- vzduch je v atm.v neustálém pohybu
Příčiny: - nerovnoměrná dodávka sl. Energie na Z povrch
- rozličný příjem a výdej tepla pevninou a oceánem
- rozdílné pokrytí vegetací
- ovlivněn Coriolisovou silou - doplňková síla působící na tělesa v rotujících soustavách, velikost vzrůstá od
rovníků k pólům
pravidelné větry:
antipasáty - vanou od obratníků k rovníku (ve výšce cca 12km), u obratníků se vzduch ochlazuje a klesne k zemi
pasáty - vanou při povrchu od obratníků k rovníku, vliv coriol. síly, vanou celoročně rychlostí 6-8m/s
na zemi 3 pásma tlakových níží, a 4 tl.výší - V, N, V, N, V, N, V
v níži - vzduch stoupá, otepluje se
ve výši - vzduch klesá, ochlazuje se
vzdušná hmota - množství vzduchu na určitém území
poloha vzdušných hmot se během roku posouvá k k S a J
atmosférická fronta – styk dvou vzdušných hmot
Monzuny – sezónní vzdušné proudy, mění svůj směr jednou ročně o 180° v důsledku rozdílného tlaku mezi
pevninou a oceánem( různé oteplování)
Letní monzun - proudí z chladného oceánu (V) nad teplejší pevninu (N), nese srážky
Zimní monzun - proudí z chladné pevniny (V) nad teplejší oceán (N), je suchý
- obrovský význam pro zemědělství - období sucha, dešťů
výskyt - nejvíce rozvinuto v Eurasii
- v Africe (Etiopie, pobřeží Guinejského zálivu)
- v jižní č. S Ameriky
- v ČR – červenec – Medardova kápě
Místní větry:
Brízy – pobřežní větry
Bóra – chladnější větry ve Středomoří
Fén – padavé větry v Alpách
Pohyby Země
Ø Oběh Země kolem Slunce
- způsoben gravitací Slunce a setrvačností (Newton)
- doba oběhu – 1 tropický rok – 365dní 5h 48min 45s
- směr oběhu od Z k V (protisměru hod.ruč.)
- po eliptické dráze – orbitě
Přísluní – Perihélium 1147 mil km - planeta nejblíže u Slunce
Odsluní – Afélium 152 mil km - Z nejdále od Slunce
Stř. vzdálenost = 1AU 149,6mil km
Ekliptika(rovina oběhu) - průsečík s rov.sv.rovníku =>
rovnodennosti (20.3. a 23.9.) - Slunce svítí kolmo nad rovníkem
Nejsevernější b. na Ekl. Letní Slunovrat (21.6.) - slunce nad obratníkem raka
Nejjižnější b. na Ekl. (21.12.) - slunce nad obratníkem kozoroha
Důsledky: různá délky pol.dne a noci, růz.délka roč. období, sklon zemské osy – střídání ročních období
Ø Rotace Země kolem osy
- od Z k V (proti hodinám)
- za 24h = střední den - všechny body na Z se otočí o 360 stupňů
- pravý slunečný den - 23h. 56min. 4s – kulminace Sl nad místním poledníkem
Důsledek: - střídání světlé a tmavé č. dne
- pásmový čas zaveden
- energetické úspory- letní čas o 1h více než SEČ
- datová hranice - na 180o délky, ze západu na východ - 1 den odečíst, z V na Z nechat
Měsíc
- obíhá kolem Země, povrch tvořen krátery, 4krát menší než povrch Země,
- r - pol. Země (3,5 tis km)
- 1. č. na měsíci Armstrong (20.7.1969)
- k naší planetě je připoután stejnou polokoulí, během oběhu mění osvětlení - mění polohu vůči Slunci
NOV - skočný příliv
1/4 - hluchý příliv
ÚPLNĚK
3/4
Slapové jevy - periodická deformace planety Země, způsobena planetou měsíce
dmutí: příliv - mění se pobřežní čára, periodické střídání vodní hladiny
odliv
(Proroka - velká přílivová vlna - na řece Amazonce)
využití - oceánské přístavy, vodní elektrárny
- způsoben gravitací Slunce a setrvačností (Newton)
- doba oběhu – 1 tropický rok – 365dní 5h 48min 45s
- směr oběhu od Z k V (protisměru hod.ruč.)
- po eliptické dráze – orbitě
Přísluní – Perihélium 1147 mil km - planeta nejblíže u Slunce
Odsluní – Afélium 152 mil km - Z nejdále od Slunce
Stř. vzdálenost = 1AU 149,6mil km
Ekliptika(rovina oběhu) - průsečík s rov.sv.rovníku =>
rovnodennosti (20.3. a 23.9.) - Slunce svítí kolmo nad rovníkem
Nejsevernější b. na Ekl. Letní Slunovrat (21.6.) - slunce nad obratníkem raka
Nejjižnější b. na Ekl. (21.12.) - slunce nad obratníkem kozoroha
Důsledky: různá délky pol.dne a noci, růz.délka roč. období, sklon zemské osy – střídání ročních období
Ø Rotace Země kolem osy
- od Z k V (proti hodinám)
- za 24h = střední den - všechny body na Z se otočí o 360 stupňů
- pravý slunečný den - 23h. 56min. 4s – kulminace Sl nad místním poledníkem
Důsledek: - střídání světlé a tmavé č. dne
- pásmový čas zaveden
- energetické úspory- letní čas o 1h více než SEČ
- datová hranice - na 180o délky, ze západu na východ - 1 den odečíst, z V na Z nechat
Měsíc
- obíhá kolem Země, povrch tvořen krátery, 4krát menší než povrch Země,
- r - pol. Země (3,5 tis km)
- 1. č. na měsíci Armstrong (20.7.1969)
- k naší planetě je připoután stejnou polokoulí, během oběhu mění osvětlení - mění polohu vůči Slunci
NOV - skočný příliv
1/4 - hluchý příliv
ÚPLNĚK
3/4
Slapové jevy - periodická deformace planety Země, způsobena planetou měsíce
dmutí: příliv - mění se pobřežní čára, periodické střídání vodní hladiny
odliv
(Proroka - velká přílivová vlna - na řece Amazonce)
využití - oceánské přístavy, vodní elektrárny
Atmosféra
- vzdušný obal Země
- z ř. Atmos = pára, k Zemi připoutána gravitací
- směs plynných, tekutých a pevných částic
funkce: - zajišťuje rozptýlení slun. záření – nepřehřívá se zem.povrch ve dne, zamezuje unikání tepla
v noci, ochranný obal země před škodlivým zářením
solární konstanta - množství energie, která dopadne na horní vrstvu atmosféry, část pohltí země, část se vrací do
kosmu
Chem složení: konstantní, mění se pouze poměr
N -78%, O2 – 21%, vzácné plyny – argon, neon, helium, krypton, xenon
Plynné složení:
Dusík – vz. při vulkan. Činnosti, antropogenně, při rozkladu organismů
Kyslík – nezbytný pro život, vz.při fotosyntéze, 2/3 suchozemské r./ 1/3mořské
- spotřeba při dýchání, oxidačních procesech
Ozón – O3 pohlcuje ultrafialové záření – zhoubné pro život
Oxid uhličitý – při vulk.činnosti, spalování, dýchání organ.i rostlin, trvale se zvyšuje jeho množství – vliv na podnebí – skleníkový efekt (odráží dlouhovlnné záření zpět k zemi)
Vodní páry – do vzduchu výparem z půdy, vod.ploch, organ., při oxidačních procesech, její kondenzací vznikají oblaka – srážky
Tekuté sl.
Vodní kapky – vznik spojováním molekul vodních par s kondenzačními jádry
Pevné sl.
Ø přirozené – ledové krystaly, kosmický prach, vulkan.a půdní prach
Ø antropogenní – vytápění bytů, automobily…
Hustota, tlak a teplota směrem od povrchu klesá.
- z ř. Atmos = pára, k Zemi připoutána gravitací
- směs plynných, tekutých a pevných částic
funkce: - zajišťuje rozptýlení slun. záření – nepřehřívá se zem.povrch ve dne, zamezuje unikání tepla
v noci, ochranný obal země před škodlivým zářením
solární konstanta - množství energie, která dopadne na horní vrstvu atmosféry, část pohltí země, část se vrací do
kosmu
Chem složení: konstantní, mění se pouze poměr
N -78%, O2 – 21%, vzácné plyny – argon, neon, helium, krypton, xenon
Plynné složení:
Dusík – vz. při vulkan. Činnosti, antropogenně, při rozkladu organismů
Kyslík – nezbytný pro život, vz.při fotosyntéze, 2/3 suchozemské r./ 1/3mořské
- spotřeba při dýchání, oxidačních procesech
Ozón – O3 pohlcuje ultrafialové záření – zhoubné pro život
Oxid uhličitý – při vulk.činnosti, spalování, dýchání organ.i rostlin, trvale se zvyšuje jeho množství – vliv na podnebí – skleníkový efekt (odráží dlouhovlnné záření zpět k zemi)
Vodní páry – do vzduchu výparem z půdy, vod.ploch, organ., při oxidačních procesech, její kondenzací vznikají oblaka – srážky
Tekuté sl.
Vodní kapky – vznik spojováním molekul vodních par s kondenzačními jádry
Pevné sl.
Ø přirozené – ledové krystaly, kosmický prach, vulkan.a půdní prach
Ø antropogenní – vytápění bytů, automobily…
Hustota, tlak a teplota směrem od povrchu klesá.
Vertikální členění atmosféry,Počasí
Troposféra:
- do 11km, teplotní gradient – na 100m klesá T o 0,65°C, s výškou klesá hustota, tlak, teplota
- probíhá zda většina meteorolog.jevů, kondenzace, pohyb vzduchu, žijí zde organismy,probíhá
výměna energie s ostatními sl.krajinné sféry
Stratosféra
- do 50-60km, teplota až -60oC
- je v ní Ozonosféra (25-30km) – nejvyšší koncentrace ozónu
Mezosféra - do 80-85km, teplota klesá až na -100°C
Termosféra - až do 800km, prudký vzestup teploty na + 1500°C
- svrchní část Ionosféra - velmi řídký vzduch, odráží radiové vlny
Exosféra - některé částice volně unikají do meziplanet.systému
Počasí - okamžitý stav atmosféry v určitém místě
- vyjádřeno souborem meteorologických prvků(tlak, teplota, vlhkost, srážky, oblačnost,
proudění vzduchu…)
Podnebí - dlouhodobý režim počasí v oblasti
- je dáno charakt.hodnotou meteor.prvků
- určují ho klimatogeografičtí činitelé (zem.šířka, obecný oběh v atm., vzdál.od oc., oc.proudy, zemský
povrch a jeho vlastnosti, činnost člověka)
izoterma - spojnice míst se stejnou teplotou
izobary - spojnice míst se stejným tlakem
izohyety - spojnice míst se stejným množstvím srážek
Makroklima (velké)/mikroklima (místní-menší oblasti)
- do 11km, teplotní gradient – na 100m klesá T o 0,65°C, s výškou klesá hustota, tlak, teplota
- probíhá zda většina meteorolog.jevů, kondenzace, pohyb vzduchu, žijí zde organismy,probíhá
výměna energie s ostatními sl.krajinné sféry
Stratosféra
- do 50-60km, teplota až -60oC
- je v ní Ozonosféra (25-30km) – nejvyšší koncentrace ozónu
Mezosféra - do 80-85km, teplota klesá až na -100°C
Termosféra - až do 800km, prudký vzestup teploty na + 1500°C
- svrchní část Ionosféra - velmi řídký vzduch, odráží radiové vlny
Exosféra - některé částice volně unikají do meziplanet.systému
Počasí - okamžitý stav atmosféry v určitém místě
- vyjádřeno souborem meteorologických prvků(tlak, teplota, vlhkost, srážky, oblačnost,
proudění vzduchu…)
Podnebí - dlouhodobý režim počasí v oblasti
- je dáno charakt.hodnotou meteor.prvků
- určují ho klimatogeografičtí činitelé (zem.šířka, obecný oběh v atm., vzdál.od oc., oc.proudy, zemský
povrch a jeho vlastnosti, činnost člověka)
izoterma - spojnice míst se stejnou teplotou
izobary - spojnice míst se stejným tlakem
izohyety - spojnice míst se stejným množstvím srážek
Makroklima (velké)/mikroklima (místní-menší oblasti)
Planeta Země
- součást Sluneční soustavy = Slunce + všechna tělesa, která obíhají v jeho gravitačním poli
Vesmír - prostor vyplněný rozptýlenou hmotou - soustředěnou do těles
Galaxie - skládá se ze soustav - skládají se z hvězd a planet
Naše Galaxie - nadprůměrně velká, tvar disku, uvnitř leží Slunce
- všechny hvězdy, které vidíme na obloze, ty vzdálenější spatříme jako mlhavý pás – Mléčnou
dráhu 150 mil. hvězd
Slunce - 99 % hmotnosti celé Sl. soustavy, tvořeno plazmou, dochází k termonukleárním reakcím, H na He
Sluneční konstanta - množství zářivé energie, které dopadne na horní hranici zemské atmosféry
- 34% se odrazí zpět od atmosféry
19% ohřívá atmosféru
- přeměna v teplo podílí se na fyzikálních, biologických, chemických procesech
47% pohlcuje zem. povrch
Fotony - přenášejí energii z jádra k obalu
Světelný rok (rychlost světla) - 8min. 20.sec. - vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok
Planety - nesvítí vlastním světlem, pouze odráží světlo od hvězdy
- obíhají po eliptických drahách
- otáčí se kolem vlastní osy
- pl. zemského typu - Merkur,Venuše, Země, Mars - menší hmotnost, menší rozměry, větší hustota,
skalnatý povrch
- pl. velké(plynné) - J,S,U,N - dále od Slunce, větší hmotnost, menší hustota, chem.sl. podobné Slunci
Planetky - ?
Meteority - částice planetek, jteré dopadají na zem
Kometární jádra - složeny z hornin, ledu a zmrzlého plynu, z nich komety, za oběžnou dráhou Neptunu
Vesmír - prostor vyplněný rozptýlenou hmotou - soustředěnou do těles
Galaxie - skládá se ze soustav - skládají se z hvězd a planet
Naše Galaxie - nadprůměrně velká, tvar disku, uvnitř leží Slunce
- všechny hvězdy, které vidíme na obloze, ty vzdálenější spatříme jako mlhavý pás – Mléčnou
dráhu 150 mil. hvězd
Slunce - 99 % hmotnosti celé Sl. soustavy, tvořeno plazmou, dochází k termonukleárním reakcím, H na He
Sluneční konstanta - množství zářivé energie, které dopadne na horní hranici zemské atmosféry
- 34% se odrazí zpět od atmosféry
19% ohřívá atmosféru
- přeměna v teplo podílí se na fyzikálních, biologických, chemických procesech
47% pohlcuje zem. povrch
Fotony - přenášejí energii z jádra k obalu
Světelný rok (rychlost světla) - 8min. 20.sec. - vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok
Planety - nesvítí vlastním světlem, pouze odráží světlo od hvězdy
- obíhají po eliptických drahách
- otáčí se kolem vlastní osy
- pl. zemského typu - Merkur,Venuše, Země, Mars - menší hmotnost, menší rozměry, větší hustota,
skalnatý povrch
- pl. velké(plynné) - J,S,U,N - dále od Slunce, větší hmotnost, menší hustota, chem.sl. podobné Slunci
Planetky - ?
Meteority - částice planetek, jteré dopadají na zem
Kometární jádra - složeny z hornin, ledu a zmrzlého plynu, z nich komety, za oběžnou dráhou Neptunu
Vznik Vesmíru, sluneční soustavy,Vznik Země
- před 16 - 18 mld lety - velký třesk
- exploze supernovy(mladé hvězdy) vyvrhuje látku
- ta stlačuje mlhovinu, ta se začala gr.silou smršťovat a vířivými pohyby rozdělovat
- jedna z částí – Sluneční mlhovina (zárodek Sl. Soustavy)
- Sl.mlhovina se smršťuje – utváří se tenký disk prachu a plynu
- prach. části se shlukují - Planetysimály
- rostou – protoplanety – jejich spojením – planety
- současně vzniká Slunce a zahřívá se a začíná zářit – zážeh termojaderné reakce
Vznik Země
- před 4,6 – 5 mld let – dokončen vznik z protoplanety, srážky s menšími tělesy
- při srážce s tělesem o desetině hm. Z vz. Měsíc
- povrch se zahřívá radioaktivní přeměnou uranu a thoria
- 4,3 mld let povrch pokryt lávou, silná sopečná činnost, v roztavené Z těžší látky klesají ke středu Z
(Fe,Ni,Co) a lehčí zůstávají v plášti
- nad ZK se odplyněním hornin utváří druhotné ovzduší – CO2, N, vodní páry
- 4 mld let ochlazování – vodní pára se sráží do kapek – období Velkého deště, na jeho konci vznik
sv.oceánu. – trhá se souvislá vrstva mraků – poprvé svítí Slunce
- období života – první organismy
Tvar:
Již v Antice domněnky o kulatosti Země, vysloveno přesvědčení, že Země není ideální koule
Koncem 17. st. tato domněnka potvrzena
vlivem otáčení došlo ke zploštění na pólech a nahromadění hmoty v obl. rovníku
Zemský geoid – těleso omezené (vzhledem k atmosféře) stř. hladinou oceánu
Referenční elipsoid - těleso, jež z části přimyká ke geoidu, je nahrazováno referenční koulí = 6371km
Rozměry: poloměr 6368km (rovník - 12756, poledník - 6356)
povrchu Země - 510 mil km2
- exploze supernovy(mladé hvězdy) vyvrhuje látku
- ta stlačuje mlhovinu, ta se začala gr.silou smršťovat a vířivými pohyby rozdělovat
- jedna z částí – Sluneční mlhovina (zárodek Sl. Soustavy)
- Sl.mlhovina se smršťuje – utváří se tenký disk prachu a plynu
- prach. části se shlukují - Planetysimály
- rostou – protoplanety – jejich spojením – planety
- současně vzniká Slunce a zahřívá se a začíná zářit – zážeh termojaderné reakce
Vznik Země
- před 4,6 – 5 mld let – dokončen vznik z protoplanety, srážky s menšími tělesy
- při srážce s tělesem o desetině hm. Z vz. Měsíc
- povrch se zahřívá radioaktivní přeměnou uranu a thoria
- 4,3 mld let povrch pokryt lávou, silná sopečná činnost, v roztavené Z těžší látky klesají ke středu Z
(Fe,Ni,Co) a lehčí zůstávají v plášti
- nad ZK se odplyněním hornin utváří druhotné ovzduší – CO2, N, vodní páry
- 4 mld let ochlazování – vodní pára se sráží do kapek – období Velkého deště, na jeho konci vznik
sv.oceánu. – trhá se souvislá vrstva mraků – poprvé svítí Slunce
- období života – první organismy
Tvar:
Již v Antice domněnky o kulatosti Země, vysloveno přesvědčení, že Země není ideální koule
Koncem 17. st. tato domněnka potvrzena
vlivem otáčení došlo ke zploštění na pólech a nahromadění hmoty v obl. rovníku
Zemský geoid – těleso omezené (vzhledem k atmosféře) stř. hladinou oceánu
Referenční elipsoid - těleso, jež z části přimyká ke geoidu, je nahrazováno referenční koulí = 6371km
Rozměry: poloměr 6368km (rovník - 12756, poledník - 6356)
povrchu Země - 510 mil km2
Mapování ČR
Ø Ptolemájova mapa - 2. st. př. n. l., Římané se dostali do Vídně a do Trenčína
Ø Klaudiánova mapa Čech - 1518, nejstarší mapa Čech, orientována k jihu
- uložena v archívu v Litoměřicích
Ø Komenský - 1627, mapa Moravy a Slezka, podrobná síť toků, kopečková metoda
Ø Müllerova mapa Čech - 1720 - podrobná (hl. Vyšší Brod)
Ø r. 1800 - vojenské mapování (doba Rakouska-Uherska)
Ø 1935 - 1.atlas ČSR
Ø po 2. sv. válce - mapování používané dodnes
Ø dnes - letecké, družicové snímkování, GPS - určování zeměpisné polohy
Dělení map:
Ø podle měřítka mapy - udává zmenšení poměr skutečnosti ku mapě
- měřítko - číselné - např. 1: 100 000
- grafické
- podle měřítka dělíme mapy na:
mapy malého měřítka - 1:1 000 000 a výš
mapy střední měřítka - od 1:200 000 do 1:1 000 000
mapy velkého měřítka - 1:200 000 a níž
Ø podle obsahu
- obecně zeměpisné - povrch, vodstvo
- tematické mapy - 1 téma - např. nábořenství, průmysl, zemědělství
- topografické - malé území, topogr. značky
generalizace obsahu mapy = zjednodušení, 1 prvek zvýrazněn
Ø Klaudiánova mapa Čech - 1518, nejstarší mapa Čech, orientována k jihu
- uložena v archívu v Litoměřicích
Ø Komenský - 1627, mapa Moravy a Slezka, podrobná síť toků, kopečková metoda
Ø Müllerova mapa Čech - 1720 - podrobná (hl. Vyšší Brod)
Ø r. 1800 - vojenské mapování (doba Rakouska-Uherska)
Ø 1935 - 1.atlas ČSR
Ø po 2. sv. válce - mapování používané dodnes
Ø dnes - letecké, družicové snímkování, GPS - určování zeměpisné polohy
Dělení map:
Ø podle měřítka mapy - udává zmenšení poměr skutečnosti ku mapě
- měřítko - číselné - např. 1: 100 000
- grafické
- podle měřítka dělíme mapy na:
mapy malého měřítka - 1:1 000 000 a výš
mapy střední měřítka - od 1:200 000 do 1:1 000 000
mapy velkého měřítka - 1:200 000 a níž
Ø podle obsahu
- obecně zeměpisné - povrch, vodstvo
- tematické mapy - 1 téma - např. nábořenství, průmysl, zemědělství
- topografické - malé území, topogr. značky
generalizace obsahu mapy = zjednodušení, 1 prvek zvýrazněn
Definice a obsah mapy
mapa - výsledek kartografické činnosti
- zmenšený a zkreslený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části
Obsah mapy:
1) matematický základ - zeměpisná síť poledníků a rovnoběžek
- rovnoběžky - spojnice bodů se stejnou zem. šířkou = úhel (fí) svírající rovinu rovníku a místo na zemi a
střed země, rozlišujeme Szš a Jzš - dělí Zemi na S a J polokouli
- poledníky - spojnice bodů se stejnou zem. délkou = úhel (lambda) svírající rovinu nultého poledníku
rozlišujeme Vzd a Zzd, dělí Zemi na V a Z polokouli
2) polohopis (situace) - horizontální členění - znázorňuje polohu, vzdálenost objektů
- vyjadřován pomocí smluvených značek: - bodové (kóta)
- čárové (hranice, vodní toky)
- plošné (lesy, jezera)
- u tématických map jen 1 téma, používají se izolinie - spojnice míst o stejné hodnosti nějakého jevu
např. - vrstevnice - spojnice míst se stejnou nadmořskou výškou
- izoterma - spojnice míst se stejnou teplotou
- izobary - spojnice míst se stejným tlakem
- izohyety - spojnice míst se stejným množstvím srážek
3) výškopis - výškové poměry a tvary reliéfu - dohodnutý postup
§ hypsometrie - smluvené používání barev na mapě (nížiny - zelená, hory - hnědá)
§ znázornění výšek - kóty (výškové body),vrstevnice, stínování, šrafování
4) popis mapy - vysvětluje ostatní obsah mapy - zeměpisná jména:
· místní - názvy obydlených míst - např. měst, států
· pomístní - názvy řek, pohoří, neobydlených míst
Přepis cizích názvů:
· transpozice - v původním znění
· transliterací - přepis do latinky
· transkripcí - fonetický přepis (jak slyším, tak to píšu)
5) kartografická generalizace - výběr a zevšeobecnění
Práce spojené se vznikem mapy:
1) astronomické - stanovení přesné polohy (zš, zd)
2) geodetické - vytvoření - trigonomické (trojúhelníkové) sítě - podklad pro polohopis
- nivelační sítě - podklad pro výškopis (nadm. výška)
3) toponymické - v terénu - podrobný polohopis + výškopis
- vyhodnocení leteckých snímků
4) kartografické - zpracování do formy kartograf. díla (výtvor mapy)
5) reprodukční - reprodukce a tisk
- zmenšený a zkreslený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části
Obsah mapy:
1) matematický základ - zeměpisná síť poledníků a rovnoběžek
- rovnoběžky - spojnice bodů se stejnou zem. šířkou = úhel (fí) svírající rovinu rovníku a místo na zemi a
střed země, rozlišujeme Szš a Jzš - dělí Zemi na S a J polokouli
- poledníky - spojnice bodů se stejnou zem. délkou = úhel (lambda) svírající rovinu nultého poledníku
rozlišujeme Vzd a Zzd, dělí Zemi na V a Z polokouli
2) polohopis (situace) - horizontální členění - znázorňuje polohu, vzdálenost objektů
- vyjadřován pomocí smluvených značek: - bodové (kóta)
- čárové (hranice, vodní toky)
- plošné (lesy, jezera)
- u tématických map jen 1 téma, používají se izolinie - spojnice míst o stejné hodnosti nějakého jevu
např. - vrstevnice - spojnice míst se stejnou nadmořskou výškou
- izoterma - spojnice míst se stejnou teplotou
- izobary - spojnice míst se stejným tlakem
- izohyety - spojnice míst se stejným množstvím srážek
3) výškopis - výškové poměry a tvary reliéfu - dohodnutý postup
§ hypsometrie - smluvené používání barev na mapě (nížiny - zelená, hory - hnědá)
§ znázornění výšek - kóty (výškové body),vrstevnice, stínování, šrafování
4) popis mapy - vysvětluje ostatní obsah mapy - zeměpisná jména:
· místní - názvy obydlených míst - např. měst, států
· pomístní - názvy řek, pohoří, neobydlených míst
Přepis cizích názvů:
· transpozice - v původním znění
· transliterací - přepis do latinky
· transkripcí - fonetický přepis (jak slyším, tak to píšu)
5) kartografická generalizace - výběr a zevšeobecnění
Práce spojené se vznikem mapy:
1) astronomické - stanovení přesné polohy (zš, zd)
2) geodetické - vytvoření - trigonomické (trojúhelníkové) sítě - podklad pro polohopis
- nivelační sítě - podklad pro výškopis (nadm. výška)
3) toponymické - v terénu - podrobný polohopis + výškopis
- vyhodnocení leteckých snímků
4) kartografické - zpracování do formy kartograf. díla (výtvor mapy)
5) reprodukční - reprodukce a tisk
Matematická kartografie - kartografická zobrazení
Matematická kartografie - zkoumá matematické postupy, zákony mapování, techniky a výpočty, které
souvisí s tvorbou map
- vybírá nejvhodnější zobrazení
Kartografických zobrazení se dělí:
1) podle zobrazované plochy:
· azimutální - zobrazuje se na tečnou rovinu
· válcové - zobrazuje se na povrch válce, který lze rozvinout do roviny
· kuželové - zobrazuje se na povrch kužele, který lze rozvinout do roviny
2) podle polohy zobr. plochy
· normální (pólová) - osa válce a kužele prochází pólem, rovina se dotýká na pólu
· příčná - osa válce a kužele je v rovině rovníku a prochází středem Z, rovina se dotýká na rovníku
· obecná - kterýkoliv bod na Zemi (mimo předchozích případůt - rovníku, pólů)
3) podle vlastností zobrazení (podle toho, co je nezkresleno):
· úhlojevné - nezkreslené úhly
· plochojevné - nezkreslená plocha
· délkojevné - nezkreslené délky
4) podle polohy promítání:
§ stereografické - v protilehlém bodě
§ gnomické - ve středu Z
§ ortogonální - v nekonečnu
volba zobrazení:
§ pól - azimutální v normální poloze
§ rovník - válcové v příčné poloze
§ mírný pás - kuželové v obecné poloze
pozn. atlas 1. str.
souvisí s tvorbou map
- vybírá nejvhodnější zobrazení
Kartografických zobrazení se dělí:
1) podle zobrazované plochy:
· azimutální - zobrazuje se na tečnou rovinu
· válcové - zobrazuje se na povrch válce, který lze rozvinout do roviny
· kuželové - zobrazuje se na povrch kužele, který lze rozvinout do roviny
2) podle polohy zobr. plochy
· normální (pólová) - osa válce a kužele prochází pólem, rovina se dotýká na pólu
· příčná - osa válce a kužele je v rovině rovníku a prochází středem Z, rovina se dotýká na rovníku
· obecná - kterýkoliv bod na Zemi (mimo předchozích případůt - rovníku, pólů)
3) podle vlastností zobrazení (podle toho, co je nezkresleno):
· úhlojevné - nezkreslené úhly
· plochojevné - nezkreslená plocha
· délkojevné - nezkreslené délky
4) podle polohy promítání:
§ stereografické - v protilehlém bodě
§ gnomické - ve středu Z
§ ortogonální - v nekonečnu
volba zobrazení:
§ pól - azimutální v normální poloze
§ rovník - válcové v příčné poloze
§ mírný pás - kuželové v obecné poloze
pozn. atlas 1. str.
Urbanizace,Ekologické problémy
– 45% obyvatel žije na vesnici
– Austrálie, S. Amerika, Evropa → nejvíce urbanizovány
– nedostatek pitné vody – odběr podzemní vody větší – V Čína
- Andské země a Středoamerická země – kritický stav
- J a S Afrika + JV, J, V Asie
– ekologická katastrofa Aralského jezera
Ekologické problémy
– skleníkový efekt + předvídatelné oteplení (skleníkové plyny se hromadí v atmosféře)
– narušení ozónové vrstvy – růst koncentrace CO2
– kyselé deště – emise oxidu síry (SO2) + oxidu dusíku → automobilová doprava
– degradace půd – zemědělská a orná půda ubývá na Zemi ( → snížení kvality – úrodnost )
- rozšiřování pouští → dezertifikace ( - nadměrný stav dobytka – spásá pastviny)
- zaorávání úrodných půd
– znečištění vod - podzemní vody (čističky), řeky, oceány (havárie tankerů, ropných plošin)
- Evropa má nejvíce znečištěných moří → hlavně Baltské
– kácení tropických deštných lesů – Amazonie
– snížení biodiverzity – snížení rostlinných a živočišných druhů
– hromadění a ukládání odpadů ( i spalovny)
– Austrálie, S. Amerika, Evropa → nejvíce urbanizovány
– nedostatek pitné vody – odběr podzemní vody větší – V Čína
- Andské země a Středoamerická země – kritický stav
- J a S Afrika + JV, J, V Asie
– ekologická katastrofa Aralského jezera
Ekologické problémy
– skleníkový efekt + předvídatelné oteplení (skleníkové plyny se hromadí v atmosféře)
– narušení ozónové vrstvy – růst koncentrace CO2
– kyselé deště – emise oxidu síry (SO2) + oxidu dusíku → automobilová doprava
– degradace půd – zemědělská a orná půda ubývá na Zemi ( → snížení kvality – úrodnost )
- rozšiřování pouští → dezertifikace ( - nadměrný stav dobytka – spásá pastviny)
- zaorávání úrodných půd
– znečištění vod - podzemní vody (čističky), řeky, oceány (havárie tankerů, ropných plošin)
- Evropa má nejvíce znečištěných moří → hlavně Baltské
– kácení tropických deštných lesů – Amazonie
– snížení biodiverzity – snížení rostlinných a živočišných druhů
– hromadění a ukládání odpadů ( i spalovny)
Geografická kartografie
Kartografie - patří mezi speciální vědy, zkoumá problematiku tvorby a zpracování map, zabývá se technikou
výroby i jejím využitím
- také se zabývá svou historií, vývojem mapování, měřením na mapách, archivováním map
Matematická kartografie - zkoumá matematické postupy, zákony mapování, techniky a výpočty, které souvisí
s tvorbou map
- vybírá nejvhodnější zobrazení
Kartografická polygrafie - zabývá se reprodukcí map, jejich rozmnožováním a finální úpravou
Mapa - výsledek kartografické činnosti
- zmenšený a zkreslený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části
Historický vývoj
- je dán stupněm vzdělanosti a kultury člověka
Ø Pravěk - první nákresy map - v jeskyních, na kůži, na dřevě, kůře stromů
Ø Starověk
- 5. - 3. st. př. n. l. Babylónská mapa světa - Země je kruh obklopený vodou
Řecko
- Anaximandros - mapa světa ( Z placka ve vodě)
- začíná pronikat názor o kulatosti Země - 1.vyslovil Pythagoras 6.st.př.n.l.
- Aristoteles - 4.st.př.n.l. - důkaz kulatosti Z - podle kruhového stínu Z při zatmění měsíce
- Thales Euklides - matematik, teoretické základy pro tvorbu map
- Eratosthenés - 3.st. př.n.l. - 1. určil obvod Z, vypočítal délku poledníku mezi Alexandrií a Asnánem
mapa tehdy známého světa - 3 světy - Afrika(Libye), Evropa, Asie
- Hipparchos - astronom, poprvé definoval zd a zš
- Kratés - 1. Glóbus
- Ptolemaios - 1. zkonstruoval kuželové zobrazení, mapa světa 2.st.n.l.
Řím – čerpají info od Řeků
Ø Středověk
- úpadek kartografie – církev – námitky proti kulatosti země (mapy ve středu Jeruzalém)
- Arabský svět – uchovává poznatky z Antiky
- 14. st. – nástup renesance, návrat k antice, poznání kompasu => kompasové (portulánové) mapy
Ø Novověk
- 15.-16. st. Zámořské objevy - období velkých geografických objevů
- 1.pol. 15.st. Guthengerg vynález knihtisku
- zpřesňování map
- 19. st. - 1. pokus o zpracování mezinárodní mapy světa
výroby i jejím využitím
- také se zabývá svou historií, vývojem mapování, měřením na mapách, archivováním map
Matematická kartografie - zkoumá matematické postupy, zákony mapování, techniky a výpočty, které souvisí
s tvorbou map
- vybírá nejvhodnější zobrazení
Kartografická polygrafie - zabývá se reprodukcí map, jejich rozmnožováním a finální úpravou
Mapa - výsledek kartografické činnosti
- zmenšený a zkreslený rovinný obraz zemského povrchu nebo jeho části
Historický vývoj
- je dán stupněm vzdělanosti a kultury člověka
Ø Pravěk - první nákresy map - v jeskyních, na kůži, na dřevě, kůře stromů
Ø Starověk
- 5. - 3. st. př. n. l. Babylónská mapa světa - Země je kruh obklopený vodou
Řecko
- Anaximandros - mapa světa ( Z placka ve vodě)
- začíná pronikat názor o kulatosti Země - 1.vyslovil Pythagoras 6.st.př.n.l.
- Aristoteles - 4.st.př.n.l. - důkaz kulatosti Z - podle kruhového stínu Z při zatmění měsíce
- Thales Euklides - matematik, teoretické základy pro tvorbu map
- Eratosthenés - 3.st. př.n.l. - 1. určil obvod Z, vypočítal délku poledníku mezi Alexandrií a Asnánem
mapa tehdy známého světa - 3 světy - Afrika(Libye), Evropa, Asie
- Hipparchos - astronom, poprvé definoval zd a zš
- Kratés - 1. Glóbus
- Ptolemaios - 1. zkonstruoval kuželové zobrazení, mapa světa 2.st.n.l.
Řím – čerpají info od Řeků
Ø Středověk
- úpadek kartografie – církev – námitky proti kulatosti země (mapy ve středu Jeruzalém)
- Arabský svět – uchovává poznatky z Antiky
- 14. st. – nástup renesance, návrat k antice, poznání kompasu => kompasové (portulánové) mapy
Ø Novověk
- 15.-16. st. Zámořské objevy - období velkých geografických objevů
- 1.pol. 15.st. Guthengerg vynález knihtisku
- zpřesňování map
- 19. st. - 1. pokus o zpracování mezinárodní mapy světa
Pod OSN patrí
pod OSN patří:
UNESCO: Organizace pro výchovu, vědu a kulturu
-zal. r. 1946
-sídlo v Paříži
-CÍL: boj s negramotností
FAO: Organizace pro výživu a zemědělství
- sídlo v Římě
- pro zemědělství
UNICEF: Organizace pro pomoc dětem a obětem 2. sv. války
- sídlo v New Yorku
- vznik r . 1946
- ČR pro UNICEF od r. 1991
EU: - předchůdcem EU bylo ESUO (evropské spol. uhlí a oceli), které vzniklo v 1952, po 2. sv. válce „ studená válka“, aby se
- do budoucna zamezilo další válce
- 6 zakládajících členů- Belgie, Lucembursko, Nizozemí, Itálie, Francie, Německo
- 1957: vznik Euratom (Evr. spol. pro atomovou energii) a EHS ( Evr. hospodářské spol.)
- ESUO+ Euratom+ EHS= EU (1992)
- 25 členů ( Belgie, Dánsko, Nizozemí, Lucembursko, Itálie, Francie, Německo, Irsko, VB, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Švédsko, Finsko, Rakousko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko, ČR, Maďarsko, Kypr
- ČR v EU od r. 1. 5. 1993
- Orgány: Rada EU: v Bruselu a Lucemburku, tvořena ministry vlád evropských zemí ═►Evropská rada: má nejvyšší úroveň, zde zasedají hlavy států a vlád čl. zemí
- Evropský parlament, Evropská komise, Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka
OECD: Ekonomická organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
- vznik r. 1961
- sídlo v Paříži
- CÍL: koordinovat Americkou pomoc Evropě
- podpora ekon. růstu členů
- Kanada, Austrálie, USA, Mexiko
G7: vrchol OECD: nejbohatší státy světa: USA, VB, Itálie, Japonsko, Německo, Francie, Kanada
- od 6. 10. 1993 je ČR jako 26 člen
NATO: Smlouva o kolektivní obraně
- vznik r. 1949 ve Washingtonu DC
- vojenské seskupení států –
- 16 členů
- sídlo Brusel
- 12. 3. 1999 – ČR členem NATO
NAFTA: Severoamerické sdružení volného obchodu
- Kanada, USA, Mexiko
- jeden společný ekonomický prostor
OPEC: Organizace zemích vyvážejících ropu
- vznik r. 1960 ve Vídni
- 13 členů
- Libye, Alžírsko, Saudská Arábie, Írák, Írán,…..
UNESCO: Organizace pro výchovu, vědu a kulturu
-zal. r. 1946
-sídlo v Paříži
-CÍL: boj s negramotností
FAO: Organizace pro výživu a zemědělství
- sídlo v Římě
- pro zemědělství
UNICEF: Organizace pro pomoc dětem a obětem 2. sv. války
- sídlo v New Yorku
- vznik r . 1946
- ČR pro UNICEF od r. 1991
EU: - předchůdcem EU bylo ESUO (evropské spol. uhlí a oceli), které vzniklo v 1952, po 2. sv. válce „ studená válka“, aby se
- do budoucna zamezilo další válce
- 6 zakládajících členů- Belgie, Lucembursko, Nizozemí, Itálie, Francie, Německo
- 1957: vznik Euratom (Evr. spol. pro atomovou energii) a EHS ( Evr. hospodářské spol.)
- ESUO+ Euratom+ EHS= EU (1992)
- 25 členů ( Belgie, Dánsko, Nizozemí, Lucembursko, Itálie, Francie, Německo, Irsko, VB, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Švédsko, Finsko, Rakousko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko, ČR, Maďarsko, Kypr
- ČR v EU od r. 1. 5. 1993
- Orgány: Rada EU: v Bruselu a Lucemburku, tvořena ministry vlád evropských zemí ═►Evropská rada: má nejvyšší úroveň, zde zasedají hlavy států a vlád čl. zemí
- Evropský parlament, Evropská komise, Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka
OECD: Ekonomická organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
- vznik r. 1961
- sídlo v Paříži
- CÍL: koordinovat Americkou pomoc Evropě
- podpora ekon. růstu členů
- Kanada, Austrálie, USA, Mexiko
G7: vrchol OECD: nejbohatší státy světa: USA, VB, Itálie, Japonsko, Německo, Francie, Kanada
- od 6. 10. 1993 je ČR jako 26 člen
NATO: Smlouva o kolektivní obraně
- vznik r. 1949 ve Washingtonu DC
- vojenské seskupení států –
- 16 členů
- sídlo Brusel
- 12. 3. 1999 – ČR členem NATO
NAFTA: Severoamerické sdružení volného obchodu
- Kanada, USA, Mexiko
- jeden společný ekonomický prostor
OPEC: Organizace zemích vyvážejících ropu
- vznik r. 1960 ve Vídni
- 13 členů
- Libye, Alžírsko, Saudská Arábie, Írák, Írán,…..
Globální problémy lidstva
– všelidské → týkají se celé lidské společnosti
– přímo ohrožují život na Zemi
– rozdělují se :
1) populační problémy + problémy války
2) zdravotní problémy – nakažlivé nemoci
problémy hladu a výživy
3) surovinové a energetické omezení
4) urbanizace prostoru + problém pitné vody
5) ekologické problémy
6) náboženská nesnášenlivost
7) problém bohatého S a chudého J
Přelidnění
– 6 miliard lidí
– životní prostor je omezený přírodními podmínkami
– problém jak uživit tolik obyvatel
– oblasti, kde jsou počty obyvatel vysoké → populační exploze ( J. Amerika – Mexiko; Afrika; Asie – Čína, Indie, Indonésie, Malajsie)
– přímo ohrožují život na Zemi
– rozdělují se :
1) populační problémy + problémy války
2) zdravotní problémy – nakažlivé nemoci
problémy hladu a výživy
3) surovinové a energetické omezení
4) urbanizace prostoru + problém pitné vody
5) ekologické problémy
6) náboženská nesnášenlivost
7) problém bohatého S a chudého J
Přelidnění
– 6 miliard lidí
– životní prostor je omezený přírodními podmínkami
– problém jak uživit tolik obyvatel
– oblasti, kde jsou počty obyvatel vysoké → populační exploze ( J. Amerika – Mexiko; Afrika; Asie – Čína, Indie, Indonésie, Malajsie)
Zdravotnictví,války
– světová zdravotnická organizace každým rokem vydává informace → hladem každý rok trpí 0,5 mil. Lidí (akutní hlad)
– podvýživa – 2,5miliardy lidí
– nadbytečným přírůstkem potravy trpí 1/3 obyvatel Země
– výzkum hledání zdrojů nových potravin → moře – řasy
– za rok se v potravinářství vyrobí o 10% potravin víc než je jí třeba k zabezpečení dostatečného přísunu potravin pro světovou populaci
– nejvíce hladovějí lidé v JV Asii – Kambodža, Laos, Vietnam; + další oblasti Afriky (mimo JAR a S Afriky); Latinská Amerika – 60 mil. obyvatel + Andské státy
Války
– jaderné a chemické zbraně
– terorismus
– ohniska nepokoje
➢ Evropa – Severní Irsko + Irsko(IRA); Španělsko – Baskicko(ETA), Balkán – Kosovo, Černá Hora, Srbsko; Korsika – Francouzi x Italové; Kaliningrad – Rusko x Polsko
➢ Afrika – JAR; umělé hranice → udělal je kolonizátor → v hraničních oblastech konflikty; Z Sahara
➢ JZ Asie – Irák; Tibet – od 50. let součástí Číny; Srí Lanka – náboženství → Tamilové x Singálci
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Globální problémy lidstva 1)
Urbanizace,Ekologické problémy 3)
29. Biosféra a člověk
Populace...
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Globální problémy lidstva" naleznete na bezuceni.cz
– podvýživa – 2,5miliardy lidí
– nadbytečným přírůstkem potravy trpí 1/3 obyvatel Země
– výzkum hledání zdrojů nových potravin → moře – řasy
– za rok se v potravinářství vyrobí o 10% potravin víc než je jí třeba k zabezpečení dostatečného přísunu potravin pro světovou populaci
– nejvíce hladovějí lidé v JV Asii – Kambodža, Laos, Vietnam; + další oblasti Afriky (mimo JAR a S Afriky); Latinská Amerika – 60 mil. obyvatel + Andské státy
Války
– jaderné a chemické zbraně
– terorismus
– ohniska nepokoje
➢ Evropa – Severní Irsko + Irsko(IRA); Španělsko – Baskicko(ETA), Balkán – Kosovo, Černá Hora, Srbsko; Korsika – Francouzi x Italové; Kaliningrad – Rusko x Polsko
➢ Afrika – JAR; umělé hranice → udělal je kolonizátor → v hraničních oblastech konflikty; Z Sahara
➢ JZ Asie – Irák; Tibet – od 50. let součástí Číny; Srí Lanka – náboženství → Tamilové x Singálci
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Globální problémy lidstva 1)
Urbanizace,Ekologické problémy 3)
29. Biosféra a člověk
Populace...
1. Ekologie Slovo EKOLOGIE
1.1. Ekologie Vztah mezi lidskou společností a prostředím
1.2. Ekologie Stav životního prostředí
1.3. Ekologie Pokračuje i odlesňování
1.4. Ekologie Problémem zůstávají emise do prostředí
1.5. Ekologie Vliv průmyslu na životní prostředí
1.6. Ekologie Vliv zemědělství na životní prostředí
1.7. Ekologie Vliv dopravy na životní prostředí
1.8. Ekologie Vliv rekreace a cestovního ruchu na životní prostředí
1.9. Ekologie Vliv urbanizace na životní prostředí
1.10. Ekologie Kácení lesů
1.11. Ekologie Skleníkový efekt
1.12. Ekologie KATASTROFICKÉ PROCESY
1.13. Ekologie Sopečné katastrofy
1.14. Ekologie Tsunami
1.15. Ekologie Katastrofy podmíněné procesy v atmosféře
1.16. Ekologie Ničivé povodně
1.17. Ekologie Způsoby ochrany přírody
Články na hledaný výraz "Globální problémy lidstva" naleznete na bezuceni.cz
1.2. CESTOVNÍ RUCH
- přemisťování lidí z jednoho místa na druhé a pobyt na tom místě (ale ne více než rok)
- formy CR:
Ø rekreační: odpočinek, dovolená, léčební
Ø exkurzní: rekreace + poznání
Ø věděcko - odborné aktivity lidí - 10%
Ø podnikatelský: pracovní cesty - 15%
- velmi rychle se rozvíjí
- vzrostl počet cestovních kanceláří
- rozlišujeme:
Ø aktivní CR - turisti sem k nám (v zájmu ekonomiky by měl být, co nejvyšší)
Ø pasivní - čeští občané od zahraničí - nejvíce - Chorvatsko, Španělsko, Itálie (Bilione), Francie
- negativa cestování: kriminalita, terorismus, ekologie
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Geografie dopravy a terciální
1. Zeměpis dopravy-pozemní doprava
1.1. LETECKÁ DOPRAVA,LODNÍ DOPRAVA
1.2. CESTOVNÍ RUCH
Články na hledaný výraz "Geografie dopravy a cestovního ruchu" naleznete na bezuceni.cz
- formy CR:
Ø rekreační: odpočinek, dovolená, léčební
Ø exkurzní: rekreace + poznání
Ø věděcko - odborné aktivity lidí - 10%
Ø podnikatelský: pracovní cesty - 15%
- velmi rychle se rozvíjí
- vzrostl počet cestovních kanceláří
- rozlišujeme:
Ø aktivní CR - turisti sem k nám (v zájmu ekonomiky by měl být, co nejvyšší)
Ø pasivní - čeští občané od zahraničí - nejvíce - Chorvatsko, Španělsko, Itálie (Bilione), Francie
- negativa cestování: kriminalita, terorismus, ekologie
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Geografie dopravy a terciální
1. Zeměpis dopravy-pozemní doprava
1.1. LETECKÁ DOPRAVA,LODNÍ DOPRAVA
1.2. CESTOVNÍ RUCH
Články na hledaný výraz "Geografie dopravy a cestovního ruchu" naleznete na bezuceni.cz
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE - význam OSN, EU, OECD, OPEC, NAFTA, G7
- tendence států sdružovat se, je zde od nepaměti
- nejvíce organizací vzniklo v 2. pol. 20. stol. – po 2. sv. válce
- nejstarší organizace již v 2. pol. 19. stol. – např. MEZINÁRODNÍ ČERVENÝ KŘÍŽ
ORGANIZACE 20.stol.
OSN: organizace spojených národů
- vznik r. 1945 v New Yorku
- sídlo: Vídeň, Ženeva
- navázala na společnost národů (1920- 1939)
- podepsána CHARTA OSN – 51 zakládajících zemí
- nyní je to sdružení nejvíce států – okolo 189
- nepatří sem: Švýcarsko, Vatikán, Karibaty + další ostrovy Oceánie
- CÍL: udržet bezpečnost a světový mír
- spadá pod něj např. i UNICEF
- členství může získat každý mírumilovný stát
- hlavní orgán OSN:
- VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ: schází se 1 za rok, 1 zástupce z členského státu, neustále přijímají nové členy, generální tajemník- Kofi Anan
- RADA BEZPEČNOSTI: 25 stálých členů ═►Čína, Francie, Rusko,USA, VB
- 10 nestálých členů═►ze všech členských států
- rozhoduje o vojenských interferencích, apod.
- vojska OSN: modré barety
- další menší instituce: Poručenská rada, Mezinárodní soudní dvůr(Haag)-15 soudců na 9 let
- nejvíce organizací vzniklo v 2. pol. 20. stol. – po 2. sv. válce
- nejstarší organizace již v 2. pol. 19. stol. – např. MEZINÁRODNÍ ČERVENÝ KŘÍŽ
ORGANIZACE 20.stol.
OSN: organizace spojených národů
- vznik r. 1945 v New Yorku
- sídlo: Vídeň, Ženeva
- navázala na společnost národů (1920- 1939)
- podepsána CHARTA OSN – 51 zakládajících zemí
- nyní je to sdružení nejvíce států – okolo 189
- nepatří sem: Švýcarsko, Vatikán, Karibaty + další ostrovy Oceánie
- CÍL: udržet bezpečnost a světový mír
- spadá pod něj např. i UNICEF
- členství může získat každý mírumilovný stát
- hlavní orgán OSN:
- VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ: schází se 1 za rok, 1 zástupce z členského státu, neustále přijímají nové členy, generální tajemník- Kofi Anan
- RADA BEZPEČNOSTI: 25 stálých členů ═►Čína, Francie, Rusko,USA, VB
- 10 nestálých členů═►ze všech členských států
- rozhoduje o vojenských interferencích, apod.
- vojska OSN: modré barety
- další menší instituce: Poručenská rada, Mezinárodní soudní dvůr(Haag)-15 soudců na 9 let
1. Zeměpis dopravy-pozemní doprava
- zajištění přepravy osob, nákladů, energie,zpráv a informací v prostoru
- doprava se postupně rozvíjela - od síly zvířat a člověka až k technickým pokrokům(páry) - dnes: el.energie
- členění dopravy:
Ø pozemní, letecká, námořní
Ø osobní a nákladní - výkon dopravy - počet přepravovaných osob, nákladu/počet ujetých (oskm, tkm)
- základní složky dopravy: dopravní prostředky (auta,vlaky,lodě,letadla)
dopravní sítě (silnice,železnice,námořní linky)
dopravní uzly (nádraží,letiště,přístavy)
Pozemní doprava
a) železniční doprava
- přeprava osob a nákladů, převážně na střední a delší vzdálenosti
- rozvoj:technickým pokrokem prům. revoluce (1. parní železnice:ve VB 1822)
- dnes na ústupu, využívaná hl. v Evropě (ČR - nejhustší síť v Evropě-po Belgii)
- světová železniční síť měří 1.25 mil. km
- nejmodernější železnice - USA, Kanada, Brazílie Německo, Japonsko - rychlovlaky (přes 200km/h)
- nejdelší vlakový tunel: Eurotunel - Anglie - Francie
- požadavek EU - koridory - pro rychlejší jízdu vlaku (až 160km/h) a bezpečí - u nás Ústí-Praha-Kolín-Čes.Tř.
b) automobilová doprava
- přeprava osob,nákladů převážně na kratší vzdálenosti
- bleskový rozvoj - 2. pol. 20.stol.
- na silnice připadá 70% světové dopravní sítě
- hlavně v USA,Japonsku, Kanadě
- transkontinentální dálnice - (USA-S-J,Z-V)
- doprava se postupně rozvíjela - od síly zvířat a člověka až k technickým pokrokům(páry) - dnes: el.energie
- členění dopravy:
Ø pozemní, letecká, námořní
Ø osobní a nákladní - výkon dopravy - počet přepravovaných osob, nákladu/počet ujetých (oskm, tkm)
- základní složky dopravy: dopravní prostředky (auta,vlaky,lodě,letadla)
dopravní sítě (silnice,železnice,námořní linky)
dopravní uzly (nádraží,letiště,přístavy)
Pozemní doprava
a) železniční doprava
- přeprava osob a nákladů, převážně na střední a delší vzdálenosti
- rozvoj:technickým pokrokem prům. revoluce (1. parní železnice:ve VB 1822)
- dnes na ústupu, využívaná hl. v Evropě (ČR - nejhustší síť v Evropě-po Belgii)
- světová železniční síť měří 1.25 mil. km
- nejmodernější železnice - USA, Kanada, Brazílie Německo, Japonsko - rychlovlaky (přes 200km/h)
- nejdelší vlakový tunel: Eurotunel - Anglie - Francie
- požadavek EU - koridory - pro rychlejší jízdu vlaku (až 160km/h) a bezpečí - u nás Ústí-Praha-Kolín-Čes.Tř.
b) automobilová doprava
- přeprava osob,nákladů převážně na kratší vzdálenosti
- bleskový rozvoj - 2. pol. 20.stol.
- na silnice připadá 70% světové dopravní sítě
- hlavně v USA,Japonsku, Kanadě
- transkontinentální dálnice - (USA-S-J,Z-V)
- 10. Geografie obyvatelstva a sídel A)
- 11. Geografie obyvatelstva a sídel B)
- 12. Geografie průmyslu
- 13. Geografie zemědělství A)
- 14. Geografie zemědělství B)
- 15. Geografie zemědělství C)
- 16. Geografie dopravy, služeb a cestovního ruchu
- 17. Poloha a přírodní podmínky ČR
- 18. Obyvatelstvo a sídla ČR
- 19. Hospodářská charakteristika ČR – průmysl
- 20. Zemědělství, doprava, služby v ČR
1.1. LETECKÁ DOPRAVA,LODNÍ DOPRAVA
LETECKÁ DOPRAVA
- hl. přeprava osob na velké vzdálenosti, ale i nákladů (květiny, poštovní zásilky)
- moderní, rychlá a relativně bezpečná, nevýhoda - vysoká cena
- vnitrostátní letec. doprava - u států s velkou rozlohou ( Kanada, USA)
- nejvýznamnější letiště - hl. v USA, Evropě, Japonsku
USA - Kenedyho let. v New Yorku, Chicago, Dallas, Los Angeles, Atlanta, San Francisco
EVROPA - Frankfurt,Londýn (Hethrow, Getwick) JAPONSKO - Tokio
- Airbus - společnost na výrobu letadel v Evropě
LODNÍ DOPRAVA
a) námořní doprava
- hl. přeprava nákladů na velké vzdálenosti
- přepraví 60% veškerého nákladu, stálé trasy
- KABOTÁŽ = námořní doprava - mezi přístavy, při pobřeží (Norsko,Švédsko,Dánsko)
- státy levných vlajek - i když jsou to malé státy, tak se pod jejich vlajkou plaví hodně lodí
=>Libérie, Řecko, Malta, Norsko, Panama
- stavba přístavů je modernější než dříve, staví se na moři plošiny = terminály - často ropné terminály
- kapacita lodi se měří v brutech (BRT) - registrovaná tuna - kolik nákladu se může převést, aby se loď
nepotopila
- největší světové přístavy: Rotterdam, Singapure, Amsterdam, Hamburk, londýnský přístav
- ropné přístavy - okolí Perského zálivu
- zkrácení trasy - průplavy, průlivy
b) vodní vnitrozemská
- v posledních letech upadá, dříve obchodovali po řekách
- výhody - nízká investice, nevýhoda - nízká rychlost
- nejrozšířenější v USA - Velká jezera, řeka Mississippi, Čína, Německo
Nizozemí (přeprava lidí, věcí pomocí vodních kanálů)
POTRUBNÍ DOPRAVA - speciální doprava
- přeprava na velké vzdálenosti (ropy a zemního plynu,ale také pošty, vody, kanalizace, vínovody,
čpavkovod)
- mladý druh dopravy (před 2. sv.válkou)
- 1,5 mil. km ropovodů a plynovodů na světě
- nevýhoda: třeba stavět čerpací stanice, náchylná na porušení stability zemské kůry
- hl. přeprava osob na velké vzdálenosti, ale i nákladů (květiny, poštovní zásilky)
- moderní, rychlá a relativně bezpečná, nevýhoda - vysoká cena
- vnitrostátní letec. doprava - u států s velkou rozlohou ( Kanada, USA)
- nejvýznamnější letiště - hl. v USA, Evropě, Japonsku
USA - Kenedyho let. v New Yorku, Chicago, Dallas, Los Angeles, Atlanta, San Francisco
EVROPA - Frankfurt,Londýn (Hethrow, Getwick) JAPONSKO - Tokio
- Airbus - společnost na výrobu letadel v Evropě
LODNÍ DOPRAVA
a) námořní doprava
- hl. přeprava nákladů na velké vzdálenosti
- přepraví 60% veškerého nákladu, stálé trasy
- KABOTÁŽ = námořní doprava - mezi přístavy, při pobřeží (Norsko,Švédsko,Dánsko)
- státy levných vlajek - i když jsou to malé státy, tak se pod jejich vlajkou plaví hodně lodí
=>Libérie, Řecko, Malta, Norsko, Panama
- stavba přístavů je modernější než dříve, staví se na moři plošiny = terminály - často ropné terminály
- kapacita lodi se měří v brutech (BRT) - registrovaná tuna - kolik nákladu se může převést, aby se loď
nepotopila
- největší světové přístavy: Rotterdam, Singapure, Amsterdam, Hamburk, londýnský přístav
- ropné přístavy - okolí Perského zálivu
- zkrácení trasy - průplavy, průlivy
b) vodní vnitrozemská
- v posledních letech upadá, dříve obchodovali po řekách
- výhody - nízká investice, nevýhoda - nízká rychlost
- nejrozšířenější v USA - Velká jezera, řeka Mississippi, Čína, Německo
Nizozemí (přeprava lidí, věcí pomocí vodních kanálů)
POTRUBNÍ DOPRAVA - speciální doprava
- přeprava na velké vzdálenosti (ropy a zemního plynu,ale také pošty, vody, kanalizace, vínovody,
čpavkovod)
- mladý druh dopravy (před 2. sv.válkou)
- 1,5 mil. km ropovodů a plynovodů na světě
- nevýhoda: třeba stavět čerpací stanice, náchylná na porušení stability zemské kůry
Rozdělení Geografie
vědy se dělí na přírodní, společenské a technické. Geografie je vědou stojící na rozhraní mezi nimi.
Proces diferenciace začínající od poloviny19. století, hrozilo nebezpečí zániku G. , její splynutí s ostatními vědními disciplínami, geografie se zachránila díky svému systémovému přístupu.
- geografii dělíme podle toho, co zkoumá, do 3 základních skupin:
1) Obecná geografie – zkoumá vše a všude
Ø Obecně fyzický zeměpis
Ø Socioekonomický zeměpis
2) Regionální g. – zkoumá také vše, ale ne všude
3) Speciální vědy
Obecně fyzický zeměpis (přírodní větev)
- meteorologie (počasí )
- klimatografie (podnebí)
- hydrologie (voda na zemi)
- oceánologie
- pedologie (věda o půdách)
- gemorfologie (tvar krajiny)
- biogeografie (zvířata, rostlina)
Proces diferenciace začínající od poloviny19. století, hrozilo nebezpečí zániku G. , její splynutí s ostatními vědními disciplínami, geografie se zachránila díky svému systémovému přístupu.
- geografii dělíme podle toho, co zkoumá, do 3 základních skupin:
1) Obecná geografie – zkoumá vše a všude
Ø Obecně fyzický zeměpis
Ø Socioekonomický zeměpis
2) Regionální g. – zkoumá také vše, ale ne všude
3) Speciální vědy
Obecně fyzický zeměpis (přírodní větev)
- meteorologie (počasí )
- klimatografie (podnebí)
- hydrologie (voda na zemi)
- oceánologie
- pedologie (věda o půdách)
- gemorfologie (tvar krajiny)
- biogeografie (zvířata, rostlina)
Socioekonomický zeměpis
Socioekonomický zeměpis (společensko- hospodářská větev)
- demografie
- sídelní geografie
- ekonomická geografie (zemědělství, průmysl, služby, cestovní ruch, věda a výzkum)
ad 2) Regionální geografie
- zkoumá všechny prvky na určitém území (kontinentu, státu, města.. např. geografie J. Ameriky)
ad 3) Speciální vědy
- kartografie – tvoření map
- kartometrie – měření map
- ekologie
- matematická kartografie (souřadnice, planety)
vědy blízké geografii: - fyzika, biologie, matematika, výpočetní technika, filozofie, sociologie
Geografické časopisy a literatura:
- Koktejl, Lidé a Země, National Geografic, Geografické rozhledy….
jiné zdroje: Statistické ročenky, buletiny ministerstev, internet…..
Čeští geografové:
- Demek, Bičík, Kunský, Mucha, Hanzelka a Zikmund, P avel
- demografie
- sídelní geografie
- ekonomická geografie (zemědělství, průmysl, služby, cestovní ruch, věda a výzkum)
ad 2) Regionální geografie
- zkoumá všechny prvky na určitém území (kontinentu, státu, města.. např. geografie J. Ameriky)
ad 3) Speciální vědy
- kartografie – tvoření map
- kartometrie – měření map
- ekologie
- matematická kartografie (souřadnice, planety)
vědy blízké geografii: - fyzika, biologie, matematika, výpočetní technika, filozofie, sociologie
Geografické časopisy a literatura:
- Koktejl, Lidé a Země, National Geografic, Geografické rozhledy….
jiné zdroje: Statistické ročenky, buletiny ministerstev, internet…..
Čeští geografové:
- Demek, Bičík, Kunský, Mucha, Hanzelka a Zikmund, P avel
SVĚTOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Ø 1850-SVĚTOVÁ REVOLUCE
Ø vznik půdy zvětráváním
Ø 1/3 půdy je v zemědělství využívaná
Ø -ČR zaměstnává v zemědělství zhruba 6-8% obyv.
Ø -rozvojové země 50-70%
Ø zemědělství zajišťuje výživu obyvatelstva a produkuje suroviny pro průmysl
Ø CHEMIZACE: dodává se do půdy složka, kterou ta půda potřebuje
2 druhy:
EXTENZIVNÍ ZP.: produkuje se na velké ploše
INTENZIVNÍ: vyprodukuje hodně,využívá technologii,malá plocha
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA:
1. rostlinná
2. živočišná
3. lesnictví
4. rybolov
PŘÍRODNÍ FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA ROZMÍSTĚNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ:
a) půda (zemědělská, orná)
b) georeliéf
c) podnebí
SOCIOEKONOMICKÉ FAKTORY:
a) trh(spotřeba)
b) pracovní síly
c) doprava
PÁSMA:
a) ROVNÍKOVÉ: N, úrodné půdy v podzemí, ne příliš vhodné pro zemědělství, jedno roční období-není vegetativní klid
Okopaniny, káva, banány, nedostatek krmiva
b) SUBROVNÍKOVÉ: do 20° s.š., období deště (monzuny) a sucha, ovlivněno zeměpisnou šířkou, rýže(horská, bahenní), kakao, čaj, plantáže, krávy
c) POLOPOUŠTNÍ: 20-30° s.š., rozdíly teplot ve dne i v noci, oázy, zavlažování, datle, pšenice, rýže, bavlna, podzemnice olejná, velbloudi
d) SUBTROPICKÉ: 30-40°s.š.: období zimy a léta, v zimě časté srážky, citrusy ,olivy, vinná réva, rýže, korkový dub, tabák, bavlna, sója, koně, velbloudi, ovce, kozy
e) MÍRNÉ: 4 roční období, vysoké výnosy, cukrová řepa, obilí, brambory, mechanizace, jádroviny, peckoviny, prasata
OBILNINY
PŠENICE, OVES, ŽITO, JEČMEN, RÝŽE, KUKUŘICE, PROSO,ČIROK
Ø vznik půdy zvětráváním
Ø 1/3 půdy je v zemědělství využívaná
Ø -ČR zaměstnává v zemědělství zhruba 6-8% obyv.
Ø -rozvojové země 50-70%
Ø zemědělství zajišťuje výživu obyvatelstva a produkuje suroviny pro průmysl
Ø CHEMIZACE: dodává se do půdy složka, kterou ta půda potřebuje
2 druhy:
EXTENZIVNÍ ZP.: produkuje se na velké ploše
INTENZIVNÍ: vyprodukuje hodně,využívá technologii,malá plocha
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA:
1. rostlinná
2. živočišná
3. lesnictví
4. rybolov
PŘÍRODNÍ FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA ROZMÍSTĚNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ:
a) půda (zemědělská, orná)
b) georeliéf
c) podnebí
SOCIOEKONOMICKÉ FAKTORY:
a) trh(spotřeba)
b) pracovní síly
c) doprava
PÁSMA:
a) ROVNÍKOVÉ: N, úrodné půdy v podzemí, ne příliš vhodné pro zemědělství, jedno roční období-není vegetativní klid
Okopaniny, káva, banány, nedostatek krmiva
b) SUBROVNÍKOVÉ: do 20° s.š., období deště (monzuny) a sucha, ovlivněno zeměpisnou šířkou, rýže(horská, bahenní), kakao, čaj, plantáže, krávy
c) POLOPOUŠTNÍ: 20-30° s.š., rozdíly teplot ve dne i v noci, oázy, zavlažování, datle, pšenice, rýže, bavlna, podzemnice olejná, velbloudi
d) SUBTROPICKÉ: 30-40°s.š.: období zimy a léta, v zimě časté srážky, citrusy ,olivy, vinná réva, rýže, korkový dub, tabák, bavlna, sója, koně, velbloudi, ovce, kozy
e) MÍRNÉ: 4 roční období, vysoké výnosy, cukrová řepa, obilí, brambory, mechanizace, jádroviny, peckoviny, prasata
OBILNINY
PŠENICE, OVES, ŽITO, JEČMEN, RÝŽE, KUKUŘICE, PROSO,ČIROK
- 1. Geografie jako věda, základy kartografie
- 2. Planetární geografie. Zobrazování země
- 3. Atmosférická složka fyzickogeografické sféry
- 4. Hydrosféra A)
- 5. Hydrosféra B)
- 6. Litosférická složka fyzickogeografické sféry A)...
- 7. Litosférická složka fyzickogeografické sféry B)...
- 8. Pedosféra, Biosféra
- 9. Politická mapa světa
- 10. Geografie obyvatelstva a sídel A)
TRVALÁ SÍDLA-městská
Ø MĚSTSKÁ: mladší typ, než venkovská sídla
- některá mají historický vznik: Athény, Řím
- města vznikla z vesnického osídlení s rozvojem, směny, obchodu a řemesel
- minimální množství obyvatel (5000), s určitým podílem zaměstnaných a stavba více patrových domů
- METROPOLE: označení pro hlavní města
- SVĚTOVÁ METROPOLE: centrum hospodářství nadstátního a celosvětového významu
- Vznik měst v Evropě: - vývojem z řemeslné osady ( nepravidelný půdorys)
- založením: dostali privilégia, mají pravidelný půdorys, v centru(náměstí a kašna, na kopečku kostel a naproti kostelu škola), městské brány na různé strany
- Polyfunkční města: náměstí- historické, obyné, průmyslové
- Monofunkční: Washington DC- správní sídlo-politika
Karlovy Vary- lázně
Oxford- historická, univerzitní města
Benátky- přístavní město, historické
Bibione- rekreace
Městské části, kde žijí určité skupiny lidí:
- Citadely: město bohatých- de France- Paříž, Beverly Hills-LA
- Slamy: dělnické čtvrti, pracovní: bastis, ghetta, laveras
- Negativa: hluk, životní prostředí
- Pozitiva: centrum ,sport, pracovní příležitosti, studium, doprava
- některá mají historický vznik: Athény, Řím
- města vznikla z vesnického osídlení s rozvojem, směny, obchodu a řemesel
- minimální množství obyvatel (5000), s určitým podílem zaměstnaných a stavba více patrových domů
- METROPOLE: označení pro hlavní města
- SVĚTOVÁ METROPOLE: centrum hospodářství nadstátního a celosvětového významu
- Vznik měst v Evropě: - vývojem z řemeslné osady ( nepravidelný půdorys)
- založením: dostali privilégia, mají pravidelný půdorys, v centru(náměstí a kašna, na kopečku kostel a naproti kostelu škola), městské brány na různé strany
- Polyfunkční města: náměstí- historické, obyné, průmyslové
- Monofunkční: Washington DC- správní sídlo-politika
Karlovy Vary- lázně
Oxford- historická, univerzitní města
Benátky- přístavní město, historické
Bibione- rekreace
Městské části, kde žijí určité skupiny lidí:
- Citadely: město bohatých- de France- Paříž, Beverly Hills-LA
- Slamy: dělnické čtvrti, pracovní: bastis, ghetta, laveras
- Negativa: hluk, životní prostředí
- Pozitiva: centrum ,sport, pracovní příležitosti, studium, doprava
URBANIZACE
URBANIZACE: = POMĚŠŤOVÁNÍ, proces formování a rozvoje městského života
- procentuální podíl obyv. žijící ve městech
- znakem současné urbanizace je vznik VELKOMĚST (100 000) : zde soustředění hospodářská, administrativní a obslužné
funkce
AGLOMERACE: - srůstání sídel dohromady, k velkému městu se připojí vedlejší malá sídla (Kolín- Štítary), město k městu
KONURBACE: - srůstání dvou aglomerací
- stávají se centrem hospodářského, politického a kulturního vývoje
MEGALOPOLE: =URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ, srůstání aglomerací a konurbací
-USA- oblast Bostonu, přes NY, Philadelphii, Baltimore, Washington, po Norfolk
- procentuální podíl obyv. žijící ve městech
- znakem současné urbanizace je vznik VELKOMĚST (100 000) : zde soustředění hospodářská, administrativní a obslužné
funkce
AGLOMERACE: - srůstání sídel dohromady, k velkému městu se připojí vedlejší malá sídla (Kolín- Štítary), město k městu
KONURBACE: - srůstání dvou aglomerací
- stávají se centrem hospodářského, politického a kulturního vývoje
MEGALOPOLE: =URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ, srůstání aglomerací a konurbací
-USA- oblast Bostonu, přes NY, Philadelphii, Baltimore, Washington, po Norfolk
SÍDELNÍ GEOGRAFIE
VZNIK SÍDEL, ROZMÍSTĚNÍ NA ZEMI, DIFERENCIACE SÍDEL, URBANIZACE, AGLOMERACE, KONURABCE, MEGALOPOLIS. SÍDLA V ČR)
- studuje rozmístění a prostorové zvláštnosti sídel
Sídlo: centrem lidské aktivity, kde člověk nejen žije, ale i ekonomicky podniká, ubytování osob zemědělství, hospodářská činnost
Ø rozmístění sídel na zemi: - přírodní podmínky ( tok řeky , mořské pobřeží, nížiny, příhodné klima)
- nerostné suroviny (př. na Aljašce)
- křižovatky obchodních cest
- dnes- soustřeďování do měst- za prací, kulturou, zábavou,…
Ø diferenciace sídel:
venkovská sídla: do 2000 obyvatel
sídla přechodného typu: do 10 000 obyvatel
městská sídla: nad 10 000 obyvatel
- některá sídla mají méně než 2000 obyv. a jsou považována za město (Týnec, Pečky)
různé země mají různé dělení
Ø rozdělení sídel:
1. PŘECHODNĚ OBÝVANÁ SÍDLA: budována v hospodářsky okrajových zónách
Ø jednoduchá: v rovníkových oblastech- slouží lovcům zvěře, ve stepích a polopouštních oblastech- kočovným pastevcům
Ø moderní: v polárních krajinách (výzkumné stanice)-meteorologické a hydrologické stanice ( sever Ruska, Kanada)
2. TRVALÁ SÍDLA:
Ø VENKOVSKÁ: samoty, osady, vesnice
a. samotové osídlení
- sev. Amerika, jih Afriky a Austrálie
b. skupinové osídlení
-Evropa, Afrika, Asie
- spjaté se zemědělskou činností, případně lesnickou
- Lhota- po vypálení lesa
- Oblast kanadských eskymáků- Iglů
- Indiáni- Týpí- pueba
- Oceánie- rábs, palmové listy
- Mongolští pastevci- Jurty - v Evropě – vše blízko sebe
- studuje rozmístění a prostorové zvláštnosti sídel
Sídlo: centrem lidské aktivity, kde člověk nejen žije, ale i ekonomicky podniká, ubytování osob zemědělství, hospodářská činnost
Ø rozmístění sídel na zemi: - přírodní podmínky ( tok řeky , mořské pobřeží, nížiny, příhodné klima)
- nerostné suroviny (př. na Aljašce)
- křižovatky obchodních cest
- dnes- soustřeďování do měst- za prací, kulturou, zábavou,…
Ø diferenciace sídel:
venkovská sídla: do 2000 obyvatel
sídla přechodného typu: do 10 000 obyvatel
městská sídla: nad 10 000 obyvatel
- některá sídla mají méně než 2000 obyv. a jsou považována za město (Týnec, Pečky)
různé země mají různé dělení
Ø rozdělení sídel:
1. PŘECHODNĚ OBÝVANÁ SÍDLA: budována v hospodářsky okrajových zónách
Ø jednoduchá: v rovníkových oblastech- slouží lovcům zvěře, ve stepích a polopouštních oblastech- kočovným pastevcům
Ø moderní: v polárních krajinách (výzkumné stanice)-meteorologické a hydrologické stanice ( sever Ruska, Kanada)
2. TRVALÁ SÍDLA:
Ø VENKOVSKÁ: samoty, osady, vesnice
a. samotové osídlení
- sev. Amerika, jih Afriky a Austrálie
b. skupinové osídlení
-Evropa, Afrika, Asie
- spjaté se zemědělskou činností, případně lesnickou
- Lhota- po vypálení lesa
- Oblast kanadských eskymáků- Iglů
- Indiáni- Týpí- pueba
- Oceánie- rábs, palmové listy
- Mongolští pastevci- Jurty - v Evropě – vše blízko sebe
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)