Přelom 19. a 20. století:
- v roce 1882 byla rozdělena Karlovo-Ferdinandova univerzita, prvním profesorem filozofie Masaryk
- T. G. Masaryk: - narozen 1850 v Hodoníně
- studoval na vídenské univerzitě, kde se stal i docentem
- v roce 1882 přišel na Univerzitu Karlovu
- chtěl katedru sociologie, ale ta nebyla u nás uznávána jako věda
- v roce 1883 založil časopis Atheneum (RKZ – Goll, Gebauer)
- v říšském sněmu za mladočechy, pak zakládá stranu realistů
- spisy Česká otázka, Jan Hus, K. Havlíček, Palackého idea národa českého
- dějiny nemají být o nostalgickém vzpomínání, ale inspirace k činům
- humanista – co prospívá lidskosti, prospívá i vlasti
- spisy z oblasti sociologie, politiky, náboženství, estetiky a literární kritiky (Moderní
člověk a náboženství, Otázka sociální, Rukověť sociologie, Rusko a Evropa) –
zabývá se v nich otázkami smyslu života a opravdivosti lidské existence
- stranu přejmenoval na Českou stranu lidovou a pak na Českou stranu pokrokovou
- znovu se stává poslancem v říšské radě
- se Štefánikem a Benešem emigroval během války a zasloužil se o samostatnost
- v prosinci 1918 se stal prezidentem, 1935 odstoupil pro nemoc a 1937 umírá
20. století
20. století:
- v exilu: - Ferdinand Peroutka - v meziválečném období vedl politický týdeník Přítomnost
- spisy Budování státu a Jací jsme. Pokus o národní charakteristiku
- Erazim Kohák - na univerzitě v Bostonu
- vychází z fenomenologie, zabývá se problémy „čisté filozofie“
- Ivan Sviták - během normalizace na univerzitě v Kalifornii
- levicově zaměřený
- Václav Bělohradský - profesor sociologie na univerzitě v Janově
- sociologicko-filozofické otázky
- u nás: - Josef Šafařík – eseje 7 listů Melinovi – co v moderním světě ohrožuje základy lidského bytí
- Milan Machovec – problematika dějin českého myšlení, etika a náboženské otázky
- Karel Kosík - historie českého myšlení
- dílo Dialektika konkrétní
- Ladislav Hejdánek – dějiny českého myšlení a filozofie náboženství
- Josef Zumr – německá filozofie 18. a 19. století, významní čeští filozofové
- Zbyněk Fišer - ontologie – Otázky bytí a existence a Útěcha z ontologie
- underground – Egon Bondy
- ultralevicové názory
- v exilu: - Ferdinand Peroutka - v meziválečném období vedl politický týdeník Přítomnost
- spisy Budování státu a Jací jsme. Pokus o národní charakteristiku
- Erazim Kohák - na univerzitě v Bostonu
- vychází z fenomenologie, zabývá se problémy „čisté filozofie“
- Ivan Sviták - během normalizace na univerzitě v Kalifornii
- levicově zaměřený
- Václav Bělohradský - profesor sociologie na univerzitě v Janově
- sociologicko-filozofické otázky
- u nás: - Josef Šafařík – eseje 7 listů Melinovi – co v moderním světě ohrožuje základy lidského bytí
- Milan Machovec – problematika dějin českého myšlení, etika a náboženské otázky
- Karel Kosík - historie českého myšlení
- dílo Dialektika konkrétní
- Ladislav Hejdánek – dějiny českého myšlení a filozofie náboženství
- Josef Zumr – německá filozofie 18. a 19. století, významní čeští filozofové
- Zbyněk Fišer - ontologie – Otázky bytí a existence a Útěcha z ontologie
- underground – Egon Bondy
- ultralevicové názory
Doba osvícenství - pokračování
- Ignác Jan Hanuš: - profesor pražské univerzity, přítel Němcové a Čelakovského
- navázal na filozofii Hegela
- během Bachova absolutismu přišel kvůli svým názorům o místo
- Augustin Smetana: - bojoval v revoluci 1848 – byl poté zbaven profesury a vyloučen z církve
- ovlivněn Hegelem a klasickou německou filozofií
- v duchu dialektiky se snažil řešit otázky vzájemného souladu filozofie a
lidské aktivity
- díla Význam současného věku a Obrat a vyústění dějin filozofie
- navázal na filozofii Hegela
- během Bachova absolutismu přišel kvůli svým názorům o místo
- Augustin Smetana: - bojoval v revoluci 1848 – byl poté zbaven profesury a vyloučen z církve
- ovlivněn Hegelem a klasickou německou filozofií
- v duchu dialektiky se snažil řešit otázky vzájemného souladu filozofie a
lidské aktivity
- díla Význam současného věku a Obrat a vyústění dějin filozofie
Doba humanismu a reformace
Doba humanismu a reformace:
- rozvoj přírodních věd spojený s filozofií – Tycho de Brahe, Johanes Kepler, Jan Jesenský
- J. A. Komenský: - nahradil Jana Blahoslava v čele Jednoty bratrské
- myšlenkově navázal na Chelčického
- zakladatel moderní pedagogiky, pokrokový filozof
- důraz klade na rozum – cílem rozumu není jen znát, ale i ovlivňovat přírodu a
využívat poznatků ve prospěch lidstva
- vzdělání má vychovávat skutečné lidi, kteří nebudou podporovat války a spory
- utopické dílo Všeobecná porada o nápravě věcí lidských – národy mají
spolupracovat, aby zajistily všeobecný mír a blahobyt lidí
- taková společnost musí být výsledkem porady státníků, ne jen jednoho člověka
- po Bílé hoře se prosazuje katolické myšlení, jezuité ovládají Univerzitu Karlovu
- rozvoj přírodních věd spojený s filozofií – Tycho de Brahe, Johanes Kepler, Jan Jesenský
- J. A. Komenský: - nahradil Jana Blahoslava v čele Jednoty bratrské
- myšlenkově navázal na Chelčického
- zakladatel moderní pedagogiky, pokrokový filozof
- důraz klade na rozum – cílem rozumu není jen znát, ale i ovlivňovat přírodu a
využívat poznatků ve prospěch lidstva
- vzdělání má vychovávat skutečné lidi, kteří nebudou podporovat války a spory
- utopické dílo Všeobecná porada o nápravě věcí lidských – národy mají
spolupracovat, aby zajistily všeobecný mír a blahobyt lidí
- taková společnost musí být výsledkem porady státníků, ne jen jednoho člověka
- po Bílé hoře se prosazuje katolické myšlení, jezuité ovládají Univerzitu Karlovu
Doba osvícenství
Doba osvícenství:
- vliv evropského myšlení – racionalismus, etika, sociální filozofie
- náznaky filozofického myšlení u Josefa Dobrovského
- Bernard Bolzano: - filozof, logik, matematik; otec Ital, matka pražská Němka
- za své pokrokové názory byl zbaven profesury na pražské univerzitě
- dílo Vědosloví – věda má přispívat k rozvoji společnosti a pokroku
- spis Knížka o nejlepším státě – proti soukromému vlastnictví, hospodářství
řízeno státem, zrovnoprávnění žen a rovnost občanů
- František Matouš Klácel: - filozof, literát a společenský reformátor
- mnich v augustlánském klášteře v Brně, kde spolupracoval s Ř. Mendelem
- navázal na Hegelovu filozofii
- hluboké sociální cítění, víra ve vesmírný a všelidský soulad
- dopisoval si s B. Němcovou (Listy přítele přítelkyni o původu socialismu a
komunismu) – na její žádost otiskováno v Moravských novinách jako Listy
politické
- vysvětluje v nich základní pojmy (svoboda, revoluce) a vlastní teorii
ideálního uspořádání společnosti
- byl proti komunismu, spíše pro křesťanský socialismus
- založil Bratrstvo – členkou i Němcová
- vliv evropského myšlení – racionalismus, etika, sociální filozofie
- náznaky filozofického myšlení u Josefa Dobrovského
- Bernard Bolzano: - filozof, logik, matematik; otec Ital, matka pražská Němka
- za své pokrokové názory byl zbaven profesury na pražské univerzitě
- dílo Vědosloví – věda má přispívat k rozvoji společnosti a pokroku
- spis Knížka o nejlepším státě – proti soukromému vlastnictví, hospodářství
řízeno státem, zrovnoprávnění žen a rovnost občanů
- František Matouš Klácel: - filozof, literát a společenský reformátor
- mnich v augustlánském klášteře v Brně, kde spolupracoval s Ř. Mendelem
- navázal na Hegelovu filozofii
- hluboké sociální cítění, víra ve vesmírný a všelidský soulad
- dopisoval si s B. Němcovou (Listy přítele přítelkyni o původu socialismu a
komunismu) – na její žádost otiskováno v Moravských novinách jako Listy
politické
- vysvětluje v nich základní pojmy (svoboda, revoluce) a vlastní teorii
ideálního uspořádání společnosti
- byl proti komunismu, spíše pro křesťanský socialismus
- založil Bratrstvo – členkou i Němcová
Výnosy z výrobních faktorů:
Výnosy z výrobních faktorů:
- výnos z půdy je pozemková renta
- výnos z práce je mzda - hrubá (min. 7 180 Kč; ø 18 035 Kč – 60% jí nedosahuje, 10% nadstandard)
- čistá - tj. bez: - daně z příjmu (15-32%)
- sociálního pojištění (8%)
- zdravotního pojištění (4,5%)
- zaměstnavatel ještě odvádí 35% (9 zdravotní, 26 sociální pojištění)
- časová
- úkolová
- nominální (peněžní vyjádření mzdy)
- reálná (kupní síla peněz, kolik je možno si za mzdu koupit)
- výnos z kapitálu je úrok
- výnos z půdy je pozemková renta
- výnos z práce je mzda - hrubá (min. 7 180 Kč; ø 18 035 Kč – 60% jí nedosahuje, 10% nadstandard)
- čistá - tj. bez: - daně z příjmu (15-32%)
- sociálního pojištění (8%)
- zdravotního pojištění (4,5%)
- zaměstnavatel ještě odvádí 35% (9 zdravotní, 26 sociální pojištění)
- časová
- úkolová
- nominální (peněžní vyjádření mzdy)
- reálná (kupní síla peněz, kolik je možno si za mzdu koupit)
- výnos z kapitálu je úrok
Doba předhusitská
Doba předhusitská:
- filozofie se studuje v rámci artistické fakulty na UK (díla antických filozofů – Platón, Aristoteles)
- scholastické myšlení
- Tomáš Štítný ze Štítného - Řeči besední a Řeči nedělní a sváteční
- člověk má ke křesťanským pravdám dospět vlastním rozumem
- ke křesťanství nemá člověk dospívat slepým následováním
Doba husitská:
- vliv Johna Viklefa
- Jan Hus: - sociální filozofie, pojem „boží zákon“ – absolutní norma pro život
- dílo O církvi – navazuje na Štítného
- na základě jeho myšlenek vznikl program husitství – 4 pražské artikule (např. aby slovo boží
bylo svobodně hlásáno – svoboda projevu)
- na rozdíl od táboritů byl umírněný
- Petr Chelčický: - proti revolučnímu boji, pacifista
- dílo O trojím lidu řeč – žádá rovnost lidí, proti dělení na 3 stavy
- jediným křesťanským stavem a základem společnosti je třetí stav (voráči, kupci…)
- další díla: Postila a Sieť viery pravej
- filozofie se studuje v rámci artistické fakulty na UK (díla antických filozofů – Platón, Aristoteles)
- scholastické myšlení
- Tomáš Štítný ze Štítného - Řeči besední a Řeči nedělní a sváteční
- člověk má ke křesťanským pravdám dospět vlastním rozumem
- ke křesťanství nemá člověk dospívat slepým následováním
Doba husitská:
- vliv Johna Viklefa
- Jan Hus: - sociální filozofie, pojem „boží zákon“ – absolutní norma pro život
- dílo O církvi – navazuje na Štítného
- na základě jeho myšlenek vznikl program husitství – 4 pražské artikule (např. aby slovo boží
bylo svobodně hlásáno – svoboda projevu)
- na rozdíl od táboritů byl umírněný
- Petr Chelčický: - proti revolučnímu boji, pacifista
- dílo O trojím lidu řeč – žádá rovnost lidí, proti dělení na 3 stavy
- jediným křesťanským stavem a základem společnosti je třetí stav (voráči, kupci…)
- další díla: Postila a Sieť viery pravej
Výroba
Výroba:
- proces přetváření přírodních zdrojů v užitečné statky
Výrobní faktory:
- půda - zemědělská (cena závisí na úrodnosti – bonitě)
- stavební (cena závisí na poloze)
- práce - množství, kvalita i cena závisí na množství, ochotě a schopnostech lidí poskytovat práci
- nejvyšší reálná produktivita práce: 85% (7 z 8 hodin se pracuje)
- produktivita práce v ČR i EU: 62% (5 z 8 hodin)
- příčiny nízké produktivity: - špatná organizace, komunikace a kontrola
- nízká pracovní morálka
- kapitál - prostředky, které se investováním do ekonomického procesu zhodnotí
- druhy - hmotný (budovy, půda, zařízení)
- nehmotný (vzdělání)
- fiktivní (portfolia – cenné papíry)
- skutečný (peníze)
- komoditní (zboží k prodeji)
- proces přetváření přírodních zdrojů v užitečné statky
Výrobní faktory:
- půda - zemědělská (cena závisí na úrodnosti – bonitě)
- stavební (cena závisí na poloze)
- práce - množství, kvalita i cena závisí na množství, ochotě a schopnostech lidí poskytovat práci
- nejvyšší reálná produktivita práce: 85% (7 z 8 hodin se pracuje)
- produktivita práce v ČR i EU: 62% (5 z 8 hodin)
- příčiny nízké produktivity: - špatná organizace, komunikace a kontrola
- nízká pracovní morálka
- kapitál - prostředky, které se investováním do ekonomického procesu zhodnotí
- druhy - hmotný (budovy, půda, zařízení)
- nehmotný (vzdělání)
- fiktivní (portfolia – cenné papíry)
- skutečný (peníze)
- komoditní (zboží k prodeji)
Hermeneutika, Novotomismus
- Jean Paul Sartre: - francouzský spisovatel
- romány Nevolnost a Cesty ke svobodě
- pocit bezdůvodnosti a tíhy existence – východiskem je angažovanost pro druhé
- smyslem života je svoboda („Člověk je odsouzen ke svobodě.“)
- jsme tím, čím se sami určíme, není předem dané určení, ani Bůh
- Albert Camus: - román Cizinec – lhostejnost, odcizení lidí, nezájem o hlubší postižení života
- dílo Mýtus o Sýsifovi – absurdita existence, Sýsifos byl přece jen šťastný
- nemusí jen ochromovat, ale i povzbuzovat k revoltě
- nejde však o revoluci či násilí, ale o usilování štěstí člověka
Hermeneutika:
- hledá metody výkladu a porozumění světu a člověku
- hermeneutikem je v podstatě každý, protože každý nějakým způsobem interpretuje svět
- klasická hermeneutika se zabývala výkladem forem vytvořených lidskou kulturou (písemné památky)
- představitelé: Hans Gadamer, Karl-Otto Apel
Novotomismus:
- křesťansky orientovaný směr, navazuje na učení Tomáše Akvinského
- zdůrazňuje harmonii víry a rozumového poznání (vědy)
- na prvním místě je však vždy víra, protože její pravdy jsou absolutní
- snaží se reagovat na aktuální problémy světa a usiluje o přiblížení církve všednímu dni (aggiornamento)
- představitel: Pierre Teilhard de Chardin
- romány Nevolnost a Cesty ke svobodě
- pocit bezdůvodnosti a tíhy existence – východiskem je angažovanost pro druhé
- smyslem života je svoboda („Člověk je odsouzen ke svobodě.“)
- jsme tím, čím se sami určíme, není předem dané určení, ani Bůh
- Albert Camus: - román Cizinec – lhostejnost, odcizení lidí, nezájem o hlubší postižení života
- dílo Mýtus o Sýsifovi – absurdita existence, Sýsifos byl přece jen šťastný
- nemusí jen ochromovat, ale i povzbuzovat k revoltě
- nejde však o revoluci či násilí, ale o usilování štěstí člověka
Hermeneutika:
- hledá metody výkladu a porozumění světu a člověku
- hermeneutikem je v podstatě každý, protože každý nějakým způsobem interpretuje svět
- klasická hermeneutika se zabývala výkladem forem vytvořených lidskou kulturou (písemné památky)
- představitelé: Hans Gadamer, Karl-Otto Apel
Novotomismus:
- křesťansky orientovaný směr, navazuje na učení Tomáše Akvinského
- zdůrazňuje harmonii víry a rozumového poznání (vědy)
- na prvním místě je však vždy víra, protože její pravdy jsou absolutní
- snaží se reagovat na aktuální problémy světa a usiluje o přiblížení církve všednímu dni (aggiornamento)
- představitel: Pierre Teilhard de Chardin
Pragmatismus
Pragmatismus:
- Charles Pierce: - americký logik a matematik, počátky pragmatismu
- hodnota idejí spočívá v jejich praktickém uplatnění
- metafyzické filozofické problémy jsou zbytečné, protože nenesou viditelný užitek
- William James: - americký psycholog, filozof a zakladatel pragmatismu
- věda i náboženství přináší užitek (náboženství jako lékařství duše)
- teorie pravdy: - měřítkem pravdy je prospěch
- pravda je relativní, pluralitní, různorodá – záleží na úhlu pohledu
- u nás se k pragmatismu hlásil Karel Čapek
Fenomenologie:
- Edmund Husserl: - německý filozof, rodák z Prostějova, zakladatel fenomenologie
- věříme, že co poznáváme, je mimo nás, ale jak víme, že to není jen náš prožitek?
- pokud se zbavíme této teze, stane se pro nás svět fenoménem (jevem) našeho vědomí
- zkoumá fenomény: 1. vnější – reálná vrstva (pomocí smyslů)
2. vnitřní – eidetická vrstva (přání, úzkosti…)
- esence (znaky eidetické vrstvy) nelze poznat smysly, ale duchovně (intuicí, city…)
- filozofie je tedy věda eidetická – věda o podstatách, esencích
- ostatní vědy jsou empirické – vědy o faktech
- Charles Pierce: - americký logik a matematik, počátky pragmatismu
- hodnota idejí spočívá v jejich praktickém uplatnění
- metafyzické filozofické problémy jsou zbytečné, protože nenesou viditelný užitek
- William James: - americký psycholog, filozof a zakladatel pragmatismu
- věda i náboženství přináší užitek (náboženství jako lékařství duše)
- teorie pravdy: - měřítkem pravdy je prospěch
- pravda je relativní, pluralitní, různorodá – záleží na úhlu pohledu
- u nás se k pragmatismu hlásil Karel Čapek
Fenomenologie:
- Edmund Husserl: - německý filozof, rodák z Prostějova, zakladatel fenomenologie
- věříme, že co poznáváme, je mimo nás, ale jak víme, že to není jen náš prožitek?
- pokud se zbavíme této teze, stane se pro nás svět fenoménem (jevem) našeho vědomí
- zkoumá fenomény: 1. vnější – reálná vrstva (pomocí smyslů)
2. vnitřní – eidetická vrstva (přání, úzkosti…)
- esence (znaky eidetické vrstvy) nelze poznat smysly, ale duchovně (intuicí, city…)
- filozofie je tedy věda eidetická – věda o podstatách, esencích
- ostatní vědy jsou empirické – vědy o faktech
Existencialismus
Existencialismus:
- Martin Heidegger: - německý filozof, žák Husserlův, hlavní dílo Bytí a čas
- vše, co je, se nazývá jsoucno
- to, že jsoucno je, se nazývá bytí
- jsoucno, které ví o svém bytí, se nazývá jsoucnost
- své bytí si uvědomuje jen člověk → člověk = jsoucnost
- uvědomovat si své bytí znamená existovat
- člověk tedy existuje a vše ostatní pouze je
- mluvíme-li o světě, dáváme tím jsoucnu smysl
- člověk tak vytváří svět (svět beze smyslu by bylo jen chaotické jsoucno)
- člověk je však závislý na světě (předměty)
- předměty mají smysl, když je člověk používá, ale on je na nich závislý
- člověk ví, že je smrtelný, proto Heidegger rozlišuje:
1. existenci – povrchní, všední, každodenní bytí člověka
2. esenci - podstata bytí spočívající ve strachu z nebytí
- člověk ji přehlušuje povrchním bytím
- vše, co děláme, je boj s časem
- naše bytí má smysl v konfrontaci s nebytím (bytí k smrti)
- smrt je mezní situace existence, tedy její součást
- Karl Jaspers: - německý filozof
- člověk si uvědomuje svoji existenci v mezních situacích (utrpení, vina, smrt…)
- vlastní smrt jako děj je pro nás nezakusitelná, ale smrt přítele je existenciální otřes
- Otázka viny – zabývá se problémem kolektivní viny Němců za 2. světovou válku
- Martin Heidegger: - německý filozof, žák Husserlův, hlavní dílo Bytí a čas
- vše, co je, se nazývá jsoucno
- to, že jsoucno je, se nazývá bytí
- jsoucno, které ví o svém bytí, se nazývá jsoucnost
- své bytí si uvědomuje jen člověk → člověk = jsoucnost
- uvědomovat si své bytí znamená existovat
- člověk tedy existuje a vše ostatní pouze je
- mluvíme-li o světě, dáváme tím jsoucnu smysl
- člověk tak vytváří svět (svět beze smyslu by bylo jen chaotické jsoucno)
- člověk je však závislý na světě (předměty)
- předměty mají smysl, když je člověk používá, ale on je na nich závislý
- člověk ví, že je smrtelný, proto Heidegger rozlišuje:
1. existenci – povrchní, všední, každodenní bytí člověka
2. esenci - podstata bytí spočívající ve strachu z nebytí
- člověk ji přehlušuje povrchním bytím
- vše, co děláme, je boj s časem
- naše bytí má smysl v konfrontaci s nebytím (bytí k smrti)
- smrt je mezní situace existence, tedy její součást
- Karl Jaspers: - německý filozof
- člověk si uvědomuje svoji existenci v mezních situacích (utrpení, vina, smrt…)
- vlastní smrt jako děj je pro nás nezakusitelná, ale smrt přítele je existenciální otřes
- Otázka viny – zabývá se problémem kolektivní viny Němců za 2. světovou válku
Kritický racionalismus
- Ludwig Wittgenstein: - logický pozitivizmus
- předmětem filozofie není obsah vědomí, ale jazyk, jímž hovoříme o faktech
- nejvhodnější jazyk je matematická logika (jednoznačná slova)
- nelze vytvořit ideální jazyk nezávislý na životě, proto dále analyzoval běžný
- obtíže a zmatky v myšlení jsou způsobeny mnohoznačností jazyka
- jazykové hry – slova mění svůj význam („ty“ v pohrůžce x v lásce)
- filozofie nemá vytvářet pseudosystémy, ale popisovat užívaný jazyk
- díla Logicko-filozofický traktát a Filozofická zkoumání
Kritický racionalismus:
- Karl Popper: - kritizoval verifikaci, místo něj falzifikaci (vyvracení)
- vědecké závěry lze tedy prověřovat pokusy o jejich vyvrácení
- poznání je relativní, dočasné a falzifikovatelné
- co se tváří jako absolutní pravda je lživé a zločinné (např. marxismus)
- prosazoval „otevřenou společnost“ se systémem demokratické kontroly a korekce
- předmětem filozofie není obsah vědomí, ale jazyk, jímž hovoříme o faktech
- nejvhodnější jazyk je matematická logika (jednoznačná slova)
- nelze vytvořit ideální jazyk nezávislý na životě, proto dále analyzoval běžný
- obtíže a zmatky v myšlení jsou způsobeny mnohoznačností jazyka
- jazykové hry – slova mění svůj význam („ty“ v pohrůžce x v lásce)
- filozofie nemá vytvářet pseudosystémy, ale popisovat užívaný jazyk
- díla Logicko-filozofický traktát a Filozofická zkoumání
Kritický racionalismus:
- Karl Popper: - kritizoval verifikaci, místo něj falzifikaci (vyvracení)
- vědecké závěry lze tedy prověřovat pokusy o jejich vyvrácení
- poznání je relativní, dočasné a falzifikovatelné
- co se tváří jako absolutní pravda je lživé a zločinné (např. marxismus)
- prosazoval „otevřenou společnost“ se systémem demokratické kontroly a korekce
Novopozitivizmus
Novopozitivizmus:
- navazují na pozitivizmus a myšlenky A. Comta: - drží se pouze skutečností
- zabývá se tím, co je užitečné
- zaměřuje se na to, co lze poznat smysly a přesně
definovat
- Vídeňský kruh (30. léta) – Rudolf Carnap a Ludwig Wittgenstein
- Rudolf Carnap: - cílem filozofie je analýza přírodovědného poznání s cílem upřesnit vědecké pojmy
na základě matematické logiky
- věda je systém výroků a filozofie je metoda, která smysl těchto výroků analyzuje
- věta má smysl, když: 1. je gramaticky správná
2. ji lze verifikovat (na konkrétní zkušenosti určit, zda-li
je pravdivá)
- metafyzické pojmy nelze verifikovat, proto nemají smysl
- navazují na pozitivizmus a myšlenky A. Comta: - drží se pouze skutečností
- zabývá se tím, co je užitečné
- zaměřuje se na to, co lze poznat smysly a přesně
definovat
- Vídeňský kruh (30. léta) – Rudolf Carnap a Ludwig Wittgenstein
- Rudolf Carnap: - cílem filozofie je analýza přírodovědného poznání s cílem upřesnit vědecké pojmy
na základě matematické logiky
- věda je systém výroků a filozofie je metoda, která smysl těchto výroků analyzuje
- věta má smysl, když: 1. je gramaticky správná
2. ji lze verifikovat (na konkrétní zkušenosti určit, zda-li
je pravdivá)
- metafyzické pojmy nelze verifikovat, proto nemají smysl
Situace ve 20. století
Situace ve 20. století:
- mluví se o konci či krizi, přesto filozofie nezanikla
- už nejsou velké školy či systémy
- hledání nových východisek z problémů, do nichž se civilizace dostala
- mozaikový způsob výkladu, splývání a kombinování filozofických názorů
- zkoumá se jazyk a komunikace společnosti
- klade se důraz na filozofii rozumění dění ve společnosti
Přehled směrů:
- směry zabývající se poznáním - novopozitivizmus
- kritický racionalismus
- pragmatismus
- fenomenologicky orientované směry - fenomenologie
- existencialismus
- hermeneutika
- směry usilující o univerzálně pojatý systém - marxismus
- novotomismus
- mluví se o konci či krizi, přesto filozofie nezanikla
- už nejsou velké školy či systémy
- hledání nových východisek z problémů, do nichž se civilizace dostala
- mozaikový způsob výkladu, splývání a kombinování filozofických názorů
- zkoumá se jazyk a komunikace společnosti
- klade se důraz na filozofii rozumění dění ve společnosti
Přehled směrů:
- směry zabývající se poznáním - novopozitivizmus
- kritický racionalismus
- pragmatismus
- fenomenologicky orientované směry - fenomenologie
- existencialismus
- hermeneutika
- směry usilující o univerzálně pojatý systém - marxismus
- novotomismus
Nabídka
Nabídka:
= souhrn všech zamýšlených prodejů, které hodlají prodejci uskutečnit za určitou cenu
- s rostoucí cenou roste nabídka
Poptávka:
= souhrn všech zamýšlených koupí, které hodlají kupující uskutečnit za určitou cenu
- s rostoucí cenou klesá poptávka
- efektivní koupěschopná poptávka = poptávka krytá penězi
Konkurence:
= boj subjektů, které se střetávají na trzích a bojují mezi sebou ekonomickými prostředky o míru splnění
vlastních cílů
- formy: - konkurence napříč trhem (střet nabídky a poptávky)
- konkurence na straně poptávky (mezi poptávajícími při nedostatku zboží)
- konkurence na straně nabídky (boj mezi nabízejícími při přebytku zboží)
- typy konkurence podle metody konkurenčního boje:
- cenová (snižování ceny; dumpingové ceny = velmi nízké ceny pod výrobními náklady)
- necenová (zvyšování kvality, doprovodné služby…)
- typy konkurence podle počtu výrobců:
- dokonalá (když je velké množství výrobců, uplatňuje se cenová i necenová)
- nedokonalá - monopolní konkurence (mnoho výrobců, ale zákazník se zaměřuje jen na 1)
- oligopol (několik výrobců, kteří si konkurují necenově; hrozba kartelu)
- monopol (1 výrobce ovládající trh; stát reguluje ceny či přiláká konkurenci)
- kartel – dohoda o sdružení nebo spolupráci mezi samostatnými podniky
Cena:
= směnný poměr statků vyjádřený v peněžních jednotkách
- typy cen - smluvní (tržní) – určena prodejcem
- regulovaná – stát určí horní hranici (např. nájemné, energetika)
- pevná – daná státem (např. poštovní služby, správní poplatky)
Zisk:
= rozdíl mezi náklady na výrobu a konečnou cenou výrobku
= souhrn všech zamýšlených prodejů, které hodlají prodejci uskutečnit za určitou cenu
- s rostoucí cenou roste nabídka
Poptávka:
= souhrn všech zamýšlených koupí, které hodlají kupující uskutečnit za určitou cenu
- s rostoucí cenou klesá poptávka
- efektivní koupěschopná poptávka = poptávka krytá penězi
Konkurence:
= boj subjektů, které se střetávají na trzích a bojují mezi sebou ekonomickými prostředky o míru splnění
vlastních cílů
- formy: - konkurence napříč trhem (střet nabídky a poptávky)
- konkurence na straně poptávky (mezi poptávajícími při nedostatku zboží)
- konkurence na straně nabídky (boj mezi nabízejícími při přebytku zboží)
- typy konkurence podle metody konkurenčního boje:
- cenová (snižování ceny; dumpingové ceny = velmi nízké ceny pod výrobními náklady)
- necenová (zvyšování kvality, doprovodné služby…)
- typy konkurence podle počtu výrobců:
- dokonalá (když je velké množství výrobců, uplatňuje se cenová i necenová)
- nedokonalá - monopolní konkurence (mnoho výrobců, ale zákazník se zaměřuje jen na 1)
- oligopol (několik výrobců, kteří si konkurují necenově; hrozba kartelu)
- monopol (1 výrobce ovládající trh; stát reguluje ceny či přiláká konkurenci)
- kartel – dohoda o sdružení nebo spolupráci mezi samostatnými podniky
Cena:
= směnný poměr statků vyjádřený v peněžních jednotkách
- typy cen - smluvní (tržní) – určena prodejcem
- regulovaná – stát určí horní hranici (např. nájemné, energetika)
- pevná – daná státem (např. poštovní služby, správní poplatky)
Zisk:
= rozdíl mezi náklady na výrobu a konečnou cenou výrobku
Politický pluralismus
Politický pluralismus:
- existence více politických stran s různými volebními programy
- nutná podmínka demokracie
Politické systémy:
- politické subjekty a jejich fungování založené na vzájemné konkurenci
- jedné strany - neslučitelné s demokracií
- totalitní režimy (ČSSR)
- dvou stran - vyspělé demokracie (USA, Velká Británie)
- více stran - ohraničeně pluralistický (3-5)
- extrémně pluralistický (5 a více; např. Itálie)
Politická participace:
- podílení se občanů na politickém dění
- formy přímé demokracie - referendum (hlasování voličů o závažné polit. otázce, např. ústavní dodatky)
- plebiscit (hlasování obyvatel o osamostatnění či připojení území)
- iniciativa (právo občanů navrhovat zákony)
- odvolání politických reprezentantů (na základě petice)
- formy nepřímé demokracie – volby
- existence více politických stran s různými volebními programy
- nutná podmínka demokracie
Politické systémy:
- politické subjekty a jejich fungování založené na vzájemné konkurenci
- jedné strany - neslučitelné s demokracií
- totalitní režimy (ČSSR)
- dvou stran - vyspělé demokracie (USA, Velká Británie)
- více stran - ohraničeně pluralistický (3-5)
- extrémně pluralistický (5 a více; např. Itálie)
Politická participace:
- podílení se občanů na politickém dění
- formy přímé demokracie - referendum (hlasování voličů o závažné polit. otázce, např. ústavní dodatky)
- plebiscit (hlasování obyvatel o osamostatnění či připojení území)
- iniciativa (právo občanů navrhovat zákony)
- odvolání politických reprezentantů (na základě petice)
- formy nepřímé demokracie – volby
Charakteristika českého volebního práva
Charakteristika českého volebního práva:
- základní znaky voleb - svobodné (bez nátlaku, výběr politických subjektů)
- všeobecné (aktivní a pasivní volební právo)
- rovné (stejná platnost hlasů)
- přímé (hlasování přímo pro politické subjekty či kandidáty)
- tajné (bez kontroly hlasování)
- funkce voleb - umožňují pokojnou změnu vlády a řešení politických situací
- určují reprezentaci a zjišťují aktuální rozložení politických sil ve společnosti
- udělují vládě a parlamentu oprávnění vydávat a vykonávat zákony
- zahrnují zpětnou vazbu pro politiky i občany
- vyjadřují mínění voličů a posilují občanské vědomí
- poskytují občanům možnost kontrolovat vládu a její politiku
Volební systémy:
- většinový - je zvolen pouze jeden kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů
- je potřeba více než 50% hlasů
- senátní a prezidentské volby
- poměrný - volí se kandidátské listiny, rozdělení mandátů odpovídá procentu odevzdaných hlasů
- je potřeba více než 5% hlasů (koalice 10%)
- parlamentní, krajské a komunální volby
- základní znaky voleb - svobodné (bez nátlaku, výběr politických subjektů)
- všeobecné (aktivní a pasivní volební právo)
- rovné (stejná platnost hlasů)
- přímé (hlasování přímo pro politické subjekty či kandidáty)
- tajné (bez kontroly hlasování)
- funkce voleb - umožňují pokojnou změnu vlády a řešení politických situací
- určují reprezentaci a zjišťují aktuální rozložení politických sil ve společnosti
- udělují vládě a parlamentu oprávnění vydávat a vykonávat zákony
- zahrnují zpětnou vazbu pro politiky i občany
- vyjadřují mínění voličů a posilují občanské vědomí
- poskytují občanům možnost kontrolovat vládu a její politiku
Volební systémy:
- většinový - je zvolen pouze jeden kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů
- je potřeba více než 50% hlasů
- senátní a prezidentské volby
- poměrný - volí se kandidátské listiny, rozdělení mandátů odpovídá procentu odevzdaných hlasů
- je potřeba více než 5% hlasů (koalice 10%)
- parlamentní, krajské a komunální volby
Peněžní trh
Peněžní trh (s penězi ve formě úvěru):
- nabídka peněz – banky (úvěry), domácnosti (vklady)
- poptávka po penězích – firmy (úvěry), domácnosti (půjčky)
- cena - úrok aktivní (úrok inkasovaný z poskytnutých úvěrů)
- úrok pasivní (úrok vyplacený z nakoupených vkladů)
- zisk – vzorec: ZB=UA-UP-ON
- konkurence - cenová (výše úroků, výše poplatků za služby – eBanka)
- necenová (kvalita služeb, bonusy, rychlost převodů, doprovodné akce – soutěže…)
Inflace:
= zvyšování hladiny průměrné úrovně cen všech statků a služeb v průběhu delšího období
- deflace = opačný proces jako inflace
- aktuálně 2,7% (SR 4,8%)
- typy inflace: - mírná – do 10%
- pádivá – desítky až stovky %
- hyperinflace – tisíce a více %
- důsledky inflace: - znehodnocuje úspory
- zhoršuje schopnost peněz plnit funkci míry
- zhoršuje schopnost peněz plnit funkci uchovatele hodnoty
- snižuje reálné mzdy
- zvýhodňuje dlužníky a znevýhodňuje věřitele
- jsou hůře dostupné úroky
- přispívá k ekonomické a politické nestabilitě
- sleduje statistický úřad pomocí tzv. spotřebního koše statků a služeb, do něhož zařazuje typické statky a služby spotřebovávané průměrnou domácností
- nabídka peněz – banky (úvěry), domácnosti (vklady)
- poptávka po penězích – firmy (úvěry), domácnosti (půjčky)
- cena - úrok aktivní (úrok inkasovaný z poskytnutých úvěrů)
- úrok pasivní (úrok vyplacený z nakoupených vkladů)
- zisk – vzorec: ZB=UA-UP-ON
- konkurence - cenová (výše úroků, výše poplatků za služby – eBanka)
- necenová (kvalita služeb, bonusy, rychlost převodů, doprovodné akce – soutěže…)
Inflace:
= zvyšování hladiny průměrné úrovně cen všech statků a služeb v průběhu delšího období
- deflace = opačný proces jako inflace
- aktuálně 2,7% (SR 4,8%)
- typy inflace: - mírná – do 10%
- pádivá – desítky až stovky %
- hyperinflace – tisíce a více %
- důsledky inflace: - znehodnocuje úspory
- zhoršuje schopnost peněz plnit funkci míry
- zhoršuje schopnost peněz plnit funkci uchovatele hodnoty
- snižuje reálné mzdy
- zvýhodňuje dlužníky a znevýhodňuje věřitele
- jsou hůře dostupné úroky
- přispívá k ekonomické a politické nestabilitě
- sleduje statistický úřad pomocí tzv. spotřebního koše statků a služeb, do něhož zařazuje typické statky a služby spotřebovávané průměrnou domácností
Cenné papíry
Cenné papíry:
- listiny představující určitý nárok vlastníka (komitenta) vůči vystaviteli cenného papíru (emitentovi)
- druhy: - dluhopisy – úvěrové cenné papíry s pevně stanovenou dobou splatnosti a výnosem (úrok)
- obligace – státní dluhopisy
- akcie – cenný papír vydaný a. s. opravňující akcionáře vykonávat práva společníka a. s.
(účastnit se valné hromady, hlasovat) a mít podíl na zisku (dividendy)
- směnky - cenné papíry představující písemný dlužnický závazek
- typy: - vlastní – výstavce se zavazuje, že sám zaplatí uvedenou částku
- cizí – výstavce přikazuje, aby třetí osoba zaplatila věřiteli místo něho
- šeky – cenné papíry, jimiž vlastník účtu přikazuje bance vyplatit určitou peněžní částku
- listiny představující určitý nárok vlastníka (komitenta) vůči vystaviteli cenného papíru (emitentovi)
- druhy: - dluhopisy – úvěrové cenné papíry s pevně stanovenou dobou splatnosti a výnosem (úrok)
- obligace – státní dluhopisy
- akcie – cenný papír vydaný a. s. opravňující akcionáře vykonávat práva společníka a. s.
(účastnit se valné hromady, hlasovat) a mít podíl na zisku (dividendy)
- směnky - cenné papíry představující písemný dlužnický závazek
- typy: - vlastní – výstavce se zavazuje, že sám zaplatí uvedenou částku
- cizí – výstavce přikazuje, aby třetí osoba zaplatila věřiteli místo něho
- šeky – cenné papíry, jimiž vlastník účtu přikazuje bance vyplatit určitou peněžní částku
Marxismus
- dělníci jsou okrádáni: - pracují za peníze, které nestačí k přežití
- kapitalisté dostávají víc, než sami zaplatili
- dostávají zaplaceno pouze za „směnnou hodnotu“
(pracovní hodiny), ale ne za „užitnou hodnotu“
(výrobky) – z toho profituje kapitalista
- kapitalista chce vysoké ceny a nízké mzdy, ale dělník chce opak → konflikt - revoluce je nevyhnutelná
- řešením je komunismus: beztřídní společnost, zrušení mezd a soukromého
vlastnictví; všichni budou pracovat pro blaho všech („Každý podle svých
schopností a každému podle jeho potřeb.“)
- etika - lidskou podstatu (hmota – byl materialista) utváří společnost
- změnou společnosti lze docílit i změnu lidské podstaty a tím odstranit veškeré problémy
- cílem jeho etiky byla lidská svoboda
- největším nebezpečím pro lidskou svobodu je vykořisťovatelský ekonomický systém
- kapitalisté dostávají víc, než sami zaplatili
- dostávají zaplaceno pouze za „směnnou hodnotu“
(pracovní hodiny), ale ne za „užitnou hodnotu“
(výrobky) – z toho profituje kapitalista
- kapitalista chce vysoké ceny a nízké mzdy, ale dělník chce opak → konflikt - revoluce je nevyhnutelná
- řešením je komunismus: beztřídní společnost, zrušení mezd a soukromého
vlastnictví; všichni budou pracovat pro blaho všech („Každý podle svých
schopností a každému podle jeho potřeb.“)
- etika - lidskou podstatu (hmota – byl materialista) utváří společnost
- změnou společnosti lze docílit i změnu lidské podstaty a tím odstranit veškeré problémy
- cílem jeho etiky byla lidská svoboda
- největším nebezpečím pro lidskou svobodu je vykořisťovatelský ekonomický systém
Peníze v roli všeobecného ekvivalentu
Peníze v roli všeobecného ekvivalentu:
- všeobecný ekvivalent = zboží, které svojí hodnotou vyjadřuje hodnotu ostatního zboží
Vývoj peněžních forem:
- zbožové (komoditní) peněžní – zboží jako platidlo (mušle, plátno u Slovanů, dobytek u Germánů…)
- plnohodnotné peníze – hodnota je založena na hodnotě kovu, z něhož byly raženy (měď, stříbro, zlato)
- papírové peníze a mince z obecného kovu - nahradily plnohodnotné peníze
- zpočátku byly kryty zlatem a byly za něj směnitelné (tento
systém se nazýval zlatý standard)
- papírové peníze poprvé ve Francii v 18. století
- peníze s nuceným oběhem - vydávány vládou jako legální oběživo
- od 70. let 20. stol. nejdou v mezinárodním styku směnit za zlato
- žirové (depozitní) peníze - mají pouze formu zápisů na účtech
- při hotovostním výběru z bankomatu se mění na oběživo
Funkce peněz:
- prostředek směny – platidlo
- míra hodnot / zúčtovací jednotka – schopnost peněz měřit hodnotu zboží a služeb a vyjadřovat tak ceny
- uchovatel hodnot – investice do nemovitostí, umění, starožitností, šperků…
- všeobecný ekvivalent = zboží, které svojí hodnotou vyjadřuje hodnotu ostatního zboží
Vývoj peněžních forem:
- zbožové (komoditní) peněžní – zboží jako platidlo (mušle, plátno u Slovanů, dobytek u Germánů…)
- plnohodnotné peníze – hodnota je založena na hodnotě kovu, z něhož byly raženy (měď, stříbro, zlato)
- papírové peníze a mince z obecného kovu - nahradily plnohodnotné peníze
- zpočátku byly kryty zlatem a byly za něj směnitelné (tento
systém se nazýval zlatý standard)
- papírové peníze poprvé ve Francii v 18. století
- peníze s nuceným oběhem - vydávány vládou jako legální oběživo
- od 70. let 20. stol. nejdou v mezinárodním styku směnit za zlato
- žirové (depozitní) peníze - mají pouze formu zápisů na účtech
- při hotovostním výběru z bankomatu se mění na oběživo
Funkce peněz:
- prostředek směny – platidlo
- míra hodnot / zúčtovací jednotka – schopnost peněz měřit hodnotu zboží a služeb a vyjadřovat tak ceny
- uchovatel hodnot – investice do nemovitostí, umění, starožitností, šperků…
Marxismus (Karl Marx):
Marxismus (Karl Marx):
- tři složky marxistického myšlení: - filozofie
- ekonomická teorie
- etika
- filozofie - dialektický materialismus: - svět jako objektivní realita (prostě je)
- hmota je prvotní, mozek (myšlení) je taky z hmoty
- vnější svět se odráží v našem myšlení, a proto je tento
obraz zkreslený
- poznatky se musí ověřit praxí
- dějiny všech společností jsou dějinami třídních bojů, které spějí k beztřídní společnosti
(prvobytně pospolná → otrokářská → feudální → kapitalistická → socialistická →
komunistická)
- se zánikem tříd skončí i historie
- největší iluzí, které propadlo lidstvo je náboženství („opium lidstva“)
- ekonomická teorie - 3 třídy - kapitalisté (vlastníci)
- dělníci
- střední vrstvy (drobní obchodníci, úředníci, inteligence)
- struktura tříd je určena výrobními prostředky, tedy ekonomicky
- práce je podstatou lidského života
- dělníci trpí odcizením (alience) – výsledky výrobku, které do něj dělník
vložil, si přivlastňuje majitel výrobku
- tři složky marxistického myšlení: - filozofie
- ekonomická teorie
- etika
- filozofie - dialektický materialismus: - svět jako objektivní realita (prostě je)
- hmota je prvotní, mozek (myšlení) je taky z hmoty
- vnější svět se odráží v našem myšlení, a proto je tento
obraz zkreslený
- poznatky se musí ověřit praxí
- dějiny všech společností jsou dějinami třídních bojů, které spějí k beztřídní společnosti
(prvobytně pospolná → otrokářská → feudální → kapitalistická → socialistická →
komunistická)
- se zánikem tříd skončí i historie
- největší iluzí, které propadlo lidstvo je náboženství („opium lidstva“)
- ekonomická teorie - 3 třídy - kapitalisté (vlastníci)
- dělníci
- střední vrstvy (drobní obchodníci, úředníci, inteligence)
- struktura tříd je určena výrobními prostředky, tedy ekonomicky
- práce je podstatou lidského života
- dělníci trpí odcizením (alience) – výsledky výrobku, které do něj dělník
vložil, si přivlastňuje majitel výrobku
Politické ideologie
Politické ideologie:
- soustava idejí, teorií a názorů, které vyjadřují zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny a které se zabývají základními problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politikou a problematikou hospodářského a sociálního vývoje
- funkce: - pomáhají vysvětlovat politické jevy
- poskytují hodnotový systém a jeho kritéria
- poskytují vědomí identity a sounáležitosti k určité sociální skupině
- nabízejí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti
- liberalismus (svoboda jednotlivce a důraz na jeho individualitu)
- konservatismus (postupný vývoj bez revolucí a reforem)
- sociální demokracie (rovnostářství při zachování demokracie)
- socialismus (ekonomická rovnost a bratrství; předstupeň komunismu)
- komunismus (beztřídní společnost a sociální rovnost)
- nacionalismus (výjimečnost vlastního národa)
- fašismus (nacionálně rasistické hnutí a diktátorská forma vlády)
- rasismus (zvýhodňování jedné rasy před ostatními)
- anarchismus (neomezená svoboda jedince, spravedlivé rozdělování hmotných statků a dobrovolné rozhodování; proti politickým autoritám, státní moci a právnímu řádu)
- environmentalismus (ochrana životního prostředí)
- feminismus (zrovnoprávnění žen s muži)
- soustava idejí, teorií a názorů, které vyjadřují zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny a které se zabývají základními problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politikou a problematikou hospodářského a sociálního vývoje
- funkce: - pomáhají vysvětlovat politické jevy
- poskytují hodnotový systém a jeho kritéria
- poskytují vědomí identity a sounáležitosti k určité sociální skupině
- nabízejí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti
- liberalismus (svoboda jednotlivce a důraz na jeho individualitu)
- konservatismus (postupný vývoj bez revolucí a reforem)
- sociální demokracie (rovnostářství při zachování demokracie)
- socialismus (ekonomická rovnost a bratrství; předstupeň komunismu)
- komunismus (beztřídní společnost a sociální rovnost)
- nacionalismus (výjimečnost vlastního národa)
- fašismus (nacionálně rasistické hnutí a diktátorská forma vlády)
- rasismus (zvýhodňování jedné rasy před ostatními)
- anarchismus (neomezená svoboda jedince, spravedlivé rozdělování hmotných statků a dobrovolné rozhodování; proti politickým autoritám, státní moci a právnímu řádu)
- environmentalismus (ochrana životního prostředí)
- feminismus (zrovnoprávnění žen s muži)
Pozitivizmus
- v 19. století nastává další antropologický obrat – ústředním tématem filozofie je člověk
- 2 směry - scientistní směr (pozitivismus, marxismus)
- iracionalismus (Schopnhauer, Nietzsche, Kirkegaard)
Pozitivizmus:
- Auguste Comte: - vědění má být pozitivní – věcné, určité
- vývoj vědění má 3 stádia:
1. teologické (lidé se zabývají konečnými a prvními příčinami a představují si
je jako nadpřirozené činitele)
2. metafyzické (lidé nahrazují nadpřirozené činitele abstrakcemi)
3. pozitivní
- z tohoto důvodu se nezabývá neřešitelnou metafyzikou, ale věnuje pozornost faktům
- Herbert Spencer: - stoupenec evolučního vývoje a „boje o přežití“
- dají se jimi vysvětlit i jevy sociální
Ludwig Feuerbach:
- kritika náboženství (vzniklo z lidského egoismu a touhy po štěstí – protože příroda klade člověku překážky, bylo snadnější představit si mocnou a vědoucí bytost)
- příroda je svět smyslových věcí
- člověk je bytost tělesná i smyslová a smyslovost mu umožňuje prožívat svět
- lidská podstata je ukryta v tomto prožitku, v nejhlubších emocích
- člověk musí ty nejlepší emoce a vlastnosti, které vtělil do Boha, navrátit sám sobě
- náboženství člověka – ne láska k Bohu, ale k lidem
- 2 směry - scientistní směr (pozitivismus, marxismus)
- iracionalismus (Schopnhauer, Nietzsche, Kirkegaard)
Pozitivizmus:
- Auguste Comte: - vědění má být pozitivní – věcné, určité
- vývoj vědění má 3 stádia:
1. teologické (lidé se zabývají konečnými a prvními příčinami a představují si
je jako nadpřirozené činitele)
2. metafyzické (lidé nahrazují nadpřirozené činitele abstrakcemi)
3. pozitivní
- z tohoto důvodu se nezabývá neřešitelnou metafyzikou, ale věnuje pozornost faktům
- Herbert Spencer: - stoupenec evolučního vývoje a „boje o přežití“
- dají se jimi vysvětlit i jevy sociální
Ludwig Feuerbach:
- kritika náboženství (vzniklo z lidského egoismu a touhy po štěstí – protože příroda klade člověku překážky, bylo snadnější představit si mocnou a vědoucí bytost)
- příroda je svět smyslových věcí
- člověk je bytost tělesná i smyslová a smyslovost mu umožňuje prožívat svět
- lidská podstata je ukryta v tomto prožitku, v nejhlubších emocích
- člověk musí ty nejlepší emoce a vlastnosti, které vtělil do Boha, navrátit sám sobě
- náboženství člověka – ne láska k Bohu, ale k lidem
Formy politické aktivity
Formy politické aktivity:
a) živelné (vzpoury; nepokoje; projevy nepřátelství, nenávisti a apatie; výbuchy agresivity; pogromy; masakry)
b) sociálně manipulované (podněcování nenávisti a nepřátelství; vyvolávání nepokojů, napětí a neklidu; zkreslování veřejného mínění a chování)
c) cílevědomě organizované (formování stran a zájmových skupin; přípravy a organizování voleb; šíření propagandy nebo politické výchovy; stávky a demonstrace)
d) legální nebo nelegální (povolená shromáždění; tajná shromáždění; teroristické akce)
e) individuální či skupinové nebo veřejně masové (osobní stížnosti; vzájemná podpora; protestní shromáždění)
- co přivádí lidi k politické aktivitě: pocit nedostatku či přebytku; vztah k součásti sociálního okolí; postoj (konformní = přizpůsobivý, nekonformní = nepřizpůsobivý)
Politické strany:
- organizovaná dobrovolná sdružení občanů se stejnými politickými názory a cíli, která se účastní politického života; vzájemnou konkurencí se snaží získat politickou moc a prosadit svou politickou vůli
- funkce: - zprostředkovatelská (most mezi lidmi a vládou)
- integrativní (soustředění zájmů)
- socializační (učí hrát politické role)
- mobilizační (mobilizování voličů)
- rekrutivní (vybírá politické elity)
- ústavní (skrze strany je sestavována vláda)
a) živelné (vzpoury; nepokoje; projevy nepřátelství, nenávisti a apatie; výbuchy agresivity; pogromy; masakry)
b) sociálně manipulované (podněcování nenávisti a nepřátelství; vyvolávání nepokojů, napětí a neklidu; zkreslování veřejného mínění a chování)
c) cílevědomě organizované (formování stran a zájmových skupin; přípravy a organizování voleb; šíření propagandy nebo politické výchovy; stávky a demonstrace)
d) legální nebo nelegální (povolená shromáždění; tajná shromáždění; teroristické akce)
e) individuální či skupinové nebo veřejně masové (osobní stížnosti; vzájemná podpora; protestní shromáždění)
- co přivádí lidi k politické aktivitě: pocit nedostatku či přebytku; vztah k součásti sociálního okolí; postoj (konformní = přizpůsobivý, nekonformní = nepřizpůsobivý)
Politické strany:
- organizovaná dobrovolná sdružení občanů se stejnými politickými názory a cíli, která se účastní politického života; vzájemnou konkurencí se snaží získat politickou moc a prosadit svou politickou vůli
- funkce: - zprostředkovatelská (most mezi lidmi a vládou)
- integrativní (soustředění zájmů)
- socializační (učí hrát politické role)
- mobilizační (mobilizování voličů)
- rekrutivní (vybírá politické elity)
- ústavní (skrze strany je sestavována vláda)
Georg Friedrich Hegel
Georg Friedrich Hegel: - vše má původ ve světovém duchu, světovém rozumu (= společnost)
- myšlení a bytí jsou totožné
- dílo Fenomenologie ducha – proces seberozvíjení ducha:
1. subjektivní duch (jednotlivec a jeho psychika v kontaktech mezi lidmi)
2. objektivní duch (normy společnosti)
3. absolutní duch (odraz objektivního; souhrn všech lidských projevů, hlavní
hybná síla lidských dějin)
- duch myslí formou dialektiky – myšlení v pojmech
- dialektická triáda: 1. teze (den)
2. antiteze (noc)
3. syntéza – negace negace (astronomický den)
- 3 zákony dialektiky:
1. zákon jednoty a boje protikladů – vysvětluje proč probíhá vývoj
2. zákon přechodu změn kvantitativních v kvalitativní – vysvětluje jak
probíhá vývoj (+náboj a –náboj dají elektrický proud)
3. zákon negace negace – předvídá kam směřuje vývoj (ze zrna vznikne klas)
Německý romantismus:
- mravní svoboda člověka a respekt k ní vyvolal odezvu u německých romantických básníků (Goethe, Schiller) a filozofů (Herder, Fichte, Schelling)
- člověk se rozhoduje, jestli bude konat dobro
- kritizovali racionalismus i Kanta, že schopnost poznaní je založena na smyslech a rozumu
- klíčem filozofie je jazyk (věštec z Théb)
- myšlení a bytí jsou totožné
- dílo Fenomenologie ducha – proces seberozvíjení ducha:
1. subjektivní duch (jednotlivec a jeho psychika v kontaktech mezi lidmi)
2. objektivní duch (normy společnosti)
3. absolutní duch (odraz objektivního; souhrn všech lidských projevů, hlavní
hybná síla lidských dějin)
- duch myslí formou dialektiky – myšlení v pojmech
- dialektická triáda: 1. teze (den)
2. antiteze (noc)
3. syntéza – negace negace (astronomický den)
- 3 zákony dialektiky:
1. zákon jednoty a boje protikladů – vysvětluje proč probíhá vývoj
2. zákon přechodu změn kvantitativních v kvalitativní – vysvětluje jak
probíhá vývoj (+náboj a –náboj dají elektrický proud)
3. zákon negace negace – předvídá kam směřuje vývoj (ze zrna vznikne klas)
Německý romantismus:
- mravní svoboda člověka a respekt k ní vyvolal odezvu u německých romantických básníků (Goethe, Schiller) a filozofů (Herder, Fichte, Schelling)
- člověk se rozhoduje, jestli bude konat dobro
- kritizovali racionalismus i Kanta, že schopnost poznaní je založena na smyslech a rozumu
- klíčem filozofie je jazyk (věštec z Théb)
Obsah pojmu politologie
Obsah pojmu politologie:
- vědecká disciplína zabývající se studiem politiky
Předmět politologie:
- moc, která je nástrojem prosazování politických zájmů
- fungování státu
- politické teorie a ideologie
- politické systémy a instituce
- politické strany
- politické chování lidí
- nátlakové skupiny
- mezinárodní vztahy
Metody:
- popis
- studium historických materiálů
- analogické srovnávání (komparace)
Obsah pojmu politika:
a) činnost zaměřená převážně na řízení státu a formování zákonů (Aristoteles, T. G. Masaryk)
b) činnost zaměřená převážně na uplatnění moci mezi lidmi a manipulaci občanů (Lenin, Hitler)
c) organizační a řídicí činnost, spočívající převážně ve vytváření podmínek pro rozvoj podnikavosti a tvůrčích schopností každého člověka (Havel, T. G. Masaryk)
- vědecká disciplína zabývající se studiem politiky
Předmět politologie:
- moc, která je nástrojem prosazování politických zájmů
- fungování státu
- politické teorie a ideologie
- politické systémy a instituce
- politické strany
- politické chování lidí
- nátlakové skupiny
- mezinárodní vztahy
Metody:
- popis
- studium historických materiálů
- analogické srovnávání (komparace)
Obsah pojmu politika:
a) činnost zaměřená převážně na řízení státu a formování zákonů (Aristoteles, T. G. Masaryk)
b) činnost zaměřená převážně na uplatnění moci mezi lidmi a manipulaci občanů (Lenin, Hitler)
c) organizační a řídicí činnost, spočívající převážně ve vytváření podmínek pro rozvoj podnikavosti a tvůrčích schopností každého člověka (Havel, T. G. Masaryk)
Immanuel Kant
- ad. 1 - teorie rotující mlhoviny: pralátka byla rozptýlena v nejmenších částečkách; ty, které
měly největší hustotu, přitahovaly menší; když na ně dopadla hmota, roztočila se;
uprostřed vzniklo Slunce a z obvodu planety a měsíce
- ad. 2 - dílo Kritika čistého rozumu – analýza zkušenosti: názorové vyhodnocení (vůně x
zápach) a zobecňování pojmů (indukce - zkušenost→zobecnění)
- smysly dodávají materiál, který rozum zpracovává
- nutno rozlišit, jak se věci jeví (fenomény) a jaká je jejich podstata
- podstatu však nelze postihnout – proces poznávání = transcendentální metoda
(počitky – vnímání vlastností předmětu, které dohromady tvoří vjem)
- ad. 3 - dílo Kritika praktického rozumu – etické zásady
- etika autonomie – mravnost není dána z vnějšku, ale vychází z nitra člověka
- kategorický imperativ: člověk by si měl vždy položit otázku, zda-li to, co dělá či
zamýšlí, by mohli dělat všichni a bylo by to obecně správné a prospěšné
- každý z nás se rozhoduje mezi podřízením a svobodou → svoboda, ale odpovědnost
měly největší hustotu, přitahovaly menší; když na ně dopadla hmota, roztočila se;
uprostřed vzniklo Slunce a z obvodu planety a měsíce
- ad. 2 - dílo Kritika čistého rozumu – analýza zkušenosti: názorové vyhodnocení (vůně x
zápach) a zobecňování pojmů (indukce - zkušenost→zobecnění)
- smysly dodávají materiál, který rozum zpracovává
- nutno rozlišit, jak se věci jeví (fenomény) a jaká je jejich podstata
- podstatu však nelze postihnout – proces poznávání = transcendentální metoda
(počitky – vnímání vlastností předmětu, které dohromady tvoří vjem)
- ad. 3 - dílo Kritika praktického rozumu – etické zásady
- etika autonomie – mravnost není dána z vnějšku, ale vychází z nitra člověka
- kategorický imperativ: člověk by si měl vždy položit otázku, zda-li to, co dělá či
zamýšlí, by mohli dělat všichni a bylo by to obecně správné a prospěšné
- každý z nás se rozhoduje mezi podřízením a svobodou → svoboda, ale odpovědnost
Temperament
- flegmatik (phlegma = hlen, sliz): - introvert, pesimista, pozorovatel
- poklidný, uvážlivý, vytrvalý, činnosti dlouhodobě, pomalé
tempo, důkladný, nedostatek elánu, pasivní, nedostatek
zájmu, pomalý přechod, nepřesný, nedbalý…
- melancholik (melancholé = černá žluč): - introvert, pesimista, myslitel
- zasněný, pečlivý, depresivní, svědomitý,
zodpovědný, smysl pro povinnost, důkladný,
snaživý, pomalý, méně činností, rychle se unaví,
pedantický…
- poklidný, uvážlivý, vytrvalý, činnosti dlouhodobě, pomalé
tempo, důkladný, nedostatek elánu, pasivní, nedostatek
zájmu, pomalý přechod, nepřesný, nedbalý…
- melancholik (melancholé = černá žluč): - introvert, pesimista, myslitel
- zasněný, pečlivý, depresivní, svědomitý,
zodpovědný, smysl pro povinnost, důkladný,
snaživý, pomalý, méně činností, rychle se unaví,
pedantický…
Německé osvícenství
Německé osvícenství:
- vychází z Leibnitzovy filozofie
- není tolik radikální jako francouzské
- představitelé nejsou moc známí – Christian Wolf, Gotthold Lessing
Immanuel Kant: - vrchol německého osvícenství
- profesor metafyziky, logiky, geografie a práva ve východním Prusku
- věřil v Boha, nesmrtelnost duše a svobodu lidské vůle
- Kantovo pojetí filozofie: 1. co mohu vědět/poznat?
2. v co mohu uvěřit?
3. co mohu dělat?
- 3 období jeho filozofie: 1. předkritické (přírodovědné problémy, vliv Newtona)
2. kritické (nejdůležitější, podrobuje kritice samotný rozum)
3. pozdní (etické zásady, právo, svoboda, náboženství)
- vychází z Leibnitzovy filozofie
- není tolik radikální jako francouzské
- představitelé nejsou moc známí – Christian Wolf, Gotthold Lessing
Immanuel Kant: - vrchol německého osvícenství
- profesor metafyziky, logiky, geografie a práva ve východním Prusku
- věřil v Boha, nesmrtelnost duše a svobodu lidské vůle
- Kantovo pojetí filozofie: 1. co mohu vědět/poznat?
2. v co mohu uvěřit?
3. co mohu dělat?
- 3 období jeho filozofie: 1. předkritické (přírodovědné problémy, vliv Newtona)
2. kritické (nejdůležitější, podrobuje kritice samotný rozum)
3. pozdní (etické zásady, právo, svoboda, náboženství)
Temperament
- deprivace = strádání v důsledku neuspokojené potřeby (např. citová deprivace)
- frustrace = stav zklamání
- kompenzace: - agrese (šikana, vandalismus)
- útěk do fantazie (vymýšlení si)
- regrese (dětinské chování)
- projekce (svalování viny na druhé)
Temperament:
= souhrn psych. vlastností, jež se projevují typickým, relativně stálým způsobem prožívání, chování, jednání
- temperamentové typy jsou výsledkem vzniku a průběhu procesů vzruchu a útlumu v CNS
- typy: - cholerik (cholé = žluč): - extrovert, optimista, vůdce
- výbušný, výkonný, rychlé pracovní tempo, iniciativní, podnikavý,
důkladný, samostatný…
- sangvinik (sangvis = krev): - extrovert, optimista, bavič
- společenský, vyrovnaný, aktivní, schopnost vykonávat
několik činností současně, rychlé tempo, povrchní,
rozhodný, nedůsledný…
- frustrace = stav zklamání
- kompenzace: - agrese (šikana, vandalismus)
- útěk do fantazie (vymýšlení si)
- regrese (dětinské chování)
- projekce (svalování viny na druhé)
Temperament:
= souhrn psych. vlastností, jež se projevují typickým, relativně stálým způsobem prožívání, chování, jednání
- temperamentové typy jsou výsledkem vzniku a průběhu procesů vzruchu a útlumu v CNS
- typy: - cholerik (cholé = žluč): - extrovert, optimista, vůdce
- výbušný, výkonný, rychlé pracovní tempo, iniciativní, podnikavý,
důkladný, samostatný…
- sangvinik (sangvis = krev): - extrovert, optimista, bavič
- společenský, vyrovnaný, aktivní, schopnost vykonávat
několik činností současně, rychlé tempo, povrchní,
rozhodný, nedůsledný…
Motivace (zaměření) osobnosti
Motivace (zaměření) osobnosti:
- motiv = pohnutka k jednání
- vnější – stimul
- vnitřní – impuls
- základní motivy: - vůle = soubor vlastností (vytrvalost, cílevědomost, sebeovládání, odhodlání…),
které slouží k dosahování cílů tam, kde musíme překonávat překážky
- 4 fáze: 1. motivační
2. rozhodovací
3. výkonná (nebezpečí „haló efektu“)
4. bilanční
- poruchy vůle: - impulsivní jednání
- zkratové jednání (v zátěžových situacích)
- dipsománie (kvartální pijáctví)
- dromománie (toulání se)
- obsese (nutkavé jednání)
- potřeby, zájmy - Abraham Maslow – pyramida potřeb:
1. biologické potřeby a pudy
2. potřeba bezpečí
3. potřeba lásky a sounáležitosti
4. potřeba kladného sociálního přijetí
5. poznávací (kognitivní) potřeba
6. estetické potřeby
7. seberealizace
8. potřeba transcendentna
- motiv = pohnutka k jednání
- vnější – stimul
- vnitřní – impuls
- základní motivy: - vůle = soubor vlastností (vytrvalost, cílevědomost, sebeovládání, odhodlání…),
které slouží k dosahování cílů tam, kde musíme překonávat překážky
- 4 fáze: 1. motivační
2. rozhodovací
3. výkonná (nebezpečí „haló efektu“)
4. bilanční
- poruchy vůle: - impulsivní jednání
- zkratové jednání (v zátěžových situacích)
- dipsománie (kvartální pijáctví)
- dromománie (toulání se)
- obsese (nutkavé jednání)
- potřeby, zájmy - Abraham Maslow – pyramida potřeb:
1. biologické potřeby a pudy
2. potřeba bezpečí
3. potřeba lásky a sounáležitosti
4. potřeba kladného sociálního přijetí
5. poznávací (kognitivní) potřeba
6. estetické potřeby
7. seberealizace
8. potřeba transcendentna
Buddhismus
Buddhismus:
- představitel Siddhárta Gautáma (Buddha = osvícený)
- anátman = na rozdíl od hinduismu popření átmanu, není žádné „já“
- cílem je nirvána = definitivní odchod ze světa utrpení
- nelpět na věcech
- čtyři pravdy: 1) život je utrpení
2) utrpení je způsobeno žádostivostí
3) odstranit žádostivost znamená odstranit utrpení
4) cesta 3M - moudrost
- meditace
- mravnost - ahimsa
- neber, co ti nedávají
- nebuď necudný
- nemluv nepravdu
- nepij opojné nápoje
- utrpení - přirozené (nemoc, smrt…)
- způsobené vlastním špatným postojem → člověk musí změnit postoj
- altruismus = usilovat o štěstí druhých a neškodit jim
- zen-buddhismus - z Číny, ale rozšířený hlavně v Japonsku
- zen = meditace
- člověk si určí svůj cíl, ke kterému se přibližuje meditací
- bez dogmat (Čína vyznává rovnováhu, proto žádné extrémy)
- představitel Siddhárta Gautáma (Buddha = osvícený)
- anátman = na rozdíl od hinduismu popření átmanu, není žádné „já“
- cílem je nirvána = definitivní odchod ze světa utrpení
- nelpět na věcech
- čtyři pravdy: 1) život je utrpení
2) utrpení je způsobeno žádostivostí
3) odstranit žádostivost znamená odstranit utrpení
4) cesta 3M - moudrost
- meditace
- mravnost - ahimsa
- neber, co ti nedávají
- nebuď necudný
- nemluv nepravdu
- nepij opojné nápoje
- utrpení - přirozené (nemoc, smrt…)
- způsobené vlastním špatným postojem → člověk musí změnit postoj
- altruismus = usilovat o štěstí druhých a neškodit jim
- zen-buddhismus - z Číny, ale rozšířený hlavně v Japonsku
- zen = meditace
- člověk si určí svůj cíl, ke kterému se přibližuje meditací
- bez dogmat (Čína vyznává rovnováhu, proto žádné extrémy)
Jóga
Jóga:
- jho = sebekázeň
- cesta sama k sobě
- schopnost dokonalé koncentrace
- obsahuje 164 sútry
- morální kázeň: pravdivost, ahimsa, ne egoismus…
- soustředění myšlenek na jeden předmět
- meditace („óm“)
Nábožensko-filozofické systémy starověké Číny:
- země tří cest: - konfuciánství
- taoismus
- buddhismus
Konfuciánství:
- představitel Konfucius (Kchung-Fu-Ce)
- zaměřil se na etiku: - úcta k předkům a poslušnost k rodičům
- ohleduplnost k druhým („co sám nechceš, nečiň druhým“)
- oplácet dobro dobrem a zlu čelit spravedlností
- soustavná výchova státních úředníků
- žít poctivý život
Taoismus:
- představitel Lao-C‘ (= starý mistr)
- princip tao: 1) prazáklad světa a vesmírného řádu
2) zdroj neustálého pohybu a změn a zdroj životní síly organismu
3) cesta k osvícení, tzn.: - moudrost, rozum a porozumění
- harmonie s přírodou
- zbavení se sobectví a nadměrné ctižádosti
- nalezení duševního klidu
- jho = sebekázeň
- cesta sama k sobě
- schopnost dokonalé koncentrace
- obsahuje 164 sútry
- morální kázeň: pravdivost, ahimsa, ne egoismus…
- soustředění myšlenek na jeden předmět
- meditace („óm“)
Nábožensko-filozofické systémy starověké Číny:
- země tří cest: - konfuciánství
- taoismus
- buddhismus
Konfuciánství:
- představitel Konfucius (Kchung-Fu-Ce)
- zaměřil se na etiku: - úcta k předkům a poslušnost k rodičům
- ohleduplnost k druhým („co sám nechceš, nečiň druhým“)
- oplácet dobro dobrem a zlu čelit spravedlností
- soustavná výchova státních úředníků
- žít poctivý život
Taoismus:
- představitel Lao-C‘ (= starý mistr)
- princip tao: 1) prazáklad světa a vesmírného řádu
2) zdroj neustálého pohybu a změn a zdroj životní síly organismu
3) cesta k osvícení, tzn.: - moudrost, rozum a porozumění
- harmonie s přírodou
- zbavení se sobectví a nadměrné ctižádosti
- nalezení duševního klidu
Hinduismus
Hinduismus:
- vícebožství – např. Šiva, Višnu, Kalí, Ganéša, Hanuman, Šaktí…
- upanišady (upa=blízko, sad=sedět → jen pro vyvolené):
- 1) život je utrpení
- 2) víra ve stěhování duší
- 3) mokša (= spasení) – utlumování potřeb
-
- samsára = koloběh života
- mája = to, co se člověku jeví jako skutečný svět
- karma = skutek, čin
- zákon příčiny a účinku – jak se člověk chová, takový je jeho příští život
- jak se z něj osvobodit:
- dharma = nezištné plnění svých povinností:
- studium véd
- práce, starání se o rodinu
- „stáhnutí se“ poté, kdy jsou děti samostatné, a plnění rituálních povinností
- sanjásin = zřeknutí se
- bhakti = přilnutí k božstvu, nezištný vztah k „božské“ bytosti
- sanjása = naprosté zřeknutí se všeho; z člověka se stává meditující poutník, který se
ponoří do své duše (átman), aby poznal prazáklad všeho (bráhman)
- vícebožství – např. Šiva, Višnu, Kalí, Ganéša, Hanuman, Šaktí…
- upanišady (upa=blízko, sad=sedět → jen pro vyvolené):
- 1) život je utrpení
- 2) víra ve stěhování duší
- 3) mokša (= spasení) – utlumování potřeb
-
- samsára = koloběh života
- mája = to, co se člověku jeví jako skutečný svět
- karma = skutek, čin
- zákon příčiny a účinku – jak se člověk chová, takový je jeho příští život
- jak se z něj osvobodit:
- dharma = nezištné plnění svých povinností:
- studium véd
- práce, starání se o rodinu
- „stáhnutí se“ poté, kdy jsou děti samostatné, a plnění rituálních povinností
- sanjásin = zřeknutí se
- bhakti = přilnutí k božstvu, nezištný vztah k „božské“ bytosti
- sanjása = naprosté zřeknutí se všeho; z člověka se stává meditující poutník, který se
ponoří do své duše (átman), aby poznal prazáklad všeho (bráhman)
Kastovní systém
- kastovní systém (zavedli Árjové, aby se nemísili s původními obyvateli) – kasty (též varny = barvy):
1) bráhmani (vykonávali oběti bohům, studovali posvátná písma)
2) vaišjové (bojovníci, vládcové)
3) kšátrijové (obchodníci, pastýři, zemědělci)
4) šudrové (služebníci prvních tří kast, z domorodých obyvatel)
5) páriové (nedotýkatelní, jejich dotek „poskvrňoval“; podle Ghándího jsou to „boží děti“, snažil se je
včlenit do kastovního systému; okraj společnosti, vykořisťováni)
- božstvo: 1) Brahma – stvořitel vesmíru
2) Višnu – pečuje o vesmír (vtělil se do Krišny)
3) Šiva – přivodí zánik vesmíru
- išta devata = oblíbené, soukromé božstvo, které si každý člověk vybírá a uctívá (ale musí
uctívat i jiné bohy)
Džinismus:
- džin = vykupitel
- představitel Mahavíra (*599 př. n. l., = velký vítěz), později např. Ghándí
- cesta askeze, zemřel na vyhladovění
- dnes asi 3 mil., hodně jich působí v bankovnictví
- džíva = duše, vládne vševědoucností
- adžíva = hmota bez duše
- hmota se musí odstranit pomocí mravnosti, askeze a duše se musí osvobodit
- nelhat, zříci se světských rozkoší a majetku, nekrást, ahimsa (= neubližování živému)
Materialismus čarváka:
- představitel Brhaspati
- proti hinduismu
- není žádné duchovno, jen hmota
- smyslem života je smyslový požitek
1) bráhmani (vykonávali oběti bohům, studovali posvátná písma)
2) vaišjové (bojovníci, vládcové)
3) kšátrijové (obchodníci, pastýři, zemědělci)
4) šudrové (služebníci prvních tří kast, z domorodých obyvatel)
5) páriové (nedotýkatelní, jejich dotek „poskvrňoval“; podle Ghándího jsou to „boží děti“, snažil se je
včlenit do kastovního systému; okraj společnosti, vykořisťováni)
- božstvo: 1) Brahma – stvořitel vesmíru
2) Višnu – pečuje o vesmír (vtělil se do Krišny)
3) Šiva – přivodí zánik vesmíru
- išta devata = oblíbené, soukromé božstvo, které si každý člověk vybírá a uctívá (ale musí
uctívat i jiné bohy)
Džinismus:
- džin = vykupitel
- představitel Mahavíra (*599 př. n. l., = velký vítěz), později např. Ghándí
- cesta askeze, zemřel na vyhladovění
- dnes asi 3 mil., hodně jich působí v bankovnictví
- džíva = duše, vládne vševědoucností
- adžíva = hmota bez duše
- hmota se musí odstranit pomocí mravnosti, askeze a duše se musí osvobodit
- nelhat, zříci se světských rozkoší a majetku, nekrást, ahimsa (= neubližování živému)
Materialismus čarváka:
- představitel Brhaspati
- proti hinduismu
- není žádné duchovno, jen hmota
- smyslem života je smyslový požitek
Obory filozofie
Obory filozofie:
- ontologie - též metafyzika
- co je bytí, jsoucno, podstata, čas, prostor, (ne)konečno, zákonitost, kauzálnost…
- gnozeologie - též noetika či epistemologie
- poznání a pravda
- etika - otázky dobra a zla, mravní normy a odpovědnost, hodnoty, smysl života, štěstí, svoboda…
- filozofická antropologie - člověk jako celek: je-li (i)racionální, vztah k přírodě, vztah duše a těla…
- logika - formy a zákony správného usuzování
- estetika - vnímání a hodnocení světa z hlediska krásy a ošklivosti
- ontologie - též metafyzika
- co je bytí, jsoucno, podstata, čas, prostor, (ne)konečno, zákonitost, kauzálnost…
- gnozeologie - též noetika či epistemologie
- poznání a pravda
- etika - otázky dobra a zla, mravní normy a odpovědnost, hodnoty, smysl života, štěstí, svoboda…
- filozofická antropologie - člověk jako celek: je-li (i)racionální, vztah k přírodě, vztah duše a těla…
- logika - formy a zákony správného usuzování
- estetika - vnímání a hodnocení světa z hlediska krásy a ošklivosti
Nábožensko-filozofické systémy starověké Indie
Nábožensko-filozofické systémy starověké Indie:
- trojměstí Mohendžo-Daro-Harappa
- dobývání kočovnými kmeny Árjů kolem roku 1960 př. n. l.
- védy – psány sanskrtem
- etapy: 1) 1500-500 př.n.l. (usazování Árjů v okolí Pandžábu) – „védské období“:
a) období starovédské / hymnů (1500-1000 př. n. l.)
b) období obětní mystiky (1000-750 př. n. l.)
c) období upanišad (750-500 př. n. l.)
2) od roku 500 př. n. l. vznikají neortodoxní systémy:
- přejímají z učení véd jen části
- nejsou psány sanskrtem, ale šířeny lidovými jazyky
- ortodoxní systémy: - hinduismus
- jóga
- neortodoxní systémy: - džinismus
- materialismus čarváka
- buddhismus
- trojměstí Mohendžo-Daro-Harappa
- dobývání kočovnými kmeny Árjů kolem roku 1960 př. n. l.
- védy – psány sanskrtem
- etapy: 1) 1500-500 př.n.l. (usazování Árjů v okolí Pandžábu) – „védské období“:
a) období starovédské / hymnů (1500-1000 př. n. l.)
b) období obětní mystiky (1000-750 př. n. l.)
c) období upanišad (750-500 př. n. l.)
2) od roku 500 př. n. l. vznikají neortodoxní systémy:
- přejímají z učení véd jen části
- nejsou psány sanskrtem, ale šířeny lidovými jazyky
- ortodoxní systémy: - hinduismus
- jóga
- neortodoxní systémy: - džinismus
- materialismus čarváka
- buddhismus
Předmět filozofie
Předmět filozofie:
- Aristoteles - nauka o duši, přírodě a Bohu
- Francis Bacon - disciplína, jejímž předmětem je Bůh, člověk a příroda
- René Descartes - dokonalé poznání všech věcí, které člověk může vědět a které slouží k životu
- Karl Jaspers - umožňuje poznat sebe a vlastní existenci
- orientace, výklad světa
- překročení vlastní existence a materiálního světa k transcendentnu
- Immanuel Kant - co mohu vědět/poznat?
- v co mohu uvěřit?
- co mohu dělat?
Základní východiska filozofie:
- empirie (zkušenosti)
- údiv
- pochybnosti
Vztah filozofie, náboženství a umění:
- každá oblast má své vlastní pravdy
- novopositivismus – jen to, co je ověřitelné
- „náboženství = opium lidstva“ (Karl Marx) x „filozofie = děvka ďáblova“ (Martin Luther)
- víra dává prostor rozumu – sv. Augustýn: „Věřím, abych porozuměl.“
- umění = formování vnitřního do vnější formy
- umění sděluje jak obsahem, tak i formou
- Aristoteles - nauka o duši, přírodě a Bohu
- Francis Bacon - disciplína, jejímž předmětem je Bůh, člověk a příroda
- René Descartes - dokonalé poznání všech věcí, které člověk může vědět a které slouží k životu
- Karl Jaspers - umožňuje poznat sebe a vlastní existenci
- orientace, výklad světa
- překročení vlastní existence a materiálního světa k transcendentnu
- Immanuel Kant - co mohu vědět/poznat?
- v co mohu uvěřit?
- co mohu dělat?
Základní východiska filozofie:
- empirie (zkušenosti)
- údiv
- pochybnosti
Vztah filozofie, náboženství a umění:
- každá oblast má své vlastní pravdy
- novopositivismus – jen to, co je ověřitelné
- „náboženství = opium lidstva“ (Karl Marx) x „filozofie = děvka ďáblova“ (Martin Luther)
- víra dává prostor rozumu – sv. Augustýn: „Věřím, abych porozuměl.“
- umění = formování vnitřního do vnější formy
- umění sděluje jak obsahem, tak i formou
Visegradská skupina
Visegradská skupina:
- politická spolupráce ČR, Slovenska, Maďarska a Polska
Středoevropské sdružení volného obchodu (CEFTA):
- sdružuje ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Slovinsko
- odstraňování obchodních překážek a bariér ve vzájemném platebním styku
Severoatlantická aliance (NATO):
- od 12.3. 1999
- společná obrana všech členských zemí
- založena 1949, sídlí v Bruselu
Organizace spojených národů (OSN):
- od 1.1. 1993
- udržování světového míru a spravedlivých vztahů mezi státy, humanitární a rozvojová pomoc
- některé organizace: UNESCO, WHO, UNICEF, Mezinárodní měnový fond, Světová banka…
- založena 1945, hlavní sídlo v New Yorku
- orgány: Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Mezinárodní soudní dvůr (Haag), Hospodářská a
sociální rada, Poručenská rada, Sekretariát
- politická spolupráce ČR, Slovenska, Maďarska a Polska
Středoevropské sdružení volného obchodu (CEFTA):
- sdružuje ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Slovinsko
- odstraňování obchodních překážek a bariér ve vzájemném platebním styku
Severoatlantická aliance (NATO):
- od 12.3. 1999
- společná obrana všech členských zemí
- založena 1949, sídlí v Bruselu
Organizace spojených národů (OSN):
- od 1.1. 1993
- udržování světového míru a spravedlivých vztahů mezi státy, humanitární a rozvojová pomoc
- některé organizace: UNESCO, WHO, UNICEF, Mezinárodní měnový fond, Světová banka…
- založena 1945, hlavní sídlo v New Yorku
- orgány: Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Mezinárodní soudní dvůr (Haag), Hospodářská a
sociální rada, Poručenská rada, Sekretariát
Mezinárodní červený kříž
Mezinárodní červený kříž:
- v Československu od roku 1919
- poskytování humanitární pomoci státům postižených válkami či přírodními katastrofami
- sídlí v Ženevě
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD):
- prosazuje liberalizaci obchodu, vydává ekonomické analýzy a hodnocení hospodářských výsledků států
- sídlí v Paříži
Mezinárodní kriminální policie (INTERPOL):
- potírání mezinárodního zločinu
- sídlí v Lyonu
- v Československu od roku 1919
- poskytování humanitární pomoci státům postižených válkami či přírodními katastrofami
- sídlí v Ženevě
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD):
- prosazuje liberalizaci obchodu, vydává ekonomické analýzy a hodnocení hospodářských výsledků států
- sídlí v Paříži
Mezinárodní kriminální policie (INTERPOL):
- potírání mezinárodního zločinu
- sídlí v Lyonu
Schenghenská dohoda
- Schenghenská dohoda - všechny členské země s výjimkou Velké Británie, z nečlenských Norsko
- společná vízová politika vůči třetím zemím
- společná kontrola vnějších hranic (příspěvky pro státy, které střeží hranice)
- společné zásady přepravy a pohybu zboží a ochrany při přepravě
- společné zásady ochrany osobních údajů
- přechodné období - 7 let
- nové státy bez stejných povinností a práv (volný pohyb, pracovní povolení)
- volný pracovní trh – Velká Británie, Irsko, Švédsko + 10 nových zemí
Rada Evropy:
- politická organizace dohlížející na dodržování lidských práv a svobod
- sídlí ve Štrasburku
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE):
- politicko-bezpečnostní organizace prosazující principy kolektivní bezpečnosti přijaté v Helsinkách 1975
- vysílá vlastní pozorovatelské mise do míst konfliktů
- sídlí ve Vídni
- společná vízová politika vůči třetím zemím
- společná kontrola vnějších hranic (příspěvky pro státy, které střeží hranice)
- společné zásady přepravy a pohybu zboží a ochrany při přepravě
- společné zásady ochrany osobních údajů
- přechodné období - 7 let
- nové státy bez stejných povinností a práv (volný pohyb, pracovní povolení)
- volný pracovní trh – Velká Británie, Irsko, Švédsko + 10 nových zemí
Rada Evropy:
- politická organizace dohlížející na dodržování lidských práv a svobod
- sídlí ve Štrasburku
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE):
- politicko-bezpečnostní organizace prosazující principy kolektivní bezpečnosti přijaté v Helsinkách 1975
- vysílá vlastní pozorovatelské mise do míst konfliktů
- sídlí ve Vídni
Profesní organizace
Profesní organizace:
- sdružují zástupce různých profesí a umožňují jim prosazovat své zájmy
- mají své etické kodexy
Obecně prospěšné společnosti:
- poskytují obecně prospěšné služby
- jejich zisk nesmí být použit ve prospěch členů
Občanská sdružení:
- např. Bílý kruh bezpečí – pomáhá obětem trestné činnosti
Nadace:
- sdružují majetek, aby mohly přispívat k dosahování obecně prospěšných cílů
- osoba, které byl příspěvek poskytnut, je povinna prokázat, jakým způsobem a k jakému účelu byl užit, a pokud nesplnila podmínky stanovené nadací, musí jej vrátit
- např. Člověk v tísni – Společnost při ČT, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové
Církve a náboženské skupiny:
- pro vznik je nutná petice s 10 000 podpisy plnoletých členů
- sdružují zástupce různých profesí a umožňují jim prosazovat své zájmy
- mají své etické kodexy
Obecně prospěšné společnosti:
- poskytují obecně prospěšné služby
- jejich zisk nesmí být použit ve prospěch členů
Občanská sdružení:
- např. Bílý kruh bezpečí – pomáhá obětem trestné činnosti
Nadace:
- sdružují majetek, aby mohly přispívat k dosahování obecně prospěšných cílů
- osoba, které byl příspěvek poskytnut, je povinna prokázat, jakým způsobem a k jakému účelu byl užit, a pokud nesplnila podmínky stanovené nadací, musí jej vrátit
- např. Člověk v tísni – Společnost při ČT, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové
Církve a náboženské skupiny:
- pro vznik je nutná petice s 10 000 podpisy plnoletých členů
Evropská unie
Evropská unie:
- mezinárodní organizace, která sdružuje evropské státy a jejímž cílem je politická a hospodářská integrace členských států
- vznikla 1.1. 1993
- původní státy (15): Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Velká Británie, Irsko, Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko
- nové státy (10; od 1.5. 2004): ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Kypr
- principy - hospodářská a měnová unie (Maastrichtská smlouva, 1992)
- společná zahraniční a bezpečnostní politika (Amsterodamská smlouva, 1997)
- spolupráce v oblasti justice a vnitřní bezpečnosti (smlouva z Nice, 2000)
- orgány - Evropská rada – hlavní rozhodovací orgán, tvořena premiéry členských zemí
- Rada EU – tvořena ministry daného resortu
- Evropská komise – nejvyšší orgán výkonné moci, 25 členů na 4 roky, sídlí v Bruselu
- Evropský parlament – nejvyšší orgán zákonodárné moci, 732 členů na 5 let, ve Štrasburku
- Evropský soudní dvůr – nejvyšší soudní orgán, 25 soudců a 8 generálních advokátů na 6 let,
v Lucemburku
- Evropský účetní dvůr – kontrola výdajů a příjmů, 25 členů, v Lucemburku
- mezinárodní organizace, která sdružuje evropské státy a jejímž cílem je politická a hospodářská integrace členských států
- vznikla 1.1. 1993
- původní státy (15): Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Velká Británie, Irsko, Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko
- nové státy (10; od 1.5. 2004): ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Kypr
- principy - hospodářská a měnová unie (Maastrichtská smlouva, 1992)
- společná zahraniční a bezpečnostní politika (Amsterodamská smlouva, 1997)
- spolupráce v oblasti justice a vnitřní bezpečnosti (smlouva z Nice, 2000)
- orgány - Evropská rada – hlavní rozhodovací orgán, tvořena premiéry členských zemí
- Rada EU – tvořena ministry daného resortu
- Evropská komise – nejvyšší orgán výkonné moci, 25 členů na 4 roky, sídlí v Bruselu
- Evropský parlament – nejvyšší orgán zákonodárné moci, 732 členů na 5 let, ve Štrasburku
- Evropský soudní dvůr – nejvyšší soudní orgán, 25 soudců a 8 generálních advokátů na 6 let,
v Lucemburku
- Evropský účetní dvůr – kontrola výdajů a příjmů, 25 členů, v Lucemburku
Zájmová samospráva
Zájmová samospráva:
- oblast soukromých a dobrovolných občanských iniciativ, které jsou právně zaručeny a uznávány
- nutná podmínka občanské společnosti, tj. sociální prostor mezi světem soukromých zájmů a státem, kde si občané uvědomují své zájmy a prostřednictvím těchto institucí je prosazují nezávisle na státu
- je výsledkem uplatnění práva na svobodné sdružování ve spolcích, společnostech a sdruženích
Znaky zájmové samosprávy:
- samosprávné
- obecně prospěšné
- neziskové
- nezávislé na státu
Odborové organizace:
- zastupují a ochraňují sociální a hospodářské zájmy zaměstnanců
- hlavní úkoly: - zlepšení pracovních podmínek
- ovlivňování hospodářské a sociální politiky ve prospěch zaměstnanců
- zlepšení hospodářského a sociálního postavení zaměstnanců
- hájení a propagování zájmů zaměstnanců na veřejnosti
- oblast soukromých a dobrovolných občanských iniciativ, které jsou právně zaručeny a uznávány
- nutná podmínka občanské společnosti, tj. sociální prostor mezi světem soukromých zájmů a státem, kde si občané uvědomují své zájmy a prostřednictvím těchto institucí je prosazují nezávisle na státu
- je výsledkem uplatnění práva na svobodné sdružování ve spolcích, společnostech a sdruženích
Znaky zájmové samosprávy:
- samosprávné
- obecně prospěšné
- neziskové
- nezávislé na státu
Odborové organizace:
- zastupují a ochraňují sociální a hospodářské zájmy zaměstnanců
- hlavní úkoly: - zlepšení pracovních podmínek
- ovlivňování hospodářské a sociální politiky ve prospěch zaměstnanců
- zlepšení hospodářského a sociálního postavení zaměstnanců
- hájení a propagování zájmů zaměstnanců na veřejnosti
Francois Maria Voltaire, Jean Jacques Rousseau
Francois Maria Voltaire: - nebyl teoretik, jen mluvčí, ale byl nejpopulárnější
- útočil na náboženské pověry a předsudky a vůbec celou církev
- požadoval svobodu lidského ducha a názorovou toleranci
- byl deistou
- dílo Pojednání o snášenlivosti
Jean Jacques Rousseau: - podílel se na Encyklopedii, skládal neúspěšné opery
- Pojednání o vědách a umění – kritika civilizace a kultury
- vzdělání a rozum podle něj ničí cit a mravnost
- vědy pocházejí z lidských chyb (astronomie z pověry, řečnictví ze ctižádosti,
měřičství z lakoty, fyzika ze zvědavosti, právo z nespravedlnosti…)
- návrat k přírodě – člověk je od přírody dobrý, ale byl zkažen civilizací
- příčinou nerovnosti mezi lidmi je soukromý majetek
- pedagogický spis Emil – výchova až od 15 let, do té doby pěstovat tělo a smysly
- dítě má k poznatkům docházet samo bez memorování a přebírání cizích výsledků
- autor hesla VFR: „Volnost, rovnost, bratrství.“
Encyklopedie: - racionální slovník věd, umění a řemesel
- 28 svazků (1751-1780)
- tvůrci: Denis Diderot, Jean d Alembert, Jean Jacques Rousseau
- útočil na náboženské pověry a předsudky a vůbec celou církev
- požadoval svobodu lidského ducha a názorovou toleranci
- byl deistou
- dílo Pojednání o snášenlivosti
Jean Jacques Rousseau: - podílel se na Encyklopedii, skládal neúspěšné opery
- Pojednání o vědách a umění – kritika civilizace a kultury
- vzdělání a rozum podle něj ničí cit a mravnost
- vědy pocházejí z lidských chyb (astronomie z pověry, řečnictví ze ctižádosti,
měřičství z lakoty, fyzika ze zvědavosti, právo z nespravedlnosti…)
- návrat k přírodě – člověk je od přírody dobrý, ale byl zkažen civilizací
- příčinou nerovnosti mezi lidmi je soukromý majetek
- pedagogický spis Emil – výchova až od 15 let, do té doby pěstovat tělo a smysly
- dítě má k poznatkům docházet samo bez memorování a přebírání cizích výsledků
- autor hesla VFR: „Volnost, rovnost, bratrství.“
Encyklopedie: - racionální slovník věd, umění a řemesel
- 28 svazků (1751-1780)
- tvůrci: Denis Diderot, Jean d Alembert, Jean Jacques Rousseau
Přenesená působnost obcí
Přenesená působnost obcí:
- vydávání pasů a občanských průkazů
- např. Kunovice, Staré Město
Orgány obecní správy:
- zastupitelstvo obce/města
- rada obce/města
- starosta (primátor)
- obecní/městský úřad
Okresní správa:
- úřady: finanční, práce, okresní zpráva sociálního zabezpečení, policie ČR, katastrální
(soukromé pozemky), pozemkový (státní pozemky), okresní archiv
Orgány krajské správy:
- 14 krajů od 1.1. 2003
- zastupitelstvo kraje
- rada kraje
- hejtman
- krajský úřad
- vydávání pasů a občanských průkazů
- např. Kunovice, Staré Město
Orgány obecní správy:
- zastupitelstvo obce/města
- rada obce/města
- starosta (primátor)
- obecní/městský úřad
Okresní správa:
- úřady: finanční, práce, okresní zpráva sociálního zabezpečení, policie ČR, katastrální
(soukromé pozemky), pozemkový (státní pozemky), okresní archiv
Orgány krajské správy:
- 14 krajů od 1.1. 2003
- zastupitelstvo kraje
- rada kraje
- hejtman
- krajský úřad
Osvícenství
Osvícenství:
- období 18. století
- nejprve Anglie, pak Francie a nakonec Německo
- vedlo k rozpoutání VFR
- hlavní představitelé: Montesquieu, Voltaire, Rousseau
Hlavní myšlenky francouzského osvícenství:
- vzpoura proti autoritám – vzpoura proti církvi a šlechtě (inspirováni Johnem Lockem)
- racionalismus – snažili se stanovit základy morálky, náboženství a etiky v souladu s lidským rozumem
- myšlenka osvícenství – snažili se vzdělávat široké vrstvy lidu, protože nevědomost = bída a poddanství
- kulturní optimismus – od rozumu a vědomostí očekávali zvýšení kulturní úrovně
- návrat k přírodě – člověk je od přírody dobrý, ale společnost je špatná (rozum = příroda)
- humanizace křesťanství – odstranění dogmat, deismus (Bůh stvořil svět, ale dál už se o něj nestará)
- lidská práva – boj za svobodné myšlení a vyjadřování, proti otroctví a útisku (Deklarace práv – 1789)
Charles Louis de Montesquieu: - satira Perské listy – srovnává Francii s východní despocií
- kritika náboženských a společenských poměrů ve Francii
- proti absolutistické monarchii, je pro konstituční
- pro pluralitní systém
- moc má být rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní
- období 18. století
- nejprve Anglie, pak Francie a nakonec Německo
- vedlo k rozpoutání VFR
- hlavní představitelé: Montesquieu, Voltaire, Rousseau
Hlavní myšlenky francouzského osvícenství:
- vzpoura proti autoritám – vzpoura proti církvi a šlechtě (inspirováni Johnem Lockem)
- racionalismus – snažili se stanovit základy morálky, náboženství a etiky v souladu s lidským rozumem
- myšlenka osvícenství – snažili se vzdělávat široké vrstvy lidu, protože nevědomost = bída a poddanství
- kulturní optimismus – od rozumu a vědomostí očekávali zvýšení kulturní úrovně
- návrat k přírodě – člověk je od přírody dobrý, ale společnost je špatná (rozum = příroda)
- humanizace křesťanství – odstranění dogmat, deismus (Bůh stvořil svět, ale dál už se o něj nestará)
- lidská práva – boj za svobodné myšlení a vyjadřování, proti otroctví a útisku (Deklarace práv – 1789)
Charles Louis de Montesquieu: - satira Perské listy – srovnává Francii s východní despocií
- kritika náboženských a společenských poměrů ve Francii
- proti absolutistické monarchii, je pro konstituční
- pro pluralitní systém
- moc má být rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní
Orgány státní správy
Orgány státní správy:
- ústřední – vykonávají správu na celém území státu (např. ministerstva)
- územní – spravují záležitosti určitého územního celku (např. krajské úřady)
Samospráva:
- krajská
- obecní
Obce:
- město (od 3 000 obyvatel)
- statutární město (20 největších v ČR) – může se členit na obvody, v čele primátor
Samostatná působnost obce:
- obec pečuje o rozvoj svého území a o potřeby svých občanů
- hospodaření s vlastním majetkem
Rozšířená působnost obcí:
- vykonávání státní správy pověřenými obecními úřady
- vydávání řidičských průkazů
- vyplácení sociálních dávek
- živnostenská agenda
- např. Uherské Hradiště, Uherský Brod
- ústřední – vykonávají správu na celém území státu (např. ministerstva)
- územní – spravují záležitosti určitého územního celku (např. krajské úřady)
Samospráva:
- krajská
- obecní
Obce:
- město (od 3 000 obyvatel)
- statutární město (20 největších v ČR) – může se členit na obvody, v čele primátor
Samostatná působnost obce:
- obec pečuje o rozvoj svého území a o potřeby svých občanů
- hospodaření s vlastním majetkem
Rozšířená působnost obcí:
- vykonávání státní správy pověřenými obecními úřady
- vydávání řidičských průkazů
- vyplácení sociálních dávek
- živnostenská agenda
- např. Uherské Hradiště, Uherský Brod
John Locke
John Locke: - kritizoval racionalismus, protože ve vědomí není nic, dokud nemáme smyslovou zkušenost
- nemáme žádné vrozené představy o světě
- v Rozpravách o lidském rozumu objasňuje dvě otázky:
1. odkud lidé mají své myšlenky o světě?
2. můžeme se spolehnout na to, co nám sdělují smysly?
- naše vědomí je „tabula rasa“, dokud nezaznamenáme první vjemy
- rozlišuje: 1. jednoduché smyslové vjemy – vnější zkušenost (čich, sluch…)
2. odraz vjemu – vnitřní zkušenost (zpracování vnějších vjemů myšlením…)
- smysly jsme schopni přijímat jednoduché vjemy, z nichž se pak vytváří složité představy
- dále rozlišuje: 1. prvotní smyslové kvality – všichni lidé je vnímají stejně (rozměr, počet…)
2. druhotné smyslové kvality – lidé je vnímají různě (vůně, chuť, zvuk…)
- intuitivní poznávání – něco se dá pochopit rozumem (např. Bůh je uložen v lidském rozumu)
- zastánce přirozeného práva, svobody a tolerance (zrovnoprávnění žen)
- rozdělil moc na zákonodárnou a výkonnou, aby se odvrátilo nebezpečí tyranie
- nemáme žádné vrozené představy o světě
- v Rozpravách o lidském rozumu objasňuje dvě otázky:
1. odkud lidé mají své myšlenky o světě?
2. můžeme se spolehnout na to, co nám sdělují smysly?
- naše vědomí je „tabula rasa“, dokud nezaznamenáme první vjemy
- rozlišuje: 1. jednoduché smyslové vjemy – vnější zkušenost (čich, sluch…)
2. odraz vjemu – vnitřní zkušenost (zpracování vnějších vjemů myšlením…)
- smysly jsme schopni přijímat jednoduché vjemy, z nichž se pak vytváří složité představy
- dále rozlišuje: 1. prvotní smyslové kvality – všichni lidé je vnímají stejně (rozměr, počet…)
2. druhotné smyslové kvality – lidé je vnímají různě (vůně, chuť, zvuk…)
- intuitivní poznávání – něco se dá pochopit rozumem (např. Bůh je uložen v lidském rozumu)
- zastánce přirozeného práva, svobody a tolerance (zrovnoprávnění žen)
- rozdělil moc na zákonodárnou a výkonnou, aby se odvrátilo nebezpečí tyranie
George Berkley, David Hume
George Berkley: - anglický biskup, působil na univerzitě v Dublinu
- jedinou realitou je obsah našeho vědomí
- když něco existuje, tak to máme ve vědomí – existovat znamená být vnímán
- protože věci existují, i když je člověk nevnímá, existuje něco, co stále vnímá vše – Bůh
- věda i filozofie podle něj podporují ateizmus
David Hume: - dílo Pojednání o lidské přirozenosti
- kritizoval složité myšlenkové konstrukce předchozích filozofů
- chtěl se vrátit k bezprostřednímu vnímání světa pomocí smyslů
- člověk má dva druhy představ: 1. dojmy – bezprostřední vnímání reality
2. ideje – vzpomínky na dojmy
- obojí může být složité i jednoduché
- někdy skládáme ideje dohromady, aniž by to odpovídalo skutečnému složení dojmů
- tak vznikají falešné představy, které se v přírodě nevyskytují (anděl, pegas…)
- odmítal pokusy dokazující nesmrtelnost duše nebo existenci Boha
- agnostik – nevěděl, jestli Bůh je, nebo není
- proti racionalismu, který říká, že schopnost rozlišovat dobro a zlo je uložena v rozumu
- o tom, co děláme či říkáme, nerozhoduje rozum, ale city
- jedinou realitou je obsah našeho vědomí
- když něco existuje, tak to máme ve vědomí – existovat znamená být vnímán
- protože věci existují, i když je člověk nevnímá, existuje něco, co stále vnímá vše – Bůh
- věda i filozofie podle něj podporují ateizmus
David Hume: - dílo Pojednání o lidské přirozenosti
- kritizoval složité myšlenkové konstrukce předchozích filozofů
- chtěl se vrátit k bezprostřednímu vnímání světa pomocí smyslů
- člověk má dva druhy představ: 1. dojmy – bezprostřední vnímání reality
2. ideje – vzpomínky na dojmy
- obojí může být složité i jednoduché
- někdy skládáme ideje dohromady, aniž by to odpovídalo skutečnému složení dojmů
- tak vznikají falešné představy, které se v přírodě nevyskytují (anděl, pegas…)
- odmítal pokusy dokazující nesmrtelnost duše nebo existenci Boha
- agnostik – nevěděl, jestli Bůh je, nebo není
- proti racionalismu, který říká, že schopnost rozlišovat dobro a zlo je uložena v rozumu
- o tom, co děláme či říkáme, nerozhoduje rozum, ale city
Baruch Spinoza, Gottfried Wilhelm Leibnitz
Baruch Spinoza: - holandský filozof
- dílo Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii
- filozofie musí mít matematickou jednoznačnost
- Boha ztotožňuje s přírodou
- Bůh je skrytou příčinou všech věcí, věci však nastávají z vnějších příčin
- ve světě panuje kauzální (příčinná) nutnost – přírodní zákony
- mravní ctnost spočívá v podřízení se přirozené nutnosti
- „Svoboda je poznaná nutnost“
- stát má vést občany k rozumnému životu, aby své síly nemarnili ve zlobě a klamu
- stát má poskytovat lidem svobodu myšlení a názorů
Gottfried Wilhelm Leibnitz: - dílo Monádologie – ve všem jsou činné síly (tzv. monády)
- monády jsou originální, neexistují dvě stejné
- monády jsou předem vybaveny vlastnostmi, které je harmonizují s ostatními
- předzjednaná harmonie, kterou zajišťuje Bůh, způsobuje soužití monád
- dílo Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii
- filozofie musí mít matematickou jednoznačnost
- Boha ztotožňuje s přírodou
- Bůh je skrytou příčinou všech věcí, věci však nastávají z vnějších příčin
- ve světě panuje kauzální (příčinná) nutnost – přírodní zákony
- mravní ctnost spočívá v podřízení se přirozené nutnosti
- „Svoboda je poznaná nutnost“
- stát má vést občany k rozumnému životu, aby své síly nemarnili ve zlobě a klamu
- stát má poskytovat lidem svobodu myšlení a názorů
Gottfried Wilhelm Leibnitz: - dílo Monádologie – ve všem jsou činné síly (tzv. monády)
- monády jsou originální, neexistují dvě stejné
- monády jsou předem vybaveny vlastnostmi, které je harmonizují s ostatními
- předzjednaná harmonie, kterou zajišťuje Bůh, způsobuje soužití monád
Novověká filozofie
Novověká filozofie:
- 17.-polovina 18. století
- odvrat od autorit (církev, stát, metafyzika…) a celkové tradice, rozvoj věd
- gnozeologie, boj proti metafyzice a náboženským dogmatům
- proudy: - racionalismus – důraz na rozum (René Descartes, Baruch Spinoza, Gottfried W. Leibnitz)
- empirismus – odmítání spekulace (John Locke, George Berkley, David Hume)
René Descartes: - položil základy moderní filozofie
- snažil se sloučit náboženství a vědu
- jedinou jistotou jsou pochybnosti (metodologická skepse)
- „Jestliže pochybuji, myslím. Jestliže myslím, tedy jsem.“
- jsou však i myšlenky, o kterých se nepochybuje (víra v Boha, kruh nemá začátek ani konec...)
- pravidla racionálního poznání: 1. nepřijímat nikdy žádnou věc za pravdivou
2. každou zkoumanou otázku rozdělit na menší části
3. seřadit myšlenky od nejjednodušších po nejsložitější
4. vytvořit výčet a obecný přehled zkoumaného
- dílo Meditace o první filozofii – dualismus
- jsoucno je tvořeno duchovní (myšlení) a hmotnou substancí (prostorová tělesa)
- nad těmito substancemi je ještě tzv. neomezená substance – Bůh
- subjekt-objektový rozměr: člověk (subjekt) je nositelem svých vlastností i vlastností světa a
působí na vnější svět (objekt), který se pak odráží v jeho poznání
- 17.-polovina 18. století
- odvrat od autorit (církev, stát, metafyzika…) a celkové tradice, rozvoj věd
- gnozeologie, boj proti metafyzice a náboženským dogmatům
- proudy: - racionalismus – důraz na rozum (René Descartes, Baruch Spinoza, Gottfried W. Leibnitz)
- empirismus – odmítání spekulace (John Locke, George Berkley, David Hume)
René Descartes: - položil základy moderní filozofie
- snažil se sloučit náboženství a vědu
- jedinou jistotou jsou pochybnosti (metodologická skepse)
- „Jestliže pochybuji, myslím. Jestliže myslím, tedy jsem.“
- jsou však i myšlenky, o kterých se nepochybuje (víra v Boha, kruh nemá začátek ani konec...)
- pravidla racionálního poznání: 1. nepřijímat nikdy žádnou věc za pravdivou
2. každou zkoumanou otázku rozdělit na menší části
3. seřadit myšlenky od nejjednodušších po nejsložitější
4. vytvořit výčet a obecný přehled zkoumaného
- dílo Meditace o první filozofii – dualismus
- jsoucno je tvořeno duchovní (myšlení) a hmotnou substancí (prostorová tělesa)
- nad těmito substancemi je ještě tzv. neomezená substance – Bůh
- subjekt-objektový rozměr: člověk (subjekt) je nositelem svých vlastností i vlastností světa a
působí na vnější svět (objekt), který se pak odráží v jeho poznání
Poslanecká sněmovna
- Poslanecká sněmovna - dolní komora Parlamentu, 200 členů
- čtyřleté funkční období
- poslanec musí být starší 21-ti let
- poměrný volební systém
- Ústavní soud - 15 soudců volených na 10 let
- státní symboly - velký státní znak
- malý státní znak
- státní barvy
- státní vlajka
- vlajka prezidenta republiky
- státní pečeť
- státní hymna
- ústavní systém - flexibilní (ke změně stačí přijetí prostého zákona; Velká Británie)
- rigidní (změna pouze ústavním zákonem; ČR)
- vláda je z výkonu své funkce odpovědná Poslanecké sněmovně
- prezident není z výkonu své funkce odpovědný
- pravomoci prezidenta: udělování amnestie a milosti; právo „veta“; jmenování obecních a ústavních
soudců, premiéra, guvernéra a rady ČNB, prezidenta NKÚ; je vrchní velitel
ozbrojených sil; rozpouští poslaneckou sněmovnu a vyhlašuje volby…
- čtyřleté funkční období
- poslanec musí být starší 21-ti let
- poměrný volební systém
- Ústavní soud - 15 soudců volených na 10 let
- státní symboly - velký státní znak
- malý státní znak
- státní barvy
- státní vlajka
- vlajka prezidenta republiky
- státní pečeť
- státní hymna
- ústavní systém - flexibilní (ke změně stačí přijetí prostého zákona; Velká Británie)
- rigidní (změna pouze ústavním zákonem; ČR)
- vláda je z výkonu své funkce odpovědná Poslanecké sněmovně
- prezident není z výkonu své funkce odpovědný
- pravomoci prezidenta: udělování amnestie a milosti; právo „veta“; jmenování obecních a ústavních
soudců, premiéra, guvernéra a rady ČNB, prezidenta NKÚ; je vrchní velitel
ozbrojených sil; rozpouští poslaneckou sněmovnu a vyhlašuje volby…
Obsah ústavního práva
Obsah ústavního práva:
- řeší problematiku ústavnosti (např. formu vlády, státu…)
Prameny ústavního práva:
- Ústava ČR
- Listina základních práv a svobod
- ústavní zákony
Ústava ČR:
- nabyla účinnost 1.1. 1993
- skládá se z preambule a 8 hlav (rozdělených na 113 článků)
- musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod
- dá se měnit pouze ústavními zákony (pro přijetí nutná 3/5 většina)
- na dodržování dohlíží Ústavní soud v Brně
- lid je zdrojem veškeré moci
- zákonodárná moc (legislativa) – parlament
- výkonná moc (exekutiva) – vláda a prezident
- soudní moc (jurisdikce) – nezávislé soudy
- zákonodárná iniciativa – právo poslance, skupiny poslanců, Senátu, vlády či krajského zastupitelstva podávat návrhy zákona
- interpelace – právo poslanců a senátorů žádat vysvětlení a klást otázky vládě i jednotlivým ministrům
- Senát - horní komora Parlamentu, 81 členů
- šestileté funkční období (každé 2 roky se třetina obměňuje)
- senátor musí být starší 40-ti let
- většinový volební systém
- řeší problematiku ústavnosti (např. formu vlády, státu…)
Prameny ústavního práva:
- Ústava ČR
- Listina základních práv a svobod
- ústavní zákony
Ústava ČR:
- nabyla účinnost 1.1. 1993
- skládá se z preambule a 8 hlav (rozdělených na 113 článků)
- musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod
- dá se měnit pouze ústavními zákony (pro přijetí nutná 3/5 většina)
- na dodržování dohlíží Ústavní soud v Brně
- lid je zdrojem veškeré moci
- zákonodárná moc (legislativa) – parlament
- výkonná moc (exekutiva) – vláda a prezident
- soudní moc (jurisdikce) – nezávislé soudy
- zákonodárná iniciativa – právo poslance, skupiny poslanců, Senátu, vlády či krajského zastupitelstva podávat návrhy zákona
- interpelace – právo poslanců a senátorů žádat vysvětlení a klást otázky vládě i jednotlivým ministrům
- Senát - horní komora Parlamentu, 81 členů
- šestileté funkční období (každé 2 roky se třetina obměňuje)
- senátor musí být starší 40-ti let
- většinový volební systém
Obsah trestního práva
Obsah trestního práva:
- vymezuje jednotlivé trestné činy a tresty, které se za ně ukládají
- výjimečný trest – odnětí svobody nad 15 let
Druhy a prameny trestního práva:
- hmotné - vymezuje skutkové podstaty trestných činů (tzn. co je/není trestné) a sankce za ně
- pramenem je trestní zákon
- procesní - upravuje práva policie a obžalovaného při vyšetřování, soudním řízení a výkonu trestu
- pramenem je trestní řád
Podmínky trestní odpovědnosti:
- pachatelem trestného činu může být jen fyzická osoba, která v době spáchání trestného činu dosáhla určitého věku (15-18 let – mladiství – maximální trest na 10 let)
- předpoklady trestných činů: - naplnění skutkové podstaty
- vina - úmysl
- nedbalost - vědomá
- nevědomá
Okolnosti vylučující trestní odpovědnost:
- nutná obrana
- věk
- nepříčetnost
- jednání v krajní nouzi
- oprávněné použití zbraně
Orgány činné v trestním řízení:
- trestní řízení = postup, jímž jsou zjišťovány trestné činy a jejich pachatelé a zaručeno jejich potrestání
- orgány: - soud – rozhoduje senát
- státní zastupitelství – podává jménem státu obžalobu
- vyšetřovatelé – policie
- vymezuje jednotlivé trestné činy a tresty, které se za ně ukládají
- výjimečný trest – odnětí svobody nad 15 let
Druhy a prameny trestního práva:
- hmotné - vymezuje skutkové podstaty trestných činů (tzn. co je/není trestné) a sankce za ně
- pramenem je trestní zákon
- procesní - upravuje práva policie a obžalovaného při vyšetřování, soudním řízení a výkonu trestu
- pramenem je trestní řád
Podmínky trestní odpovědnosti:
- pachatelem trestného činu může být jen fyzická osoba, která v době spáchání trestného činu dosáhla určitého věku (15-18 let – mladiství – maximální trest na 10 let)
- předpoklady trestných činů: - naplnění skutkové podstaty
- vina - úmysl
- nedbalost - vědomá
- nevědomá
Okolnosti vylučující trestní odpovědnost:
- nutná obrana
- věk
- nepříčetnost
- jednání v krajní nouzi
- oprávněné použití zbraně
Orgány činné v trestním řízení:
- trestní řízení = postup, jímž jsou zjišťovány trestné činy a jejich pachatelé a zaručeno jejich potrestání
- orgány: - soud – rozhoduje senát
- státní zastupitelství – podává jménem státu obžalobu
- vyšetřovatelé – policie
Konflikt v mezilidských vztazích
Konflikt v mezilidských vztazích:
- konflikt je střet protichůdných sil na cestě k cíli
Druhy konfliktů:
- interpersonální – mezi lidmi
- intrapersonální – v člověku
Roviny konfliktu:
- emocionální (strach, úzkost, agrese)
- racionální (nutné porozumění, v čem vidí druhý problém)
Vnímání konfliktu a jeho konstruktivní prvky:
- zdroj změn
- stimuluje zájem
- ověřuje a zhodnocuje vztahy
- uvolňuje napětí
- vede k řešení problému
Typy chování v konfliktu:
- konfrontace
- popření
- řešení
Optimální řešení konfliktu:
- řešení musí být splnitelné a realistické
- předchází opakování
- účastníci chtějí něco udělat pro vyřešení a s řešením souhlasí
- konflikt je střet protichůdných sil na cestě k cíli
Druhy konfliktů:
- interpersonální – mezi lidmi
- intrapersonální – v člověku
Roviny konfliktu:
- emocionální (strach, úzkost, agrese)
- racionální (nutné porozumění, v čem vidí druhý problém)
Vnímání konfliktu a jeho konstruktivní prvky:
- zdroj změn
- stimuluje zájem
- ověřuje a zhodnocuje vztahy
- uvolňuje napětí
- vede k řešení problému
Typy chování v konfliktu:
- konfrontace
- popření
- řešení
Optimální řešení konfliktu:
- řešení musí být splnitelné a realistické
- předchází opakování
- účastníci chtějí něco udělat pro vyřešení a s řešením souhlasí
Nicolo Machiavelli, Thomas Hobbes
Nicolo Machiavelli: - florentský filosof, voják, diplomat a politik
- dějiny nezávisí na Bohu, ale na lidech
- lidé neumí uplatňovat svou vůli, proto potřebují silný stát a schopného panovníka
- panovník se nemá ptát, co je dobré a co špatné, ale co je prospěšné (pragmatismus)
- jedinou ctností je schopnost činu
- kdo se nemůže zbavit morálních zábran, ať nedělá politiku
- člověk je od přírody silný, ale byl oslaben křesťanskou morálkou
- vladař má být ukrutný a věrolomný (neplnění slibů)
- své myšlenky shrnul v dílech Vladař a Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia
Thomas Hobbes: - zabýval se otázkami státu a práva
- člověku je přirozený egoismus
- lidé se dohodli a uzavřeli tzv. společenskou smlouvu, čímž vytvořili stát
- moc státu je neomezená, stát určuje i náboženství – absolutismus
- dílo Leviathan (státní moc jako příšera)
- dějiny nezávisí na Bohu, ale na lidech
- lidé neumí uplatňovat svou vůli, proto potřebují silný stát a schopného panovníka
- panovník se nemá ptát, co je dobré a co špatné, ale co je prospěšné (pragmatismus)
- jedinou ctností je schopnost činu
- kdo se nemůže zbavit morálních zábran, ať nedělá politiku
- člověk je od přírody silný, ale byl oslaben křesťanskou morálkou
- vladař má být ukrutný a věrolomný (neplnění slibů)
- své myšlenky shrnul v dílech Vladař a Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia
Thomas Hobbes: - zabýval se otázkami státu a práva
- člověku je přirozený egoismus
- lidé se dohodli a uzavřeli tzv. společenskou smlouvu, čímž vytvořili stát
- moc státu je neomezená, stát určuje i náboženství – absolutismus
- dílo Leviathan (státní moc jako příšera)
Thomas More, Campanella, Grotius
Thomas More: - kancléř Jindřicha VIII., byl popraven jako odpůrce krále
- spis O nejlepším stavu státu a novém ostrově Utopia
- kritika sociálních poměrů
- ideál státu: lidé neznají peníze, pohrdají bohatstvím a uměním, pracují jen 6 hodin denně…
Tomasso Campanella: - spis Sluneční stát – ideální společnost fungující na principu komunismu
Hugo Grotius: - holandský filozof a politolog
- potřeba sounáležitosti svedla lidi dohromady, a tak vznikla společnost
- lidé mají dohodu, že budou dbát přirozená práva (co je rozumné chtít a vyžadovat)
- např. rodina jako přirozená součást společnosti – proto nesvádět ženy, které patří do rodiny
- spis O nejlepším stavu státu a novém ostrově Utopia
- kritika sociálních poměrů
- ideál státu: lidé neznají peníze, pohrdají bohatstvím a uměním, pracují jen 6 hodin denně…
Tomasso Campanella: - spis Sluneční stát – ideální společnost fungující na principu komunismu
Hugo Grotius: - holandský filozof a politolog
- potřeba sounáležitosti svedla lidi dohromady, a tak vznikla společnost
- lidé mají dohodu, že budou dbát přirozená práva (co je rozumné chtít a vyžadovat)
- např. rodina jako přirozená součást společnosti – proto nesvádět ženy, které patří do rodiny
Francis Bacon
Francis Bacon: - anglický lord kancléř, ale souzen za úplatky a později odešel do ústraní věnovat se filozofii
- cílem vědy je pokrok a ovládnutí přírody
- neuznával scholastiky, stavěl proti nim empirii (smyslovou zkušenost)
- proti dedukci (od závěru k důkazům) staví indukci (od dílčích poznatků k závěru)
- o závěru se chce přesvědčit na vlastní oči, než jej vezme na vědomí
- v díle Novum Organon (Nový nástroj) soudí, že poznání a myšlení je omezují omyly a chyby - idoly: 1. idoly jeskyně – předsudky dány naší výchovou a prostředím
2. idoly kmene – předsudky celého lidstva (pohled všech lidí na určitou věc)
3. idoly tržiště – zmatení slov (nutnost přesně se vyjadřovat)
4. idoly divadla – přebírání názorů autorit, i když nemusí být pravdivé (např. dogmata)
- pro očištění od idolů je nutné myšlení s využitím indukce (hypotéza → zkušenosti +
experimenty → vyvození a formulace závěrů → ověření – tzv. verifikace)
- cílem vědy je pokrok a ovládnutí přírody
- neuznával scholastiky, stavěl proti nim empirii (smyslovou zkušenost)
- proti dedukci (od závěru k důkazům) staví indukci (od dílčích poznatků k závěru)
- o závěru se chce přesvědčit na vlastní oči, než jej vezme na vědomí
- v díle Novum Organon (Nový nástroj) soudí, že poznání a myšlení je omezují omyly a chyby - idoly: 1. idoly jeskyně – předsudky dány naší výchovou a prostředím
2. idoly kmene – předsudky celého lidstva (pohled všech lidí na určitou věc)
3. idoly tržiště – zmatení slov (nutnost přesně se vyjadřovat)
4. idoly divadla – přebírání názorů autorit, i když nemusí být pravdivé (např. dogmata)
- pro očištění od idolů je nutné myšlení s využitím indukce (hypotéza → zkušenosti +
experimenty → vyvození a formulace závěrů → ověření – tzv. verifikace)
Bruno, Koperník, Galilei
Giordano Bruno: - nebyl pochopen katolíky, ani protestanty, a proto byl vězněn a upálen
- Bůh je rozptýlen ve věčném, nekonečném světě jako světová duše
- bytí je tvořeno základními částicemi – monádami
- vesmír je plný sluncí, hvězd a světů
- kritika Evropanů za vykořisťování primitivních národů
- kritika církevní nesnášenlivosti
Mikuláš Koperník: - O obězích nebeských těles – heliocentrismus
- osvobození přírodních věd od teologie
Johanes Kepler: - formuloval zákony pohybu planet
Galileo Galilei: - deismus (Bůh stvořil svět, ale dále už do něj nezasahuje)
- Bůh je rozptýlen ve věčném, nekonečném světě jako světová duše
- bytí je tvořeno základními částicemi – monádami
- vesmír je plný sluncí, hvězd a světů
- kritika Evropanů za vykořisťování primitivních národů
- kritika církevní nesnášenlivosti
Mikuláš Koperník: - O obězích nebeských těles – heliocentrismus
- osvobození přírodních věd od teologie
Johanes Kepler: - formuloval zákony pohybu planet
Galileo Galilei: - deismus (Bůh stvořil svět, ale dále už do něj nezasahuje)
Proměny komunikace
Proměny komunikace:
- ve smyslu pozemských cest (kompas, zámořské cesty, objevy)
- ve smyslu duchovním
- s minulostí (návrat k antice)
- s vesmírem (heliocentrismus)
- s přírodou (krevní oběh, pitvy)
- s Bohem (reformace)
- s lidmi - silou (střelný prach)
- myšlenkami (knihtisk)
Erasmus Rotterdamský: - křesťanský humanista
- Chvála Bláznovství – satira na mnichy, církevní učence, scholastiky
- chtěl navrátit církev k původním kořenům, ale pokojnou reformou
- jeho myšlenky pak uskutečnil Martin Luther
- církev jeho knihy zakázala
Mikuláš Kusánský: - německý filosof, diplomat a teolog
- panteizmus (Bůh = příroda)
- substancí (základem) je celá příroda a jejími jevy (formami) jsou jednotlivé věci
- ve smyslu pozemských cest (kompas, zámořské cesty, objevy)
- ve smyslu duchovním
- s minulostí (návrat k antice)
- s vesmírem (heliocentrismus)
- s přírodou (krevní oběh, pitvy)
- s Bohem (reformace)
- s lidmi - silou (střelný prach)
- myšlenkami (knihtisk)
Erasmus Rotterdamský: - křesťanský humanista
- Chvála Bláznovství – satira na mnichy, církevní učence, scholastiky
- chtěl navrátit církev k původním kořenům, ale pokojnou reformou
- jeho myšlenky pak uskutečnil Martin Luther
- církev jeho knihy zakázala
Mikuláš Kusánský: - německý filosof, diplomat a teolog
- panteizmus (Bůh = příroda)
- substancí (základem) je celá příroda a jejími jevy (formami) jsou jednotlivé věci
Uspokojivé tempo růstu ekonomiky
Uspokojivé tempo růstu ekonomiky:
- rostoucí HDP
- HDP = celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za určité období výrobními zdroji na
území určitého státu bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci
- aktuální údaj: 4% = 15 420 USD/ob. (tj. 70% EU)
- další země: EU (22 280), 1. Lucembursko (46 370), 2. Irsko (29 360), ↓ Lotyšsko (8 940)…
- pakt stability – vyrovnaný státní rozpočet, popř. mírně deficitní, tzn. do 3% HDP (ČR: 6,7%)
Vyrovnaná platební bilance se zahraničím:
- veškeré transakce mezi tuzemskem a zahraničím: dovoz, vývoz (cestovní ruch = vývoz služeb), investice, arbitráže, tantiémy, poskytování a splácení úvěrů od zahraničních bank…
- obchodní bilance = rozdíl mezi dovozem a vývozem
- platební bilance ČR: -143 mld. Kč
- nejvýznamnější investoři: - TPCA – 1,5 mld. USD
- DHL (přeprava zásilek) – 16 mld. Kč
- Volkswagen
- Philips
- Bosch
- vývoz: - automobily
- Barum Otrokovice
- rostoucí HDP
- HDP = celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za určité období výrobními zdroji na
území určitého státu bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci
- aktuální údaj: 4% = 15 420 USD/ob. (tj. 70% EU)
- další země: EU (22 280), 1. Lucembursko (46 370), 2. Irsko (29 360), ↓ Lotyšsko (8 940)…
- pakt stability – vyrovnaný státní rozpočet, popř. mírně deficitní, tzn. do 3% HDP (ČR: 6,7%)
Vyrovnaná platební bilance se zahraničím:
- veškeré transakce mezi tuzemskem a zahraničím: dovoz, vývoz (cestovní ruch = vývoz služeb), investice, arbitráže, tantiémy, poskytování a splácení úvěrů od zahraničních bank…
- obchodní bilance = rozdíl mezi dovozem a vývozem
- platební bilance ČR: -143 mld. Kč
- nejvýznamnější investoři: - TPCA – 1,5 mld. USD
- DHL (přeprava zásilek) – 16 mld. Kč
- Volkswagen
- Philips
- Bosch
- vývoz: - automobily
- Barum Otrokovice
Renesanční filosofie
Renesanční filosofie:
- období 14.-16. století
- proudy: - humanismus: - nové pojetí člověka než bylo ve středověku
- návrat k antice, rozvíjení myšlenek antických filosofů
- reformace (Martin Luther – zdůraznění individuální víry)
- hlavní představitel Erasmus Rotterdamský
- nová filosofie: - přírodní (M. Kusánský, G. Bruno, M. Koperník, G. Galilei, F. Bacon)
- sociální (N. Machiavelli, T. Hobbes, T. More, T. Campanella, H. Grotius)
- novosti: - naturalismus: - vztah k přírodě
- odmítání askeze
- sensualismus (smyslovost)
- panteizmus (bůh = příroda)
- individualismus a antropocentrismus: - člověk je tématem umělců i filozofů
- člověk se stává středobodem vesmíru (G. Bruno)
- člověk je tvůrcem dějin (More, Machiavelli…)
- člověk zodpovídá vnitřně za svou víru (Luther)
- racionalismus: - rozumové ovládnutí skutečnosti (Bacon, Hobbes…)
- období 14.-16. století
- proudy: - humanismus: - nové pojetí člověka než bylo ve středověku
- návrat k antice, rozvíjení myšlenek antických filosofů
- reformace (Martin Luther – zdůraznění individuální víry)
- hlavní představitel Erasmus Rotterdamský
- nová filosofie: - přírodní (M. Kusánský, G. Bruno, M. Koperník, G. Galilei, F. Bacon)
- sociální (N. Machiavelli, T. Hobbes, T. More, T. Campanella, H. Grotius)
- novosti: - naturalismus: - vztah k přírodě
- odmítání askeze
- sensualismus (smyslovost)
- panteizmus (bůh = příroda)
- individualismus a antropocentrismus: - člověk je tématem umělců i filozofů
- člověk se stává středobodem vesmíru (G. Bruno)
- člověk je tvůrcem dějin (More, Machiavelli…)
- člověk zodpovídá vnitřně za svou víru (Luther)
- racionalismus: - rozumové ovládnutí skutečnosti (Bacon, Hobbes…)
Cenová stabilita
Cenová stabilita:
- míra inflace do 2%
- inflace = zvyšování hladiny průměrné úrovně cen všech statků a služeb v průběhu delšího období
- deflace – opačný proces jako inflace
- aktuálně 2,7% (SR 4,8%)
- typy inflace: - mírná – do 10%
- pádivá – desítky až stovky %
- hyperinflace – tisíce a více %
- důsledky inflace: - znehodnocuje úspory
- zhoršuje schopnost peněz plnit funkci míry
- zhoršuje schopnost peněz plnit funkci uchovatele hodnoty
- snižuje reálné mzdy
- zvýhodňuje dlužníky a znevýhodňuje věřitele
- jsou hůře dostupné úroky
- přispívá k ekonomické a politické nestabilitě
- sleduje statistický úřad pomocí tzv. spotřebního koše statků a služeb, do něhož zařazuje typické statky a služby spotřebovávané průměrnou domácností
Spravedlivé rozdělování důchodů:
- pomocí státního rozpočtu
- daně
- míra inflace do 2%
- inflace = zvyšování hladiny průměrné úrovně cen všech statků a služeb v průběhu delšího období
- deflace – opačný proces jako inflace
- aktuálně 2,7% (SR 4,8%)
- typy inflace: - mírná – do 10%
- pádivá – desítky až stovky %
- hyperinflace – tisíce a více %
- důsledky inflace: - znehodnocuje úspory
- zhoršuje schopnost peněz plnit funkci míry
- zhoršuje schopnost peněz plnit funkci uchovatele hodnoty
- snižuje reálné mzdy
- zvýhodňuje dlužníky a znevýhodňuje věřitele
- jsou hůře dostupné úroky
- přispívá k ekonomické a politické nestabilitě
- sleduje statistický úřad pomocí tzv. spotřebního koše statků a služeb, do něhož zařazuje typické statky a služby spotřebovávané průměrnou domácností
Spravedlivé rozdělování důchodů:
- pomocí státního rozpočtu
- daně
Plná zaměstnanost
Plná zaměstnanost:
- míra nezaměstnanosti do 6%
- míra nezaměstnanosti = podíl nezaměstnaných, kteří aktivně o nalezení zaměstnání usilují a jsou
schopni to prokázat, na ekonomicky aktivním obyvatelstvu vyjádřený v %
- aktuální údaje: - ČR
- zlínský kraj
- Uherské Hradiště
- dobrovolná x nedobrovolná nezaměstnanost
- typy nezaměstnanosti: - frikční (krátkodobá spojená s plynulým přechodem ze zaměstnání)
- strukturální (kvůli technickému pokroku a změnám preferencí spotřebitelů)
- cyklická (vzniká v recesi, v konjunktuře zase zaniká)
- sezónní (zejména v oblasti zemědělství a stavebnictví)
- řešení nezaměstnanosti: - aktivní - vytvoření nových míst
- zvýšení konkurence
- rekvalifikace
- pasivní – podpora v nezaměstnanosti
- míra nezaměstnanosti do 6%
- míra nezaměstnanosti = podíl nezaměstnaných, kteří aktivně o nalezení zaměstnání usilují a jsou
schopni to prokázat, na ekonomicky aktivním obyvatelstvu vyjádřený v %
- aktuální údaje: - ČR
- zlínský kraj
- Uherské Hradiště
- dobrovolná x nedobrovolná nezaměstnanost
- typy nezaměstnanosti: - frikční (krátkodobá spojená s plynulým přechodem ze zaměstnání)
- strukturální (kvůli technickému pokroku a změnám preferencí spotřebitelů)
- cyklická (vzniká v recesi, v konjunktuře zase zaniká)
- sezónní (zejména v oblasti zemědělství a stavebnictví)
- řešení nezaměstnanosti: - aktivní - vytvoření nových míst
- zvýšení konkurence
- rekvalifikace
- pasivní – podpora v nezaměstnanosti
Daňová soustava ČR
Daňová soustava ČR:
- daň je povinná a nenávratná platba vybíraná státními orgány od fyzických i právnických osob na základě zákona
- dělení daní: - přímé – placené přímo fyzickými a právnickými osobami (např. z příjmu)
- nepřímé – připočítávané k cenám zboží a služeb (DPH a spotřební)
- poplatník – osoba, z jejíž peněz se daň platí
- plátce – osoba, která daň odvádí (prodávající v případě daní nepřímých)
- DPH musí platit každá právnická osoba, která má obrat 500 tisíc a více po dobu 3 měsíců za sebou, která má tržbu přes 1 mil. Kč za rok nebo při dovozu zboží z EU za více než 326 tisíc Kč
- druhy daní - nepřímé - DPH - 5%…potraviny a nápoje, léky a zdravotnické potřeby,
vodné a stočné, stavební práce spojené s bydlením,
knihy a noviny a časopisy, dětské papírové pleny,
vstupenky na kulturní akce…
- 19%…vše ostatní
- v roce 2004 vybral stát na DPH 180 mld. Kč
- spotřební daň (benzín, alkohol, cigarety)
- přímé - daň z příjmu (15-32% bez nezdanitelného základu)
- daň z nemovitostí (platí ji vlastníci pozemků a staveb)
- silniční daň (pouze z vozidel používaných k podnikání)
- dědická daň (podle vztahu dědice k zůstaviteli a velikosti dědictví)
- darovací daň (podle vztahu mezi dárcem a obdarovaným a hodnoty daru)
- daň z převodu nemovitosti (5%)
- daň je povinná a nenávratná platba vybíraná státními orgány od fyzických i právnických osob na základě zákona
- dělení daní: - přímé – placené přímo fyzickými a právnickými osobami (např. z příjmu)
- nepřímé – připočítávané k cenám zboží a služeb (DPH a spotřební)
- poplatník – osoba, z jejíž peněz se daň platí
- plátce – osoba, která daň odvádí (prodávající v případě daní nepřímých)
- DPH musí platit každá právnická osoba, která má obrat 500 tisíc a více po dobu 3 měsíců za sebou, která má tržbu přes 1 mil. Kč za rok nebo při dovozu zboží z EU za více než 326 tisíc Kč
- druhy daní - nepřímé - DPH - 5%…potraviny a nápoje, léky a zdravotnické potřeby,
vodné a stočné, stavební práce spojené s bydlením,
knihy a noviny a časopisy, dětské papírové pleny,
vstupenky na kulturní akce…
- 19%…vše ostatní
- v roce 2004 vybral stát na DPH 180 mld. Kč
- spotřební daň (benzín, alkohol, cigarety)
- přímé - daň z příjmu (15-32% bez nezdanitelného základu)
- daň z nemovitostí (platí ji vlastníci pozemků a staveb)
- silniční daň (pouze z vozidel používaných k podnikání)
- dědická daň (podle vztahu dědice k zůstaviteli a velikosti dědictví)
- darovací daň (podle vztahu mezi dárcem a obdarovaným a hodnoty daru)
- daň z převodu nemovitosti (5%)
Daňová zátěž ČR
- daňová zátěž ČR - vyšší (59% hrubé mzdy)
- 7. nejvyšší v EU (nejvíce Belgie, nejméně Irsko)
- daňové prázdniny – 14. 6.
- právnických osob – 28%
- rovná daň – všechny daně stejné (Slovensko 19%, Estonsko 18%)
- šedá ekonomika - ekonomika, z níž stát nic nemá (daňové úniky, celní podvody…)
- odhady v ČR – až 200 mld. Kč
- jak ji odstranit: - snížení a zjednodušení daní
- omezení byrokracie
- 7. nejvyšší v EU (nejvíce Belgie, nejméně Irsko)
- daňové prázdniny – 14. 6.
- právnických osob – 28%
- rovná daň – všechny daně stejné (Slovensko 19%, Estonsko 18%)
- šedá ekonomika - ekonomika, z níž stát nic nemá (daňové úniky, celní podvody…)
- odhady v ČR – až 200 mld. Kč
- jak ji odstranit: - snížení a zjednodušení daní
- omezení byrokracie
Pracovní právo
Pracovní právo:
- druhy: - individuální – vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
- kolektivní – řeší postavení odborů a pravidla vyjednávání
- prameny: - zákoník práce
- kolektivní smlouvy
- vnitropodnikové smlouvy a řády
- odbory: - zaměstnavatel je nemůže zakázat
- na začátku každého roku uzavírají se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu
- pracovní poměr: - vznik: - pracovní smlouva (musí v ní být druh práce, datum vzniku a datum nástupu)
- jmenování (na základě výběrového řízení, volby)
- druhy: - na dobu určitou x na dobu neurčitou
- zánik: - oboustranná dohoda
- jednostranná výpověď (musí být doložen důvod)
- zrušení ve zkušební době (bez udání důvodů)
- okamžité zrušení (hrubé porušení pracovní kázně)
- zaměstnanci náleží odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku (ø 18 035 Kč, min. 7 180 Kč)
- dohoda (práce nesmí přesáhnout 100 hod.): - o pracovní činnosti (brigáda)
- o provedení práce (jednorázová činnost, např. překlad)
- druhy: - individuální – vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
- kolektivní – řeší postavení odborů a pravidla vyjednávání
- prameny: - zákoník práce
- kolektivní smlouvy
- vnitropodnikové smlouvy a řády
- odbory: - zaměstnavatel je nemůže zakázat
- na začátku každého roku uzavírají se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu
- pracovní poměr: - vznik: - pracovní smlouva (musí v ní být druh práce, datum vzniku a datum nástupu)
- jmenování (na základě výběrového řízení, volby)
- druhy: - na dobu určitou x na dobu neurčitou
- zánik: - oboustranná dohoda
- jednostranná výpověď (musí být doložen důvod)
- zrušení ve zkušební době (bez udání důvodů)
- okamžité zrušení (hrubé porušení pracovní kázně)
- zaměstnanci náleží odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku (ø 18 035 Kč, min. 7 180 Kč)
- dohoda (práce nesmí přesáhnout 100 hod.): - o pracovní činnosti (brigáda)
- o provedení práce (jednorázová činnost, např. překlad)
Státní rozpočet ČR
Státní rozpočet ČR:
- příjmy - daně, pokuty, správní poplatky, privatizace
- 825 mld. Kč
- výdaje - veřejné statky a služby (hlavně sociální zabezpečení)
- 908 mld. Kč
- schodek státního rozpočtu: 83 mld. Kč (2004: 93,5 mld. Kč)
- pakt stability – vyrovnaný státní rozpočet, popř. mírně deficitní, tzn. do 3% HDP (ČR: 6,7%)
- státní dluh - 600 mld. Kč
- především spotřebou a státní správou, ne investicemi
- veřejný dluh - státní dluh + dluhy obcí + dluhy zdravotních pojišťoven + Česká konsolidační
agentura (státní instituce, která odkupuje dluhy podniků)
- 1 bilion Kč
- příjmy - daně, pokuty, správní poplatky, privatizace
- 825 mld. Kč
- výdaje - veřejné statky a služby (hlavně sociální zabezpečení)
- 908 mld. Kč
- schodek státního rozpočtu: 83 mld. Kč (2004: 93,5 mld. Kč)
- pakt stability – vyrovnaný státní rozpočet, popř. mírně deficitní, tzn. do 3% HDP (ČR: 6,7%)
- státní dluh - 600 mld. Kč
- především spotřebou a státní správou, ne investicemi
- veřejný dluh - státní dluh + dluhy obcí + dluhy zdravotních pojišťoven + Česká konsolidační
agentura (státní instituce, která odkupuje dluhy podniků)
- 1 bilion Kč
Soukromoveřejné právo
- soukromoveřejné právo - pracovní - individuální – vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
- kolektivní – řeší postavení odborů a pravidla vyjednávání
- prameny: - zákoník práce
- kolektivní smlouvy
- vnitropodnikové smlouvy a řády
Vlastnické právo:
- druhy: - výlučné (jedna osoba)
- podílové (více osob)
- způsoby nabývání majetku: - dědictví
- smlouva (kupní, darovací)
- vydržení (3 roky věci movité, 10 let věci nemovité)
- rozhodnutí státního orgánu (vyvlastnění)
- dědění: 1) ze zákona (4 skupiny: manžel + děti; manžel + rodiče + spolubydlící; sourozenci; prarodiče)
2) ze závěti (zemřelý = zůstavitel, pozůstalí = dědicové)
- děti musí dědit vždy
- možnost vydědění písemným prohlášením
- společné jmění manželů - všechny věci (ne)movité, které byly pořízeny za dobu trvání manželství
- nespadají tam věci osobní potřeby, výhry, dědictví, dary
- kolektivní – řeší postavení odborů a pravidla vyjednávání
- prameny: - zákoník práce
- kolektivní smlouvy
- vnitropodnikové smlouvy a řády
Vlastnické právo:
- druhy: - výlučné (jedna osoba)
- podílové (více osob)
- způsoby nabývání majetku: - dědictví
- smlouva (kupní, darovací)
- vydržení (3 roky věci movité, 10 let věci nemovité)
- rozhodnutí státního orgánu (vyvlastnění)
- dědění: 1) ze zákona (4 skupiny: manžel + děti; manžel + rodiče + spolubydlící; sourozenci; prarodiče)
2) ze závěti (zemřelý = zůstavitel, pozůstalí = dědicové)
- děti musí dědit vždy
- možnost vydědění písemným prohlášením
- společné jmění manželů - všechny věci (ne)movité, které byly pořízeny za dobu trvání manželství
- nespadají tam věci osobní potřeby, výhry, dědictví, dary
Původ morálky
Původ morálky:
- heteronomní – z vnějších zákonů, pravidel a předpisů
- autonomní – z vnitřní svobody a odpovědnosti jednotlivce
Podstata morálky:
- transcendentno (Bůh v křesťanské etice)
- skupinové instinkty, které zabezpečují přežití druhu v boji o existenci (naturalismus)
- společenské vztahy (sociologizující koncepce)
Vztah morálky a práva:
- právo - cílem je: -upevnit sociální celek
- zajistit mu řád a právní jistotu
- je psáno, přesně definováno a je vynutitelné
- morálka - cílem je vytvořit a upevnit morální normy a mravní vědomí
- není psána, ani není vynutitelná
- její plnění je spojeno s: - přesvědčením o její správnosti
- subjektivizací (vnitřní ztotožnění)
- působením svědomí a veřejného mínění
Citová a rozumová morálka:
- motivem mravního chování jsou: - city (křesťanství)
- rozum – tzv. etický intelektualismus (antika)
Etické problémy současné společnosti:
- euthanasie - Holandsko (asistence lékaře, přímý projev pacienta)
- Oregon (2 lékaři na sobě nezávislí musí vyslovit, že nemoc je nevyléčitelná a že stav
se bude zhoršovat; pacient si musí sám zažádat; odstup 14 dnů, konzultace
s psychiatrem; dostane předpis na smrtící lék)
- Severní teritorium Austrálie
- tolerovaná: Belgie, Švýcarsko, Kolumbie
- heteronomní – z vnějších zákonů, pravidel a předpisů
- autonomní – z vnitřní svobody a odpovědnosti jednotlivce
Podstata morálky:
- transcendentno (Bůh v křesťanské etice)
- skupinové instinkty, které zabezpečují přežití druhu v boji o existenci (naturalismus)
- společenské vztahy (sociologizující koncepce)
Vztah morálky a práva:
- právo - cílem je: -upevnit sociální celek
- zajistit mu řád a právní jistotu
- je psáno, přesně definováno a je vynutitelné
- morálka - cílem je vytvořit a upevnit morální normy a mravní vědomí
- není psána, ani není vynutitelná
- její plnění je spojeno s: - přesvědčením o její správnosti
- subjektivizací (vnitřní ztotožnění)
- působením svědomí a veřejného mínění
Citová a rozumová morálka:
- motivem mravního chování jsou: - city (křesťanství)
- rozum – tzv. etický intelektualismus (antika)
Etické problémy současné společnosti:
- euthanasie - Holandsko (asistence lékaře, přímý projev pacienta)
- Oregon (2 lékaři na sobě nezávislí musí vyslovit, že nemoc je nevyléčitelná a že stav
se bude zhoršovat; pacient si musí sám zažádat; odstup 14 dnů, konzultace
s psychiatrem; dostane předpis na smrtící lék)
- Severní teritorium Austrálie
- tolerovaná: Belgie, Švýcarsko, Kolumbie
Druhy právních odvětví
Druhy právních odvětví:
- veřejné právo (upravuje vztah mezi státem a fyzickými či právnickými osobami)
- ústavní - obsahem je ústavnost
- prameny: - Ústava ČR
- Listina základních práv a svobod
- ústavní zákony
- trestní - vymezuje trestné činy a tresty za ně
- prameny: - trestní zákon (skutkové podstaty trestných činů a sankce)
- trestní řád (postup vyšetřování, práva obžalovaného…)
- správní - upravuje veřejnou správu
- nemá pramen, protože veřejná správa zahrnuje množství různých činností
- správní řízení upravuje správní řád
- soukromé právo (upravuje vztahy mezi fyzickými či právnickými osobami)
- občanské - řeší majetkové vztahy, právo autorské a na ochranu osobnosti apod.
- pramenem je občanský zákoník
- rodinné - upravuje osobní vztahy v rodině – vznik a zánik manželství, péči…
- prameny: - zákon o rodině
- Úmluva o právech dítěte
- zákon o náhradní rodinné péči
- veřejné právo (upravuje vztah mezi státem a fyzickými či právnickými osobami)
- ústavní - obsahem je ústavnost
- prameny: - Ústava ČR
- Listina základních práv a svobod
- ústavní zákony
- trestní - vymezuje trestné činy a tresty za ně
- prameny: - trestní zákon (skutkové podstaty trestných činů a sankce)
- trestní řád (postup vyšetřování, práva obžalovaného…)
- správní - upravuje veřejnou správu
- nemá pramen, protože veřejná správa zahrnuje množství různých činností
- správní řízení upravuje správní řád
- soukromé právo (upravuje vztahy mezi fyzickými či právnickými osobami)
- občanské - řeší majetkové vztahy, právo autorské a na ochranu osobnosti apod.
- pramenem je občanský zákoník
- rodinné - upravuje osobní vztahy v rodině – vznik a zánik manželství, péči…
- prameny: - zákon o rodině
- Úmluva o právech dítěte
- zákon o náhradní rodinné péči
Právní vztahy
Právní vztahy:
- společenské vztahy, které jsou upraveny právními normami
- např. zaměstnanec x zaměstnavatel, škola x žák, manželství…
Podmínky vzniku právního vztahu:
1) existence právní normy
2) musí nastat právní skutečnost
Prvky právního vztahu:
- subjekt – účastníci
- objekt – věci (ne)movité, hodnoty lidské osobnosti, výsledky tvůrčí činnosti
- obsah – oprávnění a povinnosti subjektů
Právní skutečnost:
- objektivní - nezávislé na vůli účastníků - právní událost (uplynutí času, narození, úmrtí…)
- protiprávní stav (dělník spadne ze střechy…)
- subjektivní - závislé na vůli účastníků - právní jednání (uzavření smlouvy či manželství…)
- protiprávní jednání (úmyslné porušení zákona)
Způsoby projevu vůle:
- výslovně (ústně či písemně)
- konkludentním činem
- mlčky
Vůle musí:
- být svobodná
- být zamýšlena vážně
- mít platnou formu
- společenské vztahy, které jsou upraveny právními normami
- např. zaměstnanec x zaměstnavatel, škola x žák, manželství…
Podmínky vzniku právního vztahu:
1) existence právní normy
2) musí nastat právní skutečnost
Prvky právního vztahu:
- subjekt – účastníci
- objekt – věci (ne)movité, hodnoty lidské osobnosti, výsledky tvůrčí činnosti
- obsah – oprávnění a povinnosti subjektů
Právní skutečnost:
- objektivní - nezávislé na vůli účastníků - právní událost (uplynutí času, narození, úmrtí…)
- protiprávní stav (dělník spadne ze střechy…)
- subjektivní - závislé na vůli účastníků - právní jednání (uzavření smlouvy či manželství…)
- protiprávní jednání (úmyslné porušení zákona)
Způsoby projevu vůle:
- výslovně (ústně či písemně)
- konkludentním činem
- mlčky
Vůle musí:
- být svobodná
- být zamýšlena vážně
- mít platnou formu
Bankovní systém ČR
Bankovní systém ČR:
- banka = podnik, který se nakupováním vkladů dostává do pozice dlužníka
- centrální banka – Česká národní banka
- komerční banky (např. Komerční banka, eBanka, Česká spořitelna, ČSOB…)
Centrální banka:
- instituce zřízená vládou, ale vláda do jejího chodu nezasahuje
- funkce: - péče o stabilitu měnu
- provádění finančních operací vlády
- stanovení měnových kursů
- dozor nad činností komerčních bank (banka bank)
- nástroje k péči o stabilitu měny:
- změny ve výši povinných rezerv – minimální rezervy, které musí komerční banky udržovat (2%)
- operace na volném trhu – nákup a prodej státních obligací, aby snížila či zvýšila množství peněz
v oběhu (když je prodává, snižuje množství peněz v ekonomice a naopak)
- změny diskontní sazby – určení úrokové sazby, za níž si mohou komerční banky od ní vypůjčovat
Sazby:
- diskontní sazba - týká se dlouhodobých úvěrů mezí centrální bankou a komerčními bankami
- od její výše se odvozují úroky komerčních bank
- aktuálně 1%
- reposazba - týká se krátkodobých úvěrů mezí centrální bankou a komerčními bankami
- bývá nejčastější
- aktuálně 1,75%
- lombardní sazba - komerční banky ručí zástavou
- aktuálně 3%
- banka = podnik, který se nakupováním vkladů dostává do pozice dlužníka
- centrální banka – Česká národní banka
- komerční banky (např. Komerční banka, eBanka, Česká spořitelna, ČSOB…)
Centrální banka:
- instituce zřízená vládou, ale vláda do jejího chodu nezasahuje
- funkce: - péče o stabilitu měnu
- provádění finančních operací vlády
- stanovení měnových kursů
- dozor nad činností komerčních bank (banka bank)
- nástroje k péči o stabilitu měny:
- změny ve výši povinných rezerv – minimální rezervy, které musí komerční banky udržovat (2%)
- operace na volném trhu – nákup a prodej státních obligací, aby snížila či zvýšila množství peněz
v oběhu (když je prodává, snižuje množství peněz v ekonomice a naopak)
- změny diskontní sazby – určení úrokové sazby, za níž si mohou komerční banky od ní vypůjčovat
Sazby:
- diskontní sazba - týká se dlouhodobých úvěrů mezí centrální bankou a komerčními bankami
- od její výše se odvozují úroky komerčních bank
- aktuálně 1%
- reposazba - týká se krátkodobých úvěrů mezí centrální bankou a komerčními bankami
- bývá nejčastější
- aktuálně 1,75%
- lombardní sazba - komerční banky ručí zástavou
- aktuálně 3%
Komerční banky
Komerční banky:
- typy operací: - aktivní – poskytování úvěrů (úvěr = právo dočasně disponovat cizími penězi)
- pasivní – přijímání vkladů a úvěrů, popř. emise vlastních akcií
- zprostředkovatelské - převody peněz z účtu na účet
- směnárenské služby
- depozitní služby (úschova cenností)
Měnový kurs:
- měna = soustava peněz jednoho státu
- měnový kurs = cena, za kterou se měna nakupuje a prodává
- závisí např. na turistické sezóně, politické situaci…
- stanovuje ČNB
- Euro: 30 Kč, USD: 23 Kč
- konvertibilita (směnitelnost) měny - vnitřní – volný přístup domácích subjektů k cizí měně
- vnější – měna je volně směnitelná všude na světě (dolar)
- cizí peníze - valuty – hotovost
- devizy – bezhotovostní peníze (šeky…)
- silná koruna je nevýhodná pro vývozce a výhodná pro dovozce
Karty:
- platební – placení vlastními penězi z vlastního účtu
- kreditní (úroková) – placení z peněz banky
- typy operací: - aktivní – poskytování úvěrů (úvěr = právo dočasně disponovat cizími penězi)
- pasivní – přijímání vkladů a úvěrů, popř. emise vlastních akcií
- zprostředkovatelské - převody peněz z účtu na účet
- směnárenské služby
- depozitní služby (úschova cenností)
Měnový kurs:
- měna = soustava peněz jednoho státu
- měnový kurs = cena, za kterou se měna nakupuje a prodává
- závisí např. na turistické sezóně, politické situaci…
- stanovuje ČNB
- Euro: 30 Kč, USD: 23 Kč
- konvertibilita (směnitelnost) měny - vnitřní – volný přístup domácích subjektů k cizí měně
- vnější – měna je volně směnitelná všude na světě (dolar)
- cizí peníze - valuty – hotovost
- devizy – bezhotovostní peníze (šeky…)
- silná koruna je nevýhodná pro vývozce a výhodná pro dovozce
Karty:
- platební – placení vlastními penězi z vlastního účtu
- kreditní (úroková) – placení z peněz banky
Typy soudů
Typy soudů:
- civilní – řeší spory mezi stranami (např. zaměstnanec x zaměstnavatel; výživné…)
- trestní – projednávají trestné činy
- správní – přezkoumávají rozhodnutí správních orgánů
- Ústavní – dohlíží nad dodržováním ústavnosti (sídlí v Brně)
Soustava obecných soudů (civilní a trestní soudy):
- okresní / městské (např. Brno) / obvodní (např. Praha)
- krajské soudy (pro náš region až v Brně)
- vrchní soudy (jen v Praze a Olomouci)
- Nejvyšší soud (v Brně)
Státní zastupitelství:
- státní úřad, který podává jménem státu žalobu a u soudu zastupuje stát
- stejná hierarchie jako u soudů
- nejvyšší státní zástupce je jmenován a odvoláván vládou na návrh ministra spravedlnosti, další státní zástupci jsou jmenováni na dobu neomezenou na návrh nejvyššího státního zástupce
Advokacie:
- poskytují právní pomoc svým klientům, které mohou zastupovat před soudem i ostatními orgány
- v trestním řízení mohou jako obhájci zastupovat pouze advokáti
Notářství:
- poskytují právní pomoc a mohou zastupovat své klienty ve správním a občanském soudním řízení
- sepisují důležité listiny (např. smlouvy, závěti), ověřují pravost kopií důležitých listin (tzv. vidimace) a podpisů (tzv. legalizace), dohlížejí nad průběhem losování atd.
- jsou zřizováni a jmenováni ministrem spravedlnosti v obvodech okresních soudů
- civilní – řeší spory mezi stranami (např. zaměstnanec x zaměstnavatel; výživné…)
- trestní – projednávají trestné činy
- správní – přezkoumávají rozhodnutí správních orgánů
- Ústavní – dohlíží nad dodržováním ústavnosti (sídlí v Brně)
Soustava obecných soudů (civilní a trestní soudy):
- okresní / městské (např. Brno) / obvodní (např. Praha)
- krajské soudy (pro náš region až v Brně)
- vrchní soudy (jen v Praze a Olomouci)
- Nejvyšší soud (v Brně)
Státní zastupitelství:
- státní úřad, který podává jménem státu žalobu a u soudu zastupuje stát
- stejná hierarchie jako u soudů
- nejvyšší státní zástupce je jmenován a odvoláván vládou na návrh ministra spravedlnosti, další státní zástupci jsou jmenováni na dobu neomezenou na návrh nejvyššího státního zástupce
Advokacie:
- poskytují právní pomoc svým klientům, které mohou zastupovat před soudem i ostatními orgány
- v trestním řízení mohou jako obhájci zastupovat pouze advokáti
Notářství:
- poskytují právní pomoc a mohou zastupovat své klienty ve správním a občanském soudním řízení
- sepisují důležité listiny (např. smlouvy, závěti), ověřují pravost kopií důležitých listin (tzv. vidimace) a podpisů (tzv. legalizace), dohlížejí nad průběhem losování atd.
- jsou zřizováni a jmenováni ministrem spravedlnosti v obvodech okresních soudů
Vznik právních norem
Vznik právních norem:
- právo zvykové
- právo normativní / kodexové (sepsané)
- první zákoník – Urnamův (2025 př. n. l.)
Právní koncepce:
- evropské kontinentální právo – především normativní právní akty
- angloamerický systém – soudcovská tvorba práva, precedenty (Miranda law)
Tradice římského práva:
- co není zakázáno, je dovoleno
- presumpce neviny
- zákaz retroaktivity práva
- v případě pochybností musí být rozhodováno ve prospěch obžalovaného
- určování rodičovství podle zásady – matka vždy jistá, otec vždy nejistý
- právo zvykové
- právo normativní / kodexové (sepsané)
- první zákoník – Urnamův (2025 př. n. l.)
Právní koncepce:
- evropské kontinentální právo – především normativní právní akty
- angloamerický systém – soudcovská tvorba práva, precedenty (Miranda law)
Tradice římského práva:
- co není zakázáno, je dovoleno
- presumpce neviny
- zákaz retroaktivity práva
- v případě pochybností musí být rozhodováno ve prospěch obžalovaného
- určování rodičovství podle zásady – matka vždy jistá, otec vždy nejistý
Principy právního státu
Principy právního státu:
- vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva
- právní řád stanoví jak pravidla chování státních orgánů, tak i pravidla chování občana
- legalita – všechny subjekty se podřizují právu
- legitimita státní moci – oprávnění
- stát slouží občanovi a nikoli naopak
- priorita práva nad státem
- stát je vázán právem (ústavou, zákony, dalšími právními akty a demokratickými principy – pluralismus, spravedlnost…)
- občané mohou činit vše, co jim zákon nezakazuje
- stát smí konat pouze to, co mu zákon dovoluje
- povinnosti mohou být ukládány jen na základě zákona
- občan má zaručena svá lidská a občanská práva a možnost účastnit se politického života
- nezávislé soudy
- právní jistota (bez ohledu na to, kdo je u moci)
- zákaz retroaktivity práva
- omezení zásahu státu do svobody jedince
- vymahatelnost práva
- důvěra občanů ve spravedlnost
- vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva
- právní řád stanoví jak pravidla chování státních orgánů, tak i pravidla chování občana
- legalita – všechny subjekty se podřizují právu
- legitimita státní moci – oprávnění
- stát slouží občanovi a nikoli naopak
- priorita práva nad státem
- stát je vázán právem (ústavou, zákony, dalšími právními akty a demokratickými principy – pluralismus, spravedlnost…)
- občané mohou činit vše, co jim zákon nezakazuje
- stát smí konat pouze to, co mu zákon dovoluje
- povinnosti mohou být ukládány jen na základě zákona
- občan má zaručena svá lidská a občanská práva a možnost účastnit se politického života
- nezávislé soudy
- právní jistota (bez ohledu na to, kdo je u moci)
- zákaz retroaktivity práva
- omezení zásahu státu do svobody jedince
- vymahatelnost práva
- důvěra občanů ve spravedlnost
Hlavní kroky ekonomické transformace v ČR po roce 1989
Hlavní kroky ekonomické transformace v ČR po roce 1989:
- 1948-89: centrálně plánovaný systém
- od 1990: smíšený systém
- v první řadě byly nutné nezbytné změny v legislativě
- vlastnické vztahy: - státní x soukromé
- převod - deetatizace (odstátnění majetku)
- převedení většiny podniků na akciové společnosti
- privatizace - malá (dražby; především terciární sféra)
- velká (kupónová privatizace ve dvou vlnách)
- restituce (reprivatizace)
- ceny: - pevné x smluvní
- liberalizace (1.1. 1991) – inflace kolem 18% (asi dva měsíce, potom pod 10%)
- přestavba daňové soustavy: - zavedení nových daní (např. DPH, z příjmu…)
- vybudování bankovního systému: - Státní banka Československa (emisní, směnárenská činnost)
- Československá spořitelna (úvěry)
- Živnostenská banka (devizové účty)
- zahraniční obchod: - zajištění vnitřní konvertibility koruny
- restrukturalizace průmyslu: - útlumy v oblasti těžby, zbrojního a strojírenského průmyslu
- orientace na lehký průmysl
- především orientace na terciární sféru
- 1948-89: centrálně plánovaný systém
- od 1990: smíšený systém
- v první řadě byly nutné nezbytné změny v legislativě
- vlastnické vztahy: - státní x soukromé
- převod - deetatizace (odstátnění majetku)
- převedení většiny podniků na akciové společnosti
- privatizace - malá (dražby; především terciární sféra)
- velká (kupónová privatizace ve dvou vlnách)
- restituce (reprivatizace)
- ceny: - pevné x smluvní
- liberalizace (1.1. 1991) – inflace kolem 18% (asi dva měsíce, potom pod 10%)
- přestavba daňové soustavy: - zavedení nových daní (např. DPH, z příjmu…)
- vybudování bankovního systému: - Státní banka Československa (emisní, směnárenská činnost)
- Československá spořitelna (úvěry)
- Živnostenská banka (devizové účty)
- zahraniční obchod: - zajištění vnitřní konvertibility koruny
- restrukturalizace průmyslu: - útlumy v oblasti těžby, zbrojního a strojírenského průmyslu
- orientace na lehký průmysl
- především orientace na terciární sféru
scholastika
- scholastika (8.-15. stol.) - filozofie, která se rozvíjela v klášterních školách a na univerzitách
- 3 cíle: - vyrovnat se s antickou filozofií
- přesunout se od novoplatonismu k aristotelské filozofii
- rozumově prověřit a podložit křesťanství
- nešlo o to najít pravdu, ale zjevenou pravdu zdůvodnit, vyložit,
systematizovat a vyvracet námitky proti ní
- metoda „Sic et non“ – pro a proti podle spisu Pierra Abelarda
- raná (8.-12. stol.) - římský filozof a politik Botheius přeložil Aristotela do latiny
- spor o univerzálie (= ideje, podstaty věcí)
- realisté – univerzálie existují: - ante res - před věcmi, Platon
- in rebus - ve věcech, Aristoteles
- nominalisté – univerzálie neexistují, jsou jen konkrétní věci
- vrcholná (13. stol.) - františkáni – chudoba a láska, František z Assisi
- dominikáni – osvěta lidí a vědecká práce, Tomáš Akvinský
- pozdní (14.-15. stol.)
- 5 důkazů Boha: - pohyb – vše, co se pohybuje, musí být něčím pohybováno; prvotní hybatel je Bůh
- příčina – vše má příčinu; prvotní příčinou je Bůh
- každá věc má svou nutnost; musí být něco, co má nutnost samo ze sebe – Bůh
- je něco nejvyššího, co má všechno v nejvyšším, absolutním stupni – Bůh
- vše směřuje k cíli – k Bohu
- 3 cíle: - vyrovnat se s antickou filozofií
- přesunout se od novoplatonismu k aristotelské filozofii
- rozumově prověřit a podložit křesťanství
- nešlo o to najít pravdu, ale zjevenou pravdu zdůvodnit, vyložit,
systematizovat a vyvracet námitky proti ní
- metoda „Sic et non“ – pro a proti podle spisu Pierra Abelarda
- raná (8.-12. stol.) - římský filozof a politik Botheius přeložil Aristotela do latiny
- spor o univerzálie (= ideje, podstaty věcí)
- realisté – univerzálie existují: - ante res - před věcmi, Platon
- in rebus - ve věcech, Aristoteles
- nominalisté – univerzálie neexistují, jsou jen konkrétní věci
- vrcholná (13. stol.) - františkáni – chudoba a láska, František z Assisi
- dominikáni – osvěta lidí a vědecká práce, Tomáš Akvinský
- pozdní (14.-15. stol.)
- 5 důkazů Boha: - pohyb – vše, co se pohybuje, musí být něčím pohybováno; prvotní hybatel je Bůh
- příčina – vše má příčinu; prvotní příčinou je Bůh
- každá věc má svou nutnost; musí být něco, co má nutnost samo ze sebe – Bůh
- je něco nejvyššího, co má všechno v nejvyšším, absolutním stupni – Bůh
- vše směřuje k cíli – k Bohu
Středověká filozofie
Středověká filozofie:
- opírá se o křesťanství, především o Nový zákon
- dějiny i život jsou v rukou Boha a cestou k němu je následování Ježíše, život v pravdě a lásce
- člověk má usilovat o spravedlnost, službu bližním, odpuštění a naději
- lidská existence smrtí nekončí
- patristika (1.-8. století) – syntéza řeckého, židovského a křesťanského myšlení
- apologetika (1.-3. stol.) – obrana křesťanství
- dogmatika (3.-4. stol.) – stanovení základních pravidel křesťanství
- systematika (5.-8. stol.) – vytváření systému křesťanské filozofie
- sv. Augustin (354-400): - postupoval od skepticismu, novoplatonismu až ke křesťanství
- skepticismus = svět se nedá poznat
- novoplatonismus = zření Boha lze dosáhnout vzestupem rozumu
do světa idejí
- člověk potřebuje pomoc od Boha, aby se stal celou osobností a
našel svobodu a spásu
- filozofie je bádáním o Bohu a duši
- Bůh je nejvyšší dobro a láska
- „K Bohu se přibližujeme ne chůzí, ale láskou.“
- lidstvo potřebuje uzdravení a odpuštění
- rozpracoval učení o prvotním hříchu – každý zhřešil v Adamovi
- všichni lidé se proto rodí jako hříšní a potřebují boží milost
- víra v Boha vede k poznání: „Poznávám, abych věřil. Věřím, abych
porozuměl.“
- opírá se o křesťanství, především o Nový zákon
- dějiny i život jsou v rukou Boha a cestou k němu je následování Ježíše, život v pravdě a lásce
- člověk má usilovat o spravedlnost, službu bližním, odpuštění a naději
- lidská existence smrtí nekončí
- patristika (1.-8. století) – syntéza řeckého, židovského a křesťanského myšlení
- apologetika (1.-3. stol.) – obrana křesťanství
- dogmatika (3.-4. stol.) – stanovení základních pravidel křesťanství
- systematika (5.-8. stol.) – vytváření systému křesťanské filozofie
- sv. Augustin (354-400): - postupoval od skepticismu, novoplatonismu až ke křesťanství
- skepticismus = svět se nedá poznat
- novoplatonismus = zření Boha lze dosáhnout vzestupem rozumu
do světa idejí
- člověk potřebuje pomoc od Boha, aby se stal celou osobností a
našel svobodu a spásu
- filozofie je bádáním o Bohu a duši
- Bůh je nejvyšší dobro a láska
- „K Bohu se přibližujeme ne chůzí, ale láskou.“
- lidstvo potřebuje uzdravení a odpuštění
- rozpracoval učení o prvotním hříchu – každý zhřešil v Adamovi
- všichni lidé se proto rodí jako hříšní a potřebují boží milost
- víra v Boha vede k poznání: „Poznávám, abych věřil. Věřím, abych
porozuměl.“
Historie křesťanství
- historie: - rok 313 – Edikt milánský (zrovnoprávnění s jinými náboženstvími, instituce papežství)
- rok 395 – rozkol rozdělením římského impéria (Řím a Konstantinopol)
- rok 1054 – velké západovýchodní schizma – vznik pravoslaví
- V Evropa a Blízký východ – hlavně Rusko
- odmítá některá dogmata – neposkvrněné početí a očistec, proti celibátu
- odhalování tajemství ikony
- největší svátek je pascha – vzkříšení Ježíše
- 16. století – reformace – vznik protestantismu
- luteráni (Německo), kalvinisté (Švýcarsko), anglikáni (Anglie)
- důraz na bibli, prostředníkem mezi člověkem a Bohem je jen Kristus
- proti celibátu, proti uctívání Panny Marie a svatých, v církvi mohou být i laici
- církev čs. husitská, církev adventistů 7. dne, mormoni, bratrská jednota baptistů
- rok 395 – rozkol rozdělením římského impéria (Řím a Konstantinopol)
- rok 1054 – velké západovýchodní schizma – vznik pravoslaví
- V Evropa a Blízký východ – hlavně Rusko
- odmítá některá dogmata – neposkvrněné početí a očistec, proti celibátu
- odhalování tajemství ikony
- největší svátek je pascha – vzkříšení Ježíše
- 16. století – reformace – vznik protestantismu
- luteráni (Německo), kalvinisté (Švýcarsko), anglikáni (Anglie)
- důraz na bibli, prostředníkem mezi člověkem a Bohem je jen Kristus
- proti celibátu, proti uctívání Panny Marie a svatých, v církvi mohou být i laici
- církev čs. husitská, církev adventistů 7. dne, mormoni, bratrská jednota baptistů
Islám
Islám:
- třetí nejrozšířenější monoteistické náboženství, asi 900 milionů
- vzniklo v 7. století sloučením arabské tradice s prvky dalších náboženství
- prorok Mohamed měl zjevení, že se má vzdát pohanství a polyteizmu a šířit víru v Alláha
- v roce 622 odešel z Mekky do Medíny – počátek muslimského kalendáře
- sjednocoval arabské kmeny, vojensky šířen z Arabského poloostrova do Afriky, k Indu a do Španělska
- Korán – svatá kniha vytvořena po jeho smrti ze záznamů o jeho zjeveních
- 5 zásad: - šaháda – víra v Alláha jako jediného boha a Mohameda jako jeho posla
- salát – 5 modliteb denně (úsvit, poledne, odpoledne, podvečer po západu, počátek noci)
- saum – půst v měsíci ramadánu (od úsvitu do západu slunce žádné jídlo, pití, kouření, sex –
neplatí pro těhotné ženy)
- zakát – odevzdávat 2,5 % příjmu a darovat část majetku na dobročinné účely
- hadždž – jednou za život pouť do Mekky
- džihád – svatá válka proti těm, kteří vyznávají více bohů
- zákaz vepřového a alkoholu
- nejvyšším duchovním je ajatolláh
- třetí nejrozšířenější monoteistické náboženství, asi 900 milionů
- vzniklo v 7. století sloučením arabské tradice s prvky dalších náboženství
- prorok Mohamed měl zjevení, že se má vzdát pohanství a polyteizmu a šířit víru v Alláha
- v roce 622 odešel z Mekky do Medíny – počátek muslimského kalendáře
- sjednocoval arabské kmeny, vojensky šířen z Arabského poloostrova do Afriky, k Indu a do Španělska
- Korán – svatá kniha vytvořena po jeho smrti ze záznamů o jeho zjeveních
- 5 zásad: - šaháda – víra v Alláha jako jediného boha a Mohameda jako jeho posla
- salát – 5 modliteb denně (úsvit, poledne, odpoledne, podvečer po západu, počátek noci)
- saum – půst v měsíci ramadánu (od úsvitu do západu slunce žádné jídlo, pití, kouření, sex –
neplatí pro těhotné ženy)
- zakát – odevzdávat 2,5 % příjmu a darovat část majetku na dobročinné účely
- hadždž – jednou za život pouť do Mekky
- džihád – svatá válka proti těm, kteří vyznávají více bohů
- zákaz vepřového a alkoholu
- nejvyšším duchovním je ajatolláh
Křesťanství
Křesťanství:
- Bible: - Starý zákon: - 5 knih Mojžíšových
- proroci
- sv. spisy – žalmy a přísloví
- Nový zákon: - evangelia Marka, Matouše, Lukáše a Jana
- skutky apoštolů
- listy apoštolů
- zjevení Janovo – apokalypsa
- nejstarší záznamy z 4. stol., nejnovější nalezeny 1947 u Mrtvého moře (proroctví Izaiášovo)
- podstata víry: - Bůh jako tvůrce všeho
- Adam a Eva trhali ovoce ze zakázaného stromu – vyhnáni z ráje
- i se svými potomky odsouzeni k věčnému zatracení
- Bůh po čase seslal Ježíše, aby vykoupil lidské hříchy svou mučednickou smrtí
- víra ve spasení skrze Ježíše, který se podruhé vrátí na zem
- víra v poslední soud a království nebeské
- podstoupení křtu, symbolické požívání krve a těla Spasitele, konání dobrých skutků
- Bible: - Starý zákon: - 5 knih Mojžíšových
- proroci
- sv. spisy – žalmy a přísloví
- Nový zákon: - evangelia Marka, Matouše, Lukáše a Jana
- skutky apoštolů
- listy apoštolů
- zjevení Janovo – apokalypsa
- nejstarší záznamy z 4. stol., nejnovější nalezeny 1947 u Mrtvého moře (proroctví Izaiášovo)
- podstata víry: - Bůh jako tvůrce všeho
- Adam a Eva trhali ovoce ze zakázaného stromu – vyhnáni z ráje
- i se svými potomky odsouzeni k věčnému zatracení
- Bůh po čase seslal Ježíše, aby vykoupil lidské hříchy svou mučednickou smrtí
- víra ve spasení skrze Ježíše, který se podruhé vrátí na zem
- víra v poslední soud a království nebeské
- podstoupení křtu, symbolické požívání krve a těla Spasitele, konání dobrých skutků
Judaismus
Judaismus:
- dnes asi 12 milionů vyznavačů (6 v USA, 4 v Izraeli a 2 po celém světě, hlavně ve V Evropě)
- během 2. světové války zahynulo kolem 6 milionů, v roce 1948 založen Izrael
- historie: - Starý zákon (5 knih Mojžíšových – tóra)
- Talmud (etické a rituální učení)
- podstata víry: - víra v jednoho Boha, s nímž je člověk ve spojení prostřednictvím modlitby
- dodržovat tóru znamená urychlit ustavení království božího na zemi
- příchod království vyhlásí Mesiáš, potomek nejvyššího krále Izraelitů Davida
- víra ve zmrtvýchvstání a nesmrtelnost
- židovské obce: - pokud v nich žije alespoň 10 mužů, je možno zřídit synagogu
- bohoslužby koná rabín
- centrem náboženství je domov
- důraz je kladen především na pozemský život, rodinu a vztahy v ní
- hlavní svátek sabat (každý týden)
- dnes asi 12 milionů vyznavačů (6 v USA, 4 v Izraeli a 2 po celém světě, hlavně ve V Evropě)
- během 2. světové války zahynulo kolem 6 milionů, v roce 1948 založen Izrael
- historie: - Starý zákon (5 knih Mojžíšových – tóra)
- Talmud (etické a rituální učení)
- podstata víry: - víra v jednoho Boha, s nímž je člověk ve spojení prostřednictvím modlitby
- dodržovat tóru znamená urychlit ustavení království božího na zemi
- příchod království vyhlásí Mesiáš, potomek nejvyššího krále Izraelitů Davida
- víra ve zmrtvýchvstání a nesmrtelnost
- židovské obce: - pokud v nich žije alespoň 10 mužů, je možno zřídit synagogu
- bohoslužby koná rabín
- centrem náboženství je domov
- důraz je kladen především na pozemský život, rodinu a vztahy v ní
- hlavní svátek sabat (každý týden)
Epikurejci
Epikurejci:
- navázali na atomisty
- Epikuros - existuje odchylka od pravidelného toku atomů – příčina změn, člověku umožňuje
svobodně jednat
- jeho matka byla vědma, byl svědkem pověrčivosti lidí
- chtěl lidi osvobodit od otroctví pověr
- nepopíral existenci bohů – žijí v mezisvětech, kde jsou volné atomy, mohou tak
doplňovat přirozené ztráty, a jsou proto nesmrtelní
- bohové žijí v neustálé blaženosti, proto nezasahují do života lidí (proč by to dělali?)
- nemá tedy smysl se k nim modlit
- jsou dobří jen jako příklad mravního ideálu a není potřeba se jich bát
- chtěl zbavit lidi strachu ze smrti – nevěřil v posmrtný život
- „Jsme-li tu my, není tu smrt. Je-li tu smrt, nejsme tu my.“
- blaženost spočívá v zažívání pocitů slasti (tj. nepřítomnost pocitů bolesti a strachu)
- výsledkem je duševní klid (ataraxia) – je to výsledek rozumu
- ve středověku bylo jejich učení účelově překrouceno na hédonismus (požitkářství)
Skepticismus:
- Pyrhon z Elidy - věci jsou nepoznatelné
- smyslové a rozumové vnímání je klamné, ukazuje nám jen to, jak se věci jeví
- navázal na sofisty – ke každému soudu je vždy i opačný názor
- každý má svoji pravdu, žádné tvrzení není správné
- navázali na atomisty
- Epikuros - existuje odchylka od pravidelného toku atomů – příčina změn, člověku umožňuje
svobodně jednat
- jeho matka byla vědma, byl svědkem pověrčivosti lidí
- chtěl lidi osvobodit od otroctví pověr
- nepopíral existenci bohů – žijí v mezisvětech, kde jsou volné atomy, mohou tak
doplňovat přirozené ztráty, a jsou proto nesmrtelní
- bohové žijí v neustálé blaženosti, proto nezasahují do života lidí (proč by to dělali?)
- nemá tedy smysl se k nim modlit
- jsou dobří jen jako příklad mravního ideálu a není potřeba se jich bát
- chtěl zbavit lidi strachu ze smrti – nevěřil v posmrtný život
- „Jsme-li tu my, není tu smrt. Je-li tu smrt, nejsme tu my.“
- blaženost spočívá v zažívání pocitů slasti (tj. nepřítomnost pocitů bolesti a strachu)
- výsledkem je duševní klid (ataraxia) – je to výsledek rozumu
- ve středověku bylo jejich učení účelově překrouceno na hédonismus (požitkářství)
Skepticismus:
- Pyrhon z Elidy - věci jsou nepoznatelné
- smyslové a rozumové vnímání je klamné, ukazuje nám jen to, jak se věci jeví
- navázal na sofisty – ke každému soudu je vždy i opačný názor
- každý má svoji pravdu, žádné tvrzení není správné
Marcus Aurelius, Epiktétos, Seneca
- Marcus Aurelius - prosazoval statečnost
- člověk má být trpělivý i při strádání
- špatně dělá i ten, kdo něco neudělá, a ne jen ten, kdo udělá něco špatně
- dílo „Hovory k sobě“
- „Všude tam, kde se dá žít, se dá žít dobře.“
- „Často jsem litoval svých slov, ale ne svého mlčení.“
- Epiktétos - člověk má rozpoznat, co je v jeho moci a co ne
- co můžeme změnit, měnit máme, co nemůžeme, musíme přijmout
- člověk má být spokojen s tím, co má
- prosazoval neustálé vzdělávání
- Lucius Seneca - člověk se má uzavřít do sebe a nečekat od života nic dobrého
- člověk se má snažit osvobodit duši od hříšného těla
- chtějícího osud vede, nechtějícího vleče
- vše, co se děje, má nějaký smysl
- jsou jen dva druhy lidí: stoikové a blázni
- člověk má být trpělivý i při strádání
- špatně dělá i ten, kdo něco neudělá, a ne jen ten, kdo udělá něco špatně
- dílo „Hovory k sobě“
- „Všude tam, kde se dá žít, se dá žít dobře.“
- „Často jsem litoval svých slov, ale ne svého mlčení.“
- Epiktétos - člověk má rozpoznat, co je v jeho moci a co ne
- co můžeme změnit, měnit máme, co nemůžeme, musíme přijmout
- člověk má být spokojen s tím, co má
- prosazoval neustálé vzdělávání
- Lucius Seneca - člověk se má uzavřít do sebe a nečekat od života nic dobrého
- člověk se má snažit osvobodit duši od hříšného těla
- chtějícího osud vede, nechtějícího vleče
- vše, co se děje, má nějaký smysl
- jsou jen dva druhy lidí: stoikové a blázni
Temperament
Temperament:
= tendence k převažování určitých pocitů a nálad
= souhrn psych. vlastností, jež se projevují typickým, relativně stálým způsobem prožívání, chování, jednání
- temperamentové typy jsou výsledkem vzniku a průběhu procesů vzruchu a útlumu v CNS
- typy: - cholerik (cholé = žluč): - extrovert, optimista, vůdce
- výbušný, výkonný, rychlé pracovní tempo, iniciativní, podnikavý,
důkladný, samostatný…
- sangvinik (sangvis = krev): - extrovert, optimista, bavič
- společenský, vyrovnaný, aktivní, schopnost vykonávat
několik činností současně, rychlé tempo, povrchní,
rozhodný, nedůsledný…
- flegmatik (phlegma = hlen, sliz): - introvert, pesimista, pozorovatel
- poklidný, uvážlivý, vytrvalý, činnosti dlouhodobě, pomalé
tempo, důkladný, nedostatek elánu, pasivní, nedostatek
zájmu, pomalý přechod, nepřesný, nedbalý…
- melancholik (melancholé = černá žluč): - introvert, pesimista, myslitel
- zasněný, pečlivý, depresivní, svědomitý,
zodpovědný, smysl pro povinnost, důkladný,
snaživý, pomalý, méně činností, rychle se unaví,
pedantický…
= tendence k převažování určitých pocitů a nálad
= souhrn psych. vlastností, jež se projevují typickým, relativně stálým způsobem prožívání, chování, jednání
- temperamentové typy jsou výsledkem vzniku a průběhu procesů vzruchu a útlumu v CNS
- typy: - cholerik (cholé = žluč): - extrovert, optimista, vůdce
- výbušný, výkonný, rychlé pracovní tempo, iniciativní, podnikavý,
důkladný, samostatný…
- sangvinik (sangvis = krev): - extrovert, optimista, bavič
- společenský, vyrovnaný, aktivní, schopnost vykonávat
několik činností současně, rychlé tempo, povrchní,
rozhodný, nedůsledný…
- flegmatik (phlegma = hlen, sliz): - introvert, pesimista, pozorovatel
- poklidný, uvážlivý, vytrvalý, činnosti dlouhodobě, pomalé
tempo, důkladný, nedostatek elánu, pasivní, nedostatek
zájmu, pomalý přechod, nepřesný, nedbalý…
- melancholik (melancholé = černá žluč): - introvert, pesimista, myslitel
- zasněný, pečlivý, depresivní, svědomitý,
zodpovědný, smysl pro povinnost, důkladný,
snaživý, pomalý, méně činností, rychle se unaví,
pedantický…
Helénismus je období od konce 4. století př. n. l. do roku 529 n. l.
- helénismus je období od konce 4. století př. n. l. do roku 529 n. l.
- Řecko pod nadvládou Alexandra Velikého a později Říma
Kynikové:
- člověk se nemá trápit svým zdravím, utrpením ani smrtí
- člověk se nemá zabývat ani starostmi druhých → cynismus
- Antisthenés - žák Sokrata
- štěstí nezávisí na majetku, moci ani zdraví
- prosazoval skromnost a střídmost
- když jednou člověk dosáhne štěstí, už ho nikdy neztratí
- anarchista – stát jako zbytečná instituce
- „Švec chápe filosofii lépe než král.“
- Diogenes - bydlel v sudu, měl jen plášť, hůl a hrnek, ale byl velmi šťastný
Stoikové:
- škola vznikla v Aténách, zakladatelem Zenón z Kitia (též Zenón Stoik)
- scházeli se v sloupové síni (řecky „stoá poikilé“), proto stoikové
- pozdní stoicismus se vyvíjel v Římě
- ideálem je pro ně stav duševního klidu a moudrosti, čehož se dá dosáhnout tím, že člověk nelpí na vnějších věcech, jejichž ztráta mu může způsobit utrpení
- pohrdání statky, askeze – lhostejnost
- nevzpouzet se nutnosti a ovládat své emoce
- člověk musí žít v souladu s přírodou
- člověk má být nezávislý na vnějších poměrech
- osvobození = apatheia, člověk dosáhne ctnosti (areté) a vnitřní vyrovnanosti (ataraxia)
- prosazovali empirismus – poznávání na základě zkušeností
- prosazovali rétoriku (schopnost monologu) a dialektiku (schopnost dialogu)
- filozofie jako vajíčko: skořápka = logika, bílek = fyzika, žloutek = etika
- základem všeho je bůh – pneuma (směs ohně a vzduchu, která obsahuje aktivní princip – tzv. spermatický logos – semena všeho), který vše prostupuje
- Řecko pod nadvládou Alexandra Velikého a později Říma
Kynikové:
- člověk se nemá trápit svým zdravím, utrpením ani smrtí
- člověk se nemá zabývat ani starostmi druhých → cynismus
- Antisthenés - žák Sokrata
- štěstí nezávisí na majetku, moci ani zdraví
- prosazoval skromnost a střídmost
- když jednou člověk dosáhne štěstí, už ho nikdy neztratí
- anarchista – stát jako zbytečná instituce
- „Švec chápe filosofii lépe než král.“
- Diogenes - bydlel v sudu, měl jen plášť, hůl a hrnek, ale byl velmi šťastný
Stoikové:
- škola vznikla v Aténách, zakladatelem Zenón z Kitia (též Zenón Stoik)
- scházeli se v sloupové síni (řecky „stoá poikilé“), proto stoikové
- pozdní stoicismus se vyvíjel v Římě
- ideálem je pro ně stav duševního klidu a moudrosti, čehož se dá dosáhnout tím, že člověk nelpí na vnějších věcech, jejichž ztráta mu může způsobit utrpení
- pohrdání statky, askeze – lhostejnost
- nevzpouzet se nutnosti a ovládat své emoce
- člověk musí žít v souladu s přírodou
- člověk má být nezávislý na vnějších poměrech
- osvobození = apatheia, člověk dosáhne ctnosti (areté) a vnitřní vyrovnanosti (ataraxia)
- prosazovali empirismus – poznávání na základě zkušeností
- prosazovali rétoriku (schopnost monologu) a dialektiku (schopnost dialogu)
- filozofie jako vajíčko: skořápka = logika, bílek = fyzika, žloutek = etika
- základem všeho je bůh – pneuma (směs ohně a vzduchu, která obsahuje aktivní princip – tzv. spermatický logos – semena všeho), který vše prostupuje
Emoce
Emoce:
= psychické vlastnosti, které vznikají prožíváním subjektivního stavu a vztahu k působícím podnětům
- druhy emocí: - stenické (pozitivní)
- astenické (negativní)
- nižší: - tělesné (po)city ve vztahu k organismu (např. bolest, hlad)
- citové reakce (bezprostřední reakce na podnět – afekt; např. rozesmátí)
- citové stavy (nálady; např. smutek)
- citové vztahy (např. láska)
- vyšší (jsou pouze u lidí): - intelektuální emoce (např. radost z poznání)
- etické emoce (emoce zažívané z dodržování/porušování
norem dané kultury; např. hrdost, stud)
- estetické emoce (např. odpor)
- sociální emoce (např. pocit sounáležitosti)
- vlastnosti emocí: - indukce – nakažlivost, přenos emocí
- ambivalence – člověk zažívá současně kladné i rozporuplné emoce
- subjektivnost – jsou vždy individuální
- spontánnost – jsou nezávislé na vůli
- předmětnost – jsou spojené s nějakou věcí, osobou, myšlenkou
- aktuálnost – jsou okamžitý proces
- polarita – mohou snadno přecházet z jedné krajnosti do druhé
- mají vliv na další psychické procesy
- emoční inteligence (EQ): - míra schopnosti spokojeného prožívání života
- tvoří ji - sebeovládání
- sebeuvědomění
- motivace
- empatie
- sociální dovednosti
= psychické vlastnosti, které vznikají prožíváním subjektivního stavu a vztahu k působícím podnětům
- druhy emocí: - stenické (pozitivní)
- astenické (negativní)
- nižší: - tělesné (po)city ve vztahu k organismu (např. bolest, hlad)
- citové reakce (bezprostřední reakce na podnět – afekt; např. rozesmátí)
- citové stavy (nálady; např. smutek)
- citové vztahy (např. láska)
- vyšší (jsou pouze u lidí): - intelektuální emoce (např. radost z poznání)
- etické emoce (emoce zažívané z dodržování/porušování
norem dané kultury; např. hrdost, stud)
- estetické emoce (např. odpor)
- sociální emoce (např. pocit sounáležitosti)
- vlastnosti emocí: - indukce – nakažlivost, přenos emocí
- ambivalence – člověk zažívá současně kladné i rozporuplné emoce
- subjektivnost – jsou vždy individuální
- spontánnost – jsou nezávislé na vůli
- předmětnost – jsou spojené s nějakou věcí, osobou, myšlenkou
- aktuálnost – jsou okamžitý proces
- polarita – mohou snadno přecházet z jedné krajnosti do druhé
- mají vliv na další psychické procesy
- emoční inteligence (EQ): - míra schopnosti spokojeného prožívání života
- tvoří ji - sebeovládání
- sebeuvědomění
- motivace
- empatie
- sociální dovednosti
Charakter
Charakter:
= vlastnosti vyjadřující morální stránku osobnosti (např. egocentrismus x altruismus)
- vztah k sobě, k druhým, k hodnotám
Schopnosti:
= vlastnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
- biologickým základem jsou vlohy
- druhy: - sensomotorické (spojování smyslových vjemů s pohybem; např. tanec)
- intelektové (akademická inteligence, prostorová představivost, percepční pohotovost…)
- praktické (duševní bystrost, kterou člověk dokáže požívat v každodenních situacích)
- inteligence: - tvoří ji akademická inteligence + schopnost přizpůsobit se + duševní bystrost
- průměrná inteligence: IQ 90-110 (50% populace)
- nižší stupně: - debilita (IQ 80-60)
- imbecilita (IQ 60-25)
- idiotie (IQ pod 25)
= vlastnosti vyjadřující morální stránku osobnosti (např. egocentrismus x altruismus)
- vztah k sobě, k druhým, k hodnotám
Schopnosti:
= vlastnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
- biologickým základem jsou vlohy
- druhy: - sensomotorické (spojování smyslových vjemů s pohybem; např. tanec)
- intelektové (akademická inteligence, prostorová představivost, percepční pohotovost…)
- praktické (duševní bystrost, kterou člověk dokáže požívat v každodenních situacích)
- inteligence: - tvoří ji akademická inteligence + schopnost přizpůsobit se + duševní bystrost
- průměrná inteligence: IQ 90-110 (50% populace)
- nižší stupně: - debilita (IQ 80-60)
- imbecilita (IQ 60-25)
- idiotie (IQ pod 25)
Osobnost
Osobnost (jedinec):
1. kombinace vlastností (jaký člověk je), zaměření (potřeby, zájmy cíle) a sociálních vztahů
2. v psychologii bývá chápána i jen jako integrace
- integrace (souhrn psychických vlastností): - schopnosti
- rysy osobnosti
- temperament
- charakter
- motivace (zaměření): - potřeby
- zájmy
- cíle
- vůle
- interakce (zařazení do společnosti): - socializace
- sociální role
- transakční analýza
Rysy osobnosti:
= psychické vlastnosti, jejichž výsledkem je relativně stálý způsob prožívání, chování a jednání
- např.: - extroverze x introverze
- citová labilita x citová stabilita
- dominance x submisivita
- rozhodnost x nerozhodnost
- sebeovládání x nedostatek sebeovládání
- Eysenckův model rysů osobnosti:
emoční labilita
introvert melancholik cholerik extrovert
flegmatik sangvinik
emoční stabilita
1. kombinace vlastností (jaký člověk je), zaměření (potřeby, zájmy cíle) a sociálních vztahů
2. v psychologii bývá chápána i jen jako integrace
- integrace (souhrn psychických vlastností): - schopnosti
- rysy osobnosti
- temperament
- charakter
- motivace (zaměření): - potřeby
- zájmy
- cíle
- vůle
- interakce (zařazení do společnosti): - socializace
- sociální role
- transakční analýza
Rysy osobnosti:
= psychické vlastnosti, jejichž výsledkem je relativně stálý způsob prožívání, chování a jednání
- např.: - extroverze x introverze
- citová labilita x citová stabilita
- dominance x submisivita
- rozhodnost x nerozhodnost
- sebeovládání x nedostatek sebeovládání
- Eysenckův model rysů osobnosti:
emoční labilita
introvert melancholik cholerik extrovert
flegmatik sangvinik
emoční stabilita
Aristoteles
Aristoteles:
- narodil se v Thrákii
- 20 let byl v Platonově Akademii
- vychovával Alexandra Makedonského
- založil vlastní filozofickou školu ve městě Lyceion – tzv. peripatetická škola (podle sloupořadí)
- kritizoval, ale i respektoval Platona
- byl přesvědčen, že ideje jsou obsaženy ve věcech samotných, ne mimo tento svět (když se řekne kůň)
- proces, kdy látka (hylé) přijímá formu (morfé), se nazývá pohyb
- „prvotním hybatelem“ je bůh
- čtyři příčiny jsoucna: - causa materialis = látka
- causa formalis = forma
- causa efficiens = příčina působící
- causa finalis = účel
- telologie = učení, že vše se děje za nějakým účelem
- vztah duše a těla: tělo (látka) je nástroj (řecky organon) a duše (forma) je účel
- nedokonalost světa: látka se vzpírá formě, proto jsou některé věci a lidé „vadní“
- metafyzika – první filozofie
- fyzika – druhá filozofie; učení o tělu jako nástroji duše a prvotním hybateli
- je zakladatelem logiky:
- protože myšlení probíhá v pojmech, je nutné pojem nejprve definovat
- pojem musí obsahovat znaky spojující1 a znaky oddělující2; např.: člověk – tvor1, rozumný2
- aristotelovský sylogismus: pojmy se spojují v soudy a soudy v úsudky, např.: Všichni lidé jsou smrtelní. Sokrates je člověk.
- všechny soudy musí obsahovat podmět a přísudek
- premisy (předpoklady) – vychází z nich něco nového = závěr (konkluze)
- nutnost důkazu: logicky nutné odvození jedné věty z jiných vět prostřednictvím postupných úsudků (tyto kroky tvoří indukci)
- narodil se v Thrákii
- 20 let byl v Platonově Akademii
- vychovával Alexandra Makedonského
- založil vlastní filozofickou školu ve městě Lyceion – tzv. peripatetická škola (podle sloupořadí)
- kritizoval, ale i respektoval Platona
- byl přesvědčen, že ideje jsou obsaženy ve věcech samotných, ne mimo tento svět (když se řekne kůň)
- proces, kdy látka (hylé) přijímá formu (morfé), se nazývá pohyb
- „prvotním hybatelem“ je bůh
- čtyři příčiny jsoucna: - causa materialis = látka
- causa formalis = forma
- causa efficiens = příčina působící
- causa finalis = účel
- telologie = učení, že vše se děje za nějakým účelem
- vztah duše a těla: tělo (látka) je nástroj (řecky organon) a duše (forma) je účel
- nedokonalost světa: látka se vzpírá formě, proto jsou některé věci a lidé „vadní“
- metafyzika – první filozofie
- fyzika – druhá filozofie; učení o tělu jako nástroji duše a prvotním hybateli
- je zakladatelem logiky:
- protože myšlení probíhá v pojmech, je nutné pojem nejprve definovat
- pojem musí obsahovat znaky spojující1 a znaky oddělující2; např.: člověk – tvor1, rozumný2
- aristotelovský sylogismus: pojmy se spojují v soudy a soudy v úsudky, např.: Všichni lidé jsou smrtelní. Sokrates je člověk.
- všechny soudy musí obsahovat podmět a přísudek
- premisy (předpoklady) – vychází z nich něco nového = závěr (konkluze)
- nutnost důkazu: logicky nutné odvození jedné věty z jiných vět prostřednictvím postupných úsudků (tyto kroky tvoří indukci)
Aristoteles
- věnoval se etice:
- cílem života je blaženost (eudaimona)
- člověk jí dosahuje pěstováním duševního a mravního štěstí
- hlavním úkolem člověka je uskutečňovat původní dobrotu své podstaty
- v etice i politice je nejdůležitější rozum
- člověk se k dobru vychovává
- věnoval se i politice:
- kritika Platona – je nereálné, aby se člověk vzdal touhy vlastnit
- stará-li se člověk dobře o svůj majetek, pak z toho může profitovat i stát
- se svými žáky porovnával 158 ústav městských států
- pokud člověk usiluje o dobro, pak i nejlepší stát je ten, který usiluje o dobro svých občanů
- člověk je tvor společenský (zoon politicon) a bez státu nemůže existovat
- dokonalý stát nevzniká budováním nového, ale zlepšováním, zdokonalováním již existujícího
- dobré formy státu: monarchie, aristokracie, politeia (vojenská demokracie, kde je dostatek zemědělců, kde se občané střídají ve vojenských i civilních úřadech a učí se poroučet i poslouchat)
- zvrhlé formy státu: tyranie, oligarchie, demokracie (tzv. ochlokracie – vlády lůzy; lidé, kteří nemají schopnosti vládnout, ale mají tu možnost)
- patriarchální teorie státu (panovník jako otec rodiny)
- cílem života je blaženost (eudaimona)
- člověk jí dosahuje pěstováním duševního a mravního štěstí
- hlavním úkolem člověka je uskutečňovat původní dobrotu své podstaty
- v etice i politice je nejdůležitější rozum
- člověk se k dobru vychovává
- věnoval se i politice:
- kritika Platona – je nereálné, aby se člověk vzdal touhy vlastnit
- stará-li se člověk dobře o svůj majetek, pak z toho může profitovat i stát
- se svými žáky porovnával 158 ústav městských států
- pokud člověk usiluje o dobro, pak i nejlepší stát je ten, který usiluje o dobro svých občanů
- člověk je tvor společenský (zoon politicon) a bez státu nemůže existovat
- dokonalý stát nevzniká budováním nového, ale zlepšováním, zdokonalováním již existujícího
- dobré formy státu: monarchie, aristokracie, politeia (vojenská demokracie, kde je dostatek zemědělců, kde se občané střídají ve vojenských i civilních úřadech a učí se poroučet i poslouchat)
- zvrhlé formy státu: tyranie, oligarchie, demokracie (tzv. ochlokracie – vlády lůzy; lidé, kteří nemají schopnosti vládnout, ale mají tu možnost)
- patriarchální teorie státu (panovník jako otec rodiny)
Platon
- „Politeia“ (Ústava): - kritika demokracie, byl pro aristokracii
- nevěřil, že by si masa průměrných zvolila za vůdce nadprůměrného
- v čele státu by měli být jen ti nejlepší (to je jeho pojetí aristokracie)
- všichni by měli mít stejnou možnost vzdělání:
1. gymnastika, hudba, matematika, dialektika, sebekázeň, odolnost (do 20)
2. ve 20 zkouška – prosívání
3. další výchova do 30 let, pak zase prosívání
4. následně 5 let filozofie
5. poté 15 let získávání zkušeností v praxi
6. v 50 letech zůstávají ti nejlepší, kteří mohou vládnout
- navrhoval, aby soukromý majetek měli jen řemeslníci a zemědělci
- vládci a vojáci by se starali jen o svůj majetek a ne o věci veřejné
- žádal i kolektivní výchovu dětí a společné ženy pro vojáky
- utopie, podcenil důležitost ekonomické moci
- v posledním díle „Zákony“ měl už umírněnější názory
- filozofie idejí (eidon = podstata, vidina):
- svět, který je výsledkem našeho smyslového poznání, je ve skutečnosti svět zdání
- svět takový, jaký skutečně je, je pak výsledkem našeho rozumového poznání
- spojnicí mezi těmito světy je naše duše (tyto 3 složky tvoří platonický trojúhelník)
- duše je v našem světě nešťastná, pouze setkání s krásou jí činí radost (platonická láska)
- podobenství o jeskyni: - před vchodem je oheň, lidé v ní jsou spoutaní
- vidí jen rozmazané stíny (co je za jejich zády, nevidí)
- tak jako lidé v jeskyni i my jsme uvězněni v našem světě zdání
- proto si myslíme, že to je jediná skutečnost
- podle něj jsou ženy méně ctnostné, jsou slabé pohlaví, být ženou je kletba bohů
- zbabělí, lstiví, nespravedliví muži se pak narodí jako ženy
- nevěřil, že by si masa průměrných zvolila za vůdce nadprůměrného
- v čele státu by měli být jen ti nejlepší (to je jeho pojetí aristokracie)
- všichni by měli mít stejnou možnost vzdělání:
1. gymnastika, hudba, matematika, dialektika, sebekázeň, odolnost (do 20)
2. ve 20 zkouška – prosívání
3. další výchova do 30 let, pak zase prosívání
4. následně 5 let filozofie
5. poté 15 let získávání zkušeností v praxi
6. v 50 letech zůstávají ti nejlepší, kteří mohou vládnout
- navrhoval, aby soukromý majetek měli jen řemeslníci a zemědělci
- vládci a vojáci by se starali jen o svůj majetek a ne o věci veřejné
- žádal i kolektivní výchovu dětí a společné ženy pro vojáky
- utopie, podcenil důležitost ekonomické moci
- v posledním díle „Zákony“ měl už umírněnější názory
- filozofie idejí (eidon = podstata, vidina):
- svět, který je výsledkem našeho smyslového poznání, je ve skutečnosti svět zdání
- svět takový, jaký skutečně je, je pak výsledkem našeho rozumového poznání
- spojnicí mezi těmito světy je naše duše (tyto 3 složky tvoří platonický trojúhelník)
- duše je v našem světě nešťastná, pouze setkání s krásou jí činí radost (platonická láska)
- podobenství o jeskyni: - před vchodem je oheň, lidé v ní jsou spoutaní
- vidí jen rozmazané stíny (co je za jejich zády, nevidí)
- tak jako lidé v jeskyni i my jsme uvězněni v našem světě zdání
- proto si myslíme, že to je jediná skutečnost
- podle něj jsou ženy méně ctnostné, jsou slabé pohlaví, být ženou je kletba bohů
- zbabělí, lstiví, nespravedliví muži se pak narodí jako ženy
Temperament
Temperament:
= souhrn psych. vlastností, jež se projevují typickým, relativně stálým způsobem prožívání, chování, jednání
= tendence k převažování určitých pocitů a nálad
- temperamentové typy jsou výsledkem vzniku a průběhu procesů vzruchu a útlumu v CNS
- typy: - cholerik (cholé = žluč): - extrovert, optimista, vůdce
- výbušný, výkonný, rychlé pracovní tempo, iniciativní, podnikavý,
důkladný, samostatný…
- sangvinik (sangvis = krev): - extrovert, optimista, bavič
- společenský, vyrovnaný, aktivní, schopnost vykonávat
několik činností současně, rychlé tempo, povrchní,
rozhodný, nedůsledný…
- flegmatik (phlegma = hlen, sliz): - introvert, pesimista, pozorovatel
- poklidný, uvážlivý, vytrvalý, činnosti dlouhodobě, pomalé
tempo, důkladný, nedostatek elánu, pasivní, nedostatek
zájmu, pomalý přechod, nepřesný, nedbalý…
- melancholik (melancholé = černá žluč): - introvert, pesimista, myslitel
- zasněný, pečlivý, depresivní, svědomitý,
zodpovědný, smysl pro povinnost, důkladný,
snaživý, pomalý, méně činností, rychle se unaví,
pedantický…
= souhrn psych. vlastností, jež se projevují typickým, relativně stálým způsobem prožívání, chování, jednání
= tendence k převažování určitých pocitů a nálad
- temperamentové typy jsou výsledkem vzniku a průběhu procesů vzruchu a útlumu v CNS
- typy: - cholerik (cholé = žluč): - extrovert, optimista, vůdce
- výbušný, výkonný, rychlé pracovní tempo, iniciativní, podnikavý,
důkladný, samostatný…
- sangvinik (sangvis = krev): - extrovert, optimista, bavič
- společenský, vyrovnaný, aktivní, schopnost vykonávat
několik činností současně, rychlé tempo, povrchní,
rozhodný, nedůsledný…
- flegmatik (phlegma = hlen, sliz): - introvert, pesimista, pozorovatel
- poklidný, uvážlivý, vytrvalý, činnosti dlouhodobě, pomalé
tempo, důkladný, nedostatek elánu, pasivní, nedostatek
zájmu, pomalý přechod, nepřesný, nedbalý…
- melancholik (melancholé = černá žluč): - introvert, pesimista, myslitel
- zasněný, pečlivý, depresivní, svědomitý,
zodpovědný, smysl pro povinnost, důkladný,
snaživý, pomalý, méně činností, rychle se unaví,
pedantický…
Platon
Platon:
- žák Sokrata
- založil školu – Akademii – v lese zasvěceném bájném hrdinovi Académovi; nápis nad vchodem: „Nevstupuj, kdo neznáš geometrii“
- vyučovala kalokagathii
- první díla psána formou dialogu
- umění vést dialog zval dialektikou
- napsal „Obranu Sokratovu“
- „Protagoras, Gorgias“ – kritika sofistů
- duše je kočár tažený dvojspřežím (černý kůň = žádostivost, bílý kůň = vůle, vozka = rozum)
- myšlení je v hlavě, vůle v hrudi a žádostivost v klíně
- nesmrtelné je pouze myšlení
- nejhodnotnější a nejdokonalejší je duše filozofa, nejhorší je duše tyrana
- starost o duši je nejdůležitější úkol člověka
- společnost ze tří stavů: - vládci
- vojáci (strážci)
- zemědělci + řemeslníci
- stát je dokonalou organizací, jejímž cílem je prosazovat dobro pro všechny občany
- stát by měl sledovat stejné cíle jako občan
- žák Sokrata
- založil školu – Akademii – v lese zasvěceném bájném hrdinovi Académovi; nápis nad vchodem: „Nevstupuj, kdo neznáš geometrii“
- vyučovala kalokagathii
- první díla psána formou dialogu
- umění vést dialog zval dialektikou
- napsal „Obranu Sokratovu“
- „Protagoras, Gorgias“ – kritika sofistů
- duše je kočár tažený dvojspřežím (černý kůň = žádostivost, bílý kůň = vůle, vozka = rozum)
- myšlení je v hlavě, vůle v hrudi a žádostivost v klíně
- nesmrtelné je pouze myšlení
- nejhodnotnější a nejdokonalejší je duše filozofa, nejhorší je duše tyrana
- starost o duši je nejdůležitější úkol člověka
- společnost ze tří stavů: - vládci
- vojáci (strážci)
- zemědělci + řemeslníci
- stát je dokonalou organizací, jejímž cílem je prosazovat dobro pro všechny občany
- stát by měl sledovat stejné cíle jako občan
Schopnosti
Schopnosti:
= vlastnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
- biologickým základem jsou vlohy
- druhy: - sensomotorické (spojování smyslových vjemů s pohybem; např. tanec)
- intelektové (akademická inteligence, prostorová představivost, percepční pohotovost…)
- praktické (duševní bystrost, kterou člověk dokáže požívat v každodenních situacích)
- inteligence: - tvoří ji akademická inteligence + schopnost přizpůsobit se + duševní bystrost
- průměrná inteligence: IQ 90-110 (50% populace)
- nižší stupně: - debilita (IQ 80-60)
- imbecilita (IQ 60-25)
- idiotie (IQ pod 25)
= vlastnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
- biologickým základem jsou vlohy
- druhy: - sensomotorické (spojování smyslových vjemů s pohybem; např. tanec)
- intelektové (akademická inteligence, prostorová představivost, percepční pohotovost…)
- praktické (duševní bystrost, kterou člověk dokáže požívat v každodenních situacích)
- inteligence: - tvoří ji akademická inteligence + schopnost přizpůsobit se + duševní bystrost
- průměrná inteligence: IQ 90-110 (50% populace)
- nižší stupně: - debilita (IQ 80-60)
- imbecilita (IQ 60-25)
- idiotie (IQ pod 25)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)