1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře

Vyrovnáním tlakových rozdílů v atmosféře vzniká vítr, jehož nárazy a velká rychlost se negativně projevují v celé přírodě. Člověk je schopen udržet se na nohou při nárazech 129km/hod. Orkán má při této rychlosti ničivé účinky. Podle Beaufortovy stupnice(12 stupňů) začíná být vítr nebezpečný při rychlosti 66 km/hod. V tropických zeměpisných šířkách vznikají tzv. tropické cyklony, v nichž je energie soustředěna do malého prostoru, čímž dosahují mnohem větších rychlostí(často přes 100 km/hod). Cyklony mají v různé místní názvy: v Americe hurikán nebo uragán, v JV a V Asii tajfun, baguio na Filipínách, nebo willy-willy v Austrálii. Tropické cyklony se tvoří v rovníkové oblasti mezi 5°-10°obou zeměpisných šířek Jejich vznik a vývoj je vázán na mořskou hladinu teplejší než 26°C. Jejich energie je obrovská a odhaduje se, že středně silný cyklon má energii až 50000 atomových pum. Nad pevninou jejich energie klesá, protože jim chybí vlhký oceánský vzduch. Velké tropické cyklony dostávají jména, menší se označují jen čísly. Časový průchod cyklonů je nerovnoměrný. V Karibiku se projevují v září a říjnu, na jižní polokouli v lednu a únoru.

Ničivé účinky mají i tornáda, tvořící se ve vyšších zeměpisných šířkách. Mají tvar trychtýřů o průměru 10 m-1 km a pohybují se rychlostí 1000km/hod. Jejich vznik je dosud nejasný, ale patrně souvisí s nestabilním rozvrstvením ovzduší. Postihována je nejčastěji Indie, USA, Argentina a Austrálie. Velké škody páchají i prachové bouře(samúm, chamsín, šamál,…), ochuzující půdu o živiny a jemnozem a zasypávající příkopy, komunikace a vegetaci.



Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.16. Ekologie Ničivé povodně

Povodně jsou spojeny s vysokými vodními stavy a extrémními průtoky. Jsou spojeny se zásahy člověka do krajiny, hlavně s odlesňováním. Povodně mohou trvat pár minut, ale i několik týdnů. Tzv. bleskové povodně se vyskytují především v suchých a polosuchých oblastech.



Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody

- Na světě existuje mnoho organizací chránících naši přírodu, ohrožené rostlinné i živočišné druhy a životní prostředí, například IUCN (Mezinárodní unie na ochranu přírody a přírodních zdrojů, WWF (Světová nadace pro divokou přírodu), mohli bychom sem započítat i UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu). Z podnětu těchto a dalších mezinárodních organizací vznikají mezinárodní dohody, které mají zajistit existenci vzácným a vymírajícím druhům, zabránit ekologickým katastrofám a drastickému ničení životního prostředí. Stačí to však? Vždyť častěji než bychom chtěli se dočítáme v novinách nebo dozvídáme z televize o ztroskotáních tankerů, bezohledných pytlácích, varování o zničené atmosféře a stále se zvětšujících ozónových vrstvách, skleníkovém efektu a dalších.

Možnosti přírody jsou omezené. Musíme se učit šetřit naše suroviny, získávat alternativní zdroje energie. Nemůžeme produkovat vše co je technicky možné, ale jen to, co je snesitelné pro životní prostředí. Každý organismus na naší planetě je zapojen do neuvěřitelně složité sítě přírodních procesů a vztahů. Do této sítě jsme vpleteni I my lidé. Jsme její nejdynamičtější složkou, a cokoliv na zemi děláme, vychylujeme tím životní rovnováhu.



Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.13. Ekologie Sopečné katastrofy

Vulkanismus náleží mezi magmatické projevy, které se odehrávají na zemském povrchu a které souvisí s výstupem žhavotekutého magmatu-lávy. Centrálním výstupem zplodin je většinou kuželovitá sopka-vulkán. Magma však může vystupovat i trhlinami v zemském povrchu. Láva je nebezpečná svou teplotou(900°-1100°C) a pohyblivostí. Velké škody vznikají vyvrhováním nesouvislým vyvrženin. Nejdelším sopečným pohořím na zemi jsou středooceánské hřbety, kde dochází k výronům zásaditých a alkalických láv. Vulkanicky aktivní jsou také pevninské riftové zóny. Na Zemi je na 500 sopek. Činných na souši je 40-50 sopek, v mořích 20-30.



Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.14. Ekologie Tsunami

Při zemětřesení mořského dna vznikají ničivé vlny tsunami. Na otevřeném moři dosahují pouze 2-3 m, ale u pobřeží narůstá jejich výška až na 30 m a rychlost se blíží 800 km/hod.V první fázi vzniku voda od pobřeží ustoupí a pak přichází ničivá vlna. Tsunami mohou vzniknout i při výbuchu podmořské sopky, vzácně se mohou vytvořit i po velkých sesuvech a zemětřeseních na mořském pobřeží. Podle svých účinků se tsunami dělí na 6 stupňů, přičemž první dva stupně jsou registrovány jen přístroji. Třetí stupeň je opticky již dobře patrný, čtvrtý a pátý už na pobřeží zanechává výrazně ničivé stopy a šestý ničí celé pobřežní pásmo. Tsunami má obrovskou energii. Nejvíce postihovanou zemí je Japonsko, kde se odhaduje, že v průběhu 16 silných tsunami zahynulo 8000 lidí. Před příchodem vln je v současné době obyvatelstvo varováno, které při každém silnějším zemětřesení u pobřeží mezinárodní služba vysílá.



Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.11. Ekologie Skleníkový efekt

- Nadbytek skleníkových plynů (CO2)

- Globální oteplování - tání velkých pevninských ledovců – zvyšuje se hladina oceánů ; teplota vzduchu na Antarktidě se zvýšila o 0,5 stupně Celsia, stoupá teplota půdy ( o 1 stupeň za posledních 10 let v Číně, na Kubě, Gronsku);

Klima naší planety závisí na rovnováze mezi radiací pohlcenou a odraženou. Pro dnešní život příznivá průměrná teplota při povrchu Země 15°C je důsledkem skleníkového efektu. Bez skleníkových plynů by Země byla asi o 33°C chladnější a byla nejspíše zmrzlou planetou bez života.

Změny vyvolává i jev El Nino – periodicky za 2 až 5 let oteplující povrchové vrstvy mořské vody ve východním Pacifiku a ovlivňující klima v širokém pásu od jižní Ameriky přes Jižní Afriku až po JV Asii a Austrálii



Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY

Přírodní katastrofy probíhají zpravidla velmi rychle. Některé katastrofální jevy na Zemi mohou vyvolat rozsáhlou devastaci krajiny i oběti na životech. K nezanedbatelným katastrofám patří i přemnožení některých druhů hmyzu a hlodavců. V historické době nás postihly katastrofy astronomického původu, vyvolané dopadem většího kosmického tělesa na Zemi. Víme, že takové události mohou mít globální dopad na celou planetu i biosféru.
Zemětřesení

Zemětřesení jsou považována za nejničivější katastrofy a pokud k nim připočteme i následné katastrofy jako sesuvy a hladomory, mohou jim za obět padnout statisíce lidí, nehledě na úplnou devastaci krajiny. Ročně si zemětřesení vyžádají 10000 obětí a je zaznamenáno 60-90000 otřesů. Silných zemětřesení, které vyvolají citelné škody, je ročně asi 20. Tektonická zemětřesení jsou krátkodobé otřesy půdy vyvolané uvolněním energie, kumulované v místech zeslabené zemské kůry-tektonických zlomů. Další lokální zemětřesení jsou vulkanická a řítivá, kdy jsou zavaleny podzemní dutiny. K uvolnění energie a vzniku zemětřesení dochází v prostoru ohniska, jehož těžištěm je hypocentrum, ležící v určité hloubce pod povrchem. Pacifik- V tomto pásmu je registrováno 75,6% světových zemětřeseních. Severní Amerika je postihována především v oblasti pobřeží Kalifornie působením zlomu San Andreas, na němž je např Long Beach, San Francisco… Severní a západní okraj Pacifiku je ohrožován zemětřeseními s podmožskými hypocentry, což vyvolává navíc tsunami.Evropa a Asie jsou postihovány zemětřesením z mediteranního pásu, který se táhne od Azor až na východní pobřeží Číny.



Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.9. Vliv urbanizace na životní prostředí

Velký vliv na životní prostředí má také urbanizace. Přes 40% světové populace žije ve městech s 5000 a více obyvateli. Lidé tráví značnou část života v umělém prostředí, v umělém mikroklimatu svých domovů, pracovišť i dopravních prostředků. I vnější prostředí – ulice, parky jsou výtvorem člověka a mají zvláštní klimatické poměry. Vlivem nakupení průmyslu, staveb i lidí bývá ve městech poněkud tepleji než na ostatních územích. Průmyslová města trpí vytvářením smogu – směsi mlhy a kouřových zplodin.Život ve městech je také vystavěn velkému hluku; projevují se účinky dopravy.

Proto je mimořádně důležitá městská zeleň, které se městům většinou nedostává. Tím, že odpařuje vodu, zvlhčuje a poněkud ochlazuje ovzduší. Působí jako účinný lapač prachu. Pomáhá snižovat hlučnost. Pro obyvatele má stále větší význam rekreační zázemí městské krajiny s pásy lesů, parků, s vodními plochami apod.

Velká centra mívají obrovskou spotřebu vody. Nezřídka ji musí přivádět ze vzdálených přehradních nádrží. Často trpí nedostatkem kvalitní pitné vody.



Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.10. Ekologie Kácení lesů

Typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů. V současné době jsou jím postiženy rozlehlé oblasti evropského severu, Sibiře a tropických deštných lesů. Nejvíce je postižena oblast tropických deštných lesů v Amazonii. Stromy poskytují jediný zdroj živobytí pro místní obyvatelstvo – dřevo. Každý den jsou odlesňovány stovky milionů km2 deštného pralesa. Při vypalování se zvyšuje obsah CO2 v atmosféře, což má vliv na změnu klimatu.

Ozón
- Aerosoly ve sprejích a chladících zařízeních napadají ozón
- Větší intenzita ultrafialového záření

Velkým problémem v poslední době je úbytek ozónu – hovoří se o tzv. ozónové díře. Ozonosféra totiž představuje přirozenou ochranu před škodlivým ultrafialovým zářením – působí jako filtr. Zjistilo se, že největší podíl na ničení ochranného obalu Země má chlór, jehož obsah v atmosféře v posledním období značně vzrostl. Největší množství chloru pochází s freonů.
1976 – 2080 ubytek o 4%



Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí

-Zemědělství změnilo ráz krajiny na mnohem větších plochách než jiná činnost lidí. Lidé vypalovali rozsáhlé plochy, aby rozšířili pozemky. Rozvoj zemědělství vedl k nesmírnému ničení lesů. Za posledních 10 000 let člověk vykácel 2/3 původní lesní pokrývky Země. Vykácení lesů vyvolalo změny v povrchovém odtoku, které se projevily zejména ve větší intenzitě svahových a říčních pochodů. Rychlý povrchový odtok je příčinou vzniku sesuvů, bahenních proudů a urychlené eroze půdy.

-Při přeměně přírodní krajiny na zemědělskou rozoráváním půd dochází k podstatným změnám v krajině. Důsledkem je opět eroze – rozorané pozemky vysušené sluncem, nedokážou odolávat vodě ani větru -> dochází k urychlenému odnosu půdy. Ročně se ztratí takové množství půdy, které by při správném využívání bylo schopno uživit 30 mil lidí.

-Mezi krajiny nejvýrazněji přetvořené člověkem patří oblasti závlahového zemědělství. Najdeme je tam, kde je dostatek tepla, ale málo srážek (hlavně subtropický pás).
Při využívání pastvin bývá člověk ještě méně prozíravý. Každé území může zajistit potravu jen určitému počtu zvířat. Je-li přetíženo, porosty řídnou, půda se rozrušuje, úrodnost klesá. Nadměrnou pastvou trpí zejména suché oblasti Afriky, Středního východu, Indie. Holá půda vysychá a mění se v poušť. Např. Sahara se posouvá k jihu, ročně se rozroste asi o 20km.
Se zvětšujícím se počtem lidí rychle vzrůstá spotřeba potravin. Zabránit hladovění může především zintenzivnění zemědělství. Nadměrné používání průmyslových hnojiv však škodí půdě i pěstovaným plodinám, znehodnocují se povrchové i podzemní vody. Neúměrně vysoké dávky průmyslových hnojiv mohou negativně ovlivnit i trvalou přirozenou produktivitu zemědělského půdního fondu.


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí

Hustá síť silnic i železnic zabírá velké plochy půdy, většinou zemědělsky využitelné. Nádrže pohonných hmot ohrožují čistotu podzemních vod. Automobily patří k největším zdrojům znečišťování krajiny. Připadá na ně víc než polovina všech škodlivých zplodin vypouštěných do ovzduší – CO2, uhlovodíky, oxidy dusíku, olovo. Tento problém je hlavně ve velkých městech. Vysoká hustá zástavba brání proudění vzduchu.

Velmi závažnou složku negativního vlivu dopravy představuje také hluk, a to nejen u pozemní dopravy, ale i dopravy letecké. Zplodiny jejich motorů narušují ochranou ozónovou vrstvu, která brání pronikání nebezpečného ultrafialového záření k zemskému povrchu.
Velký vliv na znečišťování vodstva má vodní doprava. Obrovské tankery zajišťují levnou přepravu paliv, zejména ropy. Při jejich katastrofách, ale i při pravidelném vymývání vytékají tuny ropy do moře a hubí vše živé v širokém okolí. S problémem fosilních paliv souvisí také kyselé deště. Siřičité emise již zničily spoustu lesů v Evropě a s. Americe.


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.8. Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí

Růst životní úrovně obyvatelstva vytváří tlak na uspokojování jeho nároků v oblasti rekreace a cestovního ruchu.

Rozvoj rekreace má velice nepříznivý dopad na krajinu a životní prostředí. Vysoká koncentrace rekreačních objektů vede často k devastaci ŽP. Velká koncentrace rekreantů v těchto oblastech vytváří značné množství odpadů, znečišťuje ovzduší výfukovými plyny z aut, zhoršuje se jakost vody v nádržích i na mořských pobřežích. Neustále je zabírána půda na stavbu nových rekreačních objektů.



Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování

Pokračuje i odlesňování - v letech 1980 - 1990 bylo ročně odlesněno 12.1 mil hektarů. K největšímu odlesňování docházelo v tropických oblastech a příčinou bylo získávání půdy pro zemědělství. Od roku 1970 klesla zalesněná plocha na 1000 lidí z 11,4km2 na současných 7,3.

Počet všech druhů na Zemi byl v roce 1995 odhadnut na 14 milionů, z toho vyhynutí v průběhu nadcházející dekády hrozí 1-11 procentům. Snižuje se počet rybích rodů, zhruba čtvrtina současného počtu je ohrožena vyhynutím a dalších 44 procent bylo vyloveno k jejich biologickému limitu. Rychlost vymírání divokých druhů je asi 50-100 krát vyšší než přirozená. Vymírání druhů je znepokojivé nejenom z etického hlediska, ale i z hlediska ohrožení ekologické stability a nevypočitatelných potenciálních ekonomických ztrát.

Ve světě roste i produkce domácího i průmyslového odpadu. V průmyslovém světě se za posledních dvacet let jeho produkce ztrojnásobila, v rozvojových zemích se patrně zdvojnásobí v průběhu příští dekády.


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí

Problémem zůstávají emise do prostředí - zatímco zdroje fosilních paliv se zatím vyčerpání neblíží, emise skleníkových plynů představují reálné nebezpečí pro stabilitu světového klimatu. Emise CO2 se za posledních 50 let zčtyřnásobily. Většina vědců, sdružených do mezinárodní organizace IPCC je přesvědčena, že lidský podíl na probíhajících klimatických změnách je nesporný. Změny klimatu jsou považovány za nejzávažnější současnou environmentální hrozbu, je pravděpodobné že na jejich vrub lze připsat teplotní anomálie, hurikány a další neobvyklé klimatické jevy konce 90. let. Přestože se problém kyselých dešťů podařilo ve vyspělých zemích takřka vyřešit díky odsíření tepelných elektráren, zůstává problémem v rozvíjejících se chudých zemích. Nebezpečná zůstává také stále se ztenčující ozónová vrstva. Přestože na problém ztenčování ozonosféry lidstvo reagovalo zákazem emisí ozón ničících látek, budou tyto plyny ještě několik let vystupovat do ovzduší, problém bude kulminovat v prvních dvou desetiletích 21. století.


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí

Rozvoj moderního průmyslu je nezbytný; vedle užitku však lidstvu přináší i starosti. Je jedním z hlavních zdrojů znehodnocování životního prostředí. Nejvýraznějším zásahem do krajiny bývá povrchová těžba nerostných surovin. Průmyslové závody znehodnocují ovzduší, vodstvo, půdu i rostlinstvo. Mezi nejvýznamnější znečišťovatele ovzduší patří tepelné elektrárny, závody černé a barevné metalurgie, cementárny, koksárny, rafinérie ropy a závody chemického průmyslu. Odpadů, které do ovzduší vypouštějí je mnoho: popílek, prach, sloučeniny síra, uhlíku, dusíku, chlóru. Exhalace ohrožují zdraví lidí, poškozují zemědělské porosty, ničí lesy. Značným znečištěním ovzduší trpí zejména velká průmyslová města a oblasti. Dochází zde k tvoření smogu, husté mlhy přesycené prachem a kouřovými zplodinami, jež snižuje sluneční záření a 30 – 40%. Hlavními zdroji znečistění řek bývá odpad z chem. Kombinátů, ropné výrobky, čistící a prací prostředky, odpad ze závodů papírenského prům. a z některých potravinářských závodů. Nejvýrazněji se na celkovém průmyslovém znečištění ŽP podílejí největší průmyslové oblasti světa.


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1. Ekologie Slovo EKOLOGIE

Slovo EKOLOGIE je staré jen asi sto padesát let. Označuje mladou vědu ( poprvé němec Ernst Heinrich Haeckel roku 1866). – věda o základních zákonitostech vzájemných vztahů lidské společnosti a prostředí, jejich územní diferenciace, o výsledcích této interakce a metodách její regulace v zájmu společnosti

Lidská společnost žije a rozvíjí se vždy v konkrétních podmínkách, v prostředí, které ji obklopuje. Označujeme je jako životní prostředí. Životním prostředím člověka rozumíme soubor abiotických(klimatické: světlo, teplo, srážky, ovzduší. ; edafické: vlastnosti půdy.; topografické: geografické podmínky, nadmořská výška, reliéf..) , biotických(Souhrn všech činitelů, které podmiňují existenci a vytvářejí životní podmínky dané rostliny, se označuje jako biotop neboli stanoviště) a socioekonomických prvků, které člověka v krajině obklopují a poskytují mu základní potřeby.

Člověk je součástí přírody. Bez ní nemůže existovat. K zajištění života potřebuje vzduch, vodu, potravu. Je jediným tvorem, který si dovede své prostředí uvědoměle utvářet.


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím

Vztah mezi lidskou společností a prostředím je jedním z ústředních problémů geografie. Rozšiřující se hospodářství vyžaduje mnohem více paliv, energie i surovin než dříve. Aby lidé zajistili rostoucí spotřebu, stále více drancují přírodu. Ve výrobě i mimo ni vzniká množství odpadů: popílků, jedovatých plynů , atd. Odpady zamořují životní prostředí. Hrozí nebezpečí, že nebude dost čistého, dýchatelného vzduchu, kvalitní pitné vody, paliv a energie, surovin ani potravin pro další generace.

• 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda. Degradováno bylo 20% z 250 mil hektarů světové obdělávatelné půdy. 500 mil lidí žije na degradované půdě
• od roku 1970 pokles poměru zalesněné plochy na 1000 lidí z 11,4km2 na současných 7,3.
• Rychlost vymírání 50-100 krát vyšší než přirozená. Vyhynutí hrozí 1-11 procentům v příštích 10 letech.
• za posledních 20 let se ztrojnásobila produkce průmyslového odpadu ve vyspělých zemích
• emise CO2 se za posledních 50 let zčtyřnásobily, průměrný roční růst v poslední dekádě byl o 1,3%, pokles emisí byl zaznamenán pouze v Evropě.
• do roku 2050 bude v ozonosféře pět krát více ozón ničících látek, než dnes
• nejvyšší počet přírodních katastrof se odehrává v nejchudších regionech - Africe, jižní a jihovýchodní Asii


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

1.2. Ekologie Stav životního prostředí

Stav životního prostředí se podařilo stabilizovat a zlepšit ve vyspělých regionech - západní Evropě a severní Americe. Současně ale vyspělé regiony stále představují největší environmentální zátěž v globálním měřítku - jsou největšími producenty skleníkových plynů, spotřebiteli dřeva a dalších surovin. Životní prostředí naopak se zhoršuje v chudých regionech.

Především nevhodné zemědělské praktiky způsobily, že více než 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda. Protože zemědělská produkce ve světě stále roste, lze očekávat, že se zemědělství některých států bude setkávat s vážnými problémy. Odhaduje se, že již bylo degradováno 20% z 250 mil hektarů světové obdělávatelné půdy.


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Ekologie" naleznete na bezuceni.cz

Hutnický průmysl EU

Hutnický průmysl EU

Belgie
- hospodářství: vysoce rozvinutý a vyspělý průmysl,
- hutnický (hutě v Lutychu)
- města: Charleroi (strojírenství a hutnictví)
- tradiční hutnictví železa a oceli si dosud udržuje značný význam, ale podobně jako hutnictví neželezných kovů zpracovává dovážené suroviny. Značná část produkce jde na vývoz.

Dánsko
- průmysl nemá k dispozici energetickou a surovinovou základnu, a proto v něm převažují obory s menší spotřebou surovin, zato náročné na kvalifikovanou pracovní sílu.

Německo
- hospodářství: ekonomika 3. největší na světě, v zahraničním obchodu 2. na světě
- průmysl: hutnictví a strojírenství - Porýní a Porúří
- nerostné suroviny: železná ruda (také dovoz), měď a wolfram
- nerostné bohatství je druhově chudé a nestačí mnohostranným potřebám hospodářství.
- Hutnictví železných a neželezných kovů závisí na dovozu rud a koncentrátů.
- Západní průmyslová oblast – severní Porýní-Vestfálsko – velká část hutnických závodů je na okrajích uhelné pánvi (Porúří, Sársko, Sasko, Lužická pánev),
- K největším střediskům hutnictví železa patří Duisburg a Dortmund

Španělsko
- průmysl: hutnický - ocel
- nerostné suroviny: rtuť, uran, stříbro, zlato
- černá metalurgie se přesouvá ze severu (při místních zdrojích železné rudy a uhlí) k východnímu pobřeží

Francie
- Průmysl navazuje na těžbu domácích surovin, hutnictví železa v Lotrinsku a hliníku v Alpách
- Alsasko: černé uhlí, výroba hliníku (Colmar),
- údolí Rhóny (Lion - St. Étienne): hutnický (černé uhlí),

Lucembursko
- průmysl: hutnictví (výroba železa, oceli)
- nerostné suroviny: železná ruda
- hospodářství se zakládá hlavně na tradičním hutnictví železa a oceli v jejíž produkci v přepočtu na jednoho obyvatele je země na 1. místě na světě. Dnes se však zpracovávají dovážené rudy.

Nizozemsko
- ve zpracovatelském průmyslu se uplatňuje tradiční hutnictví hlavně cínu, moderní výroby hliníku a dalších neželezných kovů z dovážených rud

Švédsko
- průmysl: zpracování kovů (hutnictví)
- nerostné suroviny: železná ruda (Kiruna, Gallivare) - nejkvalitnější žel. ruda obsahující 60% sur. železa; zinek, stříbro, olovo, uran (15% sv. zásob)
- hutnictví se orientovalo hlavně na výrobu ušlechtilých a speciálních ocelí v elektrických pecích.

Spojené království
- průmysl: hutnictví (Birmingham)
nerostné bohatství, které Británii umožnilo stát se kolébkou průmyslové revoluce, je dnes převážně vyčerpáno
- tradiční hutnictví železa a neželezných kovů dnes zpracovává vesměs dovážené rudy a šrot. Produkce železa a oceli klesá a většina závodů využívá jen část kapacity.


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen

Hutnický průmysl EU

EVROPSKÁ UNIE

EU a ocel
Evropská konfederace průmyslu železa a oceli (EUROFER) byla založena v roce 1976. Členy a přidruženými členy jsou ocelářské společnosti a národní ocelářské svazy v rámci EU a zemí Střední a Východní Evropy.
V roce 198 bylo členskými společnostmi EU v rámci EUROFERU vyrobeno 155 mil. tun surové oceli. To představuje okolo 97% celkové produkce Evropské unie. Přidružení členové s 27. mil. tun surové oceli představují 90% výroby v zemích Střední a Východní Evropy.
Cílem Euroferu je spolupráce mezi národními federacemi a společnostmi ve všech záležitostech, které přispívají k rozvoji Evropského ocelářského průmyslu a presentaci společných zájmů jejich členů naproti třetím zemím.


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty

Hutnický průmysl 3

ČR - nejdůležitějšími regiony černé metalurgie Ostravsko (Nové Hutě,Vítkovice, Třinecké Železárny), Kladensko a Plzeň.

Nejbohatší na železnou rudu je bývalé SSSR. Evropa je na posledním místě v těžbě rud.
- Před 2. sv. válkou se ruda dobývala především v Evropě a v Severní Americe. Především do 50. let.
- V roce 1910 se 85% světové produkce oceli soustřeďovalo do 4 zemí a to do USA, Německa, Velké Británie a Francie.
- V dnešní době se tyto produkce přesouvají do rozvojových zemí. Ještě v roce 1950 zajišťovali rozvojové státy 1,5% světové produkce železa a oceli v roce 2000 to již bylo 35%. Přesun hutnického průmyslu do rozvojových států probíhá proto, že se přesouvá ke zdrojům rud a vyspělé státy se zbavují ekologicky škodlivých výrob. Rozvojové státy se zaměřují hlavně na kvantitu a vyspělé na kvalitu.

Hutnický průmysl 4

Barevná metalurgie se co do objemu výroby nemůže porovnávat s hutnictvím železa, ale
jde o významově nepostradatelnou položku pro celkový rozvoj dalších průmyslových odvětví.
Bauxit – hliníkárenství (přes 100 mil. tun v roce 1995) se 2/5 podílí Austrálie, za ní následují Guinea (14%), Jamajka (10%), Brazílie (10%), Indie (5%), Venezuela (5%), Rusko (4%), Surinam (3%), Guyana (2%), Řecko (2%) a Čína (2%). Na jeho světově těženém množství Výroba hliníku je náročná na elektrickou energii – proto přední pozici ve výrobě tohoto strategického materiálu zaujímá USA.
Měď představuje množství 9,3 mil. tun ročně. Největšími těžišti jsou Chile, USA, Kanada, Indonésie, Austrálie, Čína a také Polsko
Cínu (194 mil. tun) patří přední místa Číně, Indonésii, Peru a Brasílii, Bolívii, Rusku, Austrálii a Malajsii.
Olova (3,2 mil. tun) se nejvíce podílejí Čína, Austrálie, Rusko, USA, Peru, Kanada, Mexiko, Švédsko (pod 5%), Jižní Afrika a Maroko
Zinek (7,6 mil. tun) je nejvíce těžen v Kanadě, Austrálii, Číně, Peru, USA, Rusku (8%) a Mexiku.

Hutnický průmysl 5

Hutnictví prošlo ve 20. letech několika obdobími:
1) před 2. sv. válkou převládali v jeho struktuře těžké kovy jako jsou měď, olovo, zinek a cín.
2) Po 2 sv. válce až do 70. letech probíhal dynamický rozvoj lehkých kovů jako je hliník a s tím posílení energetické orientace, protože hliník je velmi náročný na energii.
3) 70. léta až dnes se projevoval zvýšený význam druhotných surovin a posílení orientace na spotřebitele. Jednalo se zejména o titan, molybden, kobald a hořčík.

Hutnictví neželezných kovů v dnešní době vyrábí asi 70 kovů. Ze 75% hodnoty připadá na výrobu olova, zinku, mědi a hliníku.

Lokalizační struktura hutnického průmyslu
1) Orientace na surovinu
2) Orientace na dopravu
3) Orientace na energii
4) Orientace na spotřebitele


Dnes rozlišujeme hutnictví na:
a) primární – zpracování rud či jejich koncentrátů
b) sekundární – zpracování kovového odpadu
– vzniklo s příchodem energetické krize v 70. letech

Hutnický průmysl

1) železa a oceli : = černá metalurgie
- zahrnuje 95% spotřeby kovů ( dle hmotnosti )
- výroba surového železa a oceli za pomocí
žel. šrotu = 1,5 – 2x než bez sž ( Japonsko )
- výrobci: Japonsko, Čína, Rusko, USA, Ukrajina

2) neželezných kovů: - hmotnost produkce HNK je 5% objemu výroby železa
- elektronika, zbrojní výroba Þ rozmach HNK ( Al, Cu, Pb )
- rudné zásoby hl. v rozvojových zemích, Guineiský zál. - bauxit
- export surovin: Kanada, J. Afrika, Austrálie
- import surovin: Z. Evropa, USA, Japonsko

Hutnický průmysl 2

HUTNICTVÍ OBECNĚ
Hutnický průmysl, který zahrnuje výrobu železa, oceli, barevných kovů a jejich slitin, představuje materiálovou základnu pro další průmyslová odvětví, zejména pro strojírenskou výrobu. Těžba rud a jejich zpracování patří zároveň k nejstarším oborům lidské činnosti.
Hutnictví železa a oceli (černá metalurgie) zůstává odvětvím s rozsáhlými nároky na suroviny, energii, pracovní síly, geologické a infrastrukturní podmínky, vodní zdroje. V menší míře se projevuje činitel trhu a dopravy.

K nejvýznamnějším oblastem soustředění hutnictví železa jsou:
1) severovýchodní část USA
2) kanadská provincie Ontario
3) Porúří (města Duisburg, Dortmund, Essen, Bochum, Oberhausen)
4) Region Lotrinska s Sárska (města Metz, Nancy)
5) Střední Anglie (města Birmingham, Scheffield)
6) Podněpří (města Dněpropetrovsk, Krivoj Rog, Záporoží, Dněprodzeržinsk)
7) Dondas
8) Ural
9) Hornoslezská pánev
10) Východní pobřeží ostrova Honšú

Živočišná výroba 3

Chov skotu
- rozšířen rovnoměrně po celém světě
- buvol indický, banteng, zebu, jak – tam kde selhává chov krav
- azbezpečuje přes 90 % světové spotřeby mléka a více než 30 % massa
- Výskyt:
1. Austrálie a Latinská Amerika
2. Severní Amerika, Rusko, Afrika
3. Evropa

Chov prasat
- k důležitým plemenům patří velké bílé prase (neboli yorkshirské) a černé berkshirské prase, plemeno landrace se chová na slaninu
- výhodou je snadná aklimatizace zvířat, jejich všežravost, relativně malá spotřeba krmiv a rychlá reprodukce
- v našich podmínkách není chov prasat nejvýhodnější – chceme-li získat jednotku živočišné bílkoviny, musíme trasformovat více než 6 jednotek rostlinné bílkoviny
- nejvíce v Číně, Evropě, Brazílii, USA, Rusko

Chov ovcí
- chovají se pro vlnu a maso
- nejvíce v Austrálii, Indii, N. Zélandě a na Blízkém východě a v Rusku

Chov drůbeže
- kuře, krocan, kachna, husa
- pro maso, vejce a peří
- v Británii se sní každoročně 700 mil. kuřat/10 na obyv.
- nejvíce Evropa, Severní Amerika
- produkci vajec zajišťují ve vyspělých státech specializovaná plemena – 300 ks za rok, v rozvojových zemích – 60 ks – živí se odpadem
- chová se komerčně, v hustě osídlených drůbežárnách s automatickým napájením a regulací životních podmínek, tyto podmínky napadány ekology

Chov tažných zvířat (koní, volů, oslů, buvolů, mulů, velbloudů, sobů….)
- koně dnes ustoupili rozvoji mechanizace ve vyspělém světě, ale zůstávají nejrozš. tažnými zvířaty, zejména v mírném a subtropikcém pásu – Brazílie.
- osli – Blízký východ, Čína
- muli – Latinská Amerika
- velbloudi – v pouštích Afriky a Asie
- buvol indický se využívá v jižní a JV Asiii, v horkém vlhkém klimatu je nenahraditelný, nemá chutné maso, mléko buvolic je ale sladké a tučné

Chov koz
- na rozdíl od ovcí mívají duté rohy a jsou robustnější
- žijí v chladných hornatých nebo suchých oblastech po celém světě
- mohér je dlouhá lesklá vlna z angorské kozy
-
Kůže domácích zvířat jsou významnou surovinou kožedělného průmyslu, i když je zčásti nahrazují umělé usně. Mezi dodovatele přírodních kůží velmi rozdílné kvality patří všechni oblasti s rozsáhlými chovy. K vývozcům se řadí Indie, některé latinskoamerické země – Argentina, Brazílie, Uruguay, ale též USA i další, dovozci jsou především evropské státy.

Rybolov
- 2/3 celkového úlovku: SZní Atlantik, SZ a JV Pacifiku
- sladkovodní rybolov: Čína, Indie, Indonésie, Japonsko
- podle konvence o mořské právu mohou pobřežní země využívat všechny zdroje v 200 mílovém hospodářském pásmu

Živočišná výroba 2

Zemědělská výroba prošla 2 revolucemi:
A/ Neoletická revoluce:
přechod od sběrné společnosti (sbírali rostliny a lesní plody) k pěstování zemědělských plodin
B/ Zelená revoluce:
v 50. – 60. tých letech 20. st.
2 směry:
1) zapojení mechanizace, hnojení
2) zavádění nových geneticky upravených rostlin
vznikala nová střediska: FILIPÍNY, MEXIKO
v Mexiku vyšlechtili speciální druh pšenice, která je vhodná pro pěstování v různých klimatických podmínkách, výnos z ha se zvýšil trojnásobně na Filipínách se specializovali na rýži, která se dá sklízet 4x do roka + pěstovat v různých klimatických podmínkách po II. sv. v. dochází k zavádění pesticidů do půdy, neboť škůdci ničili 1/3 úrody, rozšiřovalo se hnojivo DDT, po čase se zjistilo, že nejen ničilo škůdce, nýbrž i přírodu – v Americe vymřel díky DDT orel bělohlavý, zemřelo spoustu velryb a tučňáku

Živočišná výroba typy

Kočovný chov - charakteristický pro suché oblasti Afriky, JZ a centrum Asie
- Nomádi s rodinami provázejí stáda po trasách určovaných rozložením pastvin

Polokočovný chov - Kazachstán, střední Asie, Mongolsko, západní Čína
- přesuny stád zajišťují vesměs brigády pastýřů, vytvářejí se rezervy krmiv na zimu, budují se přístřešky pro dobytek

Transhumance (trans humum znamená za hranicemi obdělávaných půd)
- pravidelné sezónní přesuny dobytka mezi nížinnými a horskými pastvinami
- středomořské oblasti Evropy, latinskoamer. Andy

Moderní extenzívní chov - na suchých prériích a letních horských pastvinách na západě USA (hovězí dobytek), v polopouštích a savanách Austrálie či na kvalitních pastvinách Nového Zélandu (ovce), na pampách Latinské Ameriky a také v Jižní Africe

Chov alpského typu - převážně výdojný chov skotu se rozvinul hlavně v alpských zemích
- dobytek tráví léto na kvalitních pastvinách subalpinské (1800 – 2200 m n. m.), zčásti i alpínské zóny ( vybavených přístřešky k ukrytí za špatného počasí)
- pobyt v horách zajišťují pastevní sdružení s dlouhou tradicí, hospodáři si vytvářejí na zimu zásoby sena a jiných hodnotných krmiv

Intenzívní stájový chov jako doplňkové odvětví - původně typických evropských jevem
- zemědělci využívali osevní plochy především k pěstování zrnin, dobytek se pouze pásl, zařazení objemných krmiv do osevních postupů vedlo k růstu stád a k prosazování stájového chovu
- střední, jižní a JV Evropa
- Maďarsko, Rumunsko, Jugoslávie – význam chovu vepřů
- zemědělství Polska, Německa a Česka tvoří přechod k dalšímu typu

Lesní hospodářství

Od vzniku lidstva káceli lidé stromy, aby získali palivo a dřevo. Například oblast mírného pásma v severní Evropě, včetně většiny Británie a krajina okolo Středomoří byly kdysy porostlé smíšenými lesy. Později byly narušeny tropické lesy, jak v důsledku těžby dřeva, tak i kvůli čištění krajiny pro chov dobytka, který měl uspokojit celosvětově rostoucí poptávku po mase. Někdy jsou následky katastrofální. Kořeny stromů zeminu svazují a bez nich déšť dopadá prudce na zem, odplavuje půdu a zanechává neúrodnou pustinu. Dosavadní ztráta lokalit způsobila vyhynutí mnoha živočišných druhů.
Na druhé straně mnohé severské státy znovu vysadily rychle rostoucí jehličnany, které se výběrově kácejí a potom opět vysazují, aby poskytly dřevo pro stavebnictví a na výrobu dřevité lepenky a papíroviny. Výběrové kácení se může také úspěšně použít v tropických lesích – dlouho trvá než se vzniklé mýtiny přirozeně zaplní, a existuje zde riziko poškození ekosystému.

Živočišná výroba

Vývoj zemědělství
Zemědělství vzniklo na Blízkém východě před více než 10 000 lety vyšlechtěním obilnin a ochočením ovcí a koz pro získání mléka, masa a vlny. Lidé pak založili svá sídliště – až na nomádské pastevce, kteří následovali přirozeně se stěhující stáda. Lidé žijící v osadách na březích jezer a moří se zaměřili na rybaření jako zdroj potravy.
Pokroku v zemědělství napomáhaly různé technické inovace, např. pluhy a postroje pro tažný dobytek. Pozdější vynálezy zahrnovaly řádkovací secí stroje pro vysévání semen, žací stroje, parní traktory a nakonec dieselové traktory a kombajny. Mechanizace učinila ze zemědělství odvětví s podstatně menší intenzitou práce a uvolnila pracovníky pro práci v továrnách a odvětvích služeb zaměstnancům.
Také biologické vědy sehrály svou roli při modernizaci zemědělství – nejprve prostřednictvím výběrového množení rostlin a živočichů na farmě, později využitím genetického inženýrství k získání nových rostlinných nebo živočišných druhů, poskytujících vyšší výnosy lépe odolných vůči nemocem nebo tolerujících klimatické extrémy.

- zemědělství zaměstnává 1,2 miliardy lidí, z toho 90 % připadá na rozvojové země
- existuje velký rozdíl mezi zemědělstvím v rozvojových zemích a vyspělých zemích: příkladem může být to, že Čína a USA mají největší podíl zemědělství, ale zatímco USA zaměstnává 3 milióny lidí, tak Čína jich zaměstnává 450 miliónů
- zemědělství vysp. států je charakterizováno AGROPRUMYSLOVÝM KOMPLEXEM, tj.:
1) 30% tvoří výrobní zeměd. prostředky
2) 10% tvoří vlastní zemědělská výroba
3) 60% tvoří doprava, skladování, zpracování, odbyt

Rostlinná výroba 4

Textilní kultury:
1. Vlákna plodů - hlavně bavlník, menší význam má kapok a kokosové vlákno
Bavlník: - nejdůl. kultura
- pokrývá ½ potřeb všech textilních vláken
- pěstuje se většinou jako jednoletá rostlina, zejména v suchých subtropech a tropech
- je náročný na teplo a světlo, sucho vyžaduje při zrání, neboť tobolkám vodní srážky
škodí, snižuje se kvalita bavlny
- pěstování je náročné na pracovní sílu
Oblasti: - Čína, Egypt, Indie, jih USA, Rusko (Uzbekistán)
Použití: - textilní vlákno, celulóza pro výrobu vaty, rozmačkaná semena → bavlníkový olej
Kokosové vlákno:
- vyrábí se ze slupek kokosových ořechů
- použití na rohože
Kapok:
- získává se také ze semenných vláken, je mnohem jemnější než kokosové vlákna a používá se na tepelné izolace a vycpávky zimního oblečení a polštářů

2. Vlákna lýková
a) jemná (len, konopí, ramie)
Len: - pěstuje se v mírném pásu, nejlépe v oblastech s dostatkem srážek a malými výkyvy teplot ve vegetačním období, přes dobré vlastnosti (dvakrát pevnější než bavlna) je jeho spotřeba menší a produkce stagnuje , dlouhé stonky lnu se máčejí ve vodě, aby se uvolnila lýková vlákna, která se pak oddělují otloukáním a svinováním do klubek /viz Jak Krtek ke kalhotkám přišel/
- oblasti: Rusko /50% produkce/, Čína /40%/ , Polsko, Francie, Česko, Belgie
- použití: plátno, rozmačkaná semena → lněný olej používaný k výrobě, barviv, tmele a fermeží
Konopí:- zpracovává se podobně jako len
- pěstuje se v teplejších podmínkách než len
- prvenství: Rusko, dále Itálie, Maďarsko
- vlákna konopí jsou hrubší než vlákna lnu – používají se k výrobě pytloviny a provazů
Sisal: - tzv. sisalové konopí se získává z dužnatých listů agáve
- používá se k výrobě provazů a lan, kartáče
- Brazílie, Afrika

b) hrubá (juta a kenaf)
Juta: - po bavlníku druhá nejdůl. textilní kultura, pěstuje se výhradně v Asii:
- ve východní Indii v Bengálsku, V Číně, v Bangladéši
Kenaf: - se sklízí ze 2/3 v Thajsku, velký podíl má Indie a Čína

Rostlinná výroba 5

3. Vlákna listová
Kaučukovník:
- přírodní kaučuk se vyskytuje v latexu /šťávě/ mnoha druhů rostlin
- největší hosp. využití má kaučuk pocházející z Amazonky (Brazílie), jeho vlastnosti se mohly uplatnit až po vynálezu dokonalého zpracování (vulkanizace)
- později se začal pěstovat v Jihovýchodní Asii, kde se postupně vytvořila největší produkční oblast, hlavně Malajsie, Indonésie a Thajsko
- snahou o soběstačnost se vyspělé státy začaly zabývat výrobou syntetického kaučuku, který díky vyšší produktivitě práce a nižším výrobním nákladům konkuruje přírodnímu
- pěstuje se ve vlhkých tropických oblastech
Tabák:
- pochází z Jižní Ameriky, kde se vyskytuje více divoce rostoucích druhů, hospodářský význam však mají pouze dva
- použití: kuřivo, postřik na ochranu rostlin před škůdcem
- spotřeba stoupá
- pěstování klade vysoké nároky na pracovní síly
- vyžaduje teplo a je náročný na vláhu
- k nejlepším patří přímořské odrůdy (krymská, turecká, virginská, kubánská)
- oblasti: Čína, Indie, Turecko, Jižní Korea, Indonésie, Pákistán, Rusko, Bulharsko, Řecko, Itálie, Japonsko, Brazílie, Mexiko, v Africe na jihu (Malawi, Zimbabwe)

Rostlinná výroba 2

Luštěniny:
- jsou nejefektivnějšími producenty bílkovin, na stejné ploše jich produkují 2-3 krát více než obiloviny
- Sója: Severní Amerika, Asie
- Hrách: Rusko, Evropa, Střední Asie
- Čočka: Středomoří
- Fazole: Severní Amerika a Střední A

Brambory
 rozšířily se na přelomu 18.-19. st. v oblastech s chudou půdou a chladným vlhkým podnebím, přispěl k tomu růst obyvatelstva a rychlý proces urbanizace
 nevýhodou je malá odlonost hlíz proti mrazům a náročnost na prac. sílu
 přepravují se méně efektivně než obilniny
 výskyt Evropa, Čína

 Maniok (Kasava)
 z kořenů se po úpravě vyrábí mouka a čistý škrob
 v subrovníkovém i rovníkovém pásu jde o značně produktivní kultura
 nízká biologická hodnota, omezené možnosti skladová a přepravy vysvětlují, proč pěstováni kdysy základní potravinové kultury Afriky a Latinské Ameriky stagnuje
 výskyt: Zaire, Nigérie, Thajsko, Indonésie


Cukrová třtina
- klade vysoké nároky na teplo
- pěstuje se mezi 300 až 33 0 severní a 300 jižní šířky
- poskytuje více cukru než řepa
- pěstuje se ve dvou hlavních oblastech: V Latinské Americe, především v Brazílii a v americkém středomoří (KUBA) a v Asii podél řeky Gangy, odkud rostlina pochází.
Cukrová řepa
- potřebuje hodně vláhy a tepla v době růstu, je náročná na bonitu půdy
- vedlejší produkty – řízky, melasa, chrást – užití v živoč.
- výskyt: Ukrajina, středoněmekcá předhůří, jižní část Pádské nížiny, Severní Amerika, Turecko, Írán, Japonsko

Chmel
1. Evropa (Německo, VB, Česko, Rusko)
2. USA
Čajovník
- jižní oblasti monzunové Asie, především jižní a SV Indie, Srí Lanka, východní Čína, Japonsko, Indonésie
Kávovník
- má plantážní charakter s poměrně dlouhým cyklem – první sklizeň až po 5 letech
- nejčastější výskyt na náhorních plošinách
- výskyt: Kolumbie, Brazílie, Asie, Afrika: Pobřeží Slonoviny, Etiopie, Uganda, Zair
Kakaovník
- největší sklizeň přináší ve stáři mezi 10. až 20. rokem
- 1. Afrika: Pobřeží Slonoviny, Ghana, Nigérie, Kamerun
- 2. Latinksá Amerika - Brazílie
Vinná réva
- Středomoří, Argentina, Chile, Severní Amerika, Afrika

Rostlinná výroba 3

Olejniny
rostlinný tuk doplňuje tuky živočišné, značný význam má v rozvojových zemích s nedostatečně rozvinutou živočišnou výrobou
Sója - náročná na teplo a odolná proti suchu, pochází z Číny
nevýhoda: dlouhé vegetační období
Severní Amerika, Latinská Amerika, Čína
Bavlníkové semeno - Bangladéš, Rusko, USA, Brazílie, Afrika, Severní Amerika vyváží nejvíce, hlavním spotřebitelem je Evropa
Podzemnice olejná
1. Asie (střední a jižní Indie, severní a východní Čína)
2. Afrika (Senegal, Nigérie, Súdán)
3. USA
Olivovník - evropské Středomoří – Itálie, Řecko, Španělsko, Afrika – Maroko, Tunisko
Kokosová palma - rozšířená v v pobřežních oblastech, nevadí ji zasolená půda
1. Asie: Malajsie, Indonésie
2. Afrika: Nigérie, Benin, Zair
3. Latinská Amerika
Olejná palma - velmi těžko se přizpůsobuje podmínkám na plantážích, a proto se větší část oleje i jader získává z divoce rostoucích stromů
Malajsie, Indonésie, Nigérie, Angola, Kamerun
Slunečnice - nejkvalitnější olejnina mírného pásu
1. Evropa – hlavně Rusko
2. Čína a USA
3. Argentina
Řepka olejná – Evropa
Olejný len - Severní Amerika, Latinská Amerika, Asie, Evropa

Banány - Latinská Amerika, Jižní a JV Asie
Strumy - intenzivní pěstování: Izrael, Libanon, Kypr, Španělsko
Ananasy - Thajsko, Filipíny, Indie, Brazílie, Mexiko, Afrika
Datle - Saúdská Arábie, Irák, Írán, sever. Afrika
Fíky - Evropa, Turecko, Itálie, Španělsko, Afrika
Jablka 1. místo: Evropa – Rusko, Francie, Itálie
2. místo Asie – Čína, Turecko, Japonsko
3. místo Sever. Amerika
Hrušky, švestky, meruňky, broskve….
- Evropa, Severní Amerika – Florida, Kalifornie, USA 70% produkce

Zelinářství - náročné na ruční práci a investice
- rajčata - teplejší západní, jižní a jihovýchodní oblasti Evropy, Středoatlantikcá A Tichomořská oblast v USA, oblasti Číny a Turecka
- zelí – chladnější oblasti – Rusko, Polsko, Japonsko

Kultury poskytující suroviny k průmyslového zpracování
- textilní kultury, kaučukovník a tabák
- náročnější na živou práci než obiloviny, není zde rozvinuta automatizace

Rostlinná výroba

Základní potravinové kultury
- mají rozhodující význam pro zásobování obyvatelstva uhlovodany, bílkovinami a tuky
- patří sem obiloviny, okopaniny a luštěniny
Obiloviny:
- pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, žito, oves, proso, čirok
- slouží k výživě přímo nebo jako krmivo
- mají velkou nutriční hodnotu
- výhodou je možnost dlouhodobého skladování a přepravy na velké vzdálenosti
- nejdůležitější místo ve výživě má rýže a pšenice

Rýže je hlavní potravinovou plodinou Asie. V nížinných oblastech a na terasovitých horských svazích se pěstuje na vlhkých rýžových polích. Na výše položené a sušší půdě se pěstuje na suchém poli.
Pšenice je nejrozšířenější pěstovanou plodinou, přestože nevynáší tolik jako rýže. Hlavními producenty jsou Čína, Kanada, Rusko a USA. Vysokoproteinové „tvrdé“ pšenice se pěstují pro získání mouky na pečení chleba. Mouka z „měkké“ pšenice se používá na pečení vdolků a koláčů.
Žito: střední a východní Evropa /80%/, zbytek Severní Amerika, Čína, Turecko
Proso: 1. místo Asie (Indie Čína)
2. místo Sev. Amerika
3. místo Afrika, Latinská Amerika
Ječmen: střední a západní Evropa nejvíce, 2. místo Severní Amerika a Asie
Kukuřice na zrno: 1. Střední SV a SZ USA
2. Čína
3. Latinská Amerika (Brazílie, Mexiko, Argentina)

EU

EU – Cíl – společné využití přírodních, lidských a finančních zdrojů; ochrana společného trhu; téměř volný pohyb zboží, kapitálu a pracovních sil; vytvoření společné měny
Počátky evropské integrace
18. dubna 1951 byla šesti evropskými státy (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Holandsko a Německo) podepsána tzv. Pařížská smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), jež vstoupila v platnost 27. července následujícího roku.
Následovaly tzv. Římských smluv, zakládajících Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství atomové energie (ESAE, často též Euratom). Dalším krokem směrem k naplnění cílů EHS bylo dobudování celní unie k 1. červenci 1968, kdy byla mezi členskými státy zrušena cla na dovoz průmyslových výrobků.
- Prvního rozšíření se Evropská společenství dočkala 1. ledna 1973. Novými členy se staly Dánsko, Velká Británie a Irsko
- Na počátku roku 1981 se desátým členem Evropských společenství stalo Řecko, nejjižnější a nejchudší členská země Společenství.
- 1986 vstup Španělska a Portugalska
- smlouva o Evropské unii byla následně slavnostně podepsána 7.února 1992 v Maastrichtu
- v říjnu 1991 bylo dohodnuto vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP) - zóny volného obchodu se zeměmi ESVO, a smlouva byla následně podepsána 2. května 1992 v portugalském Portu.
- Po dokončení jednotného vnitřního trhu se EU plně soustředila na realizaci projektu hospodářské a měnové unie. Na madridském zasedání Evropské rady v prosinci 1995 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné měny s názvem "euro" k 1. lednu 1999.
- Dosud poslední rozšíření se uskutečnilo k 1. lednu 1995, kdy se členy EU staly Finsko, Rakousko a Švédsko.
- Od poloviny devadesátých let podalo 10 zemí střední a východní Evropy (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko) a Kypr oficiální žádost o členství v EU (s Maltou, která podala žádost dříve, byla jednání obnovena). Česká republika tak učinila 23. ledna 1996,

Instituce EU

Instituce EU
Evropská rada
nejvyšší politický orgán, rozhoduje o nejzákladnějších otázkách evropské integrace; vznikla r. 1974; tvoří ji hlavy států nebo vlád členských zemí; nejvyšší politický orgán Unie, stanoví směrnice pro politiku společenství, poskytuje podněty potřebné pro rozvoj integrace, definuje obecnou politiku pro společenství

Rada EU
legislativní a výkonný orgán, reprezentuje členské státy, může rozhodovat o všech otázkách integrace; Brusel;

Evropská komise
strážce integrace, iniciátor legislativy a výkonný orgán Společenství; 20 členů (po 2 má Francie, SRN, Itálie, Španělsko a GB) – na 5 let; návrhy zákonů společenství předkládá radě ministrů, parlamentu, Hosp. a soc. výboru; realizuje rozhodnutí rady ministrů a pol. aktivity společenství; sestavuje rozpočet, který předkládá radě ministrů a parlamentu; zajišťuje respektování pravidel a zásad o společném trhu; může podat žalobu na kterýkoli člen. stát, kt. neplní své závazky, k Soudnímu dvoru
- Brusel

Evropský parlament
přímo volený demokratický orgán vyjadřující politickou vůli občanů Evropské unie
Štrasburk

Evropský soudní dvůr
dohlíží nad interpretací a aplikací práva ES – Lucemburk; sídlí v Lucemburku;v případě sporů vykládá evropskou ústavu a další evropské zákony;soudci jsou jmenování na 6 let všeob. dohodou člen. Států; evropští soudci mohou požadovat pozměnění nár. rozhodnutí a legislativních aktů, jež nejsou slučitelné s ustanoveními dohod;na soud se může obrátit stát, instituce společenství nebo jednotlivec; může rozhodovat i v případech řešených nár. soudy, jestliže se proces dotýká zákonů ES;jeho rozsudky jsou závazné pro všechny soudy všech člen. států

EFTA = evropské sdružení volného obchodu (ESVO)
- vznik 1960-61 jako protiváha EHS s menšími cíli
- chtěli vytvořit pásmo volného obchodu bez dalších cílů integrace
- 7 zakládajících členů: VB, Rak., Dánsko, Port…..
- v souč. době tvoří EFTU Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Norsko

APEC = asijsko-pacifické hospodářské společenství
- sídlo v Singapuru, 17 členů
- vznik 1989, státy tzv. asijští draci + Austrálie, Japonsko, Kanada, Papua, Nová Guinea

ASEAN = sdružení národů jihovýchodní Asie
- sídlo Bankog
- od r. 1967, 9 členů – Brunei, Filipíny, Indonésie, Laos, Malajsie, Singapur, Vietnam

NAFTA = severoamerická zóna volného obchodu
- sdružuje 3 státy – Kanada, USA, Mexiko

CEFTA = středoevropská zóna volného obchodu
- vznik r. 1991, státy bývalého východního bloku – Bulharsko, ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko

OPEC = sdružení států vyvážejících ropu
- 13 členů – Saudská Arábie, SAE, Irán, Irák, Kuvajt, Venezuela, Gabon, Indonésie..
- sídlo Vídeň

OECD = organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
- sídlo Paříž, 29 členů – většina evr. států + Austrálie, Japonsko, Korea
+ další společenství vojenská, např. NATO
- oblast finančnictví :
Světová banka – má pomáhat poválečné obnově, postiženým zemím poskytuje úvěry (splatnost 12 –15 let, pomáhá eko a soc. vývoji)
MMF – vznik v r. 1944 (podpora a stabilizace mezinárodního měnového systému, poskytuje půjčky, Československo patřilo k zakládajícím členům)

Potravinářský průmysl 2

Faktory rozmístění:
1. Suroviny
• Velká část závodů orientována na zemědělské oblasti (potr. pr. náročný na suroviny) – zejména menší závody
• Většinou spotřeba surovin mnohem vyšší než váha hotové produkce (hodnota sur. 80-90 %) – zemědělské (dopravou a skladováním ztráta jakosti) x průmyslové sur.
• Orientace na sur. u následujících oborů:
a) váha sur. mnohonásobně vyšší než váha polotovarů + značný odpad - př. výroba surového cukru, lihu, škrobu, zpracování zrnin, olejnin (odpad – využití v živočišné výr.)
b) zpracování sur. rychle se kazících a neskladovatelných, se sezónním charakterem (mléko, ovoce, ryby, zelenina…)
2. Spotřeba – trh
• Oblasti s velkou koncentrací obyvatelstva – především městského
• Nutný rychlý přísun potravin rychle se kazících (mléko, maso, pečivo..)
• + často pivovary, výroba nealko nápojů apod.

+ další vlivy na lokalizaci - chladírenství, mrazírenství, konzervárenství, náklady na dopravu,
obalová technika, zdravotně nezávadná voda apod.

- relativně náročný na prac. síly (často ženy)
velké provozy (např. čokoládovny… ) – zpracování dovážených surovin

výroba speciálních produktů – tradice výrobních zkušeností, objemově nevelká, avšak
významná