Zemědělství :

nízká mechanizace
víno, obiloviny, citrusy
korková kůra, tabák
ovce, kozy, lov ryb – sardinky
závody, kt. zpracovávají tyto produkty
• průmysl: textilní, chemický, potravinářský, stavba lodí

ITÁLIE

• republika
• nejvyspělejší stát jižní Evropy
• 57 mil.obyv.
• nejnižší porodnost
• hl.m. Řím
• povrch : Apeniny – vápencové,
činné sopky(Vesuv, Etna)
• ostrovy: Sicílie, Sardinie, Lipary(sopka Stromboli), Elba, Ischias, Capri
• mramor – bílý, růžový (Carrara(karera) – vápenec)
• řeky : Pád
Tiber
• vyspělý sever, zaostalý jih

Průmysl :

chybí paliva, mají rtuť, barevné kovy
strojírenský – auta(Fiat, Lancia, Ferrari, Alfa Romeo, Cagiva), motocykly
• zemědělství : olivy, obiloviny, kukuřice, cukrovka, len, bavlna, ovoce, zelenina, víno, tabák
Pádská nížina , jih
ovce, kozy, koně, prasata, muly, lov ryb
machie – neprostupné křoviny
• doprava – námořní, pevninská, kabotážní(podél pobřeží), letecká, železniční, potrubní
• přístavy – Janov, Terst, Benátky, Neapol, Palermo
• turistika – moře, památky, Vatikán, Italská a Francouzská Riviéra
• zimní turistika – Dolomity
• na hranici Itálie a Francie leží největší hora Evropy Mt.Blanc (4807 m)
• sever – průmyslový trojúhelník – Turín (automobilka)MilánJanov
Benátky, Verona, Terst, Bologna
• střed – Řím – spotřební průmysl, filmové ateliéry
Florencie
• jih – Neapol, Pompeje, Herkuláneum, ostrovy Capri a Ischia, Sicílie –Palermo, sopka Etna
• další města : Benátky, Florencie

b) Evropská unie – jihoevropské státy

ŠPANĚLSKO

• království
• zabírá 5/6 pyrenejského poloostrova – subtropy, hornatý povrch, suché a horké podnebí
• vnitrozemí – Meseta – suchá a chudá oblast
• řeky : Euro, Euro, Tajo, ..
• + Kanáry, Baleary (Mallorka, Menorca, Ibiza, Centa, Mellria
• méně vyspělá země
• montážní linky zahraničních firem
• suroviny: pyrity, rtuť(1.místo na světě v těžbě rtuti), olovo, síra, soli, rudy
• ¾ obyvatelstva Španělé
• některé oblasti se snaží o autonomii:Baskicko(Bilbao), Katalánie(Barcelona)
• oblasti: Kastilie – Madrid, Prado ( galerie)
Austurie – těžký průmysl
Andalusie, Aragonie, galície, Baskicko, Kantabrie, Katalánie, Valencie
• nejvíce vypěstovaných pomerančů
• býčí a kohoutí zápasy
• vládne královská monarchie(Juan Carlos)
• turistika, rekreace

Průmysl: chemický, ...

• průmysl: chemický, potravinářský, textilní, stavba lodí, strojírenský, hutnický
• zemědělství: v pobřežních nížinách
vnitrozemí zavlažováno, pastviny
víno, citrusy, olivový olej, korkový dub, tabák
ovoce, skot, drůbež, koně, muly, ryby
• hl.m.Madrid – 4, 5 mil.obyv., mezinárodní letiště
• Barcelona – 4 mil.obyv., dynamicky roste, přístav a průmyslové centrum
• Valencia – přístav, obchodní centrum
• Cartagena, Svilla


PORTUGALSKO

• republika
• národnostně jednotné
• 16% negramotných, 25%v zemědělství
• bývalá kolonie Brazílie-Angola
• hl.m. Lisabon
• Porto – polovina průmyslu, služby a obchodu, obyvatel
• 10 mil. Obyv.
• + Azory, Madeira
• vodní elektrárny


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen

Evropské přístavy :

Marseille
Antverpy
Hamburg
Suezský průplav
Panamský průplav

VODNÍ DOPRAVA

• nejdelší – SNS, Čína, USA
• nejvýkonnější – USA, Čína, Rusko, Německo
• přeprava materiálu velkého objemu na velké vzdálenosti
• vodní doprava je nejlevnější
• největší evropský přístav – Duisburg (říční)
- Hamburg (námořní)
- velký význam – Nizozemí, Německo, Belgie, Francie, Finsko

LETECKÁ DOPRAVA

• především přeprava osob na velké vzdálenosti hlavně mezikontinentální i přeprava nákladů
• výhody: rychlost
relativní bezpečnost
• nejvíce uplatněná let. doprava ( 6 mil.lidí/rok): USA, Japonsko, Kanada, Francie, Německo, Austrálie, Nizozemsko, Španělsko
• největší letiště: Chicago, Dallas, L.A., Atlanta, Londýn, Tokio, NY, San Francisco, Denver, Frankfurt, Paříž
• hlavní trasy: Evropa  Severní Amerika (30-35 miliónů cestujících)

PŘENOS ZPRÁV A INFORMACÍ

• specifická forma přepravy
• poštovní služba, telefon, rozhlas, mobilní telefony, faxy, internet, elektronická pošta (e-mail)
ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE

• vyplývá z nemožnosti skladování, časové následnosti, internet výroby a spotřeby
• umožňuje lokalizaci energeticky náročných výrob v oblastech, kt.nemají primární energetické zdroje
• Evropa, SNS, Severní Amerikadistribuce 70% světové produkce elektřiny

MĚSTSKÁ DOPRAVA

• nejstarší metro : Londýn
• nejdelší metro : New York
• nejmladší metro : Praha
• Berlín, Paříž, Moskva
• Rozmístění dopravy je ovlivněno hlavně socioekonomickými činiteliobjem, struktura, rozmístění dopravy + rozmístění výrobních sil, bilance výroby a spotřeby
• Základní složky dopravy jsou dopravní prostředky(auta, vlaky, dopravní sítě(silnice))a dopravní uzly(nádraží, letiště, přístavy)

POTRUBNÍ DOPRAVA

• uplatnění především v přepravě ropy, ropných derivátů a zemního plynu na velké vzdálenosti
• USA …. Mexický záliv + Oklahoma
• Z. Evropa … Marseille – Ingolstadt
Rotterdam – Frankfurt nad Mohanem
• nejvíce používaná potrubní doprava- Severní Amerika
• nejdelší plynovody – SNS, Kanada, USA
- ropovod 1 300 km - Aljaška

NÁMOŘNÍ DOPRAVA

• přeprava hromadných nákladů na velké vzdálenosti
• nejvýznamnější : Atlantský oceán
 osobní
 nákladní – tankery (cisternové lodě)
• nejvíce přístavů v Perském zálivu
• světové přístavy : Rotterdam
Amsterodam
New York
Philadelphia
Long Brach
Los Angeles
New Orleans

Lucembursko (Lucemburské velkovévodství)

• 2 586 km2
• 395 tis.obyv.
• hl. město Luxembourg, úř. jazyky francouzština, němčina, lucemburština
• státní zřízení: konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem
• vyznání: římští katolíci, protestanti
• výhodná poloha- zásoby železné rudy, černého uhlí, těžký, hutnický průmysl
• posilování bankovnictví, pojišťovnictví, centrum financí
• keramika, textilní, kožedělní průmysl
• ,,zelené srdce Evropy“
• 25% obyvatel tvoří cizinci
24) a) Socioekonomická sféra-doprava, komunikace, přemisťování v prostoru

• cílevědomá lidská činnost uskutečňující přemisťování lidí, nákladů, energie, zpráv a informací a prostoru
• člení se podle prostředí, ve kt. se uskutečňuje  pevninská
 námořní
letecká

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

• umožněna technickým pokrokem průmyslové revoluce ( 1.parní železnice 1822 – VB)
• je energeticky málo náročná
• přepravní výkon v nákladní dopravě - Rusko, USA, Čína, Kanada
• přepravní výkon v osobní dopravě - Japonsko, Čína, Rusko
• stavba rychlovlaků: Japonsko HIRARI
Francie TGV
• nejhustší síť ve Stř.Evropě, transkontinentální
• nejdelší……Moskva - Vladivostok 9 300 km
• nejvyšší……Jungfrau (Švýcarsko 3 454 km)
Andy osobní doprava až 4 800 km

SILNIČNÍ DOPRAVA

• vedoucí postavení v objemu nákladní i osobní přepravy
• přeprava osob a nákladu na kratší vzdálenosti je nejrozšířenější
• USA – více než ¼ silniční sítě
• první dálnice – USA (1914), Německo (1921), Itálie (1924)
• největší hustota silniční sítě – Západní Evropa, Japonsko
• největší výkon – USA, Záp.Evropa, Japonsko i Německo a Kanada

Vyznání:

• vyznání: římští katolíci, muslimové, bez vyznání, ostatní
• rozlohou největší zemí západní Evropy
• v mnoha ohledech ovlivňovala celý kontinent a díky postavení koloniální velmoci také téměř celý svět (např.v klutuře)
• země vyhlášené kuchyně, módy, kosmetiky, nejrychlejších železnic v Ev
• zámořské departmenty: Fr.Guyana, Guadeloupe, Martinique, Mayotte, Réunion
• zámořská území: Fr.antarktické území, Fr. Polynésie (Tahiti), Nová Kaledonie, Wallis a Futuna
• bývalé fr.kolonie: Maroko, Alžírsko, Tunisko, Madagaskar, Libanon, ….
• průmysl: stavba lodí, železná ruda, černé uhlí, bauxit, letecký průmysl, barevné kovy, uran, ropa
• zemědělství: pšenice, víno (Bordeaux, Dijon), mléčné výrobky, rostlinná (nížiny) a živočiš. (Alpy, Pyreneje) výroba
• -cestovní ruch- Azurové pobřeží, Franc. riviéra, lyžování (Alpy, Pyreneje)

Nizozemsko (Nizozemské království)
• 41,9 tis.km2
• 15 mil.obyv.
• hl.město Amsterdam (Haag sídlo vlády a mezinár. soudu), úř. jazyk holandština
• státní zřízení: konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem
• vyznání: římští katolíci, holandská reformní církev, kalvinisté, muslimové

Hustě osídlené

• hustě osídlené
• polovina území leží pod úrovní moře
• větrné mlýny, květinářská velmoc, holandské sýry, porcelán
• vyspělé zemědělství- skot, prasata, drůbež- mléko, sýry
• chemie, petrochemie, vývoz zemního plynu, elektronika (Philips)
• Rotterdam a Amsterodam- přístavy, rafinerie a chemické závody

Belgie (Belgické království)
• 30 tis.km2
• 10 mil.obyv.
• hl. město Brusel, úř. jazyky vlámština, francouzština, němčina
• státní zřízení: pluralitní federativní konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem
• vyznání: římští katolíci, muslimové, protestanti
• území je řekou Maasou s přítokem Sambre rozděleno na dva přírodní celky: nížiny na severu a západě a vrchovinou na jihovýchodě
• problémy mezi vlámy (holan.)- sever (56%)- Germáni a valony (franc.)- jih (42%)- románi
• významná říční doprava, zemědělství
• Brusel- sídlo NATO, jazyková tolerance
• dříve rozsáhlá ložiska černého uhlí, dnes význam klesá
• Antverpy- brusírny diamantů, přístav
• největší železniční síť v Ev.

3. Chov ovcí

• více než ¼ se specializuje na vlnu- Austrálie
• nejvíce rozšířené- malé nároky
• 1/5 ovcí Austráli, Nový Zéland- i na maso
• export vlny- Austr., Nzéland, Argentina
• export ovcí- Austr., Turecko

4. Chov drůbeže
• maso, vejce, peří
• největší část tvoří slepice
• vysoká úroveň chovů- Sev.Amerika, Evropa
• export masa- USA, Fr., Nizozemí

Rybolov
• patří sem chov krabů, raků, humrů, ústřic
• 75-80% svět.úlovku-konzumace, 20-25% zpracování na moučku, rybí tuk,farmaceut.průmysl
• průměrná roční spotřeba/1 obyv… 18 kg
• Japonsko… 60-70 kg
• -největší světová loviště ryb- Tichý oceán (Japonsko, Rusko, Čína, Peru, Chile), Atlantský oceán (Evropa, USA, Kanada)
• sladkovodní ryby- Čína, Indonésie, Indie
• hl. dovozce a vývozce- Evropa (Norsko, Dánsko, Island)

Lesnictví

• lesy pokrývají téměř 1/3 rozlohy
• nejvýznamnější oblasti:
o severní lesní pás- Rusko, Kanada, USA- jehl., listnat., smíšené
o jižní lesní pás- Latinská Amerika
• likvidace lesů- méně kyslíku, skleníkový efekt (ničení tropických deštných pralesů)
• export dřeva- Kanada, Usa, Rusko, Skandinávie
• import- Evropa, Japonsko, USA
• zadržování vody, zpevňování půdy, snižování eroze, domov zvířat, zvýšení vlhkosti vzduchu


b) Evropská Unie

Francie (Francouzská republika)

• 543 956 km2
• 58 mil.obyvatel
• hl.město Paříž, úř.jazyk francouzština
• státní zřízení: pluralitní republika prezidentského typu s dvoukomorovým parlamentem

2. Ostatní potravinářské plodiny

• olejniny- 2/3 světové spotřeby tuků
• sója, slunečnice, bavlník, řepka olejná, podzemnice olejná, olivovník, kokosová palma, olejová palma, cukr. třtina, řepa cukrová, čaj, káva, kakao, …

3. Nepotravinářské plodiny
• textilní kultury (bavlník), přírodní kaučuk, tabák

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA
• navazuje na produkci rostlinné výroby
• zhodnocuje zdroje rostl. výroby jejich přetvářením v živočišné produkty (maso, mléko, vejce)
• zajišťuje výživu obyvatelstva
• dodává suroviny do zpracov. průmyslu

1. Extenzivní
• a) kočovný chov- Afrika, stř.Asie
• b) polokočovný chov- stř.Asie, z.Čína
• c) transhumance- pravidelné sezonní přesuny dobytka mezi nížinami a horskými pastvinami-Evropa, Lat.Am
• d) moderní extenzivní chov- chov mladého skotu, dokrmování na farmách- USA, Austrálie

2. Intenzivní

• a) vývojový chov alpského typu
• b) intenzivní stálý chov
• c) moderní stájový chov

Chov domácích zvířat a drůbeže
1. Chov skotu
• zabezpečuje přes 90% světové spotřeby mléka, 30% masa (kromě ryb)
• nejvíce v Indii (1/6 skotu)- ale hinduismus!
• chov pro mléko- Evropa, S.Am.
• chov pro maso a mléko- mírný pás s intenzivním zemědělstvím
• chov pro maso- Argentina, USA
• hlavní exportéři masa- Austrálie, Něm., Fr., Nový Zéland
• hl.exportéři živ.dobytka- Brazílie, Argentina, Mexiko

2. Chov prasat
• zajišťuje skoro 2/5 světové spotřeby masa
• výhody: snadná aklimatizace, všežravost, malá spotřeba krmi, rychlá produkce
• není rozvinut v muslim. zemích
• nejvíce v Číně (45% prasat)
• export masa- Nizoz., Belgie, Dánsko, Kanada
• export dobytka- čína, Inzoz., Kanada

Z celkové rozlohy pevniny ...

• z celkové rozlohy pevniny 149,2 mil.km2- 36% plochy pro zemědělství, 1,1 mld lidí pracuje v zemědělství
• v rozvinutých zemích s tržní ekonomikou – tržní agroprůmyslový komplex, rozvojové země- velký podíl naturální výroby

• nejvyšší úroveň zemědělství: USA, Něm, VB, Fr, It – zde agroprůmyslový komplex, který zahrnuje: průmysl dodávající výrobní požadavky pro zemědělství
• vlastní zemědělská výroba
• odvětví zajišťující dopravu, skladování, zpracování, odbyt surovin
• také zde vysoký stupeň chemizace

• rozvojové země v 60.,70. letech tzv ,,Zelená revoluce“

1. zavádění nových druhů plodin, př.Mexico- pšenice, větší výnosy
2. umělé zavlažování
3. aplikace moderní techniky a chemie, zeměděl.stroje, hnojiva – dnes cílem ekologicky čisté potraviny

• díky ZR se např.Indie, Pákistán, Thajsko, Indonésie, Čína staly v produkci obilním soběstačnými samozásobiteli

ROSTLINNÁ VÝROBA

• úkolem- vypěstování plodin (kultur)
• trojí využití plodin: ¨
o 1. pro lidskou výživu
o 2. jako krmiva hosp. zvířat
o 3. suroviny jako zpracovat. průmysl
• hlavně: pěstování obilnin, luštěnin, olejnin, ovocnářství, chmelařství, zelinářství

1. Obilnářství
• obilniny (potravina, k výrobě sladu a škrobu, jadrné krmivo)
• obilniny kryjí více než ½ celkové energetické spotřeby světové populace

• a) pšenice
o severní pšeničný pás (S.Am., Evropa, Rusko, S.Kazachstán, JZ, J, V.Asie)
o jižní pšeničný pás (Argentina, J.Afrika, Austrálie)
• b) kukuřice- kukuřičný pás USA
• c) rýže- oblasti monzun.klimatu (J.Asie, Čína, Indie, Indonésie)

• největší producenti obilnin: Čína, USA, Indie, Rusko, Francie, Kanada, Ukrajina, Indonésie, Brazílie

23) a) Struktura a podmínky rozmístění zemědělství

• zemědělství – složka socioekonom.sféry, zajišťuje výživu obyvatelstva, produkuje suroviny pro průmysl

• 2 základní složky
o 1. živočišná výroba
o 2. rostlinná výroba
• + rybolov, lesnictví

• rozmístění zemědělství je ovlivněno:

1. přírodními faktory
o půda (zemědělská, orná)
o georeliéf (nadmořská výška, svažitost terénu)
o podnebí (teplota, vodní srážky)

2. socioekonomickými faktory
o trh (zázemí měst, rozvoj příměstského zemědělství)
o doprava (umožnila výrobní koncentrace a prostorivý rozptyl)
o pracovní síly

22 b) Evropa - přírodní poměry

• je přírodně rozmanitá
• lidská společnost ji intenzivně ovlivňuje a přetváří 4 základní krajinné typy:
1. oblasti nejstarších vrásných pohoří - severozáp. Evropa
2. oblasti z prvohor - část Španělska, Německo, ČR
3. oblasti z třetihor - jižní a jihovýchodní Evropa
4. velké nížiny - severní Evropa

• docela velké množství poloostrovů, zálivů, okrajových moří
• rozloha 10 515 830 km2
• průměrná nadm.v. je 300m
• nejv.ostrov - velká británie
• nejv.hora - Mont Blanc (4810m)
• nejhlubší proláklina - Kaspické moře
• nejdelší řeka - Volha
• prům. hustota zalidnění 96 obyv/km2
• největší město - Paříž
• po Austrálii nejmenší světadíl
• členité pobřeží, ostrovy a poloostrovy tvoří 1/3 rozlohy
• řeky mají rozvodí v nevelkých výškách starých středoev. pohoří
• podnebí ovlivňováno Golfským proudem a severozáp. větry

Západ

• Západ - deštivé zimy, mírné léto
• Východ - tuhé zimy, horké léto
• fauna a flora jsou ovlivněny podnebím (sever - tundra, jih - macchie-stále zelené křoví)
• nejhustěji osídlený světadíl

• pohoří - Grampiany, Jura, Karpaty, Alpy, Apeniny, Skandinávské pohoří, Fr. středohoří, Dinárské hory, Kanteberské pohoří, Kastilské pohoří, Sierra Nevada, Staré Planiny, Rhodopy, Český masiv

• nížiny - Francouzská, Severoněmecká, Baltská, Finská jezerní, Padská, Velká Uherská

• plošiny - Volyňsko-Podolská

• ostrovy a poloostrovy - Bretaňský, Pyrenejský, Apeninský, Balkánský, Skandinávský, Jutský, Britské, Faerské, Shetlandy, Korsika, Sardinie, Sicilie

• zálivy - Finský, Botnický, Biskajský

• průlivy - Svatojiřský, La Manche, Gibraltarský, Sicilský

• moře - Norské, Severní, Baltské, Keltské, Středozemní, Zigurské, Jaderské, Jónské, Egejské, Krétské

• řeky - Tajo, Ebro, Garonna, Rhona, Loira, Seina, Rýn, Temže, Labe, Visla, Dunaj, Volha, Odra, Sáva, Dráva, Marica

Přistěhovalci měli nejlepší ...

• přistěhovalci měli nejlepší podmínky na jihovýchodě a jihozáp. pobřeží - husté osídlení
• soustředění obyvatel ve městech - 90 % ve městech
• 60% v hl.m. Sydney, Melbourne, Brisbane, Adelaide, Perth, zbývající část Austrálie

22 a) Struktura a rozmístění průmyslu

• nejvýznamnější odvětví, ve kterém pracuje asi 350 mil (20 % EAO)

a) těžební průmysl
b) výroba elektrické energie
c) zpracovatelský průmysl

• rozmístění je ovlivňováno souborem činitelů= lokalizační faktory

a) přírodní - zdroj nerostných surovin a paliv, kliamtické podmínky
b) socioekonomické - trh, doprava, věda, pracovní síť

• charakteristickým rysem pro rozmístění průmyslu je jeho bodový (středový) charakter - základní jednotkou je průmyslový závod - váže se a vztahuje ke svému okolí, tyto závody se seskupují – průmyslové komplexy

Nejvýznamnější průmyslové oblasti světa

1. Severovýchod USA - území mezi Velkými jezery a Atlantickým oceánem
2. Západní Evropa - střed Anglie, Benelux, sev. Francie, Švýcarsko, sev. Itálie
3. Japonsko - ostrovy Honšú a Kjúšú

Těžební průmysl nerostných surovin

• těžba rud a nerostných surovin - železné rudy, mědi, olova, zinku, cínu (USA, Austrálie, Kanada, Jižní Afrika)
• uhlí - Čína, USA, SNS, Německo
• ropa - Saudská Arábie, Rusko, USA
• zemní plyn - SNS, USA, Kanada

Výroba elektrické energie

1. Tepelné elektrárny
2. Vodní elektrárny
3. Jaderné elektrárny
• netradiční zdroje: grotermální, přílivová energie, sluneční energie, vítr

Zpracovatelský průmysl

1. Hutnictví - železo (Jap., Čína, Rusko), ocel (Jap., USA)
2. Strojírenství - elektronika, elektrotechnika, dopravní strojírenství
3. Chemický - petrochemie
4. Potravinářský - takák

• strojírenství - Severoam. region (USA, Kanada, Mexiko, Portoriko), Západoev. region (státy EU), region Východní a Jihovýchodní Asie (Japonsko)
• chemický průmysl - Západoev.region, Severoam.region, region Vých. a Jihových. Asie, region SNS
• spotřební průmysl - textilní, oděvní, obuvnický, kožešnický, klenotnický, nábytkářství, výroba hraček
• těžký průmys-energetika, hutnictví, strojírenský, chemický,stavební hmoty, paliva
• lehký (spotřební) průmysl - ostatní obory

• z přírodních podmínek záleží především na vodě

Hospodářství

• hospodářství - jeden z nejvyspělejších států světa
• částečné využití nerostných surovin
• zinek, nikl, kobalt, železná ruda, také zlato, diamanty, opál
• ropa
• export hlavně do Japonska
• zemědělství - převažuje živočišná výroba
• jedna ze světových obilnic - pšenice
• ovce a skot - kvalitní vlna (1.místo ve vývozu), 10x více ovcí než obyvatel
• vývoz - vlna, hovězí maso, pšenice

Nový Zéland

• hl.m. Wellington
• 3,6 mil. obyv.
• úřední jazyk - angličtina, maorština (Maorové - původní obyv.)
• největší město - Auckland
• ostrovní stát ležící v jihozáp. části tichomoří, jihových. od Austrálie
• několik malých zámořských teritorií v Tichém oceánu: Tokelau, Niue, Cookovy ostrovy

Ekonomicky velmi vyspělí

• ekonomicky velmi vyspělí
• kolonizován Brity - boje s domorodými Maory
• zemědělství a rybolov - chov ovcí, skotu, ovoce a zelenina
• vývoz - uhlí do Japonska, masné výrobky, máslo, sýry, ovoce (kiwi)
Oceánie

• Austrálie, Nový Zéland, Nová Guinea
• Šalamounovy ostrovy, Tuvalu, Nauru, Fidži, Západní Samoa + další státy a závislá území: Francouzská Polnésie, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nová Kaledonie
• korálové ostrovy - vznikají na atolových bariérách
• množství palem, pralesy se vzácnými dřevinami
• převládá původní obyvatelstvo
• povrch: 3 základní celky
a) západoaustralská plošina - nejstarší, prům. výška 200 - 500m, tvoří ½ pevniny, pouště
b) středoaustralské nížiny - s Velkou Arthezskou pánví, ve stř. části - bezodtoká oblast

c) Velké předělové pohoří -

c) velké předělové pohoří - východ - Australské alpy (Mt. Kosciusko 2 228 m), hercynské vrásnění
• Arnhemská země
• Yorský poloostrov
• Carpentarský záliv
• Tasmánie
• Velké předělové pohoří
• Modré hory
• Australské Alpy
• MacDonellovo pohořé
• Ayers Rock
• Gibsonova poušť
• nejvodnatější řeka - Murray
• nejdelší řeka - Darling
• creek - vyschlá koryta řek

• kolonizace - počátek 17.st - Holanďané
• koncem 18.st - nejdříve britská trestanecká osada - Sydney
• postupně vznikala řada kolonií, které se počátkem století spojily v jednotný celek - federativní Australský svaz - Austrálie je jediný kontinent, kde vznikl jeden státní útvar

VI. Lesotundra

• mechy, lišejníky, roztroušené stromy

Tundra

• bez stromového porostu - křoviny, byliny, mechy
• krátké vegetační období
• vývoj rostlin urychlují dlouhé letní dny - nedostatek tepla nahrazen množstvím slunečního tepla

7. Arktický (a antarktický) pás

• průměrná teplota nedosahuje ani 0°C
• malé množství srážek
• antarktida= nejsušší světadíl, zhruba stejná rozloha jeko sev. led. oceán

VII. Polární mrazové pustiny (led a sníh), trvale zaledněné krajiny

• téměř bez porostu

b) Austrálie a Oceánie

• Austrálie + Oceánie 8,9 mil. km2, 28 mil.obyv.
• Austrálie 7,7 mil. km2, 18 mil.obyv

AUSTRÁLIE

• hl.m. Canberra
• 18 mil.obyv.
• úřední jazyk - angličtina
• státní zřízení: federativní stát - konstituční monarchie - člen Commonwealthu, hlavou státu je britská královna, zastupována generálním guvernérem
• je federací 6-ti států
o západní Austrálie (Perth)
o jižní Austrálie (Adelaide)
o Queensland (Brisbane)
o nový jižní Wales (Sydney)
o Victorie (Melbourne)
o Tasmánie (Hobart)
+ 2 teritoria - Severní teritorium+ Darwin.
• nejměnší, nejsušší, nejméně osídlený a nejstarší kontinent)
• před 50 000 lety - první oby. z Asie - Australci (aboriginálci) osídlili celý kontinent a dokázali se přizpůsobit obtížnému prostředí - žili jako kočovní lovci a sběrači, znali dřevěné a kamenné nástroje

II. Střídavě vlhké tropické lesy

• listnaté lesy
• období sucha - vegetační období, shazování listů
• monzuny - přední a zadní Indie
3. Vnější tropické pásy

• mezi 20-30 °C
• nacházejí se zde oba obratníky
• tropický vzduch - suchý nad pevninou
• velké kolísání teplot na pevnině
• místa s nejteplejšími teplotami vzduchu na zemi: Azízija (Libye) +78°C
• srážky pod 100 mm/rok

III. Savany, pouště, polopouště

4. Subtropické pásy

• Španělsko, Itálie, Řecko, Portugalsko, Francie, Kypr, Malta, Florida, Kalifornie
• mezi 30-40 °C
• zima: mírná (vlhký polární vzduch), hodně srážek
• léto: teplé, slunečné (suchý tropický vzduch), málo srážek
• macchie - křoviny, trnité, neprostupné

IV. Savany

• období dešťů: zelená, kvetoucí
• období sucha: žlutá, spálená, suchá
• žirafy, lvi, antilopy, gazely, zebry

Pouště, polopouště

• převažuje výpar nad srážkami
• velké množství podzemní vody
• oázy: palma datlová
• téměř 1/3 pouště
• polopouště - řídce porostlé
• pouště - písečné, kamenité, štěrkovité (Afrika, Asie, Austrálie)
• Sahara 9 mil.km2, Kalahari, Namib, Gobi
• využití: pokusné jaderné výbuchy
• desertifikace - pouštnatění krajiny

Vždyzelené tvrdolisté lesy a křoviny
• v dnešní době prakticky vykáceny
5. Mírné pásy

• od 40 ° C k severnímu polárnímu kruhu
• mezi 40-50 °C na jihu
• přímořský sektor
• cyklóny, anticyklóny

V. Stepi

• původně travnaté porosty - silná vrstva humusu - černozem
• přeměněné stepi - světové obilnice (USA, Can, Arg)
• stepi přecházejí v lesostepi

Lesostepi

• prakticky už nejsou - stromy vykáceny
• zemědělství

Lesy mírného pásu

• listnaté (vykáceny, nebo přeměněné na jehličnaté)
• smíšené
• jehličnaté (pás od Skandinávie k Rusku - tajga, pás Kanady)

6. Subarktický pás

• dlouhá, chladná zima
• velké teplotní rozdíly

Podzol (šedé lesní půdy)

• Málo úrodné
• Většinou pokryté jehličnatým lesem (Skandinávie)
Červenozemě
• Barva způsobena Fe2O3
• V sušších oblastech- pastviny
Žlutozemě
• Ve vlhčích oblastech (kolem rovníku)
• Barva způsobena přítomností Fe2O3, Al2O3
• Chudé na živiny, vyžadují intenzivní hnojení
Tundrové půdy
• Studené oblasti
• Horizont C- půda promrzá (permafrost)
• Horizont A- glejová půda (glejový proces- v podmáčené půdě chybí kyslík, dochází k redukčním glejovým pochodům, glejový horizont-barva modrozelená)
• Neúrodné- pastviny pro soby
Pouštní, polopouštní půdy
• Sucho, pastviny
• Vzlínáním vody se na povrchu půdy hromadí sůl- solná kůra

21 a) Biosféra = obal Země, tvořen živými organismy

• biologie - stavba
• biogeografie (zkoumá rozmístění)
o fytogeografie - rozložení rostlin
o zoogeografie - rozložení zvěře
o ekologie - vztah člověka a přírody
• rostliny podle nároků:
o na teplo - teplomilné, chladnomilné
o na světlo - světlomilné
o na vodu - vodní, vlhkomilné, suchomilné
o na dusík - nitrofilní (kopřiva, černý bez)
o na vápník - kalcifilní (protěž alpská)
o na kyselé půdy - acidofilní (vřes, borůvky, brusinky)
o na parazity - hostitelská rostlina zničena
o na poloparazity - rostliny jsou schopny asimilace, ale potřebují host.rost. (jmelí)

Podnebné pásy, přírodní krajiny a vegetační pásy

1. Ekvatoriální (rovníkový) pás

• teploty vyrovnané po celý rok (24-28 °C, 10-15 °C)
• velké množství srážek (rozděleny rovnoměrně)
• Jižní Amerika, Střední Afrika

I. Tropické deštné pralesy
• rostlinná patra (listnaté stromy)
• pestré druhové složení
• lijány, ptactvo, hmyz, plazi, opice
• stromy - tenká kůra
• Amazonie (Jižní Amerika), povodí Konga (=Zaizu) Afrika, Indonésie, nová Guinea

2. Subekvitoriální (podrovníkový) pás

• mezi 10-20 °C
• dvě roční období - období dešťů a období sucha
• podnebí ovlivňují monzuny

20) a) Pedosféra

• = půdní obal země
• půda je přírodní útvar, který je na rozhraní mezi živou a neživou úrodou
• Složení půdy:
o Živá složka- půdní organismy a kořenové systémy vyšších rostlin
o Neživá složka
 a) organická (humus)- zbytky odumřelého rostlinstva a živočišstva
 b) anorganická
• pevná (úlomky nerostů a hornin)
• kapalná (půdní voda + minerály)
• plynná (složená hlavně z O2, CO2, N)
• zrna Ø 2 mm tvoří skelet
Ø 2 mm tvoří jemnozem

Půdní druhy

Jílovité (těžké)
o hlinito- jílovité
o Jílovito- hlinité
o nesnadno obdělávatelné

Hlinité (středně těžké)

o písčito- hlinité
o Hlinito- písčité
o patří k zemědělsky výhodným půdám, nížiny

Písčité (lehké)
o dobře propouští vodu a obsahují málo humusu, vyskytují se na pískovcích a vátých píscích
(4. Kamenité)
o mezi pevnými částmi půdy jsou volné prostory- póry, které umožňují pronikání vody a vzduchu do půdy
o Pórovitost- množství pórů vyjádřené v % k určitému objemu půdy

Půdní reakce- rozdělení podle pH
1. Kyselé pH < 7
2. Neutrální pH = 7
3. Zásadité pH > 7
o většině rostlin se nejlépe daří v neutrálním prostředí

Koloidní částice – mají schopnost vázat na sebe živiny P, K, Ca, S, Mg, N

Úrodnost půdy

• přirozená (bez zásahu člověka)
• kulturní (za působení člověka)- hnojení, obdělávání, zavlažování

Půdní typy (půdní horizonty)
A. HUMUS
B. ZVĚTRALÁ HORNINA
C. MATEČNÁ HORNINA (nezvětralá)

Černozemě
• Nejúrodnější půdní typ- tvoří světové obilnice (hl.Ukrajina, Rusko)
• Charakteristické pro stepi, lesostepi (Polabí, Moravské Úvaly)
Černice
• Srovnatelně úrodné s černozeměmi, ale ne tak rozsáhlé
• Lužní půdy
Hnědozemě
• Hl. Střední Evropa
• Využívají se hlavně pro lesní produkci
• Je možné na nich pěstovat méně náročné plodiny

Kostarika, Guatemala, Salvador, Nikaragua, Honduras

• pěstuje se káva, banány, bavlna, cukrová třtina, kakao, tabák
• těžba vzácného dřeva
• potravinářský, textilní, kožedělný

Belize, Panama
• oblast tropických pralesů
• těžba vzácného dřeva na výrobu žvýkaček
• cukrová třtina, rýže, citrusy
• turistika, cestovní ruch
• patří mezi státy ,,levné vlajky“ – la lodě se neplatí vysoké daně

STŘEDNÍ AMERIKA – KARIBSKÉ STÁTY „BANÁNOVÉ REPUBLIKY“

Velké a Malé Antily
• Karibské moře - nejteplejší, korály
• pevninský most - pásmo Kordiller
• velký počet vulkánů, tropický podnebný pás
• pasátové větry - více srážek, návětrná strana (Atlantický oceán)

Ostrovní oblouk - Kordillery

Ostrovní oblouk - Kordillery
• obyvatelstvo - Indiáni (Guatemala), mestici (Honduras, Panama), černoši (Belize)

Bermudy, Bahamy
• nerozvinutý průmysl - pouze tabákový průmysl
• zpracování třtiny
• rafinerie ropy v Portoriku a na Bahamách
• zemědělství - třtina, káva, banány - Guatemala, Hunduras, Nikaragua, Salvador
• doprava - Panamerická dálnice - z Aljašky na jih podél pobřeží, chybí Panama - Kolumbie
• Panamský průplav - uprostřed Panamské šíje, délka 82 km
• nejvíce HIV pozitivních

Dominikánská republika
• vývoz - třtina, tabák, kakao, těžba a vývoz ferroniklové rudy
• cestovní ruch
• země dlouhodobě silně zadlužená


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Barbados

• hl. m. Bridgetown
• úřední jazyk - angličtina
• produkce barev a léků
• cestovní ruch těžící z bílých korálových pláží

KUBA
• hl.m. Havana
• 11 mil. obyv.
• pestré složení obyvatelstva - běloši, míšenci, černoši
• úřední jazyk - španělština

• komunistický revolucionář Fidel Castro v r. 1959 proměnil Kubu v diktaturu podle Sovětského svazu, rozpad v r. 1989 znamenal přerušení moci SSSR, hospodářský kolaps, emigrace
• vývoz - citrusy, tabák, káva
• významná produkce, cementu, textilu a obuvi

Jamajka
• hl.m. Kingston
• 2,5 mil. obyvatel
• úřední jazyk - angličtina
• původní obyvatelé Indiáni
• vývoz - třtina, banány, káva, kakao, citrusy
• těžba bauxitu, kvalitního mramoru
• cestovní ruch a luxusní letoviska - největší zdroj peněz

Podpovrchové vody

• Půdní
o voda obsažená v půdních pórech
o nevytváří souvislou vodní hladinu
• Podzemní
o prostá – zdroj pitné vody x minerální
o vyplňuje průlivy (pískovec), pukliny (žula)
o vyplňuje souvislou podzemní hladinu
• Minerální vody 1g soli / 1 kg vody
o podle teploty
 Chladné < 25°C
 Teplé 25-50 °C
 Vřídla > 50°C
o podle chemického složení
 Sirovodíkové
 Slané
 Alkalické
 Zemité

o Prameny (nejvydatnější - u Mělníka)
 Vrstevní - střídání propustných a nepropustných vrstev
 Zlomový
 Suťový
 Arthézský (hl. na poušti – oázy)

b) Střední Amerika

• Mexiko, Guatemala, Belize, Salvador, Hoduras, Nikaragua, Kostarika, Panama, Velké a Malé Antily
• ostrovy Bermudy, Bahamy

• Velké Antily - Kuba, Haiti, Portoriko, jamajka, Dominikánská republika
• Malé Antily - Guadeloupe, Martinic, Trinidad a Tobago, Barbados, Sv. Kryštof, Dominika, Sv. Lucie, Sv. Vincenc a Grenadiny, Grenada

• přírodní podmínky - tropické a subtropické podnebí
• převážně hornatý povrch - Středoam. Kordillery, Sierra Madre, Mexická náhorní plošina
• nížiny - při pobřeží Mex.zálivu a Karibského moře, nejvýznamnější na poloostrově Yucatán
• vulkanické pásmo s četnými sopkami
• náhorní plošiny
• oblast sopečné a zemětřesné činnosti

MEXIKO

• hl. město Mexico
• 94 mil. obyvatel
• 2 mil. km2
• 3. nejlidnatější stát Ameriky
• pás činných sopek a zemětřesení - sopky Popocatepetl, Citlaltépetl
• hodně lidí žije v oblastech s nadmořskou výškou nad 3000 m
• pův. obyv. Indiáni (Aztékové, Mayové) - zdatní stavitelé, kruhové pyramidy, dnes odkrývání pyramid, které jsou zarostlé pralesem - turistický ruch
• nerostné suroviny - 1.místo na světě - Ag
• Au, ropa, zemní plyn

• průmysl
o silný vliv zahraničního kapitálu - hl. USA
o petrochemie
• hl. jádrová oblast
o Mexico city
o Guadalajara
o Monterrey
• zemědělství
o vývoz - cukr. třtina, tabák, bavlník, kakaovník, kávovník
o vlastní spotřeba - kukuřice, fazole
o hranice mezi severní a jižní částí - Tehuantepecká šíje
o vysoký PP = vysoká lidnatost země

3. Ledovcová

o jezera karová
o jezera hrazená morénovým valem (Ženevské jezero)
o Velká kanadská jezera, Kaspické moře

4. Pobřeží
o jezero Maracaibo - ústí zarostlo, jezero se slanou

• jezera podle plochy
o Kaspické moře (371 000 km2)
o Hořejší (82 414 km2)
o Viktoriino
o Huronské
o Michiganské
o Aralské
o Bajkal (23 000 km2)
 nejhlubší (1637 m) a největší zásobárnou sladké body je Bajkal
• zavlažování, zásobárna vody, lodní doprava

Mokřady
• bažiny - bez náležitého odtoku, celý rok zaplaveniny
• rašeliniště - zarůstají rašeliníkem a mechem
o rašelina - zemědělství, lázeňství, palivo
• slatiniště - chudé, kyselé půdy

Umělé vodní nádrže

• rybníky
o Třeboňsko, Č. Budějovice
o pro chov ryb, rekreace, zásoba pitné a užitkové vody
• přehrady
o výroba el. energie
o Tři soutěsky (ve výstavbě) - Chang Jiang
o Owen falls (Viktoriino jez.) - Nil
o Asuánská (Násinova) - Nil

Sníh a led
• sněžná čára - čára, nad kterou sníh neroztává (směrem od pólů k rovníku stoupá)
• typy ledovců
o pevninský
 pokrývá velký úsek pevniny - mnohem mohutnější, ledovce pokrývají Antarktidu
 bludné kameny - pozůstatky moreny (u nás na Moravě)
 Island, Špicberky
o horský
 vzniká nad hranicí sněžné čáry
 kar - sběrná oblast
 splaz - jazyk ledovce, stékající pod sněžnou čáru
 největší ledovec - Aletschský 24 km
• v ledovcích je sladká voda
• kdyby roztály všechny ledovce, hladina světových oceánů by stoupla o 60 cm

4. Pohyby

o Mořské dmutí (příliv, odliv)
o Vlnění (vítr)
o Mořské proudy
 oteplují a ochlazují pevninu
 teplé - od rovníku k pólům (Golfský, Monzunové proudy)
 studené - od pólů k rovníku (Penuánský, Labradorský)

o Vlivy
 kosmické (přitažlivost Slunce a Měsíce)
 fyzikálně chemické (souvisí se slunečním zářením, oběhem vzduchu, výpary - srážky)
 pohyby zemské kůry (geodynamické) - zemětřesení, sopečná činnost

Vody pevnin

Povrchové vody
• vody odtékající, nebo zadržené v přirozených nebo umělých nádržích
• odtok může být nesoustředěný - ron
• místo vzniku vodního toku - pramen
• území odvodňované do 1 řeky, jednou řekou - povodí
• hranice mezi povodími - rozvodí
• území odvodňováno do 1 moře - úmoří
• soustava vodních toků - říční síť (hl.tok + přítoky)

Typy říčních sítí

Stromovitá - Vltava

Vějířovitá (podtyp stromové) - Bodrog, Berounka

Asymetrická - Kuma, Kubáň

Pravoúhlá - Odra, Opava

Mřížovitá - Rhona

Péřovitá (podtyp mřížovité) - Váh



Prstencovitá - Thames

Paprsčitá - Hron

• délka toku – v km
• průtok toku – m3/s
• hustota říční sítě – km/km2

Nejdelší řeky

o Amazonka – 7025 km
o Nil – 6671 km
o Chang Jiang
o Mississippi

• Nejvodnatější řeky
o Amazonka
o Kongo
o Madeira
o Chang Jiang

Jezera

• = přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou

1. Tektonická
o hluboká, protáhlá
o Tanganjuka, Bajkal

2. Vulkanická
o vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek (Crater Lake, Oregon, USA)

Slaná voda

• slaná voda - 97,5 % (oceán 96,5 %)
• sladká voda - 2,5 %
o ledovce, věčný sníh 68,9 %
o podzemní sladká voda 29,9 %
o bažiny, permafrost 0,9 %
o řeky, jezera 0,3 %
• oběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí
o VOV: výměna vody mezi oceánem a pevninou
o MOV: probíhá buď nad oceány nebo nad pevninou

Bezodtoké oblasti (32 km2)
• hlavně v subtropickém podnebném pásu
• výpar a však vody převládá nad srážkami
• neodtékají do moře

Oceány a moře
• Tichý 180 mil.km2
• Atlantský 94 mil.km2
• Indický 76 mil.km2
• Sev.ledový 11 mil.km2

• nejhlubší místo oceánu - Mariánský příkop 11 034 m

Oceán

• Zálivy: Bristajský, Botnický, Guinejský
• Průlivy: Baspor a Dardanely, Mosambický
Moře
• Okrajová: oddělena (polo)ostrovy, Severní, Žluté, Japonské
• Vnitřní: obklopena pevninou, s oceánem spojena průlivy, Středozemní, Černé, Rudé, Baltské

Vlastnosti mořské vody

1. Barva
o závisí na obsahu minerálů a organických látek
o Modrá - ,,mořské pouště“ – žádný plankton
o Zelená - úrodná moře – s planktonem, Severní, Baltské
o Žlutá - spraš (temné části písku), Žluté moře
o Rudé moře - korály, modré, ale v době rozmnožování červených řas-rudé zbarvení

2. Slanost (salinita) … v ‰

o celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg vody, průměrná sanilita 35‰ ( 35 g soli/ 1 kg vody)
o zdroje soli - podmořské sopky, řeky
o nejslanější - Rudé m. (43 ‰)
o nejméně slané - studená moře, Černé m. (1,6 ‰), Baltské m. (0,8 ‰)
o hladina Mrtvého moře 250 ‰

3. Teplota
o nejteplejší v oblasti teplotního rovníku – 26 °C, Ø t moří – 17°C, nejteplejší oceán - Tichý oceán – 19°C
o dno oceánu 0-2 °C
o mořská voda zamrzá při -2 °C
o denní výkyvy teplot - do hloubky 20-30 m
o roční výkyvy teplot - 200-400 m
o tabulový led
 voda zamrzá max do hloubky 2,5 m
 vlněním a mořským dmutím se led láme na ledové kry

b) USA, KANADA

• před 25 000lety přišli příslušníci mongoloidní rasy
• 1. Evropané byli Vikongové (kolem roku 1000)
• Kryštof Kolumbus objevil v roce 1492 Karibskou oblast (San Salvador) a omylem ji nazval Indií – nový světadíl byl nazván po Amerigo Vespucim, který následoval Kolumba
• prvními osadníky byli Španělé a Portugalci
• roku 1607 byla ve Virgínii zřízena 1. anglická osada – Jamestown
• roku 1776 byla vyhlášena Deklarace nezávislosti a konfederace 13 kolonií pod názvem Spojené národy americké

obyvatelstvo
• Kanada
o 28, 5mil.
o 1/3 jsou Kanaďané britského původu, ¼ Kanaďané francouzského původu
o 27% obyvatel mluví Francouzsky
• USA
o 264 mil.
o černoši tvoří 1/8
o mnoho národnostních menšin:
 Hispánci (přistěhovalci ze španělsky mluvících zemí), Kubánci, Židé, Číňané, Arabové, Italové, Rusové

Zaměstnanost

• ve službách
o Kanada 60% obyvatel
o USA přes 70% obyvatel
• v zemědělství
o Kanada 4%
o USA 3%

hospodářství
• před 200lety – vývoz kožešin, dřeva, ryb, zemědělských plodin
• na přelomu 19./20. století se průmyslová výroba vyrovnala zemědělské
• dnes je to průmyslově vyspělý komplex světa

nerostné suroviny
• Kanada
o železná ruda, barevné kovy, ropa (ale nevyváží), zlato, černé uhlí
• USA
o černé uhlí, železná ruda, ropa a zemní plyn, zlato

Průmyslové oblasti

• severovýchodní část
o jako první osídlena, dnes je centrem obchodu
o průmyslové obory
 strojírenství (elektrotechnika)
 hutnický a chemický průmysl
 automobilový průmysl – Deitroit
• jihovýchodní část (Appalačská)
o původně tam byla hutnická základna
o lesy – dřevozpracující průmysl

19) a) Hydrosféra = vodní obal země

• je tvořena:
o Povrchová voda: oceány, moře, vodní toky, přirozené vodní útvary (jezera, bažiny), umělé vodní nádrže (rybníky, nádrže) a voda ve formě ledu a sněhu
o Podpovrchová voda: v půdních pórech, průrvách, puklinách
o Voda v atmosféře: vodní pára, déšť, sněh. vločky, kroupy
o Voda v živých organismech: tvoří součást rostlinných a živočišných organismů

d) Fohn

• velehory
• teplý padavý vítr ve velehorách
• nárazový, teplý, suchý vítr vanoucí z hor do údolí
o na obou stranách horského hřbetu se vytvoří výrazné rozdíly v tlaku vzduchu


VZDUCHOVÉ HMOTY
• fronty (během roku se mění)
o 1) arktická (antarktická)
o 2) polární
o 3) tropické
o 4) rovníková (ekvatoriální)
polární fronta
• po ustálených drahách od západu k východu
• cyklóny
• anticyklóny
• víry o průměru 1 – 2tis. km – způsobují změnu počasí
• za rok jich přejde asi 60
• tlaková níže
o deštivo, mírné teploty
• tlaková výše
o jasno, extrémní teploty
• izobary
o čáry spojující místa se stejným tlakem
• izotermy
o čáry spojující místa se stejnou teplotou
• nízký tlak – rovník, polární kruhy
• vysoký tlak – póly, obratníky

Tropická fronta

• cyklon. menší – průměrně 200 – 250km
• pohybuje se pomalu, ale je v něm větší rychlost
• cyklony vznikají nad oceánem, pohybují se k pevnině a přinášejí povodně, pohromy
oblasti výskytu
1) Jihočínské a Filipínské moře … tajfuny… 20 ročně
2) Mexický záliv a Karibské moře… uragány… 10 ročně
3) Bengálský záliv, Arabské moře... cyklóny… 8 ročně
4) Tichý oceán západně od Mexika… uragány… 6 ročně
5) Indický oceán mezi Madagaskarem a Mascar… orkány… 6 ročně
6) Indický oceán mezi Austrálii a Kokos. o-vy… Willy Willies 1 ročně

stacionární (nepohyblivé) cyklony
• na místě celý rok
• po celý rok
o blanská tlaková níže
o azorská tlaková výše
• sezónní
o sibiřská tlaková výše (v zimě)
o íránská tlaková níže (v létě)

Podnebné pásy

1) rovníkový
2) subekvatoriální
3) tropické – okolo obratníků, suché pouště
4) subtropické
5) mírné – na severní polokouli je širší
6) subarktický
7) arktický, antarktický

teplá fronta
• do oblasti studeného vzduchu se nasune teplý vzduch
• mohutná oblačnost, srážky na velkém území


studená fronta
• do oblasti: teplého vzduchu nevstupuje studený vzduch
• dobré počasí, malá oblačnost na malém území


okluzivní fronta
• studená fronta má rychlejší postup – dožene teplou frontu

Fotosyntéze, sopečných činnostech, ...

fotosyntéze, sopečných činnostech, rozkladech (tlení), vylučování při dýchání
o b) kapalné
 vodní kapky, slabé roztoky kyselin (-> kyselé deště – ničení historických památek)
o c) pevné
 prach, pyly, kroupy, částečky solí, písek, mikroorganismy

STRATOSFÉRA
• málo oblaků
• růst teploty s výškou – přibližně jako na zemském povrchu
• sahá do výšky 50km, ve 30km – horní okraj + 20˚C t = < -45˚C; -75˚C >
• ve výškách 25 – 35km nad Zemí je tzv. ozonosféra (ozónová vrstva)
o největší koncentrace ozónu v atmosféře
o ozon – O3 – zachycuje 99% UV záření
o největší ozonové díry – Austrálie, Antarktida (rakovina kůže, oční choroby)

MEZOSFÉRA
• teplota klesá na - 90˚C
• do 80km

IONOSFÉRA (TERMOSFÉRA)

• teplota + 1500˚C ve výšce asi 200 – 300km
• odráží rádiové vlny – vznikají polární záře
• do 800km

EXOSFÉRA
• vnější, velmi řídká část atmosféry
počasí a podnebí
• počasí je okamžitý stav troposféry (atmosféry)
• podnebí (klima) je dlouhodobý průběh počasí
• klimatografičtí činitelé
o a) makročinitelé – ovlivnění na velkém území
 1) zeměpisná šířka
 2) vzdálenost od oceánu
 3) všeobecný oběh atmosféry
 4) mořské proudy
o b) mikročinitelé – skleník, jezírko, kácení tropického pralesa, ropná havárie,..
 1) mořské proudy
 2) nadmořská výška
 3) vlastnosti zemského povrchu
 4) činnost člověka

MÍSTNÍ VĚTRY

a) monzumy
• ovlivňují především jižní a jihovýchodní Asii
• letní
o ohřeje se rychleji pevnina (než moře)
o IV. – IX. – vane z oceánu na pevniny od června do října
o bohatý na srážky
o nejvyšší roční úhrn srážek na světě 26 461mm – návětrná strana Himalájí (Čárofundží)
• zimní
o pevnina rychle vychladne
o X. – III. vane z prochladlé pevniny na teplejší oceán
• principem je vyrovnávání tlaků
b) pobřežní vítr
• vítr na březích moří a jezer, který mění dvakrát denně směr proudění
• ve dne vane z chladnějšího moře na teplejší pobřeží (pevnina se rychleji ohřeje – nižší tlak nad pevninou)
• v noci naopak (pevnina se rychleji ochladí – vysoký tlak nad pevninou)
c) horský (údolní) vítr
• den – v údolí je vysoký tlak, na vrcholcích nízký -> rychleji se ohřejí vrcholky hor
• noc – v údolí je nízký tlak, na vrcholcích vysoký -> vrcholky rychleji vystydnou

18) a) ATMOSFÉRA

• plynný obal Země, tvoří je směs plynů – vzduch

TROPOSFÉRA
• její průměrná mocnost je 11 km
o nad póly 8 – 9 km
o nad rovníkem 14 – 18 km
• 90% vodních par, mraků
• je důležitá pro tvorbu počasí
• s rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota o 0,65˚C/100 m a klesá i tlak a hustota vzduchu
• složení vzduchu
o a) plynné skupenství
 složení:
• dusík (78 %)
• kyslík (21%)
• vzácné plyny (<1%)
• methan, CO2, vodní pára (0,32%)
 2/3 O2 vyprodukují suchozemské rostliny (hlavně tropický deštný prales)
 1/3 mořské rostliny – především řasy
 CO2 je významnou složkou vzduchu
• vzniká při spalovacích procesech a do vzduchu se dostává při