců (bílé skalky)
- Bílé Karpaty (vápenec), Javorníky, Kisutské a Oravské Beskydy, Pieniny (NP), Levočské vrchy, Čergov
· Východní – flyšová pohoří – Nízké Beskydy, Poloniny (bukové lesy)
- sopečná pohoří - Vihorlat
- hl.město - Bratislava
Historie
- součástí Velkomoravské říše
- od 1018 do 1918 součástí Uher (Rakouska-Uherska)
- 1918 – vznik Československé republiky
- 1939 – vyhlášení Slovenského štátu – fašistický, prezidentem Tyso
- 1945 – vznik Československé republiky (bez Podkarpatské Rusy)
- 1993 – vznik samostatné Slovenské republiky + Slovensko členem OSN
Povrch
- z větší části hornatý – vyvýšeniny se střídají s kotlinami
- na jihu nížiny
- slovenské pohoří náleží ke dvěma soustavám:
§ Karpaty (vznik ve třetihorách alpínským vrásněním)
· Západní
o Vnitřní:
1) soustava jaderných pohořích
- jádro tvoří žula, někdy s vápencem
- Malé Karpaty, Povážský Inovec, Malá Fatra (NP), Velká Fatra, Vysoké Tatry (NP), Nízké Tatry, Podtatranská kotlina, Slovenské rudohoří, krasová území (Slovenský kras, Slovenský Ráj)
- charakter velehor – nejvyšší vrchol – Gerlachovský štít
- plesa (jezera ledov.původu) – Hincovo, Štrbské
- vápencová území – jeskyně – Demáňovské, Dobšiná
- Slovenský Ráj – krasové území, až do Maďarska
2) soustava sopečných pohoří
- Slovenské rudohoří, Pohronský Inovec, Vtáčnik, Štiavnické vrchy , Pol’ana,
o Vnější – podél hranic s ČR
- soustava flyšových pohoří – dochází k mísení jílu a břidlic, pískovců, vápenců (bílé skalky)
- Bílé Karpaty (vápenec), Javorníky, Kisutské a Oravské Beskydy, Pieniny (NP), Levočské vrchy, Čergov
· Východní – flyšová pohoří – Nízké Beskydy, Poloniny (bukové lesy)
- sopečná pohoří - Vihorlat
Politika EU
- asociační dohody – se státy, které chtěly spolupracovat s ES, žádná zmínka o vstupu
- evropské dohody – za jakých podmínek může stát vstoupit do EU
- hospodářská a měnová unie – k měnové nepřistoupily: VB, Švédsko, Dánsko
- Vytvoření jednotné evropské měny euro znamená, že rozhodnutí v klíčové oblasti měnové politiky se přijímají na úrovni EU. Státy zúčastněné v EMU si již nestanovují vlastní úrokové sazby. Politika v oblasti inflace a směnných kursů se schvaluje kolektivně a Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu vyhlašuje společné úrokové sazby.
- Kodaňská kritéria – pro kandidátské země
- polit.- demokrat.systém
- ekonom.- fungující tržní ekonomika
- schopnost převzít závazky vyplívající ze členství – Acquis Communautaire - legislativa (živ.prostředí, doprava, zdravot.,soudy,…)
- Maastrichtská kritéria – pro všechny členské státy
- finance – veřejné finance, úrokové sazby, stabilita měny, inflace
- rozšíření – jednak ekonomické důvody (větší společný kapitál, více odbytišť) a také politické důvody (vliv EU), komisař pro rozšíření - Günter Verheugen
- Schengenská dohoda – zrušení vnitřních hranic v EU
- patří do ní i Island a Norsko + ČR a SR už podepsaly
- Agenda 2000 – program zpracovávající rozšíření EU na východ
- Amsterodamská smlouva – zpracovává budoucnost EU, mění ustanovení ze smlouvy o EU, doplňuje Maastrichtská ustanovení
- princip subsiaridity – všechna opatření týkající se občanů se má řešit na nejnižší úrovni správy, to co se dá řešit ve státě se řeší ve státě
- pilíře Smlouvy o EU - dimenze Evropského společenství, zahrnující dohody zakotvené ve smlouvách o Evropském společenství, Evropském společenství uhlí a oceli a o Evropském společenství pro atomovou energii. Mimo jiné je zde zakotveno občanství Unie, politiky Společenství, hospodářská a měnová unie atd. = ekonomika
- společná zahraniční a bezpečnostní politika
- policejní a soudní spolupráce v trestních věcech
- evropské dohody – za jakých podmínek může stát vstoupit do EU
- hospodářská a měnová unie – k měnové nepřistoupily: VB, Švédsko, Dánsko
- Vytvoření jednotné evropské měny euro znamená, že rozhodnutí v klíčové oblasti měnové politiky se přijímají na úrovni EU. Státy zúčastněné v EMU si již nestanovují vlastní úrokové sazby. Politika v oblasti inflace a směnných kursů se schvaluje kolektivně a Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu vyhlašuje společné úrokové sazby.
- Kodaňská kritéria – pro kandidátské země
- polit.- demokrat.systém
- ekonom.- fungující tržní ekonomika
- schopnost převzít závazky vyplívající ze členství – Acquis Communautaire - legislativa (živ.prostředí, doprava, zdravot.,soudy,…)
- Maastrichtská kritéria – pro všechny členské státy
- finance – veřejné finance, úrokové sazby, stabilita měny, inflace
- rozšíření – jednak ekonomické důvody (větší společný kapitál, více odbytišť) a také politické důvody (vliv EU), komisař pro rozšíření - Günter Verheugen
- Schengenská dohoda – zrušení vnitřních hranic v EU
- patří do ní i Island a Norsko + ČR a SR už podepsaly
- Agenda 2000 – program zpracovávající rozšíření EU na východ
- Amsterodamská smlouva – zpracovává budoucnost EU, mění ustanovení ze smlouvy o EU, doplňuje Maastrichtská ustanovení
- princip subsiaridity – všechna opatření týkající se občanů se má řešit na nejnižší úrovni správy, to co se dá řešit ve státě se řeší ve státě
- pilíře Smlouvy o EU - dimenze Evropského společenství, zahrnující dohody zakotvené ve smlouvách o Evropském společenství, Evropském společenství uhlí a oceli a o Evropském společenství pro atomovou energii. Mimo jiné je zde zakotveno občanství Unie, politiky Společenství, hospodářská a měnová unie atd. = ekonomika
- společná zahraniční a bezpečnostní politika
- policejní a soudní spolupráce v trestních věcech
Regionální politika
- snaha zmírnit rozdíly mezi nerovnoměrně rozvinutými oblastmi
- nastala se vstupem Irska a poté Španělska a Řecka
- Výbor regionů – 1991, 222 zástupců v komisi – rozvoj venkova, vzdělání, věda a výzkum, cestovní ruch
- členské státy získávají prostředky ze strukturálních fondů
- kandidátské země prostředky z PHARE (1989- jako reakce na hospodářské problémy Polska a Maďarska; nyní pro kulturu a vzdělání), ISPA (život.prostředí, doprava), SAPARD (rozvoj venkova, zemědělství) a jiné
§ získání prostředků – stát musí vytvořit projekt, který předloží EU a ta posoudí, a pak zaplatí určité %
- regiony – nejchudší je pohraničí (špatná infrastruktura, méně obyvatel)
® euroregiony – možnost žádat o finanční podporu
- ČR – 12 – Šumava (Zelená střecha Evropy), Egrensis (Z.Čechy, V.Bavorska, JZ Durynska a Saska), Erzgebirge (Krušn.hory – Č/N), Labe (Litoměřice ® Teplice ® Ústí ® Drážďany), Nisa (Něm.,Polsko, ČR)
- Řecko – problémy s celým územím
- Německo – bývalá NDR
- Španělsko – Kanárské os., Andalúzie, Valencie, Ceuta, Melila
- Francie – Fr.Gvajána, Martini
- Itálie – Sicílie, Sardinie
- Rakousko – Burgenland
- Irsko – Western, Bordenmiddlands
- Portugalsko – střed, Azory, Madeira
- Finsko – V, S, střed
- Švédsko - V, S, střed
- VB – již.Yorkshire, z.Wales, Scilly, Marseyside
- nastala se vstupem Irska a poté Španělska a Řecka
- Výbor regionů – 1991, 222 zástupců v komisi – rozvoj venkova, vzdělání, věda a výzkum, cestovní ruch
- členské státy získávají prostředky ze strukturálních fondů
- kandidátské země prostředky z PHARE (1989- jako reakce na hospodářské problémy Polska a Maďarska; nyní pro kulturu a vzdělání), ISPA (život.prostředí, doprava), SAPARD (rozvoj venkova, zemědělství) a jiné
§ získání prostředků – stát musí vytvořit projekt, který předloží EU a ta posoudí, a pak zaplatí určité %
- regiony – nejchudší je pohraničí (špatná infrastruktura, méně obyvatel)
® euroregiony – možnost žádat o finanční podporu
- ČR – 12 – Šumava (Zelená střecha Evropy), Egrensis (Z.Čechy, V.Bavorska, JZ Durynska a Saska), Erzgebirge (Krušn.hory – Č/N), Labe (Litoměřice ® Teplice ® Ústí ® Drážďany), Nisa (Něm.,Polsko, ČR)
- Řecko – problémy s celým územím
- Německo – bývalá NDR
- Španělsko – Kanárské os., Andalúzie, Valencie, Ceuta, Melila
- Francie – Fr.Gvajána, Martini
- Itálie – Sicílie, Sardinie
- Rakousko – Burgenland
- Irsko – Western, Bordenmiddlands
- Portugalsko – střed, Azory, Madeira
- Finsko – V, S, střed
- Švédsko - V, S, střed
- VB – již.Yorkshire, z.Wales, Scilly, Marseyside
Evropská integrace – Evropská unie
osnova: - myšlenka Jiřího z Poděbrad na integraci evr.států
- historie
- instituce
- rozdělení kompetencí a politika + regionální politika
- závěr – přínos EU, vlastní názor na EU a začlenění naší republiky
Historie
- 1952 – Francie, SRN, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko založily Evropské společenství uhlí a oceli – montánní unie, Německo mělo velký ekonomický potenciál (uhlí, ocel) = hrozba zbrojení ® se vstupem částečná kontrola
- 1957 – šestka podepsala Římské dohody o vzniku Evropského hospodářského společenství a Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom) ® společně Evropské společenství
- 1991 – podepsána Maastrichtská smlouva o Evropské unii (roku 1993)
- 1995 – přijato Švédsko, Finsko a Rakousko
- 2002 - Euro
- 2004 – předpokládaný vstup – ČR, SR, Maďarsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Slovinsko, Kypr, Malta
- zatím 15 států – Německo, VB, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Belgie, Nizozemsko, Portugalsko, Turecko, Švédsko, Španělsko, Řecko, Itálie, Rakousko, Finsko
Instituce
Evropská rada – vylaďuje vzájemné postoje členských států
- skládá se z prezidentů a předsedů vlád zemí EU
- scházejí se 2x ročně – další postup EU, problémy nevyřešené na nižší úrovni
- v čele je předsedající země – členské státy se střídají v šestiměsíčním předsednictví, setkání v předsednické zemi
Evropská komise – zastupuje Evropu
- skládá se z 20 komisařů – navrhují ev.legislativu, kt. předkládají Radě ministrů a Evropskému parlamentu
- jednotliví komisaři odpovídají za jednotlivé oblasti politiky
Rada ministrů – zastupuje národní vlády
- upravuje, schvaluje nebo zamítá zákony navrhnuté Komisí (zákony nenavrhuje)
- schvalování na základě kvalifikované většiny (VB-10 hlasů, Lucembursko – 2 hlasy)
- rozhoduje se podle oblastí (školství aj.) – účastní se příslušní ministři
- historie
- instituce
- rozdělení kompetencí a politika + regionální politika
- závěr – přínos EU, vlastní názor na EU a začlenění naší republiky
Historie
- 1952 – Francie, SRN, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko založily Evropské společenství uhlí a oceli – montánní unie, Německo mělo velký ekonomický potenciál (uhlí, ocel) = hrozba zbrojení ® se vstupem částečná kontrola
- 1957 – šestka podepsala Římské dohody o vzniku Evropského hospodářského společenství a Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom) ® společně Evropské společenství
- 1991 – podepsána Maastrichtská smlouva o Evropské unii (roku 1993)
- 1995 – přijato Švédsko, Finsko a Rakousko
- 2002 - Euro
- 2004 – předpokládaný vstup – ČR, SR, Maďarsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Slovinsko, Kypr, Malta
- zatím 15 států – Německo, VB, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Belgie, Nizozemsko, Portugalsko, Turecko, Švédsko, Španělsko, Řecko, Itálie, Rakousko, Finsko
Instituce
Evropská rada – vylaďuje vzájemné postoje členských států
- skládá se z prezidentů a předsedů vlád zemí EU
- scházejí se 2x ročně – další postup EU, problémy nevyřešené na nižší úrovni
- v čele je předsedající země – členské státy se střídají v šestiměsíčním předsednictví, setkání v předsednické zemi
Evropská komise – zastupuje Evropu
- skládá se z 20 komisařů – navrhují ev.legislativu, kt. předkládají Radě ministrů a Evropskému parlamentu
- jednotliví komisaři odpovídají za jednotlivé oblasti politiky
Rada ministrů – zastupuje národní vlády
- upravuje, schvaluje nebo zamítá zákony navrhnuté Komisí (zákony nenavrhuje)
- schvalování na základě kvalifikované většiny (VB-10 hlasů, Lucembursko – 2 hlasy)
- rozhoduje se podle oblastí (školství aj.) – účastní se příslušní ministři
Evropský parlament
Evropský parlament – zastupuje občany
- 626 členů – seskupeni podle politických stran, voleni na 5 let
- schvalování návrhů Komise – spolupráce s Radou ministrů
- zástupci pro jednotlivý stát voleni v přímých volbách v daném státě
Evropský soudní dvůr – zastupuje zákon
- správně vykládá zákony, každý člen.stát zastoupen jedním soudcem, na 6 let
Evropský účetní dvůr – EU financována z daní
- nezávislí na členských státech, každý členský stát zastoupen jedním členem, kontroluje účetnictví Komise a vydává výroční zprávu
Evropská centrální banka – uskutečňuje měnovou politiku, provádí devizové operace, nezávislá na ostatních institucí, spravuje rezervy cizích měn členských států
Evropský ombudsman - vyšetřuje stížnosti na špatnou správu vykonávanou institucemi a orgány Evropské unie, nevyšetřuje stížnosti týkající se státní, regionální nebo místní správy členských států.
Evropská investiční banka - poskytuje dlouhodobé investiční úvěry podporující vyvážený hospodářský vývoj a integraci Evropské unie (pomáhá i nečlenským státům)
Rozdělení kompetencí
- společné - společný rozpočet, společná měnová politika (Evropská centrální banka), společná obchodní politika, společná zemědělská politika
- vnitřní trh (50/50), hospodářská a měnová unie
- členský stát – více státní - zahraniční a bezpečnostní, sociální politika, věda a výzkum
- půl napůl – dopravní, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, průmyslová politika
- více společné – regionální a strukturální, soutěžní politika
- 626 členů – seskupeni podle politických stran, voleni na 5 let
- schvalování návrhů Komise – spolupráce s Radou ministrů
- zástupci pro jednotlivý stát voleni v přímých volbách v daném státě
Evropský soudní dvůr – zastupuje zákon
- správně vykládá zákony, každý člen.stát zastoupen jedním soudcem, na 6 let
Evropský účetní dvůr – EU financována z daní
- nezávislí na členských státech, každý členský stát zastoupen jedním členem, kontroluje účetnictví Komise a vydává výroční zprávu
Evropská centrální banka – uskutečňuje měnovou politiku, provádí devizové operace, nezávislá na ostatních institucí, spravuje rezervy cizích měn členských států
Evropský ombudsman - vyšetřuje stížnosti na špatnou správu vykonávanou institucemi a orgány Evropské unie, nevyšetřuje stížnosti týkající se státní, regionální nebo místní správy členských států.
Evropská investiční banka - poskytuje dlouhodobé investiční úvěry podporující vyvážený hospodářský vývoj a integraci Evropské unie (pomáhá i nečlenským státům)
Rozdělení kompetencí
- společné - společný rozpočet, společná měnová politika (Evropská centrální banka), společná obchodní politika, společná zemědělská politika
- vnitřní trh (50/50), hospodářská a měnová unie
- členský stát – více státní - zahraniční a bezpečnostní, sociální politika, věda a výzkum
- půl napůl – dopravní, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, průmyslová politika
- více společné – regionální a strukturální, soutěžní politika
Evropský parlament
Evropský parlament – zastupuje občany
- 626 členů – seskupeni podle politických stran, voleni na 5 let
- schvalování návrhů Komise – spolupráce s Radou ministrů
- zástupci pro jednotlivý stát voleni v přímých volbách v daném státě
Evropský soudní dvůr – zastupuje zákon
- správně vykládá zákony, každý člen.stát zastoupen jedním soudcem, na 6 let
Evropský účetní dvůr – EU financována z daní
- nezávislí na členských státech, každý členský stát zastoupen jedním členem, kontroluje účetnictví Komise a vydává výroční zprávu
Evropská centrální banka – uskutečňuje měnovou politiku, provádí devizové operace, nezávislá na ostatních institucí, spravuje rezervy cizích měn členských států
Evropský ombudsman - vyšetřuje stížnosti na špatnou správu vykonávanou institucemi a orgány Evropské unie, nevyšetřuje stížnosti týkající se státní, regionální nebo místní správy členských států.
Evropská investiční banka - poskytuje dlouhodobé investiční úvěry podporující vyvážený hospodářský vývoj a integraci Evropské unie (pomáhá i nečlenským státům)
Rozdělení kompetencí
- společné - společný rozpočet, společná měnová politika (Evropská centrální banka), společná obchodní politika, společná zemědělská politika
- vnitřní trh (50/50), hospodářská a měnová unie
- členský stát – více státní - zahraniční a bezpečnostní, sociální politika, věda a výzkum
- půl napůl – dopravní, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, průmyslová politika
- více společné – regionální a strukturální, soutěžní politika
- 626 členů – seskupeni podle politických stran, voleni na 5 let
- schvalování návrhů Komise – spolupráce s Radou ministrů
- zástupci pro jednotlivý stát voleni v přímých volbách v daném státě
Evropský soudní dvůr – zastupuje zákon
- správně vykládá zákony, každý člen.stát zastoupen jedním soudcem, na 6 let
Evropský účetní dvůr – EU financována z daní
- nezávislí na členských státech, každý členský stát zastoupen jedním členem, kontroluje účetnictví Komise a vydává výroční zprávu
Evropská centrální banka – uskutečňuje měnovou politiku, provádí devizové operace, nezávislá na ostatních institucí, spravuje rezervy cizích měn členských států
Evropský ombudsman - vyšetřuje stížnosti na špatnou správu vykonávanou institucemi a orgány Evropské unie, nevyšetřuje stížnosti týkající se státní, regionální nebo místní správy členských států.
Evropská investiční banka - poskytuje dlouhodobé investiční úvěry podporující vyvážený hospodářský vývoj a integraci Evropské unie (pomáhá i nečlenským státům)
Rozdělení kompetencí
- společné - společný rozpočet, společná měnová politika (Evropská centrální banka), společná obchodní politika, společná zemědělská politika
- vnitřní trh (50/50), hospodářská a měnová unie
- členský stát – více státní - zahraniční a bezpečnostní, sociální politika, věda a výzkum
- půl napůl – dopravní, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele, průmyslová politika
- více společné – regionální a strukturální, soutěžní politika
Litosférické desky
- obsahují jak pevninskou, tak oceánskou kůru
- pohybují se po plastickém podkladu astenosféry
- oddalují se od sebe, přibližují se, podsouvají se pod sebou
- v důsledku jejich pohybu probíhají na povrchu endogenní pochody:
1) horotvorná činnost – vzniká v místě střetu desek – obrovské tlaky způsobují na povrchu vrásnění a vznik zlomů
- vrásy - vlnovitý útvar svrchní části litosféry složený z nahoru vyklenuté antiklinály a dolu prohnuté synklinály
2) vulkanismus – dochází k přemisťování magmatických hmot k povrchu – místo výlevu = vulkán (sopka) – má kráter (jícen)
- u nás dohasínající – SOOS + důkazem jsou tepelné prameny, Říp
3) zemětřesení – dochází k otřesům povrchu zapříčených uvolněním energie z nitra
- místo kde vzniká = hypocentrum
- největší otřesy v epicentru
- oblasti častých zemětřesení tvoří zemětřesná pásma – probíhají podél hranic litosférických desek
Vznik pevnin a oceánů
- v prahorách existoval pevninský celek Pangea, která se začala na konci prvohor oddělovat, poté začali vznikat světadíly posouváním pevninských bloků (kontinentálním driftem)
- typy georeliéfu – roviny (do 30m), pahorkatiny (30-150), vrchoviny (150-300), hornatiny (300-600), velehornatiny (nad 600)
- pohybují se po plastickém podkladu astenosféry
- oddalují se od sebe, přibližují se, podsouvají se pod sebou
- v důsledku jejich pohybu probíhají na povrchu endogenní pochody:
1) horotvorná činnost – vzniká v místě střetu desek – obrovské tlaky způsobují na povrchu vrásnění a vznik zlomů
- vrásy - vlnovitý útvar svrchní části litosféry složený z nahoru vyklenuté antiklinály a dolu prohnuté synklinály
2) vulkanismus – dochází k přemisťování magmatických hmot k povrchu – místo výlevu = vulkán (sopka) – má kráter (jícen)
- u nás dohasínající – SOOS + důkazem jsou tepelné prameny, Říp
3) zemětřesení – dochází k otřesům povrchu zapříčených uvolněním energie z nitra
- místo kde vzniká = hypocentrum
- největší otřesy v epicentru
- oblasti častých zemětřesení tvoří zemětřesná pásma – probíhají podél hranic litosférických desek
Vznik pevnin a oceánů
- v prahorách existoval pevninský celek Pangea, která se začala na konci prvohor oddělovat, poté začali vznikat světadíly posouváním pevninských bloků (kontinentálním driftem)
- typy georeliéfu – roviny (do 30m), pahorkatiny (30-150), vrchoviny (150-300), hornatiny (300-600), velehornatiny (nad 600)
Exogenní pochody a tvary georeliéfu
činnost rušivá (vymílání-eroze) ® přenosná (transport) ® tvořivá (usazování-sedimentace, akumulace)
1) svahové pochody – pohyb uvolněných hornin po svazích působením gravitace – sesuv půd, řícení balvanů, bahenní proudy, lavina
2) říční (fluviální) pochody – vodní tok protékající korytem (modeluje se unášeným materiálem)
- horní tok – převládá výmol, tvar písmene V, balvany se mění na hrance (Jizera)
- střední – převládá sedimentace, rozšiřování koryta, tok meandruje, říční terasy
- dolní – akumulace hmoty, tvoří se ostrovy a řeka se rozděluje v říční ramena, tvoří se delta (rozvětvené ústí)
3) kryogenní pochody – ze sněhu se tvoří ledovce – pevninské (Antarktida, Grónsko), plošné (vrcholové oblasti plochých hornatin – Skandinávie), horské (údolí horských masivu – Rak., Fr,)
- ledovcová údolí - trogy
- na konci ledov.splazu se tvoří morény
4) větrné (eolické) pochody – vítr působí prostřednictvím unášeného prachu a písku – obrušují skály – vznikají sklaní římsy, okna, brány, hrance, tabulové hory, čeřiny, písečné přesypy a duny
5) mořské (marinní) – především kde působí příliv a odliv a příboj (vyvolaný větrem)
- rušivá činnost moře = abraze
- vytvářejí se výklenky, jeskyně, útesy, mělčiny (nahromadění písku), kosy (úzké dlouhé poloostrovy)
6) biogenní – rušivá a tvořivá činnost – mechanicky, chemicky
- tvoří se z nich živice (ropa, zemní plyn), rašelina, činností láčkovců vznikají korálové útesy
7) antropogenní – vyvýšené tvary, vyhloubené, rovinné (nádrže, komunikace), podzemní (tunely, šachty)
- činnost člověk zpomaluje exogenní pochody (regulace řek, asfalt.povrchy) nebo je urychluje (obdělávání půdy, těžba, odlesňování)
- nejvýznačnější exogenní činitel
1) svahové pochody – pohyb uvolněných hornin po svazích působením gravitace – sesuv půd, řícení balvanů, bahenní proudy, lavina
2) říční (fluviální) pochody – vodní tok protékající korytem (modeluje se unášeným materiálem)
- horní tok – převládá výmol, tvar písmene V, balvany se mění na hrance (Jizera)
- střední – převládá sedimentace, rozšiřování koryta, tok meandruje, říční terasy
- dolní – akumulace hmoty, tvoří se ostrovy a řeka se rozděluje v říční ramena, tvoří se delta (rozvětvené ústí)
3) kryogenní pochody – ze sněhu se tvoří ledovce – pevninské (Antarktida, Grónsko), plošné (vrcholové oblasti plochých hornatin – Skandinávie), horské (údolí horských masivu – Rak., Fr,)
- ledovcová údolí - trogy
- na konci ledov.splazu se tvoří morény
4) větrné (eolické) pochody – vítr působí prostřednictvím unášeného prachu a písku – obrušují skály – vznikají sklaní římsy, okna, brány, hrance, tabulové hory, čeřiny, písečné přesypy a duny
5) mořské (marinní) – především kde působí příliv a odliv a příboj (vyvolaný větrem)
- rušivá činnost moře = abraze
- vytvářejí se výklenky, jeskyně, útesy, mělčiny (nahromadění písku), kosy (úzké dlouhé poloostrovy)
6) biogenní – rušivá a tvořivá činnost – mechanicky, chemicky
- tvoří se z nich živice (ropa, zemní plyn), rašelina, činností láčkovců vznikají korálové útesy
7) antropogenní – vyvýšené tvary, vyhloubené, rovinné (nádrže, komunikace), podzemní (tunely, šachty)
- činnost člověk zpomaluje exogenní pochody (regulace řek, asfalt.povrchy) nebo je urychluje (obdělávání půdy, těžba, odlesňování)
- nejvýznačnější exogenní činitel
Zemská kůra
- tvořena z prvků, které tvoří nerosty a ty tvoří horniny (základní stavební jednotka kůry)
- horniny:
a) vyvřelé (magmatické) – vznikly krystalizací magmatu
- podle místa utuhnutí:
· hlubinné – utuhly v hlubinách – žula, diorit
· žilné – utuhly v puklinách – aplit
· výlevné – utuhly na zemském povrchu – čedič znělec
- vytékající magma = láva
b) usazené (sedimentární – vznikají rozrušením (erozí) starších hornin a opětným ukládáním (sedimentací)
- nejdříve dochází k zvětrávání:
· fyzikální – mechanické rozrušování na menší úlomky bez změny chemického složení
· chemické – způsobováno vodou, kyslíkem, CO2 – př.vznik krasových jevů
- pískovec, slepenec, travertin, vápenec, ropa, uhlí
c) přeměněné (metamorfované) – vznikají přeměnou vyvřelých a usazených hornin působením vysokého tlaku a teploty – dochází ke změně nerostného složení – ruly, svory (Sněžka), fylity
- zemská kůra je převážně tvořena vyvřelými horninami, povrch převládají usazené horniny
- část, která vystupuje na d světový oceán, tvoří pevninu (souš)
- dělí se na:
1) pevninská – mocnost - 20-80 km
2) oceánská – 6-15 km
3) přechodná – přechod pevniny v oceán
- dno oceánu – pevninský šelf (tvořen pevnin.kůrou, šelfová moře)®pevninský svah®pevninské úpatí®oceánské lóže (oceán.kůra)
- oceánské lóže – středooceánské hřbety – podmořská pohoří, které oddělují oceánské pánve; ve své osní části mají rifty (dlouhé, úzké prolomy)
- hlubokomořské příkopy – v místech podsunu litos.desek (Mariánský příkop)
- horniny:
a) vyvřelé (magmatické) – vznikly krystalizací magmatu
- podle místa utuhnutí:
· hlubinné – utuhly v hlubinách – žula, diorit
· žilné – utuhly v puklinách – aplit
· výlevné – utuhly na zemském povrchu – čedič znělec
- vytékající magma = láva
b) usazené (sedimentární – vznikají rozrušením (erozí) starších hornin a opětným ukládáním (sedimentací)
- nejdříve dochází k zvětrávání:
· fyzikální – mechanické rozrušování na menší úlomky bez změny chemického složení
· chemické – způsobováno vodou, kyslíkem, CO2 – př.vznik krasových jevů
- pískovec, slepenec, travertin, vápenec, ropa, uhlí
c) přeměněné (metamorfované) – vznikají přeměnou vyvřelých a usazených hornin působením vysokého tlaku a teploty – dochází ke změně nerostného složení – ruly, svory (Sněžka), fylity
- zemská kůra je převážně tvořena vyvřelými horninami, povrch převládají usazené horniny
- část, která vystupuje na d světový oceán, tvoří pevninu (souš)
- dělí se na:
1) pevninská – mocnost - 20-80 km
2) oceánská – 6-15 km
3) přechodná – přechod pevniny v oceán
- dno oceánu – pevninský šelf (tvořen pevnin.kůrou, šelfová moře)®pevninský svah®pevninské úpatí®oceánské lóže (oceán.kůra)
- oceánské lóže – středooceánské hřbety – podmořská pohoří, které oddělují oceánské pánve; ve své osní části mají rifty (dlouhé, úzké prolomy)
- hlubokomořské příkopy – v místech podsunu litos.desek (Mariánský příkop)
Vody pevnin
Povrchové
- vodní toky – místo vzniku = pramen
- spojením menších toků vznikají řeky – říční síť – soustava vodních toků
- hlavní tok a jeho přítoky, povodí (území, ze kterého vodní tok odvádí vodu), úmoří (území tvořené povodími toků, kt.odvádějí vodu do téhož moře), délka toku
- průtok – množství/sekundu, kolísá během roku – režim odtoku – změny průtoku během roku
§ s rovníkovým režimem odtoku – vyrovnaný odtok po celý rok – Amazonka
§ s vysokohorským režimem odtoku – a) podél dolního toku – jarní tání sněhu
b) podél horního toku – pramení v oblasti ledovce, letní tání
- jezera – přirozené sníženiny zemského povrchu vyplněné vodou
- 1) vzniklá edogenní činností
§ a) vulkanická – vodou zatopené krátery a jícny vyhaslých sopek – Crater Lake v Oregonu
§ b) tektonická – při tektonických pohybech – oddělena část moře vyzvednutím pevniny, vytvoření propadliny zaplněných vodou – Bajkalské jezero
2) vzniklá exogenní činností
§ a) ledovcová – vznikla modelační činností ledovce – Černé a Čertovo
§ b) krasová – zaplavením krasových depresí
§ c) pobřežní – z části zálivů, oddělených narůstáním písečných náplavů – S. Venezuely
3) smíšeného původu – vzniklé endogenně, přemodelované exogenně
- Bajkal – největší zásobárna sladké vody
- nadměrné využívání pro zavlažování ® snížení hladiny a změna chemického složení ®vysychání – Aralské jezero
- bažiny – půda prosycena vodou
- rašeliniště – v jezerních pánvích, na rozvodí řek – Irsko
- slatiniště – v okolí vývěru podzemních vod, oblast slepých ramen řek – vlhkomilné rostliny
- umělé nádrže – 1) rybníky – mělká vodní nádrž vytvořená nasypáním zemní hráze
· a) průtočné – na vodních tocích, pro chov ryb
· b) pramenité- v místě vyvěrajících vodních pramenů
· c) nebeské – voda z atmosférických srážek
2) přehradní nádrže – uměle vytvořený prostor k zadržení vody
· a) ochranné – zadržení vody při povodních
· b) zásobní
· c) vyrovnávací – u hydroelektráren k zachycení nevyrovnaných odtoků
· d) víceúčelové – elektřina, rekreace, pitná voda, zavlažování
Sníh a led
- sníh – sněhové vločky vzniklé v atmosféře – sněhová pokrývka
- sněžná čára - čára ohraničující plochu zemského povrchu se souvislou sněhovou pokrývkou
- led – zamrzáním vody, kondenzací vodních par, přeměnou sněhu
Podpovrchové
- půdní – v půdních pórech
- podzemní – vyplňuje průliny, pukliny a dutiny, kde se nachází nepropustná vrstva
- krasová podpovrchová – mineralizovaná
- místo výtoku = pramen – studené a teplé (termální – 37-50°; vřídla – nad 50°), gejzíry – pravidelné erupce proplyněných vod
Hydrosféra a člověk
- zatím málo využívání vody ve sněhu a ledu
- oceán a moře – zdroj potravin, srážek, produkce kyslíku (plankton), surovin, energie
- znečišťování
- vodní toky – místo vzniku = pramen
- spojením menších toků vznikají řeky – říční síť – soustava vodních toků
- hlavní tok a jeho přítoky, povodí (území, ze kterého vodní tok odvádí vodu), úmoří (území tvořené povodími toků, kt.odvádějí vodu do téhož moře), délka toku
- průtok – množství/sekundu, kolísá během roku – režim odtoku – změny průtoku během roku
§ s rovníkovým režimem odtoku – vyrovnaný odtok po celý rok – Amazonka
§ s vysokohorským režimem odtoku – a) podél dolního toku – jarní tání sněhu
b) podél horního toku – pramení v oblasti ledovce, letní tání
- jezera – přirozené sníženiny zemského povrchu vyplněné vodou
- 1) vzniklá edogenní činností
§ a) vulkanická – vodou zatopené krátery a jícny vyhaslých sopek – Crater Lake v Oregonu
§ b) tektonická – při tektonických pohybech – oddělena část moře vyzvednutím pevniny, vytvoření propadliny zaplněných vodou – Bajkalské jezero
2) vzniklá exogenní činností
§ a) ledovcová – vznikla modelační činností ledovce – Černé a Čertovo
§ b) krasová – zaplavením krasových depresí
§ c) pobřežní – z části zálivů, oddělených narůstáním písečných náplavů – S. Venezuely
3) smíšeného původu – vzniklé endogenně, přemodelované exogenně
- Bajkal – největší zásobárna sladké vody
- nadměrné využívání pro zavlažování ® snížení hladiny a změna chemického složení ®vysychání – Aralské jezero
- bažiny – půda prosycena vodou
- rašeliniště – v jezerních pánvích, na rozvodí řek – Irsko
- slatiniště – v okolí vývěru podzemních vod, oblast slepých ramen řek – vlhkomilné rostliny
- umělé nádrže – 1) rybníky – mělká vodní nádrž vytvořená nasypáním zemní hráze
· a) průtočné – na vodních tocích, pro chov ryb
· b) pramenité- v místě vyvěrajících vodních pramenů
· c) nebeské – voda z atmosférických srážek
2) přehradní nádrže – uměle vytvořený prostor k zadržení vody
· a) ochranné – zadržení vody při povodních
· b) zásobní
· c) vyrovnávací – u hydroelektráren k zachycení nevyrovnaných odtoků
· d) víceúčelové – elektřina, rekreace, pitná voda, zavlažování
Sníh a led
- sníh – sněhové vločky vzniklé v atmosféře – sněhová pokrývka
- sněžná čára - čára ohraničující plochu zemského povrchu se souvislou sněhovou pokrývkou
- led – zamrzáním vody, kondenzací vodních par, přeměnou sněhu
Podpovrchové
- půdní – v půdních pórech
- podzemní – vyplňuje průliny, pukliny a dutiny, kde se nachází nepropustná vrstva
- krasová podpovrchová – mineralizovaná
- místo výtoku = pramen – studené a teplé (termální – 37-50°; vřídla – nad 50°), gejzíry – pravidelné erupce proplyněných vod
Hydrosféra a člověk
- zatím málo využívání vody ve sněhu a ledu
- oceán a moře – zdroj potravin, srážek, produkce kyslíku (plankton), surovin, energie
- znečišťování
Litosféra-Stavba a složení Země
osnova:
- vymezení pojmu
- stavba a složení Země
- zemská kůra
- litosférické desky
- vznik pevnin a oceánů
- exogenní pochody a tvary georeliéfu
- pevný zemský obal
Stavba a složení Země
- rozdělena na 3 části:
1. zemská kůra – od zemského pláště oddělena Mohorovičičovou plochou diskontinuity – změna rychlosti zemětřesných vln v důsledku odlišné hustoty kůry a pláště
- mocnost je proměnlivá – rozdíl mezi oceánem, souší a horami
2.zemský plášť - je složen ze tří Bullenových zón – svrchní, střední a spodní část
- tvoří obal zemského jádra
3.zemské jádro – 3 zóny – vnější jádro (polotekuté), přechodná zóna, vnitřní jádro (jadérko, tvořeno pevným materiálem)
- předpokládá se, že je zemské jádro tvořeno železem s příměsí niklu
- uvnitř probíhají endogenní pochody – při nich se uvolňuje energie z nitra Země na povrch
- vymezení pojmu
- stavba a složení Země
- zemská kůra
- litosférické desky
- vznik pevnin a oceánů
- exogenní pochody a tvary georeliéfu
- pevný zemský obal
Stavba a složení Země
- rozdělena na 3 části:
1. zemská kůra – od zemského pláště oddělena Mohorovičičovou plochou diskontinuity – změna rychlosti zemětřesných vln v důsledku odlišné hustoty kůry a pláště
- mocnost je proměnlivá – rozdíl mezi oceánem, souší a horami
2.zemský plášť - je složen ze tří Bullenových zón – svrchní, střední a spodní část
- tvoří obal zemského jádra
3.zemské jádro – 3 zóny – vnější jádro (polotekuté), přechodná zóna, vnitřní jádro (jadérko, tvořeno pevným materiálem)
- předpokládá se, že je zemské jádro tvořeno železem s příměsí niklu
- uvnitř probíhají endogenní pochody – při nich se uvolňuje energie z nitra Země na povrch
Hydrosféra
osnova: - vymezení pojmu
- rozdělení vody a obory
- oběh vody
- oceány a moře
- vody pevnin – povrchová, podpovrchová, sníh a led
- hydrosféra a člověk
- vodní obal Země
- voda povrchová – v oceánech a mořích, vodních tocích, vod.útvarech, ve formě ledu a sněhu
- voda podpovrchová – v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin, ve formě podzemního ledu v permafrostu
- voda v atmosféře – v plynném skupenství (vodní pára), kapalném (déšť), pevném (kroupy, sníh)
- voda v živých organismech
- vědní obory – hydrologie – zákonitosti povrchových i podpovrchových vod pevnin, zákonitosti vody v přírodě i jevy a procesy, které v ní probíhají
- hydrogeologie - zákonitosti výskytu podzem.vod v horninovém prostředí
- hydrogeografie – vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami fyzické geografie
- oceánografie – přírod.procesy ve světovém oceánu
- rozdělení vody a obory
- oběh vody
- oceány a moře
- vody pevnin – povrchová, podpovrchová, sníh a led
- hydrosféra a člověk
- vodní obal Země
- voda povrchová – v oceánech a mořích, vodních tocích, vod.útvarech, ve formě ledu a sněhu
- voda podpovrchová – v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin, ve formě podzemního ledu v permafrostu
- voda v atmosféře – v plynném skupenství (vodní pára), kapalném (déšť), pevném (kroupy, sníh)
- voda v živých organismech
- vědní obory – hydrologie – zákonitosti povrchových i podpovrchových vod pevnin, zákonitosti vody v přírodě i jevy a procesy, které v ní probíhají
- hydrogeologie - zákonitosti výskytu podzem.vod v horninovém prostředí
- hydrogeografie – vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami fyzické geografie
- oceánografie – přírod.procesy ve světovém oceánu
Oběh vody
Oběh vody
- způsoben sluneční energií a gravitací
- 2 druhy: 1) velký – výměna vody mezi oceány a pevninou
2) malý – buď nad oceány, nebo nad pevninami
- bezodtokové oblasti – hlavně v subtropickém podnebném pásu, výpar a však vody převyšuje atmosférické srážky => mnohé vodní toky neodtékají až do moře – střední Asie
Oceány a moře
- světový oceán – Tichý, Atlantský, Indický a Severní ledový
- dělí se: 1) oceány – rozprostírají se mezi kontinenty
2) moře – části oceánů vnikající do pevniny, nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů
- a) okrajová – oddělena poloostrovy, ostrovy (Severní moře)
b) vnitřní – téměř úplně obklopena pevninou, s oceánem spojena jen průlivy (Středozemní moře, Černé moře)
3) zálivy – menší části oceánů, nebo moří vnikající do pevniny (Biskajský záliv)
4) průlivy – zúžené části moří, nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy (Bospor, Mosambický) + umělé = průplavy (Suezský)
- vlastnosti mořské vody – salinita, barva (minerál.a organ.látky), teplota
- hustota je vyšší, než u sladké – brakická voda – u ústí řek, sladká voda na slané
- pohyby – a) mořské dmutí – doplnit ze Země
b) vlnění – působením větru na hladinu, na pobřeží působí příboji
- vyvolané zemětřesením - tsunami
c) mořské proudy – přenos velkého množství vody, vliv na podnebí samotných oceánů a moří, ale i vliv na klima pevnin
- teplé (teplá voda z niž.země.šířek do vyšších – Golfský, Brazilský) a studené (chlad.voda z vyšš. k rovníku – Labradorský)
- znečišťování moří – ropa
- způsoben sluneční energií a gravitací
- 2 druhy: 1) velký – výměna vody mezi oceány a pevninou
2) malý – buď nad oceány, nebo nad pevninami
- bezodtokové oblasti – hlavně v subtropickém podnebném pásu, výpar a však vody převyšuje atmosférické srážky => mnohé vodní toky neodtékají až do moře – střední Asie
Oceány a moře
- světový oceán – Tichý, Atlantský, Indický a Severní ledový
- dělí se: 1) oceány – rozprostírají se mezi kontinenty
2) moře – části oceánů vnikající do pevniny, nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů
- a) okrajová – oddělena poloostrovy, ostrovy (Severní moře)
b) vnitřní – téměř úplně obklopena pevninou, s oceánem spojena jen průlivy (Středozemní moře, Černé moře)
3) zálivy – menší části oceánů, nebo moří vnikající do pevniny (Biskajský záliv)
4) průlivy – zúžené části moří, nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy (Bospor, Mosambický) + umělé = průplavy (Suezský)
- vlastnosti mořské vody – salinita, barva (minerál.a organ.látky), teplota
- hustota je vyšší, než u sladké – brakická voda – u ústí řek, sladká voda na slané
- pohyby – a) mořské dmutí – doplnit ze Země
b) vlnění – působením větru na hladinu, na pobřeží působí příboji
- vyvolané zemětřesením - tsunami
c) mořské proudy – přenos velkého množství vody, vliv na podnebí samotných oceánů a moří, ale i vliv na klima pevnin
- teplé (teplá voda z niž.země.šířek do vyšších – Golfský, Brazilský) a studené (chlad.voda z vyšš. k rovníku – Labradorský)
- znečišťování moří – ropa
Počasí a podnebí
- počasí = okamžitý stav atmosféry v určitém místě
- počasí studuje meteorologie
- základní meteorologické prvky:
§ 1) sluneční záření – hlavní zdroj energie pro děje v atmosféře
- 3 složky – ultrafialové záření, viditelné záření, infračervené záření
§ 2) teplota vzduchu – měří se teploměrem, místa se stejnou teplotou se spojují na mapě izotermou
§ 3) tlak vzduchu – síla vyvolaná hmotností vzduchového sloupce, měří se tlakoměry
- na synoptických (povětrnostních) mapách se místa se stejným tlakem spojují izobarami
§ 4) proudění vzduchu – způsobeno rozdíly tlaku vzduchu
- směr se měří větrnými růžicemi, rychlost anemometry
- proudění vzduchu v tlak.výších a nížích je ovlivněno třením a Coriolisovou silou tak, že vzduch nepostupuje z výše do níže přímočaře, ale spirálovitě
- anticyklóna (výše) .- vzduch klesá, spirálovitě se roztéká od středu k okrajům, snižuje se vlhkost, rozpouští se oblačnost ® převládá jasné suché počasí (silné mrazy, vedra)
- cyklóna (níže) – vzduch stoupá, vzduch od okrajů ke středu, roste vlhkost vzduchu, tvoří se oblačnost, nastávají srážky
- tropické oblasti – tropické cyklony – hurikány, tajfuny, orkány
§ 5) atmosférické srážky – déšť, sníh; měří se srážkoměry, intenzita ombrografy
- úhrn srážek – výška vodního sloupce v milimetrech; místa se stejnými úhrny spojeny izohyety
- podnebí (klima) – dlouhodobý režim počasí v určité oblasti
- ke změnám dochází v delších časových úsecích – doby ledové a meziledové – vysvětluje se změnou intenzity slun.záření, změnou složení atmosféry, pohybem pevnin …
- studiem podnebí se zabývá klimatologie
- klimatogeografičtí činitelé:
§ 1) zeměpisná šířka
§ 2) obecný oběh atmosféry
§ 3) vzdálenost od oceánů a moří
§ 4) oceánské proudy
§ 5) vlastnosti zemského povrchu – nadmořská výška
§ 6) činnost člověka
- makroklima (velké oblasti), místní klima, mikroklima (podnebí louky, lesa)
- bioklimatologie, agroklimatologie
- počasí studuje meteorologie
- základní meteorologické prvky:
§ 1) sluneční záření – hlavní zdroj energie pro děje v atmosféře
- 3 složky – ultrafialové záření, viditelné záření, infračervené záření
§ 2) teplota vzduchu – měří se teploměrem, místa se stejnou teplotou se spojují na mapě izotermou
§ 3) tlak vzduchu – síla vyvolaná hmotností vzduchového sloupce, měří se tlakoměry
- na synoptických (povětrnostních) mapách se místa se stejným tlakem spojují izobarami
§ 4) proudění vzduchu – způsobeno rozdíly tlaku vzduchu
- směr se měří větrnými růžicemi, rychlost anemometry
- proudění vzduchu v tlak.výších a nížích je ovlivněno třením a Coriolisovou silou tak, že vzduch nepostupuje z výše do níže přímočaře, ale spirálovitě
- anticyklóna (výše) .- vzduch klesá, spirálovitě se roztéká od středu k okrajům, snižuje se vlhkost, rozpouští se oblačnost ® převládá jasné suché počasí (silné mrazy, vedra)
- cyklóna (níže) – vzduch stoupá, vzduch od okrajů ke středu, roste vlhkost vzduchu, tvoří se oblačnost, nastávají srážky
- tropické oblasti – tropické cyklony – hurikány, tajfuny, orkány
§ 5) atmosférické srážky – déšť, sníh; měří se srážkoměry, intenzita ombrografy
- úhrn srážek – výška vodního sloupce v milimetrech; místa se stejnými úhrny spojeny izohyety
- podnebí (klima) – dlouhodobý režim počasí v určité oblasti
- ke změnám dochází v delších časových úsecích – doby ledové a meziledové – vysvětluje se změnou intenzity slun.záření, změnou složení atmosféry, pohybem pevnin …
- studiem podnebí se zabývá klimatologie
- klimatogeografičtí činitelé:
§ 1) zeměpisná šířka
§ 2) obecný oběh atmosféry
§ 3) vzdálenost od oceánů a moří
§ 4) oceánské proudy
§ 5) vlastnosti zemského povrchu – nadmořská výška
§ 6) činnost člověka
- makroklima (velké oblasti), místní klima, mikroklima (podnebí louky, lesa)
- bioklimatologie, agroklimatologie
Všeobecný oběh atmosféry
- celý soubor vzduchových proudů
- vyvolán vlivem nerovnoměrného rozložení hodnot radiační bilance na Zemi, rozložením pevnin a moří, rotací Země, třením
- pás rovníkových tišin – intenzivní ohřívání vzduchu ® pouze výstupné vzdu.proudy ® srážky (ochlazení ve výšce)
- antipasáty – od rovníkových tišin k obratníkům ® ochlazená hmota klesá k zem.povrchu ® vytvářejí subtropické pásy vysok.tlaku vzduchu
- pasáty – k rovníkům, z pevniny jsou suché, z oceánů jsou vlhké
Monzuny
- sezónní vzdušné proudy, které během roku mění svůj směr – vyrovnávání rozdílného tlaku vzduchu mezi mořem a pevninou
- příčinou je rozdílné oteplování pevniny a přilehlého oceánu
- letní – z chladnějšího oceánu na teplejší pevninu, velké množství srážek – Čerápundží
- zimní – z prochladlé pevniny na teplejší oceán
- JV Asie
Místní větry
- pobřežní vítr (bríza) – vítr na březích moří a jezer, mění 2x denně směr
- fén- nárazovitý, teplý, suchý vítr vanoucí z hor do údolí, vzniká kdy se na obou stranách horského hřbetu vytvoří výrazné rozdíly v tlaku vzduchu
Vzduchové hmoty
- se stykem se zemským povrchem získaly určité fyzikální vlastnosti (teplotu, vlhkost)
- 4 typy: arktická (antarktická), polární (mírných zeměp.šířek), tropická, rovníková
- odděleny od sebe atmosférickou frontou – arktická (arktická/polární), polární (polární/tropická), tropická (tropická/rovníková)
- pokud je aktivnější studená hmota a postupuje směrem do teplejší = studená fronta
- opakem je teplá fronta
- splývání teplé a studené = okluze
- oblast styku dřívější teplé se studenou = okluzní fronta
- oblasti se stabilními cyklónami a anticyklónami (islandská cyklóna, azorská anticyklóna)
Podnebné pásmy
- oblasti se stejným charakterem makroklimatu
1) rovníkový (ekvatoriální) – převládá rovníková vzduchová hmota
2) subekvatoriální – střídání hmot
3) tropický – tropický vzduch
4) subtropický – tropický/polární
5) pás mírných šířek – polární vzd.hmota
6) subarktickém (subantarktickém) – arktický (antarktický)/polární
7) arktický (antarktický) – arktický vzduch
Atmosféra a člověk
- zvyšování koncentrace skleníkových plynů – zvyšování teploty atmosféry ® tání ledovců
- úbytek ozónu
- vzrůst množství oxidů dusíku a oxidu siřičitého – kyselé deště
- vyvolán vlivem nerovnoměrného rozložení hodnot radiační bilance na Zemi, rozložením pevnin a moří, rotací Země, třením
- pás rovníkových tišin – intenzivní ohřívání vzduchu ® pouze výstupné vzdu.proudy ® srážky (ochlazení ve výšce)
- antipasáty – od rovníkových tišin k obratníkům ® ochlazená hmota klesá k zem.povrchu ® vytvářejí subtropické pásy vysok.tlaku vzduchu
- pasáty – k rovníkům, z pevniny jsou suché, z oceánů jsou vlhké
Monzuny
- sezónní vzdušné proudy, které během roku mění svůj směr – vyrovnávání rozdílného tlaku vzduchu mezi mořem a pevninou
- příčinou je rozdílné oteplování pevniny a přilehlého oceánu
- letní – z chladnějšího oceánu na teplejší pevninu, velké množství srážek – Čerápundží
- zimní – z prochladlé pevniny na teplejší oceán
- JV Asie
Místní větry
- pobřežní vítr (bríza) – vítr na březích moří a jezer, mění 2x denně směr
- fén- nárazovitý, teplý, suchý vítr vanoucí z hor do údolí, vzniká kdy se na obou stranách horského hřbetu vytvoří výrazné rozdíly v tlaku vzduchu
Vzduchové hmoty
- se stykem se zemským povrchem získaly určité fyzikální vlastnosti (teplotu, vlhkost)
- 4 typy: arktická (antarktická), polární (mírných zeměp.šířek), tropická, rovníková
- odděleny od sebe atmosférickou frontou – arktická (arktická/polární), polární (polární/tropická), tropická (tropická/rovníková)
- pokud je aktivnější studená hmota a postupuje směrem do teplejší = studená fronta
- opakem je teplá fronta
- splývání teplé a studené = okluze
- oblast styku dřívější teplé se studenou = okluzní fronta
- oblasti se stabilními cyklónami a anticyklónami (islandská cyklóna, azorská anticyklóna)
Podnebné pásmy
- oblasti se stejným charakterem makroklimatu
1) rovníkový (ekvatoriální) – převládá rovníková vzduchová hmota
2) subekvatoriální – střídání hmot
3) tropický – tropický vzduch
4) subtropický – tropický/polární
5) pás mírných šířek – polární vzd.hmota
6) subarktickém (subantarktickém) – arktický (antarktický)/polární
7) arktický (antarktický) – arktický vzduch
Atmosféra a člověk
- zvyšování koncentrace skleníkových plynů – zvyšování teploty atmosféry ® tání ledovců
- úbytek ozónu
- vzrůst množství oxidů dusíku a oxidu siřičitého – kyselé deště
1.12. Jihomoravský kraj
- rozlohou 4.největší kraj a obyvatelstvem 3.největší
- krajským městem je Brno
- výhodná poloha – dopravní, zemědělská
- společně s krajem Vysočina vytváří jeden celek NUTS II
- různorodé přírodní podmínky - část patří k Česko-moravské subprovincii (provincie Česká vysočina), část k Západním Karpatům (subprovincie Vněkarpatské sníženiny a Vnější Západní Karpaty) a Dolnomoravský úval patří k subprovincii Vídeňská pánev (provincie Západopanonská pánev)
- města: Hodonín, Znojmo, Vyškov, Břeclav, Blansko
- bohatá historie – Velkomoravská říše
- kulturní tradice – vinařství, kroje, veselky
- hospodářství
· více jak 60% kraje tvoří zemědělská půda
· obiloviny, řepka, cukrovka, brambory, luštěniny
· ovoce a vinná réva – speciální (skoro 90% všech vinic ČR)
· významný ekonomický potenciál
· zpracovatelský průmysl, stavebnictví
- životní prostředí
· snižování znečištění ovzduší, zvýšení čistoty vody
· Národní park Podyjí
· významné chráněné krajinné oblasti Pálava, Bílé Karpaty a Moravský kras
· Lednicko-valtický areál – památka UNESCO
- obyvatelstvo
· nižší procento městského obyvatelstva než ČR
· snižování počtu obyvatel
· 50/50 – věřící (katolíci)/ ateisté
· 1/3 v průmyslu
· vysoká nezaměstnanost – blíží se 10%
- doprava
· 1839 – železniční trať z Brna do Vídně
· velice významná oblast – Brno 2.nejvýzn.dopravním uzlem (D1 a D2, železnice, mezinárod.letiště), Břeclav (železniční uzel)
- vzdělání – síť vcelku vyhovující
- vysoké školy v Brně a Lednici
- vysokého vojenského školy – Brno a Vyškov
Místo – město Brno
- památky – Náměstí Svobody, Mahenovo divadlo, Kostel sv.Jakuba, Katedrála sv.Petra a Pavla, Dietrichsteinský palác
- veletrhy (INVEX), závodní okruh (Mistrovství světa silničních motocyklů),
- narodili se tu: Fr.Halas, B.Hrabal, M.Kundera
- vilu Tugendhat – památka UNESCO
- krajským městem je Brno
- výhodná poloha – dopravní, zemědělská
- společně s krajem Vysočina vytváří jeden celek NUTS II
- různorodé přírodní podmínky - část patří k Česko-moravské subprovincii (provincie Česká vysočina), část k Západním Karpatům (subprovincie Vněkarpatské sníženiny a Vnější Západní Karpaty) a Dolnomoravský úval patří k subprovincii Vídeňská pánev (provincie Západopanonská pánev)
- města: Hodonín, Znojmo, Vyškov, Břeclav, Blansko
- bohatá historie – Velkomoravská říše
- kulturní tradice – vinařství, kroje, veselky
- hospodářství
· více jak 60% kraje tvoří zemědělská půda
· obiloviny, řepka, cukrovka, brambory, luštěniny
· ovoce a vinná réva – speciální (skoro 90% všech vinic ČR)
· významný ekonomický potenciál
· zpracovatelský průmysl, stavebnictví
- životní prostředí
· snižování znečištění ovzduší, zvýšení čistoty vody
· Národní park Podyjí
· významné chráněné krajinné oblasti Pálava, Bílé Karpaty a Moravský kras
· Lednicko-valtický areál – památka UNESCO
- obyvatelstvo
· nižší procento městského obyvatelstva než ČR
· snižování počtu obyvatel
· 50/50 – věřící (katolíci)/ ateisté
· 1/3 v průmyslu
· vysoká nezaměstnanost – blíží se 10%
- doprava
· 1839 – železniční trať z Brna do Vídně
· velice významná oblast – Brno 2.nejvýzn.dopravním uzlem (D1 a D2, železnice, mezinárod.letiště), Břeclav (železniční uzel)
- vzdělání – síť vcelku vyhovující
- vysoké školy v Brně a Lednici
- vysokého vojenského školy – Brno a Vyškov
Místo – město Brno
- památky – Náměstí Svobody, Mahenovo divadlo, Kostel sv.Jakuba, Katedrála sv.Petra a Pavla, Dietrichsteinský palác
- veletrhy (INVEX), závodní okruh (Mistrovství světa silničních motocyklů),
- narodili se tu: Fr.Halas, B.Hrabal, M.Kundera
- vilu Tugendhat – památka UNESCO
Atmosféra
osnova:
- vymezení pojmu
- složení, členění
- počasí a podnebí
- všeobecný oběh atmosféry
- monzuny a místní větry
- vzduchové hmoty
- podnebné pásy
- atmosféra a člověk
- plynný obal Země připoutaný k Zemi gravitační silou, je tvořena směsí plynů = vzduch
- složení: dusík (78%), kyslík (21%), vzácné plyny
- dusík – inertní plyn, proniká do atmosféry vulka.a antropog.činností
- kyslík – zdrojem je fotosyntéza – tropické pralesy
- ozon – pohlcuje krátkovlnné paprsky
- oxid uhličitý – při spalovacích procesech, dýcháním a vulka.činností
- pohlcuje a vyřazuje dlouhovlnné záření – skleníkový efekt ® s růstem dochází k oteplování podnebí Země
- vodní pára – do atmosféry výparem, hromaděním vznikají oblaka a srážky
- členění:
1) Troposféra – nejnižší vrstva, probíhá v ní většina meteorologických procesů a jevů, s výškou klesá teplota a hustota s tlakem vzduchu
2) Stratosféra – je zde ozonosféra – prochází skrz ní jen 1% ultrafialo.záření
3) Mezosféra
4) Termosféra
5) Exosféra
- vymezení pojmu
- složení, členění
- počasí a podnebí
- všeobecný oběh atmosféry
- monzuny a místní větry
- vzduchové hmoty
- podnebné pásy
- atmosféra a člověk
- plynný obal Země připoutaný k Zemi gravitační silou, je tvořena směsí plynů = vzduch
- složení: dusík (78%), kyslík (21%), vzácné plyny
- dusík – inertní plyn, proniká do atmosféry vulka.a antropog.činností
- kyslík – zdrojem je fotosyntéza – tropické pralesy
- ozon – pohlcuje krátkovlnné paprsky
- oxid uhličitý – při spalovacích procesech, dýcháním a vulka.činností
- pohlcuje a vyřazuje dlouhovlnné záření – skleníkový efekt ® s růstem dochází k oteplování podnebí Země
- vodní pára – do atmosféry výparem, hromaděním vznikají oblaka a srážky
- členění:
1) Troposféra – nejnižší vrstva, probíhá v ní většina meteorologických procesů a jevů, s výškou klesá teplota a hustota s tlakem vzduchu
2) Stratosféra – je zde ozonosféra – prochází skrz ní jen 1% ultrafialo.záření
3) Mezosféra
4) Termosféra
5) Exosféra
1.9. Zemědělství ČR
- založeno na půdním fondu – zemědělský, lesní, ostatní kategorie (zastavěné, těžební, komunikace)
- zemědělský f. – orná (Polabí, Poohří, moravské úvaly), travní porosty (louky a pastviny), ostatní půda („plantáže“ – vinice, chmelnice, ovoc.sady)
- závisí na přírodních podmínkách – reliéf, klima, půd.podmínky
- po 1990 – výrazná změna – předtím co nejvíce (bez ochrany prostředí)
· rozpad JZD, privatizace, restituce
· zakládání zemědělských družstev – zakupují mechanizaci a zemědělci si půjčují
· nespecializace – pěstují a chovají (X EU)
· farmy – agroturistika
· pokles pracujících v zeměděl.
· snížení chemick.hnojení
- středoevropský charakter
- rostlinná – krmivo, pro spotřebu
- obilniny – pšenice (úvaly, Polabí), ječmen (Haná), žito, oves
- kukuřice – zrno (již.Morava), zeleno (krmivo)
- brambory – Českomorav.vrchovina
- cukr.řepa – již.Morava, Polabí
- řepka, ovoce
- živočišná – skot – celé území (nejvíce Českomor.vrchovina)
- snížení na ½, extenzivní způsob
- prasata – do center (rychle k spotřebiteli), pěst.obilí
- drůbež – to samé
- ovce - okrajově
- rybářství, včelařství (drobní chovatelé)
- části – pšeničná, kukuřičná – úvaly, Polabí
- řepařská - Polabí
- bramborářská – Českomorav.vrch.
- horská - pastevectví
ČR X EU
- ne velké výhody
- menší dotace pro naše zemědělce – jak se vyrovnají?
- zemědělský f. – orná (Polabí, Poohří, moravské úvaly), travní porosty (louky a pastviny), ostatní půda („plantáže“ – vinice, chmelnice, ovoc.sady)
- závisí na přírodních podmínkách – reliéf, klima, půd.podmínky
- po 1990 – výrazná změna – předtím co nejvíce (bez ochrany prostředí)
· rozpad JZD, privatizace, restituce
· zakládání zemědělských družstev – zakupují mechanizaci a zemědělci si půjčují
· nespecializace – pěstují a chovají (X EU)
· farmy – agroturistika
· pokles pracujících v zeměděl.
· snížení chemick.hnojení
- středoevropský charakter
- rostlinná – krmivo, pro spotřebu
- obilniny – pšenice (úvaly, Polabí), ječmen (Haná), žito, oves
- kukuřice – zrno (již.Morava), zeleno (krmivo)
- brambory – Českomorav.vrchovina
- cukr.řepa – již.Morava, Polabí
- řepka, ovoce
- živočišná – skot – celé území (nejvíce Českomor.vrchovina)
- snížení na ½, extenzivní způsob
- prasata – do center (rychle k spotřebiteli), pěst.obilí
- drůbež – to samé
- ovce - okrajově
- rybářství, včelařství (drobní chovatelé)
- části – pšeničná, kukuřičná – úvaly, Polabí
- řepařská - Polabí
- bramborářská – Českomorav.vrch.
- horská - pastevectví
ČR X EU
- ne velké výhody
- menší dotace pro naše zemědělce – jak se vyrovnají?
1.10. Doprava ČR
- základ tvoří silniční a železniční doprava – 98% nákladu, 99% cestujících
- městská doprava – specifika větších měst
- ČR = tranzitní území – vedou tudy evropské tahy – spojnice západu s východem
- objem se snížil
- privatizace
Silniční
- na kratší vzdálenosti
- doprava osob – patří do terciéru (služby)
- doprava nákladu – patří do sekunderu (průmysl)
- od 90.let rozvoj automobilové dopravy (i kamionová doprava) – rozvoj i služeb souvisejících s tím
· zvýšení intenzity – zhoršení životního prostředí – odpor proti výstavbě nových větších komunikací
- RO-LA – úsek, na kterém jsou kamiony převáženy na vagónech lokomotiv (šetří to životní prostředí) – Lovosice-Drážďany
- hustá síť, ale je zastaralá
- málo dálnic a 4-proudových silnic
- chybí obchvaty, nevyhovující kvalita povrchu vozovek
- nejsme s Evropou spojeni žádnou dálniční sítí
- nedostatečná dálniční síť brání v rozvoji některých regionů (Ostravsko)
- problémy nevýstavby dálnic – finance, odpor ochránců přírody a obyvatel, částečně i díky tomu že kraje nemají pravomoc k výstavbě dálnice
Železniční
- rovnoměrně rozprostřená síť
- nejhustěji v severní polovině Čech
- modernizace – elektrifikace (jen nejdůležitější tahy) X 2 elektrifikační systémy (střídavý a stejnosměrný proud)
- aby naše železnice mohly konkurovat zahraničí musí – vyšší rychlost, lepší časová spolehlivost, vyšší kvalita přepravy
- stát se snaží o zlepšení (protikladem jsou vlaky Intercity a Eurocity, které mají velkou kvalitu a komfort)
- problémy Českých Drah
- železniční koridory – spojit nás se zahraničím
- modernizace
- 4 koridory (viz mapka)
- snaha snížit čas přepravy (velkou konkurencí je letecká doprava) X letiště jsou mimo centrum a nádraží jsou v centru
Letecká
- mezinárodní letiště – Praha (v současné době modernizace), Brno, Ostrava, Karlovy Vary, Hradec Králové
- spíše mezinárodní funkci
- zvyšuje se objem
- vnitrostátní přeprava – ne moc význam
Lodní
- na 2 řekách – Vltava – Praha-Mělník
- Labe – od Chvaletic
- zboží a suroviny
Spoje
- pošta, telekomunikace, Internet, atd.
- velký rozmach
- klasická pošta upadá – ubývá dopisů a přání (spíše e-mail a mobil)
- rozmach médií, rozhlas
- vyžadují velké množství kvalifikovaných odborníků
- městská doprava – specifika větších měst
- ČR = tranzitní území – vedou tudy evropské tahy – spojnice západu s východem
- objem se snížil
- privatizace
Silniční
- na kratší vzdálenosti
- doprava osob – patří do terciéru (služby)
- doprava nákladu – patří do sekunderu (průmysl)
- od 90.let rozvoj automobilové dopravy (i kamionová doprava) – rozvoj i služeb souvisejících s tím
· zvýšení intenzity – zhoršení životního prostředí – odpor proti výstavbě nových větších komunikací
- RO-LA – úsek, na kterém jsou kamiony převáženy na vagónech lokomotiv (šetří to životní prostředí) – Lovosice-Drážďany
- hustá síť, ale je zastaralá
- málo dálnic a 4-proudových silnic
- chybí obchvaty, nevyhovující kvalita povrchu vozovek
- nejsme s Evropou spojeni žádnou dálniční sítí
- nedostatečná dálniční síť brání v rozvoji některých regionů (Ostravsko)
- problémy nevýstavby dálnic – finance, odpor ochránců přírody a obyvatel, částečně i díky tomu že kraje nemají pravomoc k výstavbě dálnice
Železniční
- rovnoměrně rozprostřená síť
- nejhustěji v severní polovině Čech
- modernizace – elektrifikace (jen nejdůležitější tahy) X 2 elektrifikační systémy (střídavý a stejnosměrný proud)
- aby naše železnice mohly konkurovat zahraničí musí – vyšší rychlost, lepší časová spolehlivost, vyšší kvalita přepravy
- stát se snaží o zlepšení (protikladem jsou vlaky Intercity a Eurocity, které mají velkou kvalitu a komfort)
- problémy Českých Drah
- železniční koridory – spojit nás se zahraničím
- modernizace
- 4 koridory (viz mapka)
- snaha snížit čas přepravy (velkou konkurencí je letecká doprava) X letiště jsou mimo centrum a nádraží jsou v centru
Letecká
- mezinárodní letiště – Praha (v současné době modernizace), Brno, Ostrava, Karlovy Vary, Hradec Králové
- spíše mezinárodní funkci
- zvyšuje se objem
- vnitrostátní přeprava – ne moc význam
Lodní
- na 2 řekách – Vltava – Praha-Mělník
- Labe – od Chvaletic
- zboží a suroviny
Spoje
- pošta, telekomunikace, Internet, atd.
- velký rozmach
- klasická pošta upadá – ubývá dopisů a přání (spíše e-mail a mobil)
- rozmach médií, rozhlas
- vyžadují velké množství kvalifikovaných odborníků
1.11. Kraje ČR
- v historii – dělení na historické země – Čechy, Morava, Slezsko
- nyní na kraje – nové uspořádání v platnosti ústavním zákonem od 1.1.2000 respektive od 1.1.2003 (konec okresů)
- 14 – hl.město Praha, Středočeský, Ústecký, Liberecký, Karlovarský, Pardubický, Jihočeský, Vysočina, Moravskoslezský, Jihomoravský, Zlínský, Plzeňský, Královehradecký Olomoucký
- nerespektuje staré zemské hranice, vytvoření zařazením celých okresů (okresy už nejsou) k novým krajům
- pravomoci okresních úřadů přešly na obce s rozšířenou působností
- nejmenší jednotkou jsou obce
- naše území také jinak děleno v EU – tzv.NUTS II – abychom mohli čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU, převyšuje 1 milión obyvatel, je jich 8
- správa
· v čele stojí hejtman
· úkoly plní krajský úřad
· specifikum krajského města (Středočeský má úřad v Praze)
· rozhoduje záležitosti místního nebo regionálního významu
· vydává vyhlášky, může předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, schvalovat programy rozvoje území kraje, stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti kraje, schvalovat rozpočet kraje
· přenesena na ně správa nemocnic (velká roztržka)
· regionálním rozvojem, zaměstnaností na území kraje, vyrovnáváním rozdílů mezi jeho jednotlivými územními částmi, vytvářením podmínek pro rozvoj podnikatelské činnosti apod.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
11. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.1. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.2. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.3. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.4. Členství ve světových organizacích
12. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.1. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.2. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.3. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
1. ČESKÁ REPUBLIKA-Charakteristika státu,Územní vývoj
1.1. Obyvatelstvo ČR
1.2. Cestovní ruch-ČR
1.3. Reliéf ČR
1.4. Dyjsko-svratecký úval
1.5. Vodstvo ČR
1.6. Rybníky a jezera ČR
1.7. Hospodářství ČR
1.8. Rozmístění průmyslu ČR
1.9. Zemědělství ČR
1.10. Doprava ČR
1.11. Kraje ČR
1.12. Jihomoravský kraj
Články na hledaný výraz "Česká republika" naleznete na bezuceni.cz
- nyní na kraje – nové uspořádání v platnosti ústavním zákonem od 1.1.2000 respektive od 1.1.2003 (konec okresů)
- 14 – hl.město Praha, Středočeský, Ústecký, Liberecký, Karlovarský, Pardubický, Jihočeský, Vysočina, Moravskoslezský, Jihomoravský, Zlínský, Plzeňský, Královehradecký Olomoucký
- nerespektuje staré zemské hranice, vytvoření zařazením celých okresů (okresy už nejsou) k novým krajům
- pravomoci okresních úřadů přešly na obce s rozšířenou působností
- nejmenší jednotkou jsou obce
- naše území také jinak děleno v EU – tzv.NUTS II – abychom mohli čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU, převyšuje 1 milión obyvatel, je jich 8
- správa
· v čele stojí hejtman
· úkoly plní krajský úřad
· specifikum krajského města (Středočeský má úřad v Praze)
· rozhoduje záležitosti místního nebo regionálního významu
· vydává vyhlášky, může předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, schvalovat programy rozvoje území kraje, stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti kraje, schvalovat rozpočet kraje
· přenesena na ně správa nemocnic (velká roztržka)
· regionálním rozvojem, zaměstnaností na území kraje, vyrovnáváním rozdílů mezi jeho jednotlivými územními částmi, vytvářením podmínek pro rozvoj podnikatelské činnosti apod.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
11. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.1. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.2. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.3. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.4. Členství ve světových organizacích
12. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.1. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.2. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.3. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
1. ČESKÁ REPUBLIKA-Charakteristika státu,Územní vývoj
1.1. Obyvatelstvo ČR
1.2. Cestovní ruch-ČR
1.3. Reliéf ČR
1.4. Dyjsko-svratecký úval
1.5. Vodstvo ČR
1.6. Rybníky a jezera ČR
1.7. Hospodářství ČR
1.8. Rozmístění průmyslu ČR
1.9. Zemědělství ČR
1.10. Doprava ČR
1.11. Kraje ČR
1.12. Jihomoravský kraj
Články na hledaný výraz "Česká republika" naleznete na bezuceni.cz
1.7. Hospodářství ČR
- poč.20.stol. – velice rozvinuté – nejprůmysl.část R.-U.
- 1918 – 38 – přední průmyslový stát
- 1948 – likvidace soukromého vlastnictví, plánovaná ekonomika, zaměřeno na těžký průmysl Þ zhoršování hospod.postavení
Þ značná zaměstnanost žen, pokles hospod.růstu, technické a technologické zaostávání
+ vstup do RVHP – obchod jen mezi členy (i na dluh) = ztráta odbytišť
- 1990 - transformace – zvýšit efektivitu výroby, návrat do tržních podmínek, výroba dle potřeby
+ nalézt nové trhy
+ 1993 – rozdělení Československa
- začala nezdařilou privatizací
= celková změna struktury hospod.
- klesá podíl průmyslu
- problémy má zemědělství (i se vstupem do EU)
- nyní (posledních pár let) – příliv zahraničního kapitálu (levná pracovní síla)
· mění se podmínky – se vstupem do EU nebudeme tak lukrativní Þ vláda dává formám daňové prázdniny (ale firmy se potom spakují jinam)
· terciér – rozvoj bankovnictví, CR, služeb, telekomunikací (kvalifikovanost)
- nezaměstnanost – 2001 – 8,9%; duben 2004 – 12%
- nejvyšší má Ústecký a Moravskoslezský kraj – utlumena těžba, nic tam není
- nejmenší má Praha
- 1918 – 38 – přední průmyslový stát
- 1948 – likvidace soukromého vlastnictví, plánovaná ekonomika, zaměřeno na těžký průmysl Þ zhoršování hospod.postavení
Þ značná zaměstnanost žen, pokles hospod.růstu, technické a technologické zaostávání
+ vstup do RVHP – obchod jen mezi členy (i na dluh) = ztráta odbytišť
- 1990 - transformace – zvýšit efektivitu výroby, návrat do tržních podmínek, výroba dle potřeby
+ nalézt nové trhy
+ 1993 – rozdělení Československa
- začala nezdařilou privatizací
= celková změna struktury hospod.
- klesá podíl průmyslu
- problémy má zemědělství (i se vstupem do EU)
- nyní (posledních pár let) – příliv zahraničního kapitálu (levná pracovní síla)
· mění se podmínky – se vstupem do EU nebudeme tak lukrativní Þ vláda dává formám daňové prázdniny (ale firmy se potom spakují jinam)
· terciér – rozvoj bankovnictví, CR, služeb, telekomunikací (kvalifikovanost)
- nezaměstnanost – 2001 – 8,9%; duben 2004 – 12%
- nejvyšší má Ústecký a Moravskoslezský kraj – utlumena těžba, nic tam není
- nejmenší má Praha
- 10. Geografie obyvatelstva a sídel A)
- 11. Geografie obyvatelstva a sídel B)
- 12. Geografie průmyslu
- 13. Geografie zemědělství A)
- 14. Geografie zemědělství B)
- 15. Geografie zemědělství C)
- 16. Geografie dopravy, služeb a cestovního ruchu
- 17. Poloha a přírodní podmínky ČR
- 18. Obyvatelstvo a sídla ČR
- 19. Hospodářská charakteristika ČR – průmysl
- 20. Zemědělství, doprava, služby v ČR
1.8. Rozmístění průmyslu ČR
- Krušnohoří, Krkonoše, Jizerky, Orlické hory – text., sklářský, těžba, chem., elektráren.
· Sokolov, Ústí (chem.), Liberec (stroj., tex.), Náchod (chem., stroj.)
- vnitrozemí – Plzeň a okolí – stroj., potrav.
- Praha – stroj., potrav.
- Hradec a Pardubice – stroj., chem.
- Morava – Ostravsko – těžký
- Brno – stroj.
- Olomouc – chem., potrav.
- Zlín – chem. (gumárny), potrav.
- méně industrializované (nikdy se tam nerozvinul průmysl) – již.Čechy (hranice), záp.Čechy (hranice), již.Morava (Znojmo), Českomoravská vrchovina (střední část)
- vznikají prům.a komerční zóny kolem kraj.měst
- těžební – černé uhlí – Ostravsko, jinak utlumena (Kladno)
- hnědé uhlí – Sokolov, střed.Čechy – palivo pro tepelné elektrárny (Mělnická, Chvaletice)
- kovů - ukončeno
- silně utlumena těžba uranu – Příbram, Stráž pod Ralskem, Českomor. vrchovina
- velice málo ropy a zemního plynu - Hodonínsko
. stavební suroviny
- elektrárenství – tepelné, jaderné (Dukovany, Temelín), vodní (3%, Vltava)
- zpracovatelský – 90% průmysl.výroby
- stroje, elektrotechnika, dopravní prostředky (Ml.Boleslav)
- útlum hutnictví železa – Poldi Kladno - rozpad
- Ostravsko
- finanční problémy železáren
- chemický – velké kombináty – modernizace + kontroly
- Ústí n.Labem, Litvínov (Chemopetrol), Lovosice, Neratovice, Kralupy n.Vl., Pardubice, sev.Morava, Zlín
- textilní a sklářský – tradiční X útlum, velká konkurence na trhu
- potravinářský – silně modernizoval, vstříc obyvatelstvu (pekárenství), konkurence
· Sokolov, Ústí (chem.), Liberec (stroj., tex.), Náchod (chem., stroj.)
- vnitrozemí – Plzeň a okolí – stroj., potrav.
- Praha – stroj., potrav.
- Hradec a Pardubice – stroj., chem.
- Morava – Ostravsko – těžký
- Brno – stroj.
- Olomouc – chem., potrav.
- Zlín – chem. (gumárny), potrav.
- méně industrializované (nikdy se tam nerozvinul průmysl) – již.Čechy (hranice), záp.Čechy (hranice), již.Morava (Znojmo), Českomoravská vrchovina (střední část)
- vznikají prům.a komerční zóny kolem kraj.měst
- těžební – černé uhlí – Ostravsko, jinak utlumena (Kladno)
- hnědé uhlí – Sokolov, střed.Čechy – palivo pro tepelné elektrárny (Mělnická, Chvaletice)
- kovů - ukončeno
- silně utlumena těžba uranu – Příbram, Stráž pod Ralskem, Českomor. vrchovina
- velice málo ropy a zemního plynu - Hodonínsko
. stavební suroviny
- elektrárenství – tepelné, jaderné (Dukovany, Temelín), vodní (3%, Vltava)
- zpracovatelský – 90% průmysl.výroby
- stroje, elektrotechnika, dopravní prostředky (Ml.Boleslav)
- útlum hutnictví železa – Poldi Kladno - rozpad
- Ostravsko
- finanční problémy železáren
- chemický – velké kombináty – modernizace + kontroly
- Ústí n.Labem, Litvínov (Chemopetrol), Lovosice, Neratovice, Kralupy n.Vl., Pardubice, sev.Morava, Zlín
- textilní a sklářský – tradiční X útlum, velká konkurence na trhu
- potravinářský – silně modernizoval, vstříc obyvatelstvu (pekárenství), konkurence
1.5. Vodstvo ČR
Podpovrchová voda
- voda v půdě, průlinách, puklinách a dutinách hornin, prameny (v oblastech s pevným nadložím, ale pod ní vrstva propustná – Česká Tabule)
- minerální – kyselky, miner.vody (Poděbradka, Magnézie, Šaratice)
- voda prostá – Mělnická Vrutice
- termální – západní Čechy
- vřídlo - nejteplejší
- léčivá – Jáchymov – mírně radioaktivní
- lázeňská města – Luhačovice (Morava), Jeseníky, severní a západní Čechy
- lázně
Povrchová voda
- řeky – povodí – území, ze kterého hlavní tok odvádí vodu
- Labe (Severní moře), Morava (Černé moře), Odra (Baltské moře)
- odvádí vodu mimo území ČR
- Kralický Sněžník – „střecha Evropy“ – pramení tu 3 řeky (Tichá Orlice, Nisa Klocka, Morava), které odvádí vodu do 3 velkých řek (mimo Moravu, která je sama jednou z nich)
- hustá síť
- regulovány – napřimování – voda odtéká rychleji (nevýhoda)
- zlepšení čistoty po 1990 (nejvíce bylo znečištěno Labe)
· Vltava – nejdelší
- pramení na Šumavě – Teplá a Studená
- nádrže – Lipno 1 a 2 (hydroenergie, ochrana)
- Hněvkovice, Kořensko – pro potřeby Temelína
- Orlík, Slapy, Vrané, Kamýk
- přítoky – Lužnice, Sázava - pravé
- Otava, Berounka
- splavná z Prahy na Slapy
· Labe – pramení na Lapské louce
- přítoky – Cidlina, Orlice, Úpa, Jizera, Vltava, Ohře
- přehrady – Lapská - ochrana
- Střekov – u Ústí nad Labem
- splavné od Chvaletic do Severního moře
· Morava – pramení na Kralickém Sněžníku
- Moravské úvaly
- přítoky – Dyje – přehrady – Vranovská, Nové Mlýny
· Odra – do Polska
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
11. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.1. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.2. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.3. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.4. Členství ve světových organizacích
12. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.1. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.2. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.3. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
1. ČESKÁ REPUBLIKA-Charakteristika státu,Územní vývoj
1.1. Obyvatelstvo ČR
1.2. Cestovní ruch-ČR
1.3. Reliéf ČR
1.4. Dyjsko-svratecký úval
1.5. Vodstvo ČR
1.6. Rybníky a jezera ČR
1.7. Hospodářství ČR
1.8. Rozmístění průmyslu ČR
1.9. Zemědělství ČR
1.10. Doprava ČR
1.11. Kraje ČR
1.12. Jihomoravský kraj
Články na hledaný výraz "Česká republika" naleznete na bezuceni.cz
- voda v půdě, průlinách, puklinách a dutinách hornin, prameny (v oblastech s pevným nadložím, ale pod ní vrstva propustná – Česká Tabule)
- minerální – kyselky, miner.vody (Poděbradka, Magnézie, Šaratice)
- voda prostá – Mělnická Vrutice
- termální – západní Čechy
- vřídlo - nejteplejší
- léčivá – Jáchymov – mírně radioaktivní
- lázeňská města – Luhačovice (Morava), Jeseníky, severní a západní Čechy
- lázně
Povrchová voda
- řeky – povodí – území, ze kterého hlavní tok odvádí vodu
- Labe (Severní moře), Morava (Černé moře), Odra (Baltské moře)
- odvádí vodu mimo území ČR
- Kralický Sněžník – „střecha Evropy“ – pramení tu 3 řeky (Tichá Orlice, Nisa Klocka, Morava), které odvádí vodu do 3 velkých řek (mimo Moravu, která je sama jednou z nich)
- hustá síť
- regulovány – napřimování – voda odtéká rychleji (nevýhoda)
- zlepšení čistoty po 1990 (nejvíce bylo znečištěno Labe)
· Vltava – nejdelší
- pramení na Šumavě – Teplá a Studená
- nádrže – Lipno 1 a 2 (hydroenergie, ochrana)
- Hněvkovice, Kořensko – pro potřeby Temelína
- Orlík, Slapy, Vrané, Kamýk
- přítoky – Lužnice, Sázava - pravé
- Otava, Berounka
- splavná z Prahy na Slapy
· Labe – pramení na Lapské louce
- přítoky – Cidlina, Orlice, Úpa, Jizera, Vltava, Ohře
- přehrady – Lapská - ochrana
- Střekov – u Ústí nad Labem
- splavné od Chvaletic do Severního moře
· Morava – pramení na Kralickém Sněžníku
- Moravské úvaly
- přítoky – Dyje – přehrady – Vranovská, Nové Mlýny
· Odra – do Polska
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
11. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.1. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.2. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.3. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.4. Členství ve světových organizacích
12. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.1. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.2. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.3. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
1. ČESKÁ REPUBLIKA-Charakteristika státu,Územní vývoj
1.1. Obyvatelstvo ČR
1.2. Cestovní ruch-ČR
1.3. Reliéf ČR
1.4. Dyjsko-svratecký úval
1.5. Vodstvo ČR
1.6. Rybníky a jezera ČR
1.7. Hospodářství ČR
1.8. Rozmístění průmyslu ČR
1.9. Zemědělství ČR
1.10. Doprava ČR
1.11. Kraje ČR
1.12. Jihomoravský kraj
Články na hledaný výraz "Česká republika" naleznete na bezuceni.cz
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)