1. Vědomé psych.obsahy závisí na fční schopnosti mozku
- např.při ospalosti, opilosti aj.se mění vědomá psych.činnost (poruchy pozornosti, snížení ostrosti vnímání, myšlení, paměti, oslabení vůle aj.)
2. Kvalita psych.činností závisí na kvalitě mozk.hmoty
- defekty a poškození (zmenšování mozku) – psych.poruchy zhoršení psych.činností např.vrozená deformace mozku (tzv.vrozená slabomyslnost – debilita, imbecilita, idiotie), při získané např.po zánětlivém on. (tzv.získaná demence) – oslabení či ztráta paměti, sebekontrola atd.
- např. při poškození mozečku narušení jemné motoriky, schopnost kontrolovat a ovládat pohyby, udržet rovnováhu
- např.při poškození mezimozku poruchy citů např.nekontrolovatelná náladovost
- např.při poškození někt.centra analyzátorů (tzv.jádra) mizí jeho funkce např.ztráta řeči (afázie) či řídících např.poruchy čtení, psaní
3. Psychické činnosti závislé na vývoji mozku
- fylogeneze (vývoj všech živočichů) i ontogeneze (individuální vývoj čl.)
- biolog.zrání mozk.struktur postupný vývoj vyšších psych.fcí
- stárnutí – oslabení
4. Poruchy způsobují i nižší složky NS
- např.poruchy periferní NS, zejm.receptorů nepřítomnost psych.obsahů (zrakových, čichových, aj.)
- např.poruchy vegetativní NS – poruchy emocí
5. NS podmiňuje i někt.vlastnosti osobnosti a psych.procesy
- např.soustředěnost a přenášení pozornosti podmíněno pohybem procesů vzruchů a útlumu
- např.zapamatování závislé na vytváření podmíněných spojů
- např.temperament závislý na vyšší nerv.činnosti
6. Někt.vnější projevy NS i vnějšími projevy prožívání
- např.zčervenání vyvolané zvýšeným KO (řízený vegetativní NS) může být projevem hanby, urážky, hněvu atd.
Homeostáza
- tendence živých bytostí udržovat relativně stálé vnitřní prostředí
- pro její obnovování a udržování je organ.vybaven urč.vrozenými mechanismy. Např. poklesne-li TT pociťujeme chlad, popř.zimnici, třeseme se (činnost svalů vydávající teplo), zužují se krev.vlásečnice (to omezuje vyzařování TT), snažíme se zahřát pohyby apod.. Jiné mechanismy při zvýšení TT, krev.vlásečnice se rozšiřují, potíme se (to vede k ochlazení povrchu těla), tendence omezovat pohyby, ochlazovat se apod.
- homeostáza tvoří biolog.zák.psych., protože vystupuje ve spojení se zákl.potřebami těla, tělovými pocity a chováním směřujícím k udržování či obnovení homeost.
- porušení homeost. → FYZIOLOG. POTŘEBY, kt. vyjadřují nedostatek ve vnitř.pr.organ.. Vznik potřeby a jejich uspokojení spojeno s POCITY, kt.vystupují jako signály potřeby a dosažení urč. biolog.hodnot. Např.potřeba jídla je spojena s pocitem hladu a jedení s pocitem nasycení.
- např.zapamatování závislé na vytváření podmíněných spojů
- např.temperament závislý na vyšší nerv.činnosti
6. Někt.vnější projevy NS i vnějšími projevy prožívání
- např.zčervenání vyvolané zvýšeným KO (řízený vegetativní NS) může být projevem hanby, urážky, hněvu atd.
Homeostáza
- tendence živých bytostí udržovat relativně stálé vnitřní prostředí
- pro její obnovování a udržování je organ.vybaven urč.vrozenými mechanismy. Např. poklesne-li TT pociťujeme chlad, popř.zimnici, třeseme se (činnost svalů vydávající teplo), zužují se krev.vlásečnice (to omezuje vyzařování TT), snažíme se zahřát pohyby apod.. Jiné mechanismy při zvýšení TT, krev.vlásečnice se rozšiřují, potíme se (to vede k ochlazení povrchu těla), tendence omezovat pohyby, ochlazovat se apod.
- homeostáza tvoří biolog.zák.psych., protože vystupuje ve spojení se zákl.potřebami těla, tělovými pocity a chováním směřujícím k udržování či obnovení homeost.
- porušení homeost. → FYZIOLOG. POTŘEBY, kt. vyjadřují nedostatek ve vnitř.pr.organ.. Vznik potřeby a jejich uspokojení spojeno s POCITY, kt.vystupují jako signály potřeby a dosažení urč. biolog.hodnot. Např.potřeba jídla je spojena s pocitem hladu a jedení s pocitem nasycení.
Asociační oblasti
- asociační oblasti – zajišťují spojení různých okruhů
- psychické fce – důležitá mozk.kůra, limbický sy. a bazální ganglia – vzájemně propojeny a jejich fce integrovány
- prefrontální systém – anat.zákl.kůra čelního mozk.laloku (propojena s celým CNS), nezbytný pro řízení komplexního chování, umožňuje integrovat informace a přizpůsobovat jim reakce, řízení učení a paměti, ovlivňuje míru aktivity, koncentraci pozornosti i emoční prožívání
- korová centra pro senzoriku, motoriku, senzitivitu a řeč – v různých oblastech mozk.kůry, zpracování specifických informací a jejich koordinace, Brocovo motorické centrum řeči (čelní kůra, většinou v LH), Wernickovo senzitivní centrum řeči (rozhraní spánkové a temenní kůry, většinou LH)
- limbický systém – několik mozk.struktur, význam pro řízení a kontrolu emočního prožívání, psych.zkušenost, interpretaci vzpomínek, oblast amygdaly – hodnocení informací z okolí – navození pocitů např.strachu, zlosti, pohody, oblast hipokampu – ovlivňuje učení a paměť
- bazální ganglia – dráhy –do různých okruhů, potřebné pro regulaci motorické aktivity, uplatnění v expresi a regulaci emocí a kognitivních fcí
- - mozek – dvě hemisféry – spojeny svazkem nerv.vláken (corpus callosum), fčně odlišné ale koordinovaně a integrované
- psychické fce – důležitá mozk.kůra, limbický sy. a bazální ganglia – vzájemně propojeny a jejich fce integrovány
- prefrontální systém – anat.zákl.kůra čelního mozk.laloku (propojena s celým CNS), nezbytný pro řízení komplexního chování, umožňuje integrovat informace a přizpůsobovat jim reakce, řízení učení a paměti, ovlivňuje míru aktivity, koncentraci pozornosti i emoční prožívání
- korová centra pro senzoriku, motoriku, senzitivitu a řeč – v různých oblastech mozk.kůry, zpracování specifických informací a jejich koordinace, Brocovo motorické centrum řeči (čelní kůra, většinou v LH), Wernickovo senzitivní centrum řeči (rozhraní spánkové a temenní kůry, většinou LH)
- limbický systém – několik mozk.struktur, význam pro řízení a kontrolu emočního prožívání, psych.zkušenost, interpretaci vzpomínek, oblast amygdaly – hodnocení informací z okolí – navození pocitů např.strachu, zlosti, pohody, oblast hipokampu – ovlivňuje učení a paměť
- bazální ganglia – dráhy –do různých okruhů, potřebné pro regulaci motorické aktivity, uplatnění v expresi a regulaci emocí a kognitivních fcí
- - mozek – dvě hemisféry – spojeny svazkem nerv.vláken (corpus callosum), fčně odlišné ale koordinovaně a integrované
Pravá hemisféra
- pravá hemisféra – vnímání zrakových a sluchových podnětů (zejm.neverbálních), podněty emoční, vnímání rytmu a primární zaměření pozornosti, komplexní zpracování a hodnocení vnímaných informací (orientace v prostředí)
- levá hemisféra – rozvoj jazyka řeči, analytické zpracování informací, rozvoj logického a abstraktního myšlení a řešení problémů, při sebeuvědomování a autoregulaci
- podmínkou rozvoje a fungování psychiky je určitá aktivační úroveň = nespecifický stav neurofyziolog. pohotovosti (připravenosti k fyziolog. a psych.reakcím), ovlivněn vnitřně i z vnějšku, subjektivně prožívaná jako stav bdělosti
Periferní (nervy vystupují z CNS)
a/ aferentní = nervy ze senzorických receptorů do mozku = čidlo příjmu vzruchu
b/ eferentní = nervy z mozku k výkonným orgánům, tj. svalům, žlázám)
1/ somatický = kontrola činnosti kosterního svalstva
2/ vegetativní =autonomní (kontrola svalstva vnitřních orgánů)
a/ sympatetický- uvolňuje energii
b/ parasympatetický- konzervuje energii
- levá hemisféra – rozvoj jazyka řeči, analytické zpracování informací, rozvoj logického a abstraktního myšlení a řešení problémů, při sebeuvědomování a autoregulaci
- podmínkou rozvoje a fungování psychiky je určitá aktivační úroveň = nespecifický stav neurofyziolog. pohotovosti (připravenosti k fyziolog. a psych.reakcím), ovlivněn vnitřně i z vnějšku, subjektivně prožívaná jako stav bdělosti
Periferní (nervy vystupují z CNS)
a/ aferentní = nervy ze senzorických receptorů do mozku = čidlo příjmu vzruchu
b/ eferentní = nervy z mozku k výkonným orgánům, tj. svalům, žlázám)
1/ somatický = kontrola činnosti kosterního svalstva
2/ vegetativní =autonomní (kontrola svalstva vnitřních orgánů)
a/ sympatetický- uvolňuje energii
b/ parasympatetický- konzervuje energii
NEURON
NEURON= základní stavební prvek
DENDRIT= rozvětvený, krátký, vzruchy do buňky
NEURIT ( axon= výběžek, nervové vlákno v myelinovém pouzdře)- dlouhý, v=25- 125 m/s, vzruchy z buňky, nerozvětvený ( až na konci), liší se tvarem a velikostí
SYNAPSE= místo, kde dochází k přenosu vzruchů= spoj
TRANSMITERY= chemické látky bílkovinné povahy ( díky nim přenos vzruchu na synapsích)
REFLEX= reakce na podráždění
Periferní nervový systém: spojuje smyslové orgány (= receptory) zachycující informace z vnějšího světa, ale také vnitřní orgány s centrem nervového systému
Autonomní nervový systém: analyzuje impulzy z vnitřního prostředí organismu, z jeho tkání, a řídí činnost vnitřních orgánů
A) SYMPATIKUS- řídí výdej energie- uvolňuje cukr do krve, zvyšuje krevní tlak a příliv krve do svalů, stimuluje činnost vnitřních orgánů
B) PARASYMPATIKUS- řídí procesy restartující zásoby energie, snižuje krevní tlak, intenzitu činnosti srdce, odvádí krev ze svalů k zažívacímu systému, zpomaluje činnost vnitřních orgánů
DENDRIT= rozvětvený, krátký, vzruchy do buňky
NEURIT ( axon= výběžek, nervové vlákno v myelinovém pouzdře)- dlouhý, v=25- 125 m/s, vzruchy z buňky, nerozvětvený ( až na konci), liší se tvarem a velikostí
SYNAPSE= místo, kde dochází k přenosu vzruchů= spoj
TRANSMITERY= chemické látky bílkovinné povahy ( díky nim přenos vzruchu na synapsích)
REFLEX= reakce na podráždění
Periferní nervový systém: spojuje smyslové orgány (= receptory) zachycující informace z vnějšího světa, ale také vnitřní orgány s centrem nervového systému
Autonomní nervový systém: analyzuje impulzy z vnitřního prostředí organismu, z jeho tkání, a řídí činnost vnitřních orgánů
A) SYMPATIKUS- řídí výdej energie- uvolňuje cukr do krve, zvyšuje krevní tlak a příliv krve do svalů, stimuluje činnost vnitřních orgánů
B) PARASYMPATIKUS- řídí procesy restartující zásoby energie, snižuje krevní tlak, intenzitu činnosti srdce, odvádí krev ze svalů k zažívacímu systému, zpomaluje činnost vnitřních orgánů
a) NS
Centrální
= řídící soustava, skládá se z nerv.tkáně, kt.tvoří míchu a mozek
- mícha zajišťuje - svalovou hybnost
- mozek zajišťuje – fce probíhající bez našeho vědomí např.TT,TK,P,D, chod vnitřních orgánů a činnost vědomou např.vyhodnocování smysl.vjemů, představy, řeč, myšlenkové operace, řešení problémů
Vývoj CNS
- různé fáze, různé strukturální i funkční změny nerv.tkáně
- 1. vytváření neuronů z neuroblastů
- 2. migrace neuronů do příslušné cílové oblasti
- 3. diferenciace fcí neuronů – poté co nezralé buňky dosahují cílové oblasti, projevuje se to i specializací mechanismů zodpovědných za syntézu určitých látek tzv.mediátorů
- 4. změny ve vzájemném propojení neuronu, dotvoření strukturálně fční sítě – ty potřebujeme pro rozvoj psych.fcí, pokud spoje nevyužíváme zanikají
- neurony = zákl.anatomická i fční jednotka NS, přijetí a penost informacíz jedné oblasti NS do jiné, 100 – 200 biliónů, pomocí dendritů (výběžků přijímají informace, prostřednictvím axonů přenášejí – chemické spojení tzv.synapse – uvnitř buňky změní podobu –elektorchem.charakter
- neuromediátory – metabolity přenášející informace přes synapse (tj.mezery mezi dvěma neurony) z jedné nerv.buňky na další, různé druhy, klíč-zámek (vždycky se hodí jen některý)
= řídící soustava, skládá se z nerv.tkáně, kt.tvoří míchu a mozek
- mícha zajišťuje - svalovou hybnost
- mozek zajišťuje – fce probíhající bez našeho vědomí např.TT,TK,P,D, chod vnitřních orgánů a činnost vědomou např.vyhodnocování smysl.vjemů, představy, řeč, myšlenkové operace, řešení problémů
Vývoj CNS
- různé fáze, různé strukturální i funkční změny nerv.tkáně
- 1. vytváření neuronů z neuroblastů
- 2. migrace neuronů do příslušné cílové oblasti
- 3. diferenciace fcí neuronů – poté co nezralé buňky dosahují cílové oblasti, projevuje se to i specializací mechanismů zodpovědných za syntézu určitých látek tzv.mediátorů
- 4. změny ve vzájemném propojení neuronu, dotvoření strukturálně fční sítě – ty potřebujeme pro rozvoj psych.fcí, pokud spoje nevyužíváme zanikají
- neurony = zákl.anatomická i fční jednotka NS, přijetí a penost informacíz jedné oblasti NS do jiné, 100 – 200 biliónů, pomocí dendritů (výběžků přijímají informace, prostřednictvím axonů přenášejí – chemické spojení tzv.synapse – uvnitř buňky změní podobu –elektorchem.charakter
- neuromediátory – metabolity přenášející informace přes synapse (tj.mezery mezi dvěma neurony) z jedné nerv.buňky na další, různé druhy, klíč-zámek (vždycky se hodí jen některý)
Mozek
- části:
1) zadní mozek
a. míšní mozek (myelencephalon)
• prodloužená mícha (medulla oblongata) – řízení činnosti srdce, cév, dýchacích pohybů, polykání, sání
b. vlastní zadní mozek (metencephalon)
• mozeček (cerebellum) – udržování rovnováhy, řízení přesnosti pohybů
• Varolův most (pons Varoli) – kontroluje žlázy vylučující slzy a sliny, ovlivňuje někt.fáze spánku
- prodloužená mícha a Varolův most součástí mozkového kmene, zodpovídají za udržení základních životních funkcí
2) střední mozek ((mesencephalon) – souhra očí, pohyb hlavy za zvukem, součást
mozkového kmene
3) přední mozek (prosencephalon) – pravá a levá hemisféra, na jejich povrchu šedá hmota (látka obsahující těla nerv.buněk) a mozk.kůra, uvnitř bílá hmota (obsahuje podkorová jádra tvořící komunikační síť mozku, ta spojují kůru a korové oblasti s míchou)
1) zadní mozek
a. míšní mozek (myelencephalon)
• prodloužená mícha (medulla oblongata) – řízení činnosti srdce, cév, dýchacích pohybů, polykání, sání
b. vlastní zadní mozek (metencephalon)
• mozeček (cerebellum) – udržování rovnováhy, řízení přesnosti pohybů
• Varolův most (pons Varoli) – kontroluje žlázy vylučující slzy a sliny, ovlivňuje někt.fáze spánku
- prodloužená mícha a Varolův most součástí mozkového kmene, zodpovídají za udržení základních životních funkcí
2) střední mozek ((mesencephalon) – souhra očí, pohyb hlavy za zvukem, součást
mozkového kmene
3) přední mozek (prosencephalon) – pravá a levá hemisféra, na jejich povrchu šedá hmota (látka obsahující těla nerv.buněk) a mozk.kůra, uvnitř bílá hmota (obsahuje podkorová jádra tvořící komunikační síť mozku, ta spojují kůru a korové oblasti s míchou)
4) Mezimozek ((diencephalon)
4) mezimozek ((diencephalon) – uložen v blízkosti 3.mozk.komory
i. thalamus – centrum emocí, pocity hladu, agrese, strachu, v jeho jádrech začínají eferentní a končí aferentní dráhy
ii. hypothalamus
iii. epithalamus – v horní části šišinka (epifýza, žl.s vn.sek.) – prostřednictvím melatoninu ovlivňuje biorytmy, v dolní části podvěsek mozkový (hypofýza) – žláza podléhající podnětům z NS, hormony ovlivňující další žl.s vn.sek., propojení nervového hormonálního a řízení
iv. subthalamus
5) koncový mozek (telencephalon) - 2 hemisféry, kryt pláštěm (pallium),, vnitřek bílá šedá hmota a okrsky šedé hmoty tvořící podkorová centra tzv.bazální ganglia, zpracovává vnější podněty – čichové, zrakové, chuťové, sluchové, řídí úmyslné pohyby a řeč, provádí myšlenkové činnosti, iniciuje podmíněné reflexy
- mozek- centrem lids.psychiky
- vývoj mozku se uskutečňuje zráním, průběh určuje genetická informace
- různé psychické projevy vázány na nějakou oblast mozku
- fční systémy mozku – oblasti propojeny tak, aby bylo zajištěno přijímání a zpracovávání informací, jejich uchování (paměťová stopa) a koordinace účelného reagování
i. thalamus – centrum emocí, pocity hladu, agrese, strachu, v jeho jádrech začínají eferentní a končí aferentní dráhy
ii. hypothalamus
iii. epithalamus – v horní části šišinka (epifýza, žl.s vn.sek.) – prostřednictvím melatoninu ovlivňuje biorytmy, v dolní části podvěsek mozkový (hypofýza) – žláza podléhající podnětům z NS, hormony ovlivňující další žl.s vn.sek., propojení nervového hormonálního a řízení
iv. subthalamus
5) koncový mozek (telencephalon) - 2 hemisféry, kryt pláštěm (pallium),, vnitřek bílá šedá hmota a okrsky šedé hmoty tvořící podkorová centra tzv.bazální ganglia, zpracovává vnější podněty – čichové, zrakové, chuťové, sluchové, řídí úmyslné pohyby a řeč, provádí myšlenkové činnosti, iniciuje podmíněné reflexy
- mozek- centrem lids.psychiky
- vývoj mozku se uskutečňuje zráním, průběh určuje genetická informace
- různé psychické projevy vázány na nějakou oblast mozku
- fční systémy mozku – oblasti propojeny tak, aby bylo zajištěno přijímání a zpracovávání informací, jejich uchování (paměťová stopa) a koordinace účelného reagování
Teoretické přístupy v psychologii
1. Biologický = souvislost mezi biolog.procesy, chováním a prožíváním
2. Behaviorální = vylučuje sledování vnitřních vztahů, omezuje s na projevy pozorovatelného chování, J.B.Watson
3. Evoluční = zakladatel O.E.Wilson, vysvětluje jednotlivé rysy psychiky coby adaptace v evolučně biologickém smyslu slova. Jde tedy o produkty přírodního či pohlavního výběru. Cílem evoluční psychologie je dosáhnout v oboru psychologie uvažování typického pro přírodní vědy., přírodní výběr (např.partnera)
4. Fenomenologický = subjektivní zkušenost, zajímá se o vnitřní zážitky, základní motivace čl. – vnitřní rozvoj a seberealizace, často řazena k humanistické psych., Frankl, May
5. Kognitivní = a) popis a výklad psych.procesů (vnímání, paměť, rozhodování, řešení problémů, cíle, plány, očekávání jedince b) zdůrazňuje roli myšlení, předchozích znalostí a zkušeností, v klinice změna myšlení jako předpoklad změny chování
6. Korektní = záměrné a cílené úsilí o pozitivní změny v jednání zúčastněných osob např.psychiatrických pacientů a osob s poruchami chování
7. Mezioborový = propojení přístupů a poznatků různých věd
2. Behaviorální = vylučuje sledování vnitřních vztahů, omezuje s na projevy pozorovatelného chování, J.B.Watson
3. Evoluční = zakladatel O.E.Wilson, vysvětluje jednotlivé rysy psychiky coby adaptace v evolučně biologickém smyslu slova. Jde tedy o produkty přírodního či pohlavního výběru. Cílem evoluční psychologie je dosáhnout v oboru psychologie uvažování typického pro přírodní vědy., přírodní výběr (např.partnera)
4. Fenomenologický = subjektivní zkušenost, zajímá se o vnitřní zážitky, základní motivace čl. – vnitřní rozvoj a seberealizace, často řazena k humanistické psych., Frankl, May
5. Kognitivní = a) popis a výklad psych.procesů (vnímání, paměť, rozhodování, řešení problémů, cíle, plány, očekávání jedince b) zdůrazňuje roli myšlení, předchozích znalostí a zkušeností, v klinice změna myšlení jako předpoklad změny chování
6. Korektní = záměrné a cílené úsilí o pozitivní změny v jednání zúčastněných osob např.psychiatrických pacientů a osob s poruchami chování
7. Mezioborový = propojení přístupů a poznatků různých věd
8. Psychoanalytický
8. Psychoanalytický = biolog.pudů a asociační psych., moc nevědomí a vliv pudů zejm. sexuálního a agresivního na čl.
9. Psychodynamický = a)Freud –pudy a emoce
b) Bettelheim – artistických dětí, psychopatologie rodičů – jiné prostředí
9. Sociální = vliv soc.faktorů na psychiku )soc.interakce, postoje, role, skupiny)
10. Vědecký = shromažďování údajů Zdroj:
Shrnutí:
Psychologie je obor zabývající se zkoumáním duševních jevů a zákonitostmi jejich fungování, resp. rozvoje. Osobnost představuje integrovaný komplex psych.fcí, kt.je indiv.specif. a relativně stálý. Její rozvoj probíhá v interakci s prostředím, v němž žije, jako výsledek vzájemného působení dědičnosti a prostředí, tj.zrání a učení. Někt.směry přeceňovaly jeden z těchto faktorů, behaviorismus kladl důraz na učení, nativistické teorie jako klasická psychoanalýza zdůrazňovaly vrozené dispozice. Humanistická psych. považuje za nejvýznam.vrozený předpoklad k pozitivnímu seberozvoji, ale nepopírá ani vliv společnosti.
9. Psychodynamický = a)Freud –pudy a emoce
b) Bettelheim – artistických dětí, psychopatologie rodičů – jiné prostředí
9. Sociální = vliv soc.faktorů na psychiku )soc.interakce, postoje, role, skupiny)
10. Vědecký = shromažďování údajů Zdroj:
Shrnutí:
Psychologie je obor zabývající se zkoumáním duševních jevů a zákonitostmi jejich fungování, resp. rozvoje. Osobnost představuje integrovaný komplex psych.fcí, kt.je indiv.specif. a relativně stálý. Její rozvoj probíhá v interakci s prostředím, v němž žije, jako výsledek vzájemného působení dědičnosti a prostředí, tj.zrání a učení. Někt.směry přeceňovaly jeden z těchto faktorů, behaviorismus kladl důraz na učení, nativistické teorie jako klasická psychoanalýza zdůrazňovaly vrozené dispozice. Humanistická psych. považuje za nejvýznam.vrozený předpoklad k pozitivnímu seberozvoji, ale nepopírá ani vliv společnosti.
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie.
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s. 9-23. ISBN: 80-246-0841-3.
PLHÁKOVÁ, A. Přehled dějin psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. ISBN: 8024401614.
2. BIOLOGICKÁ A SOCIOKULTURNÍ DETERMINACE PSYCHIKY
- determinace = určení
- činitelé ps.vývoje – vnitřní, vnější
- biologická
- sociokulturní
1. Biologická
a) NS (mozek, mícha) – centrální, periferní
b) žlázy s vnitřní sekrecí – epifýza, hypofýza, příštítná tělíska, štítná žláza, nadledviny, slinivka, vaječníky, varlata, brzlík
c) homeostáza
d) stav organismu (akutní, chronický)
e) traumata – úrazy
PLHÁKOVÁ, A. Přehled dějin psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. ISBN: 8024401614.
2. BIOLOGICKÁ A SOCIOKULTURNÍ DETERMINACE PSYCHIKY
- determinace = určení
- činitelé ps.vývoje – vnitřní, vnější
- biologická
- sociokulturní
1. Biologická
a) NS (mozek, mícha) – centrální, periferní
b) žlázy s vnitřní sekrecí – epifýza, hypofýza, příštítná tělíska, štítná žláza, nadledviny, slinivka, vaječníky, varlata, brzlík
c) homeostáza
d) stav organismu (akutní, chronický)
e) traumata – úrazy
Ontogenetická (vývojová) psychologie studuje ...
- ontogenetická (vývojová) psychologie studuje psychické zákonitosti sociální podmíněnosti (determinace) psychiky.Zkoumá formující vliv společenských činitelů na utváření psychiky,zákonitosti vývoje duševního života od narození do smrti.
- fyziologická psychologie (psychofyziologie) zkoumá biologicko-fyziologickou determinaci (podmíněnost,závislost) psych.jevů (např.činnost N.S).
- sociální psychologie zkoumá sociální (společenskou) determinaci psych.jevů,vliv společnosti na utváření psych.člověka
- psychopatologie zkoumá psychické poruchy,jejich druhy,vznik a vývoj.
B) Speciální psychologické disciplíny - zkoumají uplatňování psychologických zákonitostí v určitých vymezených oblastech společenské praxe.
Zoopsychologie zkoumá psychiku živočichů na různých stupních vývoje,od prvoků až po lidoopi.Na zvířatech studují i takové problémy,které na lidech z humánních důvodů studovat nelze.Poskytuje materiál pro srovnávací (komparativní) psychologii,která srovnává psychiku zvířat a lidí.
- fyziologická psychologie (psychofyziologie) zkoumá biologicko-fyziologickou determinaci (podmíněnost,závislost) psych.jevů (např.činnost N.S).
- sociální psychologie zkoumá sociální (společenskou) determinaci psych.jevů,vliv společnosti na utváření psych.člověka
- psychopatologie zkoumá psychické poruchy,jejich druhy,vznik a vývoj.
B) Speciální psychologické disciplíny - zkoumají uplatňování psychologických zákonitostí v určitých vymezených oblastech společenské praxe.
Zoopsychologie zkoumá psychiku živočichů na různých stupních vývoje,od prvoků až po lidoopi.Na zvířatech studují i takové problémy,které na lidech z humánních důvodů studovat nelze.Poskytuje materiál pro srovnávací (komparativní) psychologii,která srovnává psychiku zvířat a lidí.
Diferenciační psychologie studuje především ...
Diferenciační psychologie studuje především rozložení a rozdíly mezi měřitelnými psychologickými jevy (schopnostmi,vlastnostmi),dále interindividuální rozdíly (např.mezi pohlavím,různými společenskými skupinami apod.).
Psycholingvistika je psychologie řeči,studuje vzájemné vztahy mezi myšlením a řečí.
Psychofyzika zkoumá vztahy mezi fyzikálními vlastnostmi podnětů a jejich počitkovými a vjemovými kvalitami.
Biopsychologie shromažďuje poznatky o biologickofyziologické determinaci psychiky.
Farmakopsychologie sleduje účinky chemických látek,léků,drog atd. na psychiku.
Psychometrie se orientuje na konstrukci testů.
C) Aplikované psychologické disciplíny - obory zkoumající konkrétní oblast lidské činnosti
Pedagogická psychologie sleduje člověka v podmínkách výchovy,zkoumá psychologické základy,činitele a zákonitosti výchovy,vyučování a vzdělání.Zaměřuje se i na osobnost a činnost učitele a na psychologickou analýzu výchovně vzdělávacích cílů a prostředků.
Psycholingvistika je psychologie řeči,studuje vzájemné vztahy mezi myšlením a řečí.
Psychofyzika zkoumá vztahy mezi fyzikálními vlastnostmi podnětů a jejich počitkovými a vjemovými kvalitami.
Biopsychologie shromažďuje poznatky o biologickofyziologické determinaci psychiky.
Farmakopsychologie sleduje účinky chemických látek,léků,drog atd. na psychiku.
Psychometrie se orientuje na konstrukci testů.
C) Aplikované psychologické disciplíny - obory zkoumající konkrétní oblast lidské činnosti
Pedagogická psychologie sleduje člověka v podmínkách výchovy,zkoumá psychologické základy,činitele a zákonitosti výchovy,vyučování a vzdělání.Zaměřuje se i na osobnost a činnost učitele a na psychologickou analýzu výchovně vzdělávacích cílů a prostředků.
Zdravotnická (klinická) psychologie ...
Zdravotnická (klinická) psychologie se zaměřuje na poznávání a diagnostiku psychických poruch a defektů z poruch.Kliničtí psychologové spolupracují s lékaři při určování, předcházení a léčení psychických chorob a poruch.Sledují postoje pacientů k chorobám, vztahy mezi pacienty a lékaři apod.
Psychologie práce (průmyslová psychologie) studuje psychologické aspekty (např.vliv pracovního prostředí na pracovní výkon,vnitropodnikové posuzování a rozmisťování pracovníků,otázky bezpečnosti práce,mezilidské vztahy na pracovišti apod.).
Poradenská psychologie má pomáhat jedinci efektivněji se orientovat ve stále složitějším životě,vycházet z lepšího poznání sebe sama a tak optimalizovat rozvoj lidské osobnosti.Zabývá se školským,výchovným,profesionálním,předmanželským a manželským poradenstvím.
Soudní (forenzní) psychologie uplatňuje se v soudní praxi (např.zjišťování psych.vlastností delikventů,při vyšetřován a posuzování výpovědí svědků apod.).
Inženýrská psychologie se zabývá konstrukcí strojů a strojních zařízeních ve vztahu k psychickému založení člověka,který má stroj obsluhovat.
Existuje ještě řada jiných psychologických disciplín,např.psychologie sportu,psychologie dopravy,psychologie trhu a dopravy,vojenská psychologie,psychologie řízení,psychologie umění,ekologická psychologie atd.
Psychologie práce (průmyslová psychologie) studuje psychologické aspekty (např.vliv pracovního prostředí na pracovní výkon,vnitropodnikové posuzování a rozmisťování pracovníků,otázky bezpečnosti práce,mezilidské vztahy na pracovišti apod.).
Poradenská psychologie má pomáhat jedinci efektivněji se orientovat ve stále složitějším životě,vycházet z lepšího poznání sebe sama a tak optimalizovat rozvoj lidské osobnosti.Zabývá se školským,výchovným,profesionálním,předmanželským a manželským poradenstvím.
Soudní (forenzní) psychologie uplatňuje se v soudní praxi (např.zjišťování psych.vlastností delikventů,při vyšetřován a posuzování výpovědí svědků apod.).
Inženýrská psychologie se zabývá konstrukcí strojů a strojních zařízeních ve vztahu k psychickému založení člověka,který má stroj obsluhovat.
Existuje ještě řada jiných psychologických disciplín,např.psychologie sportu,psychologie dopravy,psychologie trhu a dopravy,vojenská psychologie,psychologie řízení,psychologie umění,ekologická psychologie atd.
Humanistická psychologie
- současný směr
- spjatá ve svých počátcích s Am. A. Maslowem (1908-1970)
- podstatnou tendencí je odmítnutí behavioristický reduktivismus lidského psychična
- inspirování existencionalismem
- návrat k nejpodstatnějším problémům (Camus, Jasper)
- psychologové by měli být v první řadě lidé a teprve v druhé řadě vědci
- transpersonální psychologie
- čerpá z humanistické psychologie
- těžiště ve výzkumu rozšířeného vědomí
- halucinogeny – jak působí na naší psýché,
šamanismus,
východní myšlenkové směry – zenbudhismus
New Age
- jejím přínosem je, že je pokusem o spiritualizaci konzumní společnosti
(X šarlatánství)
- spjatá ve svých počátcích s Am. A. Maslowem (1908-1970)
- podstatnou tendencí je odmítnutí behavioristický reduktivismus lidského psychična
- inspirování existencionalismem
- návrat k nejpodstatnějším problémům (Camus, Jasper)
- psychologové by měli být v první řadě lidé a teprve v druhé řadě vědci
- transpersonální psychologie
- čerpá z humanistické psychologie
- těžiště ve výzkumu rozšířeného vědomí
- halucinogeny – jak působí na naší psýché,
šamanismus,
východní myšlenkové směry – zenbudhismus
New Age
- jejím přínosem je, že je pokusem o spiritualizaci konzumní společnosti
(X šarlatánství)
Systém psychologických věd
Systém psychologických věd se člení do tří skupin:
A) základní psychologické vědy (disciplíny) - teoretické
B) speciální psychologické vědy - zaměřují se na konkrétní obory lidské psychiky
C) užité (aplikované) psychologické vědy
A) Základní psychologické disciplíny - obory, jejichž poznatky mají nejobecnější ráz a vystihují psych.jevy z nejzákladnějších hledisek.
Obecná psychologie zpracovává základní teoretické otázky a podává celkový psychologický obraz o člověku.K tomuto účelu jinak uskutečňuje vlastní výzkum,jednak zobecňuje poznatky ze všech ostatních psychologických věd.
S obecnou psychologií těsně souvisejí dějiny psychologie (zkoumají vývoj psychologického myšlení od nejstarších dob) a psychologická metodologie (řeší problémy,které úzce souvisejí s pochopením metodologických přístupů nebo výzkumných projektů,teorií apod. a jejich užití v psychologii).
Psychologie osobnosti zkoumá strukturu,dynamiku a vývoj osobnosti.
A) základní psychologické vědy (disciplíny) - teoretické
B) speciální psychologické vědy - zaměřují se na konkrétní obory lidské psychiky
C) užité (aplikované) psychologické vědy
A) Základní psychologické disciplíny - obory, jejichž poznatky mají nejobecnější ráz a vystihují psych.jevy z nejzákladnějších hledisek.
Obecná psychologie zpracovává základní teoretické otázky a podává celkový psychologický obraz o člověku.K tomuto účelu jinak uskutečňuje vlastní výzkum,jednak zobecňuje poznatky ze všech ostatních psychologických věd.
S obecnou psychologií těsně souvisejí dějiny psychologie (zkoumají vývoj psychologického myšlení od nejstarších dob) a psychologická metodologie (řeší problémy,které úzce souvisejí s pochopením metodologických přístupů nebo výzkumných projektů,teorií apod. a jejich užití v psychologii).
Psychologie osobnosti zkoumá strukturu,dynamiku a vývoj osobnosti.
Libido se vyvíjí, má 3 základní periody:
: autoerotická - libido je fixováno na různé části vlastního těla
: narcistická - na celé vlastní osobě
: heterosexuální - objektem se stává jiná osoba
- výběr této osoby je incestní
(oidipovský komplex = nevědomý erotický vztah
k rodičům opačného pohlaví provázený opět
nevědomou nenávistí k rodičům stejného pohlaví)
2. dynamický
- energie je schopna se proměňovat
- libido lze měnit z aktivní formy ve formu pasivní, pudové tendence mohou
být zatlačovány do nevědomí civilizovaný člověk trpí neurózami
- teorie sublimace
- dogmatická (ostře formulovaná teorie)
- veškerá lidská aktivita je výrazem pudových nevědomých sil
- tyto pudy jsou schopny transformace, přeměnit v činnost, která narozdíl
od jejich přímého vybití je společensky akceptovatelná, vítaná a žádoucí
(činnost společností akceptovatelná vede ke vzniku např. náboženství,
filozofie...)
: narcistická - na celé vlastní osobě
: heterosexuální - objektem se stává jiná osoba
- výběr této osoby je incestní
(oidipovský komplex = nevědomý erotický vztah
k rodičům opačného pohlaví provázený opět
nevědomou nenávistí k rodičům stejného pohlaví)
2. dynamický
- energie je schopna se proměňovat
- libido lze měnit z aktivní formy ve formu pasivní, pudové tendence mohou
být zatlačovány do nevědomí civilizovaný člověk trpí neurózami
- teorie sublimace
- dogmatická (ostře formulovaná teorie)
- veškerá lidská aktivita je výrazem pudových nevědomých sil
- tyto pudy jsou schopny transformace, přeměnit v činnost, která narozdíl
od jejich přímého vybití je společensky akceptovatelná, vítaná a žádoucí
(činnost společností akceptovatelná vede ke vzniku např. náboženství,
filozofie...)
Freud vysvětluje vše pomocí teorie sublimace
- X vždy ale nemusí jít jen o lásku, sexuální záležitosti
3. strukturální
- vytváří utopický obraz duševna, které se rozpadá do 3 sfér:
: ID - je základní
- rezervoár veškerých sil, oblastí přání
- řídí se principem slasti
- obměňovat, transformovat, nikdy ne ničit
- účelem ve struktuře lidské psýché – snaží se ji ubránit od...
- prostřednictvím primárního procesu (vybití pudů)
: ego - je charakterizováno vědomými procesy (myšlení, paměť, učení)
- povrchová část ID
- důsledek zkušeností individua ve společnosti
- neřídí se principem slasti principem reality
- odnímá energii ID prostřednictvím sekundárních procesů
- Freud říká, že náš boj s pudy je marný, protože principem reality řídící
se ego, nemá vlastní energii
3. strukturální
- vytváří utopický obraz duševna, které se rozpadá do 3 sfér:
: ID - je základní
- rezervoár veškerých sil, oblastí přání
- řídí se principem slasti
- obměňovat, transformovat, nikdy ne ničit
- účelem ve struktuře lidské psýché – snaží se ji ubránit od...
- prostřednictvím primárního procesu (vybití pudů)
: ego - je charakterizováno vědomými procesy (myšlení, paměť, učení)
- povrchová část ID
- důsledek zkušeností individua ve společnosti
- neřídí se principem slasti principem reality
- odnímá energii ID prostřednictvím sekundárních procesů
- Freud říká, že náš boj s pudy je marný, protože principem reality řídící
se ego, nemá vlastní energii
Superego je oblast vědomí...
- já je vystaveno stálému diktátu superega
- superego je oblast vědomí, které se vytváří v dospívání
procesem identifikace s rodiči, nejsilnějšími vlivy
- je diktátorem, znemožňuje, abychom se chovali přirozeně
- psychické strádání
- všechny naše neurózy jsou zapříčiněny sexuálními problémy
- významný vliv podvědomí na chování člověka
- Tvarová psychologie
- typické odmítnutí Wundtovy tendence zkoumat procesy odděleně
- celek je více než součet částí
- celek představuje jinou, vyšší kvalitu
- problematika vnímání na obraze vidíme krajinu celou a ne změť čar,
slyšíme melodii, ne jednotlivé tóny
- Kognitivní psychologie
- „kognos„ = poznávat
- moderní směr
- subjektivní představa individua o objektivním světě
- subjektivní představa je podstatnější než sám objektivní svět
- superego je oblast vědomí, které se vytváří v dospívání
procesem identifikace s rodiči, nejsilnějšími vlivy
- je diktátorem, znemožňuje, abychom se chovali přirozeně
- psychické strádání
- všechny naše neurózy jsou zapříčiněny sexuálními problémy
- významný vliv podvědomí na chování člověka
- Tvarová psychologie
- typické odmítnutí Wundtovy tendence zkoumat procesy odděleně
- celek je více než součet částí
- celek představuje jinou, vyšší kvalitu
- problematika vnímání na obraze vidíme krajinu celou a ne změť čar,
slyšíme melodii, ne jednotlivé tóny
- Kognitivní psychologie
- „kognos„ = poznávat
- moderní směr
- subjektivní představa individua o objektivním světě
- subjektivní představa je podstatnější než sám objektivní svět
Behaviorismus
- názory na lidské nitro jsou součástí širšího konceptu (jsou ovlivněné sociálními, kulturními a politickými skutečnostmi v Evropě a USA)
- v USA se objevil nový psychologický směr – behaviorismus
- z angl. „behave„ = chovat věda o chování
- zde ještě odpadá prožívání, protože není zaznamenatelné, změřitelné
přístroji
J.B. Watson (1878-1920) – zakladatel behaviorismu
- odmítl introspekci (= sebepozorování, zkoumání vlastních duševních
stavů), co se odehrává v nás, není přístupné vědeckému zkoumání
- navazuje na evr.pozitivizmus a am. pragmatismus zjednodušuje je
- snaží se vyhovět potřebám individuální společnosti
I. P. Pavlov (1849-1936) - ruský behaviorista
- experimentuje se zvířaty (psy)
- v USA se objevil nový psychologický směr – behaviorismus
- z angl. „behave„ = chovat věda o chování
- zde ještě odpadá prožívání, protože není zaznamenatelné, změřitelné
přístroji
J.B. Watson (1878-1920) – zakladatel behaviorismu
- odmítl introspekci (= sebepozorování, zkoumání vlastních duševních
stavů), co se odehrává v nás, není přístupné vědeckému zkoumání
- navazuje na evr.pozitivizmus a am. pragmatismus zjednodušuje je
- snaží se vyhovět potřebám individuální společnosti
I. P. Pavlov (1849-1936) - ruský behaviorista
- experimentuje se zvířaty (psy)
Behaviorismus - teorie S-R (stimul-reakce)
- značný optimismus behavioristické teorie
- v případě, kdy nasadíme určité stimuly, dosáhneme i kýžené reakce
- lze vylepšit duševno lepším chováním
- postupně i do sociologie (aby svět byl rájem na zemi)
- mechanistickým pojímáním člověka se raný behaviorismus přiblížil mechanistickým teoriím ze starších dob
- pokus o využití v literatuře
- psycholog Skinner napsal knihu, kde se pokoušel teorii S-R aplikovat na
své hrdiny měli chudý život
teorie S-O-R (stimul-organismus-reakce)
- organismus je zprostředkující proměnná
- stimul je nezávislá proměnná
- reakce je závislá proměnná
- neobehavioristé zavádějí O činí tak teorii bohatší, strukturovanější, bližší
dalším psychologickým směrům
- v případě, kdy nasadíme určité stimuly, dosáhneme i kýžené reakce
- lze vylepšit duševno lepším chováním
- postupně i do sociologie (aby svět byl rájem na zemi)
- mechanistickým pojímáním člověka se raný behaviorismus přiblížil mechanistickým teoriím ze starších dob
- pokus o využití v literatuře
- psycholog Skinner napsal knihu, kde se pokoušel teorii S-R aplikovat na
své hrdiny měli chudý život
teorie S-O-R (stimul-organismus-reakce)
- organismus je zprostředkující proměnná
- stimul je nezávislá proměnná
- reakce je závislá proměnná
- neobehavioristé zavádějí O činí tak teorii bohatší, strukturovanější, bližší
dalším psychologickým směrům
E.C. Tolman
- naše chování (R) je závislé nejenom na S, ale že se lomí vnitřními
podmínkami organismu (2 lidé na stejný S reagují rozdílně)
- O se stává kde co (city, pudové napětí, sociální zařazení, dědičné faktory...)
výrazné rysy behaviorismu:
: bezbřehý, pedagogický optimismus
: přesvědčení, že každé individuum je vychovatelné žádoucím způsobem
(jen mu předestřít nejvhodnější stimuly)
: je příliš naivní (psychologii pěstovat, abychom vychovali to, co si přejeme)
behaviorismus přispěl ke: zvědečtění psychologie
: rozvoji experimentů (nalézat S)
: prohloubení poznatků o lidské duševno
- optimistický behaviorismus se odlišuje od evropské psychoanalýzy
podmínkami organismu (2 lidé na stejný S reagují rozdílně)
- O se stává kde co (city, pudové napětí, sociální zařazení, dědičné faktory...)
výrazné rysy behaviorismu:
: bezbřehý, pedagogický optimismus
: přesvědčení, že každé individuum je vychovatelné žádoucím způsobem
(jen mu předestřít nejvhodnější stimuly)
: je příliš naivní (psychologii pěstovat, abychom vychovali to, co si přejeme)
behaviorismus přispěl ke: zvědečtění psychologie
: rozvoji experimentů (nalézat S)
: prohloubení poznatků o lidské duševno
- optimistický behaviorismus se odlišuje od evropské psychoanalýzy
Psychoanalýza
- na prožívání individua behaviorismus rezignoval
- to, jaký budeme, určují dědičné faktory, které jsou fixovány před narozením
- vnější skutečnosti pouze poskytují pole pro rozehrání daných faktorů
S. Freud (1859-1939) – zakladatel psychoanalýzy
- chápe problematiku lidského duševna krajně deterministicky
- vytváří model – determinace má 3 základní aspekty:
1. ekonomický
- Freud říká, že každý člověk disponuje určitým kvantem ps. energie, kterou
investuje tak, že jeho určitými částmi obsahuje jednotlivé životní pochody
a vazby vůčei objektům
- lidská psychika je tak uzavřeným energetickým systémem (lze uplatnit
zákon o zachování energie)
- nejzákladnější energie m poskytuje libido (= sexuální pud už od
kojeneckého věku)
- při životních situacích se projevují jisté funkce libidiozního charakteru
(např. sací), které mají sexuální povahu
- to, jaký budeme, určují dědičné faktory, které jsou fixovány před narozením
- vnější skutečnosti pouze poskytují pole pro rozehrání daných faktorů
S. Freud (1859-1939) – zakladatel psychoanalýzy
- chápe problematiku lidského duševna krajně deterministicky
- vytváří model – determinace má 3 základní aspekty:
1. ekonomický
- Freud říká, že každý člověk disponuje určitým kvantem ps. energie, kterou
investuje tak, že jeho určitými částmi obsahuje jednotlivé životní pochody
a vazby vůčei objektům
- lidská psychika je tak uzavřeným energetickým systémem (lze uplatnit
zákon o zachování energie)
- nejzákladnější energie m poskytuje libido (= sexuální pud už od
kojeneckého věku)
- při životních situacích se projevují jisté funkce libidiozního charakteru
(např. sací), které mají sexuální povahu
b) Chování
b)chování - souhrn vnějších projevů člověka,aktivity,které mohou být pozorovány jinou
osobou nebo zachyceny měřícími přístroji
- není možné bez prožívání
- z chování člověka usuzujeme na jeho prožívání a osobní vlastnosti
-pod aktivitou jedince,označovanou jako jeho chování,rozumíme:
1.reakce -nejjednodušší,vrozené projevy chování,zahrnující nepodmíněné reflexy a instinkty (např.trhnutí rukou při popálení)
2.odpovědi -založené na individuální zkušenosti (na vědomostech,návycích,zvycích)
3.jednání -představují uvědoměle vykonávaná činnost,na níž se podílejí psychické funkce a vlastnosti osobnosti
4.vnější výrazy -změny tváře (zčervenání,blednutí,mimika),vegetativní změny (zrychlení,zpomalení dechu,pulsu,pocení…),pantomimiku (gestikulace,ustrnutí při strachu…)
osobou nebo zachyceny měřícími přístroji
- není možné bez prožívání
- z chování člověka usuzujeme na jeho prožívání a osobní vlastnosti
-pod aktivitou jedince,označovanou jako jeho chování,rozumíme:
1.reakce -nejjednodušší,vrozené projevy chování,zahrnující nepodmíněné reflexy a instinkty (např.trhnutí rukou při popálení)
2.odpovědi -založené na individuální zkušenosti (na vědomostech,návycích,zvycích)
3.jednání -představují uvědoměle vykonávaná činnost,na níž se podílejí psychické funkce a vlastnosti osobnosti
4.vnější výrazy -změny tváře (zčervenání,blednutí,mimika),vegetativní změny (zrychlení,zpomalení dechu,pulsu,pocení…),pantomimiku (gestikulace,ustrnutí při strachu…)
5. Řeč -její obsahovou i formální stránku ...
5.řeč -její obsahovou i formální stránku (tzv.verbální chování)
-spontánní ch. - vystupuje samočinně,bez vnějších podnětů (např.rozhodnutí vstát )
-reaktivní ch. - v důsledku působení vnějšího podnětu (např.žák vstane na výzvu učitele)
-operativní ch. - souhrn aktivity člověka při vykonávání úkolu (např.určování diagnózy)
-rozlišujeme chování:1)expresivní - bezprostřední výraz prožívání (např.skákání radostí)
2)adaptivní - je v rozporu se skutečným prožíváním
- přizpůsobeno okolnostem (např.potlačení smutku,hněvu)
-tzv.psychická regulace chování - chování se řídí jevy prožívání
-chování je nejen výsledkem prožívání,ale i výsledkem nevědomých pohnutek (např.zapomenutých zážitků z dětství,potlačené touhy,přání,instinkt) = nevědomí
Úkolem psychologie je zkoumat zákonitosti a mechanismy vzniku,utváření a průběhu lidského prožívání a chování.Popisovat,třídit,vysvětlovat a dané poznatky využívat k utváření psychiky (osobnosti) člověka,ke zdokonalování lidské činnosti,k hlubšímu pochopení a zlepšení mezilidských vztahů.
-spontánní ch. - vystupuje samočinně,bez vnějších podnětů (např.rozhodnutí vstát )
-reaktivní ch. - v důsledku působení vnějšího podnětu (např.žák vstane na výzvu učitele)
-operativní ch. - souhrn aktivity člověka při vykonávání úkolu (např.určování diagnózy)
-rozlišujeme chování:1)expresivní - bezprostřední výraz prožívání (např.skákání radostí)
2)adaptivní - je v rozporu se skutečným prožíváním
- přizpůsobeno okolnostem (např.potlačení smutku,hněvu)
-tzv.psychická regulace chování - chování se řídí jevy prožívání
-chování je nejen výsledkem prožívání,ale i výsledkem nevědomých pohnutek (např.zapomenutých zážitků z dětství,potlačené touhy,přání,instinkt) = nevědomí
Úkolem psychologie je zkoumat zákonitosti a mechanismy vzniku,utváření a průběhu lidského prožívání a chování.Popisovat,třídit,vysvětlovat a dané poznatky využívat k utváření psychiky (osobnosti) člověka,ke zdokonalování lidské činnosti,k hlubšímu pochopení a zlepšení mezilidských vztahů.
Předmětem psychologie je všímání ...
-předmětem psychologie je všímání si psychických jevů člověka,charakteru,zájmu,
temperamentu
Vývoj psychologie
- kořeny ve filozofii
- období předvědecké (filozofové a teologové, R.Descartes – vědomí) a období psychologie jako samostatné vědy
1. Téma duše
- nauka o duši
- antické Řecko – 2 principy: a) síla oživující tělo, b) podstata čl. dávající životu smysl
- Platón – duše vězněna v těle, její pravý život až mimo něj
- Aristoteles – „staň se čím jsi!“
- Augustin – „Stal jsem se sám sobě otázkou.“ (Vyznání), „Chci poznat Boha a duši.“
2. Téma vědomí
- Descartes [Dekart] – přechod od duše k vědomým myšlenkovým pochodům, vědomí
- Locke /lok/ - introspekce (zkoumání toho, co probíhá v mysli čili vědomí, „nic není v mysli (intelektu), co nebylo dříve ve smyslech.“
temperamentu
Vývoj psychologie
- kořeny ve filozofii
- období předvědecké (filozofové a teologové, R.Descartes – vědomí) a období psychologie jako samostatné vědy
1. Téma duše
- nauka o duši
- antické Řecko – 2 principy: a) síla oživující tělo, b) podstata čl. dávající životu smysl
- Platón – duše vězněna v těle, její pravý život až mimo něj
- Aristoteles – „staň se čím jsi!“
- Augustin – „Stal jsem se sám sobě otázkou.“ (Vyznání), „Chci poznat Boha a duši.“
2. Téma vědomí
- Descartes [Dekart] – přechod od duše k vědomým myšlenkovým pochodům, vědomí
- Locke /lok/ - introspekce (zkoumání toho, co probíhá v mysli čili vědomí, „nic není v mysli (intelektu), co nebylo dříve ve smyslech.“
Psychologické směry
přírodovědně orientovaná psychologie
W.Wundt - zveřejnil program vědecké psychologie
- spojuje darwinismus a pozitivizmus ve fyziologickou psychologii
(která prosazuje experimentální přístup)
- r.1879 zakládá první laboratoř experimentální psychologie
- zkoumá vnímání, myšlení odděleně X tvarová psychologie říká, že první,
čeho bychom si měli všímat je
celek, pak až jeho části)
psychofyzický paralelismus
- nechal se ovlivnit filozofií R. Descarta (1596-1650) a jeho
dualismem (rozdíl mezi duchem a tělem)
- děje nervové a psychologické jsou rozdílné
- potom se mělo za to, že mají úzkou souvislost ve vztahu interakce
(psychologickou soustavu ovlivňují nervové děje)
W.Wundt - zveřejnil program vědecké psychologie
- spojuje darwinismus a pozitivizmus ve fyziologickou psychologii
(která prosazuje experimentální přístup)
- r.1879 zakládá první laboratoř experimentální psychologie
- zkoumá vnímání, myšlení odděleně X tvarová psychologie říká, že první,
čeho bychom si měli všímat je
celek, pak až jeho části)
psychofyzický paralelismus
- nechal se ovlivnit filozofií R. Descarta (1596-1650) a jeho
dualismem (rozdíl mezi duchem a tělem)
- děje nervové a psychologické jsou rozdílné
- potom se mělo za to, že mají úzkou souvislost ve vztahu interakce
(psychologickou soustavu ovlivňují nervové děje)
PSYCHOLOGIE
1. PŘEDMĚT, CÍLE, VÝVOJ, ODVĚTVÍ, SMĚRY A PŘÍSTUPY V PSYCHOLOGIE
Psychologie je poměrně mladá věda - její historie trvá jedno století Christian Wolff – použil v 18.stol pro nauku o duši název psychologie, 1732 Psychologia empirica..Za historický mezník ve vývoji psychologie se pokládá rok 1879,kdy založil Wilhelm Wundt na univerzitě v Lipsku psychologickou laboratoř.To byl počátek psychologie jako samostatné vědy. 1. mezinárodní sjezd psychologů v Paříži roku 1889
Název psychologie vznikl spojením dvou řeckých slov - psyché (duše) a logos (učení,nauka).Je to věda o psychice,o duševních jevech.V užším slova smyslu lze psychologii definovat jako vědu o lidském prožívání a chování.
Psychologii rozdělujeme na:1) laickou - uvažování bez průpravy o sobě i ostatních lidech
2) narativní - uplatňována spisovateli v literárních dílech,poučuje o situacích a rozměrech duše,Dostojevskij-Zločin a trest,filmy (horory,akční),počítačové hry
Psychologie je poměrně mladá věda - její historie trvá jedno století Christian Wolff – použil v 18.stol pro nauku o duši název psychologie, 1732 Psychologia empirica..Za historický mezník ve vývoji psychologie se pokládá rok 1879,kdy založil Wilhelm Wundt na univerzitě v Lipsku psychologickou laboratoř.To byl počátek psychologie jako samostatné vědy. 1. mezinárodní sjezd psychologů v Paříži roku 1889
Název psychologie vznikl spojením dvou řeckých slov - psyché (duše) a logos (učení,nauka).Je to věda o psychice,o duševních jevech.V užším slova smyslu lze psychologii definovat jako vědu o lidském prožívání a chování.
Psychologii rozdělujeme na:1) laickou - uvažování bez průpravy o sobě i ostatních lidech
2) narativní - uplatňována spisovateli v literárních dílech,poučuje o situacích a rozměrech duše,Dostojevskij-Zločin a trest,filmy (horory,akční),počítačové hry
3) Vědeckou
- odborná
- vědecká psychologie se tímto předmětem zabývá soustavně,koncepčně a kriticky (nesmí podlehnout předsudkům,pravdivé poznání člověka,používá důkazy a argumenty)
- vytváří a používá terminologii
- rozvíjí své teorie
- buduje systém metod a strategií
-psychické (duševní) jevy:
a)prožívání - vnitřní duševní život člověka (procesy,stavy a vlastnosti)
- to,co si člověk sám uvědomuje ze svého duševního života
- ovlivňuje chování člověka
-psychické procesy -poznávací (vnímání,myšlení a paměť),motivační
-psychické stavy -emoce,aktivizace organismu
-psychické vlastnosti
- vědecká psychologie se tímto předmětem zabývá soustavně,koncepčně a kriticky (nesmí podlehnout předsudkům,pravdivé poznání člověka,používá důkazy a argumenty)
- vytváří a používá terminologii
- rozvíjí své teorie
- buduje systém metod a strategií
-psychické (duševní) jevy:
a)prožívání - vnitřní duševní život člověka (procesy,stavy a vlastnosti)
- to,co si člověk sám uvědomuje ze svého duševního života
- ovlivňuje chování člověka
-psychické procesy -poznávací (vnímání,myšlení a paměť),motivační
-psychické stavy -emoce,aktivizace organismu
-psychické vlastnosti
Prevence sociálně patologických jevů :
. šikana
. drogy
. záškoláctví
. napadení učitele
- feminizace ve školství (v učitelské profesi)
MŠ – ženy – muži = 90,4% – 1,6%
ZŠ – 82,9% - 17,7%
VŠ – 30,6% - 69,4%
- důvody – VŠ – postavení, prestiž
PRAVIDLA PRO FUNGOVÁNÍ VE SKUPINĚ
Rozlišení přístupů k dětem mladšího školního věku.
Mladší školní věk
Pravidlům se spíše jen učí. Pojmenovávají jevů, objevují pocity jiných, buduje se empatie.
Vedeme děti spíše formou řízeného rozhovoru s navozujícími otázkami, které se týkají pocitů dítěte.
Buď tady
Jsi rád mezi dětmi? Máš rád, kdy se Ti ostatní děti věnují? Jaké hry s nimi nejraději hraješ?
. drogy
. záškoláctví
. napadení učitele
- feminizace ve školství (v učitelské profesi)
MŠ – ženy – muži = 90,4% – 1,6%
ZŠ – 82,9% - 17,7%
VŠ – 30,6% - 69,4%
- důvody – VŠ – postavení, prestiž
PRAVIDLA PRO FUNGOVÁNÍ VE SKUPINĚ
Rozlišení přístupů k dětem mladšího školního věku.
Mladší školní věk
Pravidlům se spíše jen učí. Pojmenovávají jevů, objevují pocity jiných, buduje se empatie.
Vedeme děti spíše formou řízeného rozhovoru s navozujícími otázkami, které se týkají pocitů dítěte.
Buď tady
Jsi rád mezi dětmi? Máš rád, kdy se Ti ostatní děti věnují? Jaké hry s nimi nejraději hraješ?
Urči si cíle a směřuj k nim
S mladšími děti stanovujeme cíle společně a velmi nenásilně. Malé děti takové kategorie jako jsou cíle, ještě nedokáží formálně zařadit.
Navozující otázky, formou příběhů.
Hraj fér
Pocity při porušení pravidel (aktér i účastník). Reakce okolí, empatie.
Hraj bezpečně
Otázky, jaké nehody se váš už staly? Informace (základní znalost i první pomoci).
Starej se o sobe a ostatní
Zapojení osamocených dětí do hry, pomoc ostatním při nesnázích, odstranění bloků.
Jdi dál
Udobření, omluva, odpuštění.
Starší školní věk a zralejší děti, mládež i dospěli
Motivace
Je velmi důležitá pro spuštění diskuse o pravidlech. Velmi vhodné je použít různé legendy
Navozující otázky, formou příběhů.
Hraj fér
Pocity při porušení pravidel (aktér i účastník). Reakce okolí, empatie.
Hraj bezpečně
Otázky, jaké nehody se váš už staly? Informace (základní znalost i první pomoci).
Starej se o sobe a ostatní
Zapojení osamocených dětí do hry, pomoc ostatním při nesnázích, odstranění bloků.
Jdi dál
Udobření, omluva, odpuštění.
Starší školní věk a zralejší děti, mládež i dospěli
Motivace
Je velmi důležitá pro spuštění diskuse o pravidlech. Velmi vhodné je použít různé legendy
Diferenciace
• Výkonová – nižší stupeň povinný
- střední stupeň – motiv. k četbě
- vyšší stupeň – motiv. k hlubšímu studiu
• Zájmová
• Časová
Trendy
- moderní vzdělávací kurikulární reforma (pracovalo se na ní v 90. letech 20.stol.)
- průřezová témata
- klíčová kompetence
- NVP, RVP, PV, ZV, SV, ŠVP
- ŠVP dává školám možnost zvolit si svoji koncepci v rámci RVP
Autoevaluace – sebehodnocení
- změna pojetí práce inspektora (inspirace ve Skotsku, Anglii, Nizozemí)
- školy – výroční zpráva a její proměna v autoevaluační zprávu – důvody, výhody
- metaevaluace – inspekce bude hodnotit vlastní hodnocení školy
- střední stupeň – motiv. k četbě
- vyšší stupeň – motiv. k hlubšímu studiu
• Zájmová
• Časová
Trendy
- moderní vzdělávací kurikulární reforma (pracovalo se na ní v 90. letech 20.stol.)
- průřezová témata
- klíčová kompetence
- NVP, RVP, PV, ZV, SV, ŠVP
- ŠVP dává školám možnost zvolit si svoji koncepci v rámci RVP
Autoevaluace – sebehodnocení
- změna pojetí práce inspektora (inspirace ve Skotsku, Anglii, Nizozemí)
- školy – výroční zpráva a její proměna v autoevaluační zprávu – důvody, výhody
- metaevaluace – inspekce bude hodnotit vlastní hodnocení školy
Integrace
- handicapovaných žáků, obvykle (nikoli slepých, hluchoněmých, oligofreniků, apod. )
- žáků se specifickými poruchami učení
- žáků z minoritních národnostních skupin
Spolupráce rodiny a školy
- rodiče přebírají zodpovědnost za výběr školy pro své dítě – nepřímo se tím účastní selekce kvality na trhu škol
- rodiče spolupracují se školou na výchově dětí, nenechávají všechnu zodpovědnost na škole
- rodiče se spolupodílejí v radě školy na rozhodování o strategických a koncepčních záměrech školy
- rodiče mohou pomáhat škole v zajišťování účast v projektech školy, na školním výletě apod.)
Otevřená škola – škola se otevírá vnějšímu světu
- dny otevřených dveří
- škola o sobě poskytuje veřejně údaje a pracuje na své image
- škola organizuje mezinárodní výměny
- žáků se specifickými poruchami učení
- žáků z minoritních národnostních skupin
Spolupráce rodiny a školy
- rodiče přebírají zodpovědnost za výběr školy pro své dítě – nepřímo se tím účastní selekce kvality na trhu škol
- rodiče spolupracují se školou na výchově dětí, nenechávají všechnu zodpovědnost na škole
- rodiče se spolupodílejí v radě školy na rozhodování o strategických a koncepčních záměrech školy
- rodiče mohou pomáhat škole v zajišťování účast v projektech školy, na školním výletě apod.)
Otevřená škola – škola se otevírá vnějšímu světu
- dny otevřených dveří
- škola o sobě poskytuje veřejně údaje a pracuje na své image
- škola organizuje mezinárodní výměny
Škola spolupracuje s partnery školy...
- škola spolupracuje s partnery školy – úředníci ministerstva, jiní zřizovatelé školy (církev, soukromý podnikatel), inspektoři, odborná veřejnost(odborné praxe, odborné diskuze, organizace seminářů, apod.), rodiče, zahraniční partneři, …
- škola organizuje kroužky, kde mohou působit jak kmenoví učitelé a vychovatelé školy, tak i pronajímatelé
- škola pořádá společenské akce pro své žáky i pro jejich rodiče a ostatní přátelé školy
Rovnost příležitostí ke vzdělávání
(Amerika – James Coleman z Univerzity of Chicago, kniha Quality and Achievement in Education, 1990)
- Problémy – autoreprodukce vzdělání (stejný dosažený stupeň jako mají rodiče)
- Sociální inkluze (podpora žáků a student§ ze sociálně znevýhodněného prostředí)
- stipendia pro VŠ studenty
Další trendy
- celoživotní vzdělávání
- pravomoce a zodpovědnost školy i mimoškolních organizací stále stoupá (ředitel si vybírá učitele sám, nemusí mu to nikdo schvalovat, … )
- škola organizuje kroužky, kde mohou působit jak kmenoví učitelé a vychovatelé školy, tak i pronajímatelé
- škola pořádá společenské akce pro své žáky i pro jejich rodiče a ostatní přátelé školy
Rovnost příležitostí ke vzdělávání
(Amerika – James Coleman z Univerzity of Chicago, kniha Quality and Achievement in Education, 1990)
- Problémy – autoreprodukce vzdělání (stejný dosažený stupeň jako mají rodiče)
- Sociální inkluze (podpora žáků a student§ ze sociálně znevýhodněného prostředí)
- stipendia pro VŠ studenty
Další trendy
- celoživotní vzdělávání
- pravomoce a zodpovědnost školy i mimoškolních organizací stále stoupá (ředitel si vybírá učitele sám, nemusí mu to nikdo schvalovat, … )
Organizace vyučování:
• Dopoledne:
- dvouhodinové hlavní vyučování (epochy, epochální vyučování)
- pořádají slavnosti – každý týden, menší - každý měsíc velké a významné dny
- následují učební a opakovací předměty (cizí jazyky)
• Odpoledne:
- umělecká a praktická zaměstnání
JENSKÝ PLÁN
- Peter Petersen (1884-1952)
- Silné sociální a etické hledisko (kmenové skupiny)
- Týdenní pracovní plán – otevřenost výchovného systému inovací
Kmenová skupina = heterogenní skupina, hl. úkol učitele je vytvářet klima, aby starší dokázali pomáhat mladším – opakují si při tom učivo (9tiletý cyklus)
FREINETOVSKÁ PEDAGOGIKA
• Célesin Freinet (1896-1966)
• Vzájemná spolupráce učitelů
- dvouhodinové hlavní vyučování (epochy, epochální vyučování)
- pořádají slavnosti – každý týden, menší - každý měsíc velké a významné dny
- následují učební a opakovací předměty (cizí jazyky)
• Odpoledne:
- umělecká a praktická zaměstnání
JENSKÝ PLÁN
- Peter Petersen (1884-1952)
- Silné sociální a etické hledisko (kmenové skupiny)
- Týdenní pracovní plán – otevřenost výchovného systému inovací
Kmenová skupina = heterogenní skupina, hl. úkol učitele je vytvářet klima, aby starší dokázali pomáhat mladším – opakují si při tom učivo (9tiletý cyklus)
FREINETOVSKÁ PEDAGOGIKA
• Célesin Freinet (1896-1966)
• Vzájemná spolupráce učitelů
Hlavní principy:
- začlenění okolního světa do školního života a práce
- práce je těžištěm všech činností
- děti i učitelé mohou vyjadřovat své myšlenky a city
- klade se důraz na rozvoj individuální odpovědnosti
- demokratické hledání rozhodnutí
- spolupráce a pracovní orientace učitelů
- žáci jsou aktivováni, mohou vydávat školní časopis….
DALTONSKÝ PLÁN
• Helena Parkhurstová (1885-1973)
• 1. škola v Massachusetts 1920
• Hlavní principy: - princip svobody,
- princip samostatnosti
- princip spolupráce
• Penzum: Plán práce (smlouva, mounthly, assignment, weekly, period, daily unit)
Daltonské prostředky:
• Tabule – slouží pro jednoduchý přehled splněných úkolů
• Grafy – žákovské graf. karty
- učitelovi registry
- karty ředitele školy
- práce je těžištěm všech činností
- děti i učitelé mohou vyjadřovat své myšlenky a city
- klade se důraz na rozvoj individuální odpovědnosti
- demokratické hledání rozhodnutí
- spolupráce a pracovní orientace učitelů
- žáci jsou aktivováni, mohou vydávat školní časopis….
DALTONSKÝ PLÁN
• Helena Parkhurstová (1885-1973)
• 1. škola v Massachusetts 1920
• Hlavní principy: - princip svobody,
- princip samostatnosti
- princip spolupráce
• Penzum: Plán práce (smlouva, mounthly, assignment, weekly, period, daily unit)
Daltonské prostředky:
• Tabule – slouží pro jednoduchý přehled splněných úkolů
• Grafy – žákovské graf. karty
- učitelovi registry
- karty ředitele školy
Společné záměry alter. Škol:
• Kritika běžných škol (tělesné tresty, malá individualita jedince, málo názornosti…)
• Obrat k antropologii dítěte (zájmy dítěte jsou nadřazeny zájmům společnosti)
• Utváření kolektivních a spol. schopností a výchova ke vzájemné solidaritě
• Samoregulovatelné získávání zkušeností
• Emociální a soc. cíle jsou nadřazeny kognitivním (poznávacím) cílům
• Výkonnost je definována dítětem (dítě zvládá, na co stačí, každé dítě dosahuje maxima v učení
• Neuznávají strnulé učební plány, předměty a třídy
• Integrují do výchovy i rodiče
Námitky proti alter. vzdělávání:
• Nehistorický postup (neověřený)
• Alter. Školy odvádějí pozornost od inovace běžné školy
• Nejsou tu propojeny subjektivní cíle a objektivní požadavky společnosti
• Cíle jsou jen všeobecné a soustřeďují se jen na opozici veřejných škol
• Nejasnost zaměření
• Neomezený optimismus a důvěra ve schopnosti samostatného vývoje dítěte
• Naprostá opozice i vůči autoritě, disciplíně, kontrole
• Obrat k antropologii dítěte (zájmy dítěte jsou nadřazeny zájmům společnosti)
• Utváření kolektivních a spol. schopností a výchova ke vzájemné solidaritě
• Samoregulovatelné získávání zkušeností
• Emociální a soc. cíle jsou nadřazeny kognitivním (poznávacím) cílům
• Výkonnost je definována dítětem (dítě zvládá, na co stačí, každé dítě dosahuje maxima v učení
• Neuznávají strnulé učební plány, předměty a třídy
• Integrují do výchovy i rodiče
Námitky proti alter. vzdělávání:
• Nehistorický postup (neověřený)
• Alter. Školy odvádějí pozornost od inovace běžné školy
• Nejsou tu propojeny subjektivní cíle a objektivní požadavky společnosti
• Cíle jsou jen všeobecné a soustřeďují se jen na opozici veřejných škol
• Nejasnost zaměření
• Neomezený optimismus a důvěra ve schopnosti samostatného vývoje dítěte
• Naprostá opozice i vůči autoritě, disciplíně, kontrole
Realita:
• Mnohé z programů alt. Škol užívají i veřejné školy, mnohé principy lze na veř. školách realizovat (spolupráce s rodinou)
• Málo učitelů ví o snahách reformních pedagogů s ohledem na spol. požadavky škol, nebo tyto snahy znají, ale neřídí se jimi
MONTESSORI PEDAGOGIKA
- Maria Montessori - italská lékařka (1870-1952)
- Výchovný systém orientovaný na ranou výchovu dítěte - ISCED 0
- „Normalizace“ ve výchově – podporovat „normální“ výchovu dítěte
- Učitel – průvodce, tvůrce podnětného prostředí
- Didaktický materiál se zabudovanou chybou
Aktivizační cyklus činnosti:
- Fáze zacvičení, hledání – typickými projevy jsou příprava a neklid
- Fáze velké práce. Zde e jedná o trvalejší upoutání pozornosti při aktivním zacházení s materiály
- Fáze kontemplace, čili „přemýšlivá přestávka“ - dítě má čas zpracovat své pokroky v tvořivosti a učení
= za 1 den se má alespoň jednou projít celým cyklem (všemi fázemi)
• Málo učitelů ví o snahách reformních pedagogů s ohledem na spol. požadavky škol, nebo tyto snahy znají, ale neřídí se jimi
MONTESSORI PEDAGOGIKA
- Maria Montessori - italská lékařka (1870-1952)
- Výchovný systém orientovaný na ranou výchovu dítěte - ISCED 0
- „Normalizace“ ve výchově – podporovat „normální“ výchovu dítěte
- Učitel – průvodce, tvůrce podnětného prostředí
- Didaktický materiál se zabudovanou chybou
Aktivizační cyklus činnosti:
- Fáze zacvičení, hledání – typickými projevy jsou příprava a neklid
- Fáze velké práce. Zde e jedná o trvalejší upoutání pozornosti při aktivním zacházení s materiály
- Fáze kontemplace, čili „přemýšlivá přestávka“ - dítě má čas zpracovat své pokroky v tvořivosti a učení
= za 1 den se má alespoň jednou projít celým cyklem (všemi fázemi)
Základní obory:
• Cvičení praktického (denního) života
• Smyslový materiál
• Řeč – učení básniček, výuka angličtiny …
• Matematika
• Kosmická výchova – vlastivěda, zeměpis …
WALDORFSKÁ PEDAGOGIKA
• Rudolf Steiner (1861- 1925) ISCED 1,2
- Východisko: antroposofie (duchovní život novověkého člověka, cíl člověka = dospět ke svému duchovnímu já
- Šestitýdenní epochy – uzavřené tematické celky
Výchovné cykly ve Waldorfské pedagogice:
• 1. 7let – fyzické zrození, napodobování příkladů (vychovatel působí jen svým příkladem bez napomínání a výzev)
• 2. 7let – výměna zubů chápána jako narození (tzv. těla obraznosti nebo éterického těla) – spojeno s pamětí
- nerozumí tomu, na čem se cvičí (verše,písně…)-následování autority – bezprostřední vzor – vytváří se svědomí, zvyky a sklony, ovládání temperamentu
- následování a uznání autority – sebenalezení dítěte – jistota a důvěra v život
3. 7let …………..
• Smyslový materiál
• Řeč – učení básniček, výuka angličtiny …
• Matematika
• Kosmická výchova – vlastivěda, zeměpis …
WALDORFSKÁ PEDAGOGIKA
• Rudolf Steiner (1861- 1925) ISCED 1,2
- Východisko: antroposofie (duchovní život novověkého člověka, cíl člověka = dospět ke svému duchovnímu já
- Šestitýdenní epochy – uzavřené tematické celky
Výchovné cykly ve Waldorfské pedagogice:
• 1. 7let – fyzické zrození, napodobování příkladů (vychovatel působí jen svým příkladem bez napomínání a výzev)
• 2. 7let – výměna zubů chápána jako narození (tzv. těla obraznosti nebo éterického těla) – spojeno s pamětí
- nerozumí tomu, na čem se cvičí (verše,písně…)-následování autority – bezprostřední vzor – vytváří se svědomí, zvyky a sklony, ovládání temperamentu
- následování a uznání autority – sebenalezení dítěte – jistota a důvěra v život
3. 7let …………..
Vlastnosti učitele:
- vřelý, chápavý, přátelský, odpovědný, soustavný (nejprve zkušenosti z praxe a poté k tomu přidat novou zkušenost, obnova příprav na vyučování), vynalézavost, nadšení,….
Výchovné styly:
Autoritativní – hl. ve fázi vývoje dítěte od narození do puberty: láskyplné vedení s jasným vymezením pravidel, které dodávají smysl, aniž jsou diskutovány
Autokratický – demagogicky předepsaná pravidla, nediskutují se, není přítomna orientace na žáka a jeho potřeby, takovýto učitel si často nevěří nebo je v pokročilé fázi vedoucí k vyhoření
Demokratický – hl. ve fázích puberty a adolescence: společná tvorba jasných a smysluplných pravidel s důrazem na jejich dodržování
Liberální – příliš volný, nenastavuje jasná pravidla …
RODINA
Kdo jsou rodiče:
- Biologičtí rodiče
- Pěstouni
- Adoptivní rodiče
- Členové širší rodiny
- Vychovatelé v dětských domovech?
Výchovné styly:
Autoritativní – hl. ve fázi vývoje dítěte od narození do puberty: láskyplné vedení s jasným vymezením pravidel, které dodávají smysl, aniž jsou diskutovány
Autokratický – demagogicky předepsaná pravidla, nediskutují se, není přítomna orientace na žáka a jeho potřeby, takovýto učitel si často nevěří nebo je v pokročilé fázi vedoucí k vyhoření
Demokratický – hl. ve fázích puberty a adolescence: společná tvorba jasných a smysluplných pravidel s důrazem na jejich dodržování
Liberální – příliš volný, nenastavuje jasná pravidla …
RODINA
Kdo jsou rodiče:
- Biologičtí rodiče
- Pěstouni
- Adoptivní rodiče
- Členové širší rodiny
- Vychovatelé v dětských domovech?
Problémová rodina – co dělat, když se setkáme s dítětem z této rodiny?
• Diagnostika
• Krizová intervence
• Spolupráce s rodinou
• Vyhledání oprávněného odborníka (soc. pracovník, pracovník PPP …)
• Monitoring vývoje situace
• Přijetí dítěte, povzbuzení
Problémové typy výchovy v rodině (J.Pelikán)
• Výchova typu nepřijetí
• Projektivní „hypersocializující“
• Egocentrické
• Autokratická
• Liberální
Styly výchovy podle D. Fontany
• Autoritativní – přijímající x reagující – na dítě vyžadující a ovládající
• Autoritářský – odmítající x nereagující – na dítě vyžadující a ovládající
• Shovívavý - přijímající x reagující – na dítě nevyžadující a neovládající
• Zanedbávající - odmítající x nereagující – na dítě nevyžadující a neovládající
• Krizová intervence
• Spolupráce s rodinou
• Vyhledání oprávněného odborníka (soc. pracovník, pracovník PPP …)
• Monitoring vývoje situace
• Přijetí dítěte, povzbuzení
Problémové typy výchovy v rodině (J.Pelikán)
• Výchova typu nepřijetí
• Projektivní „hypersocializující“
• Egocentrické
• Autokratická
• Liberální
Styly výchovy podle D. Fontany
• Autoritativní – přijímající x reagující – na dítě vyžadující a ovládající
• Autoritářský – odmítající x nereagující – na dítě vyžadující a ovládající
• Shovívavý - přijímající x reagující – na dítě nevyžadující a neovládající
• Zanedbávající - odmítající x nereagující – na dítě nevyžadující a neovládající
KLASICKÉ ALTERNATIVNÍ VÝCHOVNÉ SYSTÉMY ANEB REFORMNÍ HNUTÍ VE VÝCHOVĚ
Kdy začaly vznikat?
• 1.vlna: Reformní pedagogika v myšlenkách J.J. Rousseaua, J. Locka, F. Pestalozziho, L. Tolstého
• 2. vlna: J. Dewey a jeho progresivní výchova orientovaná na činnost a propojení s praxí
• Samostatné projekty konec 19. stol. a zač. 20. stol. (Montessori, Waldorfská pedagogika, Jenský plán …)
• Moderní alternativní přístupy (Step by step, Dokážu to!, Začít spolu, …)
Důležité pojmy:
• Pedocentrismus = dítě středem výchovy
• Pragmatismus = výchova pro život
• Learning-by-doing = učení se činnosti
• Konekcionalismus = nabalování činností a poznatků
• Hnutí nové výchovy (kon. 19.stol.)
• Reformní výchova x Alternativní výchovné systémy x Inovující se škola
Hlavní myšlenky:
1. Svoboda pro spojování teorie s praxí, učení a práce, školy a všedního dne
2. Sebeorganizace a samospráva zúčastněných
3. Sebeurčení a sociální zodpovědnost (spolupráce jednotlivců mezi sebou)
4. Rovnoprávnost ve výchově chlapců a dívek
• 1.vlna: Reformní pedagogika v myšlenkách J.J. Rousseaua, J. Locka, F. Pestalozziho, L. Tolstého
• 2. vlna: J. Dewey a jeho progresivní výchova orientovaná na činnost a propojení s praxí
• Samostatné projekty konec 19. stol. a zač. 20. stol. (Montessori, Waldorfská pedagogika, Jenský plán …)
• Moderní alternativní přístupy (Step by step, Dokážu to!, Začít spolu, …)
Důležité pojmy:
• Pedocentrismus = dítě středem výchovy
• Pragmatismus = výchova pro život
• Learning-by-doing = učení se činnosti
• Konekcionalismus = nabalování činností a poznatků
• Hnutí nové výchovy (kon. 19.stol.)
• Reformní výchova x Alternativní výchovné systémy x Inovující se škola
Hlavní myšlenky:
1. Svoboda pro spojování teorie s praxí, učení a práce, školy a všedního dne
2. Sebeorganizace a samospráva zúčastněných
3. Sebeurčení a sociální zodpovědnost (spolupráce jednotlivců mezi sebou)
4. Rovnoprávnost ve výchově chlapců a dívek
Učitel ve škole se potýká s kázní ...
- učitel ve škole se potýká s kázní svých často ještě 30 žáků ve třídě a se systémem 45 minutových hodin menší množství účastníků a jiné dělení času – podle potřeby aktivit a zájmu účastníků
- prostředkem výchovy jsou odměny a tresty, kterých je používáno relativně pravidelně - téměř nebo úplně (u dospělých) chybí tresty; obvykle jich není potřeba z výše zmíněných důvodů
Pedagog
Učitel, sociální pedagog a pracovník, trenér, vedoucí kroužku, vedoucí na táboře, atd.
Co má umět
• Koncipovat obsah výchovně-vzdělávací oblasti
• Zvolit prostředky, které vedou k předání obsahu, cíle výchovy
• Diagnostikovat (problémy s učením, poruchy chování, atd.)
• Vyhodnotit výsledky své činnosti
• Analyzovat sám sebe
- prostředkem výchovy jsou odměny a tresty, kterých je používáno relativně pravidelně - téměř nebo úplně (u dospělých) chybí tresty; obvykle jich není potřeba z výše zmíněných důvodů
Pedagog
Učitel, sociální pedagog a pracovník, trenér, vedoucí kroužku, vedoucí na táboře, atd.
Co má umět
• Koncipovat obsah výchovně-vzdělávací oblasti
• Zvolit prostředky, které vedou k předání obsahu, cíle výchovy
• Diagnostikovat (problémy s učením, poruchy chování, atd.)
• Vyhodnotit výsledky své činnosti
• Analyzovat sám sebe
Přehodnocení cílů ...
• Přehodnocení cílů (pokud jsme je neodhadli při plánování správně
• Příprava generae (podle dnešních norem demokratické společnosti, dodržení pravidel)
• Jít příkladem (co řekneme, tak platí, splníme sliby)
• Neustále sebevzdělávání (novodobý pedagog se musí potýkat s novými dokumenty vzdělávání – Bílá kniha, RVP – teoreticky to musí sepsat a pak ověření v praxi.
UČITEL
Faktory ovlivňující celkovou osobnost učitele:
• Vlastnosti
• Citová stabilita
• Postoje
• Vyučovací styl
• Náplň vyučovací jednotky (- zajímavost = udržení pozornosti)
• Rozmanitost ve výuce
• Odolnost vůči stresu
Kdo je dobrý učitel:
• Je zde mnoho proměnných: věk dětí, velikost třídy, typ předmětu, povaha dětí,
introvertní učitel x extravertní děti a naopak …
• Očekávání: měl by rozvíjet osobnost nebo znalostní stránku
• Zobecnění téměř není možné
• Interakční analýza (Flandersonova snímková interakce učitel x žák/žáci
• Příprava generae (podle dnešních norem demokratické společnosti, dodržení pravidel)
• Jít příkladem (co řekneme, tak platí, splníme sliby)
• Neustále sebevzdělávání (novodobý pedagog se musí potýkat s novými dokumenty vzdělávání – Bílá kniha, RVP – teoreticky to musí sepsat a pak ověření v praxi.
UČITEL
Faktory ovlivňující celkovou osobnost učitele:
• Vlastnosti
• Citová stabilita
• Postoje
• Vyučovací styl
• Náplň vyučovací jednotky (- zajímavost = udržení pozornosti)
• Rozmanitost ve výuce
• Odolnost vůči stresu
Kdo je dobrý učitel:
• Je zde mnoho proměnných: věk dětí, velikost třídy, typ předmětu, povaha dětí,
introvertní učitel x extravertní děti a naopak …
• Očekávání: měl by rozvíjet osobnost nebo znalostní stránku
• Zobecnění téměř není možné
• Interakční analýza (Flandersonova snímková interakce učitel x žák/žáci
m) Všeobecný přehled
m) Všeobecný přehled
n) Nadšení
o) Multikulturní problémy
Otevřenost k jiným kulturám, jejich zvyklostem, tradicím, atd.
p) Odpovědnost, spolehlivost
q) Smysl pro humor
r) Svéráznost, rozhodnost
Volnočasový pedagog jako „terapeut“
• Blahodárné působení autentického lidského vztahu
• Podpora sebevědomí jedinců
• Žádoucí změna sebepojetí
• Nalezení sebe sama a svého místa v životě
• Převzetí odpovědnosti za vlastní růst
• Nalezení smyslu života
• Nárůst radosti a štěstí v životě jedince
n) Nadšení
o) Multikulturní problémy
Otevřenost k jiným kulturám, jejich zvyklostem, tradicím, atd.
p) Odpovědnost, spolehlivost
q) Smysl pro humor
r) Svéráznost, rozhodnost
Volnočasový pedagog jako „terapeut“
• Blahodárné působení autentického lidského vztahu
• Podpora sebevědomí jedinců
• Žádoucí změna sebepojetí
• Nalezení sebe sama a svého místa v životě
• Převzetí odpovědnosti za vlastní růst
• Nalezení smyslu života
• Nárůst radosti a štěstí v životě jedince
Tabulka 1. Vybraná specifika práce školních pedagogů a pedagogů ve volném čase
Školní učitel/pedagog Volnočasový pedagog
disponuje velmi omezenými časovými možnostmi pro individuální práci s dětmi, zaměřenou na jejich osobnostní růst času pro působení na osobnostní růst je mnohem více; jedná-li se o dlouhodobé působení, prostor je téměř neomezený
učitel se musí vyrovnávat s povinností zprostředkovat veškeré znalosti a dovednosti obsažené v kurikulu; sleduje tak i jiné cíle než volnočasový pedagog věnuje se aktivitám týkajícím se daného oboru a přitom se může lépe a častěji koncentrovat na růst jedince
často musí spoléhat na vnější motivaci, kterou pro žáka sám připravuje a v něm podněcuje jedinec přichází (obvykle) vnitřně motivován k činnosti, odpadá namáhavé budování vnitřní motivace
tlak hodnocení na žáky zmenšuje prostor pro budování důvěry mezi žáky a učitelem (např.: milý učitel hodnotí negativně) hodnocení je nahrazeno absolutním přijetím osobnosti jedince, důvěra vzniká přirozeným způsobem
škola je stále ještě vnímána jako ‚práce‘ a povinnost; učitel jako nositel autority a zadavatel povinných úkolů; často se vyskytuje strach ze školy a odmítání aktivita ve volném čase je dobrovolná, je možné z ní kdykoli odstoupit; proto chybí strach a odmítání
disponuje velmi omezenými časovými možnostmi pro individuální práci s dětmi, zaměřenou na jejich osobnostní růst času pro působení na osobnostní růst je mnohem více; jedná-li se o dlouhodobé působení, prostor je téměř neomezený
učitel se musí vyrovnávat s povinností zprostředkovat veškeré znalosti a dovednosti obsažené v kurikulu; sleduje tak i jiné cíle než volnočasový pedagog věnuje se aktivitám týkajícím se daného oboru a přitom se může lépe a častěji koncentrovat na růst jedince
často musí spoléhat na vnější motivaci, kterou pro žáka sám připravuje a v něm podněcuje jedinec přichází (obvykle) vnitřně motivován k činnosti, odpadá namáhavé budování vnitřní motivace
tlak hodnocení na žáky zmenšuje prostor pro budování důvěry mezi žáky a učitelem (např.: milý učitel hodnotí negativně) hodnocení je nahrazeno absolutním přijetím osobnosti jedince, důvěra vzniká přirozeným způsobem
škola je stále ještě vnímána jako ‚práce‘ a povinnost; učitel jako nositel autority a zadavatel povinných úkolů; často se vyskytuje strach ze školy a odmítání aktivita ve volném čase je dobrovolná, je možné z ní kdykoli odstoupit; proto chybí strach a odmítání
Tvůrčí přístup jedince ...
• Tvůrčí přístup jedince k volnému času (obejde se bez organizované formy)
• Informovanost jedince o možných způsobech prožívání volného času
• Cíle, které jedinec sleduje
• Schopnost jedince a jeho talenty
• Současná životní situace ovlivňující jeho dlouhodobé prožívání (dlouhodobé působení)
• Nálada (krátkodobé působení)
• Náklonnost jedince k činnostem skupinovým nebo samostatným
Často zapomínáme dále na
• Doporuční známých, přátel
• Kvalita lektora
o Umění naslouchat
o Autenticita
o Přijetí
o Klientský osobní přístup
• Informovanost jedince o možných způsobech prožívání volného času
• Cíle, které jedinec sleduje
• Schopnost jedince a jeho talenty
• Současná životní situace ovlivňující jeho dlouhodobé prožívání (dlouhodobé působení)
• Nálada (krátkodobé působení)
• Náklonnost jedince k činnostem skupinovým nebo samostatným
Často zapomínáme dále na
• Doporuční známých, přátel
• Kvalita lektora
o Umění naslouchat
o Autenticita
o Přijetí
o Klientský osobní přístup
Volnočasový pedagog a jeho profil
a) Specializace
Vyjadřovat odbornost v oboru, který budeme vést. Víme, jak předávat zkušenosti, vědomosti. Stanovení a dosažení cílů.
b) Názorová otevřenost
c) Hluboká empatie
d) Silná sociální inteligence
e) Znalost „lidské duše“
Umět pomoci lidem, pochválit je, atd.
f) Autenticita lidské bytosti
g) Kreativita
Tvůrčí jedince.
h) Rétorika
Dokázat promluvit k lidem, podle prostor, atd.
i) Přirozená autorita
Nenutit k ní jedince, měl by si ji získat sám.
i) Flexibilita
k) Improvizace
l) Zdatnost
Duševní i fyzická – záleží na zaměření aktivity.
Vyjadřovat odbornost v oboru, který budeme vést. Víme, jak předávat zkušenosti, vědomosti. Stanovení a dosažení cílů.
b) Názorová otevřenost
c) Hluboká empatie
d) Silná sociální inteligence
e) Znalost „lidské duše“
Umět pomoci lidem, pochválit je, atd.
f) Autenticita lidské bytosti
g) Kreativita
Tvůrčí jedince.
h) Rétorika
Dokázat promluvit k lidem, podle prostor, atd.
i) Přirozená autorita
Nenutit k ní jedince, měl by si ji získat sám.
i) Flexibilita
k) Improvizace
l) Zdatnost
Duševní i fyzická – záleží na zaměření aktivity.
Pojmy
Pedagog
Edukátor
Facilitátor = usnadňovatel
Vychovatel
Funkce výchovy
1) Ochranná, preventivní
2) Poznávací
3) Rozvoj osobnosti (socializační)
4) Normativní (kulturní)
5) Další vzdělávání
FUNKCE VOLNÉHO ČASU
Klasické/Tradiční
Tyto funkce stále platí, řadíme k jim ještě moderní.
a) Kompenzace
Až 90% lidí má pracovní život jako nevhodný, frustruje je. Kompenzace z pracovního vytížení.
b) Konteplace
Člověk má čas sám pro sebe, přemýšlení o sobě.
c) Komunicace
Žádoucí komunikace – sami ji chceme.
Edukátor
Facilitátor = usnadňovatel
Vychovatel
Funkce výchovy
1) Ochranná, preventivní
2) Poznávací
3) Rozvoj osobnosti (socializační)
4) Normativní (kulturní)
5) Další vzdělávání
FUNKCE VOLNÉHO ČASU
Klasické/Tradiční
Tyto funkce stále platí, řadíme k jim ještě moderní.
a) Kompenzace
Až 90% lidí má pracovní život jako nevhodný, frustruje je. Kompenzace z pracovního vytížení.
b) Konteplace
Člověk má čas sám pro sebe, přemýšlení o sobě.
c) Komunicace
Žádoucí komunikace – sami ji chceme.
d) Smysluplné využití volného času
d) Smysluplné využití volného času
Vzdělání, sport, atd.
e) Rekreace pro práci
Biologická funkce – znovu obnovení sil.
Moderní/Postrmoderní
a) Seberealizace
b) Hedonická
c) „Ne“smyslná konzumace
Tento volný čas není pro nás přínosem, trávíme jej třeba kvůli někomu-
d) Smysluplná konzumace
Odreagování, smysluplné trávení, přináší nám nějaké pozitivum.
e) Změna sebepojetí
Terapeutická funkce
Faktory ovlivňující výběr aktivit pro volný čas
• Nabídka aktivit v daném místě (obec, region, město)
• Finanční dostupnost
• Míra aktivity a pasivity jedince
• Věk jedince
Vzdělání, sport, atd.
e) Rekreace pro práci
Biologická funkce – znovu obnovení sil.
Moderní/Postrmoderní
a) Seberealizace
b) Hedonická
c) „Ne“smyslná konzumace
Tento volný čas není pro nás přínosem, trávíme jej třeba kvůli někomu-
d) Smysluplná konzumace
Odreagování, smysluplné trávení, přináší nám nějaké pozitivum.
e) Změna sebepojetí
Terapeutická funkce
Faktory ovlivňující výběr aktivit pro volný čas
• Nabídka aktivit v daném místě (obec, region, město)
• Finanční dostupnost
• Míra aktivity a pasivity jedince
• Věk jedince
ZÁKLADNÍ POJMY
Výchovní systém, dělí se na 4 složky.
1) Cíle výchovy
Co chceme s jedincem dělat. K tomu potřebujeme 3 stupně cílů. Ty jsou sepsány v Bílé knize, RVP (různých stupňů) a jejich další struktury (ŠPV).
Konkrétní jedná se o určení třídy, přednášky, atd.
2) Podmínky výchovy
Každý jedinec je osobnost. Podmínky můžeme dělit na
a) Vnitřní = např. poruchy učení, genetika, zdravotní stav, atd.
b) Vnější = např. hluk, prostředí, čas, světlo, atd.
3) Prostředky výchovy
Třída, místnost, instituce = mít se kde vzdělávat. Patří sem škola, rodina, volnočasové organizace, obsahy vzdělávání (curriculum).
Metody = jakým způsobem se vědy předávají (didaktika).
Organizace a formy vyučování.
Odměny a tresty
4) Výsledky výchovy
Mají se rovnat cílů, jedná se o jejich naplnění. Evaluace (hodnocení) výsledků.
Pojmosloví
ISCED = mezinárodní stupnice indikálů (tvz. stupnice). Viz. obr.
1) Cíle výchovy
Co chceme s jedincem dělat. K tomu potřebujeme 3 stupně cílů. Ty jsou sepsány v Bílé knize, RVP (různých stupňů) a jejich další struktury (ŠPV).
Konkrétní jedná se o určení třídy, přednášky, atd.
2) Podmínky výchovy
Každý jedinec je osobnost. Podmínky můžeme dělit na
a) Vnitřní = např. poruchy učení, genetika, zdravotní stav, atd.
b) Vnější = např. hluk, prostředí, čas, světlo, atd.
3) Prostředky výchovy
Třída, místnost, instituce = mít se kde vzdělávat. Patří sem škola, rodina, volnočasové organizace, obsahy vzdělávání (curriculum).
Metody = jakým způsobem se vědy předávají (didaktika).
Organizace a formy vyučování.
Odměny a tresty
4) Výsledky výchovy
Mají se rovnat cílů, jedná se o jejich naplnění. Evaluace (hodnocení) výsledků.
Pojmosloví
ISCED = mezinárodní stupnice indikálů (tvz. stupnice). Viz. obr.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)