Domácí a institucionální pece z psychologického hlediska
institucionální péče
- klient dostane veškerou péči, dodržování režimu, stálý dohled, při problémech — ihned zasáhnout, možnost programu pro klienty, spojení s vrstevníky
- je finančně dostupná, platba se vyvíjí podle výše důchodu, pokud na to člověk nemá, děti za něj odpovídají
- výzdoba velmi důležitá barevnost, květiny
- zmenšují se pokoje a to přispívá k intimnímu prostředí
- ticho - dává pocit opuštění, musí být tlumený ruch - zvuky z ulice, sídliště
- pozor na dohadování personálu před klientem
- zabezpečit kousek soukromí - zástěny
- na pokojích by měli být osoby, které mají blízké zájmy, povolání rodinné vztahy a prostředí
- problémem jsou chrápající klienti - dávat je lidem, kteří mají silný spánek nebo k hluchým lidem
- problematika návštěv v institucionální péči - vždy oceňovat snahu, že přišli
- dát najevo, že nás druhý zajímá
- každý zákaz vyvážit nějakým doporučením
- poučit návštěvu, jak s klientem mluvit a dávat najevo pochopení pro jejich starost
domácí péče
- výhodou je své prostředí, využití pečovatelské služby- postará se, pocit svobody, zde lépe snáší bolest a méně podléhá strachu a depresi
- pocit bezpečí, přítomnost členů rodiny uklidňuje i hodně rozptyluje
- pro dítě výchovné středisko (péče o člena rodiny)
- lepší psychická připravenost (bezmocnost, utrpení o ohrožení patří k realitě života), pro jeho život - bude vědět, jek se to dělá, řeší
Temperament
Temperament
- patří do dynamických vlastností
temperament - souhrn vlastností určující dynamiku a intenzitu celého prožívání a chování osobnosti
-jak je člověk rychlý. líný, svižný
Hippokrates 4.stol. př.n.l.
krev = sangvinik
žluč = cholerik
sliz = flegmatik
černá žluč = melancholik
typ - určitá konstalace vrozených vlastností (trvalejší a obecnější) vystupující v celku osobnosti tak silně, že určují psych. obsah
typologie - sestavení vzoru osobnosti do určitých skupin, podle převažujících dynamických vlastností
- jednotliví typologie jsou sestaveny na základě různých hledisek
1) Kretchmerova typologie - vztah mezi stavbou těla a její vztah k psychice konstituční typ
podle stavby těla:
astenik hubený, vižle
picknic - silná stavba těla, pohodář
atlet sportovní postava
= somatotyp + typy charakteru
schizoidní typ - uzavřený, složitý, nepřístupný, astenik
cykloptymní typ - přátelský, otevřený, společenský, veselý, důvěřivý, (maniodepresivní), piknik
viskózní typ - bez problémů, těžkopádný, umírněný, vyrovnaný, atletik
- patří do dynamických vlastností
temperament - souhrn vlastností určující dynamiku a intenzitu celého prožívání a chování osobnosti
-jak je člověk rychlý. líný, svižný
Hippokrates 4.stol. př.n.l.
krev = sangvinik
žluč = cholerik
sliz = flegmatik
černá žluč = melancholik
typ - určitá konstalace vrozených vlastností (trvalejší a obecnější) vystupující v celku osobnosti tak silně, že určují psych. obsah
typologie - sestavení vzoru osobnosti do určitých skupin, podle převažujících dynamických vlastností
- jednotliví typologie jsou sestaveny na základě různých hledisek
1) Kretchmerova typologie - vztah mezi stavbou těla a její vztah k psychice konstituční typ
podle stavby těla:
astenik hubený, vižle
picknic - silná stavba těla, pohodář
atlet sportovní postava
= somatotyp + typy charakteru
schizoidní typ - uzavřený, složitý, nepřístupný, astenik
cykloptymní typ - přátelský, otevřený, společenský, veselý, důvěřivý, (maniodepresivní), piknik
viskózní typ - bez problémů, těžkopádný, umírněný, vyrovnaný, atletik
Temperament
2) Fredova typologie - u dětí studoval poruchy
a) orálně - erotický typ - v raném dětství nedošlo k uspokojení sacího reflexu
- závislost na rodičích nebo jiných lidech, celková nezralost osobnosti, pesimismus
b) análně - erotický - nedodržování hygienických návyků, příliš velká pozornost hyg. návykům, paličatost, lakota, agresivnost
c) falický typ - veškerá pozornost byla zaměřena na dítě
- zaměřen na sebe, narcismus, exhibicionista, náladovost
3) C.G. Jung spojení mezi city a myšlením se projevuje ve vztahu k sobě samému a vnějšímu světu
introverze - vyhledává samotu, nedá se ovlivnit, přemýšlí
extroverze - společenský, naštve se
4) Eysenk
- extroverze - introvert - I+S, I+N
- extrovert - E+S, E+N
- neuroticismus - stabilní
- neurotická
5) Pavlovova typologie
- skutečný základ rozdílů mezi typy ve vlastnostech nervové soustavy a to v síle vzruchu a útlumu
- temperament je podmíněn typem vyšší nervové činnosti
- u člověka je temperament výsledkem vrozených vlastností, vlivu výchovy a sebevýchovy
podle vztahu mezi 1. a 2. sik. soustavu:
2.s.s. - reakce na obsah slov 1 .s.s - reakce na způsob jakým ti to řekne
umělecký typ - převaha 1 .s.s.
myslitelský typ převaha 2.s.s.
střední typ vyrovnanost 1. a 2. soustavy
a) orálně - erotický typ - v raném dětství nedošlo k uspokojení sacího reflexu
- závislost na rodičích nebo jiných lidech, celková nezralost osobnosti, pesimismus
b) análně - erotický - nedodržování hygienických návyků, příliš velká pozornost hyg. návykům, paličatost, lakota, agresivnost
c) falický typ - veškerá pozornost byla zaměřena na dítě
- zaměřen na sebe, narcismus, exhibicionista, náladovost
3) C.G. Jung spojení mezi city a myšlením se projevuje ve vztahu k sobě samému a vnějšímu světu
introverze - vyhledává samotu, nedá se ovlivnit, přemýšlí
extroverze - společenský, naštve se
4) Eysenk
- extroverze - introvert - I+S, I+N
- extrovert - E+S, E+N
- neuroticismus - stabilní
- neurotická
5) Pavlovova typologie
- skutečný základ rozdílů mezi typy ve vlastnostech nervové soustavy a to v síle vzruchu a útlumu
- temperament je podmíněn typem vyšší nervové činnosti
- u člověka je temperament výsledkem vrozených vlastností, vlivu výchovy a sebevýchovy
podle vztahu mezi 1. a 2. sik. soustavu:
2.s.s. - reakce na obsah slov 1 .s.s - reakce na způsob jakým ti to řekne
umělecký typ - převaha 1 .s.s.
myslitelský typ převaha 2.s.s.
střední typ vyrovnanost 1. a 2. soustavy
Dospělost mladá, střední
lidé vstupující do manželství by měly mít stejné požadavky o vztahu
1) stejné životní hodnoty a cíle
2) podobné životní zkušenosti stejný stupeň osobní zralosti
a) princip volby podle podobnosti
b) princip volby na základě doplňování
větší šanci na úspěšné manželství mají
1) ti co pocházejí z podobného rodinného prostředí
2) co mají bližší vzdělání
3) podobné cíle a hodnoty
4) malý věkový rozdíl mezi sebou
partneři v manželství by si měly
a) podporovat
b) přizpůsobovat na vzájem
c) společně zvládat problémy
d) dobrý emoční vztah
RODIČOVSTVÍ
- vznikají nové city a to z hlediska partnerského a vstupu dítěte do rodiny
- cit mateřský a otcovský: mít někoho kdo mě potřebuje aje na mě závislí, mít někoho o koho se mohu starat, mají vizi otevřené budoucnosti - výchova dítěte, jeho vývoj, radost a trable
- těhotenství je záležitostí ženy, muž se na tom nepodílí, ten pomáhá ženě na vytvoření dobré psychiky
-důležitou roly zde hraje rozvod
- v dnešní společnosti běžné, každý (1 ‚5)druhý par se rozvádí
- potřeba plně zvážit, rodiče mají mít morální odpovědnost
- žádná doba pro rozvod není dobrá (2 roky vznikají charakterové vlastnosti, předškolní a školní věk změny v sociálním postavením, puberta vyrovnávání se, adolescence přeházení rolí, dospělý brání viny na sebe)
- dospělý by si měly uvědomit, že přestávají být manželé, ale ne rodiči, těmi zůstávají
- I člověk, který není ženatý a nemá dítě může prožít Šťastný život, má jen posunuté hodnoty oproti ženatému rodiči a potřeby nahradí jinými.
1) stejné životní hodnoty a cíle
2) podobné životní zkušenosti stejný stupeň osobní zralosti
a) princip volby podle podobnosti
b) princip volby na základě doplňování
větší šanci na úspěšné manželství mají
1) ti co pocházejí z podobného rodinného prostředí
2) co mají bližší vzdělání
3) podobné cíle a hodnoty
4) malý věkový rozdíl mezi sebou
partneři v manželství by si měly
a) podporovat
b) přizpůsobovat na vzájem
c) společně zvládat problémy
d) dobrý emoční vztah
RODIČOVSTVÍ
- vznikají nové city a to z hlediska partnerského a vstupu dítěte do rodiny
- cit mateřský a otcovský: mít někoho kdo mě potřebuje aje na mě závislí, mít někoho o koho se mohu starat, mají vizi otevřené budoucnosti - výchova dítěte, jeho vývoj, radost a trable
- těhotenství je záležitostí ženy, muž se na tom nepodílí, ten pomáhá ženě na vytvoření dobré psychiky
-důležitou roly zde hraje rozvod
- v dnešní společnosti běžné, každý (1 ‚5)druhý par se rozvádí
- potřeba plně zvážit, rodiče mají mít morální odpovědnost
- žádná doba pro rozvod není dobrá (2 roky vznikají charakterové vlastnosti, předškolní a školní věk změny v sociálním postavením, puberta vyrovnávání se, adolescence přeházení rolí, dospělý brání viny na sebe)
- dospělý by si měly uvědomit, že přestávají být manželé, ale ne rodiči, těmi zůstávají
- I člověk, který není ženatý a nemá dítě může prožít Šťastný život, má jen posunuté hodnoty oproti ženatému rodiči a potřeby nahradí jinými.
Dospělost mladá, střední
PRÁCE
- se odráží vlastnosti sebe regulační a společenské vztahy
- nutná je spokojenost, protože proniká do celého života
- v různých procesích různé typy lidí
- naplňuje většinu dne a má velký vliv na psychiku jedince
-motivační síly pro pracovní činnost
-u každého člověka jiný poměr motivačních sil,
1 )získat vnější hmotné prostředky
- osamostatnění, užívání, ekonomická nezávislost z ní ale časem vzniká ekonomická závislost (uživení rodiny)
2)pomáhat druhým
- cítit užitečnost své práce, chápat její smysluplnost, je prospěšná
3)uskutečňuje sou osobní dispozici
- mé schopnosti, talent na něco, zájem o něco, temperament
4)najít přátelské kontakty
- zajímaví a pozitivní kontakt s lidmi, navázání nových vztahů
-po práci je nutný i odpočinek
- workholik nepodává tak dobré výkony
- měl by vyvažovat s pracovní činností
- odpočinek a) fyzický či b) aktivní
- je i a) aktivní b) pasivní (jen přijímám a nic nevydávám) c) střídání různých činností
- náplň volného času záleží na osobních vlastnostech a věku člověka
STŘEDNÍ DOSPĚLOST 30,32 — 46,48
-je stejná jako mladá dospělost + přibývání zkušeností a citové vyrovnanosti
- se odráží vlastnosti sebe regulační a společenské vztahy
- nutná je spokojenost, protože proniká do celého života
- v různých procesích různé typy lidí
- naplňuje většinu dne a má velký vliv na psychiku jedince
-motivační síly pro pracovní činnost
-u každého člověka jiný poměr motivačních sil,
1 )získat vnější hmotné prostředky
- osamostatnění, užívání, ekonomická nezávislost z ní ale časem vzniká ekonomická závislost (uživení rodiny)
2)pomáhat druhým
- cítit užitečnost své práce, chápat její smysluplnost, je prospěšná
3)uskutečňuje sou osobní dispozici
- mé schopnosti, talent na něco, zájem o něco, temperament
4)najít přátelské kontakty
- zajímaví a pozitivní kontakt s lidmi, navázání nových vztahů
-po práci je nutný i odpočinek
- workholik nepodává tak dobré výkony
- měl by vyvažovat s pracovní činností
- odpočinek a) fyzický či b) aktivní
- je i a) aktivní b) pasivní (jen přijímám a nic nevydávám) c) střídání různých činností
- náplň volného času záleží na osobních vlastnostech a věku člověka
STŘEDNÍ DOSPĚLOST 30,32 — 46,48
-je stejná jako mladá dospělost + přibývání zkušeností a citové vyrovnanosti
Dospělost mladá, střední
Dospělost mladá, střední
MLADÁ DOSPĚLOST 20 -30,32
Uvádí základní znaky
1) dosažení konečné velikosti
2) plné vykonávání životních činností - milenecký, rodičovský, manželský, pracovní, společenský.. . dosahují vrcholu
3) je dosažení takové zkušenosti,aby člověk mohl samostatně vykonávat základní funkce a úlohy(za nikým neběhá za rady)- vlivem zkušeností a vyzráním os.
tělesný vývoj
- je dokončen, vrcholu nabývají fyzické síly
- od 26 let se začíná organismus opotřebovávat
psychické poznávací procesy
vnímání
- na smyslových orgánech dochází od 26 let k tzv. involučním změnám (= zpětný chod, degenerativní změny vyvolané stářím)
- mění se chuť, hmat ... nahrazují to zkušeností, vyvozují z ní
- zesiluje výběrovost, pregnantnost, apercepce, která je obzvláště detailnější vlivem prostředí, figura a pozadí
představování
- paměťové, kterých má dospělý člověk
- hromady
- fantazijní: dochází ke snížení denního snění na minimum (třeba trochu zanechat) kreativní tvořivé pomáhající v řešení problému
myšlení
- využití všech myšlenkových operací, pokud je toho jedinec schopen
- největší váha na logickém a tvořivém myšlení - charakter rychlosti, nového způsobu, snadnosti a malé námahy
- je to období myšlenkové dynamiky z bojem za prosazení vlastního názoru paměť
- dosahuje největší kapacity (díky položení základu 20 let) tzv. dočasné spoje procvičování
- logická
- úmyslná a neúmyslná je vyvážená
- dlouhodobá paměť převažuje nad krátkodobou
- stálé procvičování paměti (společenské hry, zaměstnání, koníčky, křížovky) řeč
- se stabilizuje a upravuje se slovní zásoba
- vulgární výrazy člověk používá, ale ví kdy je správné je nepoužít
- začíná zkracování vět, vlivem myšlení je přesnější a rychlejší
MLADÁ DOSPĚLOST 20 -30,32
Uvádí základní znaky
1) dosažení konečné velikosti
2) plné vykonávání životních činností - milenecký, rodičovský, manželský, pracovní, společenský.. . dosahují vrcholu
3) je dosažení takové zkušenosti,aby člověk mohl samostatně vykonávat základní funkce a úlohy(za nikým neběhá za rady)- vlivem zkušeností a vyzráním os.
tělesný vývoj
- je dokončen, vrcholu nabývají fyzické síly
- od 26 let se začíná organismus opotřebovávat
psychické poznávací procesy
vnímání
- na smyslových orgánech dochází od 26 let k tzv. involučním změnám (= zpětný chod, degenerativní změny vyvolané stářím)
- mění se chuť, hmat ... nahrazují to zkušeností, vyvozují z ní
- zesiluje výběrovost, pregnantnost, apercepce, která je obzvláště detailnější vlivem prostředí, figura a pozadí
představování
- paměťové, kterých má dospělý člověk
- hromady
- fantazijní: dochází ke snížení denního snění na minimum (třeba trochu zanechat) kreativní tvořivé pomáhající v řešení problému
myšlení
- využití všech myšlenkových operací, pokud je toho jedinec schopen
- největší váha na logickém a tvořivém myšlení - charakter rychlosti, nového způsobu, snadnosti a malé námahy
- je to období myšlenkové dynamiky z bojem za prosazení vlastního názoru paměť
- dosahuje největší kapacity (díky položení základu 20 let) tzv. dočasné spoje procvičování
- logická
- úmyslná a neúmyslná je vyvážená
- dlouhodobá paměť převažuje nad krátkodobou
- stálé procvičování paměti (společenské hry, zaměstnání, koníčky, křížovky) řeč
- se stabilizuje a upravuje se slovní zásoba
- vulgární výrazy člověk používá, ale ví kdy je správné je nepoužít
- začíná zkracování vět, vlivem myšlení je přesnější a rychlejší
Dospělost mladá, střední
emoce a sociální vztahy
- by měli být ustálené, neměly by být prudké citové výlevy
- jsou závisle na temperamentu
- je to období kdy vznikají nové city a to uzavřením manželstvím a početím dítěte
- pokud má člověk dobrý intimní vztah s partnerem + pracovní místo uspokojení, dobrá vize do budoucna
MANŽELSTVÍ
- vznikají nové city, uspokojování potřeb, štěstí, já sama něco buduje spolu s partnerem
pokud je manželství ve spokojeném vztahu
1. dává do smysl minulosti
2. dává to smysl přítomnosti
3. dává to smysl otevřené budoucnosti
důvody vzniku manželství (jsou ovlivněny vývojem jedince)
1. potřeba intimního emočního soužití - láska,vztah,sex,prožitek,který mě naplní
2. mít děti a prožívat s nimi vývoj a radost
3. uspokojování svých potřeb a potřeb partnera, potřeba něco mít a společně něco budovat
možnosti nefunkčnosti manželství
l.věk - mladí lidé, malá pravděpodobnost udržení
- po 35 letech je malá pravděpodobnost udržení, špatné hledání kompromisu, mají zafixované chování
2.rychlé bydlení ve společné domácnosti
- vztah se nevyvíjí, vše na sebe naházejí, manželství se má vyvíjet postupně
3.závislost na rodičích
4.citová sobeckost - já! Chci ‚ já musím, hraje roly většinou jedináček, vymodlené dítě, očekávané, chtěné
5 nezodpovědnost - týká se hlavně ekonomické stránky, dodržování slibů, nedodržování času...
6.nucené manželství
- by měli být ustálené, neměly by být prudké citové výlevy
- jsou závisle na temperamentu
- je to období kdy vznikají nové city a to uzavřením manželstvím a početím dítěte
- pokud má člověk dobrý intimní vztah s partnerem + pracovní místo uspokojení, dobrá vize do budoucna
MANŽELSTVÍ
- vznikají nové city, uspokojování potřeb, štěstí, já sama něco buduje spolu s partnerem
pokud je manželství ve spokojeném vztahu
1. dává do smysl minulosti
2. dává to smysl přítomnosti
3. dává to smysl otevřené budoucnosti
důvody vzniku manželství (jsou ovlivněny vývojem jedince)
1. potřeba intimního emočního soužití - láska,vztah,sex,prožitek,který mě naplní
2. mít děti a prožívat s nimi vývoj a radost
3. uspokojování svých potřeb a potřeb partnera, potřeba něco mít a společně něco budovat
možnosti nefunkčnosti manželství
l.věk - mladí lidé, malá pravděpodobnost udržení
- po 35 letech je malá pravděpodobnost udržení, špatné hledání kompromisu, mají zafixované chování
2.rychlé bydlení ve společné domácnosti
- vztah se nevyvíjí, vše na sebe naházejí, manželství se má vyvíjet postupně
3.závislost na rodičích
4.citová sobeckost - já! Chci ‚ já musím, hraje roly většinou jedináček, vymodlené dítě, očekávané, chtěné
5 nezodpovědnost - týká se hlavně ekonomické stránky, dodržování slibů, nedodržování času...
6.nucené manželství
Adolescence
inteligence
- je obecná - obecná schopnost řešit problémy a začíná se vyvíjet specifická ‚ která umožňuje orientaci ve speciálních problémech - souvisí s oblastí rozvojem zájmů
- je nutno podněcovat
- se dělí na tu která směřuje k a) humanitním vědám a b) přírodním a technickým vědám -jsou rozděleny v různých poměrech
řeč
- člověk má v tomto období největší výřečnost až ukecanost
- mění se obsah komunikace, je závažnější, hlubší, tvořivější, intimnější
- začátky prodlužování vět a začíná se používat více abstraktních pojmů a poznatků, používání vložených slov, superlativů
sociální vztahy
- dochází k rozvoji všech vztahů, který byly v pubertě
- stále více zesiluje odpoutávání od rodičů a hledání intimního vztahu
- vztahy k vrstevníkům jsou nejméně kritické než k mladším či starším generacím
specifické vývojové problémy dospívajících
1.rozpor mezi fyzickou x sociální, psychickou zralostí
- mladiství je fyzicky plně vyvinut, ale psychicky a sociálně ještě ne - není schopen řešit všechny problémy jako dospělý (citový neklid a bouře, kritičnost, pojetí své vlastní osobnosti)
2.rozpor mezi rolí a statutem
- každý člověk hraje v životě určité role
- statut: je jak nás společnost chápe mou roly, které určuje postavení ve společnosti + soubor práv a povinnosti které k ni patří
3.rozpor mezi hodnotami mladé a starší generace
- má představa o trávení víkendu je jiná, než mé mamky
4.rozpor mezi hodnotami rodiny a vnější společnosti
- doma mě učily, že mám všude zdravit a v krámu mě prodavačka nepozdraví
- je obecná - obecná schopnost řešit problémy a začíná se vyvíjet specifická ‚ která umožňuje orientaci ve speciálních problémech - souvisí s oblastí rozvojem zájmů
- je nutno podněcovat
- se dělí na tu která směřuje k a) humanitním vědám a b) přírodním a technickým vědám -jsou rozděleny v různých poměrech
řeč
- člověk má v tomto období největší výřečnost až ukecanost
- mění se obsah komunikace, je závažnější, hlubší, tvořivější, intimnější
- začátky prodlužování vět a začíná se používat více abstraktních pojmů a poznatků, používání vložených slov, superlativů
sociální vztahy
- dochází k rozvoji všech vztahů, který byly v pubertě
- stále více zesiluje odpoutávání od rodičů a hledání intimního vztahu
- vztahy k vrstevníkům jsou nejméně kritické než k mladším či starším generacím
specifické vývojové problémy dospívajících
1.rozpor mezi fyzickou x sociální, psychickou zralostí
- mladiství je fyzicky plně vyvinut, ale psychicky a sociálně ještě ne - není schopen řešit všechny problémy jako dospělý (citový neklid a bouře, kritičnost, pojetí své vlastní osobnosti)
2.rozpor mezi rolí a statutem
- každý člověk hraje v životě určité role
- statut: je jak nás společnost chápe mou roly, které určuje postavení ve společnosti + soubor práv a povinnosti které k ni patří
3.rozpor mezi hodnotami mladé a starší generace
- má představa o trávení víkendu je jiná, než mé mamky
4.rozpor mezi hodnotami rodiny a vnější společnosti
- doma mě učily, že mám všude zdravit a v krámu mě prodavačka nepozdraví
Výkonové vlastnosti osobnosti
Výkonové vlastnosti osobnosti
Vlohy - anatomicko - fyziologické zvláštnosti, vrozené
schopnost - rozvinutá vloha, vlastnost osobnosti, která je předpokladem pro úspěšné vykonávání nějaké činnosti
- osobnost se liší z hlediska schopností jak kvalitně, snadno a rychle tu činnost vykonávají za stejných podmínek
- předpoklad pro vykonání určité činnosti
stupně a druhy schopností:
nadání
talent
genialita
schopnost, rychlost, kvalita
- obecné schopnosti tvoří základ pro inteligenci
inteligence
a) obecná — schopnost řešit obecné problémy
b) speciální specifická
= souhrn rozumových schopností, obecná schopnost řešit problém
IQ = inteligenční kvocient
IQ = rozum: fyzický věk. 100
Gausova křivka rozložení stupňů inteligence v populaci
- inteligence je dědičně podmíněna, ale má na ní vliv výchova a prostředí
je závislá na:
dědičnosti
prostředí - podmětné, množství a různost
výchova - cílevědomé a záměrné působení na jedince
oligofrenie - snížení rozumových schopností (max do 2 let věku). bud‘ před narozením, po narození nebo do 2 let věku dítěte
demence získaná v průběhu vývoje jedince (od 2— smrt). úraz (poškození mozku)., mozková příhoda, zánět mozkových blan.
stařecká demence nic nefunguje jako dřív
sociální demence chybí výchova nebo podmětné prostředí
Vlohy - anatomicko - fyziologické zvláštnosti, vrozené
schopnost - rozvinutá vloha, vlastnost osobnosti, která je předpokladem pro úspěšné vykonávání nějaké činnosti
- osobnost se liší z hlediska schopností jak kvalitně, snadno a rychle tu činnost vykonávají za stejných podmínek
- předpoklad pro vykonání určité činnosti
stupně a druhy schopností:
nadání
talent
genialita
schopnost, rychlost, kvalita
- obecné schopnosti tvoří základ pro inteligenci
inteligence
a) obecná — schopnost řešit obecné problémy
b) speciální specifická
= souhrn rozumových schopností, obecná schopnost řešit problém
IQ = inteligenční kvocient
IQ = rozum: fyzický věk. 100
Gausova křivka rozložení stupňů inteligence v populaci
- inteligence je dědičně podmíněna, ale má na ní vliv výchova a prostředí
je závislá na:
dědičnosti
prostředí - podmětné, množství a různost
výchova - cílevědomé a záměrné působení na jedince
oligofrenie - snížení rozumových schopností (max do 2 let věku). bud‘ před narozením, po narození nebo do 2 let věku dítěte
demence získaná v průběhu vývoje jedince (od 2— smrt). úraz (poškození mozku)., mozková příhoda, zánět mozkových blan.
stařecká demence nic nefunguje jako dřív
sociální demence chybí výchova nebo podmětné prostředí
Výkonové vlastnosti osobnosti
stupně intelience podle hodnoty IQ:
20 a méně - hluboká mentální retardace (USP, celodenní péče při všech úkonech)
20 - 35 - těžká mentální retardace (nelze se s nimi domluvit, vydávají zvuky, tělesné + smyslové postižení
36-51 - střední mentální retardace (schopnost jednoduchého úkonu a sebeobsluhy, vyžadují dohled, spec. školy, tělesné postižení, konkrétní myšlení)
52 - 67 lehká mentální retardace (schopnost samostatné obsluhy, začlenění do společnosti s malými problémy)
68 — 85 hraniční pásmo
85 — 110 normalitní pásmo fungování společnosti
110—130 vyšší inteligence
130 — 150 vysoká inteligence
150 genialita
vědomost, dovednost, návyk
vědomost, co vím, je to teoretická znalost, osvojení, zapamatované pojmy, soudy a úsudky
- jsou získané, naučené, nástrojem myšlení
- prostřednictvím vědomostí se rozvíjí osobnost
a) prvosignálním odrazem zkušenosti názor,nazírání, víme jak to vypadá, vidíme to
b) druhosignálním odrazem zkušenosti víme to slovem, popsat slovem
dovednost (způsobilost) - to, co dovedu, správně, co nejrychleji a s nejmenší námahou vykonat určitou činnost
a) mentální - spočítat příklad
b) fyzické - napsat písmenko
- šikovný, nadaný, obratný, samostatný, neschopný
návyk automatické vykonávání určitých činností, mnohonásobné opakování vyznačuje se:
inertností nečinné, neaktivní, návyk je stálý a mění se jen velmi těžko
- vytváří se během celého života
vlastnosti podle výkonu:
pilný, šikovný, chytrý, hloupý, má přehled, dobrou orientaci
20 a méně - hluboká mentální retardace (USP, celodenní péče při všech úkonech)
20 - 35 - těžká mentální retardace (nelze se s nimi domluvit, vydávají zvuky, tělesné + smyslové postižení
36-51 - střední mentální retardace (schopnost jednoduchého úkonu a sebeobsluhy, vyžadují dohled, spec. školy, tělesné postižení, konkrétní myšlení)
52 - 67 lehká mentální retardace (schopnost samostatné obsluhy, začlenění do společnosti s malými problémy)
68 — 85 hraniční pásmo
85 — 110 normalitní pásmo fungování společnosti
110—130 vyšší inteligence
130 — 150 vysoká inteligence
150 genialita
vědomost, dovednost, návyk
vědomost, co vím, je to teoretická znalost, osvojení, zapamatované pojmy, soudy a úsudky
- jsou získané, naučené, nástrojem myšlení
- prostřednictvím vědomostí se rozvíjí osobnost
a) prvosignálním odrazem zkušenosti názor,nazírání, víme jak to vypadá, vidíme to
b) druhosignálním odrazem zkušenosti víme to slovem, popsat slovem
dovednost (způsobilost) - to, co dovedu, správně, co nejrychleji a s nejmenší námahou vykonat určitou činnost
a) mentální - spočítat příklad
b) fyzické - napsat písmenko
- šikovný, nadaný, obratný, samostatný, neschopný
návyk automatické vykonávání určitých činností, mnohonásobné opakování vyznačuje se:
inertností nečinné, neaktivní, návyk je stálý a mění se jen velmi těžko
- vytváří se během celého života
vlastnosti podle výkonu:
pilný, šikovný, chytrý, hloupý, má přehled, dobrou orientaci
Adolescence
Adolescence
- OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ od 15 do 20 let, neboli ADOLESCENCE, ve zdravotnictví používaný název DOROST, ze sociálního hlediska nese název MLADEZ, MLADISTVI a nové používaný název je TEENAGER
- laidsky řečeno je to přechodné období od dětství k dospělosti
- toto období se musí brát jako samostatné, protože má mladiství samostatné problémy — začíná mít stále více odpovědnosti a stále více se sám za sebe rozhoduje
- pro dospívajícího je toto období citových bouří a krizí, které pramení ze sociálního vývoje
(ještě se nachází ve světě dětí x usiluje o vstup do světa dospělých) a z nedozrání CNS která je dokončena okolo 26 let člověka
tělesný vývoj
- okolo 20 let se dokončuje tvarování postavy, nabývá poměrů, které bude mít po celý život, změny pouze v hmotnosti, protože kosti dokončily svůj růst (206)
- dále se dokončují terciální znaky jako je hlas, ochlupení... a dokončení sekundárních pohlavních znaků, které je plně vyvinuto pro pohlavní život ‚ je tady připraveno k reprodukci potomstva
- můžeme si všimnout tělesného rozdílu mezi dospívající dívkou a chlapcem, mužské tělo se hraní a ženské se kulatí
psychické poznávací procesy
1 .vnímání
- vnímání nám od 20 do 25 let dosahuje nejvyšší kvality, protože došlo k rozvoji centra analyzátoru vnímání je tedy nejostřejší, mladiství má smyl pro harmonii, smyslnost, barevnost... a vyhraněnost podle zájmů a postojů
- celistvost, výběrovost, zaměřenost...
- hlavně receptory
- čich: čichové buňky jsou nejkvalitnější v tomto období, všímáni si vůně kolem sebe, vůně květin, domácnosti.. .vytvoření si vlastní vůně pomoci parfému, chci někomu vonět
- zrak: hlavně smysl pro harmonii, všímáni si vzhledu lidí, stylů, tvarů...
- chuť: se adolescentovy stále mění
- sluch: silné vnímání hudby, zvuků, melodie. . .vyhraněnost
- hmat: všímání kvality materiálu, dotyk...
- OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ od 15 do 20 let, neboli ADOLESCENCE, ve zdravotnictví používaný název DOROST, ze sociálního hlediska nese název MLADEZ, MLADISTVI a nové používaný název je TEENAGER
- laidsky řečeno je to přechodné období od dětství k dospělosti
- toto období se musí brát jako samostatné, protože má mladiství samostatné problémy — začíná mít stále více odpovědnosti a stále více se sám za sebe rozhoduje
- pro dospívajícího je toto období citových bouří a krizí, které pramení ze sociálního vývoje
(ještě se nachází ve světě dětí x usiluje o vstup do světa dospělých) a z nedozrání CNS která je dokončena okolo 26 let člověka
tělesný vývoj
- okolo 20 let se dokončuje tvarování postavy, nabývá poměrů, které bude mít po celý život, změny pouze v hmotnosti, protože kosti dokončily svůj růst (206)
- dále se dokončují terciální znaky jako je hlas, ochlupení... a dokončení sekundárních pohlavních znaků, které je plně vyvinuto pro pohlavní život ‚ je tady připraveno k reprodukci potomstva
- můžeme si všimnout tělesného rozdílu mezi dospívající dívkou a chlapcem, mužské tělo se hraní a ženské se kulatí
psychické poznávací procesy
1 .vnímání
- vnímání nám od 20 do 25 let dosahuje nejvyšší kvality, protože došlo k rozvoji centra analyzátoru vnímání je tedy nejostřejší, mladiství má smyl pro harmonii, smyslnost, barevnost... a vyhraněnost podle zájmů a postojů
- celistvost, výběrovost, zaměřenost...
- hlavně receptory
- čich: čichové buňky jsou nejkvalitnější v tomto období, všímáni si vůně kolem sebe, vůně květin, domácnosti.. .vytvoření si vlastní vůně pomoci parfému, chci někomu vonět
- zrak: hlavně smysl pro harmonii, všímáni si vzhledu lidí, stylů, tvarů...
- chuť: se adolescentovy stále mění
- sluch: silné vnímání hudby, zvuků, melodie. . .vyhraněnost
- hmat: všímání kvality materiálu, dotyk...
Adolescence
2 .představování
- opouštění od fantazmat nabývající denního snění, snění přes den je více reálnější, ale přesto je třeba si ponechat určitou míru denního snění
- snění se nám tedy objevuje hlavně přes noc kvalitní sny, které vznikají z prudkého rozvoje hormonů
- fantazijní
- konstruktivní
3 .myšlení
- druhým vrcholem myšlení je 26 rok života člověka a proto aby tento vrchol mohl vzniknout musí být položen základ, je tedy podstatně důležité co proto mladiství udělá
- filozofuje: vyvozuje myšlenky z myšlenek
- práce s obecnými a abstraktníma pojmy
- období formálních operací: vyvození soudů ze soudů, spojení abstraktního myšlení s logickým
- je schopen řešit problémy s více hypotézami, které si ověřuje
- má rozumový fakt najde si na argumenty kompromis — začíná tedy aplikovat logické operace bez závislosti na abstraktních soudech — zesiluje logické myšlení, které způsobuje kvalitnější a složitější myšlenkové operace
4.pamět‘
- je v plné míře úmyslná (učení se)
- schopnost pojmout více poznatků a pojmů
- opouštění mechanické paměti a využívání logické paměti
- se třídí podle zájmů - když mě to baví dobře si to pamatuji a jsem schopen toho pojmout co nejvíce
- měla by být práce s pamětí (učení obohacování osobnosti v každém věku)
- opouštění od fantazmat nabývající denního snění, snění přes den je více reálnější, ale přesto je třeba si ponechat určitou míru denního snění
- snění se nám tedy objevuje hlavně přes noc kvalitní sny, které vznikají z prudkého rozvoje hormonů
- fantazijní
- konstruktivní
3 .myšlení
- druhým vrcholem myšlení je 26 rok života člověka a proto aby tento vrchol mohl vzniknout musí být položen základ, je tedy podstatně důležité co proto mladiství udělá
- filozofuje: vyvozuje myšlenky z myšlenek
- práce s obecnými a abstraktníma pojmy
- období formálních operací: vyvození soudů ze soudů, spojení abstraktního myšlení s logickým
- je schopen řešit problémy s více hypotézami, které si ověřuje
- má rozumový fakt najde si na argumenty kompromis — začíná tedy aplikovat logické operace bez závislosti na abstraktních soudech — zesiluje logické myšlení, které způsobuje kvalitnější a složitější myšlenkové operace
4.pamět‘
- je v plné míře úmyslná (učení se)
- schopnost pojmout více poznatků a pojmů
- opouštění mechanické paměti a využívání logické paměti
- se třídí podle zájmů - když mě to baví dobře si to pamatuji a jsem schopen toho pojmout co nejvíce
- měla by být práce s pamětí (učení obohacování osobnosti v každém věku)
Zralá dospělost
dalším sociálním vztahem: z rodičů svých dětí se stávají prarodiče
rodiče a děti
- pravidelný kontakt s osamostatněnými dětmi
- bydlení po hromadě není dobré mohou vznikat generační problémy a může dojít k narušení vztahů
- vztah by měl být založen na vzájemné pomoci
prarodiče a vnoučata
- pomáhat ano, ale ne rozhodovat za rodiče
- prarodiče mají vliv na vnoučata kladný: předávání generačních zkušeností,zjištění pohledu na vlastní rodiče,rozšíření poznatků a citů
- ale mohou být i záporné: rozmazlování, nekritický pohled na vnoučata vrstevníky – v jejich společnosti se cítí velmi dobře
psychické poznávací procesy
1 .vnímání
- je velmi závislé na stavu smyslových orgánů
- sociální vnímání: haló efekt, popularita a nepopularita, chyba centrální tendence
2.představování
- převládají pamět‘ové
- velký ústup denního snění
- lidé s nadprůměrným intelektem mají vrchol úspěchů - tvořivé představivosti spojené s tvořivým myšlením
3. pamět‘
- pamět‘ové představy
- převládá dlouhodobá
- začínají problémy s operativní krátkodobou pamětí vlivem opotřebováním nervových vláken
- dochází k období vyrovnání jedince
rodiče a děti
- pravidelný kontakt s osamostatněnými dětmi
- bydlení po hromadě není dobré mohou vznikat generační problémy a může dojít k narušení vztahů
- vztah by měl být založen na vzájemné pomoci
prarodiče a vnoučata
- pomáhat ano, ale ne rozhodovat za rodiče
- prarodiče mají vliv na vnoučata kladný: předávání generačních zkušeností,zjištění pohledu na vlastní rodiče,rozšíření poznatků a citů
- ale mohou být i záporné: rozmazlování, nekritický pohled na vnoučata vrstevníky – v jejich společnosti se cítí velmi dobře
psychické poznávací procesy
1 .vnímání
- je velmi závislé na stavu smyslových orgánů
- sociální vnímání: haló efekt, popularita a nepopularita, chyba centrální tendence
2.představování
- převládají pamět‘ové
- velký ústup denního snění
- lidé s nadprůměrným intelektem mají vrchol úspěchů - tvořivé představivosti spojené s tvořivým myšlením
3. pamět‘
- pamět‘ové představy
- převládá dlouhodobá
- začínají problémy s operativní krátkodobou pamětí vlivem opotřebováním nervových vláken
- dochází k období vyrovnání jedince
Sociální vnímání, poruchy vnímání
Sociální vnímání, poruchy vnímání
- jedno z druhů vnímání
= společenské vnímání
- týká se vnímání lidí a situací do kterých se dostáváme
- je ovlivněno našimi zkušenostmi
poruchy vnímání:
první dojem - určující pocit, který předurčuje následné jednání, na základě jedné vlastnosti hodnotím celou osobnost
projekce vlastního názoru - mé vlastnosti předpokládám i u druhých lidí, ostatní vnímám zkresleně
haló efekt - na základě předchozí informace vnímám ostatní
nedostatek empatie (vcítění se) ovlivňuje vnímání druhého
- člověk není schopen se vžít do situace druhého
přílišné zevšeobecňování není uznáván (např. je mladý, je hloupý)
projekce - přisuzujeme druhým své vlastnosti a očekáváme stejné chování
popularita - vyvolává tendenci vnímat osobu lépe nebo hůře než ve skutečnosti je stereotyp - jednání podle naučených vzorců chování postrádající pružnost
faktor figury pozadí ovlivňuje vnímání figury
- jedno z druhů vnímání
= společenské vnímání
- týká se vnímání lidí a situací do kterých se dostáváme
- je ovlivněno našimi zkušenostmi
poruchy vnímání:
první dojem - určující pocit, který předurčuje následné jednání, na základě jedné vlastnosti hodnotím celou osobnost
projekce vlastního názoru - mé vlastnosti předpokládám i u druhých lidí, ostatní vnímám zkresleně
haló efekt - na základě předchozí informace vnímám ostatní
nedostatek empatie (vcítění se) ovlivňuje vnímání druhého
- člověk není schopen se vžít do situace druhého
přílišné zevšeobecňování není uznáván (např. je mladý, je hloupý)
projekce - přisuzujeme druhým své vlastnosti a očekáváme stejné chování
popularita - vyvolává tendenci vnímat osobu lépe nebo hůře než ve skutečnosti je stereotyp - jednání podle naučených vzorců chování postrádající pružnost
faktor figury pozadí ovlivňuje vnímání figury
Konflikt a řešení krize
Konflikt a řešení krize
- konflikt je jednou z náročných životních situací
je vnitřní nebo vnější psych. situace v níž dochází ke vzniku neslučitelných forem motivace (rozpor mezi dvěma tendencemi)
podle behavioristů 3 druhy konf. situací:
1) 2 kladné situace (++)‚ apetence apetence
2) 2 záporné situace (- -)‘ averze averze
3) kladná (+) a záporná (-)‘ apetence — averze
- vše má v důsledku nerozhodné chování, často proto volíme náhradní cíle
- hlavně u 3. bodu se vracíme, odkládáme řešení
řešení konfliktu:
1) prostá převaha jedné dominanty nad druhou
2) potlačením jedné tendence a uvolnění druhé tendence
3) vytěsnění jedné tendence z vědomí (nepřipustíme si to)
druhy konf.:
- dělí se podle toho, jestli je konfl. v nás nebo ne
a) intrapersonální vnitřní osobní konflikt
b) interpersonální — mezi 2 osobami (např. jdeme tam, ne já chci jít tam)
c) skupinové mezi členy ve skupině (např. v 1 třídě)
d) meziskupinové mezi skupinami (např. mezi třídami)
konf. podle obsahu psychiky:
k. představ mezi partnery
k. zájmů
k. názorů
k. postoj
k. charakterů
- konflikt je negativní, ale pozitivní je že, posiluje volní vlastnosti a hromadění zkušeností
- k. řešíme dnes a denně, celý život
- konflikt je jednou z náročných životních situací
je vnitřní nebo vnější psych. situace v níž dochází ke vzniku neslučitelných forem motivace (rozpor mezi dvěma tendencemi)
podle behavioristů 3 druhy konf. situací:
1) 2 kladné situace (++)‚ apetence apetence
2) 2 záporné situace (- -)‘ averze averze
3) kladná (+) a záporná (-)‘ apetence — averze
- vše má v důsledku nerozhodné chování, často proto volíme náhradní cíle
- hlavně u 3. bodu se vracíme, odkládáme řešení
řešení konfliktu:
1) prostá převaha jedné dominanty nad druhou
2) potlačením jedné tendence a uvolnění druhé tendence
3) vytěsnění jedné tendence z vědomí (nepřipustíme si to)
druhy konf.:
- dělí se podle toho, jestli je konfl. v nás nebo ne
a) intrapersonální vnitřní osobní konflikt
b) interpersonální — mezi 2 osobami (např. jdeme tam, ne já chci jít tam)
c) skupinové mezi členy ve skupině (např. v 1 třídě)
d) meziskupinové mezi skupinami (např. mezi třídami)
konf. podle obsahu psychiky:
k. představ mezi partnery
k. zájmů
k. názorů
k. postoj
k. charakterů
- konflikt je negativní, ale pozitivní je že, posiluje volní vlastnosti a hromadění zkušeností
- k. řešíme dnes a denně, celý život
Zralá dospělost
Zralá dospělost
STARŠÍ DOSPĚLOST II 46,48 — 60,65 = PRESENIUM
- věk není rozhodující, ale kritéria
- je to období, kdy dochází k fyzickým a psychickým změnám
- charakteristické je: období největších krizí x zlaté období —je to individuální
- je to období BILANCOVANI = hodnocení životních cílů (které se tvoří v adolescenci a mladé dospělosti)
- bilancuje se především okruh týkající se práce, partnerství a výchova dětí
- každý dospělí pocit‘uje krizi v manželství, nespokojenost s prací a neupokojenost nad výchovou dětí
sociální vztahy a emoce
PRÁCE - když není člověk spokojen např. stále více pracuje a tím dochází ke snížení psychických sil, chodí na konkurzy, stanovuje pracovní cíle svým dětem, rezignuje...
MANŽELSTVÍ -nespokojenost tlačí na partnera, aby byl vztah podle jeho cílů
- mimomanželský vztah - hluboký emocionální vztah, nebo trávení hodně času s přáteli, který je náhradou
VÝCHOVA DĚTÍ - nespokojenost - svalování viny na protějšek + hádky
- největší počet krizí je kvůli dětem
Řešení krize
1) rezignace - smíření se svojí slabostí
2) pokoušení marně otočit tok času - žena ohraničené klimakteriem
- muž neohraničené - hormony: vrací se do puberty, srovnávání s mladými 3) růst k moudrosti stáří - zhodnocení cílů... budu se snažit o nápravu, ale nebudu se napínat, když se mi to nepodaří nedá se nic dělat
STARŠÍ DOSPĚLOST II 46,48 — 60,65 = PRESENIUM
- věk není rozhodující, ale kritéria
- je to období, kdy dochází k fyzickým a psychickým změnám
- charakteristické je: období největších krizí x zlaté období —je to individuální
- je to období BILANCOVANI = hodnocení životních cílů (které se tvoří v adolescenci a mladé dospělosti)
- bilancuje se především okruh týkající se práce, partnerství a výchova dětí
- každý dospělí pocit‘uje krizi v manželství, nespokojenost s prací a neupokojenost nad výchovou dětí
sociální vztahy a emoce
PRÁCE - když není člověk spokojen např. stále více pracuje a tím dochází ke snížení psychických sil, chodí na konkurzy, stanovuje pracovní cíle svým dětem, rezignuje...
MANŽELSTVÍ -nespokojenost tlačí na partnera, aby byl vztah podle jeho cílů
- mimomanželský vztah - hluboký emocionální vztah, nebo trávení hodně času s přáteli, který je náhradou
VÝCHOVA DĚTÍ - nespokojenost - svalování viny na protějšek + hádky
- největší počet krizí je kvůli dětem
Řešení krize
1) rezignace - smíření se svojí slabostí
2) pokoušení marně otočit tok času - žena ohraničené klimakteriem
- muž neohraničené - hormony: vrací se do puberty, srovnávání s mladými 3) růst k moudrosti stáří - zhodnocení cílů... budu se snažit o nápravu, ale nebudu se napínat, když se mi to nepodaří nedá se nic dělat
Zralá dospělost
Okolnosti ovlivňující život
1) ZNÁMKY POKLESU VÝKONOSTI
- biologické změny, chronická onemocnění, únavy, opotřebování organismu, problémy s klouby, prostatou a hlavně zuby - největší stres se pojí s fyzickou (viditelnou) zdatností
2) UKONČENÍ REPRODUKČNÍHO OBDOBÍ
- u žen: menopauza a ztráta menstruace - klimakterium a můžou následovat deprese a zdravotní obtíže
- u mužů: klesla možnost ztopoření a úbytek spermií - regrese na období plné výkonnosti
3) ODCHOD DĚTÍ Z DOMOVA - pocit prázdného hnízda, chybí motiv
4) DŮCHOD - zařazení do kategorie lidí, který nejsou pro společnost tolik potřební - pocit nepotřebnosti
vyrovnání se:
a) opora o partnera a rodinu
b) vlastnosti sebe regulační
c) druh temperamentu
ZAMĚSTNÁNÍ
- nechat prostor na vlastní tempo
- organizovaná činnost je pomalejší, ale práce je kvalitnější (nahrazuje zkušenostmi)
MANŽELSTVÍ - začíná být zpět vyrovnanější a vrací se zpět závislost
1) pohodlnost - každý z partnerů žije zvlášť, každý si dělá co chce a na povrch to vypadá v pořádku
2) poznamenaný vztah konflikty - vzniklý ze vzdoru příchodu stáří
3) manželství plně funkční - ochota ke stálenu přizpůsobování
- oba dávají a zároveň přijímají
-sdílená zkušenost
1) ZNÁMKY POKLESU VÝKONOSTI
- biologické změny, chronická onemocnění, únavy, opotřebování organismu, problémy s klouby, prostatou a hlavně zuby - největší stres se pojí s fyzickou (viditelnou) zdatností
2) UKONČENÍ REPRODUKČNÍHO OBDOBÍ
- u žen: menopauza a ztráta menstruace - klimakterium a můžou následovat deprese a zdravotní obtíže
- u mužů: klesla možnost ztopoření a úbytek spermií - regrese na období plné výkonnosti
3) ODCHOD DĚTÍ Z DOMOVA - pocit prázdného hnízda, chybí motiv
4) DŮCHOD - zařazení do kategorie lidí, který nejsou pro společnost tolik potřební - pocit nepotřebnosti
vyrovnání se:
a) opora o partnera a rodinu
b) vlastnosti sebe regulační
c) druh temperamentu
ZAMĚSTNÁNÍ
- nechat prostor na vlastní tempo
- organizovaná činnost je pomalejší, ale práce je kvalitnější (nahrazuje zkušenostmi)
MANŽELSTVÍ - začíná být zpět vyrovnanější a vrací se zpět závislost
1) pohodlnost - každý z partnerů žije zvlášť, každý si dělá co chce a na povrch to vypadá v pořádku
2) poznamenaný vztah konflikty - vzniklý ze vzdoru příchodu stáří
3) manželství plně funkční - ochota ke stálenu přizpůsobování
- oba dávají a zároveň přijímají
-sdílená zkušenost
Stres, frustrace, fóbie
Stres, frustrace, fóbie
Stres - zaměňuje se s konfliktem a jinými
= nadměrná zátěž neúnikového druhu, vedoucí k trvalé stresové reakci, ústící ve tkáňové poškození, k poruše adrenokortikálních funkcí a psychosomatickým poruchám
- sebezáchovný mechanismus a silný motivační faktor
křivka stresu:
např. čas —je stres, musím to stihnout do určité doby
stresové optimum — největší pracovní nasazení
příčiny stresu:
- dlouhodobé duševní vypětí bez úlevy
- stálý hluk
- neustálý spěch
- tlak termínů
- nedostatek pohybu
- monotónnost a narušené soc. vztahy v rodině
- nedostatek aktivního odpočinku a spánku (workholici)
- negativní city
- pocit viny, špatné svědomí
- obavy a strach z budoucnosti
- bolest
- nemoc
- nedostatek sebevědomí
- trvalá podřízenost a ztráta životního smyslu
Stres - zaměňuje se s konfliktem a jinými
= nadměrná zátěž neúnikového druhu, vedoucí k trvalé stresové reakci, ústící ve tkáňové poškození, k poruše adrenokortikálních funkcí a psychosomatickým poruchám
- sebezáchovný mechanismus a silný motivační faktor
křivka stresu:
např. čas —je stres, musím to stihnout do určité doby
stresové optimum — největší pracovní nasazení
příčiny stresu:
- dlouhodobé duševní vypětí bez úlevy
- stálý hluk
- neustálý spěch
- tlak termínů
- nedostatek pohybu
- monotónnost a narušené soc. vztahy v rodině
- nedostatek aktivního odpočinku a spánku (workholici)
- negativní city
- pocit viny, špatné svědomí
- obavy a strach z budoucnosti
- bolest
- nemoc
- nedostatek sebevědomí
- trvalá podřízenost a ztráta životního smyslu
Stres, frustrace, fóbie
frustrace = psych. stav vyvolaný překážkou necestě k cíli
- pocit ohrožení, oddálení a znemožnění uspokojení určité potřeby
překážky:
vnitřní - z konkur. osoby, strach, stydlivost, výčitky svědomí
vnější -jednání jiné osoby, někdo nám to znemožní
frustrační tolerance
-jak daleko jsem schopni se vyrovnat s frustračními situacemi
- je individuální
- výše frustrační tolerance má vliv na duševní zdraví (na jeho uchování)
řešení frustr. situací:
agrese - vůči sobě nebo okolí
- vnitřní nebo navenek
- cílem je dostat ze sebe zlost, vypouštěcí ventil
- vnitřní agrese - sebetrýznění, je horší
regrese - cesta zpět k méně zralému chování
- dopouštíme se více chyb, ohrožujeme sebe i ostatní
(u post. dítěte - když oba manž. řeší regresivně - dají dítě do ústavu a dále se o něj nezajímají, pokud 1 rodič řeší regresí - odchází od rodiny)
fixace - zablokování stavu, který nastal
- chování se stále opakuje, nic se nevyřeší, vrací se ke stejnému chování
fobie
- patří do klinické psychologie, náročná životní situace
= iracionální (rozumově nevysvětlitelné) ochromující strach
- strach je vědomý, ale nelze ho ovládnout
- příčina není přesně známá, určitý vliv má dědičnost ‚ naučenost (pozorováním nebo vlastním zážitkem) a nebo nevíme proč
- svým způsobem má reálný podklad
- asi 500 druhů fobií
sociální fobie strach z komunikace s druhými lidmi, komunikuje pouze s rodinou ale
s cizími ne
agorafobie - strach z otevřeného prostoru,
akrofobie z výšky,
mizofóbie ze špíny,
thanatofóbie - ze smrti,
scholafóbie - ze školy
- léčení medikamenty a psychoterapií (nejúčinnější - kognitivní behaviorální terapie)
- pocit ohrožení, oddálení a znemožnění uspokojení určité potřeby
překážky:
vnitřní - z konkur. osoby, strach, stydlivost, výčitky svědomí
vnější -jednání jiné osoby, někdo nám to znemožní
frustrační tolerance
-jak daleko jsem schopni se vyrovnat s frustračními situacemi
- je individuální
- výše frustrační tolerance má vliv na duševní zdraví (na jeho uchování)
řešení frustr. situací:
agrese - vůči sobě nebo okolí
- vnitřní nebo navenek
- cílem je dostat ze sebe zlost, vypouštěcí ventil
- vnitřní agrese - sebetrýznění, je horší
regrese - cesta zpět k méně zralému chování
- dopouštíme se více chyb, ohrožujeme sebe i ostatní
(u post. dítěte - když oba manž. řeší regresivně - dají dítě do ústavu a dále se o něj nezajímají, pokud 1 rodič řeší regresí - odchází od rodiny)
fixace - zablokování stavu, který nastal
- chování se stále opakuje, nic se nevyřeší, vrací se ke stejnému chování
fobie
- patří do klinické psychologie, náročná životní situace
= iracionální (rozumově nevysvětlitelné) ochromující strach
- strach je vědomý, ale nelze ho ovládnout
- příčina není přesně známá, určitý vliv má dědičnost ‚ naučenost (pozorováním nebo vlastním zážitkem) a nebo nevíme proč
- svým způsobem má reálný podklad
- asi 500 druhů fobií
sociální fobie strach z komunikace s druhými lidmi, komunikuje pouze s rodinou ale
s cizími ne
agorafobie - strach z otevřeného prostoru,
akrofobie z výšky,
mizofóbie ze špíny,
thanatofóbie - ze smrti,
scholafóbie - ze školy
- léčení medikamenty a psychoterapií (nejúčinnější - kognitivní behaviorální terapie)
Učení
Učení
= zdokonalování se ve vědomostech, dovednostech a návycích
= veškeré získávání zkušeností a obohacování individuálního vývoje jedince
= vše co nebylo vrozeno, jedinec získává učením
= záměrné, cílevědomé a systematické získávání vědomostí, dovedností a návyků, jakož i
forem chování a osobních vlastností
vědomost - to, co vím, teoretická znalost představ a pojmů
dovednost - dílčí psych. předpoklad pro vykonávání určité činnosti
1) senzomotorická smysl + pohyb (psaní, kreslení, tanec)
2) intelektuální - využití vědomostí v praxi
3) sociální (společenská ) použití soc. norem v praxi
návyk - vědomost + dovednost
fáze učení:
a) motivační - musím se chtít učit
b) poznávací - zjišťuji, co všechno se mám na učit, vůle, informace o tom, co se mám naučit
c) výkonná - dochází k naučení, osvojení si vědomostí
d) kontrolní - opakování
druhy učení:
1) senzomotorické - psaní, čtení, chození
2) osvojování si vědomostí - pojmy, poznatky
3) osvojování si způsobů řešení úloh či problémů - vzorce při matematice
4) sociální učení - naučit se projevit radost, taktní jednání (aby neublížilo), umění spolupráce
(pomoci druhému), můj vztah k druhým osobám, submisivní - příliš tolerantní
= zdokonalování se ve vědomostech, dovednostech a návycích
= veškeré získávání zkušeností a obohacování individuálního vývoje jedince
= vše co nebylo vrozeno, jedinec získává učením
= záměrné, cílevědomé a systematické získávání vědomostí, dovedností a návyků, jakož i
forem chování a osobních vlastností
vědomost - to, co vím, teoretická znalost představ a pojmů
dovednost - dílčí psych. předpoklad pro vykonávání určité činnosti
1) senzomotorická smysl + pohyb (psaní, kreslení, tanec)
2) intelektuální - využití vědomostí v praxi
3) sociální (společenská ) použití soc. norem v praxi
návyk - vědomost + dovednost
fáze učení:
a) motivační - musím se chtít učit
b) poznávací - zjišťuji, co všechno se mám na učit, vůle, informace o tom, co se mám naučit
c) výkonná - dochází k naučení, osvojení si vědomostí
d) kontrolní - opakování
druhy učení:
1) senzomotorické - psaní, čtení, chození
2) osvojování si vědomostí - pojmy, poznatky
3) osvojování si způsobů řešení úloh či problémů - vzorce při matematice
4) sociální učení - naučit se projevit radost, taktní jednání (aby neublížilo), umění spolupráce
(pomoci druhému), můj vztah k druhým osobám, submisivní - příliš tolerantní
Učení
faktory ovlivňuiící průběh učení:
1) prostředí - mikroklima kombinace světlo,teplota 21°C, hluk, ozón-čerstvý vzduch
2) související s učícím se - vše co souvisí s biologickou podmíněností psych.
a) délka učení - 30 min., přestávka kratší, individuální, v závislosti na věku
b) fyzický stav-nemoc (menší kvalita),únava (fyzická),uspokojení bio. potřeb
c) psych. stav citový stav, nálady (dobrá podpora), pozornost (roztržitost a rozptylování)
d) vlastní typové zvláštnosti typ temperamentu (S a CH intenzivněji, rychleji se naučí než M a Z)
e) motivace chtění se naučit
f) vztah k učební látce který předmět se máme naučit
g) stupeň rozvoje schopností - rozvinutá vloha, kdo má vysoké IQ je schopen se rozvíjet se svém oboru, ale ne v normálních věcech
3) související s učební látkou
a) struktura - povaha učebního materiálu (souvislý text, pojmy, dává nebo nedává smysl)
b) stupeň konkrétnosti a abstraktnosti názornost učebního materiálu
c) pestrost a zajímavost učebního materiálu - budoucí uplatnění učební látky
d) rozsah učební látky
e) jednoduchost a přehlednost
metody učení a opakování:
metody - se dělí podle toho, jestli se učíme v celku nebo počástech
celek: - výhody vztahy, logické vyvození
- nevýhody dlouhý časový úsek pro učení
částečná: -výhody - kratší úseky, snadnější zapamatování,dobrý pocit,že se něco naučil
-nevýhody - daleko těžší vyvozovat logické návaznosti
= ideální je metoda kombinovaná
opakování celkové nebo částečné, paměť a stupeň vybavování po celcích nebo po částech
a) orientační osnova toho, co se učíme
b) doplňující op. k určitému pojmu další poznatky, vysvětlení
c) systemizující op. dané dohromady, souvislosti s předchozí látkou, předměty
op. - přesná reprodukce - lehce se zapomíná, špatně se navazuje
- svými slovy - látce rozumíme
1) prostředí - mikroklima kombinace světlo,teplota 21°C, hluk, ozón-čerstvý vzduch
2) související s učícím se - vše co souvisí s biologickou podmíněností psych.
a) délka učení - 30 min., přestávka kratší, individuální, v závislosti na věku
b) fyzický stav-nemoc (menší kvalita),únava (fyzická),uspokojení bio. potřeb
c) psych. stav citový stav, nálady (dobrá podpora), pozornost (roztržitost a rozptylování)
d) vlastní typové zvláštnosti typ temperamentu (S a CH intenzivněji, rychleji se naučí než M a Z)
e) motivace chtění se naučit
f) vztah k učební látce který předmět se máme naučit
g) stupeň rozvoje schopností - rozvinutá vloha, kdo má vysoké IQ je schopen se rozvíjet se svém oboru, ale ne v normálních věcech
3) související s učební látkou
a) struktura - povaha učebního materiálu (souvislý text, pojmy, dává nebo nedává smysl)
b) stupeň konkrétnosti a abstraktnosti názornost učebního materiálu
c) pestrost a zajímavost učebního materiálu - budoucí uplatnění učební látky
d) rozsah učební látky
e) jednoduchost a přehlednost
metody učení a opakování:
metody - se dělí podle toho, jestli se učíme v celku nebo počástech
celek: - výhody vztahy, logické vyvození
- nevýhody dlouhý časový úsek pro učení
částečná: -výhody - kratší úseky, snadnější zapamatování,dobrý pocit,že se něco naučil
-nevýhody - daleko těžší vyvozovat logické návaznosti
= ideální je metoda kombinovaná
opakování celkové nebo částečné, paměť a stupeň vybavování po celcích nebo po částech
a) orientační osnova toho, co se učíme
b) doplňující op. k určitému pojmu další poznatky, vysvětlení
c) systemizující op. dané dohromady, souvislosti s předchozí látkou, předměty
op. - přesná reprodukce - lehce se zapomíná, špatně se navazuje
- svými slovy - látce rozumíme
Předmět psychologie
NOVOVĚK
17. stol. René Descartes teze „ Myslím, tedy jsem.“
- teorie „vědomí“ uvědomění si sama sebe
- vysvětluje pojem reflex = melancholická odpověď na jakýkoli podmět
John Locke
- co nebylo ve smyslech, nemůže být v rozumu(co nevidíme,nemáme v mozku)
- filozofický směr = senzualismus
tabularáza -jedinec se rodí jako nepopsaná černá tabule a všechno získává v životě zkušeností (může se z něj stát cokoliv)
- popírá dědičnost
1879 — 1. psychologická laboratoř, v Lipsku založil Wilhelm Wundt
- patří k senzualizmu, dnes asocianismus
- tímto rokem se odděluje psychologie od filozofie, protože měla svůj vlastní výzkum
- měla dostatek poznatků ve svém oboru + přezkoumání dosavadních poznatků, rozvoj
teoretického myšlení vznik specifických psychologických pojmů
asocianismus = spojení myšlenky s věcí
behaviorismus
- založil je J.B. Watson — zkoumání chování jedince (změna svého chování), reakce na podměty S (stimul = podmět) R (reakce)
S — O (objekt, proměnná) — R
gestaltismus tvarová, celostní psychologie
- chápe psych. procesy jako celky, které jsou měnné vždy po těchto celcích
17. stol. René Descartes teze „ Myslím, tedy jsem.“
- teorie „vědomí“ uvědomění si sama sebe
- vysvětluje pojem reflex = melancholická odpověď na jakýkoli podmět
John Locke
- co nebylo ve smyslech, nemůže být v rozumu(co nevidíme,nemáme v mozku)
- filozofický směr = senzualismus
tabularáza -jedinec se rodí jako nepopsaná černá tabule a všechno získává v životě zkušeností (může se z něj stát cokoliv)
- popírá dědičnost
1879 — 1. psychologická laboratoř, v Lipsku založil Wilhelm Wundt
- patří k senzualizmu, dnes asocianismus
- tímto rokem se odděluje psychologie od filozofie, protože měla svůj vlastní výzkum
- měla dostatek poznatků ve svém oboru + přezkoumání dosavadních poznatků, rozvoj
teoretického myšlení vznik specifických psychologických pojmů
asocianismus = spojení myšlenky s věcí
behaviorismus
- založil je J.B. Watson — zkoumání chování jedince (změna svého chování), reakce na podměty S (stimul = podmět) R (reakce)
S — O (objekt, proměnná) — R
gestaltismus tvarová, celostní psychologie
- chápe psych. procesy jako celky, které jsou měnné vždy po těchto celcích
Předmět psychologie
hlubinná psych. = psychoanalýza freudismus
Sigmund Freud - zaměření na konkrétního člověka
- reakce na neschopnost společnosti si všimnout konkrétního člověka
2 principy - princip slasti (libido)
- princip reality
teorie osobnosti ID ono — pudový základ, potřeba
EGO —já (empirické duševno)
SUPEREGO — nadjá osobní morálka
pud sexuální který nás žene až k slasti (život)
pud destruktivní —jeho cílem je naše zničení (morálkou, společností)
psychoanalytik - člověk, který pomocí psychoanalýzy zjišťuje váš pudový základ (otázky, vypovídání)
ruská reflexoloie
I.P. Pavlov - teorie reflexu
I.M. Sečenov
podmíněný reflex - naučený (mluvení, psaní, chození, získávání zkušeností) nepodmíněný reflex reflex, který je nám vrozený (nepotřebuje podmět, automatický), sací, polykací, dýchací, mrkací, kašlací
reflexní oblouk
NS CNS - mozek, mícha
- vegetativní (útrobní nervové orgány)
- periferní (okrajové nervstvo)
3 principy ruské reflexoloie:
1) princip jednoty organismu a prostředí - okolí působí na psych. člověka, organismus se vyvíjí v závislosti na prostředí
2) principy činnostní psychika člověka se vyvíjí při činnostech (musí si to zkusit, aby se to naučil)
3) princip evoluční (postupný vývoj) - psychika jedince se vyvíjí v závislosti na společenskohistorickém vývoji a na vývoji samotného Já
Sigmund Freud - zaměření na konkrétního člověka
- reakce na neschopnost společnosti si všimnout konkrétního člověka
2 principy - princip slasti (libido)
- princip reality
teorie osobnosti ID ono — pudový základ, potřeba
EGO —já (empirické duševno)
SUPEREGO — nadjá osobní morálka
pud sexuální který nás žene až k slasti (život)
pud destruktivní —jeho cílem je naše zničení (morálkou, společností)
psychoanalytik - člověk, který pomocí psychoanalýzy zjišťuje váš pudový základ (otázky, vypovídání)
ruská reflexoloie
I.P. Pavlov - teorie reflexu
I.M. Sečenov
podmíněný reflex - naučený (mluvení, psaní, chození, získávání zkušeností) nepodmíněný reflex reflex, který je nám vrozený (nepotřebuje podmět, automatický), sací, polykací, dýchací, mrkací, kašlací
reflexní oblouk
NS CNS - mozek, mícha
- vegetativní (útrobní nervové orgány)
- periferní (okrajové nervstvo)
3 principy ruské reflexoloie:
1) princip jednoty organismu a prostředí - okolí působí na psych. člověka, organismus se vyvíjí v závislosti na prostředí
2) principy činnostní psychika člověka se vyvíjí při činnostech (musí si to zkusit, aby se to naučil)
3) princip evoluční (postupný vývoj) - psychika jedince se vyvíjí v závislosti na společenskohistorickém vývoji a na vývoji samotného Já
Vztahově postojové vlastnosti
Vztahově postojové vlastnosti
charakter = soubor vlastností osobnosti, které se zakládají na jejím morálním přesvědčení a projevují se v mravní stránce jejího chování a jednání, mravní normy společnosti- INTERIORIZACE-zvnitřnění mravních norem-já je přijmu za své
- chování a jednání je ovlivněno podle mravních norem
- charakter je získaný projevuje se kolem 3 let věku dítěte
- přisvojujeme mu kladné u záporné vlastnosti
- charakter se váže hlavně k vlastnostem:
světonázorovým (moje názory na základní otázky bytí)
pracovní- pojetí charakteru v užším slovasmyslu
mravní -spravedlnost, mravnost, čestnost
společenské- projevují se vůči ostatním lidem (sympatický, emfatický, nechápavý, sobecký, uráží ostatní)
- setkáváme se s nimi ve všech oblastech psychiky, nejvíce však v psych. práce
postoje a ideály
postoj - relativně ustálená tendence charakteristickým způsobem reagovat na určité podměty
- systém svého vnitřního
- obsahem mého postoje je složka:
a) rozumová
b) citová
c) iracionální - nevím (nedá se vysvětlit jde z pudového základu)
- v postoji jsou tyto složky zastoupeny v různých poměrech
1) přesvědčení (racionální) - rozumová složka mínění - verbalizované přesvědčení
2) předsudek - postoj, kde převládá iracionální složka, historicky podmíněný
- nedá se rozumově vysvětlit
- postoje se vytvářejí v průběhu života, získáváním zkušeností
- vznikají jako důsledek mnoha opakovaných reakcí
ideály - vzorové životní cíle (+‘ -)
- každý m svůj ideál, bez ideálů nelze žít. vede nás k určité činnosti
- snílek - člověk, který nedělá žádnou aktivitu k naplnění ideálu
- pevný ve svých názorech
charakter = soubor vlastností osobnosti, které se zakládají na jejím morálním přesvědčení a projevují se v mravní stránce jejího chování a jednání, mravní normy společnosti- INTERIORIZACE-zvnitřnění mravních norem-já je přijmu za své
- chování a jednání je ovlivněno podle mravních norem
- charakter je získaný projevuje se kolem 3 let věku dítěte
- přisvojujeme mu kladné u záporné vlastnosti
- charakter se váže hlavně k vlastnostem:
světonázorovým (moje názory na základní otázky bytí)
pracovní- pojetí charakteru v užším slovasmyslu
mravní -spravedlnost, mravnost, čestnost
společenské- projevují se vůči ostatním lidem (sympatický, emfatický, nechápavý, sobecký, uráží ostatní)
- setkáváme se s nimi ve všech oblastech psychiky, nejvíce však v psych. práce
postoje a ideály
postoj - relativně ustálená tendence charakteristickým způsobem reagovat na určité podměty
- systém svého vnitřního
- obsahem mého postoje je složka:
a) rozumová
b) citová
c) iracionální - nevím (nedá se vysvětlit jde z pudového základu)
- v postoji jsou tyto složky zastoupeny v různých poměrech
1) přesvědčení (racionální) - rozumová složka mínění - verbalizované přesvědčení
2) předsudek - postoj, kde převládá iracionální složka, historicky podmíněný
- nedá se rozumově vysvětlit
- postoje se vytvářejí v průběhu života, získáváním zkušeností
- vznikají jako důsledek mnoha opakovaných reakcí
ideály - vzorové životní cíle (+‘ -)
- každý m svůj ideál, bez ideálů nelze žít. vede nás k určité činnosti
- snílek - člověk, který nedělá žádnou aktivitu k naplnění ideálu
- pevný ve svých názorech
Předmět psychologie
Předmět psychologie
PRAVĚK
- nejstarší období šamani a kouzelníci
STAROVĚK
Antika starověké Řecko (1. tis. př.n.l.)
idealisté = idealismus zabývá se vůlí a city
Platón - Kniha o duši duše je nesmrtelná a tělo je tvořeno pomíjející hmotou Aristoteles - zabývá se vůlí a city
materialisté první byla hmota, poté duše (idea)
Alkmaion - prohlásil, že sídlo duše je srdce, 1. pitva
Demokritos - člověk je tvořen především hmotou a pak oživen duší
Hippokrates 1. hippokratova přísaha
- cholerik, sangvinik, flegmatik, melancholik poměr šťáv v těle Galenos
STŘEDOVĚK
- vládne církev
- katolická církev křesťanství bible
Tomáš Akvinský
Sv. Augustin
- člověk je podstatou hříšný pokud se chce změnit, musí poznat sám sebe
- člověk je chápán jako mikrokosmos
PRAVĚK
- nejstarší období šamani a kouzelníci
STAROVĚK
Antika starověké Řecko (1. tis. př.n.l.)
idealisté = idealismus zabývá se vůlí a city
Platón - Kniha o duši duše je nesmrtelná a tělo je tvořeno pomíjející hmotou Aristoteles - zabývá se vůlí a city
materialisté první byla hmota, poté duše (idea)
Alkmaion - prohlásil, že sídlo duše je srdce, 1. pitva
Demokritos - člověk je tvořen především hmotou a pak oživen duší
Hippokrates 1. hippokratova přísaha
- cholerik, sangvinik, flegmatik, melancholik poměr šťáv v těle Galenos
STŘEDOVĚK
- vládne církev
- katolická církev křesťanství bible
Tomáš Akvinský
Sv. Augustin
- člověk je podstatou hříšný pokud se chce změnit, musí poznat sám sebe
- člověk je chápán jako mikrokosmos
Hra a práce
Předškolní věk
Hra - to je činnost, která má hodnotu sama o sobě
- předstupeň pracovní aktivity
- by neměla vymizet za životy člověka
- význam: rozvijí vždy celého člověka, poznávací funkce, socializace, hromadění nových zkušeností, fantazie, tvůrčí schopnosti, jemnou a hrubou motoriku.
- by měla by tvořit převahu aktivit
funkce
1) je MOTIVAČNÍM ČINNITELEM
2) funguje jako UKAZATEL VYVOJOVE UROVNE
3) má LECEBNOU FUNKCI v každém věku
- kolektivní (sociální): se rozvíjejí vztahy mezi vrstevníky a upevňují postavení
dítěte ve společnosti, dochází k osvojení společenských návyků...
na schovávanou, chodí pešek o kolo, pískovišti...
- úlohové: dítě hraje nějakou úlohu
např. na doktora, prodavačku...
rozvijí se představy, fantazie...
- konstruktivní: prudký vzestup až do školního věku
např. lego, kostky, stavebnice...
rozvijí motoriku, fantazii, vztah k práci...
- stolové: člověče nezlob se, domino, karty, šašek...
rozvijí kombinační schopnost, paměť, motoriku...
- výtvarné činnosti: je nejvděčnější činností
např. plastelína, s přírodninami, omalovánky...
okolo 6 letu schopno NAMALOVAT DETAILY
rozvijí jemnou motoriku, estetické city...
- zájmové: a)o pomoci v domácnosti
- utírání nádobí, zalívání kytek, míchání...
- děti se stávají platnými členy rodiny
- rozvíjí se vztah k práci, motorika...
b)vyprávění - např. předčítání, povídání, zpívání, rádio, TV (od 6 let),
počítače a počítačové liry
- na prvním místě by měl být kontakt člověk - člověk
- rozvijí se řeč, sociální vztahy
Hra - to je činnost, která má hodnotu sama o sobě
- předstupeň pracovní aktivity
- by neměla vymizet za životy člověka
- význam: rozvijí vždy celého člověka, poznávací funkce, socializace, hromadění nových zkušeností, fantazie, tvůrčí schopnosti, jemnou a hrubou motoriku.
- by měla by tvořit převahu aktivit
funkce
1) je MOTIVAČNÍM ČINNITELEM
2) funguje jako UKAZATEL VYVOJOVE UROVNE
3) má LECEBNOU FUNKCI v každém věku
- kolektivní (sociální): se rozvíjejí vztahy mezi vrstevníky a upevňují postavení
dítěte ve společnosti, dochází k osvojení společenských návyků...
na schovávanou, chodí pešek o kolo, pískovišti...
- úlohové: dítě hraje nějakou úlohu
např. na doktora, prodavačku...
rozvijí se představy, fantazie...
- konstruktivní: prudký vzestup až do školního věku
např. lego, kostky, stavebnice...
rozvijí motoriku, fantazii, vztah k práci...
- stolové: člověče nezlob se, domino, karty, šašek...
rozvijí kombinační schopnost, paměť, motoriku...
- výtvarné činnosti: je nejvděčnější činností
např. plastelína, s přírodninami, omalovánky...
okolo 6 letu schopno NAMALOVAT DETAILY
rozvijí jemnou motoriku, estetické city...
- zájmové: a)o pomoci v domácnosti
- utírání nádobí, zalívání kytek, míchání...
- děti se stávají platnými členy rodiny
- rozvíjí se vztah k práci, motorika...
b)vyprávění - např. předčítání, povídání, zpívání, rádio, TV (od 6 let),
počítače a počítačové liry
- na prvním místě by měl být kontakt člověk - člověk
- rozvijí se řeč, sociální vztahy
Hra a práce
Školní věk
- hra
- začínají začátky práce
- hry x práce (hodnota sama o sobě x práce až na konec)
- funkce: RELAXACNI (všechny psychické funkce, každý den)
KOMPENZACNI (kompenzovat nedostatek pohybu)
- zachování DUSEVNI HYG. (uspokojení, příjemné pocity)
a) pohybové- individuální
- kolektivní
b) míčové: rozvoj soc. vztahů, jemné a hrubé motoriky...
c) konstruktivní:projev momentu a touhy po vytvoření
okolo 10 až 11 roku detailismus
d) napodobivé: význam pro určování soc. rolí, rozvoj řeči
e) stolové:např. pexeso
f) intelektuální:např. křížovky
Puberta
Dospívání
Dospělost
- hra
- začínají začátky práce
- hry x práce (hodnota sama o sobě x práce až na konec)
- funkce: RELAXACNI (všechny psychické funkce, každý den)
KOMPENZACNI (kompenzovat nedostatek pohybu)
- zachování DUSEVNI HYG. (uspokojení, příjemné pocity)
a) pohybové- individuální
- kolektivní
b) míčové: rozvoj soc. vztahů, jemné a hrubé motoriky...
c) konstruktivní:projev momentu a touhy po vytvoření
okolo 10 až 11 roku detailismus
d) napodobivé: význam pro určování soc. rolí, rozvoj řeči
e) stolové:např. pexeso
f) intelektuální:např. křížovky
Puberta
Dospívání
Dospělost
Hra a práce
Mladá
-práce - se odráží vlastnosti sebe regulační a společenské vztahy
- nutná je spokojenost, protože proniká do celého života
- v různých procesích různé typy lidí
- naplňuje většinu dne a má velký vliv na psychiku jedince
motivační síly pro pracovní činnost
- u každého člověka jiný poměr motivačních sil,
1) získat vnější hmotné prostředky
- osamostatnění, užívání, ekonomická nezávislost z ní ale časem vzniká ekonomická závislost (uživení rodiny)
2) pomáhat druhým
- cítit užitečnost své práce, chápat její smysluplnost, je prospěšná
3) uskutečňuje sou osobní dispozici
- mé schopnosti, talent na něco, zájem o něco, temperament
4) najít přátelské kontakty
- zajímaví a pozitivní kontakt s lidmi, navázání nových vztahů
po práci je nutný i odpočinek
- workholik nepodává tak dobré výkony
- měl by vyvažovat s pracovní činností
- odpočinek a) fyzický
b) aktivní
- je i a) aktivní
b) pasivní (jen přijímám a nic nevydávám)
c) střídání různých činností
- náplň volného času záleží na osobních vlastnostech a věku člověka
Střední
Starší
práce - když není člověk spokojen např. stále více pracuje a tím dochází ke snížení
psychických sil, chodí na konkurzy, stanovuje pracovní cíle svým dětem, rezignuje...
- nechat prostor na vlastní tempo
- organizovaná činnost je pomalejší, ale práce je kvalitnější (nahrazuje zkušenostmi)
Stáří a stárnutí
učení, práce a činnosti - nechce se jim moc učit, protože jsou pomalí
- velký problém s adaptací na nové prostředí a situace
- změny pracovního tempa
- více času na řešení problémů
- tvořivost je stále zachována
-práce - se odráží vlastnosti sebe regulační a společenské vztahy
- nutná je spokojenost, protože proniká do celého života
- v různých procesích různé typy lidí
- naplňuje většinu dne a má velký vliv na psychiku jedince
motivační síly pro pracovní činnost
- u každého člověka jiný poměr motivačních sil,
1) získat vnější hmotné prostředky
- osamostatnění, užívání, ekonomická nezávislost z ní ale časem vzniká ekonomická závislost (uživení rodiny)
2) pomáhat druhým
- cítit užitečnost své práce, chápat její smysluplnost, je prospěšná
3) uskutečňuje sou osobní dispozici
- mé schopnosti, talent na něco, zájem o něco, temperament
4) najít přátelské kontakty
- zajímaví a pozitivní kontakt s lidmi, navázání nových vztahů
po práci je nutný i odpočinek
- workholik nepodává tak dobré výkony
- měl by vyvažovat s pracovní činností
- odpočinek a) fyzický
b) aktivní
- je i a) aktivní
b) pasivní (jen přijímám a nic nevydávám)
c) střídání různých činností
- náplň volného času záleží na osobních vlastnostech a věku člověka
Střední
Starší
práce - když není člověk spokojen např. stále více pracuje a tím dochází ke snížení
psychických sil, chodí na konkurzy, stanovuje pracovní cíle svým dětem, rezignuje...
- nechat prostor na vlastní tempo
- organizovaná činnost je pomalejší, ale práce je kvalitnější (nahrazuje zkušenostmi)
Stáří a stárnutí
učení, práce a činnosti - nechce se jim moc učit, protože jsou pomalí
- velký problém s adaptací na nové prostředí a situace
- změny pracovního tempa
- více času na řešení problémů
- tvořivost je stále zachována
Myšlení
poruchy myšlení:
zpomalené myšlení (útlum myšlení)
- u silného vyčerpání (fyzické i duševní vyčerpání)
- u závažnějšího somatického (tělesného onemocnění (srdce, zápal plic)
- intoxikace (otrava)
- deprese, demence (snížení intelig. schopností v průběhu vývoje)
překotné myšlení (zrychlené myšlení)
= myšlenkový trysk
manický stav - nenormální radostná nálada (alkoholové opojení, některé léky)
zabíhavé myšlení
- odbočování od hlavního tématu, děti do 13 let, fyziologicky úzkostliví lidé, lidé s velmi vysokým IQ, lidé se sníženou rozumovou úrovní
inkoherentní myšlení
- myšlení, kdy je porušen logický řád věci (řeči)
agramatismus — porucha řeči, nesouvislý proud řeči
- obluzené vědomí (schizofrenie), poslední fáze demence
bludy
- vtíravé myšlenky, chorobně mylné přesvědčení (nemocný jim věří a nedá si je vyvrátit), v jejich smyslu jedná
makromanické -jedinec je přesvědčeno tom, že je superman, nadpřirozené schopnosti
mikrimanické -jedinec je přesvědčen o vlastní bezvýznamnosti
paranoidní - klade význam bezvýznamným věcem
- schizofrenie, těžké psychózy (staří lidé v domovech důchodců)
myšlenkový záraz
- jedinec přestane myslet, slovně se vyjadřovat, není schopen vlastní myšlenky
zpomalené myšlení (útlum myšlení)
- u silného vyčerpání (fyzické i duševní vyčerpání)
- u závažnějšího somatického (tělesného onemocnění (srdce, zápal plic)
- intoxikace (otrava)
- deprese, demence (snížení intelig. schopností v průběhu vývoje)
překotné myšlení (zrychlené myšlení)
= myšlenkový trysk
manický stav - nenormální radostná nálada (alkoholové opojení, některé léky)
zabíhavé myšlení
- odbočování od hlavního tématu, děti do 13 let, fyziologicky úzkostliví lidé, lidé s velmi vysokým IQ, lidé se sníženou rozumovou úrovní
inkoherentní myšlení
- myšlení, kdy je porušen logický řád věci (řeči)
agramatismus — porucha řeči, nesouvislý proud řeči
- obluzené vědomí (schizofrenie), poslední fáze demence
bludy
- vtíravé myšlenky, chorobně mylné přesvědčení (nemocný jim věří a nedá si je vyvrátit), v jejich smyslu jedná
makromanické -jedinec je přesvědčeno tom, že je superman, nadpřirozené schopnosti
mikrimanické -jedinec je přesvědčen o vlastní bezvýznamnosti
paranoidní - klade význam bezvýznamným věcem
- schizofrenie, těžké psychózy (staří lidé v domovech důchodců)
myšlenkový záraz
- jedinec přestane myslet, slovně se vyjadřovat, není schopen vlastní myšlenky
Hra a práce
Hra a práce
Kojenecké období
jemná motorika
- okolo 3 až 4 měsíce začíná sahat na předměty a části těla (poznává)
- okolo 5 měsíce sahá na předměty oběma rukama (zrak a pohyb se soustředí do jednoho místa)
- okolo 9 měsíce uchop - palec proti (bouchá o sebe předměty
vývoj sociální
- vývoj dítěte k ostatním lidem a postupem času k věcem...
- okolo 8 měsíce začíná reagovat na lidi i špatně - spojeno s pocitem nelibosti (doktor studené ruce bílí plášť)
- se začíná projevovat ve hře (kloubí se motorika se smyslovým vývojem)
- na konci tohoto období začíná mít smysl pro hru
- hry funkční: experimentace s ručičkami a nožičkami, experimentace s mluvidly
- hry s předměty: dítě něco vezme, cucá to, mačká. .pustí
- hry konstruktivní: ke konci tohoto období začíná tím že matka mu postaví komínek z kostiček a on ho zboří, postupně začíná stavět kostičky na sebe a když dítě vidí radost opakuje to (sněhuláka...)
- hry sociální: ke kterým potřebuje partnera
- primitivní hra na schovávanou: dítěti se dá na hlavičku plenka, posilujeme vědomí, že osoba zmizí, ale zase se objeví, pocit libosti
- honička začíná většinou sourozenci a prarodiči: dítě se snaží uniknou a být s druhým člověkem a co od něj může čekat a co ne
- hra paci paci pacičky.
- takhle jedou páni... (bezpečí)
- vařila myšička kašičku
- kloubí se vývoj motoriky se smyslovým vývojem a vznikají koordinovanější pohyby + vývoj sluchu, hmatu, spolupráce, začátek rozumových schopností, vnímání...
Batole
- vývoj her
- další rozvoj a vymizení funkčních her
- hry napodobivé: napodobují lidi, zvířata, práce.
velký význam pro rozvíjení psychických funkcí a
fyzické výkonnosti
Kojenecké období
jemná motorika
- okolo 3 až 4 měsíce začíná sahat na předměty a části těla (poznává)
- okolo 5 měsíce sahá na předměty oběma rukama (zrak a pohyb se soustředí do jednoho místa)
- okolo 9 měsíce uchop - palec proti (bouchá o sebe předměty
vývoj sociální
- vývoj dítěte k ostatním lidem a postupem času k věcem...
- okolo 8 měsíce začíná reagovat na lidi i špatně - spojeno s pocitem nelibosti (doktor studené ruce bílí plášť)
- se začíná projevovat ve hře (kloubí se motorika se smyslovým vývojem)
- na konci tohoto období začíná mít smysl pro hru
- hry funkční: experimentace s ručičkami a nožičkami, experimentace s mluvidly
- hry s předměty: dítě něco vezme, cucá to, mačká. .pustí
- hry konstruktivní: ke konci tohoto období začíná tím že matka mu postaví komínek z kostiček a on ho zboří, postupně začíná stavět kostičky na sebe a když dítě vidí radost opakuje to (sněhuláka...)
- hry sociální: ke kterým potřebuje partnera
- primitivní hra na schovávanou: dítěti se dá na hlavičku plenka, posilujeme vědomí, že osoba zmizí, ale zase se objeví, pocit libosti
- honička začíná většinou sourozenci a prarodiči: dítě se snaží uniknou a být s druhým člověkem a co od něj může čekat a co ne
- hra paci paci pacičky.
- takhle jedou páni... (bezpečí)
- vařila myšička kašičku
- kloubí se vývoj motoriky se smyslovým vývojem a vznikají koordinovanější pohyby + vývoj sluchu, hmatu, spolupráce, začátek rozumových schopností, vnímání...
Batole
- vývoj her
- další rozvoj a vymizení funkčních her
- hry napodobivé: napodobují lidi, zvířata, práce.
velký význam pro rozvíjení psychických funkcí a
fyzické výkonnosti
Myšlení
Myšlení
- nejvyšší forma poznání
- je založeno na postihování vztahů mezi předměty a jevy
- je to zprostředkované poznání, je založené na vnímání a představování
- výsledkem myšlení je myšlenka
- podstatou myšlení je vykonávání tzv. myšlenkových operací - postupů, kterými
postihujeme vztahy mezi předměty a jevy
základní myšlenkové operace:
- způsoby, jakými docházíme k novému poznatku
1) analýza a syntéza - spojují se s dalšími myšlenkovými operacemi
2) srovnávání - vychází z analýzy syntézy, na základě kterých srovnáváme podobnost a rozdílnost předmětů a jevů
3) abstrakce vytyčování podstatných znaků, např. lavice deska
4) zobecňování vytyčování společných vlastností
5) indukce z jednotlivých případů udělám obecný závěr (ovoce sejí,jablko + hruška)
6) dedukce z obecnosti vydedukuji jednotlivý příklad
7) analogie vyvození závěru na základě podobnosti s jiným závěrem (bílý černý, studený teplý)
formy myšlení:
1) pojmy obsah se dá definovat, nejjednodušší forma
definovat shromáždit základní vlastnosti pojmu (všechna slova)
2) soud - vyjadřuje vztah, mezi dvěma pojmy (padá sníh, slunce svítí)
3) úsudek postihování vztahů mezi soudy (slunce svítí, proto je teplo)
vývoj myšlení:
- členění životního cyklu + myšlení
Jean Piaget / piažet/
1) senzomorická fáze, kdy dochází k identifikaci (poznávání) objektu (0-2 roky), vnímání + pohyb
2) předpojmová symbolika - 2-4 roky - období, kdy nechápe rozdíly mezi živou a neživou přírodou, vše považuje za živé (oblíbená hračka -jíst, mluvit, spát)
3) názorné myšlení - 4-7 let - obsahuje chápání vztahů mezi jevy (ohmatat)
4) konkrétní operace - 7-l 1 let, všechny myšlenkové operace na konkrétní předměty
5) formální operace - spojeny s abstraktními pojmy + logické myšlení, převažující typ myšlení
- nejvyšší forma poznání
- je založeno na postihování vztahů mezi předměty a jevy
- je to zprostředkované poznání, je založené na vnímání a představování
- výsledkem myšlení je myšlenka
- podstatou myšlení je vykonávání tzv. myšlenkových operací - postupů, kterými
postihujeme vztahy mezi předměty a jevy
základní myšlenkové operace:
- způsoby, jakými docházíme k novému poznatku
1) analýza a syntéza - spojují se s dalšími myšlenkovými operacemi
2) srovnávání - vychází z analýzy syntézy, na základě kterých srovnáváme podobnost a rozdílnost předmětů a jevů
3) abstrakce vytyčování podstatných znaků, např. lavice deska
4) zobecňování vytyčování společných vlastností
5) indukce z jednotlivých případů udělám obecný závěr (ovoce sejí,jablko + hruška)
6) dedukce z obecnosti vydedukuji jednotlivý příklad
7) analogie vyvození závěru na základě podobnosti s jiným závěrem (bílý černý, studený teplý)
formy myšlení:
1) pojmy obsah se dá definovat, nejjednodušší forma
definovat shromáždit základní vlastnosti pojmu (všechna slova)
2) soud - vyjadřuje vztah, mezi dvěma pojmy (padá sníh, slunce svítí)
3) úsudek postihování vztahů mezi soudy (slunce svítí, proto je teplo)
vývoj myšlení:
- členění životního cyklu + myšlení
Jean Piaget / piažet/
1) senzomorická fáze, kdy dochází k identifikaci (poznávání) objektu (0-2 roky), vnímání + pohyb
2) předpojmová symbolika - 2-4 roky - období, kdy nechápe rozdíly mezi živou a neživou přírodou, vše považuje za živé (oblíbená hračka -jíst, mluvit, spát)
3) názorné myšlení - 4-7 let - obsahuje chápání vztahů mezi jevy (ohmatat)
4) konkrétní operace - 7-l 1 let, všechny myšlenkové operace na konkrétní předměty
5) formální operace - spojeny s abstraktními pojmy + logické myšlení, převažující typ myšlení
Myšlení
druhy myšlení:
1) myšlení praktické - rychle postihnout základní vlastnosti, snadno vyřeší konkrétní situaci, vyvodí správné závěry
2) myšlení abstraktní - práce s jednotlivými abstraktními pojmy
myšlení jako řešení problému
druhy problémů:
1) otázky teoretického rázu, které se nedají řešit prostým myšlením (nutno použít kreativitu.
tvořivé myšlení)
2) úkoly, které se nedají řešit pouze na základě dosavadních zkušeností (mechanická aplikace)
3) činnost směřující k dosažení nějakého cíle, k němuž je zatím cesta neznámá nebo ještě není zcela známá, originalita (činnost, kterou ještě nikdo nikdy nevymyslel)
fáze řešení problému:
1) setkání se s problémem - přistoupí na řešení, nebo problém obejde, základem je.
abychom problém správně pochopili, doplňujeme si informace
2) příprava na řešení problému - vytyčíme hypotézu, určíme si, jak to chceme vyřešit
3) vlastní proces řešení problému - dochází k ověřování hypotéz + získávání dalších
informací, zbavujeme se napětí
4) nalezení řešení
5) ověření správnosti nalezeného řešení
způsoby řešení problému:
1) pokus a omyl
2) přenesení minulých zkušeností na tento nový problém
3) podrobný rozbor problémové situace a využití všech dosavadních schopností a
vědomostí
4) tvůrčí řešení problémů - kreativita
1) myšlení praktické - rychle postihnout základní vlastnosti, snadno vyřeší konkrétní situaci, vyvodí správné závěry
2) myšlení abstraktní - práce s jednotlivými abstraktními pojmy
myšlení jako řešení problému
druhy problémů:
1) otázky teoretického rázu, které se nedají řešit prostým myšlením (nutno použít kreativitu.
tvořivé myšlení)
2) úkoly, které se nedají řešit pouze na základě dosavadních zkušeností (mechanická aplikace)
3) činnost směřující k dosažení nějakého cíle, k němuž je zatím cesta neznámá nebo ještě není zcela známá, originalita (činnost, kterou ještě nikdo nikdy nevymyslel)
fáze řešení problému:
1) setkání se s problémem - přistoupí na řešení, nebo problém obejde, základem je.
abychom problém správně pochopili, doplňujeme si informace
2) příprava na řešení problému - vytyčíme hypotézu, určíme si, jak to chceme vyřešit
3) vlastní proces řešení problému - dochází k ověřování hypotéz + získávání dalších
informací, zbavujeme se napětí
4) nalezení řešení
5) ověření správnosti nalezeného řešení
způsoby řešení problému:
1) pokus a omyl
2) přenesení minulých zkušeností na tento nový problém
3) podrobný rozbor problémové situace a využití všech dosavadních schopností a
vědomostí
4) tvůrčí řešení problémů - kreativita
Stáří, kmetský vek
psychické poznávací procesy
vnímání - je nahrazeno zkušenostmi a to na prvním místě, protože je nekvalitní involuční změny
- sociální: haló efekt a ostatní se markantně zvyšuje - náplň jejich dne
představování - paměťové
- denní snění téměř není
myšlení - je pomalejší
- je snížené kreativní myšlení
paměť - z hlediska časového je narušená paměť krátkodobá
- je narušena mechanická a převažuje logická
učení, práce a činnosti
- nechce se jim moc učit, protože jsou pomalí
- velký problém s adaptací na nové prostředí a situace
- změny pracovního tempa
- více času na řešení problémů
- tvořivost je stále zachována
inteligence
- obecná se snižuje
- speciální zůstává zachována
city a sociální vztahy
- je snížení frustrační tolerance
- citové prožívání je méně bezpředmětné (=nenadchne se tolik jako dříve)
- snižuje se intenzita emocí (větší vyrovnanost)
- ale naopak se vyhrotí paličatost, agrese a většina negativních vlastností
- sebecit: zvyšuje je se, obrácenost do sebe, nejčastěji hovoří o sobě a nemocech
osobnost
= organická jednotka tělesného a psychického, vrozeného a získaného, typická pro daného jedince, projevující se v jeho chování a jednání
= jednota duševních vlastností a tělesné konstituce, která se utváří ve společenských vztazích
= genotyp =) fenotyp (výchova, prostředí+genetický potenciál)
vnímání - je nahrazeno zkušenostmi a to na prvním místě, protože je nekvalitní involuční změny
- sociální: haló efekt a ostatní se markantně zvyšuje - náplň jejich dne
představování - paměťové
- denní snění téměř není
myšlení - je pomalejší
- je snížené kreativní myšlení
paměť - z hlediska časového je narušená paměť krátkodobá
- je narušena mechanická a převažuje logická
učení, práce a činnosti
- nechce se jim moc učit, protože jsou pomalí
- velký problém s adaptací na nové prostředí a situace
- změny pracovního tempa
- více času na řešení problémů
- tvořivost je stále zachována
inteligence
- obecná se snižuje
- speciální zůstává zachována
city a sociální vztahy
- je snížení frustrační tolerance
- citové prožívání je méně bezpředmětné (=nenadchne se tolik jako dříve)
- snižuje se intenzita emocí (větší vyrovnanost)
- ale naopak se vyhrotí paličatost, agrese a většina negativních vlastností
- sebecit: zvyšuje je se, obrácenost do sebe, nejčastěji hovoří o sobě a nemocech
osobnost
= organická jednotka tělesného a psychického, vrozeného a získaného, typická pro daného jedince, projevující se v jeho chování a jednání
= jednota duševních vlastností a tělesné konstituce, která se utváří ve společenských vztazích
= genotyp =) fenotyp (výchova, prostředí+genetický potenciál)
Stáří, kmetský vek
typy lidí přizpůsobující se faktorům stáří
- člověk by měl v něco věřit, mít cíl
1) konstruktivní strategie
- člověk aktivní, čilí, radující se ze života, s plány a cíly
- zábavný přizpůsobivý, schopnost najít potěšení
- považovány za nosné osobnosti společnosti
- reálně hodnotí svůj život a akceptuje i možnost smrti
2) strategie závislosti
- člověk je závislý na druhých, pasivita, nespoléhání na vlastní sílu, vše si nechá udělat. bez ambicí a cílů, negativní pohled na svět
- muž předává iniciativu na ženu (když žena zemře přebírá ji na sebe)
3) strategie obraná
- brání se stáří, přehnaná aktivita, přeceňování sil, emocionálně silná kontrola až pedantství - hlídání se a nepřipouštění si věcí
4) strategie hostility (=nepříjemný, nesnášenlivý člověk)
- stále nabručený, svádění viny na okolí. nic pro něho není dobré, nesmíření se stářím, agrese odvrácená navenek, podezřívání, nepřející, stěžují si, vulgární
5) strategie sebe nenávist
- agresivita obrácená vůči sobě, nadměrně kritičtí k sobě, život berou jako selhání, smrt chápou jako vysvobození, proč budu brát prášky?, mohou působit
problémy. . .zapříčinění se na vlastní smrti
KMETSKÝ VĚK od 75 výše
-to samé jako ve stáří, ale zvyšují se involuční změny
- člověk by měl v něco věřit, mít cíl
1) konstruktivní strategie
- člověk aktivní, čilí, radující se ze života, s plány a cíly
- zábavný přizpůsobivý, schopnost najít potěšení
- považovány za nosné osobnosti společnosti
- reálně hodnotí svůj život a akceptuje i možnost smrti
2) strategie závislosti
- člověk je závislý na druhých, pasivita, nespoléhání na vlastní sílu, vše si nechá udělat. bez ambicí a cílů, negativní pohled na svět
- muž předává iniciativu na ženu (když žena zemře přebírá ji na sebe)
3) strategie obraná
- brání se stáří, přehnaná aktivita, přeceňování sil, emocionálně silná kontrola až pedantství - hlídání se a nepřipouštění si věcí
4) strategie hostility (=nepříjemný, nesnášenlivý člověk)
- stále nabručený, svádění viny na okolí. nic pro něho není dobré, nesmíření se stářím, agrese odvrácená navenek, podezřívání, nepřející, stěžují si, vulgární
5) strategie sebe nenávist
- agresivita obrácená vůči sobě, nadměrně kritičtí k sobě, život berou jako selhání, smrt chápou jako vysvobození, proč budu brát prášky?, mohou působit
problémy. . .zapříčinění se na vlastní smrti
KMETSKÝ VĚK od 75 výše
-to samé jako ve stáří, ale zvyšují se involuční změny
Zvláštnosti jednání — strach a úzkost, deprese
deprese
- reakce na to, co už se stalo
- ze vztahu z okolí, z nemoci .
viditelné znaky deprese nervozita, smutek, nekomunikativnost, stranění se společnosti,
volba hudby...
zastírané znaky deprese — navenek působí jako dřív, někdy vyhledává samotu a upadá do těžké deprese, velmi špatné — potřebuje pomoc ostatních
- demobilizuje sráží ho v tělesné i duševní činnosti
- působí negativně na veškerou léčbu
sebevražda (suicidum) v depresi je velká pravděpodobnost provedení
- zbraňovat sebevražedným útokům
- projevená účast, pozná, jestli jsme upřímní nebo ne, je velmi citlivý
- povzbuzování k činnosti — pomáhá od deprese, krátkodobé cíle
- cíle adekvátní k jeho poškození (tělesné, ztráta smyslového orgánu)
- hlídat před sebevraždou
- reakce na to, co už se stalo
- ze vztahu z okolí, z nemoci .
viditelné znaky deprese nervozita, smutek, nekomunikativnost, stranění se společnosti,
volba hudby...
zastírané znaky deprese — navenek působí jako dřív, někdy vyhledává samotu a upadá do těžké deprese, velmi špatné — potřebuje pomoc ostatních
- demobilizuje sráží ho v tělesné i duševní činnosti
- působí negativně na veškerou léčbu
sebevražda (suicidum) v depresi je velká pravděpodobnost provedení
- zbraňovat sebevražedným útokům
- projevená účast, pozná, jestli jsme upřímní nebo ne, je velmi citlivý
- povzbuzování k činnosti — pomáhá od deprese, krátkodobé cíle
- cíle adekvátní k jeho poškození (tělesné, ztráta smyslového orgánu)
- hlídat před sebevraždou
Stáří, kmetský vek
Stáří, kmetský vek
-také se řadí do vývojové psychologie i přes involuční změny
-gerontologická psychologie
-aktivizace a motivace, přiměřenost v podmětech, ergoterapie, kultura...
-velký problém s adaptací na nové prostředí a situace
teorie stárnutí
VOLNÝCH RADIKÁLŮ
- volné radikály vznikají z buněčného dýchání a štěpí se přitom chemické vazby stárnutí organismu
NEURO ENDROKINNI (nervy — žlázy s vnitřní sekrecí)
- epifýza vylučuje hormon metolanin, který řídí biologické rytmy, podle množství vyloučeného hormonu se řídí proces stárnutí
GENETICKA (dědičná)
1. mutační - v buňce se hromadí shluky, které jsou příčinou stárnutí, je to dáno při narození
2. programová - jednotlivých genů jsou časové ohraničené
kategorie stáří podle způsobu života lidí nad 80 let
1) SPĚSNÉ stáří - tvoří 25 % z populace
- elita, aktivní, vitální, schopní
2) NEÚSPĚSNÉ stáří - tvoří 10 % z populace
- nešťastný, agresivní, smutní, zmatený, nudí se, špatná nálada
3) OČEKÁVANÉ stáří - 65 % populace nad 80 let
- berou to jako přirozené vyústění, které je třeba očekávat
- jednotvárnost života
-také se řadí do vývojové psychologie i přes involuční změny
-gerontologická psychologie
-aktivizace a motivace, přiměřenost v podmětech, ergoterapie, kultura...
-velký problém s adaptací na nové prostředí a situace
teorie stárnutí
VOLNÝCH RADIKÁLŮ
- volné radikály vznikají z buněčného dýchání a štěpí se přitom chemické vazby stárnutí organismu
NEURO ENDROKINNI (nervy — žlázy s vnitřní sekrecí)
- epifýza vylučuje hormon metolanin, který řídí biologické rytmy, podle množství vyloučeného hormonu se řídí proces stárnutí
GENETICKA (dědičná)
1. mutační - v buňce se hromadí shluky, které jsou příčinou stárnutí, je to dáno při narození
2. programová - jednotlivých genů jsou časové ohraničené
kategorie stáří podle způsobu života lidí nad 80 let
1) SPĚSNÉ stáří - tvoří 25 % z populace
- elita, aktivní, vitální, schopní
2) NEÚSPĚSNÉ stáří - tvoří 10 % z populace
- nešťastný, agresivní, smutní, zmatený, nudí se, špatná nálada
3) OČEKÁVANÉ stáří - 65 % populace nad 80 let
- berou to jako přirozené vyústění, které je třeba očekávat
- jednotvárnost života
Stáří, kmetský vek
faktory stáří
- biologická stránka člověka má vliv na psychiku
1. ZMENŠOVÁNÍ BUNĚČNÉHO KAPITALU - úbytek tekutiny
- ve vrcholu 26 30 letech je 100 miliard buněk (půl je rezerva) zbude jen 30 %
- ubývá buněk a snižuje se jejich kvalita
- i přes obnovování buněk je úbytek vyšší
2. OPOTŘEBOVÁNI ORGÁNU
- důvodem je úbytek tekutin a ukládání tuků (břicho, stehna), které zamezuje činnosti orgánů dýchání, srdeční frekvenci, játrům, ledvinám
- zmenšuje se ukládání tuků na obličeji a rukou (vytahaná kůže)
- svaly atrofují (=ubývají) na síle, pružnosti, hmotnosti
- řídnutí kostí, úbytkem minerálů a vápníku z kostí a zmenšování průměru, jsou křehčí
- zkracuje se páteř o 5 až 7 cm - propadání plotének
- zmenšuje se hrudní koš. svaly nemají pružnost na roztáhnutí + špatný stav chrupavky
- klouby, hrozí artróza vlivem chybění maziva v kloubu (chrupavka z kosti, gumové
medvídci, sulc)
- pohlavní orgány ochabují vlivem úbytku hormonů a tělesných tekutin (člověk v 70 letech je schopen sexuálního života)
- orgány postupně ztrácejí své funkce vlivem degenerativních změn z hlediska životosprávy a genetického potenciálu
3. STARNUTÍ NERVO VE SOUSTAVY
- periferní a centrální = CNS na mozek a míchu
- v mozku dochází k úbytku mozkových buněk, dochází i k obnově, ale jejich funkčnost ani kvalita nejsou na dobré úrovni či náhrada pojivové tkáně (neprochází v ní krev mozek se neprokrvuje a pracuje pomaleji)
- změny periferní: např. člověk včas nezareaguje - zpomalení, nedokrvení okrajových orgánů
- změny vegetativní (nervstvo chemicko elektrická reakce synapse): např. nemá žízeň,
neví přesně co ho bolí
- nejčastěji cévní mozkové příhody
4. STARNUTI SMYSLOVYCH ORGANU
- snižuje se jejich funkce (opotřebováním NS - synapse) a je nahrazena zkušenostmi, ale ne plně
- zrak: dalekozrakost, zákaly, snížení akumulace čočky, šeroslepost
- sluch: stařecká hluchota, ztráta sluchu
- čich: stálá sekrece z nosu (opotřebování žláz s vnitřní sekrecí)
- chuť: chuťové pohárky mají sníženou funkci, přesolují
-) vlivem nekvalitního vnímání dochází k nejistotě ve společnosti, komunikaci, snížení orientace. . .vede k opatrnost a může vzniknout sociální izolace
5. SNIZENÍ IMUNITNIHO SYSTEMU
- zapříčiněno úbytkem leukocytů
- Zn pro posílení imunity
- biologická stránka člověka má vliv na psychiku
1. ZMENŠOVÁNÍ BUNĚČNÉHO KAPITALU - úbytek tekutiny
- ve vrcholu 26 30 letech je 100 miliard buněk (půl je rezerva) zbude jen 30 %
- ubývá buněk a snižuje se jejich kvalita
- i přes obnovování buněk je úbytek vyšší
2. OPOTŘEBOVÁNI ORGÁNU
- důvodem je úbytek tekutin a ukládání tuků (břicho, stehna), které zamezuje činnosti orgánů dýchání, srdeční frekvenci, játrům, ledvinám
- zmenšuje se ukládání tuků na obličeji a rukou (vytahaná kůže)
- svaly atrofují (=ubývají) na síle, pružnosti, hmotnosti
- řídnutí kostí, úbytkem minerálů a vápníku z kostí a zmenšování průměru, jsou křehčí
- zkracuje se páteř o 5 až 7 cm - propadání plotének
- zmenšuje se hrudní koš. svaly nemají pružnost na roztáhnutí + špatný stav chrupavky
- klouby, hrozí artróza vlivem chybění maziva v kloubu (chrupavka z kosti, gumové
medvídci, sulc)
- pohlavní orgány ochabují vlivem úbytku hormonů a tělesných tekutin (člověk v 70 letech je schopen sexuálního života)
- orgány postupně ztrácejí své funkce vlivem degenerativních změn z hlediska životosprávy a genetického potenciálu
3. STARNUTÍ NERVO VE SOUSTAVY
- periferní a centrální = CNS na mozek a míchu
- v mozku dochází k úbytku mozkových buněk, dochází i k obnově, ale jejich funkčnost ani kvalita nejsou na dobré úrovni či náhrada pojivové tkáně (neprochází v ní krev mozek se neprokrvuje a pracuje pomaleji)
- změny periferní: např. člověk včas nezareaguje - zpomalení, nedokrvení okrajových orgánů
- změny vegetativní (nervstvo chemicko elektrická reakce synapse): např. nemá žízeň,
neví přesně co ho bolí
- nejčastěji cévní mozkové příhody
4. STARNUTI SMYSLOVYCH ORGANU
- snižuje se jejich funkce (opotřebováním NS - synapse) a je nahrazena zkušenostmi, ale ne plně
- zrak: dalekozrakost, zákaly, snížení akumulace čočky, šeroslepost
- sluch: stařecká hluchota, ztráta sluchu
- čich: stálá sekrece z nosu (opotřebování žláz s vnitřní sekrecí)
- chuť: chuťové pohárky mají sníženou funkci, přesolují
-) vlivem nekvalitního vnímání dochází k nejistotě ve společnosti, komunikaci, snížení orientace. . .vede k opatrnost a může vzniknout sociální izolace
5. SNIZENÍ IMUNITNIHO SYSTEMU
- zapříčiněno úbytkem leukocytů
- Zn pro posílení imunity
Psychosomatická onemocnění — zdravý životní styl
psychosomatická onemocnění
- každá zdravotní porucha má 3 stránky:
fyzická - poškození orgánu, nesprávná fce orgánů
psychická stres - vyvolávají moment nebo důsledek
sociální vždy vázána na psych. oblast - týká se aktivit, prac. začlenění, prac. uplatnění, ztráta přátel
- jsou brány jako popisné zkratky pro ty případy
- kdy duš. vlivy mají značný podíl na vyvolání poruchy, která se projeví hlavně v oblasti tělesné
patří sem:
záchvatovitá onemocnění - kolabsové stavy omdlení, ztráta vědomí
poruchy termoregulace - u dětí lehce zvýšené teploty
cévní dynamiky - migrény
řečí - zejména
látkové výměny podmíněné patologickým chováním ve vztahu k příjmu potravy obezita, bulimie, anorexie
záchvatovitá onemocnění dýchacího systému - patogenní kašel
fce trávicího ústrojí - nespecifické bolesti břicha
vyměšování - průjem, zácpa, poruchy mikce
onemocnění kůže - atopický ekzém - bradavice, opary
zdroje psych. poruch:
1) neodžité emoce — probíhající vnitřní konflikt + neřešení
2) individuální konstituční somatické dispozice — lidé, kteří k tomu mají sklon
3) psychofyziologické, patologické učení nápodobou a zpevňování — útěk do nemoci léčení lékařské nebo psychologické
životní styl
- nutno předcházet psychosomatickým onemocněním
- jsou to vyhraněné typické formy chování lidí ve společnosti
- vzniká z životního způsobu člověka a představuje jeho formální a estetickou stránku
5 okruhů zdravého způsobu života:
1) psychofyzický péče o tělo, pohyb, výživa, udržování si imunity, pěstování pozitivního myšlení, harmonie emocí, cvičení vůle, zvládání stresu
2) ekologický - péče o životní prostředí a hygienu a podporu úcty k darům přírody je věcí individuální
3) kulturně tvořivý a pracovní - vztah k práci, ekonomika práce a času, zájem o umění a kulturu vyváženost + správné rozložení
4) sociálně - vztahový - harmonizace lidských vztahů, upevňování rodiny, úcta ke stáří a příprava na stáří a soc. adaptace na nové podmínky
5) estetický a duchovní - úcta k životu a víra
- naplnění životního stylu je záležitostí individuální
- každá zdravotní porucha má 3 stránky:
fyzická - poškození orgánu, nesprávná fce orgánů
psychická stres - vyvolávají moment nebo důsledek
sociální vždy vázána na psych. oblast - týká se aktivit, prac. začlenění, prac. uplatnění, ztráta přátel
- jsou brány jako popisné zkratky pro ty případy
- kdy duš. vlivy mají značný podíl na vyvolání poruchy, která se projeví hlavně v oblasti tělesné
patří sem:
záchvatovitá onemocnění - kolabsové stavy omdlení, ztráta vědomí
poruchy termoregulace - u dětí lehce zvýšené teploty
cévní dynamiky - migrény
řečí - zejména
látkové výměny podmíněné patologickým chováním ve vztahu k příjmu potravy obezita, bulimie, anorexie
záchvatovitá onemocnění dýchacího systému - patogenní kašel
fce trávicího ústrojí - nespecifické bolesti břicha
vyměšování - průjem, zácpa, poruchy mikce
onemocnění kůže - atopický ekzém - bradavice, opary
zdroje psych. poruch:
1) neodžité emoce — probíhající vnitřní konflikt + neřešení
2) individuální konstituční somatické dispozice — lidé, kteří k tomu mají sklon
3) psychofyziologické, patologické učení nápodobou a zpevňování — útěk do nemoci léčení lékařské nebo psychologické
životní styl
- nutno předcházet psychosomatickým onemocněním
- jsou to vyhraněné typické formy chování lidí ve společnosti
- vzniká z životního způsobu člověka a představuje jeho formální a estetickou stránku
5 okruhů zdravého způsobu života:
1) psychofyzický péče o tělo, pohyb, výživa, udržování si imunity, pěstování pozitivního myšlení, harmonie emocí, cvičení vůle, zvládání stresu
2) ekologický - péče o životní prostředí a hygienu a podporu úcty k darům přírody je věcí individuální
3) kulturně tvořivý a pracovní - vztah k práci, ekonomika práce a času, zájem o umění a kulturu vyváženost + správné rozložení
4) sociálně - vztahový - harmonizace lidských vztahů, upevňování rodiny, úcta ke stáří a příprava na stáří a soc. adaptace na nové podmínky
5) estetický a duchovní - úcta k životu a víra
- naplnění životního stylu je záležitostí individuální
Seberegulační vlastnosti — vůle
Seberegulační vlastnosti — vůle
vůle = psychický proces, kterým člověk řídí svou činnost, zaměřenou na dosažení vědomě vytyčených cílů a překonávání překážek
fáze volního jednání:
1) uvědomění si potřeby nějaké činnosti = motivace jednání
- vnější - z prostředí, vnitřní z mého vědomí a podvědomí
- k činnosti a nečinnosti
2) konkretizace cíle činnosti - dochází k boji motivů
a) vyber si jedno nebo druhé + +
b) vyber si ze dvou negativních cílů - -
c)jeden cíl + a druhý cíl
d) vyber si záporné místo kladného
- odrážejí se zde charakterové vlastnosti, zájmy, cíle (životní), rozumové schopnosti
3) uskutečňování rozhodnutí - dosažení vytyčeného cíle
překážky:
vnější - aktivní -je tam překážka a ještě mi může ublížit
- pasivní - nějak mi neublíží, aleje tam
vnitřní - aktivní př. morální pochybnosti
- pasivní - nedají se ovlivnit (př. úroveň rozumových schopností, špatný tělesný stav)
vlastnosti z hlediska vůle
-pevná slabá vůle, lenost, zásadovost, netečnost, samostatnost, vytrvalost,iniciativnost, sebeovládání
- slabá vůle — snadnost ovlivnitelnosti, impulsivnost
- silná vůle
vůle = psychický proces, kterým člověk řídí svou činnost, zaměřenou na dosažení vědomě vytyčených cílů a překonávání překážek
fáze volního jednání:
1) uvědomění si potřeby nějaké činnosti = motivace jednání
- vnější - z prostředí, vnitřní z mého vědomí a podvědomí
- k činnosti a nečinnosti
2) konkretizace cíle činnosti - dochází k boji motivů
a) vyber si jedno nebo druhé + +
b) vyber si ze dvou negativních cílů - -
c)jeden cíl + a druhý cíl
d) vyber si záporné místo kladného
- odrážejí se zde charakterové vlastnosti, zájmy, cíle (životní), rozumové schopnosti
3) uskutečňování rozhodnutí - dosažení vytyčeného cíle
překážky:
vnější - aktivní -je tam překážka a ještě mi může ublížit
- pasivní - nějak mi neublíží, aleje tam
vnitřní - aktivní př. morální pochybnosti
- pasivní - nedají se ovlivnit (př. úroveň rozumových schopností, špatný tělesný stav)
vlastnosti z hlediska vůle
-pevná slabá vůle, lenost, zásadovost, netečnost, samostatnost, vytrvalost,iniciativnost, sebeovládání
- slabá vůle — snadnost ovlivnitelnosti, impulsivnost
- silná vůle
Zvláštnosti jednání — strach a úzkost, deprese
Zvláštnosti jednání — strach a úzkost, deprese
strach a úzkost
= nepříjemný pocit, kterým reagujeme ne ohrožení
- obranný mechanismus
- vede k mobilizaci organismu
- úzkost nemá předmět, je neurčitá, nevíme proč jsme sevřeni
- základem fobií, je u duševních poruch
- tělesné projevy:
stažení - zvyšuje se svalový tonus, zrychlení tepu, dechu a krevního tlaku
třes, pocení, zblednutí, snižuje se tvorba slin, pokálení
- velká zátěž pro organismus
- sociální zátěž - klient ji nechce přiznat, dusí ji v sobě
- předmět strachu:
- nejistota v cíli
- očekávání bolesti
- odloučení od rodiny
- ze smrti a umírání
- strach z léčení - u dospělých hraje roli, jestli byl v dětství strašen lékařem
- strach může vyústit v nosofóbii — strach z nemoci
- karcinofóbie strach z rakoviny — nelze směšovat s hypochondrií obava z nemoci, není si vědom neopodstatněnosti strachu, strach je u těchto lidí horší než u jiných
- pracovník:
- klid nesmí být lhostejný
- rozhovor s klientem by měl projevit naší toleranci
- náhradní činnost snižuje strach a odvádí od něj strach
- nezesměšňovat a neponižovat, dodávat odvahu
strach a úzkost
= nepříjemný pocit, kterým reagujeme ne ohrožení
- obranný mechanismus
- vede k mobilizaci organismu
- úzkost nemá předmět, je neurčitá, nevíme proč jsme sevřeni
- základem fobií, je u duševních poruch
- tělesné projevy:
stažení - zvyšuje se svalový tonus, zrychlení tepu, dechu a krevního tlaku
třes, pocení, zblednutí, snižuje se tvorba slin, pokálení
- velká zátěž pro organismus
- sociální zátěž - klient ji nechce přiznat, dusí ji v sobě
- předmět strachu:
- nejistota v cíli
- očekávání bolesti
- odloučení od rodiny
- ze smrti a umírání
- strach z léčení - u dospělých hraje roli, jestli byl v dětství strašen lékařem
- strach může vyústit v nosofóbii — strach z nemoci
- karcinofóbie strach z rakoviny — nelze směšovat s hypochondrií obava z nemoci, není si vědom neopodstatněnosti strachu, strach je u těchto lidí horší než u jiných
- pracovník:
- klid nesmí být lhostejný
- rozhovor s klientem by měl projevit naší toleranci
- náhradní činnost snižuje strach a odvádí od něj strach
- nezesměšňovat a neponižovat, dodávat odvahu
Školní Zralost
Školní Zralost
-pojem zahrnující požadavky, které má dítě splňovat aby bylo schopno úspěšně absolvovat 1 třídu ZS
OSD = odklad školní docházky o které rozhoduje ředitel + doklad z PPP
1)požadavky spojené s TĚLESNOU ZRALOSTÍ
-věk: po dovršení 6 let (do 3 1.8.), ideální doba je 6,5 let
-fyzický vývoj: okolo 21 až 25 kg (nesmí být méně 21 kg) při nadváze problematické začlenění do kolektivu
-délka - posunování středního těžiště
2)požadavky KOGNITIVNÍ ZRALOSTI (=poznávající, vnímající, rozumové)
-okolo 6 let REALISTICKE CHAPANI SVETA opuštění fantazií a rozvoj LOGICKEHO MYŠLENI
-ve převažuje zrakové vnímání u kterého se už zaměřuje na DETAJLY
(se projevuje v KRESBE )
-rozvoj RECI: umět vyslovit všechny hlásky
-toleruje se rotacismus (r), rotacismus bohemikus (ř)
-více vat z důvodů PATLAVOSTI —OSD, nebo LOGOPEDIE
-zralost PAMETI (věty o 8 slovech, básničky — dítě přesně reprodukovat)
-určitá míra VSEOBECNYCH ZNALOSTI (např. jméno, adresu, kolik má týden dnů, kolik má pes nohou, v jakém ročním období jsou Vánoce, prezident, název státu, čísla do deseti...)
3.schopnost EMOČNÍ, SOCIÁLNÍ a MOTIVAČNÍ ZRALOSTI
emoční -umět kontrolovat své city a impulsy - tvoří předpoklad pro kázeň
-dítě by mělo doma mýt silné citové zázemí (ne mít druhé dítě, když to první chodí do první třídy - dvě role - velké citové zvraty)
motivační -dítě je schopno pracovat ve skupině svých vrstevníků
-schopno soustředit se na činnost aspoň 10 minut
-s dítětem se má učit ten kdo má lepší nervy
sociální -dítě přestává být úplně závislé na rodičích - odpoutání je činné i bez rodičů - samostatná práce
-musí se podřít cizí autoritě a učí se novou SOCIALNÍ HRU ŠKOLÁKA + socializace lateralita pravák, levák (podle hemisfér), dominance jedné končetiny - slouží k poznání osobnosti jako celku
-pojem zahrnující požadavky, které má dítě splňovat aby bylo schopno úspěšně absolvovat 1 třídu ZS
OSD = odklad školní docházky o které rozhoduje ředitel + doklad z PPP
1)požadavky spojené s TĚLESNOU ZRALOSTÍ
-věk: po dovršení 6 let (do 3 1.8.), ideální doba je 6,5 let
-fyzický vývoj: okolo 21 až 25 kg (nesmí být méně 21 kg) při nadváze problematické začlenění do kolektivu
-délka - posunování středního těžiště
2)požadavky KOGNITIVNÍ ZRALOSTI (=poznávající, vnímající, rozumové)
-okolo 6 let REALISTICKE CHAPANI SVETA opuštění fantazií a rozvoj LOGICKEHO MYŠLENI
-ve převažuje zrakové vnímání u kterého se už zaměřuje na DETAJLY
(se projevuje v KRESBE )
-rozvoj RECI: umět vyslovit všechny hlásky
-toleruje se rotacismus (r), rotacismus bohemikus (ř)
-více vat z důvodů PATLAVOSTI —OSD, nebo LOGOPEDIE
-zralost PAMETI (věty o 8 slovech, básničky — dítě přesně reprodukovat)
-určitá míra VSEOBECNYCH ZNALOSTI (např. jméno, adresu, kolik má týden dnů, kolik má pes nohou, v jakém ročním období jsou Vánoce, prezident, název státu, čísla do deseti...)
3.schopnost EMOČNÍ, SOCIÁLNÍ a MOTIVAČNÍ ZRALOSTI
emoční -umět kontrolovat své city a impulsy - tvoří předpoklad pro kázeň
-dítě by mělo doma mýt silné citové zázemí (ne mít druhé dítě, když to první chodí do první třídy - dvě role - velké citové zvraty)
motivační -dítě je schopno pracovat ve skupině svých vrstevníků
-schopno soustředit se na činnost aspoň 10 minut
-s dítětem se má učit ten kdo má lepší nervy
sociální -dítě přestává být úplně závislé na rodičích - odpoutání je činné i bez rodičů - samostatná práce
-musí se podřít cizí autoritě a učí se novou SOCIALNÍ HRU ŠKOLÁKA + socializace lateralita pravák, levák (podle hemisfér), dominance jedné končetiny - slouží k poznání osobnosti jako celku
Psychosomatická onemocnění — zdravý životní styl
Psychosomatická onemocnění — zdravý životní styl
Zdraví - stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, podle WHO
- péče o zdraví je stará jako lidstvo samo - rozvoj v Řecku
- učit se být zdravý je stejně důležité jako učit se dalším věcem
- až 80% nemocí má základ v psychické nepohodě
- nemoc je často projevem neřešených vnitřních problémů
- stav těla je odrazem stavu mysli
- máme právo se o svou bolest podělit -je to lidské!
„elixír mládí“ harmonické vztahy k lidem, láska, tvořivá práce, dostatek pohybu a
odpočinku
- nutno smát se, být uvolněný, v pohodě, pokud jsme Šťastní - smějeme se -je to dobrý lék - v mozku se vylučují endorfíny a ty jsou životabudičem v celém těle
- naše tělo je učitel, vztah mezi sebou samým a tělem je ten nejdůležitější vztah z něhož vznikají ostatní vztahy
- co přináší občerstvení máme dělat často
- naše tělo je základem naší existence, musíme o něho láskyplně pečovat
- vybudovat si zdravé sebevědomí nelze hned
nemoc = zadržená emoce
Zdraví - stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, podle WHO
- péče o zdraví je stará jako lidstvo samo - rozvoj v Řecku
- učit se být zdravý je stejně důležité jako učit se dalším věcem
- až 80% nemocí má základ v psychické nepohodě
- nemoc je často projevem neřešených vnitřních problémů
- stav těla je odrazem stavu mysli
- máme právo se o svou bolest podělit -je to lidské!
„elixír mládí“ harmonické vztahy k lidem, láska, tvořivá práce, dostatek pohybu a
odpočinku
- nutno smát se, být uvolněný, v pohodě, pokud jsme Šťastní - smějeme se -je to dobrý lék - v mozku se vylučují endorfíny a ty jsou životabudičem v celém těle
- naše tělo je učitel, vztah mezi sebou samým a tělem je ten nejdůležitější vztah z něhož vznikají ostatní vztahy
- co přináší občerstvení máme dělat často
- naše tělo je základem naší existence, musíme o něho láskyplně pečovat
- vybudovat si zdravé sebevědomí nelze hned
nemoc = zadržená emoce
Základní psychologické pojmy
Základní psychologické pojmy
psychologie = věda, která se zabývá psychikou člověka
- zkoumá, třídí a vyhodnocuje veškeré poznatky, které se týkají zákonitosti vzniku a průběhu lidského prožívání a chování
psychologické disciplíny
základní psych. disciplíny
obecná psychologie psych. člověka (osobnosti)
ps. člověka normálního
- vývojová ps.
- fyziologická Ps.
- sociální ps.
- diferenciální ps.
Ps. člověka nenormálního = psychopatologie
- psy. zvířat (zoopsychologie)
aplikované ps. Disciplíny
- pedagogická ps.
- politická ps.
- etická ps.
- ps. práce
- ps. trhu
- forézní = soudní ps.
- lékařská ps.
- klinická ps.
psychologie = věda, která se zabývá psychikou člověka
- zkoumá, třídí a vyhodnocuje veškeré poznatky, které se týkají zákonitosti vzniku a průběhu lidského prožívání a chování
psychologické disciplíny
základní psych. disciplíny
obecná psychologie psych. člověka (osobnosti)
ps. člověka normálního
- vývojová ps.
- fyziologická Ps.
- sociální ps.
- diferenciální ps.
Ps. člověka nenormálního = psychopatologie
- psy. zvířat (zoopsychologie)
aplikované ps. Disciplíny
- pedagogická ps.
- politická ps.
- etická ps.
- ps. práce
- ps. trhu
- forézní = soudní ps.
- lékařská ps.
- klinická ps.
Základní psychologické pojmy
psychika a obsah psychiky
psychika = duševní život člověka (to, co prožívám právě teď + podvědomí)
- obsahem psychiky jsou ps. procesy (poznávací, motivační, volní) a stavy (pozornost)
- projevem psychiky je chování a jednání
expresivní ch. vyjadřuje mé pocity
adaptivní ch. - ch. které je přizpůsobeno jakékoliv situaci
- chování je ovlivněno biologickými a sociálními faktory
vědomí a podvědomí - to, co si ze svého duševního života uvědomuji právě teď
socializace - zespolečenštění
interiorizace – zživotnění
psychologie -je věda, která se zabývá psychikou Člověka, zkoumá, třídí a vyhodnocuje
veškeré poznatky, které se týkají zákonitosti vzniku a průběhu lidského prožívání a chování
psychika duševní život člověka (city, myšlení, vnímání, pamět‘. ..)
psychika = duševní život člověka (to, co prožívám právě teď + podvědomí)
- obsahem psychiky jsou ps. procesy (poznávací, motivační, volní) a stavy (pozornost)
- projevem psychiky je chování a jednání
expresivní ch. vyjadřuje mé pocity
adaptivní ch. - ch. které je přizpůsobeno jakékoliv situaci
- chování je ovlivněno biologickými a sociálními faktory
vědomí a podvědomí - to, co si ze svého duševního života uvědomuji právě teď
socializace - zespolečenštění
interiorizace – zživotnění
psychologie -je věda, která se zabývá psychikou Člověka, zkoumá, třídí a vyhodnocuje
veškeré poznatky, které se týkají zákonitosti vzniku a průběhu lidského prožívání a chování
psychika duševní život člověka (city, myšlení, vnímání, pamět‘. ..)
Základní psychologické pojmy
metody psychologie - způsoby, jakými psychologie získává své poznatky
1) pozorování - je metoda psychologie, která se vyznačuje stanovením cíle a vede se záznam
- může být samostatná nebo součástí psych. metod
- extrospekce - pozorování druhého
- introspekce - pozorování sebe sama
- dlouhodobé pozorování - sledujeme jeden jev od narození po smrt (např. výzkum chtěných a nechtěných dětí), dny, měsíce
- krátkodobé pozorování - minuty, hodiny
- longitudinální - dlouhodobé pozorování jedince ohraničené (následek)
- průřezové skupiny lidí v určitém prostředí, v situaci, ted‘ v určité situaci
- záznamový arch - čas, jak a na co reaguje, všechny proměnné
2) rozhovor - metoda, která má splňovat určité podmínky
- mám stanoven cíl (k čemu mám dospět)
- řízený - otázky jsou připravené (pořadí), vyhodnocení je snazší (např. otázky u tabule)
- volný - nejsou připraveny otázky, tvoří se během rozhovoru (nejsou přesně daná témata)
- má za úkol vzbudit důvěru, slouží k navazování kontaktu, zahájení kontaktu s klientem
3) dotazník - písemná forma, která vyžaduje jednoznačné odpovědi a statisticky se zpracovává anketa známé určitého jevu u více osob najednou
4) experiment (pokus)
- přirozený -je v přirozených podmínkách (např. doma, ve škole, na ulici)
- laboratorní probíhá v psych. laboratoři, podmínky jsou pod kontrolou (stejné osvětlení, čas, psací potřeby, všichni stejné podmínky)
5) sociometrie - metoda, která zkoumá vztahy mezi jedinci v určité skupině, negativní vztahy poškozují sebevědomí
6) životopis - doplňující metoda, výpověď sám o sobě, jedinec může napsat jen to, co chce - grafologie - věda o písmu (text jako komplet, jednotlivé písmo)
7) rozbor produktů činnosti - kresby, deníky, literární díla, výrobky
- psych. diagnostika děti do 10 let-postava
8) psych. testy - mohou vyšetřit kompletně celou osobnost
- inteligenční testy - IQ (inteligenční kvocient) - měří obecnou schopnost řešit problémy, nejsou založeny na vědomostech
- manuál - návod s vyhodnocením, standardizovaný test
- zkoušky pozornosti, osobnostní test, test školní zralosti
1) pozorování - je metoda psychologie, která se vyznačuje stanovením cíle a vede se záznam
- může být samostatná nebo součástí psych. metod
- extrospekce - pozorování druhého
- introspekce - pozorování sebe sama
- dlouhodobé pozorování - sledujeme jeden jev od narození po smrt (např. výzkum chtěných a nechtěných dětí), dny, měsíce
- krátkodobé pozorování - minuty, hodiny
- longitudinální - dlouhodobé pozorování jedince ohraničené (následek)
- průřezové skupiny lidí v určitém prostředí, v situaci, ted‘ v určité situaci
- záznamový arch - čas, jak a na co reaguje, všechny proměnné
2) rozhovor - metoda, která má splňovat určité podmínky
- mám stanoven cíl (k čemu mám dospět)
- řízený - otázky jsou připravené (pořadí), vyhodnocení je snazší (např. otázky u tabule)
- volný - nejsou připraveny otázky, tvoří se během rozhovoru (nejsou přesně daná témata)
- má za úkol vzbudit důvěru, slouží k navazování kontaktu, zahájení kontaktu s klientem
3) dotazník - písemná forma, která vyžaduje jednoznačné odpovědi a statisticky se zpracovává anketa známé určitého jevu u více osob najednou
4) experiment (pokus)
- přirozený -je v přirozených podmínkách (např. doma, ve škole, na ulici)
- laboratorní probíhá v psych. laboratoři, podmínky jsou pod kontrolou (stejné osvětlení, čas, psací potřeby, všichni stejné podmínky)
5) sociometrie - metoda, která zkoumá vztahy mezi jedinci v určité skupině, negativní vztahy poškozují sebevědomí
6) životopis - doplňující metoda, výpověď sám o sobě, jedinec může napsat jen to, co chce - grafologie - věda o písmu (text jako komplet, jednotlivé písmo)
7) rozbor produktů činnosti - kresby, deníky, literární díla, výrobky
- psych. diagnostika děti do 10 let-postava
8) psych. testy - mohou vyšetřit kompletně celou osobnost
- inteligenční testy - IQ (inteligenční kvocient) - měří obecnou schopnost řešit problémy, nejsou založeny na vědomostech
- manuál - návod s vyhodnocením, standardizovaný test
- zkoušky pozornosti, osobnostní test, test školní zralosti
Krizová období v životě jedince (citový vývoj)
DOSPĚLOST
A)MLADÁ
emoce a sociální vztahy - by měli být ustálené, neměly by být prudké citové výlevy
- jsou závisle na temperamentu
- je to období kdy vznikají nové city a to uzavřením manželstvím a početím dítěte
- pokud má člověk dobrý intimní vztah s partnerem + pracovní místo uspokojení, dobrá vize do budoucna
MANŽELSTVÍ
-vznikají nové city, uspokojování potřeb, štěstí, já sama něco buduje spolu s partnerem
RODIČOVSTVÍ
- vznikají nové city a to z hlediska partnerského a vstupu dítěte do rodiny
- cit mateřský a otcovský: mít někoho kdo mě potřebuje a je na mě závislí, mít někoho o koho se mohu starat, mají vizi otevřené budoucnosti — výchova dítěte, jeho vývoj, radost a trable
- těhotenství je záležitostí ženy, muž se na tom nepodílí, ten pomáhá ženě na vytvoření dobré psychiky
B)STŘEDNÍ
- citová vyrovnanost
C)STARŠÍ
-charakteristické je: období největších krizí x zlaté období -je to individuální
-je to období BILANCOVANI = hodnocení životních cílů (které se tvoří v adolescenci a mladé dospělosti)
-bilancuje se především okruh týkající se práce, partnerství a výchova dětí
-každý dospělí pociťuje krizi v manželství, nespokojenost s prací a neupokojenost nad výchovou dětí
-sociální vztahy a emoce
PRÁCE - když není člověk spokojen např. stále více pracuje a tím dochází ke snížení
psychických sil, chodí na konkurzy, stanovuje pracovní cíle svým dětem, rezignuje...
MANŽELSTVÍ - nespokojenost tlačí na partnera, aby byl vztah podle jeho cílů
- mimomanželský vztah - hluboký emocionální vztah, nebo trávení hodně času s přáteli, ‚ který je náhradou
VYCHOVA DĚTÍ - nespokojenost - svalování viny na protějšek + hádky
- největší počet krizí je kvůli dětem
STÁŘÍ A STÁRNUTÍ
city a sociální vztahy
- je snížení frustrační tolerance
- citové prožívání je méně bezpředmětné (=nenadchne se tolik jako dříve)
- snižuje se intenzita emocí (větší vyrovnanost)
- ale naopak se vyhrotí paličatost, agrese a většina negativních vlastností
- sebecit: zvyšuje je se, obrácenost do sebe, nejčastěji hovoří o sobě a svých nemocech
A)MLADÁ
emoce a sociální vztahy - by měli být ustálené, neměly by být prudké citové výlevy
- jsou závisle na temperamentu
- je to období kdy vznikají nové city a to uzavřením manželstvím a početím dítěte
- pokud má člověk dobrý intimní vztah s partnerem + pracovní místo uspokojení, dobrá vize do budoucna
MANŽELSTVÍ
-vznikají nové city, uspokojování potřeb, štěstí, já sama něco buduje spolu s partnerem
RODIČOVSTVÍ
- vznikají nové city a to z hlediska partnerského a vstupu dítěte do rodiny
- cit mateřský a otcovský: mít někoho kdo mě potřebuje a je na mě závislí, mít někoho o koho se mohu starat, mají vizi otevřené budoucnosti — výchova dítěte, jeho vývoj, radost a trable
- těhotenství je záležitostí ženy, muž se na tom nepodílí, ten pomáhá ženě na vytvoření dobré psychiky
B)STŘEDNÍ
- citová vyrovnanost
C)STARŠÍ
-charakteristické je: období největších krizí x zlaté období -je to individuální
-je to období BILANCOVANI = hodnocení životních cílů (které se tvoří v adolescenci a mladé dospělosti)
-bilancuje se především okruh týkající se práce, partnerství a výchova dětí
-každý dospělí pociťuje krizi v manželství, nespokojenost s prací a neupokojenost nad výchovou dětí
-sociální vztahy a emoce
PRÁCE - když není člověk spokojen např. stále více pracuje a tím dochází ke snížení
psychických sil, chodí na konkurzy, stanovuje pracovní cíle svým dětem, rezignuje...
MANŽELSTVÍ - nespokojenost tlačí na partnera, aby byl vztah podle jeho cílů
- mimomanželský vztah - hluboký emocionální vztah, nebo trávení hodně času s přáteli, ‚ který je náhradou
VYCHOVA DĚTÍ - nespokojenost - svalování viny na protějšek + hádky
- největší počet krizí je kvůli dětem
STÁŘÍ A STÁRNUTÍ
city a sociální vztahy
- je snížení frustrační tolerance
- citové prožívání je méně bezpředmětné (=nenadchne se tolik jako dříve)
- snižuje se intenzita emocí (větší vyrovnanost)
- ale naopak se vyhrotí paličatost, agrese a většina negativních vlastností
- sebecit: zvyšuje je se, obrácenost do sebe, nejčastěji hovoří o sobě a svých nemocech
Psychické reakce nemocného
Psychické reakce nemocného
- bolest, únava, nauzea (pocit zvracení) + další nepříjemné pocity, omezení pohybu při bolesti břicha nemůže jíst
bolest - může mít regulační účinky a funkci, většinou nemá (zuby, migrény, zánět
trojklaného nervu), tato bolest pouze ohlašuje, že je něco v nepořádku
- projevují se vlastnosti sobectví, egocentrismus - může být požadavek smrti
- práh bolesti je individuální, proto nemůžeme tvrdit, že ho to nemůže bolet
tupá bolest je to bolest v jedné oblasti, zvykneme si na ní
ostrá b. - nezvykneme si
- bolest člověka vyčerpává a deprimuje - co nejdříve odstranit
- některou bolest lze překonat (např. když spadnu, ale vyhraji závod, porod bolí ale odměnou
je dítě - pokud je chce)
- bolest snášíme lépe, pokud víme, odkud pochází a pravděpodobný vývoj bolesti - známá a
neznámá b. a její průběh
- je potřeba zvážit, jak se k bolesti pracovník postaví
- každou b. je třeba označit a popsat, zmírnit ji co nejdříve, soucítit, pohladit po tváři
placebo = nic - pilulka pro lidi, kterým už nic nepomůže ale psychicky je podání léku podrží
- odvést pozornost od nemoci (fotky, vyprávění)
posílení kognitivní kontroly - vysvětlit člověku, kde se bolest bere, klidně si vymýšlet
strach a úzkost = nepříjemný pocit, kterým reagujeme na ohrožení
- obranný mechanismus
- vede k mobilizaci organismu
- úzkost nemá předmět, je neurčitá, nevíme proč jsme sevřeni
- bývá základem fobií, je u duševních poruch
- bolest, únava, nauzea (pocit zvracení) + další nepříjemné pocity, omezení pohybu při bolesti břicha nemůže jíst
bolest - může mít regulační účinky a funkci, většinou nemá (zuby, migrény, zánět
trojklaného nervu), tato bolest pouze ohlašuje, že je něco v nepořádku
- projevují se vlastnosti sobectví, egocentrismus - může být požadavek smrti
- práh bolesti je individuální, proto nemůžeme tvrdit, že ho to nemůže bolet
tupá bolest je to bolest v jedné oblasti, zvykneme si na ní
ostrá b. - nezvykneme si
- bolest člověka vyčerpává a deprimuje - co nejdříve odstranit
- některou bolest lze překonat (např. když spadnu, ale vyhraji závod, porod bolí ale odměnou
je dítě - pokud je chce)
- bolest snášíme lépe, pokud víme, odkud pochází a pravděpodobný vývoj bolesti - známá a
neznámá b. a její průběh
- je potřeba zvážit, jak se k bolesti pracovník postaví
- každou b. je třeba označit a popsat, zmírnit ji co nejdříve, soucítit, pohladit po tváři
placebo = nic - pilulka pro lidi, kterým už nic nepomůže ale psychicky je podání léku podrží
- odvést pozornost od nemoci (fotky, vyprávění)
posílení kognitivní kontroly - vysvětlit člověku, kde se bolest bere, klidně si vymýšlet
strach a úzkost = nepříjemný pocit, kterým reagujeme na ohrožení
- obranný mechanismus
- vede k mobilizaci organismu
- úzkost nemá předmět, je neurčitá, nevíme proč jsme sevřeni
- bývá základem fobií, je u duševních poruch
Psychické reakce nemocného
tělesné projevy:
stažení - zvyšuje se svalový tonus, zrychlení tepu, dechu a třes, pocení, zblednutí, snižuje se
pohyb, snižuje se tvorba slin, pokálení se
- velká zátěž pro organismus
sociální zátěž - klient ji nechce přiznat, dusí v sobě
předmět strachu: - nejistota v cíli
- očekávání bolesti
- odloučení od rodiny
- ze smrti a umírání
- strach z léčení u dospělých hraje roli, jestli byl v Ď strašen lékařem
- strach může vyústit v nosofóbii - strach z nemoci
- karcinofóbie - strach z rakoviny
- nelze směšovat s hypochondrií - obava z nemoci, není si vědom neopodstatněnosti strachu, strach je u těchto lidí horší než u ostatních lidí
- nezesměšňovat a neponižovat, dodávat odvahu
deprese - reakce nato, co už se stalo
- ze vztahu z okolí, z nemoci. .
-viditelné znaky- nervozita, smutek, nekomunikativnost, stranění se společnosti, volba hudby...
- zastírané znaky - navenek působí jako dřív, někdy vyhledá samotu a upadá do těžké deprese, velmi špatné potřebuje pomoc ostatních
- demobilizuje - sráží tělesné i duševní činnosti
- působí negativně na veškerou léčbu - sebevražda (suicidum) – velká pravděpodobnost
- provedení v depresi
- zabraňovat sebevražedným útokům
- projevená účast, pozná jestli jsme upřímní nebo ne,je velmi citlivý
- povzbuzování k činnosti pomáhá od depresí, krátkodobé cíle
- hlídání před sebevraždou
vztek a pocit křivdy - vztek, že něco nejde
- onemocnění je překážka, pokud ji nesimuluje
- kladné stránky vzteku - mobilizuje nás k tornu, abychom se s tím poprali
- záporné - afekt - silná citová reakce
- nemoc - vyliji si vztek na tom, kdo se o mě stará, přesun na ostatní v okolí
- proč já? A ne někdo jiný
- důležité je vztek obrátit k překonávání překážek
pocit viny, méněcennosti a zahanbení
- obrácení vzteku proti sobě - pocit viny - pomůže pouze vypovídání se, svěřit se někomu
- umění naslouchat
stažení - zvyšuje se svalový tonus, zrychlení tepu, dechu a třes, pocení, zblednutí, snižuje se
pohyb, snižuje se tvorba slin, pokálení se
- velká zátěž pro organismus
sociální zátěž - klient ji nechce přiznat, dusí v sobě
předmět strachu: - nejistota v cíli
- očekávání bolesti
- odloučení od rodiny
- ze smrti a umírání
- strach z léčení u dospělých hraje roli, jestli byl v Ď strašen lékařem
- strach může vyústit v nosofóbii - strach z nemoci
- karcinofóbie - strach z rakoviny
- nelze směšovat s hypochondrií - obava z nemoci, není si vědom neopodstatněnosti strachu, strach je u těchto lidí horší než u ostatních lidí
- nezesměšňovat a neponižovat, dodávat odvahu
deprese - reakce nato, co už se stalo
- ze vztahu z okolí, z nemoci. .
-viditelné znaky- nervozita, smutek, nekomunikativnost, stranění se společnosti, volba hudby...
- zastírané znaky - navenek působí jako dřív, někdy vyhledá samotu a upadá do těžké deprese, velmi špatné potřebuje pomoc ostatních
- demobilizuje - sráží tělesné i duševní činnosti
- působí negativně na veškerou léčbu - sebevražda (suicidum) – velká pravděpodobnost
- provedení v depresi
- zabraňovat sebevražedným útokům
- projevená účast, pozná jestli jsme upřímní nebo ne,je velmi citlivý
- povzbuzování k činnosti pomáhá od depresí, krátkodobé cíle
- hlídání před sebevraždou
vztek a pocit křivdy - vztek, že něco nejde
- onemocnění je překážka, pokud ji nesimuluje
- kladné stránky vzteku - mobilizuje nás k tornu, abychom se s tím poprali
- záporné - afekt - silná citová reakce
- nemoc - vyliji si vztek na tom, kdo se o mě stará, přesun na ostatní v okolí
- proč já? A ne někdo jiný
- důležité je vztek obrátit k překonávání překážek
pocit viny, méněcennosti a zahanbení
- obrácení vzteku proti sobě - pocit viny - pomůže pouze vypovídání se, svěřit se někomu
- umění naslouchat
Krizová období v životě jedince (citový vývoj)
Krizová období v životě jedince (citový vývoj)
KOJENECKÉ OBDOBÍ
-negativní city - vyjadřuje je pláčem, nebo pláčem a zlostí (jednorázová akce něco hodí)
- když se objevuje v tomto období strach, lítost a žárlivost tak nedošlo ke správnému vývinu vztahu jedinec-jedinec
-pozitivní city
- okolo 6 týdne se objeví první úsměv, kterým dítě reaguje na osobu, která o něj pečuje
- okolo 3 měsíce KOMPLEX OZIVENI: radostí třepe ručičkami
- od 6 měsíce se projevuje náklonnost (preferuje určité osoby)
- okolo 7 až 8 měsíce matka ukaž jak mě máš rád, dej my pusinku (cvičená opička)
OBDOBÍ BATOLETE
- poznání sama sebe - dochází k velkému poznání sama sebe — SEBE CIT
- dítě chápe svou individualitu (JA) a ostatní
- např. já sám se obleču a když mě někdo bude oblékat tak se vztekám
- dítě, touží po POCHVALE — být kalně hodnoceno
- PRVNI OBDOBI VZDORU - Já samo budu dělat
- Trvá zhruba okol 2 měsíců
- Pokud trvá déle než 3 měsíce došlo k chybě ve výchově
-aktivní: -vztekání, křičení.. .až k hysterickým záchvatů, křečím, zástavě dechu, bezvědomí
- rodiče by měli zakročit, protože může dojít až k ohrožení života -jednorázový prudký úder, studená voda...
-pasivní: -se projevuje urážením, nemluvením
-u některé děti si lehnou na zem a na nic nereagují (nepodléhat obavám, ale dítě kontrolovat dech...)
- úskalí: - 28 měsíce začíná opisovat osobnostní vzory
- okolo 2 let si opisuje VZORCE CHOVANI (není jedno co se před dítětem říká) na které si nabaluje další - nese je po celý život
- každé období je pro rozvod špatné, ale nejhorší je ve 2 letech
KOJENECKÉ OBDOBÍ
-negativní city - vyjadřuje je pláčem, nebo pláčem a zlostí (jednorázová akce něco hodí)
- když se objevuje v tomto období strach, lítost a žárlivost tak nedošlo ke správnému vývinu vztahu jedinec-jedinec
-pozitivní city
- okolo 6 týdne se objeví první úsměv, kterým dítě reaguje na osobu, která o něj pečuje
- okolo 3 měsíce KOMPLEX OZIVENI: radostí třepe ručičkami
- od 6 měsíce se projevuje náklonnost (preferuje určité osoby)
- okolo 7 až 8 měsíce matka ukaž jak mě máš rád, dej my pusinku (cvičená opička)
OBDOBÍ BATOLETE
- poznání sama sebe - dochází k velkému poznání sama sebe — SEBE CIT
- dítě chápe svou individualitu (JA) a ostatní
- např. já sám se obleču a když mě někdo bude oblékat tak se vztekám
- dítě, touží po POCHVALE — být kalně hodnoceno
- PRVNI OBDOBI VZDORU - Já samo budu dělat
- Trvá zhruba okol 2 měsíců
- Pokud trvá déle než 3 měsíce došlo k chybě ve výchově
-aktivní: -vztekání, křičení.. .až k hysterickým záchvatů, křečím, zástavě dechu, bezvědomí
- rodiče by měli zakročit, protože může dojít až k ohrožení života -jednorázový prudký úder, studená voda...
-pasivní: -se projevuje urážením, nemluvením
-u některé děti si lehnou na zem a na nic nereagují (nepodléhat obavám, ale dítě kontrolovat dech...)
- úskalí: - 28 měsíce začíná opisovat osobnostní vzory
- okolo 2 let si opisuje VZORCE CHOVANI (není jedno co se před dítětem říká) na které si nabaluje další - nese je po celý život
- každé období je pro rozvod špatné, ale nejhorší je ve 2 letech
Krizová období v životě jedince (citový vývoj)
PŘEDŠKOLNÍ VĚK
city a sociální vztahy
- období bouřlivého rozvoje citů všeho druhu
- nestálost, krátkodobost, intenzivní ‚ ‚
- potřebuje společnost pro vznik EMOCI k JEDNOTLIVCUM a SKUPINAM
- rozvíjejí se CITY MORALNI (=etické, charakterové) např. přátelství, úcta,
spravedlnost
- rozvíjejí se CITY INTELEKTUALNI,které se váží na touhu za poznáním
Negativní emoce
- STRACH se projevuje spíše u citlivých lidí
- Např. tmy (bujné představování), cizích lidí (fantazijní představy, negativní zkušenosti), snů (-Y-, dát pocit jistoty), z cizího, z hlučného prostředí...
- přirozený porod: dítě je bázlivější a rozumnější
- císařský řez: dítě nepocítí prvotní strach při porodu a ucítí ho až po porodu
- ZLOST je původním jevem reakce na konflikty s dospělými (dítě cítí bezmoc, podřízenost...)
- PSYCHICKA DEPRIVACE
- CITOVÁ DEPRIVACE = nedostatečné uspokojování citových potřeb zanedbávání dítěte
- SNIŽENI FLUSTRAČNI TOLERANCE = má hranice po které jsme schopni snášet neúspěchy, nepříznivé city...
ŠKOLNÍ ZRALOST
-emoční -umět kontrolovat své city a impulsy - tvoří předpoklad pro kázeň
-dítě by mělo doma mýt silné citové zázemí (ne mít druhé dítě, když to první chodí do první třídy - dvě role - velké citové zvraty)
city a sociální vztahy
- období bouřlivého rozvoje citů všeho druhu
- nestálost, krátkodobost, intenzivní ‚ ‚
- potřebuje společnost pro vznik EMOCI k JEDNOTLIVCUM a SKUPINAM
- rozvíjejí se CITY MORALNI (=etické, charakterové) např. přátelství, úcta,
spravedlnost
- rozvíjejí se CITY INTELEKTUALNI,které se váží na touhu za poznáním
Negativní emoce
- STRACH se projevuje spíše u citlivých lidí
- Např. tmy (bujné představování), cizích lidí (fantazijní představy, negativní zkušenosti), snů (-Y-, dát pocit jistoty), z cizího, z hlučného prostředí...
- přirozený porod: dítě je bázlivější a rozumnější
- císařský řez: dítě nepocítí prvotní strach při porodu a ucítí ho až po porodu
- ZLOST je původním jevem reakce na konflikty s dospělými (dítě cítí bezmoc, podřízenost...)
- PSYCHICKA DEPRIVACE
- CITOVÁ DEPRIVACE = nedostatečné uspokojování citových potřeb zanedbávání dítěte
- SNIŽENI FLUSTRAČNI TOLERANCE = má hranice po které jsme schopni snášet neúspěchy, nepříznivé city...
ŠKOLNÍ ZRALOST
-emoční -umět kontrolovat své city a impulsy - tvoří předpoklad pro kázeň
-dítě by mělo doma mýt silné citové zázemí (ne mít druhé dítě, když to první chodí do první třídy - dvě role - velké citové zvraty)
Krizová období v životě jedince (citový vývoj)
ŠKOLNÍ VĚK
-city - vstup do školy ovlivňuje veškeré city (těšení x strach)
- začlenění do kolektivu - vztah k sám sobě - sebevědomí
- děti se projevují vzrušivěji, nemají trpělivost, podráždění, povinnosti nástup vůle (stabilizuje se po 1/4 roce)
- začíná se projevovat dětská PŘETVÁŘKA - lež
PUBESCENCE
DRUHÉ OBDOBÍ VZDORU
- D se chce přiřadit od dětí k dospělým a usiluje o vlastní nezávislost
- D se projevuje citovou labilitou, zvýšenou kritičností (zaměřenou k nejbližším R — celé věkové skupině rodičů, k mladým dětem a mladším sourozencům D začíná být trochu sebekritické a začíná končit puberta), podrážděností, zájmem o erotiku, první lásky (dívky dříve), plány do budoucna (zaměřeny na partnerství), nové uspořádání životních hodnot (začátek jejich uvědomění), vliv party na úkor vlivu rodičů
- Rozvoj estetických citů např. krásna spojeny se zájmem
- City morální (=etické) nové pojímání spravedlnosti a pravdy
ADOLESCENCE
-pro dospívajícího je toto období citových bouří a krizí, které pramení ze sociálního vývoje (ještě se nachází ve světě dětí x usiluje o vstup do světa dospělých) a z nedozrání CNS, která je dokončena okolo 26 let člověka
-city - vstup do školy ovlivňuje veškeré city (těšení x strach)
- začlenění do kolektivu - vztah k sám sobě - sebevědomí
- děti se projevují vzrušivěji, nemají trpělivost, podráždění, povinnosti nástup vůle (stabilizuje se po 1/4 roce)
- začíná se projevovat dětská PŘETVÁŘKA - lež
PUBESCENCE
DRUHÉ OBDOBÍ VZDORU
- D se chce přiřadit od dětí k dospělým a usiluje o vlastní nezávislost
- D se projevuje citovou labilitou, zvýšenou kritičností (zaměřenou k nejbližším R — celé věkové skupině rodičů, k mladým dětem a mladším sourozencům D začíná být trochu sebekritické a začíná končit puberta), podrážděností, zájmem o erotiku, první lásky (dívky dříve), plány do budoucna (zaměřeny na partnerství), nové uspořádání životních hodnot (začátek jejich uvědomění), vliv party na úkor vlivu rodičů
- Rozvoj estetických citů např. krásna spojeny se zájmem
- City morální (=etické) nové pojímání spravedlnosti a pravdy
ADOLESCENCE
-pro dospívajícího je toto období citových bouří a krizí, které pramení ze sociálního vývoje (ještě se nachází ve světě dětí x usiluje o vstup do světa dospělých) a z nedozrání CNS, která je dokončena okolo 26 let člověka
Členění Životního Cyklu
Členění Životního Cyklu
1) OBDOBÍ PRENATÁLNÍ (=před porodem)
A) OBDOBI ZARODKU 0-14 dní
- období množení a dělení buněk
- krátké období, ale nejbouřlivější za celý život
- začíná se vytvářet první náznak NS
- na konci tohoto období zárodek 4mm
B) OBDOBI EMBRYA 14 dnů-10 týdnů
- tzv. prvotní organogeneze - začínají se vytvářet tzv. praorgány a postupem začínají plnit své funkce
- když je rizikové těhotenství tak hlavně v tomto období
- ve třetím týdnu dokončen vývoj srdce
- váží asi 15g, velikost 6-7cm
C) OBDOBI PLODU /FETUS 10 týdnů-40 a ž42 týden
- postupně dotvářen vývoj orgánů, aby jedinec mohl být schopen samostatného života
- dokončuje se vývoj trávicí a dýchací soustavy
- není dokončen vývoj NS (vyvíjí se až po porodu)
- vývoj dokončen s končetinami - asi2kg, 9cm
- 6 měsíci je plod schopen samostatného života
- v 8 měsíci plod reaguje na podměty přes stěnu děložní, která propouští světlo (aktivní) a zvuk (chvění plodové vody)
- plot spojen s matkou pupeční šňůrou - dostává krev matky - dokáže si brát to co potřebuje (matce to chybí a má chtě)
- plodu něco chybí, nebo nedostatek plod je aktivní či pasivní (naopak)
- donošený jedinec: porod v 9 měsíci
- nedonošené dítě: porod dříve (v 8 měsíci horší než v 7 měsíci)
- důležité je sdílení matky s dítětem -)důležité pro postnatální vývoj
- u matky je důležitá životospráva, zodpovědné chování, kladně citově naladěna
- v průběhu těhotenství matky připravuje dítě na život
- nechtěné a chtěné dítě - dopad na postnatální vývoj
1) OBDOBÍ PRENATÁLNÍ (=před porodem)
A) OBDOBI ZARODKU 0-14 dní
- období množení a dělení buněk
- krátké období, ale nejbouřlivější za celý život
- začíná se vytvářet první náznak NS
- na konci tohoto období zárodek 4mm
B) OBDOBI EMBRYA 14 dnů-10 týdnů
- tzv. prvotní organogeneze - začínají se vytvářet tzv. praorgány a postupem začínají plnit své funkce
- když je rizikové těhotenství tak hlavně v tomto období
- ve třetím týdnu dokončen vývoj srdce
- váží asi 15g, velikost 6-7cm
C) OBDOBI PLODU /FETUS 10 týdnů-40 a ž42 týden
- postupně dotvářen vývoj orgánů, aby jedinec mohl být schopen samostatného života
- dokončuje se vývoj trávicí a dýchací soustavy
- není dokončen vývoj NS (vyvíjí se až po porodu)
- vývoj dokončen s končetinami - asi2kg, 9cm
- 6 měsíci je plod schopen samostatného života
- v 8 měsíci plod reaguje na podměty přes stěnu děložní, která propouští světlo (aktivní) a zvuk (chvění plodové vody)
- plot spojen s matkou pupeční šňůrou - dostává krev matky - dokáže si brát to co potřebuje (matce to chybí a má chtě)
- plodu něco chybí, nebo nedostatek plod je aktivní či pasivní (naopak)
- donošený jedinec: porod v 9 měsíci
- nedonošené dítě: porod dříve (v 8 měsíci horší než v 7 měsíci)
- důležité je sdílení matky s dítětem -)důležité pro postnatální vývoj
- u matky je důležitá životospráva, zodpovědné chování, kladně citově naladěna
- v průběhu těhotenství matky připravuje dítě na život
- nechtěné a chtěné dítě - dopad na postnatální vývoj
Členění Životního Cyklu
2) OBDOBÍ NATÁLNÍ (= porodu)
- dítě je aktivní už při provokování
- období kdy plod opouští tělo matky
A) OTEVIRACI FAZE PORODU
- otevírá se hrdlo děložní
- spojeno se svalovými kontrakcemi, které nutí plod, aby postupoval ven
- hlavička dolů - důležité při prvním nádechu
- plod se připravuje k průchodu
B) VYPUZOVACI
- pomocí kontrakcí dítě prochází porodními cestami a matka aktivně tlačí
- v této fázi se dítě narodí
C) POROD LŮŽKA (=PLACENTY)
- spolupráce matky (vztah matky s dítětem má následky)
- psychologie PROFYLAKCE (=psychická příprava matky na porod cvičení, povídání, dýchání aby se matka stala aktivní účastnicí)
- porod má probíhat co nejrychleji a přirozenou cestou - spontánní
- dítě poprvé začíná cítit strach
- dítě je aktivní už při provokování
- období kdy plod opouští tělo matky
A) OTEVIRACI FAZE PORODU
- otevírá se hrdlo děložní
- spojeno se svalovými kontrakcemi, které nutí plod, aby postupoval ven
- hlavička dolů - důležité při prvním nádechu
- plod se připravuje k průchodu
B) VYPUZOVACI
- pomocí kontrakcí dítě prochází porodními cestami a matka aktivně tlačí
- v této fázi se dítě narodí
C) POROD LŮŽKA (=PLACENTY)
- spolupráce matky (vztah matky s dítětem má následky)
- psychologie PROFYLAKCE (=psychická příprava matky na porod cvičení, povídání, dýchání aby se matka stala aktivní účastnicí)
- porod má probíhat co nejrychleji a přirozenou cestou - spontánní
- dítě poprvé začíná cítit strach
Členění Životního Cyklu
3) OBDOBÍ POSTNATÁLNÍ (=po porodu)
A) NOVOROZENECKE OBDOBI
- od narození do 28 dní
B) KOJENECKÉ OBDOBÍ
- od 28 dne do 1 roku
C) OBDOBÍ BATOLETE
-od 1 roku do 3 let
D) OBDOBÍ PŘEŠKOLNÍHO VĚKU
-od 3 let do 6 let
E) OBDOBÍ ŠKOLNÍHO VĚKU
- mladší školní věk: od 6 let do 10 let
- starší školní věk: od 10 let do 13 let
F) OBDOBÍ PUBERTY (=PUBESCENCE)
- od 13 do 15 let
G) OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ (ADOLESCENCE)
- od 15 do 20 let
H) OBDOBÍ DOSPĚLOSTI
- od 20 do 65 let
- mladší
- střední
- zralé
CH) OBDOBÍ STÁŘÍ
- od 65 do 75 let
1) OBDOBÍ VYSOKÉHO VĚKU (=KMETSKÉ)
- od 75 let a výše
A) NOVOROZENECKE OBDOBI
- od narození do 28 dní
B) KOJENECKÉ OBDOBÍ
- od 28 dne do 1 roku
C) OBDOBÍ BATOLETE
-od 1 roku do 3 let
D) OBDOBÍ PŘEŠKOLNÍHO VĚKU
-od 3 let do 6 let
E) OBDOBÍ ŠKOLNÍHO VĚKU
- mladší školní věk: od 6 let do 10 let
- starší školní věk: od 10 let do 13 let
F) OBDOBÍ PUBERTY (=PUBESCENCE)
- od 13 do 15 let
G) OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ (ADOLESCENCE)
- od 15 do 20 let
H) OBDOBÍ DOSPĚLOSTI
- od 20 do 65 let
- mladší
- střední
- zralé
CH) OBDOBÍ STÁŘÍ
- od 65 do 75 let
1) OBDOBÍ VYSOKÉHO VĚKU (=KMETSKÉ)
- od 75 let a výše
Skupina a její působení na psychiku jedince
sk. podle důležitosti pro jedince:
- jak subjektivní (každý to prožívá jinak)
primární sk. - přímé a důvěrné vztahy mezi členy
- intimní atmosféra, silné citové vazby
- velká soudržnost mezi členy
- mají hluboký vliv na formování osobnosti jedince
- jsou základem pro proces socializace
rodina - uspokojovat potřeby svých členů
- ne ve všech rodinách jsou důvěrné vztahy, proto rodina může být sekundární skup.
- širší rodina + vrstevnické party (puberta, adolescence)
sekundární sk. - založena většinou na náhodných vztazích
- spojuje členy většinou společný zájem
- méně citu, převládají formální vztahy
- převládá účelová racionalita vím, proč tam jsem (je mi tam dobře, chci se naučit věci)
- podílejí se na procesu socializace (zájmové organizace, sport. kluby, pracovní kolektiv)
podle toho, zda jsme členy nebo ne:
sk. členské -sk., kde už jsme členy (rodina, třída)
- silná motivační síla
sk. referenční - tam chceme být (rodina mého přítele)
- nejdůležitější je motivace
- mají největší motiv, sílu pro chování a jednání jedince
- ovlivňují naše jednání a chování
negativní ref. sk. - chtěl bych tam být ale to, že se tam dostanu, je to pro mě stres
- ztratím jiné přátele, odejdou ode mě
- chci tam, ale bojím se, může to být až směšné
podle příslušnosti:
vlastní (my), cizí (oni) - má všechno kladné v našem vědomí (cíle, vztahy s jedinci)
- skupina se hodnotí kladně, ti ostatní jsou záporní
- nebezpečí diskriminace, rasismu, náboženské nesnášenlivosti
- jak subjektivní (každý to prožívá jinak)
primární sk. - přímé a důvěrné vztahy mezi členy
- intimní atmosféra, silné citové vazby
- velká soudržnost mezi členy
- mají hluboký vliv na formování osobnosti jedince
- jsou základem pro proces socializace
rodina - uspokojovat potřeby svých členů
- ne ve všech rodinách jsou důvěrné vztahy, proto rodina může být sekundární skup.
- širší rodina + vrstevnické party (puberta, adolescence)
sekundární sk. - založena většinou na náhodných vztazích
- spojuje členy většinou společný zájem
- méně citu, převládají formální vztahy
- převládá účelová racionalita vím, proč tam jsem (je mi tam dobře, chci se naučit věci)
- podílejí se na procesu socializace (zájmové organizace, sport. kluby, pracovní kolektiv)
podle toho, zda jsme členy nebo ne:
sk. členské -sk., kde už jsme členy (rodina, třída)
- silná motivační síla
sk. referenční - tam chceme být (rodina mého přítele)
- nejdůležitější je motivace
- mají největší motiv, sílu pro chování a jednání jedince
- ovlivňují naše jednání a chování
negativní ref. sk. - chtěl bych tam být ale to, že se tam dostanu, je to pro mě stres
- ztratím jiné přátele, odejdou ode mě
- chci tam, ale bojím se, může to být až směšné
podle příslušnosti:
vlastní (my), cizí (oni) - má všechno kladné v našem vědomí (cíle, vztahy s jedinci)
- skupina se hodnotí kladně, ti ostatní jsou záporní
- nebezpečí diskriminace, rasismu, náboženské nesnášenlivosti
Skupina a její působení na psychiku jedince
struktura skupiny:
sociometrie - ukazuje vztahy ve sk.,jakým systémem rolí je tvořena sk.
společenská role - očekávaný způsob chování jedince, nacházejícího se v určité společenské pozici
pozice postavení jedince ve skupině
a) subjektivní — to, co si jedinec připisuje sám
b) objektivní ta, kterou mu dají ostatní
- např. vůdce
typy rolí:
očekávané to, co vyplývá ze společenského statutu, je dané
(dcera — budu poslušná rodičů)
uskutečňovaná —je to,jak se jedinec se svojí rolí vypořádává, co chce a jak si ji představuje (dcera — někdy drzá, ale jindy pomůže sama od sebe)
- zastáváme celou řadu rolí v životě, dostáváme se do konfliktů (dcera x přítelkyně)
co rozlišujeme na skupině:
druhy vedení skupin:
- autoritativní
- liberální
- demokratický
typy vůdcovství:
tradiční - romské komunity
- založena na tradicích, obyčejích a zvyklostech
legální - vztahy mezi podřízenými a nařízenými
- založeno na pravidlech
charismatický osobní vliv vůdce na ostatní členy, kouzlo osobnosti
znaky vůdcovství:
a) uznání a porozumění potřebám členů
b) vůdce se projevuje iniciativně, organizační schopnosti, osobní účast na vedení skupiny
c) dokáže motivovat členy skupiny
d) sociální citlivost vůči dění ve skupině + starost o jednotlivce
sociometrie - ukazuje vztahy ve sk.,jakým systémem rolí je tvořena sk.
společenská role - očekávaný způsob chování jedince, nacházejícího se v určité společenské pozici
pozice postavení jedince ve skupině
a) subjektivní — to, co si jedinec připisuje sám
b) objektivní ta, kterou mu dají ostatní
- např. vůdce
typy rolí:
očekávané to, co vyplývá ze společenského statutu, je dané
(dcera — budu poslušná rodičů)
uskutečňovaná —je to,jak se jedinec se svojí rolí vypořádává, co chce a jak si ji představuje (dcera — někdy drzá, ale jindy pomůže sama od sebe)
- zastáváme celou řadu rolí v životě, dostáváme se do konfliktů (dcera x přítelkyně)
co rozlišujeme na skupině:
druhy vedení skupin:
- autoritativní
- liberální
- demokratický
typy vůdcovství:
tradiční - romské komunity
- založena na tradicích, obyčejích a zvyklostech
legální - vztahy mezi podřízenými a nařízenými
- založeno na pravidlech
charismatický osobní vliv vůdce na ostatní členy, kouzlo osobnosti
znaky vůdcovství:
a) uznání a porozumění potřebám členů
b) vůdce se projevuje iniciativně, organizační schopnosti, osobní účast na vedení skupiny
c) dokáže motivovat členy skupiny
d) sociální citlivost vůči dění ve skupině + starost o jednotlivce
Představování
Představování
=je to poznávací proces, kdy se v našem vědomí odráží ne právě přítomný předmět, situace,
jedinec
- to, co tady není, nepůsobí konkrétně na naši mysl
- mezi vnímáním a rozumovým jednáním
představa odraz v mysli, výsledek procesu vnímání
1) paměťové představy -je to, co už jsme viděli, představili si
a) jedinečné
b) obecná
2) fantazijní představy - to, co si vytváříme nově
a) rekonstrukční představa (znovuobnovení) - např. na základě popisu
b) konstrukční - vytváříme si nové představy = vlastní fantazijní představa = tvořivá
- kreativní představa (tvořivá)
c) bdělé snění (denní) vytváření si představ, které se vztahují k vlastní budoucnosti (hlavně v pubertě a adolescenci)
d) spánkové sny - součást spánku, nemají vztah k reálné skutečnosti, nemají přímý původ v reálné skutečnosti
3) iluze - zvl. typ představ, vjem zkreslený představou (reálný podklad je zkresleně vnímaný) halucinace — vjem není, není reálný podklad, není to normální
schizofrenie — rozdvojená osobnost
=je to poznávací proces, kdy se v našem vědomí odráží ne právě přítomný předmět, situace,
jedinec
- to, co tady není, nepůsobí konkrétně na naši mysl
- mezi vnímáním a rozumovým jednáním
představa odraz v mysli, výsledek procesu vnímání
1) paměťové představy -je to, co už jsme viděli, představili si
a) jedinečné
b) obecná
2) fantazijní představy - to, co si vytváříme nově
a) rekonstrukční představa (znovuobnovení) - např. na základě popisu
b) konstrukční - vytváříme si nové představy = vlastní fantazijní představa = tvořivá
- kreativní představa (tvořivá)
c) bdělé snění (denní) vytváření si představ, které se vztahují k vlastní budoucnosti (hlavně v pubertě a adolescenci)
d) spánkové sny - součást spánku, nemají vztah k reálné skutečnosti, nemají přímý původ v reálné skutečnosti
3) iluze - zvl. typ představ, vjem zkreslený představou (reálný podklad je zkresleně vnímaný) halucinace — vjem není, není reálný podklad, není to normální
schizofrenie — rozdvojená osobnost
Představování
psychózy - dlouhodobá léčba
- halucinogenní stavy, vysoká teplota, průvodní jevy onemocnění, cukrovka, závažná onemocnění
- nemoci poškozují různá centra v nervové soustavě, spoje
- mozková tkáň není obnovitelná
halucinogeny - léky, které potlačují halucinace (drogy tráva, lisohlávky, pervitin — únik do nereálného světa)
- představa od vjemu se liší svým vznikem
- mají jiný charakter, ale i jiný vznik
- vjem je reálnější než představa
čas, kdy působí vjem a čas:
vjem — pozoruji, jak chci dlouho
představa uniká a je nahrazena jinými představami
odchylky:
Eidetické představy - u lidí s bujnou fantazií (děti 3-6 let pohádky, starší lidé denní snění promítnuté do reality)
Perseverační představy (vtíravé představy) - mohou se vyskytnout u přecitlivělých lidí, u lidí s depresemi, u melancholiků, stále se vracející představy
typy představ:
zrak, čich, sluch, hmat, chuť
- pohybové představy, citové představy, představy smíšeného typu
- halucinogenní stavy, vysoká teplota, průvodní jevy onemocnění, cukrovka, závažná onemocnění
- nemoci poškozují různá centra v nervové soustavě, spoje
- mozková tkáň není obnovitelná
halucinogeny - léky, které potlačují halucinace (drogy tráva, lisohlávky, pervitin — únik do nereálného světa)
- představa od vjemu se liší svým vznikem
- mají jiný charakter, ale i jiný vznik
- vjem je reálnější než představa
čas, kdy působí vjem a čas:
vjem — pozoruji, jak chci dlouho
představa uniká a je nahrazena jinými představami
odchylky:
Eidetické představy - u lidí s bujnou fantazií (děti 3-6 let pohádky, starší lidé denní snění promítnuté do reality)
Perseverační představy (vtíravé představy) - mohou se vyskytnout u přecitlivělých lidí, u lidí s depresemi, u melancholiků, stále se vracející představy
typy představ:
zrak, čich, sluch, hmat, chuť
- pohybové představy, citové představy, představy smíšeného typu
Psychologie problematiky nevyléčitelně nemocných a umírajících
vyrovnávání se se smrtí z vývojového hlediska:
do 3 let - dítě nerozeznává živé s mrtvé, neuvědomuje si to, smrt přijímá
3-6 let - rozlišují a chápají, co je mrtvý a živý člověk
- úmrtí berou jako přechodný stav, který je zvratný
6-11 let - postupně si uvědomuje a berou smrt jako přechodný stav
- čím je dítě starší, tím více to nesou rodiče — velká zátěž
-je nutné o smrti s dítětem hovořit že je to přirozené, musí být dodržován určitý řád, naděje, víra, schopnosti rodičů, jak to pojmou
- důležité je, aby dítě umíralo v blízkosti svých milých (rodičů)
- pro následné vyrovnání se se smrtí je to důležité
- komunikovat s informovat rodiče, pokud není možné, aby se s umírajícím dítětem rozloučili, alespoň je nechat s mrtvým dítětem o samotě, nutný pohřeb a pak přichází uvolnění
paliativní medicína - tzv. útěšná medicína, léčba nemocí a symptomů jako psych., soc. a duchovních
- poskytuje se v hospicových hnutích — přicházejí lidé v posledních stádiích, kterým není možné již více nabídnout, utěšují se, pobývají sním příbuzní
- nedopřát pocit osamělosti, vyřizuje se soc. agenda, dělají se pro ně programy, nalézt duševní klid (ve víře nebo smíření se s tím)
reakce pozůstalých na smrt blízké osoby:
1.fáze šoku - pocit otupělosti, prázdnota, apatie, automatické jednání, individuální
2. fáze popření emočně velmi vyčerpává - křik, pláč, neklid
3. fáze truchlení a oplakávání člověk si uvědomuje, že blízký už není deprese, neklid,
poruchy spánku, pomáhá spolutruchlení
4. fáze vyrovnávání se a smíření se člověk to pochopil a vyrovnal se s tím
- umírající potřebují mluvit o tom, co je zneklidňuje a trápí
- nutno aktivně naslouchat
- povzbuzování k projevům citů - i negativních dát jim prostor
- krizová intervence odkaz na organizace
- do 2 let zpracovat smutek blízkého člověka, pokud nezpracuje nutno vyhledat psych. pomoc
do 3 let - dítě nerozeznává živé s mrtvé, neuvědomuje si to, smrt přijímá
3-6 let - rozlišují a chápají, co je mrtvý a živý člověk
- úmrtí berou jako přechodný stav, který je zvratný
6-11 let - postupně si uvědomuje a berou smrt jako přechodný stav
- čím je dítě starší, tím více to nesou rodiče — velká zátěž
-je nutné o smrti s dítětem hovořit že je to přirozené, musí být dodržován určitý řád, naděje, víra, schopnosti rodičů, jak to pojmou
- důležité je, aby dítě umíralo v blízkosti svých milých (rodičů)
- pro následné vyrovnání se se smrtí je to důležité
- komunikovat s informovat rodiče, pokud není možné, aby se s umírajícím dítětem rozloučili, alespoň je nechat s mrtvým dítětem o samotě, nutný pohřeb a pak přichází uvolnění
paliativní medicína - tzv. útěšná medicína, léčba nemocí a symptomů jako psych., soc. a duchovních
- poskytuje se v hospicových hnutích — přicházejí lidé v posledních stádiích, kterým není možné již více nabídnout, utěšují se, pobývají sním příbuzní
- nedopřát pocit osamělosti, vyřizuje se soc. agenda, dělají se pro ně programy, nalézt duševní klid (ve víře nebo smíření se s tím)
reakce pozůstalých na smrt blízké osoby:
1.fáze šoku - pocit otupělosti, prázdnota, apatie, automatické jednání, individuální
2. fáze popření emočně velmi vyčerpává - křik, pláč, neklid
3. fáze truchlení a oplakávání člověk si uvědomuje, že blízký už není deprese, neklid,
poruchy spánku, pomáhá spolutruchlení
4. fáze vyrovnávání se a smíření se člověk to pochopil a vyrovnal se s tím
- umírající potřebují mluvit o tom, co je zneklidňuje a trápí
- nutno aktivně naslouchat
- povzbuzování k projevům citů - i negativních dát jim prostor
- krizová intervence odkaz na organizace
- do 2 let zpracovat smutek blízkého člověka, pokud nezpracuje nutno vyhledat psych. pomoc
Vnímání jako základní poznávací proces
Vnímání jako základní poznávací proces
- nejjednodušší psychický proces, kterým poznáváme
- je to smyslové poznání světa (čichové, zrakové, chuťové, sluchové, hmatové)
vlastnosti vnímání:
1) celistvost - nevnímáme jednu vlastnost předmětu, ale vnímáme ji jako celek
2) výběrovost - z celého celku si vybereme jen to, co chceme
3) zaměřenost - figura a pozadí
a) figura je vždy ohraničená, má určitý tvar X pozadí je neohraničené
b) F je určitá X P je neurčité
c) F vystupuje a je výrazná X P ustupuje a je nevýrazné
d) F na sebe strhává pozornost, je lépe zapamatovatelná
4) apercepce - vliv minulé zkušenosti ve vnímání
5) pregnantnost - i nedokonalý tvar jsme schopni vnímat jako určitý celek, na základě
minulé zkušenosti
6) konstantnost vnímaných objektů - vnímáme ho stejně za každých podmínek
druhy vnímání:
1) vnímání tvaru a velikosti spojení několika analyzátorů (druhů vnímání), abychom mohli
2) vnímat tvar a velikost (zrak, hmat)
3) vnímání prostoru - potřebujeme zrakové a pohybové vnímání, sluch, hmat, zkušenosti
4) vnímání hloubky zrak, pohybový orgán, sluchový analyzátor, zkušenost
5) sociální vnímání - společenské vnímání, týká se lidí a situací, do kterých se dostáváme, je ovlivněno našimi zkušenostmi
faktory ovlivňující soc.vnímání:
první dojem - určující pocit, který předurčuje následné jednání, na základě jedné vlastnosti hodnotím celou osobnost
projekce vlastního názoru - své vlastnosti předpokládám u i druhých, ostatní vnímám zkresleně
haló efekt - na základě předchozí informace
nedostatek empatie (vcítění se) ovlivňuje vnímání druhého, člověk není schopen se vžít do situace druhého
přílišné zevšeobecňování - není uznáván (např. je mladý, je hloupý)
projekce - přisuzujeme druhým své vlastnosti a očekáváme stejné chování od druhých popularita vyvolává tendenci vnímat osobu lépe nebo hůře, než ve skutečnosti je ukvapený úsudek -je vyvolán většinou vlastní netrpělivostí
stereotypy -jednání podle naučených vzorců chování postrádající pružnost
faktor figury - pozadí ovlivňuje vnímání figury
- nejjednodušší psychický proces, kterým poznáváme
- je to smyslové poznání světa (čichové, zrakové, chuťové, sluchové, hmatové)
vlastnosti vnímání:
1) celistvost - nevnímáme jednu vlastnost předmětu, ale vnímáme ji jako celek
2) výběrovost - z celého celku si vybereme jen to, co chceme
3) zaměřenost - figura a pozadí
a) figura je vždy ohraničená, má určitý tvar X pozadí je neohraničené
b) F je určitá X P je neurčité
c) F vystupuje a je výrazná X P ustupuje a je nevýrazné
d) F na sebe strhává pozornost, je lépe zapamatovatelná
4) apercepce - vliv minulé zkušenosti ve vnímání
5) pregnantnost - i nedokonalý tvar jsme schopni vnímat jako určitý celek, na základě
minulé zkušenosti
6) konstantnost vnímaných objektů - vnímáme ho stejně za každých podmínek
druhy vnímání:
1) vnímání tvaru a velikosti spojení několika analyzátorů (druhů vnímání), abychom mohli
2) vnímat tvar a velikost (zrak, hmat)
3) vnímání prostoru - potřebujeme zrakové a pohybové vnímání, sluch, hmat, zkušenosti
4) vnímání hloubky zrak, pohybový orgán, sluchový analyzátor, zkušenost
5) sociální vnímání - společenské vnímání, týká se lidí a situací, do kterých se dostáváme, je ovlivněno našimi zkušenostmi
faktory ovlivňující soc.vnímání:
první dojem - určující pocit, který předurčuje následné jednání, na základě jedné vlastnosti hodnotím celou osobnost
projekce vlastního názoru - své vlastnosti předpokládám u i druhých, ostatní vnímám zkresleně
haló efekt - na základě předchozí informace
nedostatek empatie (vcítění se) ovlivňuje vnímání druhého, člověk není schopen se vžít do situace druhého
přílišné zevšeobecňování - není uznáván (např. je mladý, je hloupý)
projekce - přisuzujeme druhým své vlastnosti a očekáváme stejné chování od druhých popularita vyvolává tendenci vnímat osobu lépe nebo hůře, než ve skutečnosti je ukvapený úsudek -je vyvolán většinou vlastní netrpělivostí
stereotypy -jednání podle naučených vzorců chování postrádající pružnost
faktor figury - pozadí ovlivňuje vnímání figury
Skupina a její působení na psychiku jedince
Skupina a její působení na psychiku jedince
Sociální psychologie - věda o tom, jak se člověk v soc. a kulturních situacích utváří, a jak
v nich působí
- sociální skupina je základní termín v soc. psychologii
Milan Nekonečný - sociální psycholog
výzkumné metody v psychologii:
1) pozorování
2) experiment = pokus, laboratorní, přirozený
3) rozhovor volný, řízený
4) sociometrie - vztah mezi jedinci v určité skupině, např. šikana
- hlavně uprostřed malé skupiny
- každý jedinec žije v určité soc. skupině, v mnoha skupinách
- je-li bez skupiny - vlčí děti
skupiny podle velikosti:
malá sociální skupina - počet členů není určen, od 3 do 25 4Očlenů
- jedinci mají mezi sebou osobní vztahy
a) vzájemná závislost členů skupiny
b) dodržování skupinových norem a plnění úkolů, které SS jednotlivým členům dává
c) uspokojování některých potřeb členů skupiny (psych. potřeby)
- každá malá soc. skupina má společný cíl, činnost a společné zájmy
- rodina je malou základní soc. skupinou
velká soc. skupina makroskupina, makrostruktura
- od 3 do nekonečna členů (např. lidé stojící ve frontě, etnické sk., národy, příslušníci jedné profese, největší lidstvo)
- bez osobních vztahů, neznají se navzájem
- dostává se tam - náhodou, nebo ze své podstaty, svým povoláním
Sociální psychologie - věda o tom, jak se člověk v soc. a kulturních situacích utváří, a jak
v nich působí
- sociální skupina je základní termín v soc. psychologii
Milan Nekonečný - sociální psycholog
výzkumné metody v psychologii:
1) pozorování
2) experiment = pokus, laboratorní, přirozený
3) rozhovor volný, řízený
4) sociometrie - vztah mezi jedinci v určité skupině, např. šikana
- hlavně uprostřed malé skupiny
- každý jedinec žije v určité soc. skupině, v mnoha skupinách
- je-li bez skupiny - vlčí děti
skupiny podle velikosti:
malá sociální skupina - počet členů není určen, od 3 do 25 4Očlenů
- jedinci mají mezi sebou osobní vztahy
a) vzájemná závislost členů skupiny
b) dodržování skupinových norem a plnění úkolů, které SS jednotlivým členům dává
c) uspokojování některých potřeb členů skupiny (psych. potřeby)
- každá malá soc. skupina má společný cíl, činnost a společné zájmy
- rodina je malou základní soc. skupinou
velká soc. skupina makroskupina, makrostruktura
- od 3 do nekonečna členů (např. lidé stojící ve frontě, etnické sk., národy, příslušníci jedné profese, největší lidstvo)
- bez osobních vztahů, neznají se navzájem
- dostává se tam - náhodou, nebo ze své podstaty, svým povoláním
Rodina jako primární sociální skupina, socializace
Rodina jako primární sociální skupina, socializace
= celoživotní proces začleňování jedince do společnosti
= proces kultivace člověka, kterým si společnost zajišťuje předání akumulovaného vědění
umožňující další vývoj na všech úsecích činnosti
primární skupina
- pro jedince je nejdůležitější
- přímé a důvěrné sociální vztahy mezi členy
- intimní atmosféra, silné citové vazby
- velká soudržnost mezi členy
- má hluboký vliv na formování osobnosti jedince
- jsou základem pro proces socializace
rodina - uspokojovat potřeby svých členů
- ne ve všech rodinách J Sou důvěrné vztahy, proto rodina může být i v sekundární skupině širší rodina + vrstevnické party (puberta, adolescence)
interakce = vzájemné ovlivňování (J - Prostředí)
- J v rámci socializace ovlivňuje společnost a spol. ovlivňuje jedince
= oboustranný vztah ovlivňování
= celoživotní proces začleňování jedince do společnosti
= proces kultivace člověka, kterým si společnost zajišťuje předání akumulovaného vědění
umožňující další vývoj na všech úsecích činnosti
primární skupina
- pro jedince je nejdůležitější
- přímé a důvěrné sociální vztahy mezi členy
- intimní atmosféra, silné citové vazby
- velká soudržnost mezi členy
- má hluboký vliv na formování osobnosti jedince
- jsou základem pro proces socializace
rodina - uspokojovat potřeby svých členů
- ne ve všech rodinách J Sou důvěrné vztahy, proto rodina může být i v sekundární skupině širší rodina + vrstevnické party (puberta, adolescence)
interakce = vzájemné ovlivňování (J - Prostředí)
- J v rámci socializace ovlivňuje společnost a spol. ovlivňuje jedince
= oboustranný vztah ovlivňování
Rodina jako primární sociální skupina, socializace
obsah socializace:
1) systémy hygienických, prac. a spol. návyků a způsobů chování
2) vypracování systému vědomostí, znalostí a poznatků, které umožňují orientaci v kulturním
a symbolickém prostředí
3) vybudování hierarchického systému hodnot a hodnotících postojů
4) vytvoření přiměřených vzorů emocionálního reagování a prožívání, v nichž se odráží
sociální a citová zralost jedince
prostředky:
sociální učení - zvl. druh učení probíhající v soc. podmínkách a vztahující se k získávání jistých způsobů doc. chování
a) podmiňováním - zpevňování nebo posilování, je velmi důležitý jednotný smysl, Jak ii malých, tak dospělých
b) nápodobou - napod. téměř vše ‚ co vidí a slyší, nejvíce napodobuje děti
Jedináčkové, dobrý příklad, později je výběrové napodobování to, co mu vyhovuje a imponuje
konformita k příslušnosti k dané skupině, kde je členem nebo se jím chce stát
personalizace - vyhraňování osobnosti
socializace v užším slova smyslu - J se včleňuje do skupiny, na úrovni ostatních členů soc.
normy - osvojuje si normy, které jsou typické pro danou skupinu = kulturní vzorec
1) systémy hygienických, prac. a spol. návyků a způsobů chování
2) vypracování systému vědomostí, znalostí a poznatků, které umožňují orientaci v kulturním
a symbolickém prostředí
3) vybudování hierarchického systému hodnot a hodnotících postojů
4) vytvoření přiměřených vzorů emocionálního reagování a prožívání, v nichž se odráží
sociální a citová zralost jedince
prostředky:
sociální učení - zvl. druh učení probíhající v soc. podmínkách a vztahující se k získávání jistých způsobů doc. chování
a) podmiňováním - zpevňování nebo posilování, je velmi důležitý jednotný smysl, Jak ii malých, tak dospělých
b) nápodobou - napod. téměř vše ‚ co vidí a slyší, nejvíce napodobuje děti
Jedináčkové, dobrý příklad, později je výběrové napodobování to, co mu vyhovuje a imponuje
konformita k příslušnosti k dané skupině, kde je členem nebo se jím chce stát
personalizace - vyhraňování osobnosti
socializace v užším slova smyslu - J se včleňuje do skupiny, na úrovni ostatních členů soc.
normy - osvojuje si normy, které jsou typické pro danou skupinu = kulturní vzorec
Psychologie problematiky nevyléčitelně nemocných a umírajících
Psychologie problematiky nevyléčitelně nemocných a umírajících
- každý život jednou skončí
- strach ze smrti je normální, vytěsňujeme jej a nemyslíme na něj
- vědomí smrtelnosti přichází na mysl v období puberty a ve středním věku (obd. krize
středního věku)
- strach ze smrti se násobí při nemoci, čím těžší nemoc, tím více si smrt uvědomujeme
1) podle toho, zda je akutně ohrožen život a jedinec se může uzdravit, naděje na vrácení
do normálního života
- posilovat naději na život - vnitřní pohoda přispívá k uzdravení (víra tví tě uzdraví)
- neinformovat o špatných zprávách v akutním ohrožení
2) akutní ohrožení lze zachránit ale budou následky - smyslové, tělesné postižení, infarkty
- posilovat naději (ano vyskytuje se, ale nemusí se u vás objevit) posilovat víru v pozitivní budoucnost
- nepodávat žádné nové informace, pouze to, co řekl lékař
3) léčení oddálí konec života a naděje je nepatrná
- nelze udržovat neději, že se uzdraví
- léčí se jen bolest a příznaky
- důležitá je citová komunikace a dobrá ošetřovatelská práce - stále jde o lidskou bytost, udržovat v naději
4) nemocný umírá
- zmírnit tělesné a duševní utrpení, nepřipustit pocit opuštěnosti, stále lidská bytost
- lékař vždy podává informace o zdravotním stavu
milosrdná lež - lékař neúplně informuje pacienta nebo klienta
- závažná sdělení mohou vést klienta k depresím, ale pokud lékař použije mil. lež, může ho to
více uspokojit, usnadní se vše
- základem je komunikace - nutno sdělit své problémy, slyšet ujištění. že nebude sám, vědomí sounáležitosti
- každý život jednou skončí
- strach ze smrti je normální, vytěsňujeme jej a nemyslíme na něj
- vědomí smrtelnosti přichází na mysl v období puberty a ve středním věku (obd. krize
středního věku)
- strach ze smrti se násobí při nemoci, čím těžší nemoc, tím více si smrt uvědomujeme
1) podle toho, zda je akutně ohrožen život a jedinec se může uzdravit, naděje na vrácení
do normálního života
- posilovat naději na život - vnitřní pohoda přispívá k uzdravení (víra tví tě uzdraví)
- neinformovat o špatných zprávách v akutním ohrožení
2) akutní ohrožení lze zachránit ale budou následky - smyslové, tělesné postižení, infarkty
- posilovat naději (ano vyskytuje se, ale nemusí se u vás objevit) posilovat víru v pozitivní budoucnost
- nepodávat žádné nové informace, pouze to, co řekl lékař
3) léčení oddálí konec života a naděje je nepatrná
- nelze udržovat neději, že se uzdraví
- léčí se jen bolest a příznaky
- důležitá je citová komunikace a dobrá ošetřovatelská práce - stále jde o lidskou bytost, udržovat v naději
4) nemocný umírá
- zmírnit tělesné a duševní utrpení, nepřipustit pocit opuštěnosti, stále lidská bytost
- lékař vždy podává informace o zdravotním stavu
milosrdná lež - lékař neúplně informuje pacienta nebo klienta
- závažná sdělení mohou vést klienta k depresím, ale pokud lékař použije mil. lež, může ho to
více uspokojit, usnadní se vše
- základem je komunikace - nutno sdělit své problémy, slyšet ujištění. že nebude sám, vědomí sounáležitosti
Sociální psychologie
Sociální psychologie
= věda o tom, jak se člověk v SOC. a kulturních situacích utváří a jak v nich působí
- základním termínem soc. psych. je sociální skupina
výzkumné metody v soc. psych.:
1) pozorování
2) experiment = pokus, laboratorní a přirozený
3) rozhovor - volný, řízený
4) sociometrie vztah mezi jedinci v určité skupině, např. šikana
- hlavně uprostřed malé skupiny
- každý jedinec žije v určité soc. skupině, v mnoha skupinách
- je-li bez skupiny, vlčí děti
skupiny podle velikosti:
malá soc. skupina počet členů není určen (od 3 do 25-40 členů)
- mají mezi sebou osobní vztahy
a) vzájemná závislost členů skupiny
b) dodržování skup. norem a plnění úkolů, které soc. sk.jednotlivým členům dává
c) uspokojování některých potřeb členů skupiny (psychické potřeby)
- každá malá sociální skupina má společný cíl a spol. činnost a spol. zájmy
- rodina je základní malá soc. skupina
velká soc. skupina = makroskupiny, makrostruktury
- od 3 do nekonečna lidí (např. lidí stojící ve frontě), et. skupiny, národy, příslušníci jedné profese, největší - lidstvo
- bez osobních vztahů, neznají se navzájem
- dostává se tam náhodou, nebo ze své podstaty, svým povoláním
= věda o tom, jak se člověk v SOC. a kulturních situacích utváří a jak v nich působí
- základním termínem soc. psych. je sociální skupina
výzkumné metody v soc. psych.:
1) pozorování
2) experiment = pokus, laboratorní a přirozený
3) rozhovor - volný, řízený
4) sociometrie vztah mezi jedinci v určité skupině, např. šikana
- hlavně uprostřed malé skupiny
- každý jedinec žije v určité soc. skupině, v mnoha skupinách
- je-li bez skupiny, vlčí děti
skupiny podle velikosti:
malá soc. skupina počet členů není určen (od 3 do 25-40 členů)
- mají mezi sebou osobní vztahy
a) vzájemná závislost členů skupiny
b) dodržování skup. norem a plnění úkolů, které soc. sk.jednotlivým členům dává
c) uspokojování některých potřeb členů skupiny (psychické potřeby)
- každá malá sociální skupina má společný cíl a spol. činnost a spol. zájmy
- rodina je základní malá soc. skupina
velká soc. skupina = makroskupiny, makrostruktury
- od 3 do nekonečna lidí (např. lidí stojící ve frontě), et. skupiny, národy, příslušníci jedné profese, největší - lidstvo
- bez osobních vztahů, neznají se navzájem
- dostává se tam náhodou, nebo ze své podstaty, svým povoláním
Sociální psychologie
podle „důležitosti“ pro jedince:
- jak subjektivní (každý to prožívá jinak)
a)primární sk. - přímé a důvěrné vztahy mezi členy
- intimní atmosféra, silné citové vazby
- velká soudržnost mezi členy
- mají hluboký vliv na formování osobnosti jedince
- jsou základem pro proces socializace
- rodina - uspokojuje potřeby svých členů
- ne ve všech rodinách jsou důvěrné vztahy, proto rodina může být i v sekundární skupině
- širší rodina + vrstevnické party (puberta, adolescence)
b)sekundární sk. - založena většinou na náhodných vztazích
- spojuje členy většího společného zájmu
- méně citu, formální vztahy
- převládá účelová racionalita — vím, proč tam jsem (je mi tam dobře, chci se naučit věci)
- podílejí se na procesu socializace (zájmové organizace, sportovní kluby, pracovní kolektiv)
podle toho, zda jsme členy nebo ne:
- je zde silná motivační síla
sk. členské sk., kde už jsme (rodina, třída)
sk. referenční (vztažné) - tam chceme být (rodina mého přítele)
- nejdůležitější je motivace
- mají největší motivační sílu pro chování a jednání jedince
- ovlivňují naše jednání a chování
negativní referenční sk. - chtěl bych tam být ale to, že se tam dostanu ‚je to pro mě stres, protože ztratím jiné přátele, odejdou ode mě
- jak subjektivní (každý to prožívá jinak)
a)primární sk. - přímé a důvěrné vztahy mezi členy
- intimní atmosféra, silné citové vazby
- velká soudržnost mezi členy
- mají hluboký vliv na formování osobnosti jedince
- jsou základem pro proces socializace
- rodina - uspokojuje potřeby svých členů
- ne ve všech rodinách jsou důvěrné vztahy, proto rodina může být i v sekundární skupině
- širší rodina + vrstevnické party (puberta, adolescence)
b)sekundární sk. - založena většinou na náhodných vztazích
- spojuje členy většího společného zájmu
- méně citu, formální vztahy
- převládá účelová racionalita — vím, proč tam jsem (je mi tam dobře, chci se naučit věci)
- podílejí se na procesu socializace (zájmové organizace, sportovní kluby, pracovní kolektiv)
podle toho, zda jsme členy nebo ne:
- je zde silná motivační síla
sk. členské sk., kde už jsme (rodina, třída)
sk. referenční (vztažné) - tam chceme být (rodina mého přítele)
- nejdůležitější je motivace
- mají největší motivační sílu pro chování a jednání jedince
- ovlivňují naše jednání a chování
negativní referenční sk. - chtěl bych tam být ale to, že se tam dostanu ‚je to pro mě stres, protože ztratím jiné přátele, odejdou ode mě
Sociální psychologie
podle příslušnosti:
vlastní( my) -jsem členem skupiny, má všechno kladné v našem podvědomí (cíle, vztahy s jedinci)
- nebezpečí diskriminace, rasismu, náboženské nesnášenlivosti
- skupina se hodnotí kladně, ostatní jsou negativní
cizí (oni)
struktura skupiny:
sociometrie - ukazuje vztahy ve sk., jakým systémem rolí je tvořena skupina
společenská role očekávaný způsob chování jedince nacházejícího se v určité společenské pozici (např.vůdce)
pozice - postavení jedince ve skupině
a) subjektivní to, co si jedinec připisuje sám
b) objektivní - ta, kterou nám připisují ostatní
typy rolí:
očekávané - např. dcera- budu poslušná k rodičům
- to, co vyplývá ze společenského statutu, je dané
uskutečňovaná - dcera - někdy drzá, ale někdy pomůže sama od sebe
-je to,jak se jedinec se svojí rolí vypořádává, co chce a jak si ji představuje
- zastáváme celou řadu rolí v životě, dostává se do konfliktu(dcera přítelkyně)
co rozlišujeme na skupině:
druhy vedení skupin - autoritativní
- liberální
- demokrativuí
typy vůdcovství:
tradiční např. romské komunity, založena na tradicích, obyčejích a zvyklostech legální — vztahy mezi podřízenými a nadřízenými, založeno na pravidlech
charismatický osobní vliv vůdce na ostatní členy, kouzlo osobnosti
znaky vůdcovství:
a) uznávání a porozumění potřebám ostatních členů
b) vůdce se projevuje iniciativně, organizační schopnosti, osobní účast na vedení skupiny
c) dokáže motivovat členy skupiny
d) sociální citlivost vůči dění ve skupině + starost o jednotlivce
vlastní( my) -jsem členem skupiny, má všechno kladné v našem podvědomí (cíle, vztahy s jedinci)
- nebezpečí diskriminace, rasismu, náboženské nesnášenlivosti
- skupina se hodnotí kladně, ostatní jsou negativní
cizí (oni)
struktura skupiny:
sociometrie - ukazuje vztahy ve sk., jakým systémem rolí je tvořena skupina
společenská role očekávaný způsob chování jedince nacházejícího se v určité společenské pozici (např.vůdce)
pozice - postavení jedince ve skupině
a) subjektivní to, co si jedinec připisuje sám
b) objektivní - ta, kterou nám připisují ostatní
typy rolí:
očekávané - např. dcera- budu poslušná k rodičům
- to, co vyplývá ze společenského statutu, je dané
uskutečňovaná - dcera - někdy drzá, ale někdy pomůže sama od sebe
-je to,jak se jedinec se svojí rolí vypořádává, co chce a jak si ji představuje
- zastáváme celou řadu rolí v životě, dostává se do konfliktu(dcera přítelkyně)
co rozlišujeme na skupině:
druhy vedení skupin - autoritativní
- liberální
- demokrativuí
typy vůdcovství:
tradiční např. romské komunity, založena na tradicích, obyčejích a zvyklostech legální — vztahy mezi podřízenými a nadřízenými, založeno na pravidlech
charismatický osobní vliv vůdce na ostatní členy, kouzlo osobnosti
znaky vůdcovství:
a) uznávání a porozumění potřebám ostatních členů
b) vůdce se projevuje iniciativně, organizační schopnosti, osobní účast na vedení skupiny
c) dokáže motivovat členy skupiny
d) sociální citlivost vůči dění ve skupině + starost o jednotlivce
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)