1. Pojem a význam českého trestního práva hmotného
2. Zavinění v trestním právu
3. Stádia trestného činu
4. Formy trestní součinnosti
5. Působnost trestních zákonů
6. Skutková podstata trestného činu
7. Zásady pro ukládání trestů
8. Druhy trestů
9. Kategorie společenské nebezpečnosti trestného činu
10. Probační a mediační služba
11. Omyl v trestním právu
12. Nutná obrana a krajní nouze
13. Trestné činy hromadné a trestné činy trvající
14. Pokračování v trestném činu
15. Ochranná opatření
16. Trest zákazu činnosti - upuštění od výkonu trestu zákazu činnosti
17. Peněžitý trest
18. Trest obecně prospěšné práce
19. Systém členění zvláštní části trestního zákona
20. Účinná lítost v trestním právu s ohledem na úpravu ve zvláštní části trestního zákona
Trestní právo procesní
1. Pojem a význam trestního práva procesního
2. Působnost trestního řádu
3. Základní zásady trestního řízení
4. Zásada oficiality a legality, zásada obžalovací
5. Presumpce neviny
6. Subjekty a strany trestního řízení
7. Pravomoc a příslušnost soudu v trestním řízení
8. Policejní orgán a jeho úkoly v trestním řízení
9. Obviněný v trestním řízení
10. Obhájce v trestním řízení
11. Zúčastněná osoba
12. Poškozený v trestním řízení
13. Obžaloba a předběžné projednání obžaloby
14. Hlavní líčení
15. Rozsudek a usnesení
16. Řádné opravné prostředky
17. Mimořádné opravné prostředky
18. Vydání a odnětí věci
19. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
20. Předmět a rozsah dokazování
21. Postavení svědka v trestním řízení
22. Důkazní prostředky v trestním řízení
23. Přípravné řízení trestní
24. Neodkladné a neopakovatelné úkony
25. Zvláštní způsoby řízení
2. Působnost trestního řádu
3. Základní zásady trestního řízení
4. Zásada oficiality a legality, zásada obžalovací
5. Presumpce neviny
6. Subjekty a strany trestního řízení
7. Pravomoc a příslušnost soudu v trestním řízení
8. Policejní orgán a jeho úkoly v trestním řízení
9. Obviněný v trestním řízení
10. Obhájce v trestním řízení
11. Zúčastněná osoba
12. Poškozený v trestním řízení
13. Obžaloba a předběžné projednání obžaloby
14. Hlavní líčení
15. Rozsudek a usnesení
16. Řádné opravné prostředky
17. Mimořádné opravné prostředky
18. Vydání a odnětí věci
19. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
20. Předmět a rozsah dokazování
21. Postavení svědka v trestním řízení
22. Důkazní prostředky v trestním řízení
23. Přípravné řízení trestní
24. Neodkladné a neopakovatelné úkony
25. Zvláštní způsoby řízení
Trestní příkaz nelze vydat:
osobě, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je tato způsobilost omezena. Bylo-li vydáno a realizuje se ochranné opatření. Pokud má být uložen souhrnný trest, předchozí trest byl uložen rozsudkem
§ 314g - možno podat proti tr. příkazu odpor, tím se tr. příkaz zruší a je nařízeno hlavní líčení
nález Ústavního soudu - orgán je vázán názorem Ústavního soudu a je povinen provést úkony a doplnění, které Ústavní soud nařídil
Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku (§ 314e odst. 5).
Obsah trestního příkazu (§ 314f) je možno rozvrhnout do tří částí:
a) úvodní část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,
b) výroková část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,
c) poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.
Trestní příkaz třeba - vyhotovit písemně, oznámit, a to doručením (§ 314 odst. 2).Trestní příkaz je vykonatelný ve stejném okamžiku, v jakém nabyl právní moci.
§ 314g - možno podat proti tr. příkazu odpor, tím se tr. příkaz zruší a je nařízeno hlavní líčení
nález Ústavního soudu - orgán je vázán názorem Ústavního soudu a je povinen provést úkony a doplnění, které Ústavní soud nařídil
Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku (§ 314e odst. 5).
Obsah trestního příkazu (§ 314f) je možno rozvrhnout do tří částí:
a) úvodní část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,
b) výroková část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,
c) poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.
Trestní příkaz třeba - vyhotovit písemně, oznámit, a to doručením (§ 314 odst. 2).Trestní příkaz je vykonatelný ve stejném okamžiku, v jakém nabyl právní moci.
V těchto případech se stanoví zkušební doba na 6 měsíců až 2 roky
- lze uložit obviněnému, aby dodržoval omezení a stanovené povinnosti
§ 308 - po splnění může orgán, který tr. stíhání podmíněně zastavil, rozhodnout, že se osvědčil, jinak rozhodne o pokračování tr. stíhání
§ 309 - horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let, obviněný a poškozený dal souhlas, následuje schválení narovnání a zastavení tr. Stíhání, předtím se provádí výslech obviněného a poškozeného zejména k dohodě o vyrovnání
§ 314 - Řízení před samosoudcem - horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let
- samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda
- neveřejné zasedání samosoudce nekoná
§ 319a Trestní příkaz - skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy
Trestním příkazem lze uložit: trest odnětí svobody do 1 roku s podmíněným odkladem
- obecně prospěšné práce
- zákaz činnosti do 5 let
- peněžitý trest
- propadnutí věci
- vyhoštění do 5 let
- zákaz pobytu do 5 let
§ 308 - po splnění může orgán, který tr. stíhání podmíněně zastavil, rozhodnout, že se osvědčil, jinak rozhodne o pokračování tr. stíhání
§ 309 - horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let, obviněný a poškozený dal souhlas, následuje schválení narovnání a zastavení tr. Stíhání, předtím se provádí výslech obviněného a poškozeného zejména k dohodě o vyrovnání
§ 314 - Řízení před samosoudcem - horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let
- samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda
- neveřejné zasedání samosoudce nekoná
§ 319a Trestní příkaz - skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy
Trestním příkazem lze uložit: trest odnětí svobody do 1 roku s podmíněným odkladem
- obecně prospěšné práce
- zákaz činnosti do 5 let
- peněžitý trest
- propadnutí věci
- vyhoštění do 5 let
- zákaz pobytu do 5 let
- přibrání znalce, zejména k prohlídce a pitvě mrtvoly a její exhumaci,
- ohledání místa,
- prohlídka těla a odběr krve nebo jiný podobný úkon,
- zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu,
- vydání a odnětí věcí,
- domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků,
- osobní prohlídka,
- vstup do obydlí, do jiných prostor a na pozemek,
- odposlech a záznam telekomunikačního provozu.
Otázka č. 25. Zvláštní způsoby řízení
§ 291 Řízení ve věcech mladistvích - upravuje zvláštní zákon a pokud ten nestanoví jinak, postupuje se podle zákona č. 141/1961 Sb.
§ 302 doručení tr. stíhání obhájci, pokud není je obhájce stanoven - všechny písemnosti jsou doručovány obhájci
§ 307 Podmíněné zastavení tr. stíhání - trest odnětí svobody, jehož horní hranice sazby nepřevyšuje 5 let a obviněný dá souhlas, může soud a v přípravném řízení státní zástupce zastavit pokud se obviněný
a) doznal
b) nahradil škodu nebo s poškozeným uzavřel dohodu o její náhradě
- prohlídka těla a odběr krve nebo jiný podobný úkon,
- zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu,
- vydání a odnětí věcí,
- domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků,
- osobní prohlídka,
- vstup do obydlí, do jiných prostor a na pozemek,
- odposlech a záznam telekomunikačního provozu.
Otázka č. 25. Zvláštní způsoby řízení
§ 291 Řízení ve věcech mladistvích - upravuje zvláštní zákon a pokud ten nestanoví jinak, postupuje se podle zákona č. 141/1961 Sb.
§ 302 doručení tr. stíhání obhájci, pokud není je obhájce stanoven - všechny písemnosti jsou doručovány obhájci
§ 307 Podmíněné zastavení tr. stíhání - trest odnětí svobody, jehož horní hranice sazby nepřevyšuje 5 let a obviněný dá souhlas, může soud a v přípravném řízení státní zástupce zastavit pokud se obviněný
a) doznal
b) nahradil škodu nebo s poškozeným uzavřel dohodu o její náhradě
Zkrácené přípravné řízení (ZPŘ) § 179a
- provádí okresní soud, konají policejné orgány - případech, kde hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 3 roky
a)podezřelý byl přistižen při činu
b)v průběhu prověřování byly zjištěny skutečnosti, kde lze očekávat, že podezřelého bude ve stanovené lhůtě možno postavit před soud
§ 179b - podezřelý má stejná práva jako obviněný, má možnost zvolit si obhájce a radit se s ním; nezvolí-li si obhájce sám, je mu po dobu zadržení ustanoven. Provádí se výslechy a nejpozději na počátku výslechu se musí podezřelému sdělit, z jakého skutku je podezřelý, o jaký TČ jde : o tomto úkonu se provede záznam do protokolu
ZPŘ musí být skončeno do 2 týdnu od oznámení nebo jiného podnětu
§ 179c - policejní orgán předá státnímu zástupci stručnou zprávu, kde uvede podezření z jakého TČ, důkazy, důvody
státní zástupce:
a) podá u soudu návrh na potrestání
b) věc odloží, nejde-li o podezření z TČ
c) předá věc příslušnému orgánu (např. přestupek nebo jiný správní delikt)
d) věc odloží, pokud je tr. stíhání nepřípustné nebo
e) neúčelné
f) je třeba provést další úkon, vrátí věc policejními orgánu
a)podezřelý byl přistižen při činu
b)v průběhu prověřování byly zjištěny skutečnosti, kde lze očekávat, že podezřelého bude ve stanovené lhůtě možno postavit před soud
§ 179b - podezřelý má stejná práva jako obviněný, má možnost zvolit si obhájce a radit se s ním; nezvolí-li si obhájce sám, je mu po dobu zadržení ustanoven. Provádí se výslechy a nejpozději na počátku výslechu se musí podezřelému sdělit, z jakého skutku je podezřelý, o jaký TČ jde : o tomto úkonu se provede záznam do protokolu
ZPŘ musí být skončeno do 2 týdnu od oznámení nebo jiného podnětu
§ 179c - policejní orgán předá státnímu zástupci stručnou zprávu, kde uvede podezření z jakého TČ, důkazy, důvody
státní zástupce:
a) podá u soudu návrh na potrestání
b) věc odloží, nejde-li o podezření z TČ
c) předá věc příslušnému orgánu (např. přestupek nebo jiný správní delikt)
d) věc odloží, pokud je tr. stíhání nepřípustné nebo
e) neúčelné
f) je třeba provést další úkon, vrátí věc policejními orgánu
§ 179d
- se týká návrhu na potrestání, které má stejné náležitosti jako obžaloba s výjimkou odůvodnění
- k návrhu na potrestání přiloží státní zástupce všechny písemnosti a přílohy, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí
§ 179e - je-li státnímu zástupci předána zadržená osoba a státní zástupce ji nepropustí na svobodu, předá ji do 48 hodin soudu s návrhem na potrestání; jinak rozhodne o zahájení tr. stíhání a předloží soudu návrh na vazbu
Otázka č. 24. Neodkladné a neopakovatelné úkony
Jsou jedním z oprávnění, které policejní orgán nebo státní zástupce mají k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících spáchání trestného činu. Trestní řád nepodává jejich ani taxativní, ani demonstrativní výčet, a proto při posuzování neodkladnosti nebo neopakovatelnosti úkonu bude třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem případu.
§ 158/odst. 8 - výpověď osoby má povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, pokud lze předpokládat, že další prověřování bude trvat delší dobu a hrozí ztráta důkazní hodnoty výpovědi
- k návrhu na potrestání přiloží státní zástupce všechny písemnosti a přílohy, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí
§ 179e - je-li státnímu zástupci předána zadržená osoba a státní zástupce ji nepropustí na svobodu, předá ji do 48 hodin soudu s návrhem na potrestání; jinak rozhodne o zahájení tr. stíhání a předloží soudu návrh na vazbu
Otázka č. 24. Neodkladné a neopakovatelné úkony
Jsou jedním z oprávnění, které policejní orgán nebo státní zástupce mají k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících spáchání trestného činu. Trestní řád nepodává jejich ani taxativní, ani demonstrativní výčet, a proto při posuzování neodkladnosti nebo neopakovatelnosti úkonu bude třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem případu.
§ 158/odst. 8 - výpověď osoby má povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, pokud lze předpokládat, že další prověřování bude trvat delší dobu a hrozí ztráta důkazní hodnoty výpovědi
§ 158a
- ke zjištění pachatele je třeba provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon , např. výslech svědka, rekognice – provádí se na návrh státního zástupce a za přítomnosti soudce
§ 160/odst. 4 - neodkladný úkon - je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese odkladu na dobu než bude zahájeno tr. stíhání, neodkladný úkon se tedy vztahuje k okamžiku zahájení trestního stíhání
neopakovatelný úkon je takový úkon, který nebude možnost před soudem provést, neopakovatelný úkon se vztahuje až k řízení před soudem
O provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu se vyhotoví protokol, tyto úkony provádí např. policejní orgán při vyšetřování (§ 164), zařídíme mezi ně výslechy svědků, výslech osoby mladší 15 let, také u osoby, u které jsou pochybnosti s ohledem na její psychický stav nebo v tom případě, kdy by na svědka mohl být vyvíjen nátlak pro jeho výpověď Za splnění zákonných podmínek lze za neodkladné úkony považovat např.:
- výslech svědka, který umírá nebo jeho život je vážně ohrožen, je vážně nemocen, odjíždí na dlouhodobý pobyt do ciziny, je cizincem nebo osobou bez státní příslušnosti a nemá v ČR trvalý pobyt,
§ 160/odst. 4 - neodkladný úkon - je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese odkladu na dobu než bude zahájeno tr. stíhání, neodkladný úkon se tedy vztahuje k okamžiku zahájení trestního stíhání
neopakovatelný úkon je takový úkon, který nebude možnost před soudem provést, neopakovatelný úkon se vztahuje až k řízení před soudem
O provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu se vyhotoví protokol, tyto úkony provádí např. policejní orgán při vyšetřování (§ 164), zařídíme mezi ně výslechy svědků, výslech osoby mladší 15 let, také u osoby, u které jsou pochybnosti s ohledem na její psychický stav nebo v tom případě, kdy by na svědka mohl být vyvíjen nátlak pro jeho výpověď Za splnění zákonných podmínek lze za neodkladné úkony považovat např.:
- výslech svědka, který umírá nebo jeho život je vážně ohrožen, je vážně nemocen, odjíždí na dlouhodobý pobyt do ciziny, je cizincem nebo osobou bez státní příslušnosti a nemá v ČR trvalý pobyt,
Zahájení trestního stíhání
-trestní stíhání se zahájí (§ 160), nasvědčují-li prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. Zahájit trestní stíhání je oprávněn policejní orgán, výjimečně státní zástupce (§ 174 odst. 2 písm. c)). Policejní orgán postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy, a to tak, aby byly v potřebném rozsahu co nejrychleji vyhledány důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případů včetně osoby pachatele a následku trestného činu (§ 164 odst. 1). Vyhledává a za stanovených podmínek i provádí důkazy bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch nebo neprospěch obviněného. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi donucován. Obhajoba obviněného a jím navrhované důkazy, pokud nejsou zcela bezvýznamné, musí být pečlivě prozkoumány (§ 164 odst. 4). Policejní orgán musí poskytnout obviněnému plnou možnost uplatnění jeho práv (§ 33 odst. 3). Policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům. Zejména tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a spočívá-li úkon ve výslechu svědka, který má právo odepřít výpověď (§ 165 odst. 1).
Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem
Skončení vyšetřování -jestliže policejní orgán uznal vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování;
Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem
Skončení vyšetřování -jestliže policejní orgán uznal vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování;
Přerušení tr. stíhání
a) nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc objasnit
b) nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud
c) obviněný trpí duševní chorobu po spáchání TČ a nechápe proto smysl tr. stíhání
d) tr. stíhání nebo obviněný jsou předání do ciziny nebo došlo k vyhoštění obviněného
Dozor státního zástupce § 174
a) dávat závazné pokyny k vyšetřování
b) vyžadovat si spisy
c) účastnit se úkonů prováděných policejním orgánem nebo provádět tyto úkony sám
d) vracet věc policejnímu orgánu s pokyny k doplnění
e) rušit rozhodnutí a opatření policejného orgánu a nahrazovat je vlastními atd.
§ 175
a) rozhodovat o zastavení, přerušení nebo postoupení věci
b) podat obžalobu
c) rozhodovat o prodloužení vazby nebo propuštění z ní
d) nařídit exhumaci těla atd.
b) nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud
c) obviněný trpí duševní chorobu po spáchání TČ a nechápe proto smysl tr. stíhání
d) tr. stíhání nebo obviněný jsou předání do ciziny nebo došlo k vyhoštění obviněného
Dozor státního zástupce § 174
a) dávat závazné pokyny k vyšetřování
b) vyžadovat si spisy
c) účastnit se úkonů prováděných policejním orgánem nebo provádět tyto úkony sám
d) vracet věc policejnímu orgánu s pokyny k doplnění
e) rušit rozhodnutí a opatření policejného orgánu a nahrazovat je vlastními atd.
§ 175
a) rozhodovat o zastavení, přerušení nebo postoupení věci
b) podat obžalobu
c) rozhodovat o prodloužení vazby nebo propuštění z ní
d) nařídit exhumaci těla atd.
Obžaloba § 176
- vyšetřování dostatečně odůvodňuje postavení obviněného před soud
- podává státní zástupce, který k ní připojí spisy a přílohy
- vyrozumí obhájce, obviněného a poškozeného v případě žádosti o náhradu škody
§ 178 - týká se možnosti v obžalobě navrhnout ochranné léčení, ochrannou výchovu nebo zabrání věci
Postavení státních zástupců
Státní zástupce má dominantní postavení. Podle § 2 odst. 3 je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví.
Státní zástupce především dbá o zjištění trestných činů v přípravném řízení a o zachovávání zákonnosti přípravného řízení. Proto v něm vykonává dozor (§ 174), jednak se sám účastní přípravného řízení přípravného řízení vlastními úkony (§ 167 odst. 2,3). Vyšetřuje trestné činy příslušníků BIS a PČR.Rozhoduje o použití některých operativně pátracích prostředcích:
Významnou formou činnosti státního zástupce v přípravném řízení je dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.
- podává státní zástupce, který k ní připojí spisy a přílohy
- vyrozumí obhájce, obviněného a poškozeného v případě žádosti o náhradu škody
§ 178 - týká se možnosti v obžalobě navrhnout ochranné léčení, ochrannou výchovu nebo zabrání věci
Postavení státních zástupců
Státní zástupce má dominantní postavení. Podle § 2 odst. 3 je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví.
Státní zástupce především dbá o zjištění trestných činů v přípravném řízení a o zachovávání zákonnosti přípravného řízení. Proto v něm vykonává dozor (§ 174), jednak se sám účastní přípravného řízení přípravného řízení vlastními úkony (§ 167 odst. 2,3). Vyšetřuje trestné činy příslušníků BIS a PČR.Rozhoduje o použití některých operativně pátracích prostředcích:
Významnou formou činnosti státního zástupce v přípravném řízení je dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.
Průběh přípravného řízení
Postup před zahájením trestního stíhání: policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností, nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele;je povinen činit nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti (§ 158 odst. 1). Oznámení o skutečnostech, nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán.
O zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše
policejní orgán neprodleně záznam. K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin,
opatřuje policejní orgán potřebné, podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu.
Jestliže prověření podnětu ukáže, že nejsou předpokladu pro zahájení trestního stíhání, trestní stíhání se nezahájí a věc se buď odevzdá jinému orgánu, nebo se odloží (§159a).
O zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše
policejní orgán neprodleně záznam. K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin,
opatřuje policejní orgán potřebné, podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu.
Jestliže prověření podnětu ukáže, že nejsou předpokladu pro zahájení trestního stíhání, trestní stíhání se nezahájí a věc se buď odevzdá jinému orgánu, nebo se odloží (§159a).
Vyšetřování § 161
- označuje se jím úsek tr. stíhání před podáním obžaloby, postoupením věci, zastavením nebo podmíněným zastavením tr. Stíhání, koná ho SKPV, inspekci MV u příslušníků Policie ČR, kapitán lodi nebo letadla atd.
Orgány přípravného řízení -přípravné řízení se liší do dvou časových úseků: postup před zahájením trestního stíhání (zahrnující objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin)
Vyšetřování -objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, uskutečňuje policejní orgán, resp. státní zástupce, který se může účastnit provádění úkonů policejního orgánu a osobně provést jednotlivý úkon
Trestní stíhání se souhlasem poškozeného § 163 - nepředloží-li souhlas poškozený písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu, kdykoli může vzít tento souhlas zpět
Postup při vyšetřování § 164 - policejní orgán zahajuje vyšetřování z vlastní iniciativy, je povinen prověřovat důkazy, které svědčí jak v neprospěch, tak i prospěch obviněného, je tu možnost účasti obviněného na vyšetřovacích úkonech § 165, možnost kladení otázek svědkům atd., dále možnost přítomnosti obhájce při vyšetřovacích úkonech a kladení otázek obviněnému i jiným vyslýchaným osobám
Orgány přípravného řízení -přípravné řízení se liší do dvou časových úseků: postup před zahájením trestního stíhání (zahrnující objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin)
Vyšetřování -objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, uskutečňuje policejní orgán, resp. státní zástupce, který se může účastnit provádění úkonů policejního orgánu a osobně provést jednotlivý úkon
Trestní stíhání se souhlasem poškozeného § 163 - nepředloží-li souhlas poškozený písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu, kdykoli může vzít tento souhlas zpět
Postup při vyšetřování § 164 - policejní orgán zahajuje vyšetřování z vlastní iniciativy, je povinen prověřovat důkazy, které svědčí jak v neprospěch, tak i prospěch obviněného, je tu možnost účasti obviněného na vyšetřovacích úkonech § 165, možnost kladení otázek svědkům atd., dále možnost přítomnosti obhájce při vyšetřovacích úkonech a kladení otázek obviněnému i jiným vyslýchaným osobám
Skončení vyšetřování § 166
- jestliže výsledky postačují dle pol. orgánu k podání obžaloby, musí umožnit obviněnému a obhájci policejní orgán, aby mohli prostudovat spis, dále policejní orgán předloží státnímu zástupci návrh na podání obžaloby se seznamem navrhovaných důkazů atd.
Rozhodnutí v přípravném řízení
§ 172 Zastavení tr. stíhání státním zástupcem
a) skutek se nestal
b) není TČ a není důvod k postoupení věci jinému orgánu k vyřízení
c) skutek nespáchat obviněný
d) tr. stíhání je nepřípustné
e) obviněný byl v době spáchání nepříčetný
f) zanikla-li trestnost činu
případy, kdy státní zástupce může zastavit tr. stíhání:
a) trest je zcela bez významu vedle jiného již uloženého trestu
b) bylo již rozhodnuto jiným orgánem
c) je zřejmé, že účelu tr. stíhání bylo dosaženo
Rozhodnutí v přípravném řízení
§ 172 Zastavení tr. stíhání státním zástupcem
a) skutek se nestal
b) není TČ a není důvod k postoupení věci jinému orgánu k vyřízení
c) skutek nespáchat obviněný
d) tr. stíhání je nepřípustné
e) obviněný byl v době spáchání nepříčetný
f) zanikla-li trestnost činu
případy, kdy státní zástupce může zastavit tr. stíhání:
a) trest je zcela bez významu vedle jiného již uloženého trestu
b) bylo již rozhodnuto jiným orgánem
c) je zřejmé, že účelu tr. stíhání bylo dosaženo
§ 157 Obecná ustanovení
- policejní orgán a státní zástupce jsou povinni organizovat svoji činnost, aby přispívali k včasnosti a důvodnosti tr. stíhání Státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení nezbytných úkonů k objasnění věci a zjištění pachatele.
může vyžadovat:
a) spisy, dokumenty a materiály
b) odejmout kteroukoli věc OČTŘ
c) dočasně odložit tr. stíhání
Postup před zahájením tr. stíhání § 158 - policejní orgán je povinen učinit všechna šetření a opatření nasvědčující tomu, že byl spáchán TČ a zajistit pachatele, pokud je znám. Oznámení o spáchání přijímá jak policejní orgán, tak i státní zástupce. Policejní orgán sepíše záznam, které do 48 hodin pošle státnímu zástupci
Policejní orgán je oprávněn:
a) vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob nebo jiných státních orgánů a organizací
b) obstarávat si podklady
c) provádět ohledání věci a místa činu
d) požadovat odběr krve apod.
e) pořizovat zvukové a obrazové záznamy, daktyloskopické otisky ke zjištění např. totožnosti osoba atd.
f) zadržet podezřelou osobu
g) provádět neodkladné a neopakovatelné úkony
může vyžadovat:
a) spisy, dokumenty a materiály
b) odejmout kteroukoli věc OČTŘ
c) dočasně odložit tr. stíhání
Postup před zahájením tr. stíhání § 158 - policejní orgán je povinen učinit všechna šetření a opatření nasvědčující tomu, že byl spáchán TČ a zajistit pachatele, pokud je znám. Oznámení o spáchání přijímá jak policejní orgán, tak i státní zástupce. Policejní orgán sepíše záznam, které do 48 hodin pošle státnímu zástupci
Policejní orgán je oprávněn:
a) vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob nebo jiných státních orgánů a organizací
b) obstarávat si podklady
c) provádět ohledání věci a místa činu
d) požadovat odběr krve apod.
e) pořizovat zvukové a obrazové záznamy, daktyloskopické otisky ke zjištění např. totožnosti osoba atd.
f) zadržet podezřelou osobu
g) provádět neodkladné a neopakovatelné úkony
Při podání vysvětlení ...
Při podání vysvětlení je osoba povinna vypovídat pravdu, nic nezamlčovat. Vysvětlení může odepřít, pokud by sobě nebo osobám blízkým způsobila nebezpečí tr. stíhání. Nárok na náhradu nutných výdajů v podobě cestovného a ušlého zisku má osoba jako svědek.
Operativně pátrací prostředky
a) předstíraný převod: předstíraná koupě, prodej nebo jiný převod věci, k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení
b) sledování osob a věcí: pouze na písemné povolení státního zástupce
c) použití agenta: v případech zvlášť závažného, úmyslného TČ, zločinného spolčení atd., k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva
Odložení nebo jiné vyřízení věci § 159a - nejde o podezření z TČ vyhotovuje se usnesení a týká se:
a) přestupku nebo jiného správního deliktu
b) bylo nebo bude uloženo kázeňské potrestání
tr. stíhání je neúčelné, nejsou skutečnosti k zahájení tr. stíhání
Zahájení tr. stíhání § 160 - opis usnesení o zahájení se musí doručit obviněnému nejpozději na počátku 1. výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci
Operativně pátrací prostředky
a) předstíraný převod: předstíraná koupě, prodej nebo jiný převod věci, k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení
b) sledování osob a věcí: pouze na písemné povolení státního zástupce
c) použití agenta: v případech zvlášť závažného, úmyslného TČ, zločinného spolčení atd., k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva
Odložení nebo jiné vyřízení věci § 159a - nejde o podezření z TČ vyhotovuje se usnesení a týká se:
a) přestupku nebo jiného správního deliktu
b) bylo nebo bude uloženo kázeňské potrestání
tr. stíhání je neúčelné, nejsou skutečnosti k zahájení tr. stíhání
Zahájení tr. stíhání § 160 - opis usnesení o zahájení se musí doručit obviněnému nejpozději na počátku 1. výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci
Otázka č. 23. Přípravné řízení trestní
§ 12 odst. 10. Přípravným řízením se rozumí úsek trestního řízení od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin.
Přípravné řízení je neveřejné -předčasné zveřejnění jednotlivých výsledků přípravného řízení by mohlo zmařit a ztěžovat jeho další provádění. Výjimkou ze zásady neveřejnosti - je procesní nárok obhájce být přítomen při vybraných vyšetřovacích úkonech již od zahájení trestního stíhání (§ 165 odst. 1, § 164 odst. 1, § 158 odst. 4.
V přípravném řízení se neuplatňuje zásada obžalovací. Pro přípravné řízení je typický dvoustranný procesní vztah mezi orgánem konajícím řízení na straně jedné a obviněným na straně druhé. Nejsou zde alespoň dvě strany, jejichž spor by rozhodoval třetí, na stranách nezávislý subjekt.
Přípravné řízení je neveřejné -předčasné zveřejnění jednotlivých výsledků přípravného řízení by mohlo zmařit a ztěžovat jeho další provádění. Výjimkou ze zásady neveřejnosti - je procesní nárok obhájce být přítomen při vybraných vyšetřovacích úkonech již od zahájení trestního stíhání (§ 165 odst. 1, § 164 odst. 1, § 158 odst. 4.
V přípravném řízení se neuplatňuje zásada obžalovací. Pro přípravné řízení je typický dvoustranný procesní vztah mezi orgánem konajícím řízení na straně jedné a obviněným na straně druhé. Nejsou zde alespoň dvě strany, jejichž spor by rozhodoval třetí, na stranách nezávislý subjekt.
V přípravném řízení se plně uplatňuje zásada oficiality
- např. dozví-li se policejní orgán o skutečnostech, které by mohly zakládat znaky trestného činu, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin spáchala určitá osoba, zahájí trestní stíhání a sám postupuje podle při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji a v potřebném rozsahu vyhledaly důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro rozhodnutí
Formy přípravného řízení -platná právní úprava zná od novely trestního řádu z roku 2001 (265/2001 Sb.) tři formy přípravného řízení, a to v závislosti na tzv. typové nebezpečnosti deliktu, který je předmětem trestního stíhání. Rozlišujeme:
a) standardní přípravné řízení.
b) Rozšířené přípravné řízení: vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud (§ 168 odst. 1). Příslušnost krajského soudu jako soudu prvního stupně je uvedena v ustanovení § 17.
c) Zkrácené přípravné řízení: jde o řízení o nejméně závažných trestných činech a jeho smyslem má být vyhledat možné důkazy pro potřeby soudního řízení s cílem postavit obviněného v co nejkratší době před soud. Předpoklady pro konání zkráceného přípravného řízení jsou uvedeny v ustanovení § 179a.
Formy přípravného řízení -platná právní úprava zná od novely trestního řádu z roku 2001 (265/2001 Sb.) tři formy přípravného řízení, a to v závislosti na tzv. typové nebezpečnosti deliktu, který je předmětem trestního stíhání. Rozlišujeme:
a) standardní přípravné řízení.
b) Rozšířené přípravné řízení: vyšetřování trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud (§ 168 odst. 1). Příslušnost krajského soudu jako soudu prvního stupně je uvedena v ustanovení § 17.
c) Zkrácené přípravné řízení: jde o řízení o nejméně závažných trestných činech a jeho smyslem má být vyhledat možné důkazy pro potřeby soudního řízení s cílem postavit obviněného v co nejkratší době před soud. Předpoklady pro konání zkráceného přípravného řízení jsou uvedeny v ustanovení § 179a.
§ 112- Věcné a listinné důkazy
- věcné předměty, kterými nebo na kterých byl TČ spáchán, listinné důkazy, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost, vztahují se k TČ nebo k obviněnému
Ohledání -§ 113 Účel - přímým ohledáním se objasňují skutečnosti důležité pro tr. Řízení, zpravidla se přibírá znalec
Prohlídka těla apod. § 114 - této prohlídce je povinen se podrobit každý a to z důvodu, zda jsou na jeho těle stopy nebo následky TČ, není-li prováděna lékařem, může být prováděna osobou téhož pohlaví
Prohlídka a pitva mrtvoly, její exhumace § 115 - v případě existence podezření, že smrt člověka byla způsobena TČ, exhumaci nařizuje předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce
Vyšetření duševního stavu §116 – 118 - provádí ho vždy znalec z oboru psychiatrie, nesmí trvat nejdéle 2 měsíce (tuto dobu lze prodloužit o nejvýše 1 měsíc)
Ohledání -§ 113 Účel - přímým ohledáním se objasňují skutečnosti důležité pro tr. Řízení, zpravidla se přibírá znalec
Prohlídka těla apod. § 114 - této prohlídce je povinen se podrobit každý a to z důvodu, zda jsou na jeho těle stopy nebo následky TČ, není-li prováděna lékařem, může být prováděna osobou téhož pohlaví
Prohlídka a pitva mrtvoly, její exhumace § 115 - v případě existence podezření, že smrt člověka byla způsobena TČ, exhumaci nařizuje předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce
Vyšetření duševního stavu §116 – 118 - provádí ho vždy znalec z oboru psychiatrie, nesmí trvat nejdéle 2 měsíce (tuto dobu lze prodloužit o nejvýše 1 měsíc)
K vyšetřovacímu pokusu...
K vyšetřovacímu pokusu, který je prováděn v přípravném řízení, musí být přibrána alespoň jedna osoba, která není na věci zúčastněna, ledaže by nemožnost zajistit její přítomnost při vyšetřovacím pokusu zmařila jeho provedení. K úkonům, které souvisí s vyšetřovacím úkonem, nesmí být podezřelý, obviněný, poškozený nebo svědek, který má právo odepřít výpověď, žádným způsobem donucován.
§ 104d – Rekonstrukce - slouží k obnovení situace a okolností, na kterých byl TČ spáchán, je možné prověřit i výpovědi podezřelého, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka, jestliže jiné důkazy nepostačují
§ 104e Prověrka na místě - je potřeba osobní přítomností podezřelého, obviněného, svědka doplnit nebo upřesnit údaje důležité pro tr. Řízení. Cílem prověrky na místě není jen objektivizace výpovědi podezřelého, obviněného nebo svědka, ale i získání nových pramenů důkazů a jejich zjištění.
§ 105 - Přibrání znalce - je potřeba odborných znalostí, poskytují se mu potřebná vysvětlení ze spisů, nahlížení do spisů nebo jejich zapůjčení znalci je možné. § 108 - znalec vypracovává znalecký posudek a to písemně, pak stačí, aby se při výslechu na něj odvolal a stvrdil ho, jinak ho musí nadiktovat do protokolu. § 110 - ve výjimečných, zvlášť obtížných případech může být přibrán státní orgán, vědecký ústav nebo vysoká škola apod
§ 104d – Rekonstrukce - slouží k obnovení situace a okolností, na kterých byl TČ spáchán, je možné prověřit i výpovědi podezřelého, spoluobviněného, poškozeného nebo svědka, jestliže jiné důkazy nepostačují
§ 104e Prověrka na místě - je potřeba osobní přítomností podezřelého, obviněného, svědka doplnit nebo upřesnit údaje důležité pro tr. Řízení. Cílem prověrky na místě není jen objektivizace výpovědi podezřelého, obviněného nebo svědka, ale i získání nových pramenů důkazů a jejich zjištění.
§ 105 - Přibrání znalce - je potřeba odborných znalostí, poskytují se mu potřebná vysvětlení ze spisů, nahlížení do spisů nebo jejich zapůjčení znalci je možné. § 108 - znalec vypracovává znalecký posudek a to písemně, pak stačí, aby se při výslechu na něj odvolal a stvrdil ho, jinak ho musí nadiktovat do protokolu. § 110 - ve výjimečných, zvlášť obtížných případech může být přibrán státní orgán, vědecký ústav nebo vysoká škola apod
Podezřelý, obviněný nebo svědek...
Podezřelý, obviněný nebo svědek, kteří mají poznat osobu nebo věc, se před rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo věc vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo věc poznat. Osoba nebo věc, která má být poznána, jim nesmí být před rekognicí ukázána.
Po ukončení rekognice se poznávající osoba (podezřelý, obviněný, svědek) vyslechnou znovu, je-li třeba odstranit rozpor mezi jejich výpovědí a výsledky rekognice. Rekognice je podle své povahy zásadně neopakovatelný, úkonem a někdy také neodkladným úkonem. Osoba nebo věc, která má být poznána, nesmí být poznávající osobě před rekognicí ukázána a její průběh musí být řádně zdokumentována
§ 104c - Vyšetřovací pokus - provádí se, mají-li být v uměle vytvořených nebo obměněných podmínkách prověřeny nebo upřesněny skutečnosti zjištěné v tr. řízení. Vyšetřovací pokus (§ 104c) je zvláštní procesní úkon, kterým se zjišťuje, ověřuje nebo upřesňuje, zda se určitá skutečnost stala nebo mohla stát určitým způsobem a za určitých podmínek. K provedení vyšetřovacího pokusu se nepřistoupí, jestliže to je vzhledem k okolnostem případu nebo osobě podezřelého, obviněného nebo spoluobviněného, poškozeného nebo svědka nevhodné nebo lze-li účelu vyšetřovacího pokusu dosáhnout jinak.
Po ukončení rekognice se poznávající osoba (podezřelý, obviněný, svědek) vyslechnou znovu, je-li třeba odstranit rozpor mezi jejich výpovědí a výsledky rekognice. Rekognice je podle své povahy zásadně neopakovatelný, úkonem a někdy také neodkladným úkonem. Osoba nebo věc, která má být poznána, nesmí být poznávající osobě před rekognicí ukázána a její průběh musí být řádně zdokumentována
§ 104c - Vyšetřovací pokus - provádí se, mají-li být v uměle vytvořených nebo obměněných podmínkách prověřeny nebo upřesněny skutečnosti zjištěné v tr. řízení. Vyšetřovací pokus (§ 104c) je zvláštní procesní úkon, kterým se zjišťuje, ověřuje nebo upřesňuje, zda se určitá skutečnost stala nebo mohla stát určitým způsobem a za určitých podmínek. K provedení vyšetřovacího pokusu se nepřistoupí, jestliže to je vzhledem k okolnostem případu nebo osobě podezřelého, obviněného nebo spoluobviněného, poškozeného nebo svědka nevhodné nebo lze-li účelu vyšetřovacího pokusu dosáhnout jinak.
§ 91 - zjišťuje se totožnost obviněného, ...
§ 91 - zjišťuje se totožnost obviněného, rodinné, majetkové a výdělkové poměry, předchozí tresty, poučí se o právech (obviněný musí být zejména poučen o tom, že není povinen vypovídat, že má právo zvolit si obhájce a být vyslýchán za jeho účasti. Obsah poučení se poznamená v protokolu). Obviněnému se: objasní podstata obvinění, obviněný musí mí možnost se k obvinění podrobně vyjádřit, obviněnému mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi, k odstranění neúplností, nejasností a rozporů. Výslech má objasnit skutečnosti důležité pro tr. řízení
§ 93 - u ztotožnění osob nebo věcí je vyzván obviněný, aby věc nebo osobu popsat, pak se mu teprve ukáže
§ 95- výpověď se zapisuje do protokolu podle diktátu vyslýchaného, v přímé řeči a pokud možno doslova
Náš trestní řád stanoví v § 2 odst. 5 výslovně, že doznání obviněného nezbavuje vyslýchajícího povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu. Pouhé doznání nemůže stačit k odsouzení obžalovaného. Zvláště pokud bylo později odvoláno. Na správnost výpovědi obžalovaného mohou mít vliv různé skutečnosti – např. snížená schopnost vnímání, zkreslenost a komolení faktů, byť se obžalovaný snaží mluvit pravdu.
§ 93 - u ztotožnění osob nebo věcí je vyzván obviněný, aby věc nebo osobu popsat, pak se mu teprve ukáže
§ 95- výpověď se zapisuje do protokolu podle diktátu vyslýchaného, v přímé řeči a pokud možno doslova
Náš trestní řád stanoví v § 2 odst. 5 výslovně, že doznání obviněného nezbavuje vyslýchajícího povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu. Pouhé doznání nemůže stačit k odsouzení obžalovaného. Zvláště pokud bylo později odvoláno. Na správnost výpovědi obžalovaného mohou mít vliv různé skutečnosti – např. snížená schopnost vnímání, zkreslenost a komolení faktů, byť se obžalovaný snaží mluvit pravdu.
Je také třeba připomenout, ...
Je také třeba připomenout, že nikoli každé vyjádření obviněného má povahu důkazu použitelného v trestním řízení – např. informace podaná mimo trestní řízení v restauraci při obědě. Také vylíčení skutku obviněným před znalcem při přípravě znaleckého posudku není důkazem.
Důkazní prostředek: výpověď svědka (§ 97 – 104) - viz výše
§ 104 – Konfrontace - pokud výpověď obviněného nesouhlasí v závažných okolnostech s výpovědí svědka nebo spoluobviněného (mohou být postavení tváří v tvář). Každá osoba musí být před konfrontací vyslechnuta a o výslechu sepsán protokol. Konfrontace se provádí zásadně v řízení před soudem - konfrontace je tedy procesní úkon již dříve vyslechnutých osob. Při konfrontaci se vyslýchaná osoba vyzve, aby druhé osobě vypověděla v přímé řeči své tvrzení o okolnostech, v nichž výpovědi konfrontovaných nesouhlasí. Je-li třeba po skončení konfrontace znovu vyslechnout konfrontované osoby, provede se jejich výslech odděleně. Konfrontace je neopakovatelný procesní úkon, který se použije výjimečně, pokud není možné závažné rozpory odstranit jinak. Průběh konfrontace je třeba protokolovat doslovně a v přímé řeči a zaznamenat i některé neverbální projevy. Protokol o konfrontaci musí obsahovat otázky a odpovědi na ně (§ 55 odst. 3).
§ 104b- Rekognice - pro znovu poznání osob nebo věci. Přibírá se nezúčastněná osoba + nejméně 3 podobné lidi u rekognice osob. Možno použít i fotografii v případě, kdy není možné ukázat osobu přímo - cílem je určit jejich totožnost.
Důkazní prostředek: výpověď svědka (§ 97 – 104) - viz výše
§ 104 – Konfrontace - pokud výpověď obviněného nesouhlasí v závažných okolnostech s výpovědí svědka nebo spoluobviněného (mohou být postavení tváří v tvář). Každá osoba musí být před konfrontací vyslechnuta a o výslechu sepsán protokol. Konfrontace se provádí zásadně v řízení před soudem - konfrontace je tedy procesní úkon již dříve vyslechnutých osob. Při konfrontaci se vyslýchaná osoba vyzve, aby druhé osobě vypověděla v přímé řeči své tvrzení o okolnostech, v nichž výpovědi konfrontovaných nesouhlasí. Je-li třeba po skončení konfrontace znovu vyslechnout konfrontované osoby, provede se jejich výslech odděleně. Konfrontace je neopakovatelný procesní úkon, který se použije výjimečně, pokud není možné závažné rozpory odstranit jinak. Průběh konfrontace je třeba protokolovat doslovně a v přímé řeči a zaznamenat i některé neverbální projevy. Protokol o konfrontaci musí obsahovat otázky a odpovědi na ně (§ 55 odst. 3).
§ 104b- Rekognice - pro znovu poznání osob nebo věci. Přibírá se nezúčastněná osoba + nejméně 3 podobné lidi u rekognice osob. Možno použít i fotografii v případě, kdy není možné ukázat osobu přímo - cílem je určit jejich totožnost.
svědek mladší 15 let § 102 :
svědek mladší 15 let § 102 : přibere se pedagog nebo jiná osoba s podobnými zkušenostmi, mohou to být i rodiče, pokud to prospěje věc - jestliže je vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba věnovat zvýšenou pozornost poučení takové osoby. Zákon zvlášť upravuje, jak postupovat při výslechu osob mladších než 15 let o okolnostech, jejich oživování v paměti by mohlo nepříznivě ovlivnit duševní a mravní vývoj takového (§ 102).
§ 104 svědečné - svědek má nárok na náhradu nutných výdajů cestovních náhrad a ušlého výdělku. Nárok je nutno uplatnit do 3 dnů po výslechu nebo poté, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde. Jiná osoba má tentýž nárok dostaví-li se na výzvu OČTŘ v tr. řízení k provedení jiného úkonu dokazování
Pokud vystupuje v řízení svědek, který obviněného usvědčuje, má mít obviněný nebo jeho obhájce nebo jeho obhájce v tomto řízení alespoň jednou možnost klást takovému svědku otázky.
Hodnocení svědecké výpovědi - při hodnocení svědecké výpovědi nutno mít na zřeteli, že vytvoření této výpovědi prochází třemi hlavními etapami: a) vnímáním určité skutečnosti,
b) jejím zapamatováním a uchováním v paměti
c) její reprodukcí, a že
d) v každé této etapě může dojít z různých důvodů k nesprávnostem a omylům, které mohou mít vliv na správnost výpovědi.
§ 104 svědečné - svědek má nárok na náhradu nutných výdajů cestovních náhrad a ušlého výdělku. Nárok je nutno uplatnit do 3 dnů po výslechu nebo poté, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde. Jiná osoba má tentýž nárok dostaví-li se na výzvu OČTŘ v tr. řízení k provedení jiného úkonu dokazování
Pokud vystupuje v řízení svědek, který obviněného usvědčuje, má mít obviněný nebo jeho obhájce nebo jeho obhájce v tomto řízení alespoň jednou možnost klást takovému svědku otázky.
Hodnocení svědecké výpovědi - při hodnocení svědecké výpovědi nutno mít na zřeteli, že vytvoření této výpovědi prochází třemi hlavními etapami: a) vnímáním určité skutečnosti,
b) jejím zapamatováním a uchováním v paměti
c) její reprodukcí, a že
d) v každé této etapě může dojít z různých důvodů k nesprávnostem a omylům, které mohou mít vliv na správnost výpovědi.
Ze svědeckých výpovědí mají důkazní význam ...
Ze svědeckých výpovědí mají důkazní význam jen zprávy o skutečnostech, nikoli i jejich hodnocení.
ochrana svědka -současná právní úprava ochrany ohroženého svědka má tuto podobu:
Podle § 55 odst. 2 nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a neleze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení podoby a totožnosti svědka. Zvláštní zákon č. 137/2001 Sb. § 209
Otázka č. 22. Důkazní prostředky v tr. řízení
Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro TŘ.
§ 90 Výpověď obviněného - nedostaví-li se obviněný na předvolání bez dostatečné omluvy, může být předveden. Obviněný může být předveden i bez předvolání, jestliže je to nutné (skrývá-li se, nemá stálé bydliště atd.) - předvedení provádí příslušný policejní orgán
ochrana svědka -současná právní úprava ochrany ohroženého svědka má tuto podobu:
Podle § 55 odst. 2 nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a neleze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení podoby a totožnosti svědka. Zvláštní zákon č. 137/2001 Sb. § 209
Otázka č. 22. Důkazní prostředky v tr. řízení
Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro TŘ.
§ 90 Výpověď obviněného - nedostaví-li se obviněný na předvolání bez dostatečné omluvy, může být předveden. Obviněný může být předveden i bez předvolání, jestliže je to nutné (skrývá-li se, nemá stálé bydliště atd.) - předvedení provádí příslušný policejní orgán
Otázka č. 21. Postavení svědka v tr. řízení
Svědek je osoba, která byla vyzvána orgánem činným v trestním řízení, aby jako svědek vypovídala o skutečnostech, které vnímala svými smysly. Opatření přítomnosti svědka (viz. zákonná povinnost dostavit se na předvolání - § 97) na procesním úkonu se zajišťuje jeho předvoláním. Pokud se bez řádné omluvy nedostaví je předveden. Na tuto skutečnost a jiné následky nedostavení se (uložení pořádkové pokuty) musí být svědek v předvolání upozorněn. Předvedení svědka realizuje policejní orgán (analogická aplikace § 90 odst. 3).
Povinnost osoby dostavit se na předvolání jako svědek stíhá každého. Z povinnosti jsou vyňaty pouze osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva (§ 10 odst. 1).
§ 97 - každý je povinen se dostavit na předvolání a vypovídat o tom, co je mu známo o TČ a o pachateli nebo okolnostech důležitých pro tr. řízení. Jestliže se svědek nedostaví, může být předveden § 98
§ 99 – týká-li se výpověď utajované skutečnosti, musí být zproštěn povinnosti mlčet
Výpověď svědka je v trestním řízení základním a nejčastějším důkazním prostředkem.
Povinnost osoby dostavit se na předvolání jako svědek stíhá každého. Z povinnosti jsou vyňaty pouze osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva (§ 10 odst. 1).
§ 97 - každý je povinen se dostavit na předvolání a vypovídat o tom, co je mu známo o TČ a o pachateli nebo okolnostech důležitých pro tr. řízení. Jestliže se svědek nedostaví, může být předveden § 98
§ 99 – týká-li se výpověď utajované skutečnosti, musí být zproštěn povinnosti mlčet
Výpověď svědka je v trestním řízení základním a nejčastějším důkazním prostředkem.
Z povinnosti vypovídat jsou podle toho vyňaty
1. osoby, požívající výsad a imunit podle zákona mezinárodního práva (§ 10) – (ty nemají povinnost se dostavit);
2. osoby, jejichž výslech je zakázán.
3. osoby oprávněné odepřít výpověď (§ 100) - příbuzní obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, druh
Kdo by způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu nebo jiným osobám v poměru, rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní;odepřít výpověď může svědek jen v tom směru a pokud je tu uvedený důvod.
4. poslanci a senátoři (čl. 28 Ústavy)
5. soudci Ústavního soudu
Prohlášení svědka, pokud jde o právu odepřít výpověď lze odvolat. Svědek, který vypovídal v přípravném řízení, může odepřít svědectví v hlavním líčení a naopak. Odepře-li svědek oprávněn svědectví v hlavním líčení, lze číst protokol o jeho dřívější výpovědi za podmínek uvedených v § 211 odst. 4. Totéž platí i pokud jde o veřejné zasedání o odvolání (§ 235 odst. 2). Odpírá-li svědek výpověď bez oprávnění, lze protokol o jeho výpovědi učiněné mimo hlavní líčení /veřejné zasedání) přečíst vždy (§ 211 odst. 3). Podáním svědecké povinnosti nesmí svědku vzniknout žádná hmotná újma. Proto trestní řád stanoví, že svědek má nárok na svědečné, tj. náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci (§ 104).
2. osoby, jejichž výslech je zakázán.
3. osoby oprávněné odepřít výpověď (§ 100) - příbuzní obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, druh
Kdo by způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu nebo jiným osobám v poměru, rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní;odepřít výpověď může svědek jen v tom směru a pokud je tu uvedený důvod.
4. poslanci a senátoři (čl. 28 Ústavy)
5. soudci Ústavního soudu
Prohlášení svědka, pokud jde o právu odepřít výpověď lze odvolat. Svědek, který vypovídal v přípravném řízení, může odepřít svědectví v hlavním líčení a naopak. Odepře-li svědek oprávněn svědectví v hlavním líčení, lze číst protokol o jeho dřívější výpovědi za podmínek uvedených v § 211 odst. 4. Totéž platí i pokud jde o veřejné zasedání o odvolání (§ 235 odst. 2). Odpírá-li svědek výpověď bez oprávnění, lze protokol o jeho výpovědi učiněné mimo hlavní líčení /veřejné zasedání) přečíst vždy (§ 211 odst. 3). Podáním svědecké povinnosti nesmí svědku vzniknout žádná hmotná újma. Proto trestní řád stanoví, že svědek má nárok na svědečné, tj. náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci (§ 104).
před výslechem je třeba § 101:
před výslechem je třeba § 101: zjistit totožnost, poměr k obviněnému, poučení o právu odepřít výpověď
- povinnost vypovědět úplnou pravdu, nic nezamlčet
- poučení o následcích křivé výpovědi
- svědkovi mohou být kladeny doplňující otázky
- ke zjištění pravosti rukopisu může být přikázáno svědkovi napsat potřebný počet slov
Výslech svědka se provádí ústně s možností povolit svědkovi nahlédnout do jeho poznámek (§ 103, § 3 odst. 1). Pro výslech svědka v hlavním líčení platí navíc určité zvláštnosti, jež se přiměřeně používají i pro dokazování ve veřejném zasedání:
1. výslech svědka zásadně provádí předseda senátu (samosoudce)
2. výjimky z této zásady je ustanovení § 215 odst. 2
3. svědek ještě nevyslechnutý nemá být přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků (§ 209).
4. možnost nařídit, aby se obžalovaný na dobu výslechu svědka vzdálil z jednací síně, jestliže je obava, že svědek v přítomnosti
obžalovaného nevypoví pravdu (§ 209).
5. jde-li o svědka jeho totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), předseda senátu učiní opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka (§209)
6. právo stran, jejich obhájců a zmocněnců, popř. zákonných zástupců dávat vyslýchanému svědku otázky, a to zpravidla, když předseda senátu skončil své dotazy a když nemají dotazy ostatní členové senátu (§ 215 odst. 1)
- povinnost vypovědět úplnou pravdu, nic nezamlčet
- poučení o následcích křivé výpovědi
- svědkovi mohou být kladeny doplňující otázky
- ke zjištění pravosti rukopisu může být přikázáno svědkovi napsat potřebný počet slov
Výslech svědka se provádí ústně s možností povolit svědkovi nahlédnout do jeho poznámek (§ 103, § 3 odst. 1). Pro výslech svědka v hlavním líčení platí navíc určité zvláštnosti, jež se přiměřeně používají i pro dokazování ve veřejném zasedání:
1. výslech svědka zásadně provádí předseda senátu (samosoudce)
2. výjimky z této zásady je ustanovení § 215 odst. 2
3. svědek ještě nevyslechnutý nemá být přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků (§ 209).
4. možnost nařídit, aby se obžalovaný na dobu výslechu svědka vzdálil z jednací síně, jestliže je obava, že svědek v přítomnosti
obžalovaného nevypoví pravdu (§ 209).
5. jde-li o svědka jeho totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), předseda senátu učiní opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka (§209)
6. právo stran, jejich obhájců a zmocněnců, popř. zákonných zástupců dávat vyslýchanému svědku otázky, a to zpravidla, když předseda senátu skončil své dotazy a když nemají dotazy ostatní členové senátu (§ 215 odst. 1)
§ 81 - pochází-li věc z tr. činnosti, ...
§ 81 - pochází-li věc z tr. činnosti, není známo komu věc patří nebo není znám pobyt poškozeného, vyhlásí se popis věci veřejně a to z důvodu zjištění poškozeného. jde-li o věc bezcennou, lze ji zničit
Otázka č. 19. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
§ 88 - týká se trestního řízení pro zvlášť závažný úmyslný TČ nebo pro jiný úmyslný TČ, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva, lze předpokládat, že jím budou sděleny významné skutečnosti. Mezi obhájcem a obviněným je odposlech a záznam nepřípustný. Příkaz se dává písemně a obsahuje odůvodnění. Stanovená doba nesmí být delší než 6 měsíců, může být prodlouženo o nových 6 měsíců
- bez příkazu je možné provádět odposlech se souhlasem účastníka stanice (provádí ho OČTŘ)
Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je nutné k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila, ostatní záznamy je třeba označit, spolehlivě uschovat a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. Nebyly-li zjištěny potřebné skutečnosti, je nutné záznamy předepsaným způsobem zničit
Otázka č. 19. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
§ 88 - týká se trestního řízení pro zvlášť závažný úmyslný TČ nebo pro jiný úmyslný TČ, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva, lze předpokládat, že jím budou sděleny významné skutečnosti. Mezi obhájcem a obviněným je odposlech a záznam nepřípustný. Příkaz se dává písemně a obsahuje odůvodnění. Stanovená doba nesmí být delší než 6 měsíců, může být prodlouženo o nových 6 měsíců
- bez příkazu je možné provádět odposlech se souhlasem účastníka stanice (provádí ho OČTŘ)
Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je nutné k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila, ostatní záznamy je třeba označit, spolehlivě uschovat a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. Nebyly-li zjištěny potřebné skutečnosti, je nutné záznamy předepsaným způsobem zničit
Otázka č. 20. Předmět a rozsah dokazování
Skutečnost, která má být zjištěna, se označuje jako předmět důkazu. Prostředek, který je používán orgánem činným v trestním řízení při dokazování skutečnosti, který je předmětem důkazem, se nazývá důkazní prostředek.
Důkazem v procesním smyslu je poznatek, kterým orgán činný v trestním řízení získal o předmětu důkaz. Procesním důkazem jsou tedy výsledky získané provedením ohledání, obsah výpovědi vyslechnutých osob, obsah listin nebo obsah zpráv zachycených jinak než písemně.
Každý procesní důkaz je vždy nutně spjat s určitou osobou (jestliže je tímto důkazem výpověď) nebo s určitou věcí (jestliže je tímto důkazem listina nebo jiná zpráva spojená s nějakým hmotným pokladem). Tyto osoby nebo věci nazýváme nositeli důkazů (pramenem důkazů).
Předmětem dokazování v konkrétní věci jsou okolnosti důležité pro trestní řízení v této věci. Za takové okolnosti je třeba pokládat okolnosti důležité pro rozhodnutí věci, okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její provedení, i okolnosti důležité pro postup trestního řízení.
výpověď obviněného a svědků
znalecké posudky
věcné a listinné důkazy důležité pro tr. řízení a ohledání
Důkazem v procesním smyslu je poznatek, kterým orgán činný v trestním řízení získal o předmětu důkaz. Procesním důkazem jsou tedy výsledky získané provedením ohledání, obsah výpovědi vyslechnutých osob, obsah listin nebo obsah zpráv zachycených jinak než písemně.
Každý procesní důkaz je vždy nutně spjat s určitou osobou (jestliže je tímto důkazem výpověď) nebo s určitou věcí (jestliže je tímto důkazem listina nebo jiná zpráva spojená s nějakým hmotným pokladem). Tyto osoby nebo věci nazýváme nositeli důkazů (pramenem důkazů).
Předmětem dokazování v konkrétní věci jsou okolnosti důležité pro trestní řízení v této věci. Za takové okolnosti je třeba pokládat okolnosti důležité pro rozhodnutí věci, okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její provedení, i okolnosti důležité pro postup trestního řízení.
výpověď obviněného a svědků
znalecké posudky
věcné a listinné důkazy důležité pro tr. řízení a ohledání
Pod pojem rozsah dokazování rozumíme okruh důkazů, ...
Pod pojem rozsah dokazování rozumíme okruh důkazů, které jsou třeba pro zjištění předmětu dokazování.
rozsah dokazování
a) zda se stal skutek
b) zda ho spáchal obviněný
c) podstatné okolnosti, které mají vliv na posouzení nebezpečnosti činu
d) podstatné okolnosti k posouzení osobních poměru pachatele
e) podstatné okolnosti pro stanovení nároku na výši škody
f) okolnosti, které vedly k tr. činnosti nebo umožnily její spáchání
Důkaz získaný nezákonným postupem nebo z donucení nesmí být použit v řízení.
Okruh okolností, které bude třeba v konkrétním případě dokazovat, je nutno tedy určit vzhledem k povaze tohoto případu, ale i vzhledem ke stadiu procesu, v němž se dokazování provádí. Tak např. v přípravném řízení mají policejní orgány povinnost dokazovat v potřebném rozsahu všechny základní skutečnosti pro posouzení.
V přípravném řízení – závisí rozsah dokazování na příslušné formě přípravného řízení závislé od právní kvalifikace skutku.
rozsah dokazování
a) zda se stal skutek
b) zda ho spáchal obviněný
c) podstatné okolnosti, které mají vliv na posouzení nebezpečnosti činu
d) podstatné okolnosti k posouzení osobních poměru pachatele
e) podstatné okolnosti pro stanovení nároku na výši škody
f) okolnosti, které vedly k tr. činnosti nebo umožnily její spáchání
Důkaz získaný nezákonným postupem nebo z donucení nesmí být použit v řízení.
Okruh okolností, které bude třeba v konkrétním případě dokazovat, je nutno tedy určit vzhledem k povaze tohoto případu, ale i vzhledem ke stadiu procesu, v němž se dokazování provádí. Tak např. v přípravném řízení mají policejní orgány povinnost dokazovat v potřebném rozsahu všechny základní skutečnosti pro posouzení.
V přípravném řízení – závisí rozsah dokazování na příslušné formě přípravného řízení závislé od právní kvalifikace skutku.
Obsah dovolání je zákonem přesně vymezen.
Obsah dovolání je zákonem přesně vymezen. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i za jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soud s odkazem na zákonné ustanovení § 265b písm a) až j), o které se dovolání opírá.
Řízení před dovolacím soudem a jeho rozhodnutí -Nejvyšší soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců. Dospěl-li však senát NS při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od prvního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soud, postoupí věc k rozhodnutí velkému senátu kolegia.
Nové projednání a rozhodnutí věci - orgán, jemuž NS nařídil, aby věc projednal a rozhodl (soud nebo státní zástupce), je vázán právním názorem, který NS v rozhodnutí o dovolání vyslovil (§ 265s odst. 1), a je povinen provést všechny procesní úkony, které NS nařídil. Rozsah nového projednání a rozhodnutí je vytčen rozhodnutím NS.
Otázka č. 18. Vydání a odnětí věci
§ 78 Povinnost k vydání věci - týká se věci důležité pro tr. řízení, tu je povinen na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a je jí nutno pro tr. řízení zajistit. Existuje povinnost věc na vyzvání vydat, pokud nevyhoví, může být věc odňata - netýká se listin, jejichž obsah je zakázán vyslýchat. Výzvu k vydání věci dává předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán
Řízení před dovolacím soudem a jeho rozhodnutí -Nejvyšší soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců. Dospěl-li však senát NS při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od prvního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soud, postoupí věc k rozhodnutí velkému senátu kolegia.
Nové projednání a rozhodnutí věci - orgán, jemuž NS nařídil, aby věc projednal a rozhodl (soud nebo státní zástupce), je vázán právním názorem, který NS v rozhodnutí o dovolání vyslovil (§ 265s odst. 1), a je povinen provést všechny procesní úkony, které NS nařídil. Rozsah nového projednání a rozhodnutí je vytčen rozhodnutím NS.
Otázka č. 18. Vydání a odnětí věci
§ 78 Povinnost k vydání věci - týká se věci důležité pro tr. řízení, tu je povinen na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a je jí nutno pro tr. řízení zajistit. Existuje povinnost věc na vyzvání vydat, pokud nevyhoví, může být věc odňata - netýká se listin, jejichž obsah je zakázán vyslýchat. Výzvu k vydání věci dává předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán
§ 79 Odnětí věci -
§ 79 Odnětí věci - nebyla-li věc vydána pro tr. řízení. Na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce nebo policejního orgánu, policejní orgán potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Odnětí věci provádí buď sám orgán, který příkaz vydal nebo policejní orgán (ten může věc odejmout bez souhlasu státního zástupce, pokud věc nesnese odkladu). Osobě, které byla věc odňata se vydává ihned písemné potvrzení nebo opis protokolu
§ 79a Zajištění peněžních prostředků na účtu banky - určeny ke spáchání TČ nebo byly ke spáchání přímo užity, jsou výnosem z trestné činnosti. Rozhodnutí se doručuje bance a po provedení i majiteli účtu
rozhodnutí obsahuje: číslo účtu a kód banky a uvedení zajištěné peněžní částky v příslušné měně - majitel účtu může kdykoli požádat o zrušení nebo omezení zajištění
§ 79c - možnost zajistit zaknihované cenné papíry - středisko cenných papírů nebo banka zřídí majiteli zvláštní účet, na kterém začne tyto cenné papíry vést
§80 - není-li věci už třeba a nepřichází v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal. Uplatňuje-li nárok někdo jiný, vydá se mu, pokud není pochyb, že na ni nárok má - při pochybnostech je dána věc do úschovy a osoba musí uplatnit svůj nárok v řízení občanskoprávním. Pokud osoba věc nepřevezme, věc se prodá a částka za ní ztržená je uložena do úschovy soudu. Pokud by se věc zkazila, prodá se a částka jde opět do úschovy soudu
§ 79a Zajištění peněžních prostředků na účtu banky - určeny ke spáchání TČ nebo byly ke spáchání přímo užity, jsou výnosem z trestné činnosti. Rozhodnutí se doručuje bance a po provedení i majiteli účtu
rozhodnutí obsahuje: číslo účtu a kód banky a uvedení zajištěné peněžní částky v příslušné měně - majitel účtu může kdykoli požádat o zrušení nebo omezení zajištění
§ 79c - možnost zajistit zaknihované cenné papíry - středisko cenných papírů nebo banka zřídí majiteli zvláštní účet, na kterém začne tyto cenné papíry vést
§80 - není-li věci už třeba a nepřichází v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal. Uplatňuje-li nárok někdo jiný, vydá se mu, pokud není pochyb, že na ni nárok má - při pochybnostech je dána věc do úschovy a osoba musí uplatnit svůj nárok v řízení občanskoprávním. Pokud osoba věc nepřevezme, věc se prodá a částka za ní ztržená je uložena do úschovy soudu. Pokud by se věc zkazila, prodá se a částka jde opět do úschovy soudu
rozsudek může napadnout § 246 :
a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku
b) obžalovaný – výrok, který se ho týká
c) zúčastněná osoba proti zabrání věci
d) poškozený pro nesprávnost výroku o náhradě škody
lhůta a místo podání § 248 - u soudu, proti jehož výroku v rozsudku směřuje, do 8 dnů od doručení opisu
obsah § 249- musí být patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán, které vady jsou vytýkány
Ihned po vyhlášení rozsudku se může oprávněná osoba odvolání výslovně vzdát (§250), zpět vzetí: než se soud odebere k závěrečné poradě, může osoba, která odvolání podala ho vzít zpět
Nesplňuje-li odvolání náležitosti, vyzve předseda senátu osobu k jejich odstranění
O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud, o rozsudku krajského soudu jako soudu, který rozhodoval v 1. stupni rozhoduje nadřízený vrchní soud
Předmět odvolání -předmětem odvolání mohou být všechny rozsudky soudů prvního stupně.
Předmětem odvolání mohou být: 1. všechny výroky rozsudku
2. okolnost, že takový výrok nebyl učiněn (§ 246 odst. 2)
3. řízení předcházející rozsudku, pokud porušení ustanovení o tomto řízení mohlo způsobit, že výrok chybí (§ 246 odst. 2). Není přípustné odvolání jen proti odůvodnění rozsudku.
Důvody odvolání
1. pro nesprávnost výroků rozsudku (§ 246 odst. 1) – error in iudicando
b) obžalovaný – výrok, který se ho týká
c) zúčastněná osoba proti zabrání věci
d) poškozený pro nesprávnost výroku o náhradě škody
lhůta a místo podání § 248 - u soudu, proti jehož výroku v rozsudku směřuje, do 8 dnů od doručení opisu
obsah § 249- musí být patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán, které vady jsou vytýkány
Ihned po vyhlášení rozsudku se může oprávněná osoba odvolání výslovně vzdát (§250), zpět vzetí: než se soud odebere k závěrečné poradě, může osoba, která odvolání podala ho vzít zpět
Nesplňuje-li odvolání náležitosti, vyzve předseda senátu osobu k jejich odstranění
O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud, o rozsudku krajského soudu jako soudu, který rozhodoval v 1. stupni rozhoduje nadřízený vrchní soud
Předmět odvolání -předmětem odvolání mohou být všechny rozsudky soudů prvního stupně.
Předmětem odvolání mohou být: 1. všechny výroky rozsudku
2. okolnost, že takový výrok nebyl učiněn (§ 246 odst. 2)
3. řízení předcházející rozsudku, pokud porušení ustanovení o tomto řízení mohlo způsobit, že výrok chybí (§ 246 odst. 2). Není přípustné odvolání jen proti odůvodnění rozsudku.
Důvody odvolání
1. pro nesprávnost výroků rozsudku (§ 246 odst. 1) – error in iudicando
2. Proto, že výrok nebyl učiněn (§ 246 odst. 2) -
2. Proto, že výrok nebyl učiněn (§ 246 odst. 2) - ačkoli podle povahy projednávané věci rozsudku měl být. Jde jen o jednu z vad procesněprávních.
3. Pro porušení ustanovení předcházejícím rozsudku – error in procedendo – pokud toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo chybí (§ 246 odst. 2).
Řízení u soudu prvního stupně-úkolem tohoto soudu není rozhodovat o odvolání. Soud prvního stupně nemůže zamítnout odvolání podané neoprávněnou osobou nebo podané opožděně ani je odmítnout jako odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Jeho posláním je především odstranit nedostatky náležitosti obsahu odvolání uvedených v § 249 odst. 1 a poskytnout stranám možnost vyjádřit se k podanému Odvolání.
Stížnost - je jediným opravným prostředkem řádným proti usnesení orgánů činných v trestním řízení.
Rozhodnutí o stížnosti - o stížnosti rozhoduje nadřízený orgán zásadně. Za určitých podmínek může o stížnosti rozhodovat též orgán, pro jehož usnesení stížnost směřuje (§ 146 odst. 1 – autoremedura). O stížnosti proti usnesení Okresního státního zástupce rozhoduje místně odpovídajících Okresní soud a o stížnosti proti usnesení Krajského státního zástupce rozhoduje místně odpovídající Krajský soud. Orgán rozhodující o stížnosti přezkoumá její přípustnost, zda byla podána oprávněnou osobou a zda nebyla vzatá zpět. Pokud ji shledá přípustnou, pak přezkoumá napadené usnesení v celé šíři.
3. Pro porušení ustanovení předcházejícím rozsudku – error in procedendo – pokud toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo chybí (§ 246 odst. 2).
Řízení u soudu prvního stupně-úkolem tohoto soudu není rozhodovat o odvolání. Soud prvního stupně nemůže zamítnout odvolání podané neoprávněnou osobou nebo podané opožděně ani je odmítnout jako odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Jeho posláním je především odstranit nedostatky náležitosti obsahu odvolání uvedených v § 249 odst. 1 a poskytnout stranám možnost vyjádřit se k podanému Odvolání.
Stížnost - je jediným opravným prostředkem řádným proti usnesení orgánů činných v trestním řízení.
Rozhodnutí o stížnosti - o stížnosti rozhoduje nadřízený orgán zásadně. Za určitých podmínek může o stížnosti rozhodovat též orgán, pro jehož usnesení stížnost směřuje (§ 146 odst. 1 – autoremedura). O stížnosti proti usnesení Okresního státního zástupce rozhoduje místně odpovídajících Okresní soud a o stížnosti proti usnesení Krajského státního zástupce rozhoduje místně odpovídající Krajský soud. Orgán rozhodující o stížnosti přezkoumá její přípustnost, zda byla podána oprávněnou osobou a zda nebyla vzatá zpět. Pokud ji shledá přípustnou, pak přezkoumá napadené usnesení v celé šíři.
Otázka č. 17. Mimořádné opravné prostředky
Dovolání § 265a - lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu, který rozhodl ve 2. stupni a zákon to připouští
důvody: rozhodl věcně nepříslušný soud, ve věci rozhodl vyloučený orgán, obviněný neměl v řízení obhájce, bylo porušeno ustanovení o přítomnosti obviněného v hl. líčení nebo ve veřejném zasedání, trestní stíhání proti obviněnému bylo nepřípustné, byl nesprávně posouzen skutek, uložen trest nepřípustný nebo mimo trestní sazbu.
§ 256c – o dovolání rozhoduje Nejvyšší soud
§ 265d - oprávněné osoby pro podání dovolání:
nejvyšší státní zástupce
obviněný
§ 265e - u soudu, který rozhodl ve věci jako soud 1. stupně – do 2 měsíců od doručení rozhodnutí
§ 265j - dovolací soud dovolání zamítne, shledá-li, že není důvodné, § 265k – je -li dovolání důvodné: zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část, -po zrušení napadeného rozhodnutí je nutné vydat nové rozhodnutí § 265l – to přikáže Nejvyšší soud zpravidla soudu, o jehož rozhodnutí jde. Soud tedy věc znovu projedná a rozhodne znovu. Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení přípustný opravný prostředek § 265m.
§ 265a - Nejvyšší soud může také sám po zrušení rozhodnutí sám hned rozhodnout ve věci rozsudkem
§ 265r - veřejné zasedání, účast státního zástupce povinná
důvody: rozhodl věcně nepříslušný soud, ve věci rozhodl vyloučený orgán, obviněný neměl v řízení obhájce, bylo porušeno ustanovení o přítomnosti obviněného v hl. líčení nebo ve veřejném zasedání, trestní stíhání proti obviněnému bylo nepřípustné, byl nesprávně posouzen skutek, uložen trest nepřípustný nebo mimo trestní sazbu.
§ 256c – o dovolání rozhoduje Nejvyšší soud
§ 265d - oprávněné osoby pro podání dovolání:
nejvyšší státní zástupce
obviněný
§ 265e - u soudu, který rozhodl ve věci jako soud 1. stupně – do 2 měsíců od doručení rozhodnutí
§ 265j - dovolací soud dovolání zamítne, shledá-li, že není důvodné, § 265k – je -li dovolání důvodné: zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část, -po zrušení napadeného rozhodnutí je nutné vydat nové rozhodnutí § 265l – to přikáže Nejvyšší soud zpravidla soudu, o jehož rozhodnutí jde. Soud tedy věc znovu projedná a rozhodne znovu. Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení přípustný opravný prostředek § 265m.
§ 265a - Nejvyšší soud může také sám po zrušení rozhodnutí sám hned rozhodnout ve věci rozsudkem
§ 265r - veřejné zasedání, účast státního zástupce povinná
Obsah trestního příkazu (§ 314f) je možno ...
Obsah trestního příkazu (§ 314f) je možno rozvrhnout do tří částí:
a) úvodní část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,
b) výroková část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,
c) poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.
Rozhodnutí svého druhu - Tzv. rozhodnutí svého druhu jsou např.: obžaloba (§ 176 a násl.), příkaz k zatčení (§ 69 odst. 2), zatýkací rozkaz (§ 376 odst. 2), příkaz k domovní prohlídce (§ 83 odst. 1) aj.
Rozhodnutí svého druhu jsou rozhodnutími orgánů činných v trestním řízení, která mají zvláštní formu odlišnou od usnesení, rozsudku a trestního příkazu. Rozhodují se jimi otázky, pro které nevyhovuje forma usnesení vzhledem k povaze těchto rozhodnutí, specifickému obsahu, odlišnému způsobu doručování. Některé úkony orgánů činných v trestním řízení blízkým svým obsahem rozhodnutí, mají povahu procesního opatření (jako např. zadržení obviněného, ustanovení obhájce, přibrání znalce aj.). Jde o neformální úkony proti nimž není přípustný opravný prostředek. Trestní řád připouští v rámci trestního řízení i rozhodnutí jiných orgánů, například ministra spravedlnosti (§ 327 odst. 1, § 382 odst. 1), prezidenta republiky (§ 366), nejvyššího státního zastupitelství (§ 383a), Ministerstva spravedlnosti (§ 383b), aniž stanoví trestní řád podrobnosti.
a) úvodní část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,
b) výroková část, která obsahuje výrok o vině a uloženém trestu a výrok o náhradě škody, jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn,
c) poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.
Rozhodnutí svého druhu - Tzv. rozhodnutí svého druhu jsou např.: obžaloba (§ 176 a násl.), příkaz k zatčení (§ 69 odst. 2), zatýkací rozkaz (§ 376 odst. 2), příkaz k domovní prohlídce (§ 83 odst. 1) aj.
Rozhodnutí svého druhu jsou rozhodnutími orgánů činných v trestním řízení, která mají zvláštní formu odlišnou od usnesení, rozsudku a trestního příkazu. Rozhodují se jimi otázky, pro které nevyhovuje forma usnesení vzhledem k povaze těchto rozhodnutí, specifickému obsahu, odlišnému způsobu doručování. Některé úkony orgánů činných v trestním řízení blízkým svým obsahem rozhodnutí, mají povahu procesního opatření (jako např. zadržení obviněného, ustanovení obhájce, přibrání znalce aj.). Jde o neformální úkony proti nimž není přípustný opravný prostředek. Trestní řád připouští v rámci trestního řízení i rozhodnutí jiných orgánů, například ministra spravedlnosti (§ 327 odst. 1, § 382 odst. 1), prezidenta republiky (§ 366), nejvyššího státního zastupitelství (§ 383a), Ministerstva spravedlnosti (§ 383b), aniž stanoví trestní řád podrobnosti.
Otázka č. 16. Řádné opravné prostředky
Opravnými prostředky podle trestního řádu jsou stížnost, odvolání, stížnost pro porušení zákona a dovolání , nebo odpor. Řádnými opravnými prostředky – odvolání, stížnost – lze ji napadnout každý rozsudek soudu prvního stupně a usnesení OČTŘ. Mimořádní opravné prostředky – dovolání.
1. základní rysy odvolání
a) odvolání je přípustné proti všem rozsudkům soudů prvního stupně (§ 245 odst. 1)
b) právo odvolat se proti rozsudku se poskytuje širokému okruhu osob
c) lhůta k podání odvolání začíná plynout až po doručení rozsudku a je dostatečně dlouhá – osm dní
d) odvolání je co do způsobu jeho podání, tak i co do formy a obsahu zbaveno každého zbytečného formalismu atd.
2. Odvolací právo vytváří předpoklady pro důslednou kontrolu práce soudů prvního stupně a sjednocování judikatury.
3. Důsledná ochrana práv stran zúčastněných v odvolacím řízení
4. Odvolání je typem řádného opravného prostředku proti rozsudku
5. Význačným rysem odvolání je jednoduchost, rychlost a hospodárnost řízení a jeho všestranná zpřístupnění
1. základní rysy odvolání
a) odvolání je přípustné proti všem rozsudkům soudů prvního stupně (§ 245 odst. 1)
b) právo odvolat se proti rozsudku se poskytuje širokému okruhu osob
c) lhůta k podání odvolání začíná plynout až po doručení rozsudku a je dostatečně dlouhá – osm dní
d) odvolání je co do způsobu jeho podání, tak i co do formy a obsahu zbaveno každého zbytečného formalismu atd.
2. Odvolací právo vytváří předpoklady pro důslednou kontrolu práce soudů prvního stupně a sjednocování judikatury.
3. Důsledná ochrana práv stran zúčastněných v odvolacím řízení
4. Odvolání je typem řádného opravného prostředku proti rozsudku
5. Význačným rysem odvolání je jednoduchost, rychlost a hospodárnost řízení a jeho všestranná zpřístupnění
obsah:
obsah: označení orgánu, den a místo rozhodnutí, výrok + zákonné ustanovení, odůvodnění, poučení opravném prostředku
zjednodušené usnesení: po vyhlášení ve veřejném zasedání se obviněný nebo jiná oprávněná osoba a státní zástupce vzdali práva stížnosti, toto usnesení neobsahuje odůvodnění
Vyhlášení § 135- jsou vyhlašována jen ta, která byla učiněna při úkonu prováděném za účasti osoby, které se toto omezení týká, usnesení v hlavním líčení
Oznamování § 137 - osobě, které se přímo týká a osobě, která k němu dala podnět, popř. obhájci, zák. zástupci
-usnesení soudu se oznamuje státnímu zástupci, dále v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, pokud toto není možné – doručí se opis.
Rozsudek i usnesení je třeba :
usnést - Porada a hlasování (§126 – 127)
- obsah rozhodnutí senátu se určuje hlasováním, předchází mu porada, která je jako hlasování tajné.
- při poradě a hlasování nesmí být kromě soudců, přísedících a zapisovatele přítomen nikdo další (§127/odst. 1)
- rozhoduje se většinou hlasů
- přísedící hlasují před soudci
- předseda senátu hlasuje naposledy
zjednodušené usnesení: po vyhlášení ve veřejném zasedání se obviněný nebo jiná oprávněná osoba a státní zástupce vzdali práva stížnosti, toto usnesení neobsahuje odůvodnění
Vyhlášení § 135- jsou vyhlašována jen ta, která byla učiněna při úkonu prováděném za účasti osoby, které se toto omezení týká, usnesení v hlavním líčení
Oznamování § 137 - osobě, které se přímo týká a osobě, která k němu dala podnět, popř. obhájci, zák. zástupci
-usnesení soudu se oznamuje státnímu zástupci, dále v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, pokud toto není možné – doručí se opis.
Rozsudek i usnesení je třeba :
usnést - Porada a hlasování (§126 – 127)
- obsah rozhodnutí senátu se určuje hlasováním, předchází mu porada, která je jako hlasování tajné.
- při poradě a hlasování nesmí být kromě soudců, přísedících a zapisovatele přítomen nikdo další (§127/odst. 1)
- rozhoduje se většinou hlasů
- přísedící hlasují před soudci
- předseda senátu hlasuje naposledy
vyhlásit - vyhlášení rozsudku (§128)
-vyhlášením se rozumí jeho oznámení či sdělení ústní formou
-vyhlašuje předseda senátu: jménem republiky + plné znění výroku, alespoň podstatná část odůvodnění, poučení o opravném prostředku
-rozsudek se vyhlašuje zpravidla ihned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo
-je třeba vyhlásit veřejně
Vyhotovit (§129) – písemně, podepisuje ho předseda senátu a ten kdo ho vypracoval
Oznámit -doručení (§130) - opis se zašle: obžalovanému, státnímu zástupci, zúčastněným osobám, poškozenému (při uplatňování náhrady škody) a přítomným vyhlášení rozsudku (např. obhájce, zák. zástupce atd.)
Právní moc rozhodnutí - pravomocné je takové rozhodnutí, které nelze napadnout a změnit řádným opravným prostředkem. Rozhodnutí nabývá právní moci jestliže:
1) zákon proti němu nepřipouští řádný opravný prostředek ( stížnost, odvolání). 2) jestliže zákon sice připouští řádný opravný prostředek, ale nebyl ve lhůtě podán, oprávněné osoby se opravného prostředku výslovně vzdaly nebo opravný prostředek byl zamítnut.
Trestní příkaz - v řízení před samosoudcem. Jde o případ, kdy je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.
-vyhlašuje předseda senátu: jménem republiky + plné znění výroku, alespoň podstatná část odůvodnění, poučení o opravném prostředku
-rozsudek se vyhlašuje zpravidla ihned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo
-je třeba vyhlásit veřejně
Vyhotovit (§129) – písemně, podepisuje ho předseda senátu a ten kdo ho vypracoval
Oznámit -doručení (§130) - opis se zašle: obžalovanému, státnímu zástupci, zúčastněným osobám, poškozenému (při uplatňování náhrady škody) a přítomným vyhlášení rozsudku (např. obhájce, zák. zástupce atd.)
Právní moc rozhodnutí - pravomocné je takové rozhodnutí, které nelze napadnout a změnit řádným opravným prostředkem. Rozhodnutí nabývá právní moci jestliže:
1) zákon proti němu nepřipouští řádný opravný prostředek ( stížnost, odvolání). 2) jestliže zákon sice připouští řádný opravný prostředek, ale nebyl ve lhůtě podán, oprávněné osoby se opravného prostředku výslovně vzdaly nebo opravný prostředek byl zamítnut.
Trestní příkaz - v řízení před samosoudcem. Jde o případ, kdy je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.
b) Rozhodnutí zatímní povahy –
b) Rozhodnutí zatímní povahy – tj. usnesení o přerušení trestního stíhání, usnesení o postoupení věci jinému soudu, usnesení o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Tato rozhodnutí neřeší věc konečným způsobem, nepředstavují překážku věci rozhodnuté.
c) Podmíněné zastavení trestního stíhání: jde o rozhodnutí tzv. mezitímní, které se po uplynutí zkušební doby za podmínek § 308 odst. 3 stává rozhodnutím meritorním
Hlavní význam rozsudku – touto formou postižení pachatelů trestných činů zajišťuje stát ochranu zájmů chráněných trestním právem.
Proto trestní řád upravuje podrobně a přesně obsah i formu rozsudku (§ 120 až §125).
Každý rozsudek lze rozdělit na 4 části: 1) úvodní část – úvodní slova – jménem republiky, poté označení soudu, který rozhodl, jména a příjmení soudců a přísedících, den a místo vyhlášení a označení obžalovaného. 2) Výrokovou část – vlastní rozhodnutí, 3) odůvodnění – pokud zákon nestanoví něco jiného, 4) poučení – o opravném prostředku. Pří formulaci rozsudku platí tyto zásady: obžalovaný musí být vždy přesně označen, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou a aby nemohlo dojít k opětovnému stíhání téže osoby pro týž skutek. Výrok rozsudku – musí obsahovat výkonná ustanovení, kterých bylo použito, výrok o druhu a výši trestu, též výrok o náhradě škody a výrok o uložení ochranného opatření, pokud o něm bylo rozhodnuto.
c) Podmíněné zastavení trestního stíhání: jde o rozhodnutí tzv. mezitímní, které se po uplynutí zkušební doby za podmínek § 308 odst. 3 stává rozhodnutím meritorním
Hlavní význam rozsudku – touto formou postižení pachatelů trestných činů zajišťuje stát ochranu zájmů chráněných trestním právem.
Proto trestní řád upravuje podrobně a přesně obsah i formu rozsudku (§ 120 až §125).
Každý rozsudek lze rozdělit na 4 části: 1) úvodní část – úvodní slova – jménem republiky, poté označení soudu, který rozhodl, jména a příjmení soudců a přísedících, den a místo vyhlášení a označení obžalovaného. 2) Výrokovou část – vlastní rozhodnutí, 3) odůvodnění – pokud zákon nestanoví něco jiného, 4) poučení – o opravném prostředku. Pří formulaci rozsudku platí tyto zásady: obžalovaný musí být vždy přesně označen, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou a aby nemohlo dojít k opětovnému stíhání téže osoby pro týž skutek. Výrok rozsudku – musí obsahovat výkonná ustanovení, kterých bylo použito, výrok o druhu a výši trestu, též výrok o náhradě škody a výrok o uložení ochranného opatření, pokud o něm bylo rozhodnuto.
V odůvodnění soud uvádí, ...
V odůvodnění soud uvádí, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy skutková zjištění opíral, odůvodnění má pak význam i při přezkoumání rozsudku soudem vyššího stupně. Odůvodnění se nevyhotovuje u rozsudku samosoudce, pokud se státní zástupce i obžalovaný vzdali odvolání (platí pouze pro písemné vyhotovení rozsudku).
Formální záležitosti rozsudku – písemná forma, podpis oprávněného pracovníka a kulaté razítko se státním znakem.
Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon výslovně stanoví; v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením. Za určitých podmínek může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz.
Existuje ještě rozhodnutí svého druhu.
§134 – 138 Usnesení - usnesení jsou mnohem různorodější než rozsudek. Lze jimi rozhodnout i o vině (zastavit trestní stíhání obviněného), nelze jimi však uznat obviněného vinným. Lze jimi dokonce i zrušit rozhodnutí ve věc samé, učiněné rozsudkem (např. v rámci opravného řízení), zjistí-li se, že je nesprávné. Mnohotvárnost usnesení proto nedovoluje určovat obsah tak podrobně, jako obsah rozsudku. Je podobný obsahu rozsudku, ale je jednodušší než forma rozsudku.
Formální záležitosti rozsudku – písemná forma, podpis oprávněného pracovníka a kulaté razítko se státním znakem.
Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon výslovně stanoví; v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením. Za určitých podmínek může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz.
Existuje ještě rozhodnutí svého druhu.
§134 – 138 Usnesení - usnesení jsou mnohem různorodější než rozsudek. Lze jimi rozhodnout i o vině (zastavit trestní stíhání obviněného), nelze jimi však uznat obviněného vinným. Lze jimi dokonce i zrušit rozhodnutí ve věc samé, učiněné rozsudkem (např. v rámci opravného řízení), zjistí-li se, že je nesprávné. Mnohotvárnost usnesení proto nedovoluje určovat obsah tak podrobně, jako obsah rozsudku. Je podobný obsahu rozsudku, ale je jednodušší než forma rozsudku.
Hlavní líčení je ústní a důkaz výpověďmi svědků, ...
Hlavní líčení je ústní a důkaz výpověďmi svědků, znalců, obžalovaného se provádí tak, že soud uvedené osoby sám vyslýchá, svědek nevyslechnutý nesmí být přítomen výslechu obžalovaného nebo jiných svědků
§ 211- místo výslechu svědka lze číst protokol o jeho výpovědi i v případě, kdy zemřel, je nezvěstný, pobývá dlouhodobě v cizině nebo je dlouhodobě nemocný a nelze ho proto vyslechnout přímo. Také v případě, kdy šlo o neodkladný a neopakovatelný úkon. Protokol o dřívější výpovědi svědka se čte také v případech, kdy svědek se v podstatných bodech odchyluje. Posudky, zprávy a další listiny jako důkazy se přečtou a umožní se do nich nahlédnout stranám, svědkům a znalcům; následuje dotaz na obžalovaného, zda se k nim chce vyjádřit (vyjádření se zapíše do protokolu). Oprávněné osoby jako je státní zástupce, zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškození, jejich zmocněnci mohou se souhlasem předsedy senátu klást otázky vyslýchaným.
Závěr hlavního líčení tvoří závěrečné řeči a to v pořadí: státní zástupce, poškozený, zúčastněná osoba, obhájce obžalovaného popř. obžalovaný. Obsah závěrečných řečí trestní řád nijak nevymezuje.
Pro překážku může být hlavní líčení v jakémkoli stádiu odročeno se stanovením dne, kdy bude pokračovat.
Rozhodnutí soudu - soud se opírá o skutečnosti a důkazy, které strany předložily a provedly, popř. které sám doplnil
§ 211- místo výslechu svědka lze číst protokol o jeho výpovědi i v případě, kdy zemřel, je nezvěstný, pobývá dlouhodobě v cizině nebo je dlouhodobě nemocný a nelze ho proto vyslechnout přímo. Také v případě, kdy šlo o neodkladný a neopakovatelný úkon. Protokol o dřívější výpovědi svědka se čte také v případech, kdy svědek se v podstatných bodech odchyluje. Posudky, zprávy a další listiny jako důkazy se přečtou a umožní se do nich nahlédnout stranám, svědkům a znalcům; následuje dotaz na obžalovaného, zda se k nim chce vyjádřit (vyjádření se zapíše do protokolu). Oprávněné osoby jako je státní zástupce, zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškození, jejich zmocněnci mohou se souhlasem předsedy senátu klást otázky vyslýchaným.
Závěr hlavního líčení tvoří závěrečné řeči a to v pořadí: státní zástupce, poškozený, zúčastněná osoba, obhájce obžalovaného popř. obžalovaný. Obsah závěrečných řečí trestní řád nijak nevymezuje.
Pro překážku může být hlavní líčení v jakémkoli stádiu odročeno se stanovením dne, kdy bude pokračovat.
Rozhodnutí soudu - soud se opírá o skutečnosti a důkazy, které strany předložily a provedly, popř. které sám doplnil
§ 221 – vrácení věci státnímu zástupci ...
§ 221 – vrácení věci státnímu zástupci (nastala změna okolností případu)
§ 222 – postoupení věci z důvodu nepříslušnosti
§ 223 – zastavení tr. stíhání (na základě důvodů stanovených v zákoně)
§ 224 přerušení tr. stíhání (např. nelze-li obžalovanému doručit předvolání k hlavnímu líčení a jeho přítomnost je stanovena) jinak
Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon výslovně stanoví; v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením. Trestní řád stanoví, že za určitých podmínek (§ 314e a násl) může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz. Z uvedeného vyplývá, že trestní řád zná čtyři základní způsoby rozhodnutí: rozsudek, trestní příkaz, usnesení, rozhodnutí svého druhu. ROZSUDEK ve smyslu vinen nebo zproštěn viny
Otázka č. 15. Rozsudek a usnesení
Rozsudkem rozhoduje soud ve věci samé. Způsoby rozhodnutí soudu v hlavním líčení
a) rozhodnutí meritorní povahy – tj. odsuzující a zprošťující rozsudek, usnesení o zastavení trestního stíhání, usnesení o schválení narovnání, usnesení o postoupení věci mimosoudnímu orgánu. Toto rozhodnutí po nabytí právní moci představují překážku věci rozhodnuté.
§ 222 – postoupení věci z důvodu nepříslušnosti
§ 223 – zastavení tr. stíhání (na základě důvodů stanovených v zákoně)
§ 224 přerušení tr. stíhání (např. nelze-li obžalovanému doručit předvolání k hlavnímu líčení a jeho přítomnost je stanovena) jinak
Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon výslovně stanoví; v ostatních případech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením. Trestní řád stanoví, že za určitých podmínek (§ 314e a násl) může samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz. Z uvedeného vyplývá, že trestní řád zná čtyři základní způsoby rozhodnutí: rozsudek, trestní příkaz, usnesení, rozhodnutí svého druhu. ROZSUDEK ve smyslu vinen nebo zproštěn viny
Otázka č. 15. Rozsudek a usnesení
Rozsudkem rozhoduje soud ve věci samé. Způsoby rozhodnutí soudu v hlavním líčení
a) rozhodnutí meritorní povahy – tj. odsuzující a zprošťující rozsudek, usnesení o zastavení trestního stíhání, usnesení o schválení narovnání, usnesení o postoupení věci mimosoudnímu orgánu. Toto rozhodnutí po nabytí právní moci představují překážku věci rozhodnuté.
Nepřítomnost obžalovaného lze s výjimkou ...
Nepřítomnost obžalovaného lze s výjimkou je-li ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo jde-li o TČ s trestem odnětí svobody převyšující 5 let. Hlavní líčení zahájí předseda senátu sdělením věci, která bude projednávána. Poté zjistí, zda se dostavily osoby, které byly předvolány nebo vyrozuměny a zjistí jejich totožnost. U osob, u kterých je třeba zachovat lhůtu k přípravě, zjistí, zda tato lhůta byla zachována. Pokud se některá z předvolaných stran nedostavila, soud po slyšení přítomných stran rozhodne, zda líčení provede nebo odročí (§ 205). Poté předseda senátu vyzve státní zástupce, aby přednesl obžalobu. Pokud k přednesení obžaloby nedojde, nejsou splněny podmínky pro konání hlavního líčení. Po přednesení obžaloby předseda senátu zjistí, co navrhuje poškozený.Jestliže právo uplatňuje poškozená osoba, které toto právo zřejmě nepřísluší, soud usnesením rozhodne, že ji poškozeného k hlavnímu líčení nepřipouští (§ 206 odst. 3). Pokud je počet poškozených mimořádně vysoký, může předseda senátu rozhodnout, že poškození mohou svá práva uplatňovat prostřednictvím zmocněnců (§ 44 odst. 2).
4. Řízení hlavního líčení - řízení a dokazování provádí předseda senátu, je povinen dbát, aby byla zachována důstojnost a vážnost soudního jednání, osoby, které ruší pořádek může předseda senátu vykázat.
Dokazování - výslech obžalovaného provádí předseda senátu
4. Řízení hlavního líčení - řízení a dokazování provádí předseda senátu, je povinen dbát, aby byla zachována důstojnost a vážnost soudního jednání, osoby, které ruší pořádek může předseda senátu vykázat.
Dokazování - výslech obžalovaného provádí předseda senátu
1. Příprava hlavního líčení § 196 -
1. Příprava hlavního líčení § 196 - doručení obžaloby – obviněnému, ze kterého se stává obžalovaný, obhájci, poškozenému popř. zákonnému zástupci obžalovaného
2. Nařízení hlavního líčení § 198 - den hlavního líčení stanoví předseda senátu, musí být zachována lhůta k přípravě na hlavní líčení.
Vyrozumění o hlavním líčení dodá: státnímu zástupci, zákonnému zástupci pokud je, obhájci, poškozenému, zúčastněné osobě, poškozenému, popř. zmocněnci. K hlavnímu líčení je nutno předvolat osoby, jejichž přítomnost u hlavního líčení je nutná. Je možno přítomnost předvolaných osob, které se k hlavnímu líčení nedostaví, vynucovat předvedením (§ 90, § 98) nebo uložením pořádkové pokuty. K hlavnímu líčení se předvolává: obžalovaný, svědci, znalci. Ostatní osoby se pouze vyrozumívají. Z osob, které se o hlavním líčení vyrozumívají, je u hlavního líčení nutná přítomnost státního zástupce a při nutné obhajobě obhájce, jejichž přítomnost je možno vynucovat postupem podle § 66 odst. 3.
§199 - jednání se koná zásadně veřejně, jsou však možné výjimky dle § 201 např. odepřít přístup nezletilým atd.
3. Zahájení hlavního líčení § 202 - Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu, zapisovatele a státního zástupce. Stálou přítomností se rozumí nepřetržitá fyzická přítomnost těchto osob v jednací síni, kde hlavní líčení probíhá, od jeho počátku až do konce.
2. Nařízení hlavního líčení § 198 - den hlavního líčení stanoví předseda senátu, musí být zachována lhůta k přípravě na hlavní líčení.
Vyrozumění o hlavním líčení dodá: státnímu zástupci, zákonnému zástupci pokud je, obhájci, poškozenému, zúčastněné osobě, poškozenému, popř. zmocněnci. K hlavnímu líčení je nutno předvolat osoby, jejichž přítomnost u hlavního líčení je nutná. Je možno přítomnost předvolaných osob, které se k hlavnímu líčení nedostaví, vynucovat předvedením (§ 90, § 98) nebo uložením pořádkové pokuty. K hlavnímu líčení se předvolává: obžalovaný, svědci, znalci. Ostatní osoby se pouze vyrozumívají. Z osob, které se o hlavním líčení vyrozumívají, je u hlavního líčení nutná přítomnost státního zástupce a při nutné obhajobě obhájce, jejichž přítomnost je možno vynucovat postupem podle § 66 odst. 3.
§199 - jednání se koná zásadně veřejně, jsou však možné výjimky dle § 201 např. odepřít přístup nezletilým atd.
3. Zahájení hlavního líčení § 202 - Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu, zapisovatele a státního zástupce. Stálou přítomností se rozumí nepřetržitá fyzická přítomnost těchto osob v jednací síni, kde hlavní líčení probíhá, od jeho počátku až do konce.
V těchto případech se věc vrací do přípravního řízení.
V těchto případech se věc vrací do přípravního řízení. Může tedy státní zástupce sám nebo s pomocí pol. orgánu pokračovat ve vyšetřování, popřípadě trestní stíhání zastavit, přerušit a samozřejmě taky podat novou obžalobu, a to buď věcně nezměněnou nebo upravenou. Podáním a zastupováním obžaloby u soudu plní státní zástupce funkci veřejného žalobce.
Obžaloba musí obsahovat:
a) označení stát. zástupce, den sepsání obžaloby
b) osobní a další údaje obviněného
c) žalobní návrh, popsán skutek, o jaký TČ jde s uvedením trestní sazby
d) odůvodnění s uvedením důkazů
+ návrh na uložení ochranného léčení nebo ochranou výchovu, popř. zbrání věci
Návrh na ochranné opatření
Vedle obžaloby může státní zástupce uzavřít přípravné řízení návrhem na ochranné opatření (§ 178), jestliže jsou pro to splněny zákonné předpoklady.
Předběžné projednání obžaloby – nepovinné stádium TŘ, následuje po ukončení přípravného řízení ještě před hlavním líčením.
§ 185 - obžalobu přezkoumá předseda senátu, posoudí, zda je nutno ji předběžně projednat nebo lze-li nařídit hlavní líčení
Obžaloba musí obsahovat:
a) označení stát. zástupce, den sepsání obžaloby
b) osobní a další údaje obviněného
c) žalobní návrh, popsán skutek, o jaký TČ jde s uvedením trestní sazby
d) odůvodnění s uvedením důkazů
+ návrh na uložení ochranného léčení nebo ochranou výchovu, popř. zbrání věci
Návrh na ochranné opatření
Vedle obžaloby může státní zástupce uzavřít přípravné řízení návrhem na ochranné opatření (§ 178), jestliže jsou pro to splněny zákonné předpoklady.
Předběžné projednání obžaloby – nepovinné stádium TŘ, následuje po ukončení přípravného řízení ještě před hlavním líčením.
§ 185 - obžalobu přezkoumá předseda senátu, posoudí, zda je nutno ji předběžně projednat nebo lze-li nařídit hlavní líčení
§ 186 - důvody předběžného projednání:
a) věc přísluší jinému soudu
b) postoupení věci jinému orgánu
c) okolnosti odůvodňující zastavení nebo přerušení trestního stíhání
d) jiné ustanovení trestního zákona
e) chyby v přípravném řízení
f) není potřebný rozsah základní skutkové podstaty
§187 - způsob předběžného projednání obžaloby:
- neveřejné zasedání (pokud je to potřebné pro rozhodnutí soudu je možné zasedání veřejné)
- soud přezkoumá vždy celou obžalobu
- soud přezkoumá úplnost důkazního materiálu a vydá rozhodnutí
§ 192 - pokud je obviněný ve vazbě: rozhodne o dalším trvání vazby
Otázka č. 14. Hlavní líčení
Nejdůležitější stádium TŘ, ve kterém se rozhoduje o vině a trestu, předcházející stádia TŘ jsou jen zákonem předepsanou a nezbytnou přípravou na hl. líčení. Hl. líčení lze konat pouze na základě obžaloby a předmětem může být jen skutek uvedený v obžalobě. Vedoucí a rozhodující úlohu při hlavní líčení má soud, státní zástupce ztrácí oprávnění rozhodovat a stává se procesní stranou. Senát, zapisovatel a státní zástupce musí být přítomni nepřetržitě, obhájce – jen pokud se jedná o nutnou obhajobu. Ze zákona – 4 stádia hlavního líčení – zahájení, dokazování, závěr a rozhodnutí soudu v hlavním líčení.
b) postoupení věci jinému orgánu
c) okolnosti odůvodňující zastavení nebo přerušení trestního stíhání
d) jiné ustanovení trestního zákona
e) chyby v přípravném řízení
f) není potřebný rozsah základní skutkové podstaty
§187 - způsob předběžného projednání obžaloby:
- neveřejné zasedání (pokud je to potřebné pro rozhodnutí soudu je možné zasedání veřejné)
- soud přezkoumá vždy celou obžalobu
- soud přezkoumá úplnost důkazního materiálu a vydá rozhodnutí
§ 192 - pokud je obviněný ve vazbě: rozhodne o dalším trvání vazby
Otázka č. 14. Hlavní líčení
Nejdůležitější stádium TŘ, ve kterém se rozhoduje o vině a trestu, předcházející stádia TŘ jsou jen zákonem předepsanou a nezbytnou přípravou na hl. líčení. Hl. líčení lze konat pouze na základě obžaloby a předmětem může být jen skutek uvedený v obžalobě. Vedoucí a rozhodující úlohu při hlavní líčení má soud, státní zástupce ztrácí oprávnění rozhodovat a stává se procesní stranou. Senát, zapisovatel a státní zástupce musí být přítomni nepřetržitě, obhájce – jen pokud se jedná o nutnou obhajobu. Ze zákona – 4 stádia hlavního líčení – zahájení, dokazování, závěr a rozhodnutí soudu v hlavním líčení.
§ 45 - možnost zákonného zástupce popř. opatrovníka.
§ 45 - možnost zákonného zástupce popř. opatrovníka. V tomto případě uplatnění nároku na náhradu škody přechází i na právního nástupce
§ 45a -veškeré písemnosti jsou zasílány na uvedenou adresu (v případě určeného zmocněnce – pouze jemu)
§ 46 - povinnost OČTŘ poučit poškozeného o jeho právech a zjištění nároku poškozeného
§47 odst. 1- možnost zajištění pravděpodobné výše škody na majetku obviněného, pokud by uspokojení bylo mařeno nebo ztěžováno
- rozhoduje o tom soud na návrh státního zástupce nebo poškozené, v přípravném řízení rozhoduje státní zástupce na návrh poškozeného
-soud nebo státní zástupce vyhotoví usnesení o zajištění majetku, které obsahuje především zákaz nakládat s uvedenými věcmi
zajistit nelze: a) peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory obviněného
b) pohledávky (odměny z pracovně právního nebo obdobného poměru, výplatu výživného, dávky nemocenského a důchodového pojištění) a to do částky životního minima
§ 48 - zajištění se ruší:
a) pominou-li důvody
b) bylo-li trestní stíhání zastaveno nebo byl soudem vysloven zprošťující rozsudek
c) uplynuly 2 měsíce od nabytí právní moci rozsudku nebo nabylo právní moci usnesení o postoupení věci jinému orgánu
§ 45a -veškeré písemnosti jsou zasílány na uvedenou adresu (v případě určeného zmocněnce – pouze jemu)
§ 46 - povinnost OČTŘ poučit poškozeného o jeho právech a zjištění nároku poškozeného
§47 odst. 1- možnost zajištění pravděpodobné výše škody na majetku obviněného, pokud by uspokojení bylo mařeno nebo ztěžováno
- rozhoduje o tom soud na návrh státního zástupce nebo poškozené, v přípravném řízení rozhoduje státní zástupce na návrh poškozeného
-soud nebo státní zástupce vyhotoví usnesení o zajištění majetku, které obsahuje především zákaz nakládat s uvedenými věcmi
zajistit nelze: a) peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory obviněného
b) pohledávky (odměny z pracovně právního nebo obdobného poměru, výplatu výživného, dávky nemocenského a důchodového pojištění) a to do částky životního minima
§ 48 - zajištění se ruší:
a) pominou-li důvody
b) bylo-li trestní stíhání zastaveno nebo byl soudem vysloven zprošťující rozsudek
c) uplynuly 2 měsíce od nabytí právní moci rozsudku nebo nabylo právní moci usnesení o postoupení věci jinému orgánu
Je-li počet poškozených enormně vysoký, ...
Je-li počet poškozených enormně vysoký, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, že poškození mohou svá práva uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí.
Nepředloží-li poškozený své vyjádření k trestnímu stíhání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu.
Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.
Souhlasu poškozeného s trestním stíháním se však neuplatní (§ 163a):
- činem vyjmenovaným v § 163 odst. 1 byla způsobena smrt,
- poškozený není schopen dát souhlas s trestním stíhání pro duševní poruchu, pro kterou byl zbaven způsobilost k právním úkonům omezena,
- poškozený je osoba mladší 15 let,
- z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.
Každý poškozený má právo:
- nahlížet do spisů
- činit návrhy na doplnění dokazování
- účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání o odvolání
- před skončením řízení se vyjádřit k věci
Nepředloží-li poškozený své vyjádření k trestnímu stíhání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu.
Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě.
Souhlasu poškozeného s trestním stíháním se však neuplatní (§ 163a):
- činem vyjmenovaným v § 163 odst. 1 byla způsobena smrt,
- poškozený není schopen dát souhlas s trestním stíhání pro duševní poruchu, pro kterou byl zbaven způsobilost k právním úkonům omezena,
- poškozený je osoba mladší 15 let,
- z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.
Každý poškozený má právo:
- nahlížet do spisů
- činit návrhy na doplnění dokazování
- účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání o odvolání
- před skončením řízení se vyjádřit k věci
Poškozený má několik dalších procesních práv, nejvýznamnějšími jsou:
- možnost podat opravný prostředek – stížnost proti dvěma konečným rozhodnutím v přípravném řízení, a to proti usnesení o zastavení trestního stíhání (§ 172 odst. 3) a usnesení o postoupení věci jinému orgánu (§ 171 odst. 2).
Rozhodování o nároku poškozeného
O nároku poškozeného rozhoduje soud jen tehdy, je-li řízení ukončeno vydáním rozsudku. Zprostí-li soud obžalovaného obžaloby, odkáže vždy poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem (§ 229 odst. 3).
Otázka č. 13. Obžaloba a předběžné projednání obžaloby
§ 176 – 179 Obžaloba - výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu. Vyrozumí o tom obviněného, obhájce a poškozeného. Obžalobu podává státní zástupce u příslušného soudu, může být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání. I po podání obžaloby může státní zástupce požádat policejní orgán o opatření důkazu, který potřebuje k zastupování obžaloby v řízení před soudem. Stane-li se, že po podání obžaloby vyjdou najevo např. nové skutkové okolnosti, které mají vliv na právní posouzení případu, umožňuje zákon v § 182 státnímu zástupci vzít obžalobu zpět; po zahájení hlavního líčení však jen tehdy, pokud obžalovaný netrvá na jeho pokračování.
Rozhodování o nároku poškozeného
O nároku poškozeného rozhoduje soud jen tehdy, je-li řízení ukončeno vydáním rozsudku. Zprostí-li soud obžalovaného obžaloby, odkáže vždy poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem (§ 229 odst. 3).
Otázka č. 13. Obžaloba a předběžné projednání obžaloby
§ 176 – 179 Obžaloba - výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu. Vyrozumí o tom obviněného, obhájce a poškozeného. Obžalobu podává státní zástupce u příslušného soudu, může být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání. I po podání obžaloby může státní zástupce požádat policejní orgán o opatření důkazu, který potřebuje k zastupování obžaloby v řízení před soudem. Stane-li se, že po podání obžaloby vyjdou najevo např. nové skutkové okolnosti, které mají vliv na právní posouzení případu, umožňuje zákon v § 182 státnímu zástupci vzít obžalobu zpět; po zahájení hlavního líčení však jen tehdy, pokud obžalovaný netrvá na jeho pokračování.
Otázka č. 11. Zúčastněná osoba
Zúčastěnou osobou je ten, jehož věc byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána, není-li v řízení obviněným. Zúčastněná osoba je spjata svými zájmy s obviněným; má však stejně jako poškozený právo uplatňovat své stanovisko k otázce viny a trestu jen potud, pokud to souvisí s jejím vlastním postavením; může zlepšit postavení obviněného tím, že použije práva zvolit mu obhájce.
Zúčastněná osoba tedy může:
- nahlížet do spisů
- je vyrozuměna o hlavním líčení
- má právo při hlavním líčení klást otázky
- navrhovat doplnění dokazování
- přednést závěrečnou řeč
- podat odvolání, jež může směřovat pouze proti výroku o zabrání věci
- nemůže ovšem – stejně jako poškozený – podat návrh na povolení obnovy řízení
Na rozdíl od poškozeného nemá zúčastněná osoba nárok na náhradu nákladů; sama pak – na rozdíl od obžalovaného – není povinna náklady trestního řízení státu hradit. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zúčastněnou osobu o jejích právech poučit a poskytnout jí možnost jejího uplatnění O zabrání věci může být rozhodnuto buď rozsudkem (a to pochopitelně i zprošťujícím) nebo ve veřejném zasedání usnesením.
Zúčastněná osoba tedy může:
- nahlížet do spisů
- je vyrozuměna o hlavním líčení
- má právo při hlavním líčení klást otázky
- navrhovat doplnění dokazování
- přednést závěrečnou řeč
- podat odvolání, jež může směřovat pouze proti výroku o zabrání věci
- nemůže ovšem – stejně jako poškozený – podat návrh na povolení obnovy řízení
Na rozdíl od poškozeného nemá zúčastněná osoba nárok na náhradu nákladů; sama pak – na rozdíl od obžalovaného – není povinna náklady trestního řízení státu hradit. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zúčastněnou osobu o jejích právech poučit a poskytnout jí možnost jejího uplatnění O zabrání věci může být rozhodnuto buď rozsudkem (a to pochopitelně i zprošťujícím) nebo ve veřejném zasedání usnesením.
Zastupování poškozeného a zúčastněné osoby
Nejsou-li poškozený nebo zúčastněná osoba plně způsobilí k právním úkonům, vykonává jejich práva v trestním řízení jejich zákonný zástupce (§ 42 odst. 3, § 45 odst. 1). V případě, že nezletilá osoba nabude v průběhu zletilosti, ať již dovršením 18 let nebo uzavřením manželství, práva zákonného zástupce zanikají. Pokud zákonný zástupce nemůže vykonávat práva uvedená v § 45 odst. 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může k výkonu těchto práv ustanovit opatrovníka (§ 45 odst. 2). A analogicky podle § 45 odst. 2 v případě, že nelze doručit rozsudek poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody a který je neznámého pobytu nebo je pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelný. Poškozený a zúčastněná osoba se mohou zastupovat zmocněncem (§ 50 odst. 1) - nemůže jím být ten, kdo je předvolán jako svědek, znalec nebo tlumočník (§ 50 odst. 2). Nemajetný poškozený může být za určitých podmínek (srov. předchozí výklad a ustanovení § 51a) zastoupen zmocněncem – advokátem. Zákonný zástupce může nechat poškozeného nebo zúčastněnou osobu zastupovat zmocněncem, kterého mu k tomuto účelu zvolí. Zmocněnec zúčastněné osoby a poškozeného je oprávněn činit za zúčastněnou osobu nebo poškozeného návrhy a podávat za ně žádosti a opravné prostředky; je též oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit zúčastněná osoba nebo poškozený (§ 51). Poškozený má za podmínek § 154 nárok též na náhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce.
Otázka č. 12. Poškozený v trestním řízení
§ 43 -ten, kterému bylo TČ ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná újma x poškozený není ten, komu nebyla způsobena újma zaviněným pachatele (její vznik není v příčinné souvislosti s TČ). Poškozeným může být jak fyz. tak práv. osoba. Poškozený může dát trestním oznámením podnět k trestnímu stíhání. Trestní řád rozlišuje dvě skupiny poškozených: 1) poškození, kteří mohou žádat náhradu škody (§ 43 odst. 3, § 228 odst. ), 2) poškození bez tohoto oprávnění
Práva: činit návrhy na doplnění dokazování
- nahlížet do spisů
- účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání
- před skončením řízení se k věci vyjádřit
Nárok: náhrada škody (je potřeba ji uplatnit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování). Poškozený může uplatňovat své nároky na náhradu škody přímo v trestním řízení. Subjektem řízení není každý poškozený, ale pouze takový, který má podle zákona proti obžalovanému nárok na náhradu škody, a to na náhradu majetkové škody, tj. škody, kterou lze vyjádřit v penězích. Soud je oprávněn v odsuzujícím rozsudku uložit povinnost k náhradě škody. Návrh podle § 43 odst. 3 nelze podat, jestliže o nároku na náhradu škody již bylo rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném příslušném řízení (§ 44 odst. 3). Není tedy překážkou, že poškozený podal již žalobu u civilního soudu – nelze však uplatňovat nárok, o němž již bylo rozhodnuto (nemusí být pravomocné).
§ 44 -oprávnění poškozeného nemůže vykonávat spoluobviněný
Práva: činit návrhy na doplnění dokazování
- nahlížet do spisů
- účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání
- před skončením řízení se k věci vyjádřit
Nárok: náhrada škody (je potřeba ji uplatnit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování). Poškozený může uplatňovat své nároky na náhradu škody přímo v trestním řízení. Subjektem řízení není každý poškozený, ale pouze takový, který má podle zákona proti obžalovanému nárok na náhradu škody, a to na náhradu majetkové škody, tj. škody, kterou lze vyjádřit v penězích. Soud je oprávněn v odsuzujícím rozsudku uložit povinnost k náhradě škody. Návrh podle § 43 odst. 3 nelze podat, jestliže o nároku na náhradu škody již bylo rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném příslušném řízení (§ 44 odst. 3). Není tedy překážkou, že poškozený podal již žalobu u civilního soudu – nelze však uplatňovat nárok, o němž již bylo rozhodnuto (nemusí být pravomocné).
§ 44 -oprávnění poškozeného nemůže vykonávat spoluobviněný
§38 Ustanovený obhájce -
§38 Ustanovený obhájce - nezvolí-li se ho obviněný sám nebo jiná k tomu oprávněná osoba je mu obhájce ustanoven
§40 - ustanovený obhájce je povinen obhajobu převzít, možnost zproštění a ustanovení jiného obhájce z důležitých důvodu a na žádost
§41 - Povinnosti a práva obhájce: poskytnou obviněnému potřebnou právní pomoc, již v přípravném řízení činit za obviněného návrhy, podávat žádosti, opravné prostředky, nahlížet do spisů a účastnit se vyšetřovacích úkonů, vyžádat si předem kopie nebo průpisy protokolů o každém úkonu tr. řízení (OČTŘ jsou povinny vyhovět), náklady s tím spojené je povinen obhájce uhradit
Výrazným oprávněním je možnost rozmluvy s obviněným, který je ve vazbě, bez přítomnosti třetích osob. Obhájce je v řízení před soudem oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit obviněný. Po vyslechnutí svědků soudem má právo klást otázky. Při hlavním líčení je obhájce oprávněn přednést závěrečnou řeč a ve veřejném zasedání konečný návrh. Mimořádný opravný prostředek – dovolání – může podat obviněný jen prostřednictvím obhájce.Zmocnění obhájce může být omezeno jen na určitý úsek řízení. Zmocnění dále může být omezeno k provedení jen jediného úkonu. Po provedení úkonu, takto vymezená plná moc končí a tím i obhajoba. K dalším úkonům je potřeba udělit novou plnou moc.Veškerá činnost obhájce v trestním řízení musí být veden ku prospěchu obviněného. Advokát je ze zákona povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděl při výkonu obhajoby (tj. v souvislosti s poskytováním právních služeb) a této povinnosti ho může zprostit pouze klient.Podle zákona o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, a nikoliv tedy jakékoliv jeho zájmy anebo jakékoliv jeho požadavky.
§40 - ustanovený obhájce je povinen obhajobu převzít, možnost zproštění a ustanovení jiného obhájce z důležitých důvodu a na žádost
§41 - Povinnosti a práva obhájce: poskytnou obviněnému potřebnou právní pomoc, již v přípravném řízení činit za obviněného návrhy, podávat žádosti, opravné prostředky, nahlížet do spisů a účastnit se vyšetřovacích úkonů, vyžádat si předem kopie nebo průpisy protokolů o každém úkonu tr. řízení (OČTŘ jsou povinny vyhovět), náklady s tím spojené je povinen obhájce uhradit
Výrazným oprávněním je možnost rozmluvy s obviněným, který je ve vazbě, bez přítomnosti třetích osob. Obhájce je v řízení před soudem oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit obviněný. Po vyslechnutí svědků soudem má právo klást otázky. Při hlavním líčení je obhájce oprávněn přednést závěrečnou řeč a ve veřejném zasedání konečný návrh. Mimořádný opravný prostředek – dovolání – může podat obviněný jen prostřednictvím obhájce.Zmocnění obhájce může být omezeno jen na určitý úsek řízení. Zmocnění dále může být omezeno k provedení jen jediného úkonu. Po provedení úkonu, takto vymezená plná moc končí a tím i obhajoba. K dalším úkonům je potřeba udělit novou plnou moc.Veškerá činnost obhájce v trestním řízení musí být veden ku prospěchu obviněného. Advokát je ze zákona povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděl při výkonu obhajoby (tj. v souvislosti s poskytováním právních služeb) a této povinnosti ho může zprostit pouze klient.Podle zákona o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, a nikoliv tedy jakékoliv jeho zájmy anebo jakékoliv jeho požadavky.
Jiné osoby s obhajovacími právy
Zákonný zástupce obviněného, který vykonává obhajovací práva v zastoupení osoby, proti níž se trestní řízení vede, tedy jejím jménem.
Kdo je zákonným zástupcem obviněného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, stanoví občanský zákoník a zákon o rodině. Výčet práv zákonného zástupce je uveden v § 34 odst. 1. Tato práva může vykonávat i proti vůli obviněného. V případech, kdy zákonný zástupce tato práva vykonávat nemůže a je zde nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může k výkonu těchto práv obviněnému ustanovit opatrovníka.
Osoby se samostatnými obhajovacími právy jsou některé osoby obviněnému blízké a orgán péče mládeže.
Tyto osoby vykonávají obhajovací práva ve prospěch obviněného vlastním jménem (§ 37 odst. 1, § 142 odst. 2, § 247 odst. 2 a § 294 a násl.). Příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, manžel a druh mohou podávat v jeho prospěch stížnost, mohou podat stížnost proti usnesení o vzetí do vazby a ochranném léčení ve prospěch obviněného, mohou podat návrh na zahlazení odsouzení, mohou obviněnému zvolit obhájce.
Orgán péče o mládež
• se doručuje opis obžaloby,
• se doručuje opis rozsudku a usnesení,
• vyrozumívá se o hlavním líčení a veřejném zasedání,
• má právo při těchto soudních jednáních činit návrhy,
• má právo klást vyslýchaným otázky,
• má právo pronést závěrečnou řeč,
• má právo podávat opravné prostředky ve prospěch mladistvého, a to i proti jeho vůli
Kdo je zákonným zástupcem obviněného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, stanoví občanský zákoník a zákon o rodině. Výčet práv zákonného zástupce je uveden v § 34 odst. 1. Tato práva může vykonávat i proti vůli obviněného. V případech, kdy zákonný zástupce tato práva vykonávat nemůže a je zde nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může k výkonu těchto práv obviněnému ustanovit opatrovníka.
Osoby se samostatnými obhajovacími právy jsou některé osoby obviněnému blízké a orgán péče mládeže.
Tyto osoby vykonávají obhajovací práva ve prospěch obviněného vlastním jménem (§ 37 odst. 1, § 142 odst. 2, § 247 odst. 2 a § 294 a násl.). Příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, manžel a druh mohou podávat v jeho prospěch stížnost, mohou podat stížnost proti usnesení o vzetí do vazby a ochranném léčení ve prospěch obviněného, mohou podat návrh na zahlazení odsouzení, mohou obviněnému zvolit obhájce.
Orgán péče o mládež
• se doručuje opis obžaloby,
• se doručuje opis rozsudku a usnesení,
• vyrozumívá se o hlavním líčení a veřejném zasedání,
• má právo při těchto soudních jednáních činit návrhy,
• má právo klást vyslýchaným otázky,
• má právo pronést závěrečnou řeč,
• má právo podávat opravné prostředky ve prospěch mladistvého, a to i proti jeho vůli
Návrh podá prostřednictvím státního zástupce, ...
Návrh podá prostřednictvím státního zástupce, jde-li o přípravné řízení, eventuálně prostřednictvím soudu, který koná řízení v prvním stupni. Totéž platí pro případ, kdy byl obhájce obviněnému ustanoven. Proti rozhodnutí předsedy senátu nebo soudce, jde-li o přípravné řízení, je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
Cítí-li se obviněný na svých právech zkrácen -může se domáhat nápravy využitím svého práva podávat opravné prostředky proti rozhodnutím policejního orgánu, státního zástupce i osudu.
Otázka č. 10. Obhájce v tr. řízení
§35 - Obhájcem může být pouze advokát. Při poskytování právních služeb, včetně obhajoby, je advokát nezávislý, je však vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta, avšak v případech, kdy jsou příkazy klienta v rozporu se zákonem, musí je omítnout. Advokát se v rámci svého pověření svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem, hovoříme o tzv. substituci, a při jednotlivých úkonech může zastoupit koncipient. Koncipient nemůže advokáta zastoupit v řízení před krajským soudem jednajícím jako soud prvního stupně a v řízení před Vrchním a Nejvyšším soudem. Obhajoba prováděná současně více obhájci má několik výhod. Zejména specializaci obhájců v kauzách, kolektivní posuzování otázek a širší konzultační činnost, rozdělení úkolů při přípravě obhajoby i při jejím provádění v různých stadiích trestního řízení.
Cítí-li se obviněný na svých právech zkrácen -může se domáhat nápravy využitím svého práva podávat opravné prostředky proti rozhodnutím policejního orgánu, státního zástupce i osudu.
Otázka č. 10. Obhájce v tr. řízení
§35 - Obhájcem může být pouze advokát. Při poskytování právních služeb, včetně obhajoby, je advokát nezávislý, je však vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta, avšak v případech, kdy jsou příkazy klienta v rozporu se zákonem, musí je omítnout. Advokát se v rámci svého pověření svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem, hovoříme o tzv. substituci, a při jednotlivých úkonech může zastoupit koncipient. Koncipient nemůže advokáta zastoupit v řízení před krajským soudem jednajícím jako soud prvního stupně a v řízení před Vrchním a Nejvyšším soudem. Obhajoba prováděná současně více obhájci má několik výhod. Zejména specializaci obhájců v kauzách, kolektivní posuzování otázek a širší konzultační činnost, rozdělení úkolů při přípravě obhajoby i při jejím provádění v různých stadiích trestního řízení.
Jestliže se tedy obviněný zvolí dva nebo ...
Jestliže se tedy obviněný zvolí dva nebo více obhájců, je povinen zároveň orgánu činnému v trestním řízení, kterého z obhájců zmocnil k doručování písemností. Pokud tak neučiní, určí takového obhájce předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce. Týž obhájce může v téže věci obhajovat více obviněných, jejich zájmy však nesmí vzájemně kolidovat.
§ 36 nutná obhajoba: v přípravném řízení
a) vazba, výkon trestu, pozorování ve zdravotnickém ústavu
b) je-li zbaven nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům
c) řízení proti uprchlému
řízení o TČ, kde trest odnětí svobody – jehož horní hranice převyšuje 5 let, ve vykonávacím řízení – veřejné zasedání
a) omezena nebo zbavena způsobilost k právním úkonům
b) vazba
c) pochybnosti o způsobilosti se hájit
I když se jedná o případy nutné obhajoby, není obviněný zbaven svého základního práva obhájce si dle vlastní vůle zvolit. Pokud tak neučiní, platí ustanovení o ustavování obhájce.
§ 37 Zvolený obhájce - oprávněná osoba zvolí obhájce vlastním jménem a zásadně na své náklady. Obviněný musí s volbou souhlasit, pokud nejde o osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům nebo s omezenou, neboť v tomto případě může být tak učiněno i proti jeho vůli. Vždy má přednost obhájce, který byl zvolen obviněným, před obhájcem zvoleným jinou osobou nebo obhájcem ustanoveným (§ 37 odst. 2). Obviněný může svého obhájce změnit.
§ 36 nutná obhajoba: v přípravném řízení
a) vazba, výkon trestu, pozorování ve zdravotnickém ústavu
b) je-li zbaven nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům
c) řízení proti uprchlému
řízení o TČ, kde trest odnětí svobody – jehož horní hranice převyšuje 5 let, ve vykonávacím řízení – veřejné zasedání
a) omezena nebo zbavena způsobilost k právním úkonům
b) vazba
c) pochybnosti o způsobilosti se hájit
I když se jedná o případy nutné obhajoby, není obviněný zbaven svého základního práva obhájce si dle vlastní vůle zvolit. Pokud tak neučiní, platí ustanovení o ustavování obhájce.
§ 37 Zvolený obhájce - oprávněná osoba zvolí obhájce vlastním jménem a zásadně na své náklady. Obviněný musí s volbou souhlasit, pokud nejde o osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům nebo s omezenou, neboť v tomto případě může být tak učiněno i proti jeho vůli. Vždy má přednost obhájce, který byl zvolen obviněným, před obhájcem zvoleným jinou osobou nebo obhájcem ustanoveným (§ 37 odst. 2). Obviněný může svého obhájce změnit.
§ 93 odst 1. Obviněný má dále právo ...
§ 93 odst 1. Obviněný má dále právo nahlížet do spisu, činit si z něj výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí, přičemž v přípravném řízení je toto právo omezeno (srov. § 65). V přípravném řízení může policejní orgán připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům. Tak postupuje, jestliže obviněný nemá obhájce a jde-li o výslech svědka, který má právo odepřít výpověď (§ 165 odst. 1). Naproti tomu obžalovaný má právo být přítomen vždy při projednávání věci v hlavním líčení a ve veřejném zasedání a po provedení každého důkazu musí být osudem dotázán, zda se chce vyjádřit (§ 14) a po skončení výslechu svědka nebo znalce má rovněž právo klást vyslýchanému otázky. V hlavním líčení má obžalovaný právo na závěrečnou řeč a poslední slovo. Vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, může obviněný ve svém mateřském jazyce, anebo v jazyce, o kterém uvede, že ho ovládá. Na toto navazuje ustanovení §28.
Obviněný může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě - toto právo může obviněný zrealizovat kdykoli v průběhu řízení a orgány činné v trestním řízení mají povinnost, stejně jako u jiných práv, upozornit jej na něj.
obviněný má právo činit návrhy a podávat žádosti -platí, že tak může činit v průběhu celého řízení. Obviněný je oprávněn podávat návrhy na způsob rozhodnutí a návrhy a žádosti týkající se postupu řízení, např. žádost o propuštění z vazby, žádost o navrácení lhůty.
Obviněný může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě - toto právo může obviněný zrealizovat kdykoli v průběhu řízení a orgány činné v trestním řízení mají povinnost, stejně jako u jiných práv, upozornit jej na něj.
obviněný má právo činit návrhy a podávat žádosti -platí, že tak může činit v průběhu celého řízení. Obviněný je oprávněn podávat návrhy na způsob rozhodnutí a návrhy a žádosti týkající se postupu řízení, např. žádost o propuštění z vazby, žádost o navrácení lhůty.
Obviněný může důkaz vyhledat, ...
Obviněný může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout - skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvod pro odmítnutí takového důkazu.
Obviněný má právo zvolit si obhájce a radit se s ním i během úkonů prováděných orgány činnými v trestním řízení. Obviněný si tedy obhájce zvolí sám, případně tak učiní jeho zákonný zástupce, jeho příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, druh nebo zúčastněná osoba. Tyto osoby tak mohou učinit i proti vůli obviněného, pokud tento nemá případně má omezenou způsobilost k právním úkonům. Pokud jemu obhájce ustanoven, může si zvolit obhájce nového.
Obviněný si může zvolit i několik obhájců, vždy je však povinen oznámit orgánu činném v trestním řízení, kterého z těchto obhájců zmocnil k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech trestního řízení. Pokud tak neučiní určí takového obhájce předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce. Právo radit se s obhájcem i během úkonů je omezeno tím, že v průběhu výslechu se s ním nemůže radit o tom, jak má odpovědět na již položenou otázku. Obviněný má právo žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení. Je-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu, může s ním obhájce mluvit bez přítomnosti třetích osob. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustný. Obviněnému, který nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, dává zákon právo na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Podmínkou je, že obviněný tyto skutečnosti dostatečně osvědčí v podaném a odůvodněném návrhu.
Obviněný má právo zvolit si obhájce a radit se s ním i během úkonů prováděných orgány činnými v trestním řízení. Obviněný si tedy obhájce zvolí sám, případně tak učiní jeho zákonný zástupce, jeho příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, druh nebo zúčastněná osoba. Tyto osoby tak mohou učinit i proti vůli obviněného, pokud tento nemá případně má omezenou způsobilost k právním úkonům. Pokud jemu obhájce ustanoven, může si zvolit obhájce nového.
Obviněný si může zvolit i několik obhájců, vždy je však povinen oznámit orgánu činném v trestním řízení, kterého z těchto obhájců zmocnil k přijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech trestního řízení. Pokud tak neučiní určí takového obhájce předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce. Právo radit se s obhájcem i během úkonů je omezeno tím, že v průběhu výslechu se s ním nemůže radit o tom, jak má odpovědět na již položenou otázku. Obviněný má právo žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení. Je-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu, může s ním obhájce mluvit bez přítomnosti třetích osob. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustný. Obviněnému, který nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, dává zákon právo na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Podmínkou je, že obviněný tyto skutečnosti dostatečně osvědčí v podaném a odůvodněném návrhu.
4)Odsouzený -
4)Odsouzený - ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci (§ 12 odst. 9) nebo pravomocný trestní příkaz.
Podezřelého na rozdíl od obviněného nelze vzít do vazby, lze ho pouze zadržel (může kdokoli) a pokud se jedná např. o vojáka, tak ho neprodleně předat vojenskému útvaru. Obžalovaného lze tedy dle § 75 vzít do vazby, pokud jsou pro ni dány důvody, předtím je potřeba mít povolení (rozhodnutí) státního zástupce. Výjimkou je případ, kdy si ho nelze předem opatřit, pak ho může policejní orgán vzít do vazby, ale musí to neprodleně ohlásit státnímu zástupci (nejdéle do 48 hodin)-
Postavení obviněného je v řízení upraveno zásadami: zákaz, aby obviněný byl k výpovědi nebo doznání jakýmkoliv způsobem donucován, obviněný má dále právo nevypovídat, obviněný má právo na obhajobu a kdykoliv se radit se svým obhájcem.
Obviněný má právo: právo na obhajobu - právo hájit se sám prostředky a způsobem podle vlastního rozhodnutí (tzv. materiální obhajoba)
- právo mít obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby (tzv. formální obhajoba)
- právo žádat, aby orgány činné v trestním řízení postupovaly v souladu se svými právy a povinnostmi a za součinnosti stran, objasňovaly stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch obviněného a prováděly v tomto směru důkazy i bez návrhu stran, a to jak v přípravném řízení tak v řízení před soudem. Tato práva jsou současně i povinností orgánů činných v trestním řízení
Podezřelého na rozdíl od obviněného nelze vzít do vazby, lze ho pouze zadržel (může kdokoli) a pokud se jedná např. o vojáka, tak ho neprodleně předat vojenskému útvaru. Obžalovaného lze tedy dle § 75 vzít do vazby, pokud jsou pro ni dány důvody, předtím je potřeba mít povolení (rozhodnutí) státního zástupce. Výjimkou je případ, kdy si ho nelze předem opatřit, pak ho může policejní orgán vzít do vazby, ale musí to neprodleně ohlásit státnímu zástupci (nejdéle do 48 hodin)-
Postavení obviněného je v řízení upraveno zásadami: zákaz, aby obviněný byl k výpovědi nebo doznání jakýmkoliv způsobem donucován, obviněný má dále právo nevypovídat, obviněný má právo na obhajobu a kdykoliv se radit se svým obhájcem.
Obviněný má právo: právo na obhajobu - právo hájit se sám prostředky a způsobem podle vlastního rozhodnutí (tzv. materiální obhajoba)
- právo mít obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby (tzv. formální obhajoba)
- právo žádat, aby orgány činné v trestním řízení postupovaly v souladu se svými právy a povinnostmi a za součinnosti stran, objasňovaly stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch obviněného a prováděly v tomto směru důkazy i bez návrhu stran, a to jak v přípravném řízení tak v řízení před soudem. Tato práva jsou současně i povinností orgánů činných v trestním řízení
Právo obviněného na obhajobu je ...
Právo obviněného na obhajobu je zaručeno Listinou základních práv a svobod v čl. 40 odst. 3,4 a v souvislosti s čl. 10 Ústavy Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.
Práva obviněného můžeme v podstatných otázkách zařadit do následujících skupin:
-právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat,
-právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě,
-právo činit návrhy a podávat žádosti
- právo vyhledat a předložit důkaz, navrhovat provedení důkazu a za podmínek stanovených v trestním řádu důkazy samostatně provádět (§ 215 odst. 2),
- právo zvolit si obhájce a radit se s ním,
- právo podávat opravné prostředky
Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny vždy obviněného ve všech fázích trestního řízení o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.
Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat.
Práva obviněného můžeme v podstatných otázkách zařadit do následujících skupin:
-právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat,
-právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě,
-právo činit návrhy a podávat žádosti
- právo vyhledat a předložit důkaz, navrhovat provedení důkazu a za podmínek stanovených v trestním řádu důkazy samostatně provádět (§ 215 odst. 2),
- právo zvolit si obhájce a radit se s ním,
- právo podávat opravné prostředky
Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny vždy obviněného ve všech fázích trestního řízení o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.
Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat.
Právo odmítnout výpověď může uplatnit ...
Právo odmítnout výpověď může uplatnit v kterékoliv fázi trestního stíhání. Na počátku celého řízení je nutné, aby se obviněný obeznámil s tím, co je mu kladeno za vinu. Proti čemu se má bránit. Při zahájené trestního stíhání je povinností policejního orgánu nejpozději do zahájení prvního výslechu obviněnému doručit usnesení o zahájení trestního stíhání. Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, který nebyl uveden v usnesení o zahájení trestního stíhání, pak musí být pro tento další skutek stíhání usnesením zahájeno. Policejní orgán současně oznamuje obviněnému, jak bude tento skutek právně posouzen, a pokud by se posouzení v průběhu vyšetřování změnilo, musí být na to obviněný upozorněn (srov. § 160 odst. 1,5,6).Policejní orgán musí také po skončení vyšetřování upozornit obviněného na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění dokazování (§ 166 odst. 1).Trestní řád v § 92 odst. 1 a § 164 odst. 3 výslovně zakazuje, aby byl obviněný k výpovědi nebi doznání nucen. Při výslechu musí být šetřena jeho osobnost. Obviněný musí být poučen o právu nevypovídat, ale musí mu být také dána možnost, aby se podrobně vyjádřil k obvinění, nabídl důkazy….(§ 92 odst. 2).
Dále mohou být po souvislém vylíčení skutečnosti kladeny obviněnému otázky. Záleží vždy na úvaze obviněného, zda bude na kladené otázky odpovídat nebo ne. Bylo by porušením práva na obhajobu, pokud by byly obviněnému kladeny otázky poté, co odmítl vypovídat.
Dále mohou být po souvislém vylíčení skutečnosti kladeny obviněnému otázky. Záleží vždy na úvaze obviněného, zda bude na kladené otázky odpovídat nebo ne. Bylo by porušením práva na obhajobu, pokud by byly obviněnému kladeny otázky poté, co odmítl vypovídat.
Vrchní soud -
Vrchní soud - nerozhoduje jako soud prvního stupně. Vrchnímu soudu přísluší rozhodovat o odvolání a stížnostech proti rozhodnutím podřízených krajských soudů ve věcech, kde tyto soudy rozhodovaly v prvním stupni (§ 252, § 146 odst. 2 písm. c).
Nejvyšší soud - je nejvyšším soudním orgánem v ČR, který sleduje pravomocná rozhodnutí vrchních soudů zajišťuje zákonnost rozhodování mezi vrchními soudy a soudy v jejich obvodu tím, že: rozhoduje o dovolání,
- rozhoduje o stížnostech pro porušení bez ohledu na to, který orgán činný v trestním řízení napadené rozhodnutí vydal,
- zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů,
- rozhoduje v některých dalších zákonem stanovených případech § 10 odst. 2, § 24, § 380 odst. 3, § 284a, § 284e, § 383c.
§18 Místní příslušnost - řízení koná soud, v jehož obvodu byl TČ spáchán, nelze-li to zjistit tak ten, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje nebo kde čin vyšel najevo
§19 - Společná řízení proti všem obviněným se konají tehdy, pokud tomu nebrání důležité důvody.
Obsazení soudů – Okresní soudy – projednávají řízení v 1. stupni, pokud zákon nestanoví jinak. V trestním řízení rozhoduje OS v senátech složených z předsedy senátu a přísedících. Krajský soud - rozhoduje jako soud II: stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v I. Stupni OS. KS mohou vystupovat i jako soudy I. Stupně a to pokud je nejnižší hranice odnětí min. 5 let. Pokud KS rozhoduje v I. Stupni – je tvořen 1 soudcem a 2 přísedícími, při rozhodování ve II. Stupni je tvořen senát 3 soudci. Vrchní soudy a Nejvyšší soud - rozhodují v senátech.
Nejvyšší soud - je nejvyšším soudním orgánem v ČR, který sleduje pravomocná rozhodnutí vrchních soudů zajišťuje zákonnost rozhodování mezi vrchními soudy a soudy v jejich obvodu tím, že: rozhoduje o dovolání,
- rozhoduje o stížnostech pro porušení bez ohledu na to, který orgán činný v trestním řízení napadené rozhodnutí vydal,
- zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů,
- rozhoduje v některých dalších zákonem stanovených případech § 10 odst. 2, § 24, § 380 odst. 3, § 284a, § 284e, § 383c.
§18 Místní příslušnost - řízení koná soud, v jehož obvodu byl TČ spáchán, nelze-li to zjistit tak ten, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje nebo kde čin vyšel najevo
§19 - Společná řízení proti všem obviněným se konají tehdy, pokud tomu nebrání důležité důvody.
Obsazení soudů – Okresní soudy – projednávají řízení v 1. stupni, pokud zákon nestanoví jinak. V trestním řízení rozhoduje OS v senátech složených z předsedy senátu a přísedících. Krajský soud - rozhoduje jako soud II: stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v I. Stupni OS. KS mohou vystupovat i jako soudy I. Stupně a to pokud je nejnižší hranice odnětí min. 5 let. Pokud KS rozhoduje v I. Stupni – je tvořen 1 soudcem a 2 přísedícími, při rozhodování ve II. Stupni je tvořen senát 3 soudci. Vrchní soudy a Nejvyšší soud - rozhodují v senátech.
Otázka č. 8. Policejní orgán a jeho úkoly v tr. řízení
policejní orgány jsou: obvodní oddělení (zabývají se TČ neznámých pachatelů, u nichž je trestní sazba do 3 let), skupina kriminální policie a vyšetřování (SKPV - komisaři, zabývají se dále TČ známých pachatelů), celní orgány, vojenská policie
Úkolem policejního orgánu je prověřovat trestní oznámení a vyšetřovat trestné činy (zákon o Policii ČR a trestní řád).
Při vyšetřování postupuje policejní orgán z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu vyhledány důkazy k objasnění základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu. Kromě případů, kdy je podle zákona potřebný souhlas státního zástupce, činí policejní orgán všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za jejich zákonné a včasné provedení. Státní zástupce je oprávněn v rámci výkonu svého dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení dávat policejnímu orgánu závazné pokyny k vyšetřování trestných činů.
Jejich pravomoc končí do §160 - zahájení tr. stíhání. Provádějí i zkrácené řízení, které spočívá pouze v záznamech, které se předávají státnímu zástupci, řízení zahajuje soud.
§53 úkony: provádějí ve svém obvodu zpravidla sami (viz výše), ostatní na dožádání soudu, státního zástupce, jiného policejního orgánu atd.
Úkolem policejního orgánu je prověřovat trestní oznámení a vyšetřovat trestné činy (zákon o Policii ČR a trestní řád).
Při vyšetřování postupuje policejní orgán z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu vyhledány důkazy k objasnění základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu. Kromě případů, kdy je podle zákona potřebný souhlas státního zástupce, činí policejní orgán všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za jejich zákonné a včasné provedení. Státní zástupce je oprávněn v rámci výkonu svého dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení dávat policejnímu orgánu závazné pokyny k vyšetřování trestných činů.
Jejich pravomoc končí do §160 - zahájení tr. stíhání. Provádějí i zkrácené řízení, které spočívá pouze v záznamech, které se předávají státnímu zástupci, řízení zahajuje soud.
§53 úkony: provádějí ve svém obvodu zpravidla sami (viz výše), ostatní na dožádání soudu, státního zástupce, jiného policejního orgánu atd.
§55 Protokol se sepíše o každém ...
§55 Protokol se sepíše o každém úkonu v tr. řízení.
Podání může mít: ústní podobu (do protokolu), písemnou, elektronickou, může být také podáno telegrafem, faxem nebo dálnopisem.
Ústně do protokolu znamená vyslechnout o okolnostech, osobních poměrech, důkazech, výši škody, zda je oznamovatel zároveň poškozený a zda žádá, aby soud rozhodl o jeho nároku na náhradu škody.
Otázka č. 9. Obviněný v tr. řízení
Osoba, proti které se vede trestní řízení a která je v průběhu řízení označována různými způsoby, jako podezřelý, obviněný či odsouzený. Tato označení vyjadřují její různé postavení a práva, která jí v průběhu řízení zákon poskytuje.
1)Podezřelý - je ten, kdo byl zadržen a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání, tedy do doby sdělení obvinění. Dále je podezřelým osoba, proti níž bylo vedeno tzv. zkrácené přípravné řízení, a to od okamžiku zahájení jejího výslechu, při které, jí musí být sděleno, z čeho je osoba podezřelá, do okamžiku, kdy státní zástupce podal návrh na potrestání u soudu
2)Obviněný - je ten, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání - sděleno obvinění a až do doby než bylo nařízeno hlavní líčení
3)Obžalovaným - se stává po nařízení hlavního líčení (§ 12 odst. 8).
Podání může mít: ústní podobu (do protokolu), písemnou, elektronickou, může být také podáno telegrafem, faxem nebo dálnopisem.
Ústně do protokolu znamená vyslechnout o okolnostech, osobních poměrech, důkazech, výši škody, zda je oznamovatel zároveň poškozený a zda žádá, aby soud rozhodl o jeho nároku na náhradu škody.
Otázka č. 9. Obviněný v tr. řízení
Osoba, proti které se vede trestní řízení a která je v průběhu řízení označována různými způsoby, jako podezřelý, obviněný či odsouzený. Tato označení vyjadřují její různé postavení a práva, která jí v průběhu řízení zákon poskytuje.
1)Podezřelý - je ten, kdo byl zadržen a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání, tedy do doby sdělení obvinění. Dále je podezřelým osoba, proti níž bylo vedeno tzv. zkrácené přípravné řízení, a to od okamžiku zahájení jejího výslechu, při které, jí musí být sděleno, z čeho je osoba podezřelá, do okamžiku, kdy státní zástupce podal návrh na potrestání u soudu
2)Obviněný - je ten, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání - sděleno obvinění a až do doby než bylo nařízeno hlavní líčení
3)Obžalovaným - se stává po nařízení hlavního líčení (§ 12 odst. 8).
Aby nenastaly postoupením věci průtahy v řízení, ...
Aby nenastaly postoupením věci průtahy v řízení, stanoví trestní řád pro postoupení věci ve stadiu trestního stíhání určitá omezení, nepříslušný soud totiž může (a zároveň musí) věc postoupit příslušnému soudu vždy při předběžném projednání obžaloby, kdežto v hlavním líčení věc vystoupí jen soud vyššího stupně, anebo namítl-li to obžalovaný, místně příslušnému soudu (§ 222 odst. 1). Pokud by mezi soudy vznikly spory o příslušnost (zpravidla tzv. negativní kompetenční spory), řeší je soud, který je těmto soudům nejblíže společně nadřízen (§ 24). Rozhodnutím sporu o příslušnosti se děje v neveřejném zasedání a není proti němu přípustná stížnost, čímž je zabezpečeno, že nedojde ke zbytečným průtahům.
Soudní soustava
Soudnictví v trestních věcech vykonávají Okresní, Krajské, Vrchní a Nejvyšší soud.
Na území hlavního města vykonávají působnost Okresních soudů soudy Obvodní. Působnost krajského osud vykonává Městský soud. Na území Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně.
Význam a důležitost postavení: výlučně soudům je svěřeno s konečnou platností rozřešit nejdůležitější otázku trestního řízení – otázku viny a trestu.
Soudní soustava
Soudnictví v trestních věcech vykonávají Okresní, Krajské, Vrchní a Nejvyšší soud.
Na území hlavního města vykonávají působnost Okresních soudů soudy Obvodní. Působnost krajského osud vykonává Městský soud. Na území Brna vykonává působnost okresního soudu Městský soud v Brně.
Význam a důležitost postavení: výlučně soudům je svěřeno s konečnou platností rozřešit nejdůležitější otázku trestního řízení – otázku viny a trestu.
V příslušnosti rozlišujeme:
V příslušnosti rozlišujeme: Věcná příslušnost: řízení 1. stupně – jestliže zákon nestanoví něco jiného je věcně příslušný §16 okresní soud. Okresní soud je příslušný konat některé úkony další, jako např.: být činný jak soud dožádaný (§53), provádět úkony v přípravném řízení (§ 26, § 158a), kdy jde např. o rozhodnutí o vzetí do vazby;o zadržení zásilek, příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. (158f) §17 Krajský soud jedná jakou soud 1. stupně jestliže trest odnětí svobody je nejméně 5 let nebo lze uložit výjimečný trest. Týká se to těchto především TČ:
a) vlastizrada, rozvracení republiky, teror atd.
b) spáchané prostřednictvím směnek, šeku atd., kde je způsobena značná škoda nebo značný prospěch
c) porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem …
Nejvýznamnější součástí příslušnosti Krajského soud je rozhodování o opravných prostředcích. Krajský soud je též příslušný rozhodovat zejména o sporech o příslušnosti, odnětí a přikázání věci mezi podřízenými okresními soudy a o přípustnosti vydání do ciziny, jakož i konat některé další úkony (§ 53 odst. 2, § 158f)
a) vlastizrada, rozvracení republiky, teror atd.
b) spáchané prostřednictvím směnek, šeku atd., kde je způsobena značná škoda nebo značný prospěch
c) porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem …
Nejvýznamnější součástí příslušnosti Krajského soud je rozhodování o opravných prostředcích. Krajský soud je též příslušný rozhodovat zejména o sporech o příslušnosti, odnětí a přikázání věci mezi podřízenými okresními soudy a o přípustnosti vydání do ciziny, jakož i konat některé další úkony (§ 53 odst. 2, § 158f)
2. osoby, proti se kterým tr. řízení ...
2. osoby, proti se kterým tr. řízení vede (§12/odst. 7-9) - podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený
3. obhájce - zvolený (§35 – 41), ustanovený
4. poškozený
5. zúčastněná osoba
6. zástupci zájmového sdružení občanů
7. orgány sociálně právní ochrany dětí
8. svědci, znalci, tlumočníci
9. zákonní zástupci (§34)
10. pomocné osoby: zapisovatelé, probační úředníci
11. osoby se samostatnými obhajovacími právy
Strana: §12/odst. 6 je ta, proti niž se vede tr. řízení, dále zúčastněná osoby, poškozený, státní zástupce, po nařízení hl. líčení se z obviněného stává obžalovaný.
trestní řízení: řízení dle příslušného zákona, tedy odvětví, které upravuje postup subjektů, dále zákonem upravený postup OČTŘ, dalších subjektů, popř. jiných osob (zájmová sdružení občanů)
předmět trestního řízení: zjistit, zda se stal skutek, zda je TČ, kdo je pachatel, právní kvalifikace dle obecné a zvláštní části, uložení a výkon trestu (možnost uložení ochranného opatření), popř. rozhodnutí o podmíněném zastavení, posouzení a rozhodnuté o nárocích poškozeného
3. obhájce - zvolený (§35 – 41), ustanovený
4. poškozený
5. zúčastněná osoba
6. zástupci zájmového sdružení občanů
7. orgány sociálně právní ochrany dětí
8. svědci, znalci, tlumočníci
9. zákonní zástupci (§34)
10. pomocné osoby: zapisovatelé, probační úředníci
11. osoby se samostatnými obhajovacími právy
Strana: §12/odst. 6 je ta, proti niž se vede tr. řízení, dále zúčastněná osoby, poškozený, státní zástupce, po nařízení hl. líčení se z obviněného stává obžalovaný.
trestní řízení: řízení dle příslušného zákona, tedy odvětví, které upravuje postup subjektů, dále zákonem upravený postup OČTŘ, dalších subjektů, popř. jiných osob (zájmová sdružení občanů)
předmět trestního řízení: zjistit, zda se stal skutek, zda je TČ, kdo je pachatel, právní kvalifikace dle obecné a zvláštní části, uložení a výkon trestu (možnost uložení ochranného opatření), popř. rozhodnutí o podmíněném zastavení, posouzení a rozhodnuté o nárocích poškozeného
Otázka č. 7. Pravomoc a příslušnost soudů v tr. řízení
úkoly soudů: projednávat a rozhodovat spory a jiné věci spadající do jejich pravomoci
- projednávat věci trestní
- projednávat další věci stanovené např. mezinárodní smlouvu
Tyto úkoly a další související věci upravuje zákon č. 6/2002 (ustanovování soudců, druhy soudů atd.)
Soudní pravomocí se rozumí souhrn oprávnění, která zákon přiznává soudům jako státním orgánům (na rozdíl od oprávnění, která jsou přiznána jiným státním orgánům.
Příslušností se rozumí vymezení okruhu působnosti mezi soudy různých stupňů a mezi jednotlivými soudy téhož stupně.
Zásada, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, je důležitým prvkem právní jistoty. Na jedné straně dotváří a upevňuje soudcovskou nezávislost, na straně druhé pak představuje pro osoby zúčastněné na řízení záruku, že k rozhodnutí jeho věci jsou povolány soudy a soudci podle předem daných zásad.
Soudní příslušnost je určována několika znaky a to: trestného činu (stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost, objekt, proti němuž trestný čin směřuje, místo činu, souvislost s jinými trestnými činy), osoby obviněného (bydliště, pracoviště, pobyt), okolností procesní povahy (místo, kde čin vyšel najevo, podání žaloby).
- projednávat věci trestní
- projednávat další věci stanovené např. mezinárodní smlouvu
Tyto úkoly a další související věci upravuje zákon č. 6/2002 (ustanovování soudců, druhy soudů atd.)
Soudní pravomocí se rozumí souhrn oprávnění, která zákon přiznává soudům jako státním orgánům (na rozdíl od oprávnění, která jsou přiznána jiným státním orgánům.
Příslušností se rozumí vymezení okruhu působnosti mezi soudy různých stupňů a mezi jednotlivými soudy téhož stupně.
Zásada, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, je důležitým prvkem právní jistoty. Na jedné straně dotváří a upevňuje soudcovskou nezávislost, na straně druhé pak představuje pro osoby zúčastněné na řízení záruku, že k rozhodnutí jeho věci jsou povolány soudy a soudci podle předem daných zásad.
Soudní příslušnost je určována několika znaky a to: trestného činu (stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost, objekt, proti němuž trestný čin směřuje, místo činu, souvislost s jinými trestnými činy), osoby obviněného (bydliště, pracoviště, pobyt), okolností procesní povahy (místo, kde čin vyšel najevo, podání žaloby).
c)soud po podání obžaloby samostatně rozhoduje ...
c)soud po podání obžaloby samostatně rozhoduje o všech otázkách souvisejících s dalším řízením, ale rozhodnout může jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu(§220 odst.1)
d) účast státního zástupce při hlavním líčení je povinná ( § 202 odst. 1). Nestanoví-li zákon jinak, není nutná účast státního zástupce při veřejném zasedání (§ 234 odst. 2)
e) obžalovací zásada se neuplatňuje v přípravném řízení. Obžalovací zásada se uplatní jen v řízení před soudem, zejména v hlavním líčení a ve stadiu odvolacího řízení. Řízení o řádném opravném prostředku je jen pokračováním dosud neskončeného řízení. Strany mají možnost se vyjádřit k podanému opravnému prostředku, odporovat druhé straně, navrhnout nebo předložit důkazy…
Zásada obžalovací se přičítá k zásadám vztahujícím se k zahájení řízení.
Otázka č. 5. Presumpce neviny
Zásada presumpce neviny (§ 2 odst.2) - toto ustanovení říká: dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. Presumpce neviny bývá přiřazována k zásadám týkajícím se dokazování. Pro dokazování v trestním řízení se zásady presumpce neviny vyplývá, že vina musí být obviněnému prokázána zákonnými prostředky, obviněný není povinen dokazovat svojí nevinu.
d) účast státního zástupce při hlavním líčení je povinná ( § 202 odst. 1). Nestanoví-li zákon jinak, není nutná účast státního zástupce při veřejném zasedání (§ 234 odst. 2)
e) obžalovací zásada se neuplatňuje v přípravném řízení. Obžalovací zásada se uplatní jen v řízení před soudem, zejména v hlavním líčení a ve stadiu odvolacího řízení. Řízení o řádném opravném prostředku je jen pokračováním dosud neskončeného řízení. Strany mají možnost se vyjádřit k podanému opravnému prostředku, odporovat druhé straně, navrhnout nebo předložit důkazy…
Zásada obžalovací se přičítá k zásadám vztahujícím se k zahájení řízení.
Otázka č. 5. Presumpce neviny
Zásada presumpce neviny (§ 2 odst.2) - toto ustanovení říká: dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. Presumpce neviny bývá přiřazována k zásadám týkajícím se dokazování. Pro dokazování v trestním řízení se zásady presumpce neviny vyplývá, že vina musí být obviněnému prokázána zákonnými prostředky, obviněný není povinen dokazovat svojí nevinu.
Vina musí být obviněnému prokázána bezpečně.
Vina musí být obviněnému prokázána bezpečně. Jestliže po provedení všech dostupných důkazů zůstanou pochybnosti o vině obviněného a nepodaří-li se tyto pochybnosti rozptýlit dalším prováděním reálně dostupných důkazů, vynese soud vždy definitivní rozhodnutí, a to zprošťující rozsudek. Procesním důsledkem toho, že obviněný nemusí dokazovat nevinu je pravidlo, že pochybnost prospívá obviněnému – pravidlo in dubio pro reo. Pochybnosti se musí týkat otázek skutkových nikoliv právních. Presumpce neviny jako pravidlo při zacházení s obviněným se projevuje v tom, že orgány činné v trestním řízení jsou povinné postupovat vůči obviněnému nestranně a nezaujatě. Při volbě prostředků a postupů nutných ke splnění účelu trestního řízení musí orgány činné v trestním řízení obviněnému ukládat jen ta omezení, která jsou nezbytná k úspěšnému provedení trestního řízení a nejméně zatěžují obviněného.
Otázka č. 6. Subjekty a strany trestního řízení
jsou to ti činitelé, kteří mají vliv a vykonávají vlastní vliv na průběh řízení a kterým zákon k uskutečnění vlivu dává určitá procesní práva a stanové určité povinnosti. Subjektem jsou především:
1. orgány činné v tr. řízení (OČTŘ) - jimi jsou dle § 12/odst. 1 – soud, státní zástupce, policejní orgán: útvary PČR pro občany, pro tr. činnost policistů atd.: inspekce MV, vojáci: vojenská policie (příslušné orgány), vězeňská služba a BIS: pověřené orgány, celníci: celní orgány atd.
Otázka č. 6. Subjekty a strany trestního řízení
jsou to ti činitelé, kteří mají vliv a vykonávají vlastní vliv na průběh řízení a kterým zákon k uskutečnění vlivu dává určitá procesní práva a stanové určité povinnosti. Subjektem jsou především:
1. orgány činné v tr. řízení (OČTŘ) - jimi jsou dle § 12/odst. 1 – soud, státní zástupce, policejní orgán: útvary PČR pro občany, pro tr. činnost policistů atd.: inspekce MV, vojáci: vojenská policie (příslušné orgány), vězeňská služba a BIS: pověřené orgány, celníci: celní orgány atd.
Otázka č. 4. Zásada oficiality a legality, zásada obžalovací
zákon něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti a to co nejrychleji a s plným šetřením občanských práv zaručených Ústavou. Z této zásady vyplývá povinnost orgánů činných v trestním řízení provést určitý procesní úkon, jsou-li dány zákonné podmínky pro jeho provedení bez ohledu na stanovisko dotčených osob (např. obviněného, svědka, poškozeného).
V některých případech ovšem půjde o výjimku ze zásady oficiality – typicky o náhradě škody se v trestním řízení rozhoduje pouze na návrh poškozeného. Zásada oficiality platí pro všechny orgány činné v trestním řízení a pro všechna stadia trestního řízení.
Zásada legality - je vyjádřena v ustanovení § 2 odst. 3, podle něhož státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy vyplývající z ustanovení § 4 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Zásada legality tedy vyjadřuje povinnost státního zástupce dbát zákonem stanovenými prostředky, aby byl řádně a včas stíhán pachatel každého trestného činu.
Výjimky ze zásady legality
V některých případech ovšem půjde o výjimku ze zásady oficiality – typicky o náhradě škody se v trestním řízení rozhoduje pouze na návrh poškozeného. Zásada oficiality platí pro všechny orgány činné v trestním řízení a pro všechna stadia trestního řízení.
Zásada legality - je vyjádřena v ustanovení § 2 odst. 3, podle něhož státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy vyplývající z ustanovení § 4 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Zásada legality tedy vyjadřuje povinnost státního zástupce dbát zákonem stanovenými prostředky, aby byl řádně a včas stíhán pachatel každého trestného činu.
Výjimky ze zásady legality
1. Případy, kdy státní zástupce stíhat nesmí:
1. Případy, kdy státní zástupce stíhat nesmí: -jde o osoby vyňaté z pravomoci orgánů činných v trestním řízení proto, že požívají výsady a imunity podle zákona nebo mezinárodního práva (§ 10)
- je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11)
- poškozený neudělí souhlas k trestnímu stíhání v případech zákonem předpokládaných (§ 163, § 163a)
- jurisdikce státu je zúžena mezinárodními smlouvami (§ 20a odst. 2 tr. zák)
2. Případy, kdy státní zástupce nemusí (tj. může, ale nemusí) stíhat pro trestný čin
- trestní stíhání je neúčelné z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 písm. a),b). Před zahájením trestního stíhání lze z těchto důvodů věc odložit (§ 159a odst. 3). PO zahájení trestního stíhání lze trestní stíhání zastavit. Neúčelnost trestního stíhání záleží v tom, že trest k němuž může stíhání vést zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo podle očekávání postihne (§ 172 odst. 2 písm. a)), anebo v tom, že již o skutku obviněného bylo rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně, cizozemským soudem nebo úřadem a toto rozhodnutí lze považovat za postačující (§ 172 odst. 2 písm. b).
- trestní stíhání je neúčelné z důvodu uvedených v § 172 odst. 2 písm. c)
- jsou-li splněny podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání (§ 307) nebo pro narovnání (§ 309)
- je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11)
- poškozený neudělí souhlas k trestnímu stíhání v případech zákonem předpokládaných (§ 163, § 163a)
- jurisdikce státu je zúžena mezinárodními smlouvami (§ 20a odst. 2 tr. zák)
2. Případy, kdy státní zástupce nemusí (tj. může, ale nemusí) stíhat pro trestný čin
- trestní stíhání je neúčelné z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 písm. a),b). Před zahájením trestního stíhání lze z těchto důvodů věc odložit (§ 159a odst. 3). PO zahájení trestního stíhání lze trestní stíhání zastavit. Neúčelnost trestního stíhání záleží v tom, že trest k němuž může stíhání vést zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo podle očekávání postihne (§ 172 odst. 2 písm. a)), anebo v tom, že již o skutku obviněného bylo rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně, cizozemským soudem nebo úřadem a toto rozhodnutí lze považovat za postačující (§ 172 odst. 2 písm. b).
- trestní stíhání je neúčelné z důvodu uvedených v § 172 odst. 2 písm. c)
- jsou-li splněny podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání (§ 307) nebo pro narovnání (§ 309)
3. Dočasné odložení trestního stíhání (§ 159b) -
3. Dočasné odložení trestního stíhání (§ 159b) - opakem zásady legality je zásada oportunity, která umožňuje státnímu zástupci v konkrétním případě nestíhat pachatele, ačkoliv obecné podmínky pro trestní stíhání jsou splněny.
zásada obžalovací- v ustanovení § 2 odst. 8 je vyjádřena zásada obžalovací, jejíž podstatou je rozdělení procesních funkcí mezi různé procesní subjekty, mezi obžalobu, obhajobu a soudem. Soud projednávání obžaloby řídí tak, aby trestní proces včetně činnosti stran probíhal v souladu se zákonem a vedl ke správnému a spravedlivému rozhodnutí ve věci. Soud se však neomezuje jen na řízení a rozhodnutí, ale jednání aktivně vede: jestliže má za to, že strana neuplatnila něco, co je významné pro posouzení věci z jejího hlediska, pak to učiní sám předmětem jednání a objasnění. Zásada obžalovací je v trestním řádu vyjádřena v konkrétní podobě takto:
a) trestní stíhání před soudem je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání (u mladistvého) podané státním zástupcem, který obžalobu před soudem zastupuje
b) podáním obžaloby přechází na soud právo a povinnost vést řízení, soud je vázána skutkem nebo právní kvalifikací, státní zástupce však může vzít obžalobu zpět až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě a bez souhlasu poškozeného – než započne dokazování, pak je nutný souhlas (§182)
zásada obžalovací- v ustanovení § 2 odst. 8 je vyjádřena zásada obžalovací, jejíž podstatou je rozdělení procesních funkcí mezi různé procesní subjekty, mezi obžalobu, obhajobu a soudem. Soud projednávání obžaloby řídí tak, aby trestní proces včetně činnosti stran probíhal v souladu se zákonem a vedl ke správnému a spravedlivému rozhodnutí ve věci. Soud se však neomezuje jen na řízení a rozhodnutí, ale jednání aktivně vede: jestliže má za to, že strana neuplatnila něco, co je významné pro posouzení věci z jejího hlediska, pak to učiní sám předmětem jednání a objasnění. Zásada obžalovací je v trestním řádu vyjádřena v konkrétní podobě takto:
a) trestní stíhání před soudem je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání (u mladistvého) podané státním zástupcem, který obžalobu před soudem zastupuje
b) podáním obžaloby přechází na soud právo a povinnost vést řízení, soud je vázána skutkem nebo právní kvalifikací, státní zástupce však může vzít obžalobu zpět až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě a bez souhlasu poškozeného – než započne dokazování, pak je nutný souhlas (§182)
Ze zásady bezprostřednosti vyplývá požadavek, ...
Ze zásady bezprostřednosti vyplývá požadavek, aby se soud osobně se seznámil se všemi důkazy, které jsou potřebné pro rozhodnutí. Důvodem je to, že je to nejlepší cestou pro správné rozhodnutí je zhodnocení skutkových okolností na podkladě bezprostředního dojmu z přímého jednání a osobního kontaktu. Z uvedeného lze dovodit dvě pravidla:
• Pravidlo nezměnitelnosti soudu/§ 219 odst. 3
• Pravidlo nepřerušitelnosti soudního jednání, podle něhož má soud rozhodnout na základě bezprostředního dojmu, zejména z důkazů provedených před ním.
Zásada presumpce neviny – dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se ve de tr. řízení, hledět, jako by byl vinen.
zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6)
Podle ustanovení § 2 odst. 6 orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Ze zásady volného hodnocení důkazů vyplývá, že hodnocení důkazů jedním orgánem v trestním řízení není závazné pro jiný orgán činný v trestním řízení. Zásada volného hodnocení důkazů v zásadě platí ve všech stadiích trestního řízení a pro všechny orgány činné v trestním řízení.
• Pravidlo nezměnitelnosti soudu/§ 219 odst. 3
• Pravidlo nepřerušitelnosti soudního jednání, podle něhož má soud rozhodnout na základě bezprostředního dojmu, zejména z důkazů provedených před ním.
Zásada presumpce neviny – dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se ve de tr. řízení, hledět, jako by byl vinen.
zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6)
Podle ustanovení § 2 odst. 6 orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Ze zásady volného hodnocení důkazů vyplývá, že hodnocení důkazů jedním orgánem v trestním řízení není závazné pro jiný orgán činný v trestním řízení. Zásada volného hodnocení důkazů v zásadě platí ve všech stadiích trestního řízení a pro všechny orgány činné v trestním řízení.
V řízení o opravných prostředcích ...
V řízení o opravných prostředcích a to zejména v řízení o mimořádných opravných prostředcích platí tato zásada omezeně. V případě obnovy řízení soud projednávající návrh na povolení obnovy řízení (tzv. obnovovací řízení – iudicium rescidens) hodnotí provedené důkazy pouze z pohledu toho, zda jsou splněny podmínky pro to, aby byla věc znovu, ať již v celém rozsahu nebo jen z části meritorně projednávána. Vlastní projednávání důkazů je vyhrazeno až tzv. obnovenému řízení (iudicium rescisorium), ve kterém se věc znovu projedná a rozhodne.
Zásada přiměřenosti (§ 2 odst. 4) - v ustanovení § 2 odst. 4 věta druhá říká, že orgány činné v trestním řízení musí postupovat s plným šetřením občanských práv zaručených Listinou a mezinárodními smlouvami. Toto pravidlo se označuje jako zásada přiměřenosti nebo zdrženlivosti.
zásada materiální pravdy - ustanovení § 2 odst. 5 věta první říká, že orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedených v tomto zákoně a součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Zásada přiměřenosti (§ 2 odst. 4) - v ustanovení § 2 odst. 4 věta druhá říká, že orgány činné v trestním řízení musí postupovat s plným šetřením občanských práv zaručených Listinou a mezinárodními smlouvami. Toto pravidlo se označuje jako zásada přiměřenosti nebo zdrženlivosti.
zásada materiální pravdy - ustanovení § 2 odst. 5 věta první říká, že orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedených v tomto zákoně a součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Nespornými skutečnostmi rozumíme určité skutečnosti, ...
Nespornými skutečnostmi rozumíme určité skutečnosti, o kterých mezi stranami není sporu, a proto nemusí být předmětem dokazování.
Zásada vyhledávací se neuplatňuje stejnou měrou ve všech stadiích trestního řízení. V plném rozsahu se uplatňuje v předsoudním stadiu trestního řízení – v přípravném řízení. Jen v omezeném rozsahu se uplatňuje ve stadiu předběžného projednávání žaloby. V řízení před soudem je zvýrazněna role a odpovědnost stran při zjišťování skutkového stavu, zejména strany žalobce – státního zástupce.
V odvolacím řízení se zásada vyhledávací uplatní v rozsahu, v jakém odvolací soud sám provádí dokazování. V přezkumném řízení na základě mimořádných opravných prostředků se uplatňuje zásada vyhledávací pouze výjimečně, neboť dokazování se neprovádí vůbec nebo pouze v omezeném rozsahu.
zásada ústnosti (§ 2 odst. 11) a zásada bezprostřednosti
Zásada ústnosti spočívá v tom, že soud rozhoduje na základě ústního přednesu stran a ústně provedených důkazů. Zásada ústnosti se uplatňuje omezeně v přípravném řízení, ale zejména se uplatňuje v řízení před soudem. Zásadě ústnosti neodporuje písemná protokolace provedených důkazů.
Zásada bezprostřednosti znamená, že soud má rozhodnout jen na základě důkazů, které byly provedeny v řízení před soudem, přičemž ze zásady ústnosti vyplývá, že soud sám vyslýchá obviněného, svědky a znalce.
Zásada vyhledávací se neuplatňuje stejnou měrou ve všech stadiích trestního řízení. V plném rozsahu se uplatňuje v předsoudním stadiu trestního řízení – v přípravném řízení. Jen v omezeném rozsahu se uplatňuje ve stadiu předběžného projednávání žaloby. V řízení před soudem je zvýrazněna role a odpovědnost stran při zjišťování skutkového stavu, zejména strany žalobce – státního zástupce.
V odvolacím řízení se zásada vyhledávací uplatní v rozsahu, v jakém odvolací soud sám provádí dokazování. V přezkumném řízení na základě mimořádných opravných prostředků se uplatňuje zásada vyhledávací pouze výjimečně, neboť dokazování se neprovádí vůbec nebo pouze v omezeném rozsahu.
zásada ústnosti (§ 2 odst. 11) a zásada bezprostřednosti
Zásada ústnosti spočívá v tom, že soud rozhoduje na základě ústního přednesu stran a ústně provedených důkazů. Zásada ústnosti se uplatňuje omezeně v přípravném řízení, ale zejména se uplatňuje v řízení před soudem. Zásadě ústnosti neodporuje písemná protokolace provedených důkazů.
Zásada bezprostřednosti znamená, že soud má rozhodnout jen na základě důkazů, které byly provedeny v řízení před soudem, přičemž ze zásady ústnosti vyplývá, že soud sám vyslýchá obviněného, svědky a znalce.
b) zásady zahájení řízení -
b) zásady zahájení řízení -zásada oficiality, zásada legality, zásada obžalovací
c) zásada veřejnosti - uplatňuje se v řízení před soudy
d) zásady dokazování - zásada vyhledávací, bezprostřednosti a ústnosti, zásada presumpce neviny, volného hodnocení důkazů
e) zásada materiální pravdy, resp. zásada náležitého zjištění skutkového stavu.
zásada stíhání jen ze zákonných důvodů (§ 2 odst. 1) - ustanovení § 2 odst. 1 říká, že nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon. Tato zásada má být nejdůležitější zásadou trestního procesu.
Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů je zárukou, že se v trestním řízení nebude neodůvodněně nebo nepřiměřeně zasahovat do práv a právem chráněných zájmů nejen osob, proti kterým se vede trestní řízení (svědek, poškozený). V tomto smyslu je uvedená zásada i vyjádřením principu přiměřenosti a zdrženlivosti.
zásada spolupráce se zájmovými sdruženími občanů (§ 2 odst. 7)
Smyslem této zásady je zejména posílení výchovného působení trestního řízení, předcházení a zamezování trestné činnosti.
zásada zajištění práva na obhajobu (§ 2 odst. 13) - každý má právo hájit se sám a způsobem, jaký uzná za vhodný a to buď právo osobní obhajoby a nebo zvolit si obhájce.
c) zásada veřejnosti - uplatňuje se v řízení před soudy
d) zásady dokazování - zásada vyhledávací, bezprostřednosti a ústnosti, zásada presumpce neviny, volného hodnocení důkazů
e) zásada materiální pravdy, resp. zásada náležitého zjištění skutkového stavu.
zásada stíhání jen ze zákonných důvodů (§ 2 odst. 1) - ustanovení § 2 odst. 1 říká, že nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon. Tato zásada má být nejdůležitější zásadou trestního procesu.
Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů je zárukou, že se v trestním řízení nebude neodůvodněně nebo nepřiměřeně zasahovat do práv a právem chráněných zájmů nejen osob, proti kterým se vede trestní řízení (svědek, poškozený). V tomto smyslu je uvedená zásada i vyjádřením principu přiměřenosti a zdrženlivosti.
zásada spolupráce se zájmovými sdruženími občanů (§ 2 odst. 7)
Smyslem této zásady je zejména posílení výchovného působení trestního řízení, předcházení a zamezování trestné činnosti.
zásada zajištění práva na obhajobu (§ 2 odst. 13) - každý má právo hájit se sám a způsobem, jaký uzná za vhodný a to buď právo osobní obhajoby a nebo zvolit si obhájce.
zásada oficiality a legality (§ 2 odst. 4) -
zásada oficiality a legality (§ 2 odst. 4) - zásada oficiality - je vyjádřena v ustanovení § 2 odst. 4 formulací, podle které: nestanoví-li zákon něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti a to co nejrychleji a s plným šetřením občanských práv zaručených Ústavou. Z této zásady vyplývá povinnost orgánů činných v trestním řízení provést určitý procesní úkon, jsou-li dány zákonné podmínky pro jeho provedení bez ohledu na stanovisko dotčených osob (např. obviněného, svědka, poškozeného).
V některých případech ovšem půjde o výjimku ze zásady oficiality – typicky o náhradě škody se v trestním řízení rozhoduje pouze na návrh poškozeného. Zásada oficiality platí pro všechny orgány činné v trestním řízení a pro všechna stadia trestního řízení.
Zásada legality – st. Zástupce je povinen stíhat všechny TČ, o nichž se dozvěděl, výjimky jsou přípustné podle zákona nebo podle vyhl. mez. smlouvy.
Zásada obžalovací – tr. stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem, tzn., že bez návrhu žalobce nemůže být soudní řízení zahájeno.
Zásada veřejnosti (§ 2 odst. 10)– tr. věci se před soudem projednávají veřejně. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených TŘ a to jestliže by došlo: k ohrožení utajovaných skutečností chráněných zákonem, k ohrožení nerušeného průběhu jednání, k ohrožení mravnosti, k ohrožení bezpečnosti svědků, je.li to na prospěch mladistvého obžalovaného.
V některých případech ovšem půjde o výjimku ze zásady oficiality – typicky o náhradě škody se v trestním řízení rozhoduje pouze na návrh poškozeného. Zásada oficiality platí pro všechny orgány činné v trestním řízení a pro všechna stadia trestního řízení.
Zásada legality – st. Zástupce je povinen stíhat všechny TČ, o nichž se dozvěděl, výjimky jsou přípustné podle zákona nebo podle vyhl. mez. smlouvy.
Zásada obžalovací – tr. stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem, tzn., že bez návrhu žalobce nemůže být soudní řízení zahájeno.
Zásada veřejnosti (§ 2 odst. 10)– tr. věci se před soudem projednávají veřejně. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených TŘ a to jestliže by došlo: k ohrožení utajovaných skutečností chráněných zákonem, k ohrožení nerušeného průběhu jednání, k ohrožení mravnosti, k ohrožení bezpečnosti svědků, je.li to na prospěch mladistvého obžalovaného.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)