Tradiční ukazatele: ukazatele z platební bilance a zahr. zadlužení – analytici sledují zda nebyla překroč. doporučená limitní hodnota. Poměr hrubého zahr. dluhu k HDP by neměl být vyšší než 40 %, podíl deficitu běž. účtu na HDP by neměl být vyšší než 5 %. Podíl dluhové služby na exportu zboží a služeb – 20 %. Krytí importu devizovými rezervami v měsících (4-6 měsíční import potřeba mít minimálně rezervy). Jde tedy o zahr. zadlužení resp. devizovou likviditu země. V příp. ČR byly oba dva první indikátory v r. 1997 překročeny (hlavně hrubý dluh / HDP 40 %).
Moderní indikátory:
- reálný měn. kurs (odchylka od rovnováž. kursu) –musí jít o mimoř. apreciační výkyv nevysvětlitelný zvyšováním kvality dom. výroby a produktivity práce.
- poměr peněž. zásoby M2 k deviz. rez (míra růstu). První fáze nadměrná emise, druhá fáze signál steriliz. deviz. intervence na ochranu měny-větš. neúčinné.
- převis nabídky M1
- reálný export
- reálná úr. míra
- poměr domácích úvěrů k HDP
- zahraniční směnné relace – rychlejší růst zahr. cen importu než zarh. cen exportu – tj. ztráta konkurenceschop.našich výrobců.(systematic. tlak na deficit běž. účtu, nutno krýt neustálým růstem vývozu).
- způsoby řešení (politika ČNB v r. 1997 a vývoj po krizi), případně možná alter. řeš. po r. 1993 (188).
- ČNB v době měn. krize (syst. pev. kurzu):
o přistoupit k preventivní devalvaci
o rozh. se pro obranu domácí měny prostřednic. deviz. intervencí a vys. úr. sazeb.
o vyhodnocuje při rozh: hospodářských výnosů a nákl. dané politiky, politických nákladů a výn. centrálního bankéře.
Proti devalvaci: nepomůže, nejsme schopni ji udělat. Bojíme se přestřelení – filtry, tech. analýza. Negativní politické body pro centr. bankéře – vypadá to jako jeho selhání. Příp. pozitivní body přičteny vládě. Pozitivní účinky případně až v budoucnu.
ČNB bránila měnu:
spekul: konverze depozit do zahr. měn, ČNB: deviz. internvence (likvidita)
forw. nákup deviz, ČNB: deviz. interv. na fw trhu
spekul: short selling; ČNB: zvyšování sazeb CB (zdraž. dom.úvěrů), nesteriliz.dev.interv.- omez. úvěrové kapacity bank, kvantitat. omezení přístupu bank k úvěrům centr. banky.
Měnová krize, její příčiny a dopady
25. Měnová krize, její příčiny a dopady (možnosti předpovídání měnových krizí, chování centrální banky, politika Mezinárodního měnového fondu, náklady jednotlivých řešení).
(MANDEL, MARKOVÁ, kniha Jonáš kap. o krizích.)
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
c) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
d) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
* Deficit běž. účtu financovaný zahr. úvěry – zahraniční zadlužení. Obchodní úvěry. Depreciace dom. měny zhorší schopnost splácet úvěry v ciz. měnách. Zhorší statistiky zahr. zadlužení. Negativní signál pro zahr. účastníky trhu – útěk od měny (Kč). Vznik měn. krize.
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
(MANDEL, MARKOVÁ, kniha Jonáš kap. o krizích.)
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
c) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
d) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
* Deficit běž. účtu financovaný zahr. úvěry – zahraniční zadlužení. Obchodní úvěry. Depreciace dom. měny zhorší schopnost splácet úvěry v ciz. měnách. Zhorší statistiky zahr. zadlužení. Negativní signál pro zahr. účastníky trhu – útěk od měny (Kč). Vznik měn. krize.
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
Měnové (devizové) swapy
21. Měnové (devizové) swapy (srovnání devizového swapu a forwardu, měnového swapu a měnově úrokového swapu). (MANDEL, mez. fin.)
Devizový swap – překlenutí krátkod. nelikvidity v urč. měně – mám likviditu v jiné.
Měnový swap
Měn. sw. umožň. konverzi pravidelných plateb v jedné měně do pravidl. plateb v jiné měněn. Obsahují jak swap jistin, tak i swap vícekrát se opakujících úrok. plateb. Z hlediska swapu úr. plateb může jít o swap fixovénaé úr. sazby v jedné měně do fix. úr. saz. ve druhé měně. Nebo o swap pohybl. do pohybl.
Jedním z problémů uzavř. swap. transakce je zpárování potenc. partnerů. Pokud na trhu existují alespoň dva vhodní klienti s kvantitativně shodnými, avšak zároveň měnově opačnými zájmy, neznamená to automaitcky, že se na trhu musí najít. Jakousi úlohu seznamky zde může sehrát swapový dům, který za urč. podíl na swapovém zisku vyhledává vhodné partnery. Při využití swapového domu česká a amer. firma nevstup. do bezprostř. kontaktu. Modifikace předch. příp. se sw. domem je násl.
Měnově úrokový swap
Česká firma operující v Kč získá devizový úvěr za fix. úr. sazbu, může mít zájem nejen o konverzi deviz. úr. plateb do korunových, ale současně může požadovat přeměnu fixní úr. sazby do floatingové úr. sazby.
Tržby, výnosy a cash flow firem se obvykle chovají procyklicky. V ekonoomice najdeme relativně málo dovětví a firem, jejichž hospodaření by nereagovalo na vývoj hsop. cyklu. hospo. cyklem je významně ovlivněn i vývoj úr. sazeb. Křivka jejich pohybu dosahuje vrcholu v období vrcholící konjunktury a naopak dolního budou v období největšího hospodář. propadu. Pohybl. úr. sazba u úvěru proto může napomoci ke stabilizaci zisku firmy. Pokud má firma zájem doplnit měnový swap i o přeměnu kvality úr. sazby z fixní do pohyblivé (příp. naopak), volí měnově úrokový swap– tzv. cross currency interest rate swap.
MSW, MÚSW se liší od tradičních swapů, které jsou krátkodobé a jednorázové, umož. MS, a MÚS přeměnu pravidel. plateb vyplýv. z dlouh. závazků (resp. pohl). Zákl článkem SW. trhu otc jsou banky resp. jejich spcializ. dceř. spol – swapové domy.
Devizový swap – překlenutí krátkod. nelikvidity v urč. měně – mám likviditu v jiné.
Měnový swap
Měn. sw. umožň. konverzi pravidelných plateb v jedné měně do pravidl. plateb v jiné měněn. Obsahují jak swap jistin, tak i swap vícekrát se opakujících úrok. plateb. Z hlediska swapu úr. plateb může jít o swap fixovénaé úr. sazby v jedné měně do fix. úr. saz. ve druhé měně. Nebo o swap pohybl. do pohybl.
Jedním z problémů uzavř. swap. transakce je zpárování potenc. partnerů. Pokud na trhu existují alespoň dva vhodní klienti s kvantitativně shodnými, avšak zároveň měnově opačnými zájmy, neznamená to automaitcky, že se na trhu musí najít. Jakousi úlohu seznamky zde může sehrát swapový dům, který za urč. podíl na swapovém zisku vyhledává vhodné partnery. Při využití swapového domu česká a amer. firma nevstup. do bezprostř. kontaktu. Modifikace předch. příp. se sw. domem je násl.
Měnově úrokový swap
Česká firma operující v Kč získá devizový úvěr za fix. úr. sazbu, může mít zájem nejen o konverzi deviz. úr. plateb do korunových, ale současně může požadovat přeměnu fixní úr. sazby do floatingové úr. sazby.
Tržby, výnosy a cash flow firem se obvykle chovají procyklicky. V ekonoomice najdeme relativně málo dovětví a firem, jejichž hospodaření by nereagovalo na vývoj hsop. cyklu. hospo. cyklem je významně ovlivněn i vývoj úr. sazeb. Křivka jejich pohybu dosahuje vrcholu v období vrcholící konjunktury a naopak dolního budou v období největšího hospodář. propadu. Pohybl. úr. sazba u úvěru proto může napomoci ke stabilizaci zisku firmy. Pokud má firma zájem doplnit měnový swap i o přeměnu kvality úr. sazby z fixní do pohyblivé (příp. naopak), volí měnově úrokový swap– tzv. cross currency interest rate swap.
MSW, MÚSW se liší od tradičních swapů, které jsou krátkodobé a jednorázové, umož. MS, a MÚS přeměnu pravidel. plateb vyplýv. z dlouh. závazků (resp. pohl). Zákl článkem SW. trhu otc jsou banky resp. jejich spcializ. dceř. spol – swapové domy.
Makroekonomické a mikroekonomické aspekty
22. Makroekonomické a mikroekonomické aspekty přímých zahraničních investice (krátkodobé a dlouhodobé účinky na platební bilanci a měnový kurz, motivace pro jejich realizaci, stanovení rizika země a jeho zohlednění při výpočtu efektivnosti zahraniční investice). (MANDEL, mez. fin.)
možnost nových technologií, know how, zvýšení zaměstnanosti, produktivity práce,
daňové efekty (později).
platební bilance – prvotně při realizaci Přímých zahr. investic jde o import kapitálu (+). Později se projeví exporty zisku. (-). Ještě později je možné, že firma bude zisk reinvestovat do podniku, že bude vkládat další kapitál (+).
Riziko země – hlavně jde o možnost (nebezpečí) zmaření investice, např. administrativně zásahem státu, že stát nesplní co slíbil, nedá slíbené úlevy nebo dotace, nevybuduje slibovanou infrastrukturu..
možnost využít ratingových agentur
nejen riziko země, ale i konkrétních obchodních partnerů v ČR.
23. Rovnováha běžného účtu v systému pevného měnového kurzu (důchodový a monetární vyrovnávací proces, význam parametru mezního sklonu k importu v malé otevřené tranzitivní ekonomice, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mezi fin.)
ΔY = Δnx0 . mNX
Platí, že náklady vyrovnání, tj. změna důchodu, jsou nepřímo úměrné meznímu sklonu k importu (im YD), menznímu skl. k exportu (ex YD) a mez. skl. k úsporám (s YD).TYto náklady mohou být pouze částečně sníženy, pokud dobře funkguej transmise úspory – úroková míra – investice (tj. jsou relativně vysoké parametry i IR a IrS). v případě ekonomik s nízkými mez. sklony stojí za zvážení, zda by nebyla méně nákladná náprava deficitu NX prostř. změny měn. kursu než prostř. změny důchodu. Tabulka ukazuje, že velkost mez. skl. k imp. je především závislá na velikosti země. Rovněž se ukazuje, že extrémně vysokých hodnot dosahují mez. skl. k imp. v případě otevř. tranzitivních ekonomik.
24. Rovnováha běžného účtu v systému volně pohyblivého měnového kurzu (přístup přes elasticity, reálný a nominální měnový kurz, zahraniční směnné relace, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mez. fin.)
Funguje kursový vyrovnávací mechanismus (mandel, tomšík kap.3). Reálný měnový kurs je nominální . 1/Ippp. viz dříve. zahr. směnné reakce – jde o konkurenceschopnost dom. výrobců. Náklady obnovení rovnováhy. Existuje nějaká ztráta produktu resp. ztráty v pl. bilanci, než je obnovena rovnováha. (nejsou ztráty v deviz. rez. CB – ta neintervenuje).
možnost nových technologií, know how, zvýšení zaměstnanosti, produktivity práce,
daňové efekty (později).
platební bilance – prvotně při realizaci Přímých zahr. investic jde o import kapitálu (+). Později se projeví exporty zisku. (-). Ještě později je možné, že firma bude zisk reinvestovat do podniku, že bude vkládat další kapitál (+).
Riziko země – hlavně jde o možnost (nebezpečí) zmaření investice, např. administrativně zásahem státu, že stát nesplní co slíbil, nedá slíbené úlevy nebo dotace, nevybuduje slibovanou infrastrukturu..
možnost využít ratingových agentur
nejen riziko země, ale i konkrétních obchodních partnerů v ČR.
23. Rovnováha běžného účtu v systému pevného měnového kurzu (důchodový a monetární vyrovnávací proces, význam parametru mezního sklonu k importu v malé otevřené tranzitivní ekonomice, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mezi fin.)
ΔY = Δnx0 . mNX
Platí, že náklady vyrovnání, tj. změna důchodu, jsou nepřímo úměrné meznímu sklonu k importu (im YD), menznímu skl. k exportu (ex YD) a mez. skl. k úsporám (s YD).TYto náklady mohou být pouze částečně sníženy, pokud dobře funkguej transmise úspory – úroková míra – investice (tj. jsou relativně vysoké parametry i IR a IrS). v případě ekonomik s nízkými mez. sklony stojí za zvážení, zda by nebyla méně nákladná náprava deficitu NX prostř. změny měn. kursu než prostř. změny důchodu. Tabulka ukazuje, že velkost mez. skl. k imp. je především závislá na velikosti země. Rovněž se ukazuje, že extrémně vysokých hodnot dosahují mez. skl. k imp. v případě otevř. tranzitivních ekonomik.
24. Rovnováha běžného účtu v systému volně pohyblivého měnového kurzu (přístup přes elasticity, reálný a nominální měnový kurz, zahraniční směnné relace, náklady obnovení rovnováhy). (MANDEL, mez. fin.)
Funguje kursový vyrovnávací mechanismus (mandel, tomšík kap.3). Reálný měnový kurs je nominální . 1/Ippp. viz dříve. zahr. směnné reakce – jde o konkurenceschopnost dom. výrobců. Náklady obnovení rovnováhy. Existuje nějaká ztráta produktu resp. ztráty v pl. bilanci, než je obnovena rovnováha. (nejsou ztráty v deviz. rez. CB – ta neintervenuje).
SWAPY
SWAPY – dvě neoddělitelné operace – kombinace spot a forward, nebo 2 forwardy s nestejnou dobou dospělosti.
SWAPOVÁ sazba BID se týká swapu, kde klient devizu (USD) promptně nakupuje a termínově ji prodává kótující bance.
Swapová sazba BID = (IR czk,D – IR usd,L). t/360 / (1+IR usd,L . t/360) . SR bid.
Swap může sloužit jako alternativa ke krátk. úvěru. Např. v případě že má možnost lepších podmínek poskyt. úvěru v urč. měně než v jiné – vyhne se PMR, srážk. dani apod.
FW kurz k prognóz. bud spotových sazeb
(str. 139 durč. mandel)
Arbitražeři FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
Spekulanti srovn. FR = E(SR) -očekávaný bud. spot. kurz
spekulace: podmínka že forw. kurs se bude rovnat bud. spotovému kursu SRF
SRF = E(SR) = FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
- fw kurs odráží očekávání trž. subjektů
- spotový kurs a úrok. sazby z rovnice kryté úr. paryty se musí přizpůsobit úrovni rovnováž. forw. kursu z pohledu spekulantů
- očekávání trž. subj. ohledně bud. spot. kursu je správné
testování chybovosti prognóz – docela velká. (chyby předpovědi SR v %). Odchylka FR od budoucího SR v %.
SWAPOVÁ sazba BID se týká swapu, kde klient devizu (USD) promptně nakupuje a termínově ji prodává kótující bance.
Swapová sazba BID = (IR czk,D – IR usd,L). t/360 / (1+IR usd,L . t/360) . SR bid.
Swap může sloužit jako alternativa ke krátk. úvěru. Např. v případě že má možnost lepších podmínek poskyt. úvěru v urč. měně než v jiné – vyhne se PMR, srážk. dani apod.
FW kurz k prognóz. bud spotových sazeb
(str. 139 durč. mandel)
Arbitražeři FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
Spekulanti srovn. FR = E(SR) -očekávaný bud. spot. kurz
spekulace: podmínka že forw. kurs se bude rovnat bud. spotovému kursu SRF
SRF = E(SR) = FR = SR . (1+IRd)/(1+IRz).
- fw kurs odráží očekávání trž. subjektů
- spotový kurs a úrok. sazby z rovnice kryté úr. paryty se musí přizpůsobit úrovni rovnováž. forw. kursu z pohledu spekulantů
- očekávání trž. subj. ohledně bud. spot. kursu je správné
testování chybovosti prognóz – docela velká. (chyby předpovědi SR v %). Odchylka FR od budoucího SR v %.
Formy zajištění kurzového rizika na devizovém trhu
20. Formy zajištění kurzového rizika na devizovém trhu (uzavřená a otevřená devizová pozice, devizová transakční expozice, zajištění pomocí forwardu, futures, opce, swapu a peněžního trhu). (MANDEL, mez.fin.)
Převaha devizových aktiv nad dev. pasivy – otevřená long pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Převaha devizových pasiv nad dev. aktivy – otevřená short pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Uzavření pozice – k dev. pasivu vytvořím ke stejnému termínu dev. aktivum (termínově).
Devizová expozice měří citlivost změn hodnot aktiv, pasiv, cash flow vyjádřených v domácí měně na změny měnového krusu. VYjadřuje v jaké míře se mění hodnoty vyjádřené v dom. měně v názavzonosti na změny kursu. Míra senzitivity hodnot vyjádřených v dom. měněn ve vztahu ke změněn kursu.
- může se vztah. k nomin. i reál. hodnotám (očiš. o inflaci).
- váže se na stavové i tokové veličiny (týká se aktiv a pasiv, zároveň i cash flow)
- může měřit citlivost na skutečné, ale i neočekávané změny dev. kursů. (teorie rac. oček.)
dVD = b0 + b1 . dSR
abs. změna hodnoty aktiv CZK = úrovň konstanta + param dev exp . absolutní změna kursu. Zadáno: změna kursu (výše depoz. v EUR) – lze dopoč. změnu v Kč, pak zbývá určit parametr. dev. expozice.
Modifikace dev. exp. na procentní změny:
% VD = b0,% + b1,% . %SR
Transakční dev. expozice:
měří citlivost budoucích devizových transakcí vyjádřených v dom. měně na změny dev. krusu.
Ekonomická dev. exp. – měří citlivost celkového bud. cash flow firmyvyjádř. v dom. měněn na změny dev. kursu.
Translační účetní dev. exp. – citlivost konsol.fin. výkazů multinacionálních společností na pohyby deviz. kursů.
Převaha devizových aktiv nad dev. pasivy – otevřená long pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Převaha devizových pasiv nad dev. aktivy – otevřená short pozice (dlouhá). Spekulace na zhodnocení devizy – zisk.
Uzavření pozice – k dev. pasivu vytvořím ke stejnému termínu dev. aktivum (termínově).
Devizová expozice měří citlivost změn hodnot aktiv, pasiv, cash flow vyjádřených v domácí měně na změny měnového krusu. VYjadřuje v jaké míře se mění hodnoty vyjádřené v dom. měně v názavzonosti na změny kursu. Míra senzitivity hodnot vyjádřených v dom. měněn ve vztahu ke změněn kursu.
- může se vztah. k nomin. i reál. hodnotám (očiš. o inflaci).
- váže se na stavové i tokové veličiny (týká se aktiv a pasiv, zároveň i cash flow)
- může měřit citlivost na skutečné, ale i neočekávané změny dev. kursů. (teorie rac. oček.)
dVD = b0 + b1 . dSR
abs. změna hodnoty aktiv CZK = úrovň konstanta + param dev exp . absolutní změna kursu. Zadáno: změna kursu (výše depoz. v EUR) – lze dopoč. změnu v Kč, pak zbývá určit parametr. dev. expozice.
Modifikace dev. exp. na procentní změny:
% VD = b0,% + b1,% . %SR
Transakční dev. expozice:
měří citlivost budoucích devizových transakcí vyjádřených v dom. měně na změny dev. krusu.
Ekonomická dev. exp. – měří citlivost celkového bud. cash flow firmyvyjádř. v dom. měněn na změny dev. kursu.
Translační účetní dev. exp. – citlivost konsol.fin. výkazů multinacionálních společností na pohyby deviz. kursů.
Makroekonomické aspekty depreciace a apreciace měnového kurzu
18. Makroekonomické aspekty depreciace a apreciace měnového kurzu (dopady na inflaci, platební bilanci a redistribuci důchodu a majetku). (MANDEL, mez. fin.)
depreciace měn. kursu – vede k zlepšování obchodní bilance (zvyš. exportu, omez. importu). Znehodnocení dom. kursu povede k tomu, že naše domácí zboží bude vůči zahr. relativně levnější. Pro našince jakoby zahr. inflace. Profitovat budou čeští exportéři (buď prodávat za stejné ceny v Kč a prodají víc, získ.podíl na trhu, nebo zvýší ceny v Kč aby ceny v zahr. měně byly na pův. úrovni a tím vydělají v Kč). Na importéry působí opačně. Aktiva našich subjektů v zahr.měně jsou zhodnocena. Výhodná dev. pozice long. Devizová pasiva – short pozice – přináší ztrátu.
Důch. vyr. proces:
Znehodn. kursu – aktivní saldo výk. bil – růst popt – růst reál. důchodu – růst importu (pokles exportu) – rovnováha výk. bil.
Kursový vyr. mech:
Znehod. kursu – Přebytek výk. bil – zhodnocení měn. kursu – pokles exp (růst imp) – rovnováha výk. bil.
Situace domácí inflace: Zvýhodněn je ten kdo bude vracet dluh ve znehodnocené měně. Znevýhodněn je věřitel ve znehodnocené měně. Zahr. investoři inkasují zisky z vkladů v našich bankách.
depreciace měn. kursu – vede k zlepšování obchodní bilance (zvyš. exportu, omez. importu). Znehodnocení dom. kursu povede k tomu, že naše domácí zboží bude vůči zahr. relativně levnější. Pro našince jakoby zahr. inflace. Profitovat budou čeští exportéři (buď prodávat za stejné ceny v Kč a prodají víc, získ.podíl na trhu, nebo zvýší ceny v Kč aby ceny v zahr. měně byly na pův. úrovni a tím vydělají v Kč). Na importéry působí opačně. Aktiva našich subjektů v zahr.měně jsou zhodnocena. Výhodná dev. pozice long. Devizová pasiva – short pozice – přináší ztrátu.
Důch. vyr. proces:
Znehodn. kursu – aktivní saldo výk. bil – růst popt – růst reál. důchodu – růst importu (pokles exportu) – rovnováha výk. bil.
Kursový vyr. mech:
Znehod. kursu – Přebytek výk. bil – zhodnocení měn. kursu – pokles exp (růst imp) – rovnováha výk. bil.
Situace domácí inflace: Zvýhodněn je ten kdo bude vracet dluh ve znehodnocené měně. Znevýhodněn je věřitel ve znehodnocené měně. Zahr. investoři inkasují zisky z vkladů v našich bankách.
Možnosti využití a srovnání výhod a nevýhod termínových operací forward
19. Možnosti využití a srovnání výhod a nevýhod termínových operací forward, futures a options (organizace a likvidita trhu v ČR, náklady obchodování, způsob kótování, výhodnost pro spekulaci a zajištění, forwardový kurz jako nástroj prognózování atd.). (MANDEL, mez. fin.)
(Durč.,Man. 111-162):
Možnosti využití: devizová arbitráž, spekulace, hedging (zajištění).
Výhody a nevýhody:
forward
(FR bid – SR bid) / SR bid = [(IR czk,D – IR USD,L) . t/360] / (1+IR USD,L . t/360)
(FR ask – SR ask) / SR ask = [(IR czk,L – IR USD,D) . t/360] / (1+IR USD,D . t/360)
krytá úroková parita –arbitráž.
FR bid – dealer nakupuje USD s dodáním za 3 měsíce, spekuluje na to, že je získá levněji než budou na trhu, tj. že dolar zhodnotí. (spekulace)
Je možné že má závazek (pasivum) v USD, po dodání USD (aktiva) za 3 měsíce bude mít vyrovnanou pozici. Žádné riziko bud. kurs. ztrát. (zajištění).
Depozitní arbitráž: rozh. zda bude mít depozitum v měně A. Nebo zda smění do měny B, uloží a FW nakoupí zpět měnu A.
Okružní úvěrová arbitráž: Výpůjčka na úvěrovém trhu. Promptní konverze do jiné měny, termínový vklad (depozitum). Na FW trhu termín. prodej vč. úroků za pův. vypůjčenou měnu.
Hedgeová arbitráž: zajištění pomocí forwardového nebo peněžního trhu. Zajištění devizové pohledávky (forw. prodej USD nebo půjčka v USD), promptní nákup CZK a vytvoření term. depozita v CZK (FR BID, SR BID).
(Durč.,Man. 111-162):
Možnosti využití: devizová arbitráž, spekulace, hedging (zajištění).
Výhody a nevýhody:
forward
(FR bid – SR bid) / SR bid = [(IR czk,D – IR USD,L) . t/360] / (1+IR USD,L . t/360)
(FR ask – SR ask) / SR ask = [(IR czk,L – IR USD,D) . t/360] / (1+IR USD,D . t/360)
krytá úroková parita –arbitráž.
FR bid – dealer nakupuje USD s dodáním za 3 měsíce, spekuluje na to, že je získá levněji než budou na trhu, tj. že dolar zhodnotí. (spekulace)
Je možné že má závazek (pasivum) v USD, po dodání USD (aktiva) za 3 měsíce bude mít vyrovnanou pozici. Žádné riziko bud. kurs. ztrát. (zajištění).
Depozitní arbitráž: rozh. zda bude mít depozitum v měně A. Nebo zda smění do měny B, uloží a FW nakoupí zpět měnu A.
Okružní úvěrová arbitráž: Výpůjčka na úvěrovém trhu. Promptní konverze do jiné měny, termínový vklad (depozitum). Na FW trhu termín. prodej vč. úroků za pův. vypůjčenou měnu.
Hedgeová arbitráž: zajištění pomocí forwardového nebo peněžního trhu. Zajištění devizové pohledávky (forw. prodej USD nebo půjčka v USD), promptní nákup CZK a vytvoření term. depozita v CZK (FR BID, SR BID).
Hlavní determinanty vývoje kursu čes. koruny v souč. době
Hlavní determinanty vývoje kursu čes. koruny v souč. době:
- zvyš. cen non tradables – deregulace cen u služeb jako nájemné, vodné a stočné, městská doprava, zdravotnictví a školství. Zvýš. cen nemůže vyvolat růst importu podobných služeb. Je spojeno s poklesem reál. důchodu obyvatelstva, což spíše vede k poklesu importu (vč. naší zahr. turistiky) a k tlaku na apreciaci nominál. kursu. a další viz Mandel a Tomšík 259 a dále.
Jak vysvětlit proces syst. reál. zhodn. kursu CZK:
Jak vysvětlit strukturální zlom v letech 1998/99 ve způsobu reál. zhodnocov. (přechod z konvergence pomocí infl. kanálu na kursový kanál).
zvyš. infl bez tlaku na deficit:
a) systematická statistická chyba při měření inflace
b) deregulace cen s pozit. důch. a realok. efekty na běž. účet
c) Balass-Samuelsonův teorém (stabil.nomin. kurs a větší dom. inflace – kvůli nadměr. zvyš. mezd v non tradables odvětvích po vzoru tradables ==> zhodn. reál.kurs)
zlepš. výsl. běž. účtu ==> aprec.
d) přílivem přímých inv. s převaž. pozit. efekty na bú
e) odbouráv. celních a polit. omezení pro čes. export
f) odbour. psycholog. omezení pro český export.
- zvyš. cen non tradables – deregulace cen u služeb jako nájemné, vodné a stočné, městská doprava, zdravotnictví a školství. Zvýš. cen nemůže vyvolat růst importu podobných služeb. Je spojeno s poklesem reál. důchodu obyvatelstva, což spíše vede k poklesu importu (vč. naší zahr. turistiky) a k tlaku na apreciaci nominál. kursu. a další viz Mandel a Tomšík 259 a dále.
Jak vysvětlit proces syst. reál. zhodn. kursu CZK:
Jak vysvětlit strukturální zlom v letech 1998/99 ve způsobu reál. zhodnocov. (přechod z konvergence pomocí infl. kanálu na kursový kanál).
zvyš. infl bez tlaku na deficit:
a) systematická statistická chyba při měření inflace
b) deregulace cen s pozit. důch. a realok. efekty na běž. účet
c) Balass-Samuelsonův teorém (stabil.nomin. kurs a větší dom. inflace – kvůli nadměr. zvyš. mezd v non tradables odvětvích po vzoru tradables ==> zhodn. reál.kurs)
zlepš. výsl. běž. účtu ==> aprec.
d) přílivem přímých inv. s převaž. pozit. efekty na bú
e) odbouráv. celních a polit. omezení pro čes. export
f) odbour. psycholog. omezení pro český export.
Teorie měnového kurzu a fundamentální analýza jeho pohybu
17. Teorie měnového kurzu a fundamentální analýza jeho pohybu (teorie parity kupní síly, reálný měnový kurz, krytá a nekrytá úroková parita, platebně - bilanční přístup ke kurzu a monetární přístup ke kurzu). Hlavní determinanty vývoje měnového kurzu české koruny v současné době. (MANDEL, mez. fin.)
Parita kupní síly (abs. verze):
zákon jediné ceny. ERDI = SR / SR ppp (měl by být kolem jedné). Pokud má země větší, je u ní levněji než v zahraniční zemi se kterou se srovnává.
Odvození kurzu od poměru cen. hladin. Statické urč. parity:
SR ppp = (suma PD,i . Qi )/ (suma PZ,i . Qi) spotřební koš v dom. měně / spot.koš. v zahr.m.
Relativní verze parity kup. síly: (dynam. pohled)
procentní změny cen v období vyjádř. cenovými indexy, nový kurs se přizpůsobuje inflčnímu diferenciálu
SR E,t = SR E,t-1 . (1 + pD(t, t-n)) / (1 + pZ (t, t-n))
rovnov. kurs = minulý rovn. kurs . domácí inflace / zahraniční inflace
Pokud byl pův. kurz 50 CZK/GBP, inflace v čr 9%, v gb 5 % (index 1,038), bude nový rovnováž. kurs 51,9 CZK/USD. Větší domácí inflace znehodnocuje dom. měnu.
Reálný kurz (opírá se o relat. verzi PPP).
SR R, t+n = SR t+n . (1 + pZ(t,t+n)) / (1+pD(t,t+n))
reálný dev. kurz = nominální . zahr inflace / domácí infl.
Nominální kurs korigovaný převrácenou hodnotou indexu vlivu infl. na kruz (1/Ippp) se nazývá reálný devizový kurs.
I RER = SRt+n / SR t . (1 + p Z(t, t+n)) / (1+pD(t,t+n)) = 1 dlouh. období.
Jestliže reálný měn. kurs kvantitativně klesá, znamená to zvýšení reální kupní síly měny v zahraničí, zároveň však je to signál snížení cenové konkurenceschopnosti domácího zboží na zahr. trhu.
kritika:
1. není schopna vysvětlit krátk. pohyby kursů
2. cen. hl. cen dané zamě zahrnuje ceny všech druhů zboží, ale jen někt. z nich jsou předmětem mezin. směny zboží.
3. problematika stejnosti spotřebních košů, kvality zboží, růz. preferencí..
Parita kupní síly (abs. verze):
zákon jediné ceny. ERDI = SR / SR ppp (měl by být kolem jedné). Pokud má země větší, je u ní levněji než v zahraniční zemi se kterou se srovnává.
Odvození kurzu od poměru cen. hladin. Statické urč. parity:
SR ppp = (suma PD,i . Qi )/ (suma PZ,i . Qi) spotřební koš v dom. měně / spot.koš. v zahr.m.
Relativní verze parity kup. síly: (dynam. pohled)
procentní změny cen v období vyjádř. cenovými indexy, nový kurs se přizpůsobuje inflčnímu diferenciálu
SR E,t = SR E,t-1 . (1 + pD(t, t-n)) / (1 + pZ (t, t-n))
rovnov. kurs = minulý rovn. kurs . domácí inflace / zahraniční inflace
Pokud byl pův. kurz 50 CZK/GBP, inflace v čr 9%, v gb 5 % (index 1,038), bude nový rovnováž. kurs 51,9 CZK/USD. Větší domácí inflace znehodnocuje dom. měnu.
Reálný kurz (opírá se o relat. verzi PPP).
SR R, t+n = SR t+n . (1 + pZ(t,t+n)) / (1+pD(t,t+n))
reálný dev. kurz = nominální . zahr inflace / domácí infl.
Nominální kurs korigovaný převrácenou hodnotou indexu vlivu infl. na kruz (1/Ippp) se nazývá reálný devizový kurs.
I RER = SRt+n / SR t . (1 + p Z(t, t+n)) / (1+pD(t,t+n)) = 1 dlouh. období.
Jestliže reálný měn. kurs kvantitativně klesá, znamená to zvýšení reální kupní síly měny v zahraničí, zároveň však je to signál snížení cenové konkurenceschopnosti domácího zboží na zahr. trhu.
kritika:
1. není schopna vysvětlit krátk. pohyby kursů
2. cen. hl. cen dané zamě zahrnuje ceny všech druhů zboží, ale jen někt. z nich jsou předmětem mezin. směny zboží.
3. problematika stejnosti spotřebních košů, kvality zboží, růz. preferencí..
Na mezin. trhu kapitálu
Na mezin. trhu kapitálu – parita úrokové míry – pokud existuje volný pohyb kapitálu, usilují investoři o dosažení stejných výnosů ze svých aktiv ať jsou denominována v kterékoli měně. Reálné úr. míry (nejen nomin. výše úr. měr, ale i očekv. míra inflace).
jde o nekrytou úr. paritu.
Investor z Vel. brit. může 1 mil. GBP uložit doma, po čase konvertovat do CZK
nebo konvertovat do CZK, uložit v čechách za českou úr. míru a nechat v CZK.
[SRe – SR] / SR = [(1+IRD) – (1+IRZ)] / (1+IRZ)
Kurs budoucí konverze je neznámý.
Nominální úr. diferenciál je dán součtem diferenciálu reál.úr.měr a diferenciálu inflačních oček. Reálná úr. míra je v dlouh. obd. stabilní a ve všech zemích stejná. Kolís. nomin. sazeb je dáno infl. diferenciálem.
Mezinárodní fisherův efekt IR D – IRZ = peD – peZ (úrokové diferenciály v zásadě vyjadřují rozdílná inflační očekávání v různých zemích).
Platebně-bil. přístup ke kursu:
Myšlenka, že devizový kurs nezávisí pouze na vzájemném obratu zboží a služeb mezi zeměmi, ale na vývoji celé PB. Též neobch. platby, mezin. pohyb kapit apod.
relat. změna kursu sr = f (SPB)
Jestliže je saldo plat. bilance urč. země aktivní, poptávka po její měně na dev. trhu roste (PB přebytek dev.nab.), a její kurs apreciuje. Naopak, pasívní saldo platební bilance vyvolává poptávku této země po devizách a vede ke znehodnocení jejího kursu. Tokový přístup ke kursu. Konfrontovat se stavovým přístupem – zda zahr. subjekty budou dál zadluženou zemi úvěrovat.
Monetární přístup ke kursu:
předpokl:
a) vývoj cen. hl. v růz. zemích odráží vývoj Ms, transakč. popt. po pen. L(Y), spekul L(R). Rovnováha MS/P = L(Y,IR), tedy P = MS / L(Y,IR)
b) SR = P ČR / P VB
c) dosazení do vztahů P, a pak do abs. verze PPP:
d) SR = MS ČR / MS VB . LVB(YVB,IRVB) / LČR(YČR,IRČR)
závěry:
koruna se znehodnocuje, jestliže nabídka peněz v ČR roste rychleji než ve VB (přebyteč. nabídka peněz v ČR bude provádět import z VB).
koruna se zhodnocuje, pokud reálný HDP v ČR roste rychleji než ve VB. Transakč. popt. po pen. v ČR roste rychleji. MD ČR > MS ČR. ČR omezuje import. Zhodnoc. CZK.
jde o nekrytou úr. paritu.
Investor z Vel. brit. může 1 mil. GBP uložit doma, po čase konvertovat do CZK
nebo konvertovat do CZK, uložit v čechách za českou úr. míru a nechat v CZK.
[SRe – SR] / SR = [(1+IRD) – (1+IRZ)] / (1+IRZ)
Kurs budoucí konverze je neznámý.
Nominální úr. diferenciál je dán součtem diferenciálu reál.úr.měr a diferenciálu inflačních oček. Reálná úr. míra je v dlouh. obd. stabilní a ve všech zemích stejná. Kolís. nomin. sazeb je dáno infl. diferenciálem.
Mezinárodní fisherův efekt IR D – IRZ = peD – peZ (úrokové diferenciály v zásadě vyjadřují rozdílná inflační očekávání v různých zemích).
Platebně-bil. přístup ke kursu:
Myšlenka, že devizový kurs nezávisí pouze na vzájemném obratu zboží a služeb mezi zeměmi, ale na vývoji celé PB. Též neobch. platby, mezin. pohyb kapit apod.
relat. změna kursu sr = f (SPB)
Jestliže je saldo plat. bilance urč. země aktivní, poptávka po její měně na dev. trhu roste (PB přebytek dev.nab.), a její kurs apreciuje. Naopak, pasívní saldo platební bilance vyvolává poptávku této země po devizách a vede ke znehodnocení jejího kursu. Tokový přístup ke kursu. Konfrontovat se stavovým přístupem – zda zahr. subjekty budou dál zadluženou zemi úvěrovat.
Monetární přístup ke kursu:
předpokl:
a) vývoj cen. hl. v růz. zemích odráží vývoj Ms, transakč. popt. po pen. L(Y), spekul L(R). Rovnováha MS/P = L(Y,IR), tedy P = MS / L(Y,IR)
b) SR = P ČR / P VB
c) dosazení do vztahů P, a pak do abs. verze PPP:
d) SR = MS ČR / MS VB . LVB(YVB,IRVB) / LČR(YČR,IRČR)
závěry:
koruna se znehodnocuje, jestliže nabídka peněz v ČR roste rychleji než ve VB (přebyteč. nabídka peněz v ČR bude provádět import z VB).
koruna se zhodnocuje, pokud reálný HDP v ČR roste rychleji než ve VB. Transakč. popt. po pen. v ČR roste rychleji. MD ČR > MS ČR. ČR omezuje import. Zhodnoc. CZK.
Saldo výkonové bilance
Saldo výkonové bilance (čára vedena pod položkou služby). Saldo může v malé ot. eko. významně ovliv. výši HDP. Zároveň může být ovlivněna vývojem podílu indexů exportních a importních cen, který je známý jako ukazatel směnných reakcí a vyjadřuje efektivnost zahr. obchodu. Index směnných relací se zlepšuje, pokud exportní ceny dané země rostou rychleji než importní ceny. (země může zvyš. svou spotřebu, aniž by zvyšovala objem výroby)
Saldo běžné bilance (čára pod položkou transfery) – vazba na „celkovou investiční pozici země“, která zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zarhaničí. (aktiva: pohledávky za zahr. subjekty + držba zahr. maj. domácími subj), pasiva naopak). Přebytek BÚ může vést k zvýš. zarh. pohl, ke snížení zahr. závazků, nebo se může akumul. v podobě držby zahr. maj. (např. akcií zahr. firem). Při nulovém BÚ se nemění celk. inv. pozice země. Vyrovnanost je nejčastěji považ. za ekonomickou rovnáhu plat. bilance. Dlouhodobě udržitelná však může být i deficitní BÚ, který je financ. přílivem nedluhového kapitálu (zejm. přímých investic). Ovlivňuje dlouhod.vývoj deviz. kurzu.
Celkové saldo pl. bil.:
čára pod položkou kapitál. Vyrovnávací položkou zůstává změna deviz. rezerv. Nulová hodnota tohoto salda automaticky neznamená dosažení dlouhodobé a donkce ani střednědobé vnější rovnováhy země. Problematická je zejména položka krátkodobého kapitálu, který může přispívat k profinancování deficitu běžného účtu, může být signálem problémů s deviz. likviditou v blízké budoucnosti.
autonomní zvýšení popt. po dovozu zboží a služeb (např. v důsl. oživení ekonomiky) ==> zvýšení české poptávky po devizách ==> popt. křivka po devizách se posune doprava. Při pův. hodnotě deviz. kurzu ER1 dojde k nerovnováze Q1Q3. V důsledku vyšší popt. po zahr. měně má kurs domácí měny tendenci k depreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kurzu ER2. Při depreciaci dom. měny se zahr. měna stává dražší. Cena deviz vyjádřená v domácí měněn roste.
Hlavní vývojové trendy PB v ČR:
stroje, paliva, chemikálie
1.Q 2007: BÚ přebytek 13,4 mld. Kč, FÚ –14,5 mld. Kč. Deviz. rez. zvýšení (-) 0,8 mld. Kč.
schodek BÚ /HDP = 3,2 %. Za rok 2006: BÚ –100 mld, FÚ +111 mld. (134 mld. zahraniční investice u nás). V roce 2005 byl mimoř. výnos cca 270 mld. zahr. investic, ale rok předtím byly přímé ZI cca 127 mld., což odpovídá zhruba hodnotě z roku 06. Běžný účet je stále deficitní, i když deficity v jednotlivých letech se liší – mohou za to především záporná bilance výnosů, jinak jsou dílčí salda kladná. Nárůst deviz. rezerv. byl především v r. 2002, přes 200 mld. (významné i v r. 01: 67 mld., 2005: 92 mld.).
Saldo běžné bilance (čára pod položkou transfery) – vazba na „celkovou investiční pozici země“, která zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zarhaničí. (aktiva: pohledávky za zahr. subjekty + držba zahr. maj. domácími subj), pasiva naopak). Přebytek BÚ může vést k zvýš. zarh. pohl, ke snížení zahr. závazků, nebo se může akumul. v podobě držby zahr. maj. (např. akcií zahr. firem). Při nulovém BÚ se nemění celk. inv. pozice země. Vyrovnanost je nejčastěji považ. za ekonomickou rovnáhu plat. bilance. Dlouhodobě udržitelná však může být i deficitní BÚ, který je financ. přílivem nedluhového kapitálu (zejm. přímých investic). Ovlivňuje dlouhod.vývoj deviz. kurzu.
Celkové saldo pl. bil.:
čára pod položkou kapitál. Vyrovnávací položkou zůstává změna deviz. rezerv. Nulová hodnota tohoto salda automaticky neznamená dosažení dlouhodobé a donkce ani střednědobé vnější rovnováhy země. Problematická je zejména položka krátkodobého kapitálu, který může přispívat k profinancování deficitu běžného účtu, může být signálem problémů s deviz. likviditou v blízké budoucnosti.
autonomní zvýšení popt. po dovozu zboží a služeb (např. v důsl. oživení ekonomiky) ==> zvýšení české poptávky po devizách ==> popt. křivka po devizách se posune doprava. Při pův. hodnotě deviz. kurzu ER1 dojde k nerovnováze Q1Q3. V důsledku vyšší popt. po zahr. měně má kurs domácí měny tendenci k depreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kurzu ER2. Při depreciaci dom. měny se zahr. měna stává dražší. Cena deviz vyjádřená v domácí měněn roste.
Hlavní vývojové trendy PB v ČR:
stroje, paliva, chemikálie
1.Q 2007: BÚ přebytek 13,4 mld. Kč, FÚ –14,5 mld. Kč. Deviz. rez. zvýšení (-) 0,8 mld. Kč.
schodek BÚ /HDP = 3,2 %. Za rok 2006: BÚ –100 mld, FÚ +111 mld. (134 mld. zahraniční investice u nás). V roce 2005 byl mimoř. výnos cca 270 mld. zahr. investic, ale rok předtím byly přímé ZI cca 127 mld., což odpovídá zhruba hodnotě z roku 06. Běžný účet je stále deficitní, i když deficity v jednotlivých letech se liší – mohou za to především záporná bilance výnosů, jinak jsou dílčí salda kladná. Nárůst deviz. rezerv. byl především v r. 2002, přes 200 mld. (významné i v r. 01: 67 mld., 2005: 92 mld.).
Systémy měnového kurzu
16. Systémy měnového kurzu. Komparace jednotlivých forem pevných a pohyblivých měnových kurzů (např. currency board, free floating, crawling peg, vazba na jednu měnu nebo měnový koš). (MANDEL 293, mez. fin.)
Systémy deviz. kurzu
pružné – směnitelné měny – pohyblivé (floating) – volně či řízená pohyblivost (free, dirty)
pružné – směnitelné měny – pevné (fixed peg) >> dle vymezení ústř. kurzu;
>> dle změn ústř. kurzu crawling band-peg, s neodvolatelným ústř. k. curr. board;
>> dle pásem oscilace (bez pásem, s úzk. pásmy, s šir. pásmy)
Očekáv. od free floatingu:
- zmírní nerovnov. PB, oslabí dovoz inflace, zmírní zívslost rozvoje mezin. měn. a obch.vztahů na míře mezin. likvidity, zajistí větší nezáv. nár. měn. polit. (ne vše se naplnilo). 41 zemí: USA, VB, Kanada, ČR..
Říz. floating: CB se nevzdává intervencí, i když k nim není zavázána. Není s ním plně spokojena ani liber. část (free, nebo už curr.board), ani zastánci pev. kurzů (chybí tlak na spekulanty v podobě pev. pásem oscilace.
Pevné kurzy – vazba na měnu či měn. koš: pružnost je limitována předem stanovenými pásmi oscilace od vyhlášeného ústředního kursu. Správné načasování devalvace při fundamentální nerovnováze ekonmomiky ve znač. míře rozhoduje o úspěšnosti tohoto syst.
Bretton Woodský měn. syst +-1 %. 35 zemí (30 do +-1 %, 5 širší – Dánsko, Maďarsko..). 10 zemí vazba na měn. koš.
Systémy s pravidel. změnami ústř. kurzu – crawling peg –má pásma oscilace, crawling band –nemá pásma oscilace. Podle průměru trž. kurzu v průběhu předch. zvoleného období, podle vývoje měr infl. v růz zemích (např. domácí infl – inflace USA), podle skupiny indikátorů. Zpravidla v zemích s vys. mírou inflace.
jde o hledání kurzu: stabiliz. reál. úroveň., umož. krátk. stabilitu kursu (sniž. kurs. rizika exportérů a importérů, sniž tempa deprec kompenz. úr. difreenc. Infl. očekáv. okolo konkrét. míry inflace.
Currency board. Neodvolatelný ústř. kurz – bez pásem oscilace. Nesteriliz. dev. intervence je jediným nástrojem CB. Převiz popt. po penězích nad pen. nabídkou vede k přebytkové nerovnováze plat. bilance. Monetarist. přístup k syst. dev. kruzu. Devizové rzervy musí pokrývat velikost měn. báze. Dopor. zemím které si prošly velkou inflací. Ještě v r. 2000 byl dolar za 40 CZK, nyní 21,5 CZK. EUR nyní 28,5 CZK.
Systémy deviz. kurzu
pružné – směnitelné měny – pohyblivé (floating) – volně či řízená pohyblivost (free, dirty)
pružné – směnitelné měny – pevné (fixed peg) >> dle vymezení ústř. kurzu;
>> dle změn ústř. kurzu crawling band-peg, s neodvolatelným ústř. k. curr. board;
>> dle pásem oscilace (bez pásem, s úzk. pásmy, s šir. pásmy)
Očekáv. od free floatingu:
- zmírní nerovnov. PB, oslabí dovoz inflace, zmírní zívslost rozvoje mezin. měn. a obch.vztahů na míře mezin. likvidity, zajistí větší nezáv. nár. měn. polit. (ne vše se naplnilo). 41 zemí: USA, VB, Kanada, ČR..
Říz. floating: CB se nevzdává intervencí, i když k nim není zavázána. Není s ním plně spokojena ani liber. část (free, nebo už curr.board), ani zastánci pev. kurzů (chybí tlak na spekulanty v podobě pev. pásem oscilace.
Pevné kurzy – vazba na měnu či měn. koš: pružnost je limitována předem stanovenými pásmi oscilace od vyhlášeného ústředního kursu. Správné načasování devalvace při fundamentální nerovnováze ekonmomiky ve znač. míře rozhoduje o úspěšnosti tohoto syst.
Bretton Woodský měn. syst +-1 %. 35 zemí (30 do +-1 %, 5 širší – Dánsko, Maďarsko..). 10 zemí vazba na měn. koš.
Systémy s pravidel. změnami ústř. kurzu – crawling peg –má pásma oscilace, crawling band –nemá pásma oscilace. Podle průměru trž. kurzu v průběhu předch. zvoleného období, podle vývoje měr infl. v růz zemích (např. domácí infl – inflace USA), podle skupiny indikátorů. Zpravidla v zemích s vys. mírou inflace.
jde o hledání kurzu: stabiliz. reál. úroveň., umož. krátk. stabilitu kursu (sniž. kurs. rizika exportérů a importérů, sniž tempa deprec kompenz. úr. difreenc. Infl. očekáv. okolo konkrét. míry inflace.
Currency board. Neodvolatelný ústř. kurz – bez pásem oscilace. Nesteriliz. dev. intervence je jediným nástrojem CB. Převiz popt. po penězích nad pen. nabídkou vede k přebytkové nerovnováze plat. bilance. Monetarist. přístup k syst. dev. kruzu. Devizové rzervy musí pokrývat velikost měn. báze. Dopor. zemím které si prošly velkou inflací. Ještě v r. 2000 byl dolar za 40 CZK, nyní 21,5 CZK. EUR nyní 28,5 CZK.
Platební bilance a její salda
15. Platební bilance a její salda. Ekonomická interpretace sald platební bilance z pohledu vnější a vnitřní rovnováhy ekonomiky. Vztah platební bilance, zahraniční zadluženosti a čisté investiční pozice země vůči zahraničí. Hlavní vývojové trendy v platební bilanci ČR. (MANDEL, mez. finance)
Platební bilance – systematický účetní výkaz, který zachycuje veškeré ekon. transakce mezi rezidenty domácí země a riezidenty ost. zemí (deviz. tuzemci a cizozemci).
Tvorba deviz neboli kreditní položky (+). Vynakládání deviz neboli debet (-). Z účetního hlediska je PB výrazem „zdrojů“ a „užití“ mezinárodních fondů. Podvojné účetnictví.
kredit debet
Vývoz zboží +
Dovoz zboží -
= Obchodní bilance
Příjmy za služby +
Výdaje za služby -
= Výkonová bilance
Důchody – výnosy (import) +
Důchody – náklady (export) -
= Bilance důchodů
Transfery – příjmy (im) +
Transfery – výdaje (ex) -
= Bilance transferů
= Běžný účet
Přímé investice:
* v zahraničí (ex) -
* ze zahraničí u nás (im) +
Portfoliové investice:
* v zahraničí (ex) -
* zahraniční (im) +
Ostatní kapitál
* úvěry poskytnuté (ex) -
* úvěry přijaté (im) +
= Finanční účet
Chyby a omyly vyrovnávací položka
= Celková pl. bilance
Změna devizových rezerv snížení (+) zvýšení (-)
kreditní položky vedou ke vzniku nabídky deviz, debetní položky vedou k devizové poptávce.
Platební bilance – systematický účetní výkaz, který zachycuje veškeré ekon. transakce mezi rezidenty domácí země a riezidenty ost. zemí (deviz. tuzemci a cizozemci).
Tvorba deviz neboli kreditní položky (+). Vynakládání deviz neboli debet (-). Z účetního hlediska je PB výrazem „zdrojů“ a „užití“ mezinárodních fondů. Podvojné účetnictví.
kredit debet
Vývoz zboží +
Dovoz zboží -
= Obchodní bilance
Příjmy za služby +
Výdaje za služby -
= Výkonová bilance
Důchody – výnosy (import) +
Důchody – náklady (export) -
= Bilance důchodů
Transfery – příjmy (im) +
Transfery – výdaje (ex) -
= Bilance transferů
= Běžný účet
Přímé investice:
* v zahraničí (ex) -
* ze zahraničí u nás (im) +
Portfoliové investice:
* v zahraničí (ex) -
* zahraniční (im) +
Ostatní kapitál
* úvěry poskytnuté (ex) -
* úvěry přijaté (im) +
= Finanční účet
Chyby a omyly vyrovnávací položka
= Celková pl. bilance
Změna devizových rezerv snížení (+) zvýšení (-)
kreditní položky vedou ke vzniku nabídky deviz, debetní položky vedou k devizové poptávce.
Způsoby řešení (politika ČNB v r. 1997 a vývoj po krizi)
- způsoby řešení (politika ČNB v r. 1997 a vývoj po krizi), případně možná alter. řeš. po r. 1993 (188).
- ČNB v době měn. krize (syst. pev. kurzu):
o přistoupit k preventivní devalvaci
o rozh. se pro obranu domácí měny prostřednic. deviz. intervencí a vys. úr. sazeb.
o vyhodnocuje při rozh: hospodářských výnosů a nákl. dané politiky, politických nákladů a výn. centrálního bankéře.
Proti devalvaci: nepomůže, nejsme schopni ji udělat. Bojíme se přestřelení – filtry, tech. analýza. Negativní politické body pro centr. bankéře – vypadá to jako jeho selhání. Příp. pozitivní body přičteny vládě. Pozitivní účinky případně až v budoucnu.
ČNB bránila měnu:
spekul: konverze depozit do zahr. měn, ČNB: deviz. internvence (likvidita)
forw. nákup deviz, ČNB: deviz. interv. na fw trhu
spekul: short selling; ČNB: zvyšování sazeb CB (zdraž. dom.úvěrů), nesteriliz.dev.interv.- omez. úvěrové kapacity bank, kvantitat. omezení přístupu bank k úvěrům centr. banky.
- ČNB v době měn. krize (syst. pev. kurzu):
o přistoupit k preventivní devalvaci
o rozh. se pro obranu domácí měny prostřednic. deviz. intervencí a vys. úr. sazeb.
o vyhodnocuje při rozh: hospodářských výnosů a nákl. dané politiky, politických nákladů a výn. centrálního bankéře.
Proti devalvaci: nepomůže, nejsme schopni ji udělat. Bojíme se přestřelení – filtry, tech. analýza. Negativní politické body pro centr. bankéře – vypadá to jako jeho selhání. Příp. pozitivní body přičteny vládě. Pozitivní účinky případně až v budoucnu.
ČNB bránila měnu:
spekul: konverze depozit do zahr. měn, ČNB: deviz. internvence (likvidita)
forw. nákup deviz, ČNB: deviz. interv. na fw trhu
spekul: short selling; ČNB: zvyšování sazeb CB (zdraž. dom.úvěrů), nesteriliz.dev.interv.- omez. úvěrové kapacity bank, kvantitat. omezení přístupu bank k úvěrům centr. banky.
Evropský systém centrálních bank
14. Evropský systém centrálních bank, Evropská centrální banka, měnová politika v Evropské měnové unii. Měnová integrace České republiky do Evropské měnové unie. (Marková-mez. měn. instit.)
ESCB – centrální banky zemí EU, které zavedly EURO: jde o země EU15 bez Dánska, Velké brit. a sev. Irska, a Švédska. Z nových čl. zemí se připojilo zatím Slovinsko. V roce 1999 byly zavedeny pevné směnné poměry a v r. 2002 kompletně hotovostní Euro (bankovky a mince). Cílem je snížení transakčních nákladů, porovnatelnost cen, snížení kurzového rizika, apod. Společná měna, provádějí společnou měnovou politiku – sbližování úr. sazeb, míra inflace, eliminace růz. průběhů měn. kurzů (zavedením eura), hosp. cykly se synchronizují. Společná celní politika – s členskými zeměmi nízká cla, volný pohyb kapitálu, vůči nečlenům společná pravidla.
ČR: musela by splnit v období před vstupem
Maastrichtská kritéria: deficit / HDP < 3 %, dluh / HDP < 60 %, Inflace: max. limit. vzhl. k čl. zemím s nejniž. mírou (HICP – harmonizovaný index spotř. cen). Úrokové míry – podobně jako inflace. Kursový mechanismus ERM II – po 2 roky se udržet v pásmu +-15 % (resp. +-2,25 %), dle dohod – vůči EURU. Členské země EU jsou povinny se k euru připojit, jen není řečeno kdy. ČR plánuje zavedení po r. 2010. Problém: deficity veřejných rozpočtů. Apreciační tendence k USD a částečně i k EUR.
Měnová politika:
(společná, členské země jen tisknou a rozdělují bankovky a mince EURa v národní úpravě – obrázky na bankovkách a na rubu mincí).
že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“
Dlouhod. úr. sazby ze stát. cen. papírů nepřekročí o více než 2 % průměr 3 nejlepších členských států v HICP.
Primárním cílem EUROsystému je udržování cen. stability. Aniž je dotčen, musí Eurosystém podporovat obecné hosp. politiky v Evr. společensktví. Při plnění těchto úkolů musí Eurosystém jednat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží a podporovat účinné rozdělení zdrojů.
Nástroje MP eurosystému:
operace na volném trhu, nabízí stále facility, požaduje po úvěr. instit. držbu minimálních rezerv na účtech eurosyst. OVT: hlavní refinanční operace: jednou týdně tendr na reverzní operace – organizují standardně národní centrální banky.
Marginální zápůjční facilita, vkladová facilita. atd.
ESCB – centrální banky zemí EU, které zavedly EURO: jde o země EU15 bez Dánska, Velké brit. a sev. Irska, a Švédska. Z nových čl. zemí se připojilo zatím Slovinsko. V roce 1999 byly zavedeny pevné směnné poměry a v r. 2002 kompletně hotovostní Euro (bankovky a mince). Cílem je snížení transakčních nákladů, porovnatelnost cen, snížení kurzového rizika, apod. Společná měna, provádějí společnou měnovou politiku – sbližování úr. sazeb, míra inflace, eliminace růz. průběhů měn. kurzů (zavedením eura), hosp. cykly se synchronizují. Společná celní politika – s členskými zeměmi nízká cla, volný pohyb kapitálu, vůči nečlenům společná pravidla.
ČR: musela by splnit v období před vstupem
Maastrichtská kritéria: deficit / HDP < 3 %, dluh / HDP < 60 %, Inflace: max. limit. vzhl. k čl. zemím s nejniž. mírou (HICP – harmonizovaný index spotř. cen). Úrokové míry – podobně jako inflace. Kursový mechanismus ERM II – po 2 roky se udržet v pásmu +-15 % (resp. +-2,25 %), dle dohod – vůči EURU. Členské země EU jsou povinny se k euru připojit, jen není řečeno kdy. ČR plánuje zavedení po r. 2010. Problém: deficity veřejných rozpočtů. Apreciační tendence k USD a částečně i k EUR.
Měnová politika:
(společná, členské země jen tisknou a rozdělují bankovky a mince EURa v národní úpravě – obrázky na bankovkách a na rubu mincí).
že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“
Dlouhod. úr. sazby ze stát. cen. papírů nepřekročí o více než 2 % průměr 3 nejlepších členských států v HICP.
Primárním cílem EUROsystému je udržování cen. stability. Aniž je dotčen, musí Eurosystém podporovat obecné hosp. politiky v Evr. společensktví. Při plnění těchto úkolů musí Eurosystém jednat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží a podporovat účinné rozdělení zdrojů.
Nástroje MP eurosystému:
operace na volném trhu, nabízí stále facility, požaduje po úvěr. instit. držbu minimálních rezerv na účtech eurosyst. OVT: hlavní refinanční operace: jednou týdně tendr na reverzní operace – organizují standardně národní centrální banky.
Marginální zápůjční facilita, vkladová facilita. atd.
Vývoj bankovního systému v České republice
13. Vývoj bankovního systému v České republice. Bankovní krize - příčiny, možnosti předpovídání, způsoby řešení.
Vývoj bank. systému:
po r. 1990 – delimitace SBČS – komerční banka, všeobecná úverová (slovensko),..
z min. režimu čes. spořit, čsob, živnostenská, investiční b. vznik ČNB, legislativa rok 1992 o bankách, leden 1993 zák. o čnb. Novely zákona pro přibližování k EU a jejím pravidlům – poslední novela k EU (2001, resp. dodatky 2002). 2007 novely k Basel II – jen obecně – všechno konkrétní je v prováděcí vyhl. ČNB – resp. v jejích cca 30 přílohách.
vznik nových malých bank – rozmach v povolování k činnosti.
problémy malých bank – 1994 –1999 – stabilizační a konsolidační prog. II.pro malé banky. Vyčistilo se. Privatizace: IPB, ČSOB, ČS, KB. zahraničním investorům – know how –nyní ziskové. Ochrana klienta. Rozvoj technologií. Transformace české ekonomiky po minulém režimu – značné náklady. Nyní globální společnost, náročný klient atd.
Bankovní krize:
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
a) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
b) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
Vývoj bank. systému:
po r. 1990 – delimitace SBČS – komerční banka, všeobecná úverová (slovensko),..
z min. režimu čes. spořit, čsob, živnostenská, investiční b. vznik ČNB, legislativa rok 1992 o bankách, leden 1993 zák. o čnb. Novely zákona pro přibližování k EU a jejím pravidlům – poslední novela k EU (2001, resp. dodatky 2002). 2007 novely k Basel II – jen obecně – všechno konkrétní je v prováděcí vyhl. ČNB – resp. v jejích cca 30 přílohách.
vznik nových malých bank – rozmach v povolování k činnosti.
problémy malých bank – 1994 –1999 – stabilizační a konsolidační prog. II.pro malé banky. Vyčistilo se. Privatizace: IPB, ČSOB, ČS, KB. zahraničním investorům – know how –nyní ziskové. Ochrana klienta. Rozvoj technologií. Transformace české ekonomiky po minulém režimu – značné náklady. Nyní globální společnost, náročný klient atd.
Bankovní krize:
měnová krize chápána zpravidla jako výrazná depreciace (či vynucená devalvace) měnového kursu, která vede k národohosp. ztrátám v podobě poklesu reál. ekon. růstu a zvýšení inflace. Měnová krize má zpravidla i další negativní dopady: redistribuce důchodů a bohatství – důvod nezajištění devizových expozic. (kde deviz. závazky > deviz. pohledávky). Centrální banky na krizi (kurs. vývoji) obvykle vydělávají z důvodu dlouhé pozice tvořené devizovými rezervami (vč. ČNB 1997).
- příčiny /mandel a tomšík 195/
z pohledu finanční rovnováhy:
a) devizové zdroje země jsou nedostatečné ve vztahu k devizovým potřebám (tj. krize platební bilance země)
b) nejsou vytvořeny domácí fin. zdroje pro splácení zahr. závazků (tj. finanční insolvence domácích subj. se zahr. závazky).
(pojem „bankovní krize“ bych chápal spíše jako problémy bank, nebo „úvěrové krize“ – nedostatek zdrojů pro poskyt. úvěrů, banky nechtějí nebo nemohou půjčovat.)
Deficity účtů
* Deficit běž. účtu financovaný zahr. úvěry – zahraniční zadlužení. Obchodní úvěry. Depreciace dom. měny zhorší schopnost splácet úvěry v ciz. měnách. Zhorší statistiky zahr. zadlužení. Negativní signál pro zahr. účastníky trhu – útěk od měny (Kč). Vznik měn. krize.
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
Tradiční ukazatele: ukazatele z platební bilance a zahr. zadlužení – analytici sledují zda nebyla překroč. doporučená limitní hodnota. Poměr hrubého zahr. dluhu k HDP by neměl být vyšší než 40 %, podíl deficitu běž. účtu na HDP by neměl být vyšší než 5 %. Podíl dluhové služby na exportu zboží a služeb – 20 %. Krytí importu devizovými rezervami v měsících (4-6 měsíční import potřeba mít minimálně rezervy). Jde tedy o zahr. zadlužení resp. devizovou likviditu země. V příp. ČR byly oba dva první indikátory v r. 1997 překročeny (hlavně hrubý dluh / HDP 40 %).
Moderní indikátory:
- reálný měn. kurs (odchylka od rovnováž. kursu) –musí jít o mimoř. apreciační výkyv nevysvětlitelný zvyšováním kvality dom. výroby a produktivity práce.
- poměr peněž. zásoby M2 k deviz. rez (míra růstu). První fáze nadměrná emise, druhá fáze signál steriliz. deviz. intervence na ochranu měny-větš. neúčinné.
- převis nabídky M1
- reálný export
- reálná úr. míra
- poměr domácích úvěrů k HDP
- zahraniční směnné relace – rychlejší růst zahr. cen importu než zarh. cen exportu – tj. ztráta konkurenceschop.našich výrobců.(systematic. tlak na deficit běž. účtu, nutno krýt neustálým růstem vývozu).
* Deficit běž. účtu financ. přílivem přímých inv. Zhorš. čisté inv. pozice země. Měn.krize může být spuštěna výpadkem přímých investic v dalším období, pokud současně s tím nepoklesne objem importu. Např. též vznik exportem zisků z přímých inv. do zahraničí bez adekvátního zvýšení našeho exportu zboí a služeb.
* deficit běž. účtu částečně financovaný poklesem devizových rezerv- problém nastává když CB zastaví intervence (např. už na ně nemá).
* strukturální problémy s likviditou na finanč. účtě – teoret. i při rovnov. běž. účtu. krátkodobě splatné zahr. závazky financ. z domácích tržeb. výpadek v přílivu zahr. kapit. – bez pozdějších intervencí CB, deprec. dom. měny a zvýš. nákladů zahr. dluhu. Negativní info můžou vést k spekul. útoku na měnu. Ruský případ: moratorium na splácení zahr. dluhu 98´.
- možnosti předpovídání (indikátory, mandel a tomšík str. 199)
příčiny vzniku jsou různé, obecně předpovědět krizi je ošemetné, existují však některé indikátory které napovídají možné problémy:
Tradiční ukazatele: ukazatele z platební bilance a zahr. zadlužení – analytici sledují zda nebyla překroč. doporučená limitní hodnota. Poměr hrubého zahr. dluhu k HDP by neměl být vyšší než 40 %, podíl deficitu běž. účtu na HDP by neměl být vyšší než 5 %. Podíl dluhové služby na exportu zboží a služeb – 20 %. Krytí importu devizovými rezervami v měsících (4-6 měsíční import potřeba mít minimálně rezervy). Jde tedy o zahr. zadlužení resp. devizovou likviditu země. V příp. ČR byly oba dva první indikátory v r. 1997 překročeny (hlavně hrubý dluh / HDP 40 %).
Moderní indikátory:
- reálný měn. kurs (odchylka od rovnováž. kursu) –musí jít o mimoř. apreciační výkyv nevysvětlitelný zvyšováním kvality dom. výroby a produktivity práce.
- poměr peněž. zásoby M2 k deviz. rez (míra růstu). První fáze nadměrná emise, druhá fáze signál steriliz. deviz. intervence na ochranu měny-větš. neúčinné.
- převis nabídky M1
- reálný export
- reálná úr. míra
- poměr domácích úvěrů k HDP
- zahraniční směnné relace – rychlejší růst zahr. cen importu než zarh. cen exportu – tj. ztráta konkurenceschop.našich výrobců.(systematic. tlak na deficit běž. účtu, nutno krýt neustálým růstem vývozu).
11. Kapitálová přiměřenost, likvidita, devizová pozice, úvěrová angažovanost, solventnost, věřitel poslední instance
11. Kapitálová přiměřenost, likvidita, devizová pozice, úvěrová angažovanost, solventnost, věřitel poslední instance.
Kapitálová přiměřenost: má zajišťovat polštář pro krytí ztrát z vlastních zdrojů. Aby rizika zůstala ke krytí akcionářům banky a nikoli klientům.
Likvidita: schopnost banky plnit aktuálně splatné závazky. musí být schopna v každém okamžiku. při narušení důvěry klientů dochází k problémům v důsl. hromadných výběrů vkladů.
Specifická struktura bilance: nelikvidní poskytnuté úvěry a na druhé straně kdykoli vybratelné vklady klientů. Asset liability management. Sekuritizace aktiv. Sledování a tvorba opr. položek k pohledávkám (kvalifikované posk. úvěry –po splatnosti).
Úvěrová angažovanost: podíl expozice banky vůči urč. protistraně na celkovém kapitálu banky pro regulační účely. stanoveny procentní limity. viz zák. o bankách a vyhl. 333/2002.
Solventnost: schopnost pokrýt kapitálem ztráty na aktivech.
Koncept basel II – nově vydaná vyhláška čnb v dubnu 2007. Principy řízení rizik – zejména kapitálová přiměřenost (vč. operač. rizika), 2. pilíř: vnitřní kontrolní systém banky, 3. pilíř: informování veřejnosti.
12. Pojištění vkladů - cíle, sazby pojistného, limity pojištěných vkladů, výhody a nevýhody.
Pojištění vkladů v České republice.
Pojištění vkladů – ochrana klientů bank v případě pádu jejich banky, jsou jim vyplaceny jejich vklady (do urč. limitu).
Sazby pojistného: nyní banky 0,1 % vkladů, stavební spořitelny 0,05 %. Zdvojnásobuje se pokud fond splácí úvěr.
limity pojištěných vkladů 27777 EUR (25000 max. výplata) – tj. 90 % vkladu. Ochrana proti morál. hazardu.
Výhody a nevýhody: jak pro koho: pro klienty jistota že dostanou (a brzy – 3měs) určitě (stanoveno zákonem) značnou část svých vkladů – průměrné vkl. v ČR nejsou tak vysoké jako limit. Likvidita klientů. Banky: mají punc bezpečnosti za všech okolností – nebudou vystaveny tolik masovému vybírání vkladů. Klienti kteří váhají s vkladem ho tam bez obav dají – může zvýšit využívání bank. vkladů. Nevýhodou je morální hazard bank (lze diskutovat) a klientů. Potenc. snižuje motivaci k odpovědnosti klienta za svá rozhodnutí, finanční vzdělání klientů..
Poj. vkladů v ČR:
Fond pojištění vkladů – od r. 1994 - vývoj. Padlé banky – poslední r. 2003 – Union, a Plzeňská. 13mld.! Padlé banky splácí – fond spravuje pohledávky a vymáhá. Fond investuje bezpečným způsobem do růz. cen. papírů. Shromažduje zdroje pro výplaty klientům bank- příspěvky od bank, výnosy z investování, vymožené pohledávky vůči padlým bankám. 5členná správní rada. atd.
Článek podporuje:
zdravotní matrace, lamelové rošty, polštářky
Kapitálová přiměřenost: má zajišťovat polštář pro krytí ztrát z vlastních zdrojů. Aby rizika zůstala ke krytí akcionářům banky a nikoli klientům.
Likvidita: schopnost banky plnit aktuálně splatné závazky. musí být schopna v každém okamžiku. při narušení důvěry klientů dochází k problémům v důsl. hromadných výběrů vkladů.
Specifická struktura bilance: nelikvidní poskytnuté úvěry a na druhé straně kdykoli vybratelné vklady klientů. Asset liability management. Sekuritizace aktiv. Sledování a tvorba opr. položek k pohledávkám (kvalifikované posk. úvěry –po splatnosti).
Úvěrová angažovanost: podíl expozice banky vůči urč. protistraně na celkovém kapitálu banky pro regulační účely. stanoveny procentní limity. viz zák. o bankách a vyhl. 333/2002.
Solventnost: schopnost pokrýt kapitálem ztráty na aktivech.
Koncept basel II – nově vydaná vyhláška čnb v dubnu 2007. Principy řízení rizik – zejména kapitálová přiměřenost (vč. operač. rizika), 2. pilíř: vnitřní kontrolní systém banky, 3. pilíř: informování veřejnosti.
12. Pojištění vkladů - cíle, sazby pojistného, limity pojištěných vkladů, výhody a nevýhody.
Pojištění vkladů v České republice.
Pojištění vkladů – ochrana klientů bank v případě pádu jejich banky, jsou jim vyplaceny jejich vklady (do urč. limitu).
Sazby pojistného: nyní banky 0,1 % vkladů, stavební spořitelny 0,05 %. Zdvojnásobuje se pokud fond splácí úvěr.
limity pojištěných vkladů 27777 EUR (25000 max. výplata) – tj. 90 % vkladu. Ochrana proti morál. hazardu.
Výhody a nevýhody: jak pro koho: pro klienty jistota že dostanou (a brzy – 3měs) určitě (stanoveno zákonem) značnou část svých vkladů – průměrné vkl. v ČR nejsou tak vysoké jako limit. Likvidita klientů. Banky: mají punc bezpečnosti za všech okolností – nebudou vystaveny tolik masovému vybírání vkladů. Klienti kteří váhají s vkladem ho tam bez obav dají – může zvýšit využívání bank. vkladů. Nevýhodou je morální hazard bank (lze diskutovat) a klientů. Potenc. snižuje motivaci k odpovědnosti klienta za svá rozhodnutí, finanční vzdělání klientů..
Poj. vkladů v ČR:
Fond pojištění vkladů – od r. 1994 - vývoj. Padlé banky – poslední r. 2003 – Union, a Plzeňská. 13mld.! Padlé banky splácí – fond spravuje pohledávky a vymáhá. Fond investuje bezpečným způsobem do růz. cen. papírů. Shromažduje zdroje pro výplaty klientům bank- příspěvky od bank, výnosy z investování, vymožené pohledávky vůči padlým bankám. 5členná správní rada. atd.
Článek podporuje:
zdravotní matrace, lamelové rošty, polštářky
Regulace vstupu do bankovnictví
10. Regulace vstupu do bankovnictví, základní povinnosti bank. Systém regulace a dohledu bank, jeho vymezení, důvody existence, cíle. Instituce regulace a dohledu bank, způsoby dohledu. (dle knihy PEN.EKO a BANKOVNIC.)
Regulace vstupu do bankovnictví – aneb podmínky udělení licence (viz zák. o bankovnictví).
- minimální výše základního kapitálu (500 mil. Kč)
- - forma a. s.
- kvalifikační a morál. způsobilost osob ve vedení banky – jména navrhovaných osob, jejich vzdělání, čistý tr. rejstřík
- adekvátní zabezpečení činnosti banky – prostory, technické a technolog. vybavení, bezpečn. opatření – organizace a cíle vnitřního kontrolního systému, tech a org. předpoklady banky pro vykon. činností.
- návrh stanov
- kvalitní a podrobně zpracovaný program činnosti na urč. období dopředu (podnikatelský plán)
- výčet činností které bude banka vykonávat
- zahr. banka z EU zaslat ČNB dokumenty od svého registrátora, které ji opravňují k bank. činnosti
Základní povinnosti bank – přiměřenost kapitálu – dle Basel, dříve tzv. cookova konstanta 8 % vlastního kapitálu na Rizikově vážených aktivech resp. nyní na kapitálovém požadavku A + B (obsahuje krytí úvěr. rizika obchodního portfolia a vybraných rizik investičního portfolia – např. úrokového, likvidity, měnového, úvěrové angažov.). Koncept Basel II bude vyžadovat i krytí operačního rizika. Kapitál je tvořen vlastním kapitálem, dodatkovým kapitálem (tier2) a krátkodobým podříz dluhem.
Přiměřenost likvidity - schopnost dostát svým závazkům v kterémkoli okamžiku patří mezi hlavní zásady podnikatelské činnosti bank. CB odebírá licenci, pokud banka nehradí své závazky vůči klientům. Např. uzavře pobočky, zmrazí vklady..
Pravidla úvěrové angažovanosti – limity někt. úvěrů poskyt. bankami. K omezení rizik spojených s určitým dlužníkem (zejm. riziko nesplacení) a jejich dopadu do bilance banky. Limity vůči jednomu dlužníkovi, skupině dlužníků.
Regulace vstupu do bankovnictví – aneb podmínky udělení licence (viz zák. o bankovnictví).
- minimální výše základního kapitálu (500 mil. Kč)
- - forma a. s.
- kvalifikační a morál. způsobilost osob ve vedení banky – jména navrhovaných osob, jejich vzdělání, čistý tr. rejstřík
- adekvátní zabezpečení činnosti banky – prostory, technické a technolog. vybavení, bezpečn. opatření – organizace a cíle vnitřního kontrolního systému, tech a org. předpoklady banky pro vykon. činností.
- návrh stanov
- kvalitní a podrobně zpracovaný program činnosti na urč. období dopředu (podnikatelský plán)
- výčet činností které bude banka vykonávat
- zahr. banka z EU zaslat ČNB dokumenty od svého registrátora, které ji opravňují k bank. činnosti
Základní povinnosti bank – přiměřenost kapitálu – dle Basel, dříve tzv. cookova konstanta 8 % vlastního kapitálu na Rizikově vážených aktivech resp. nyní na kapitálovém požadavku A + B (obsahuje krytí úvěr. rizika obchodního portfolia a vybraných rizik investičního portfolia – např. úrokového, likvidity, měnového, úvěrové angažov.). Koncept Basel II bude vyžadovat i krytí operačního rizika. Kapitál je tvořen vlastním kapitálem, dodatkovým kapitálem (tier2) a krátkodobým podříz dluhem.
Přiměřenost likvidity - schopnost dostát svým závazkům v kterémkoli okamžiku patří mezi hlavní zásady podnikatelské činnosti bank. CB odebírá licenci, pokud banka nehradí své závazky vůči klientům. Např. uzavře pobočky, zmrazí vklady..
Pravidla úvěrové angažovanosti – limity někt. úvěrů poskyt. bankami. K omezení rizik spojených s určitým dlužníkem (zejm. riziko nesplacení) a jejich dopadu do bilance banky. Limity vůči jednomu dlužníkovi, skupině dlužníků.
Povinnost bank poskytovat institucím regulace
Povinnost bank poskytovat institucím regulace a dohledu požadované informace. Info i veřejnosti a klientům – ochrana spotřebitele, hosp. výsledky, rizika, struktura akcionářů, info na pobočkách o krytí vkladů, lhůtách pro vyřízení převodního příkazu, možnost informovat se o ceníku služeb.. Centrální bance jednak zasílat pravidelně podrobné výkazy (bilance, výsledovka a další údaje), jednak informovat o konání valných hromad, podílech akcionářů kteří překročí podíl na bance 10, 20,33 %.. Samozřejmostí jako a.s. je audit úč. závěrky (schválení navrhovaného auditora by ČNB), ČNB dělá dohled na dálku, na místě. Zaměstnanci banky musí spolupracovat.
Pravidla ochrany před neleg. praktikami – zejména identifikace účastníka operace nad urč. peněžní limit, nahlášení podezřelých transakcí MF ČR, mlčenlivost. Pravidla proti střetu zájmů , bankovní tajemství, jeho prolomení – trestní věci a legalizace výnosů, dluhy vůči státu.. Též ochrana proti financování terorismu.
Povinnost bank přispívat do fondu pojištění vkladů. – s tím spojeno zvýš. důvěryhodnosti, ale také morální hazard a nepříznivý výběr. Mělo by zabraňovat runům na banky v případě nervozity na trhu. 90 %, 25000 EUR limit výplat. 0,1 % vkladů banky, 0,05 % stav. spoř. Kryty vklady fyz. a práv. osob, domácí i zahr. měna, vkl. certifikáty, vkl. knížky na jméno.
Nutnost regulace? posouzení otázek:
- odlišnost bank. aktivit od jiných ek. činností
- vysoká asymetrie informací v bank. sféře
- zpomalení procesu poklesu zprostředkování (vyšší bezpečností vkl. v bankách)
- měnová politika CB (vytváří prostor pro MP).
Přísná regulace vytváří bariéry vstupu, které chrání banky před vstupem nové konkurence a vytvářejí tak oligopolní tržní strukturu, uvnitř které mohou banky potenciálně dosahovat poměrně vysokých zisků.
Instituce regulace a dohledu bank:
bankovní dohled byl od 1.4.06 integrován do ČNB:
zanikla tak komise pro cenné papíry, státní dozor nad pojišťovnami a druž. záložnami.
Opatření proti legalizaci výnosů – je oznamováno analytickému odboru MF ČR.
Pravidla ochrany před neleg. praktikami – zejména identifikace účastníka operace nad urč. peněžní limit, nahlášení podezřelých transakcí MF ČR, mlčenlivost. Pravidla proti střetu zájmů , bankovní tajemství, jeho prolomení – trestní věci a legalizace výnosů, dluhy vůči státu.. Též ochrana proti financování terorismu.
Povinnost bank přispívat do fondu pojištění vkladů. – s tím spojeno zvýš. důvěryhodnosti, ale také morální hazard a nepříznivý výběr. Mělo by zabraňovat runům na banky v případě nervozity na trhu. 90 %, 25000 EUR limit výplat. 0,1 % vkladů banky, 0,05 % stav. spoř. Kryty vklady fyz. a práv. osob, domácí i zahr. měna, vkl. certifikáty, vkl. knížky na jméno.
Nutnost regulace? posouzení otázek:
- odlišnost bank. aktivit od jiných ek. činností
- vysoká asymetrie informací v bank. sféře
- zpomalení procesu poklesu zprostředkování (vyšší bezpečností vkl. v bankách)
- měnová politika CB (vytváří prostor pro MP).
Přísná regulace vytváří bariéry vstupu, které chrání banky před vstupem nové konkurence a vytvářejí tak oligopolní tržní strukturu, uvnitř které mohou banky potenciálně dosahovat poměrně vysokých zisků.
Instituce regulace a dohledu bank:
bankovní dohled byl od 1.4.06 integrován do ČNB:
zanikla tak komise pro cenné papíry, státní dozor nad pojišťovnami a druž. záložnami.
Opatření proti legalizaci výnosů – je oznamováno analytickému odboru MF ČR.
Keynesiánské a monetaristické pojetí inflace
8. Keynesiánské a monetaristické pojetí inflace. Poptávkové a nabídkové inflační impulsy. Inflační spirála. Dopady inflace na ekonomické subjekty, redistribuční efekt. Model agregátní nabídky a poptávky (AS-AD). Caganův model inflace s adaptivním a racionálním očekáváním. (KODERA)
(532 PEB, 349 CEB)
Boj proti inflaci je jedním z prioritních cílů měnové politiky.
růst cen zboží a služeb – v dnešních ekonomikách často pozorovaný, i když většinou nyní na nízké úrovni.
Dlouhodobější nepřetržitý růst cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síla peněz. Friedman: inflace je vždy a všude peněžní jev.
Neustálý dlouhodobý růst cenové hladiny v ekonomice nazývají monetaristé inflací.
Keynesiánkci si naopak představují pod pojmem inflace jakýkoliv růst cenové hladiny, tj. i krátkodobé cenové šoky. Odlišná jsou i chápání obsahu: „Inflace je nadměrná emise peněz.“
Keynesián. – volba mezi ek. růstem a neinflačním vývojem. – tzv. poloinflace. (Možná pouze krátkodobě.) Je podmíněna existencí volných výrobních kapacit a nižší rovní skutečného výstupu, než je úroveň potenciální. Poloinflace: roste HDP a rostou ceny stejným tempem – ok. Keynesián: mírná není škodlivá – podporuje ek. růst a zaměstnanost. Monet: je vždy škodlivá.
Hyperinflace – enormě vysoká – ve stovkách až tisících procent. Ceny rostou rychleji, než jaké je tempo přísunu peněz do ekonomiky.
Peněžní reformou, zmrazením mezd, příp. i cen lze léčit.
Inflační spirála:
růst cen vede k rostoucím mzdovým požadavkům. Pokud jsou tyto požadavky alespoň částečně uspokojeny, následné zvýšení mezd může podnítit další růst cen a situace se může opakovat. Při růstu mezd k tomu může docházet v podstatě automaticky – indexace mezd.
Poptávková inflace:
hlavní příčinou je nadměrná koupěschopná poptávka.
Nabídková inflace:
- nákladová: růst nákladů
- mzdová: růst mezd
(+ nová infl: ustoupení nadměrným mzdovým a dalším požadavkům odborů)
- zisková inflace =ziskové přirážky monopolů a oligopolů k cenám své produkce
(532 PEB, 349 CEB)
Boj proti inflaci je jedním z prioritních cílů měnové politiky.
růst cen zboží a služeb – v dnešních ekonomikách často pozorovaný, i když většinou nyní na nízké úrovni.
Dlouhodobější nepřetržitý růst cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síla peněz. Friedman: inflace je vždy a všude peněžní jev.
Neustálý dlouhodobý růst cenové hladiny v ekonomice nazývají monetaristé inflací.
Keynesiánkci si naopak představují pod pojmem inflace jakýkoliv růst cenové hladiny, tj. i krátkodobé cenové šoky. Odlišná jsou i chápání obsahu: „Inflace je nadměrná emise peněz.“
Keynesián. – volba mezi ek. růstem a neinflačním vývojem. – tzv. poloinflace. (Možná pouze krátkodobě.) Je podmíněna existencí volných výrobních kapacit a nižší rovní skutečného výstupu, než je úroveň potenciální. Poloinflace: roste HDP a rostou ceny stejným tempem – ok. Keynesián: mírná není škodlivá – podporuje ek. růst a zaměstnanost. Monet: je vždy škodlivá.
Hyperinflace – enormě vysoká – ve stovkách až tisících procent. Ceny rostou rychleji, než jaké je tempo přísunu peněz do ekonomiky.
Peněžní reformou, zmrazením mezd, příp. i cen lze léčit.
Inflační spirála:
růst cen vede k rostoucím mzdovým požadavkům. Pokud jsou tyto požadavky alespoň částečně uspokojeny, následné zvýšení mezd může podnítit další růst cen a situace se může opakovat. Při růstu mezd k tomu může docházet v podstatě automaticky – indexace mezd.
Poptávková inflace:
hlavní příčinou je nadměrná koupěschopná poptávka.
Nabídková inflace:
- nákladová: růst nákladů
- mzdová: růst mezd
(+ nová infl: ustoupení nadměrným mzdovým a dalším požadavkům odborů)
- zisková inflace =ziskové přirážky monopolů a oligopolů k cenám své produkce
Dopady inflace na ekonomické subjekty
Dopady inflace na ekonomické subjekty – redistribuční efekt:
redistr. ef – část bohatství se přesunuje od někt. skupin ek. subjekůt ve prospěch jiných.
Přesuny:
držitelé hotovostních úspor chudnou, bezhot. úročených v bankách nechudnou.
cenné pap s konstantními cenami (stávají se bezcennými) vs. s variabilními cenami (přizp. se inflaci).
příjemci relativně fixních platů chudnou, příjemci variabilních platů nezměněno.
zaměstnanci, pokud mají fixní platy které nejsou zcela indexovány při rychlé inflaci, chudnou a jejich zaměstnavatelé bohatnou.
odborově neroganizovaní zaměstnanci si nevydupají růst mezd tak jako členové odborů.
prodělávají, kdož inflaci podcenili, neprodělávají kdož odhadli infl. správně a zajistili se proti ní.
ti co nemají možnosti se bránit před inflací prodělávají, ti co mají možnosti možná ne.
věřitelé při neindexovaném dluhu na splátkách prodělávají, jejich dlužníci vydělávají (platí reálně méně) – platí ve znehodnocených penězích, třeba už z vyšších mezd, které zohlednily inflaci.
peněžní úspory jsou znehodnocovány, investice do zboží a služeb ne.
výrobci vystavení konkurenci realizují menší zisky, monopoly jsou na tom ne tak zle.
poplatníci progresivních daní z příjmů postupují do vyšších pásem s vyš. sazbami, výnos ve prospěch státu. Pokud nejsou pásma indexována. Plíživé zdanění.
příjemci fixních (nominálně) starobních důchodů prodělávají na úkor státu, který platí ve znehodnocených penězích..
Redistribuce vede k neefektivní alokaci zdrojů a k suboptimálnímu chování a jednání především riz. averzních subjektů.
redistr. ef – část bohatství se přesunuje od někt. skupin ek. subjekůt ve prospěch jiných.
Přesuny:
držitelé hotovostních úspor chudnou, bezhot. úročených v bankách nechudnou.
cenné pap s konstantními cenami (stávají se bezcennými) vs. s variabilními cenami (přizp. se inflaci).
příjemci relativně fixních platů chudnou, příjemci variabilních platů nezměněno.
zaměstnanci, pokud mají fixní platy které nejsou zcela indexovány při rychlé inflaci, chudnou a jejich zaměstnavatelé bohatnou.
odborově neroganizovaní zaměstnanci si nevydupají růst mezd tak jako členové odborů.
prodělávají, kdož inflaci podcenili, neprodělávají kdož odhadli infl. správně a zajistili se proti ní.
ti co nemají možnosti se bránit před inflací prodělávají, ti co mají možnosti možná ne.
věřitelé při neindexovaném dluhu na splátkách prodělávají, jejich dlužníci vydělávají (platí reálně méně) – platí ve znehodnocených penězích, třeba už z vyšších mezd, které zohlednily inflaci.
peněžní úspory jsou znehodnocovány, investice do zboží a služeb ne.
výrobci vystavení konkurenci realizují menší zisky, monopoly jsou na tom ne tak zle.
poplatníci progresivních daní z příjmů postupují do vyšších pásem s vyš. sazbami, výnos ve prospěch státu. Pokud nejsou pásma indexována. Plíživé zdanění.
příjemci fixních (nominálně) starobních důchodů prodělávají na úkor státu, který platí ve znehodnocených penězích..
Redistribuce vede k neefektivní alokaci zdrojů a k suboptimálnímu chování a jednání především riz. averzních subjektů.
Měnový přehled
9. Měnový přehled - základní bilanční rovnice, vypovídací schopnost, využití. Měnový přehled České republiky - strukturální změny v posledních letech.
FA + DC = M + QM + OI
Měnový přehled – přehled o všech „druzích peněz“ a způsobech jejich emise. Metodika těchto přehledů byla sjednocena na mezi. úrovni v rámci členských zemí MMF. Povinnost sestavovat. Souhrnná bilance všech bank dané země, které emitují peníze.
Na levé straně jsou aktiva – způsoby emise, na pravé straně pasiva – druhy peněz v oběhu.
FA = zahraniční aktiva = rozdíl celk. zahr. aktiv – celk. zahr. pasiv. (jde hlavně o deviz. rezervy)
DC = rozsah poskytnutých úvěrů uvnitř ekonomiky – členěny podle skupin dlužníků – vůči státu, soukr. ssektoru, ostatním fin. instit. Vůči státu = čisté úvěry vládě + pohl. vůči samosprávě
Soukromému sektoru: podnikatelský sektor + spotřební úvěry
Dále jsou v dom. úvěrech úvěry ostat. fin. institucím, úvěry v zahr. měně.
Druhy peněz v oběhu (levá strana):
Peníze = M = je reprez. M1, člení se na oběživo a vklady na pořádání u bank. instit.
Oběživo se dále člení na – domác., podnik. sektor, neobsahuje hot. rez. bank. Vklady členěny na obyvatelstvo, podniky + pojišťovny.
Kvazi peníze – QM – rozdíly mezi zeměmi – jsou zde termín. vklady a vklady zahr měně, dále např. obligace a instrumenty peněž. trhu. Termín. vkl. se dělí opět na domác, podniky, pojišťovny. V zahr. měnách na domác., podniky.
Ostatní položky – OI – např. vlastní kapitál a rezervy bank, položka chyby a opomenutí v plat. bilanci. V ČR jsou převedeny s mínusem na levou stranu. FA + DC – OI = M + QM
ČR:
- výrazný nárůst čistých fin. aktiv, jednak příliv zahr. kapitálu, a jednak částečně obtíže při vymáh. někt. zahr. pohledávek. vyvolává inflační tlaky, zmírňováno vydáváním poukázek ČNB.
- převádající formou emise jsou domácí úvěry (hlavně úvěry podnikům).
- enormní nárůst úvěrů v zahr. měnách vypovídá o rostoucí roli naší ekonomiky jako věřitele vůči zahr.
- podíl hotov. oběživa na M1 se pohybuje na 20-33 %, podíl na M2 (pasiva) = cca 10 %.
- vývoj: zač. roku 1993 suma 600 mld. Kč, konec r. 99: 1400 mld. Kč, dnes asi 2300 mld. Kč. podíl hotov na M1, M2 24%, 14 %.
FA + DC = M + QM + OI
Měnový přehled – přehled o všech „druzích peněz“ a způsobech jejich emise. Metodika těchto přehledů byla sjednocena na mezi. úrovni v rámci členských zemí MMF. Povinnost sestavovat. Souhrnná bilance všech bank dané země, které emitují peníze.
Na levé straně jsou aktiva – způsoby emise, na pravé straně pasiva – druhy peněz v oběhu.
FA = zahraniční aktiva = rozdíl celk. zahr. aktiv – celk. zahr. pasiv. (jde hlavně o deviz. rezervy)
DC = rozsah poskytnutých úvěrů uvnitř ekonomiky – členěny podle skupin dlužníků – vůči státu, soukr. ssektoru, ostatním fin. instit. Vůči státu = čisté úvěry vládě + pohl. vůči samosprávě
Soukromému sektoru: podnikatelský sektor + spotřební úvěry
Dále jsou v dom. úvěrech úvěry ostat. fin. institucím, úvěry v zahr. měně.
Druhy peněz v oběhu (levá strana):
Peníze = M = je reprez. M1, člení se na oběživo a vklady na pořádání u bank. instit.
Oběživo se dále člení na – domác., podnik. sektor, neobsahuje hot. rez. bank. Vklady členěny na obyvatelstvo, podniky + pojišťovny.
Kvazi peníze – QM – rozdíly mezi zeměmi – jsou zde termín. vklady a vklady zahr měně, dále např. obligace a instrumenty peněž. trhu. Termín. vkl. se dělí opět na domác, podniky, pojišťovny. V zahr. měnách na domác., podniky.
Ostatní položky – OI – např. vlastní kapitál a rezervy bank, položka chyby a opomenutí v plat. bilanci. V ČR jsou převedeny s mínusem na levou stranu. FA + DC – OI = M + QM
ČR:
- výrazný nárůst čistých fin. aktiv, jednak příliv zahr. kapitálu, a jednak částečně obtíže při vymáh. někt. zahr. pohledávek. vyvolává inflační tlaky, zmírňováno vydáváním poukázek ČNB.
- převádající formou emise jsou domácí úvěry (hlavně úvěry podnikům).
- enormní nárůst úvěrů v zahr. měnách vypovídá o rostoucí roli naší ekonomiky jako věřitele vůči zahr.
- podíl hotov. oběživa na M1 se pohybuje na 20-33 %, podíl na M2 (pasiva) = cca 10 %.
- vývoj: zač. roku 1993 suma 600 mld. Kč, konec r. 99: 1400 mld. Kč, dnes asi 2300 mld. Kč. podíl hotov na M1, M2 24%, 14 %.
Poptávka po penězích a úloha peněz v hospodářské politice v pojetí neoklasiků...
7. Poptávka po penězích a úloha peněz v hospodářské politice v pojetí neoklasiků, monetaristů a keynesiánců. Stabilita parametrů poptávky po penězích. Užitková teorie peněz. (KODERA, 401 PEB)
Teoreticky: ekonomickými subjekty požadovaná velikost peněžní zásoby v dané ekonomice.
Empiricky: existují mechanismy vyrovnávající peněžní zásobu s poptávanou. Je možné ztotožnit. Jde jen o to, zvolit vhodný agregát, kterým by bylo možné pen. popt. vyjádřit.
Neoklasické – založ. na MIE teorii, maximalizace užitkové funkce. Marshal a Fisher. Později Friedman rozvinutí (monetaristická).
Keynesiánské – motivy popt. po pen. – transakční, opatrnostní, spekulativní. Moderní. Key. přístupy optimaliz. úlohy. Minimalizace nákladové funkce – Baumol-Tobinův model.
Fisherova teorie:
Ms . V = P. T (fisherova rovnice). Platí Ms = Md
Takže Md = P . T / V
V – transakční rychlost oběhu. změny v souvisl. s technologic. institucionál. změnamy v pl. styku, relat. stabilní. Veličina T (počet transakcí v ekonomice) obtížně měřitelná.
Ms je exogenní (vnější, nezávislou) proměnnou.
zvýš. nabídky peněz neovlivní richost oběhu peněz
zvýš. nab peněz neovl. ani T, ta je dána podmínkami v reál. sektoru ekonomiky
Ovlivňuje (a to proporcionálně) cenovou hladinu.
Cambridgeská teorie (Marshall + následovníci):
Md = k . P . Y (k je Cambridgeská konstanta). Poměr požadované peněžní zásoby k důchodu je podle Marshalla konstantní. Y je reálný důchod.
Peněžní nabídka se přizpůsobí působením tržního mechanismu. Tzv. přímý mechanismus:
Pokles MD pod MS. Pak bude snaha po redukci nadbyteč. množ. peněz a zvýší se spotřební výdaje. To povede ke zvýš. cen toho zboží. Růst cen (P) povede v rovnici k růstu popt. po penězích. nakonec vyrovnání MD = MS. (uplatň. v teoriích Marshalla i Fishera).
Friedmanova teorie:
Peníze jsou druh aktiva. Další aktiva: akcie, dluhopisy, reál. aktiva (jako nemovitosti, auta..). Člověk optimalizuje svou užitkovou funci. Hlavní činitele popt. po penězích: bohatství (též permanentní důchod. Nekoneč. řada důchodů W = Y / (1+IR) + Y / (1+IR)2 ...
Bohatství je rozděl. na lidský kapitál (oceněný jako řada prac. důchodů, lze do něj investovat a inv. se zhodnotí) a fyzický kapitál (reál. či fin. aktiva) a jejich důchody. Fyzický kapitál je mnohem likvidnější než lidský. Bohatství pozitivně ovlivňuje výši poptávky po penězích. Poměr lidského a fyz. kapit. – pokud větší poměr. lidsk. – menší likvidita – větší popt. po penězích protože potřebuji zlepšit likviditu. Očekávané výnosy z ost. fin. akiv. Čím vyšší, tím nižší je popt. po penězích. Očekávaná míra inflace, vyš. oč. infl.znevýhodňuje držbu peněz a dluhopisů. Reálná aktiva a akcie nejsou zasažena – klesá popt. po penězích a dluhopisech, roste po akciích a reál. akt. Cenová hladina – působí na popt. po penězích pozitivně – při vyš. cen. hl. je potřeba více peněz na transakce. Popt. po penězích je homogen. 1. stupně ve W a P.
Citlivost Md na výnosnosti alter. malá, spíše změny akcií za dluhop. mezi sebou, vynechá. I citlivost na infl. malá. Poměr lid. a fyz. bohat. malý, zanedbatelný.
Tedy poptávka je (stejně jako Fisher, Marshal) především transakční, závisí na bohatství. Nomin. závisí na cen. hladině, reálná jen na tom bohatství.
Teoreticky: ekonomickými subjekty požadovaná velikost peněžní zásoby v dané ekonomice.
Empiricky: existují mechanismy vyrovnávající peněžní zásobu s poptávanou. Je možné ztotožnit. Jde jen o to, zvolit vhodný agregát, kterým by bylo možné pen. popt. vyjádřit.
Neoklasické – založ. na MIE teorii, maximalizace užitkové funkce. Marshal a Fisher. Později Friedman rozvinutí (monetaristická).
Keynesiánské – motivy popt. po pen. – transakční, opatrnostní, spekulativní. Moderní. Key. přístupy optimaliz. úlohy. Minimalizace nákladové funkce – Baumol-Tobinův model.
Fisherova teorie:
Ms . V = P. T (fisherova rovnice). Platí Ms = Md
Takže Md = P . T / V
V – transakční rychlost oběhu. změny v souvisl. s technologic. institucionál. změnamy v pl. styku, relat. stabilní. Veličina T (počet transakcí v ekonomice) obtížně měřitelná.
Ms je exogenní (vnější, nezávislou) proměnnou.
zvýš. nabídky peněz neovlivní richost oběhu peněz
zvýš. nab peněz neovl. ani T, ta je dána podmínkami v reál. sektoru ekonomiky
Ovlivňuje (a to proporcionálně) cenovou hladinu.
Cambridgeská teorie (Marshall + následovníci):
Md = k . P . Y (k je Cambridgeská konstanta). Poměr požadované peněžní zásoby k důchodu je podle Marshalla konstantní. Y je reálný důchod.
Peněžní nabídka se přizpůsobí působením tržního mechanismu. Tzv. přímý mechanismus:
Pokles MD pod MS. Pak bude snaha po redukci nadbyteč. množ. peněz a zvýší se spotřební výdaje. To povede ke zvýš. cen toho zboží. Růst cen (P) povede v rovnici k růstu popt. po penězích. nakonec vyrovnání MD = MS. (uplatň. v teoriích Marshalla i Fishera).
Friedmanova teorie:
Peníze jsou druh aktiva. Další aktiva: akcie, dluhopisy, reál. aktiva (jako nemovitosti, auta..). Člověk optimalizuje svou užitkovou funci. Hlavní činitele popt. po penězích: bohatství (též permanentní důchod. Nekoneč. řada důchodů W = Y / (1+IR) + Y / (1+IR)2 ...
Bohatství je rozděl. na lidský kapitál (oceněný jako řada prac. důchodů, lze do něj investovat a inv. se zhodnotí) a fyzický kapitál (reál. či fin. aktiva) a jejich důchody. Fyzický kapitál je mnohem likvidnější než lidský. Bohatství pozitivně ovlivňuje výši poptávky po penězích. Poměr lidského a fyz. kapit. – pokud větší poměr. lidsk. – menší likvidita – větší popt. po penězích protože potřebuji zlepšit likviditu. Očekávané výnosy z ost. fin. akiv. Čím vyšší, tím nižší je popt. po penězích. Očekávaná míra inflace, vyš. oč. infl.znevýhodňuje držbu peněz a dluhopisů. Reálná aktiva a akcie nejsou zasažena – klesá popt. po penězích a dluhopisech, roste po akciích a reál. akt. Cenová hladina – působí na popt. po penězích pozitivně – při vyš. cen. hl. je potřeba více peněz na transakce. Popt. po penězích je homogen. 1. stupně ve W a P.
Citlivost Md na výnosnosti alter. malá, spíše změny akcií za dluhop. mezi sebou, vynechá. I citlivost na infl. malá. Poměr lid. a fyz. bohat. malý, zanedbatelný.
Tedy poptávka je (stejně jako Fisher, Marshal) především transakční, závisí na bohatství. Nomin. závisí na cen. hladině, reálná jen na tom bohatství.
Keynesiánské
Keynesiánské:
Keynes:
peníze jsou druh bohatství – likvidní, žádné riziko, nenesou žádný výnos. Žádný výnos: vyhýbat se držbě peněz, ale: Likvidita: držet peníze.
Motiv držby: důchodový (tranakční): subjekty potřebují peníze na transakce, během doby od poslední výplaty, normální výdaje které potřebují platit.
Motiv opatrnosti – nepředvídatelné výdaje – mít určitou rezervu. Závisí také na vel. důchodu.
Motiv spekulace – peníze vs. dluhopisy. Normální úroková míra (každý člověk si řekne indiv. co by čekal). Pokud je skutečná úr.míra dluhopisů pod normální, subjekt očekává že bude sazba růst. Subjekt v tom případě prodá dluhopisy (protože růst úr.míry dle vzorců snižuje cenu dluhopisů, a oni by při pokračování v držbě dluhopisů prodělali). Spekulativně drží peníze protože je to výhodnější. Naopak pokud jsou úr. sazby příliš vysoké (subj. očekává budoucí pokles), subjekt bude držet dluhopisy nebo je nakupovat a snižovat držbu peněz pro spekulativní účely.
Moderní keynesián:
Baumol-Tobin: transakční popt. po pen. (závis. též na úr. míře!)
Tobinův model (spekul. popt. po pen, speciál. teorií portfolia)
W = M + B (bohatství je drženo v penězích, v dluhopisech). Peníze jsou bezrizikové aktivum.
Stabilita parametrů popt. po penězích:
- stabilita důchodové rychlosti ( v keynesián. procyklická, důchodová rychl. peněz je rostoucí funkcí úrokové míry). Popt. po pen. je rostoucí v nominálním Y, klesající v úr.míře r. Úroková míra v expanzi roste. Rychlost peněz také v expanzi roste. Růst peněžních výdajů to ještě urychlí.
Keynes:
peníze jsou druh bohatství – likvidní, žádné riziko, nenesou žádný výnos. Žádný výnos: vyhýbat se držbě peněz, ale: Likvidita: držet peníze.
Motiv držby: důchodový (tranakční): subjekty potřebují peníze na transakce, během doby od poslední výplaty, normální výdaje které potřebují platit.
Motiv opatrnosti – nepředvídatelné výdaje – mít určitou rezervu. Závisí také na vel. důchodu.
Motiv spekulace – peníze vs. dluhopisy. Normální úroková míra (každý člověk si řekne indiv. co by čekal). Pokud je skutečná úr.míra dluhopisů pod normální, subjekt očekává že bude sazba růst. Subjekt v tom případě prodá dluhopisy (protože růst úr.míry dle vzorců snižuje cenu dluhopisů, a oni by při pokračování v držbě dluhopisů prodělali). Spekulativně drží peníze protože je to výhodnější. Naopak pokud jsou úr. sazby příliš vysoké (subj. očekává budoucí pokles), subjekt bude držet dluhopisy nebo je nakupovat a snižovat držbu peněz pro spekulativní účely.
Moderní keynesián:
Baumol-Tobin: transakční popt. po pen. (závis. též na úr. míře!)
Tobinův model (spekul. popt. po pen, speciál. teorií portfolia)
W = M + B (bohatství je drženo v penězích, v dluhopisech). Peníze jsou bezrizikové aktivum.
Stabilita parametrů popt. po penězích:
- stabilita důchodové rychlosti ( v keynesián. procyklická, důchodová rychl. peněz je rostoucí funkcí úrokové míry). Popt. po pen. je rostoucí v nominálním Y, klesající v úr.míře r. Úroková míra v expanzi roste. Rychlost peněz také v expanzi roste. Růst peněžních výdajů to ještě urychlí.
Cílování inflace
Cílování inflace:
Počátky – Nový Zéland 1989. Na konci r. 1999 12 zemí vč. ČR. Mechanismus:
změna operativní úr. sazby je funkcí inflačního cíle v konkrétním roce mínus infl. prognóza
Inflační prognóza je funkcí relativní změny peněžní zásoby jako indikátoru inflace a dalších stanovených indikátorů inflace.
ČNB sledování čisté inflace: vylouč. regulovaných položek z cenových indexů CPI. (již neočiš. o sezónní vlivy a nepř. daně).
Stanovení cíle může být bodové 3 %, nebo pásmové 1 – 3 %. Ještě také 2 % +-1 %. Víceindikátorový základ prognóz inface, též pomocí pen. zásoby. Operativní řízení – prognózy jsou srovnávány s cílovou inflací. Pokud je prognóza nad cílem, CB by měla zvyšovat operativní úrokovou sazbu (v našem příp. 14D reposazbu). důležitá je tedy znalost funkčního vztahu mezi změnami operativní úrokové sazby a změnami inflace.
x Monetar: vlastně 2 cíle – pen. zásoba a inflace, alespoň jeden z nich není obvykle splněn. Přesnější odhad inflace když máme víc indikátroů. Při cílování inflace by CB měla mít možnost lépe ovlivňovat infl. očekávání trž. subj.
Kanály kde růst úr. sazby má tendenci sniž. bud. inflaci:
a) příliv krátk. kapit- apreciace – sníž. infl.
b) pokles růstu pen. zásoby – zpomal. spotřeby – sníž. infl.
c) pokles popt. po úvěrdch – pokles agr. popt – sníž. infl.
d) vyšší úvěrové omez. firem – tvdší mzd. polit. firem – sníž. infl.
e) pokles cen akcií – pokles bohat domác – zpomal. spotřeby – sníž. infl.
f) vyšší dluhové zatíž. domác. v dlužnic. postavení – zpomal. spotř. – sníž. infl.
g) pokles infl. oček subjektů – sníž. inflace.
Proti tomu: zvýš. úr. nákladů firem, důst důch. věřitelů, pokles investic a sníž AS, ztráta mezin. konkurenceschopn. a depreciace dom měny, zvýšení deficitu stát. rozp spoj s pozdější monetizací státního dluhu.
Determinanty účinnosti měn. politiky:
- existence zpoždění, ochota subjektů dělat co CB chce, správnost modelů
- neexistence oslabujících vlivů, např. koordinace s fisk. politikou
- volné ruce CB: nikdo nezasahuje, nezávislost; důvěryhodnost v očích veřejnosti (subjekty budou předpokládat že se stane to, co předpovídá nebo chce CB).
Typy politik:
1) restriktivní měnová politika (sníž. tempa růstu měn.zás. či úvěr. veličin) –např. v boji proti inflaci, 2) neutrální, 3) expanzivní (např. podpora hosp. růstu či zaměstnanosti).
Problém magického čtyřúhelníku: inflace,nezaměstnanost, růst hdp, plat. bilance.
Počátky – Nový Zéland 1989. Na konci r. 1999 12 zemí vč. ČR. Mechanismus:
změna operativní úr. sazby je funkcí inflačního cíle v konkrétním roce mínus infl. prognóza
Inflační prognóza je funkcí relativní změny peněžní zásoby jako indikátoru inflace a dalších stanovených indikátorů inflace.
ČNB sledování čisté inflace: vylouč. regulovaných položek z cenových indexů CPI. (již neočiš. o sezónní vlivy a nepř. daně).
Stanovení cíle může být bodové 3 %, nebo pásmové 1 – 3 %. Ještě také 2 % +-1 %. Víceindikátorový základ prognóz inface, též pomocí pen. zásoby. Operativní řízení – prognózy jsou srovnávány s cílovou inflací. Pokud je prognóza nad cílem, CB by měla zvyšovat operativní úrokovou sazbu (v našem příp. 14D reposazbu). důležitá je tedy znalost funkčního vztahu mezi změnami operativní úrokové sazby a změnami inflace.
x Monetar: vlastně 2 cíle – pen. zásoba a inflace, alespoň jeden z nich není obvykle splněn. Přesnější odhad inflace když máme víc indikátroů. Při cílování inflace by CB měla mít možnost lépe ovlivňovat infl. očekávání trž. subj.
Kanály kde růst úr. sazby má tendenci sniž. bud. inflaci:
a) příliv krátk. kapit- apreciace – sníž. infl.
b) pokles růstu pen. zásoby – zpomal. spotřeby – sníž. infl.
c) pokles popt. po úvěrdch – pokles agr. popt – sníž. infl.
d) vyšší úvěrové omez. firem – tvdší mzd. polit. firem – sníž. infl.
e) pokles cen akcií – pokles bohat domác – zpomal. spotřeby – sníž. infl.
f) vyšší dluhové zatíž. domác. v dlužnic. postavení – zpomal. spotř. – sníž. infl.
g) pokles infl. oček subjektů – sníž. inflace.
Proti tomu: zvýš. úr. nákladů firem, důst důch. věřitelů, pokles investic a sníž AS, ztráta mezin. konkurenceschopn. a depreciace dom měny, zvýšení deficitu stát. rozp spoj s pozdější monetizací státního dluhu.
Determinanty účinnosti měn. politiky:
- existence zpoždění, ochota subjektů dělat co CB chce, správnost modelů
- neexistence oslabujících vlivů, např. koordinace s fisk. politikou
- volné ruce CB: nikdo nezasahuje, nezávislost; důvěryhodnost v očích veřejnosti (subjekty budou předpokládat že se stane to, co předpovídá nebo chce CB).
Typy politik:
1) restriktivní měnová politika (sníž. tempa růstu měn.zás. či úvěr. veličin) –např. v boji proti inflaci, 2) neutrální, 3) expanzivní (např. podpora hosp. růstu či zaměstnanosti).
Problém magického čtyřúhelníku: inflace,nezaměstnanost, růst hdp, plat. bilance.
Transmisní mechanismy měnové politiky
6. Transmisní mechanismy měnové politiky, cílování inflace. Hlavní cíle měnové politiky centrální banky a jejich vzájemné vztahy. Základní determinanty účinnosti měnové politiky v tržní ekonomice.
Transmisní mechanismy MP:
Měnový transmisní mechanismus:
nástroje měnové politiky ==> měnová báze nebo její složky ==> měnové agregáty ==> konečné cíle měnové politiky.
Vliv CB na měnovou bázi:
viz dříve: nákupy CP od bank, nákupy zahr. měn od bank, úvěry bankám apod.
Vazby mezi měn. bází a měn. agregáty – multiplikace běžných vkladů. Stabilita peněžního multiplikátoru – vliv inflace, hosp. cyklu apod, dobrovolné rezervy bank. Míra vlivu centr. banky na vývoj měn. agregátu (a kterého). Vazba mezi vývojem měn. agre. a vývojem koneč. cíle. Koneč. cíle (CEB str. 97).:
- vnitřní stabilita (stabilizace cen. hladiny), resp. boj. proti inflaci, se vyskytuje všude.
- další cíle:
o podpora hosp. růstu
o podpora zaměstnanosti
o rovnovážnost běž. účtu plat. bilance
o stabilita měnového kursu domácí měny (vnější stabilita měny)
o stabilitace úrokových sazeb
o stabilita finančních trhů
jejich vztahy, mohou být ve vzájemném rozporu, počet nástrojů by měl odpovídat počtu sledovaných cílů.
Transmisní mechanismy MP:
Měnový transmisní mechanismus:
nástroje měnové politiky ==> měnová báze nebo její složky ==> měnové agregáty ==> konečné cíle měnové politiky.
Vliv CB na měnovou bázi:
viz dříve: nákupy CP od bank, nákupy zahr. měn od bank, úvěry bankám apod.
Vazby mezi měn. bází a měn. agregáty – multiplikace běžných vkladů. Stabilita peněžního multiplikátoru – vliv inflace, hosp. cyklu apod, dobrovolné rezervy bank. Míra vlivu centr. banky na vývoj měn. agregátu (a kterého). Vazba mezi vývojem měn. agre. a vývojem koneč. cíle. Koneč. cíle (CEB str. 97).:
- vnitřní stabilita (stabilizace cen. hladiny), resp. boj. proti inflaci, se vyskytuje všude.
- další cíle:
o podpora hosp. růstu
o podpora zaměstnanosti
o rovnovážnost běž. účtu plat. bilance
o stabilita měnového kursu domácí měny (vnější stabilita měny)
o stabilitace úrokových sazeb
o stabilita finančních trhů
jejich vztahy, mohou být ve vzájemném rozporu, počet nástrojů by měl odpovídat počtu sledovaných cílů.
Úvěrový transmisní mechanismus
Úvěrový transmisní mechanismus (219 CEB)
zívisí na schopnosti centrál. banky ovlivnit svými nástroji úroveň krátkodobé úr. míry, znalost a relat. stabilita vazeb mezi krátk. úr.mírou a vývojem úvěrových agregátů. Úvěrové agr. a vývoj koneč. cílů.
Nástroje měnové politiky ==> krátkod. úr. míra ==> úvěrové agregáty ==> konečné cíle MP.
ad nástroje ovlivňující úr. míru:
operace s CP –nákup – pokles sazeb
úrok. sazby centr. banky – zvýšení – růst sazeb
operace se zahr. měnami (spekul.kap.) – nákup – pokles sazeb
povinné min. rezervy – zvýšení – růst sazeb
limity úvěrů bank – zavedení – růst úr.míry
limity úroků bank z vkladů (horní) – zavedení - pokles
Úvěrové agreg. (zprostř. kritéria)
- celkový stav úvěrů v dom. měně v ekonomice (např. bez spotř. úv.,bez úv.státu)
- celkový stav bank. úvěrů (např. podnikatelskému sektoru)
- střednědobá úr. míra (z úvěrů), dlouhod. úr. míra z úv.
- potenc. zdroje úvěrů – tj. dobrovolné rezervy bank.
chování úr. sazeb – výnosové křivky.. teorie prefer. umístění, oddělených trhů, pref. likvid.
Např. měnové nástroje ==> krát. úr. míra ==> celk. stav úv. v eko v dom měně ==> nominální HDP.
Kursový transmisní mechanismus (241 CEB):
Nástroje MP ==> měnový kurs domácí měny ==> konečné cíle měn. polit.
závisí na schopnosti centr. banky ovlivnit svými nástroji vývoj měn. kursu, zalost a relativní stabilita vazeb mezi vývojem měnového kursu a vývojem cenové hladiny.
vč. psychologie – nemusí dělat intervence, ale jen slovně naznačit.. trh se zachová, pokud věří, tak jak CB chce..
Mezi konečnými cíly se objevuje pouze vývoj cenové hladiny.
buď ústřední kurs (administr. stanovený), nebo tržní.
Systémy měn. kursů: pružné – limitované, nelimitované (řízený floating, volný floating, s přiroz. limity, s uměl. lim). Nepružné – korigované, diferencov. – rozpočtovými nástroji..
O kursovém transmis. mech. MP lze uvažovat jen v případě fixního měn. kurzu. Na druhou stranu platí, že fix. měn. kurs nemusí být spojen pouze s tímto mechanismem. O kursech stejně nakonec rozhodují trhy (květen 1997 ČR).
zívisí na schopnosti centrál. banky ovlivnit svými nástroji úroveň krátkodobé úr. míry, znalost a relat. stabilita vazeb mezi krátk. úr.mírou a vývojem úvěrových agregátů. Úvěrové agr. a vývoj koneč. cílů.
Nástroje měnové politiky ==> krátkod. úr. míra ==> úvěrové agregáty ==> konečné cíle MP.
ad nástroje ovlivňující úr. míru:
operace s CP –nákup – pokles sazeb
úrok. sazby centr. banky – zvýšení – růst sazeb
operace se zahr. měnami (spekul.kap.) – nákup – pokles sazeb
povinné min. rezervy – zvýšení – růst sazeb
limity úvěrů bank – zavedení – růst úr.míry
limity úroků bank z vkladů (horní) – zavedení - pokles
Úvěrové agreg. (zprostř. kritéria)
- celkový stav úvěrů v dom. měně v ekonomice (např. bez spotř. úv.,bez úv.státu)
- celkový stav bank. úvěrů (např. podnikatelskému sektoru)
- střednědobá úr. míra (z úvěrů), dlouhod. úr. míra z úv.
- potenc. zdroje úvěrů – tj. dobrovolné rezervy bank.
chování úr. sazeb – výnosové křivky.. teorie prefer. umístění, oddělených trhů, pref. likvid.
Např. měnové nástroje ==> krát. úr. míra ==> celk. stav úv. v eko v dom měně ==> nominální HDP.
Kursový transmisní mechanismus (241 CEB):
Nástroje MP ==> měnový kurs domácí měny ==> konečné cíle měn. polit.
závisí na schopnosti centr. banky ovlivnit svými nástroji vývoj měn. kursu, zalost a relativní stabilita vazeb mezi vývojem měnového kursu a vývojem cenové hladiny.
vč. psychologie – nemusí dělat intervence, ale jen slovně naznačit.. trh se zachová, pokud věří, tak jak CB chce..
Mezi konečnými cíly se objevuje pouze vývoj cenové hladiny.
buď ústřední kurs (administr. stanovený), nebo tržní.
Systémy měn. kursů: pružné – limitované, nelimitované (řízený floating, volný floating, s přiroz. limity, s uměl. lim). Nepružné – korigované, diferencov. – rozpočtovými nástroji..
O kursovém transmis. mech. MP lze uvažovat jen v případě fixního měn. kurzu. Na druhou stranu platí, že fix. měn. kurs nemusí být spojen pouze s tímto mechanismem. O kursech stejně nakonec rozhodují trhy (květen 1997 ČR).
Charakteristika nástrojů měnové politiky
5. Charakteristika nástrojů měnové politiky a jejich využití při regulaci měnové báze, krátkodobé úrokové míry a měnového kursu.
(336 PEB), (276 CEB)
Transmisní mechanismy: nástroje MP ==> operativní krit. ==> zprostředk. krit ==>kon.cíle
Nástroje - klasifikace:
Četnost využívání – permanentní, výjimečně používané
Rychlost použití – operativní, neoperativní
Cíl použití – regul. operativního kritéria, regul. zprostředkujícího kritéria, zaměř. na podporu stability bank
Dopad na bank. systém – nepřímé (tržní, neadresné), přímé (netržní, adresné, administrativní)
Operace na volném trhu – jde o nákupy nebo prodeje cen. pap. centrál. bankou ve vzt. k obchodním a dalším bankám v dom. měně s hlavním cílem regulace měnové báze nebo krátkodobé úrokové míry.
Char: permanentní, operativní, zaměřené na regulaci operativního kritéria, nepřímé. Patří mezi nejúčinnější při regul. měn. báze a úr. míry.
Vlivy: nákup centrální bankou vede k růstu měnové báze, prodej centr. bankou vede k poklesu měn. báze (mění se složka rezervy bank). CB může stanovit objem obchodovaných CP a nikoli cenu – má měnovou bázi pod kontrolou. Záleží také na ochotě ost. bank tyto operace využít.
Nákupy cen. papírů centr. bankou, povedou k růstu cen těchto CP, resp. poklesu krátk. úr. míry. Platí pokud CB nestanoví cenu (úrok) pevně.
Zvýšení měnové báze (nákupem stát. CP apod.) může vést k tlakům na znehodnocení domácí měny (více dom. měny v ekonomice). Ale plete se do toho i vliv krátk. úr.měr.
Přímé OVT – normálně prodej/nákup CP. (pokles/růst MB)
REPO OVT – prodej a pozd. nákup CP (dočasný pokles měn. báze), nebo opačná operace.
Switch OVT – mění likviditu bank, ale nevyvolává změnu MB, jde o výměnu CP s kratší dobou splatnosti za s delší dobou spl. nebo naopak.
(336 PEB), (276 CEB)
Transmisní mechanismy: nástroje MP ==> operativní krit. ==> zprostředk. krit ==>kon.cíle
Nástroje - klasifikace:
Četnost využívání – permanentní, výjimečně používané
Rychlost použití – operativní, neoperativní
Cíl použití – regul. operativního kritéria, regul. zprostředkujícího kritéria, zaměř. na podporu stability bank
Dopad na bank. systém – nepřímé (tržní, neadresné), přímé (netržní, adresné, administrativní)
Operace na volném trhu – jde o nákupy nebo prodeje cen. pap. centrál. bankou ve vzt. k obchodním a dalším bankám v dom. měně s hlavním cílem regulace měnové báze nebo krátkodobé úrokové míry.
Char: permanentní, operativní, zaměřené na regulaci operativního kritéria, nepřímé. Patří mezi nejúčinnější při regul. měn. báze a úr. míry.
Vlivy: nákup centrální bankou vede k růstu měnové báze, prodej centr. bankou vede k poklesu měn. báze (mění se složka rezervy bank). CB může stanovit objem obchodovaných CP a nikoli cenu – má měnovou bázi pod kontrolou. Záleží také na ochotě ost. bank tyto operace využít.
Nákupy cen. papírů centr. bankou, povedou k růstu cen těchto CP, resp. poklesu krátk. úr. míry. Platí pokud CB nestanoví cenu (úrok) pevně.
Zvýšení měnové báze (nákupem stát. CP apod.) může vést k tlakům na znehodnocení domácí měny (více dom. měny v ekonomice). Ale plete se do toho i vliv krátk. úr.měr.
Přímé OVT – normálně prodej/nákup CP. (pokles/růst MB)
REPO OVT – prodej a pozd. nákup CP (dočasný pokles měn. báze), nebo opačná operace.
Switch OVT – mění likviditu bank, ale nevyvolává změnu MB, jde o výměnu CP s kratší dobou splatnosti za s delší dobou spl. nebo naopak.
Diskontní nástroje MP
Diskontní nástroje MP:
Úrokové sazby a další podmínky úvěrů poskytovaných centrální bankou obchodním a dalším domácím bankám v domácí měně, stanovené za účelem regulace operativních kritérií v měnovém a úvěrovém transmisním mechanismu. Permanentní, neoperativní, zaměřené na regulaci operativ. kritéria, nepřímé.
Diskontní úvěry, Reeskontní úvěry, Lombardní úvěry.
Jiné účely úvěrů- např. nouzové úvěry, úvěry na PMR apod. nejsou zaměř. na ovliv. MB, úr. měr apod. – nejsou tedy řazeny mezi disk. nástroje. Přímé nebo pomocí tendrů a aukcí.
Kursové intervence:
Cílem není ani změna MB, ani krátk . úr. míry, i když je lze tímto ovlivnit, ale změna měn. kurzu dom. měny.
Ovlivňování vztahu mezi nabídkou a poptávkou na devizových trzích, s cílem ovlivňovat vývoj měnového kursu domácí měny.
Základní char.: permanentní, operativní, zaměřené na regulaci kritéria v kursovém transmis. mech. (nebo konečného cíle), nepřímé.
Jsou prováděný buď přímo – nákupem či prodejem zahr. měn za domácí měnu. Nepřímo – např. změnou disk. sazby či jiných sazeb, ovlivňuje příliv krátk. kapitálu zahr. investorů kvůli zhodnocení. Nákup zahr. měny centr. bankou zhodnocuje zahr. měnu/znehodnocuje dom. měnu. V případě nepř. interv. – snižování sazeb – žádná změna měn. báze, působí na pokles krát. úr. míry. Pokud je přímá kurs. interv. prováděna s kom. bankami, dochází tím k zvyšování měnové báze (do oběhu se dostávají peníze které CB zaplatila za tu zahr. měnu). Konverze – trvalý vliv. Swapová (s budoucím zpětným odkupem/prodejem) – dočasný vliv. Když se vezme dynamicky (Mandel), působí intervence jen po dobu kdy probíhají, když CB přestane, trh se ustálí na té úrovni na které chce.
Povinné minimální rezervy:
Stanovení pravidel pro pohledávky, které musejí obchodní a další banky vytvářet u centrální banky, s hlavním cílem ovlivňovat peněž. multiplikátory.
Zákl. char: permanentní, neoperativní, zaměřené na regulaci vztahu mezi operativním
– jejich význam klesá – jednak se dlouhod. nemění (ČR od r. 1999), jednak jsou obecně na velmi nízké úrovni (2%). A jednak málokde se použ. ještě měnové cílení (ČR: do r. 1997). Povinné rezervy se zvýší, dobrovol. se třeba sníží, celkové se nezmění, multiplikátor žádná změna. Je tedy otázkou, zda bude tento nástroj vždy účinný, pokud mají banky (jako v případě ČR) vysoké dobrovolné rezervy.
Vliv na stát. rozpočet – předpoklad že jsou neúročeny. Ztráta pro banky. Centr. banka z toho má výnosy. Státní rozpočet.
Úrokové sazby a další podmínky úvěrů poskytovaných centrální bankou obchodním a dalším domácím bankám v domácí měně, stanovené za účelem regulace operativních kritérií v měnovém a úvěrovém transmisním mechanismu. Permanentní, neoperativní, zaměřené na regulaci operativ. kritéria, nepřímé.
Diskontní úvěry, Reeskontní úvěry, Lombardní úvěry.
Jiné účely úvěrů- např. nouzové úvěry, úvěry na PMR apod. nejsou zaměř. na ovliv. MB, úr. měr apod. – nejsou tedy řazeny mezi disk. nástroje. Přímé nebo pomocí tendrů a aukcí.
Kursové intervence:
Cílem není ani změna MB, ani krátk . úr. míry, i když je lze tímto ovlivnit, ale změna měn. kurzu dom. měny.
Ovlivňování vztahu mezi nabídkou a poptávkou na devizových trzích, s cílem ovlivňovat vývoj měnového kursu domácí měny.
Základní char.: permanentní, operativní, zaměřené na regulaci kritéria v kursovém transmis. mech. (nebo konečného cíle), nepřímé.
Jsou prováděný buď přímo – nákupem či prodejem zahr. měn za domácí měnu. Nepřímo – např. změnou disk. sazby či jiných sazeb, ovlivňuje příliv krátk. kapitálu zahr. investorů kvůli zhodnocení. Nákup zahr. měny centr. bankou zhodnocuje zahr. měnu/znehodnocuje dom. měnu. V případě nepř. interv. – snižování sazeb – žádná změna měn. báze, působí na pokles krát. úr. míry. Pokud je přímá kurs. interv. prováděna s kom. bankami, dochází tím k zvyšování měnové báze (do oběhu se dostávají peníze které CB zaplatila za tu zahr. měnu). Konverze – trvalý vliv. Swapová (s budoucím zpětným odkupem/prodejem) – dočasný vliv. Když se vezme dynamicky (Mandel), působí intervence jen po dobu kdy probíhají, když CB přestane, trh se ustálí na té úrovni na které chce.
Povinné minimální rezervy:
Stanovení pravidel pro pohledávky, které musejí obchodní a další banky vytvářet u centrální banky, s hlavním cílem ovlivňovat peněž. multiplikátory.
Zákl. char: permanentní, neoperativní, zaměřené na regulaci vztahu mezi operativním
– jejich význam klesá – jednak se dlouhod. nemění (ČR od r. 1999), jednak jsou obecně na velmi nízké úrovni (2%). A jednak málokde se použ. ještě měnové cílení (ČR: do r. 1997). Povinné rezervy se zvýší, dobrovol. se třeba sníží, celkové se nezmění, multiplikátor žádná změna. Je tedy otázkou, zda bude tento nástroj vždy účinný, pokud mají banky (jako v případě ČR) vysoké dobrovolné rezervy.
Vliv na stát. rozpočet – předpoklad že jsou neúročeny. Ztráta pro banky. Centr. banka z toho má výnosy. Státní rozpočet.
Řízení peněžní nabídky
Řízení peněžní nabídky
(463 Monetaristický peněžní transmisní mechanismus) – založeno na rovnici směny v důchodovém tvaru M+Vy = P + Y (relativ. přírůstky). Závislost změny peněžní zásoby na změnách měn. báze a multiplikátoru. B + m = M
B + m + Vy = P + Y (po propojení).
Ideální fungování: centrální banka je schopna plně kontrolovat MB (to ve skuteč. není), peněž. multiplikátor je v čase stabilní, důchodová rychlost oběhu peněz je v čase stabilní (nebo jsou předvídatelné). Při splnění těchto předpokladů může centr. banka absolutně kontrolovat agreg. poptávku. Zbývá tedy pouze vyřešit problém, jak velké mají být roční přístrůstky měn. báze, aby byl zajištěn optimální hosp. růst a zároveň nedocházelo k inflačním nebo deflačním tlakům. Řízení: CB zvýší B (tj. MB) operacemi na vol.trhu na propočtenou úroveň. Peněžní zásoba se ustanoví na základě tržních procesů (vč. náhodných šoků), vyjde též úroková míra. Exogenní veličiny jsou P, Y, B.
Řídit nabídku peněz lze taképomocí úrokové míry: CB stanoví cílovou pen. zásobu M, odhadne budoucí P, Y, náhodné složky – vypočítá odpovídající r, tu pak zacílí (snaží se jí dosáhnout pomocí REPO operací na volném trhu). Riziko nedosažení cíle: při řízení pomocí MB hrají roli odchylky v nabídce i popt. po penězích. V řízení pomocí úr. míry hraje roli jen poptávka – záleží na šíři chybových pásem, která z metod nakonec bude mít větší možnou odchylku od cílové M.
(463 Monetaristický peněžní transmisní mechanismus) – založeno na rovnici směny v důchodovém tvaru M+Vy = P + Y (relativ. přírůstky). Závislost změny peněžní zásoby na změnách měn. báze a multiplikátoru. B + m = M
B + m + Vy = P + Y (po propojení).
Ideální fungování: centrální banka je schopna plně kontrolovat MB (to ve skuteč. není), peněž. multiplikátor je v čase stabilní, důchodová rychlost oběhu peněz je v čase stabilní (nebo jsou předvídatelné). Při splnění těchto předpokladů může centr. banka absolutně kontrolovat agreg. poptávku. Zbývá tedy pouze vyřešit problém, jak velké mají být roční přístrůstky měn. báze, aby byl zajištěn optimální hosp. růst a zároveň nedocházelo k inflačním nebo deflačním tlakům. Řízení: CB zvýší B (tj. MB) operacemi na vol.trhu na propočtenou úroveň. Peněžní zásoba se ustanoví na základě tržních procesů (vč. náhodných šoků), vyjde též úroková míra. Exogenní veličiny jsou P, Y, B.
Řídit nabídku peněz lze taképomocí úrokové míry: CB stanoví cílovou pen. zásobu M, odhadne budoucí P, Y, náhodné složky – vypočítá odpovídající r, tu pak zacílí (snaží se jí dosáhnout pomocí REPO operací na volném trhu). Riziko nedosažení cíle: při řízení pomocí MB hrají roli odchylky v nabídce i popt. po penězích. V řízení pomocí úr. míry hraje roli jen poptávka – záleží na šíři chybových pásem, která z metod nakonec bude mít větší možnou odchylku od cílové M.
Mikroekonomický přístup k teorii nabídky peněz
4. Mikroekonomický přístup k teorii nabídky peněz. Teorie banky jako firmy maximalizující zisk. Volně konkurenční banka a monopolní banka. (KODERA, též PEB)
Banka jako ekonomický subjekt, bude nabízet taokvé množství úvěrů a přijímat tolik vkladů, aby maximalizovala zisk.
Uvažujeme bilanci banky, ziskovou funkci, případně nákladovou funkci závislou na vkladech. Banka buď nemůže ovlivnit úr. míry (přebírá z trhu, jsou konstantní), nebo jsou úr.míry závislé na jejím rozhodnutí o výši zapůjčených úvěrů (monopolní banka – Monti-Klein).
Monop. banka:
E = e0 – e1 . rE -poptávka po úvěrech je tím větší, čím < jsou úr. sazby placené z těch úv.
rE = (e0 – E) / e1
D = d0 + d1rD
rD = (D – d0)/ d1
zisk. fce bez prov. nákl. Z = rE . E – rD . D
Z = [(e0 – E) / e1] . E – [(D-d0)/d1] . D
dále dosadíme za E z bilančního vztahu E = (1-ρ).D ...
Z = [(e0 – (1-ρ)D)/e1 . (1-ρ).D – [(D-d0)/d1] .D
výnosy z posk. úv. náklady úroků z přij. vkl.
obě části výpočtu zisku jsou kvadratické v D, pokud zderivujeme, získáme přímky – mezní náklady a mezní výnosy, v jejich průsečíku nalezneme optimální D. Zisk opět spočítáme dosazením do ziskové funkce.
Banka jako ekonomický subjekt, bude nabízet taokvé množství úvěrů a přijímat tolik vkladů, aby maximalizovala zisk.
Uvažujeme bilanci banky, ziskovou funkci, případně nákladovou funkci závislou na vkladech. Banka buď nemůže ovlivnit úr. míry (přebírá z trhu, jsou konstantní), nebo jsou úr.míry závislé na jejím rozhodnutí o výši zapůjčených úvěrů (monopolní banka – Monti-Klein).
Monop. banka:
E = e0 – e1 . rE -poptávka po úvěrech je tím větší, čím < jsou úr. sazby placené z těch úv.
rE = (e0 – E) / e1
D = d0 + d1rD
rD = (D – d0)/ d1
zisk. fce bez prov. nákl. Z = rE . E – rD . D
Z = [(e0 – E) / e1] . E – [(D-d0)/d1] . D
dále dosadíme za E z bilančního vztahu E = (1-ρ).D ...
Z = [(e0 – (1-ρ)D)/e1 . (1-ρ).D – [(D-d0)/d1] .D
výnosy z posk. úv. náklady úroků z přij. vkl.
obě části výpočtu zisku jsou kvadratické v D, pokud zderivujeme, získáme přímky – mezní náklady a mezní výnosy, v jejich průsečíku nalezneme optimální D. Zisk opět spočítáme dosazením do ziskové funkce.
Odvození depozitního a peněžního multiplikátoru
3. Odvození depozitního a peněžního multiplikátoru, determinanty a faktory ovlivňující jejich výši. Faktory nestability peněžního multiplikátoru v České republice v 90. letech 20. století. Řízení peněžní nabídky.
Bilance: pasiva komerč. bank prvotní vklad 100, multipl. vklady 90, 81, ...,
aktiva komerč. bank rezervy 10, 9, 8,1 ...
Geometrická řada S = a1 . 1 / (1-q) = 100 . 1 / 0,1 = 1000
Determinanty a faktory ovlivňující jejich výši (multiplikátorů M1, M2):
* multiplikátor klesá s rostoucí PMR TD, nebo PMR DD, mírou dobrov. rezerv
* multiplikátory klesají s rostoucí kMC (pokud rDD,rTD,rER jsou malá čísla). Multiplikátor M1 klesá s rostoucím kTD.
* parametry rDD, rTD jsou určeny rozhodnutím CB, kMC, kTD, rER jsou závislé na jiných činitelích.
• činitele kMC: zlepš. technologie bezhot. oběhu snižuje podíl potřebné hotovosti (kMC klesá), multipl. roste. Očekávání deprese a horší likvidity vede k zvyšování podílu hotovosti (růst kMC).
• činitelé kTD: zvýš. úr. míra na term. vkl --> zvyš. poměru; očekávaná deprese ==> sníž. poměru (odklon od TD, z dův. nelikvidity, obavy o pád bank).
• činitelé rER: zvýš. tržní úr.míry vede ke sniž. dobr. rezerv --> banky si nechtějí nechat ujít zhodnocení; obavy z deprese vedou banky k větší tvorbě dobr. rez.
• růst tržní úrokové míry způsobí pokles míry dobr. rezerv – měl by být nejsilnější vliv, nekompenzovaný něčím jiným – to způsobí růst multiplikátoru, a to zase růst peněžní nabídky M1 a M2. Tedy peněžní nabídka roste s růstem úr. míry. Některé ekon. teorie, zejména monetaristé, považují závislost za slabou a zanedbatelnou.
Faktory nestability multiplikátoru v 90. letech: (též 468 peb)
kolísání poměru oběživa ku běžným vkladům (tento poměr během 90. let výrazně rostl) – multiplikátor M1 se snižoval. Dalším vlivem upravujícím výši multiplikátoru byly často měněné sazby PMR, ovšem to bylo záměrné, takže se to nepočítá (1996: 11,5, 1997: 9,5, 1998: 7,5, 1999: 5 %, ve stejném roce 2 % banky i stavební spořitelny).
V roce 1998 bylo zavedeno cílování inflace.
Bilance: pasiva komerč. bank prvotní vklad 100, multipl. vklady 90, 81, ...,
aktiva komerč. bank rezervy 10, 9, 8,1 ...
Geometrická řada S = a1 . 1 / (1-q) = 100 . 1 / 0,1 = 1000
Determinanty a faktory ovlivňující jejich výši (multiplikátorů M1, M2):
* multiplikátor klesá s rostoucí PMR TD, nebo PMR DD, mírou dobrov. rezerv
* multiplikátory klesají s rostoucí kMC (pokud rDD,rTD,rER jsou malá čísla). Multiplikátor M1 klesá s rostoucím kTD.
* parametry rDD, rTD jsou určeny rozhodnutím CB, kMC, kTD, rER jsou závislé na jiných činitelích.
• činitele kMC: zlepš. technologie bezhot. oběhu snižuje podíl potřebné hotovosti (kMC klesá), multipl. roste. Očekávání deprese a horší likvidity vede k zvyšování podílu hotovosti (růst kMC).
• činitelé kTD: zvýš. úr. míra na term. vkl --> zvyš. poměru; očekávaná deprese ==> sníž. poměru (odklon od TD, z dův. nelikvidity, obavy o pád bank).
• činitelé rER: zvýš. tržní úr.míry vede ke sniž. dobr. rezerv --> banky si nechtějí nechat ujít zhodnocení; obavy z deprese vedou banky k větší tvorbě dobr. rez.
• růst tržní úrokové míry způsobí pokles míry dobr. rezerv – měl by být nejsilnější vliv, nekompenzovaný něčím jiným – to způsobí růst multiplikátoru, a to zase růst peněžní nabídky M1 a M2. Tedy peněžní nabídka roste s růstem úr. míry. Některé ekon. teorie, zejména monetaristé, považují závislost za slabou a zanedbatelnou.
Faktory nestability multiplikátoru v 90. letech: (též 468 peb)
kolísání poměru oběživa ku běžným vkladům (tento poměr během 90. let výrazně rostl) – multiplikátor M1 se snižoval. Dalším vlivem upravujícím výši multiplikátoru byly často měněné sazby PMR, ovšem to bylo záměrné, takže se to nepočítá (1996: 11,5, 1997: 9,5, 1998: 7,5, 1999: 5 %, ve stejném roce 2 % banky i stavební spořitelny).
V roce 1998 bylo zavedeno cílování inflace.
Aktiva = Pasiva
A = P
V aktivech CB jsou zachyceny hlavní způsoby emise peněz touto institucí.
* Nákup cizích CP od dom. bank v dom. měně ==> růst MB
* Prodej cizích CP dom. bankám v dom měně ==> pokles MB
(nejčastěji krátkodobé státní cenné papíry – dluhopisy nebo pokl. poukázky)
* Poskytnutí úvěru dom. bance v dom měně ==> růst MB
* Splácení úvěru dom. bankou v dom. měně ==> pokles MB
* Nákup devizových rezerv nebo zlata od dom. bank za dom. měnu ==> růst MB
* Prodej dev. rez. nebo zlata dom bankám za dom. měnu ==> pokles MB
(hlavní účel však ovliv. měnového kurzu a ne něco chtít dělat s MB)
* Nákup vlastních CP před lhůtou splatnosti od dom. bank v dom. měně ==> růst MB
* Prodej vlast. CP před lhůtou splatnosti dom. bankám v dom. měně ==> pokles MB
(další operace: konverze rezerv bank do hotovostních prostř. – změny MB se vyruší)
* Růst vkladů státu nebo dom. nebank. subj. v dom. měně ==> pokles MB (rez.b. - )
* Pokles vkladů státu nebo dom. nebank. subj. v dom. měně ==> růst MB (rez.b. +)
(šlo o převod z kom. bank. do centr. banky, resp. naopak)
* Nákup vlastních CP od dom. bank v dom. měně ==> růst MB
* Prodej vlastních CP dom. bankám v dom. měně ==> pokles MB
Bilance ČNB:
Měnové riziko (vysoké devizové rezervy na aktivech ČNB – k. 31.12.06):
v EUR 374 mld (A) – 30 mld (P)
v USD 355 mld (A) – 76 mld (P)
== > expozice.. Pokud tyto měny oslabují, ČNB dosahuje ztráty. Takto vysoká výše devizových rezerv vznikla v minulých letech (po měnové krizi v r. 97).
Trendy: ztráty ČNB (kumulov. 162 mld.) zejména v důsledku posilování české koruny, dále vysoká likvidita v českém bankvoním sektoru které se projevují ve vysokých rezervách bank (vyšší než PMR). Viz v pasivech položka závazky vůči tuzemským bankám. ČNB téměř každodenně odčerpává likviditu pomocí (většinou) 14 D stahovacích repooperací – těmito operacemi na volném trhu chce působit na krátkodobé úrokové míry takovým způsobem, aby inflace byla v předem vyhlášeném cílovém pásmu (cílování inflace).
V aktivech CB jsou zachyceny hlavní způsoby emise peněz touto institucí.
* Nákup cizích CP od dom. bank v dom. měně ==> růst MB
* Prodej cizích CP dom. bankám v dom měně ==> pokles MB
(nejčastěji krátkodobé státní cenné papíry – dluhopisy nebo pokl. poukázky)
* Poskytnutí úvěru dom. bance v dom měně ==> růst MB
* Splácení úvěru dom. bankou v dom. měně ==> pokles MB
* Nákup devizových rezerv nebo zlata od dom. bank za dom. měnu ==> růst MB
* Prodej dev. rez. nebo zlata dom bankám za dom. měnu ==> pokles MB
(hlavní účel však ovliv. měnového kurzu a ne něco chtít dělat s MB)
* Nákup vlastních CP před lhůtou splatnosti od dom. bank v dom. měně ==> růst MB
* Prodej vlast. CP před lhůtou splatnosti dom. bankám v dom. měně ==> pokles MB
(další operace: konverze rezerv bank do hotovostních prostř. – změny MB se vyruší)
* Růst vkladů státu nebo dom. nebank. subj. v dom. měně ==> pokles MB (rez.b. - )
* Pokles vkladů státu nebo dom. nebank. subj. v dom. měně ==> růst MB (rez.b. +)
(šlo o převod z kom. bank. do centr. banky, resp. naopak)
* Nákup vlastních CP od dom. bank v dom. měně ==> růst MB
* Prodej vlastních CP dom. bankám v dom. měně ==> pokles MB
Bilance ČNB:
Měnové riziko (vysoké devizové rezervy na aktivech ČNB – k. 31.12.06):
v EUR 374 mld (A) – 30 mld (P)
v USD 355 mld (A) – 76 mld (P)
== > expozice.. Pokud tyto měny oslabují, ČNB dosahuje ztráty. Takto vysoká výše devizových rezerv vznikla v minulých letech (po měnové krizi v r. 97).
Trendy: ztráty ČNB (kumulov. 162 mld.) zejména v důsledku posilování české koruny, dále vysoká likvidita v českém bankvoním sektoru které se projevují ve vysokých rezervách bank (vyšší než PMR). Viz v pasivech položka závazky vůči tuzemským bankám. ČNB téměř každodenně odčerpává likviditu pomocí (většinou) 14 D stahovacích repooperací – těmito operacemi na volném trhu chce působit na krátkodobé úrokové míry takovým způsobem, aby inflace byla v předem vyhlášeném cílovém pásmu (cílování inflace).
Peněžní ekonomie (MTP)
Peněžní ekonomie (MTP)
1. Definice a funkce peněz, vymezení měnových agregátů a jejich význam v měnové politice. Vývoj systémů emise a oběhu peněz.
Teoretická definice: jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu. Podoby peněz a někt. funkce mohou plnit i jiná aktiva.
Funkce peněz: slouží jako prostředek směny (medium of exchange) – umož. placení za zboží a služby a úhradu dluhu. Je vhodnější použ. moderních peněz, resp. dříve drahých kovů, než naturální směna. N * (N-1)/2.
Prostřednictvím peněz vyjadřujeme cenu ostatního zboží (slouží jako zúčtovací jednotka – unit of account).
Uchovatel hodnot – store of value – možno z nich tvořit úspory, tezaurovat. Kvalita uchování je závislá na kupní síle peněz. Inflací se kup. síla snižuje. Výhoda peněz: likvidita.
Někdy se uvádí též: prostředek odložených plateb – cena může být sjednána nyní ale vypořádána až někdy v budoucnu. Např. potřebuji krávu, jedna kráva je nabízena za 2 ovce. Ale ty ovce teď nemám. Koupím tedy krávu za peníze. Protistrana bude souhlasit, protože si kdykoli může za utržené peníze koupit 2 ovce. Peníze pomáhají překonat časový nesoulad ve směně. (Money is what money does).
Empirická definice – hotovostní a behotovostní peníze – co jsou ještě peníze, které jsou v oběhu a které mimo oběh. – nejlepším vymezením peněz je to vymezení, které nejlépe předpovídá vývoj těch proměnných, které by peníze měly vysvětlit. Výsledkem empir. definice je tvorba měnových agregátů.
M.A. – souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity.
např. M1 = oběživo + vklady na běž. účtech
M2 = M1 + termínové vkl. v bankách + ost. vkl. v bankách
M3 = M2 + vklady v zahr. měnách v bankách
M4 = M3 + vklady v nebank instit v dom měně+ krátk. CP v dom. měně
M5 = M4 + ostatní CP v domácí měně.
Peněžní zásoba je takový měnový agegát který plní úlohu tzv. zprostředkujícího kritéria měn. politiky. Reprezentuje množství peněz v oběhu.
Měnová báze = oběživo + rezervy bank
Měnové agregáty mají význam pro regulaci množství peněz v oběhu – měnovou politiku. Nebo pro výpočty bankovní multiplikace vkladů.
Vývoj systému emise a oběhu:
drahé kovy (emisní monopol panovníka)-plnohodnotné peníze. V oběhu zústávají horší peníze (Greshamův zákon).
papírové státovky (finanční zájem emitenta, nucený kurz, neplnohodnotné)
klasické bankovky (vlastně jde o bankovní směnky – písemné osvědčení banky o svém závazku uhradit uvedenou částku v budoucím stanoveném termínu).
Centralizace emise bankovek
Nástroje bezhotovostního plat. styku
-šeky, bezhotov. platební karty, elektronické peníze.
Hotovostní a bezhotovostí peníze. hotovostní může emitovat výzhradně centr. banka, bezhotov. peníze může kromě CB emitovat všechny obch. banky které poskytují bezhot. úvěry.
1. Definice a funkce peněz, vymezení měnových agregátů a jejich význam v měnové politice. Vývoj systémů emise a oběhu peněz.
Teoretická definice: jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu. Podoby peněz a někt. funkce mohou plnit i jiná aktiva.
Funkce peněz: slouží jako prostředek směny (medium of exchange) – umož. placení za zboží a služby a úhradu dluhu. Je vhodnější použ. moderních peněz, resp. dříve drahých kovů, než naturální směna. N * (N-1)/2.
Prostřednictvím peněz vyjadřujeme cenu ostatního zboží (slouží jako zúčtovací jednotka – unit of account).
Uchovatel hodnot – store of value – možno z nich tvořit úspory, tezaurovat. Kvalita uchování je závislá na kupní síle peněz. Inflací se kup. síla snižuje. Výhoda peněz: likvidita.
Někdy se uvádí též: prostředek odložených plateb – cena může být sjednána nyní ale vypořádána až někdy v budoucnu. Např. potřebuji krávu, jedna kráva je nabízena za 2 ovce. Ale ty ovce teď nemám. Koupím tedy krávu za peníze. Protistrana bude souhlasit, protože si kdykoli může za utržené peníze koupit 2 ovce. Peníze pomáhají překonat časový nesoulad ve směně. (Money is what money does).
Empirická definice – hotovostní a behotovostní peníze – co jsou ještě peníze, které jsou v oběhu a které mimo oběh. – nejlepším vymezením peněz je to vymezení, které nejlépe předpovídá vývoj těch proměnných, které by peníze měly vysvětlit. Výsledkem empir. definice je tvorba měnových agregátů.
M.A. – souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity.
např. M1 = oběživo + vklady na běž. účtech
M2 = M1 + termínové vkl. v bankách + ost. vkl. v bankách
M3 = M2 + vklady v zahr. měnách v bankách
M4 = M3 + vklady v nebank instit v dom měně+ krátk. CP v dom. měně
M5 = M4 + ostatní CP v domácí měně.
Peněžní zásoba je takový měnový agegát který plní úlohu tzv. zprostředkujícího kritéria měn. politiky. Reprezentuje množství peněz v oběhu.
Měnová báze = oběživo + rezervy bank
Měnové agregáty mají význam pro regulaci množství peněz v oběhu – měnovou politiku. Nebo pro výpočty bankovní multiplikace vkladů.
Vývoj systému emise a oběhu:
drahé kovy (emisní monopol panovníka)-plnohodnotné peníze. V oběhu zústávají horší peníze (Greshamův zákon).
papírové státovky (finanční zájem emitenta, nucený kurz, neplnohodnotné)
klasické bankovky (vlastně jde o bankovní směnky – písemné osvědčení banky o svém závazku uhradit uvedenou částku v budoucím stanoveném termínu).
Centralizace emise bankovek
Nástroje bezhotovostního plat. styku
-šeky, bezhotov. platební karty, elektronické peníze.
Hotovostní a bezhotovostí peníze. hotovostní může emitovat výzhradně centr. banka, bezhotov. peníze může kromě CB emitovat všechny obch. banky které poskytují bezhot. úvěry.
2. Bilance centrální banky. Definice měnové báze, faktory ovlivňující velikost měnové báze. Bilance České národní banky, hlavní vývojové trendy.
Bilance CB:
Aktiva:
pokladní hotovost
nakoupené cizí cenné papíry
úvěry poskytnuté centrál. bankám
úvěry poskytnuté státu
úvěry poskyt. domác nebank. subj
úvěry poskyt. zahr. subj.
deviz. rezervy a zlato
majetkové účasti
hmotný a nehmotný maj.
nakoupené vlastní c.p.
ostatní aktiva
(ztráta)
Pasiva:
Emise oběživa (MB)
Povin. min. rezervy bank (MB)
Dobrovolné rez. bank. (MB)
Vklady státu
Vklady dom. nebank. subj.
Vklady zahr. subj.
Kapitál
Rezervní fondy
Rezervy
Emitované vlast. c. p.
Ostatní pasiva
(zisk)
Měnová báze
= oběživo (hot., bezhot.) v rukách domácích nebank subjektů + celkové rezervy dom. bank v domácí měně (tj. PMR + dobrovol. rez.). Vypůjčená – kontrolovaná CB pomocí diskontních nástr. a úvěrů. Nevypůjčená – regulována přes operace na volném trhu – pod kontrolou CB. Mocné peníze.
Faktory ovlivňující velikost MB: (str. 430, 441 PEB, 192 CEB)
Zvýšení rezerv kom. bank (zvýš MB):
- centrální banka nakoupí CP od kb
- centr. banka nakoupí zahr. měnu od kb
- centr. banka posk. úv. kb
Snížení rezerv kom. bank (snížení MB):
- centrální banka prodá cenné pap. kom. bance
- centrální banka prodá zahr. měnu kom.bankce
- komerční banka splatí úvěr centr. bance
Bilance CB:
Aktiva:
pokladní hotovost
nakoupené cizí cenné papíry
úvěry poskytnuté centrál. bankám
úvěry poskytnuté státu
úvěry poskyt. domác nebank. subj
úvěry poskyt. zahr. subj.
deviz. rezervy a zlato
majetkové účasti
hmotný a nehmotný maj.
nakoupené vlastní c.p.
ostatní aktiva
(ztráta)
Pasiva:
Emise oběživa (MB)
Povin. min. rezervy bank (MB)
Dobrovolné rez. bank. (MB)
Vklady státu
Vklady dom. nebank. subj.
Vklady zahr. subj.
Kapitál
Rezervní fondy
Rezervy
Emitované vlast. c. p.
Ostatní pasiva
(zisk)
Měnová báze
= oběživo (hot., bezhot.) v rukách domácích nebank subjektů + celkové rezervy dom. bank v domácí měně (tj. PMR + dobrovol. rez.). Vypůjčená – kontrolovaná CB pomocí diskontních nástr. a úvěrů. Nevypůjčená – regulována přes operace na volném trhu – pod kontrolou CB. Mocné peníze.
Faktory ovlivňující velikost MB: (str. 430, 441 PEB, 192 CEB)
Zvýšení rezerv kom. bank (zvýš MB):
- centrální banka nakoupí CP od kb
- centr. banka nakoupí zahr. měnu od kb
- centr. banka posk. úv. kb
Snížení rezerv kom. bank (snížení MB):
- centrální banka prodá cenné pap. kom. bance
- centrální banka prodá zahr. měnu kom.bankce
- komerční banka splatí úvěr centr. bance
Burzovní systém a jeho prvky
Burzovní systém a jeho prvky.
- liší se z technického, organizač, právního hlediska v růz. zemích. Základní prvky b. syst:
• burzovní publikum (římí účastníci – na vl. či ciz. účet, nepřímí úč.-investoři bez přístupu na burzu)
• burzovní příkazy (nelimit. – co nejlépe, co nejlevněji), limitov: nejvyšší kupní či nejniž. prodej. cena, příkazy omezující ztrátu: při ztrátě překr. urč. hranici např. v příp. kurzu měny – autom. prodat co nejlépe., příkazy zajišťující zisk: koupě co nejlevněji apod.
• předmět burzovních obchodů (růz. druhy CP –akcie, dluhopisy-podmínky pro připuštění-vl.kap, doba existence, úroveň.hosp., burz. prospekt, pravid. zveřej. výsledků..)
• standardizace obchodovaného množství (jeden lot, násobky nějaké sumy atd.), též času obchodů – 3. čtvrtek v měsíci lednu, dubnu, srpnu..)
• obchodní systém (prezenční-na parketu, systém řízený příkazy, syst. řízený cenou,aukční systém;;; elektronické burz. syst- syst. řízený kvótami, syst. centrální objednávkové knihy, systém jednotné cenové aukce, kombinov. obch. syst.
• druhy burzovních obchodů (promptní, termínové)
• vypořádání burz. obchodů (periodickém-v jeden stanovený den; průběžné: T+x dní) –transakce zvlášť tak jak přišly. čr: UNIVYC (univerzální vypoř. centrum)
• burzovní informace (důlež. pro efektiv. fungov. burzy, správné rozh. investorů)
Burzovní a mimoburzovní trh.
Proč mimoburz:
1) nemají tak přísné podmínky pro připuš. cen. pap., umož. získat kapitál a obchodovat všem. flexibilnější.
2) někt. obchody nejsou pro burzy vhodné.
3) za obchody na burze (místo na burze) se platí nemalé poplatky, důvodem mimoburz. mohou být niž. transakč. náklady
4) obchody na burzách probíh. v urč. dnech a hodinách – mezi tím nic – instit. investoři obchodují globálně – potřebují kdykoli nabídnout, koupit.
5) konkurence vůči burzám – vybízí ke kvalitě a níz. poplatkům.
ČR: organizovaný mimoburz. trh – RM-Systém – význam pro kupónovou privatizaci. Obchodovat může kdokoli kdo zaplatí poplatek a zřídí si účet. viz www.sec.cz
- liší se z technického, organizač, právního hlediska v růz. zemích. Základní prvky b. syst:
• burzovní publikum (římí účastníci – na vl. či ciz. účet, nepřímí úč.-investoři bez přístupu na burzu)
• burzovní příkazy (nelimit. – co nejlépe, co nejlevněji), limitov: nejvyšší kupní či nejniž. prodej. cena, příkazy omezující ztrátu: při ztrátě překr. urč. hranici např. v příp. kurzu měny – autom. prodat co nejlépe., příkazy zajišťující zisk: koupě co nejlevněji apod.
• předmět burzovních obchodů (růz. druhy CP –akcie, dluhopisy-podmínky pro připuštění-vl.kap, doba existence, úroveň.hosp., burz. prospekt, pravid. zveřej. výsledků..)
• standardizace obchodovaného množství (jeden lot, násobky nějaké sumy atd.), též času obchodů – 3. čtvrtek v měsíci lednu, dubnu, srpnu..)
• obchodní systém (prezenční-na parketu, systém řízený příkazy, syst. řízený cenou,aukční systém;;; elektronické burz. syst- syst. řízený kvótami, syst. centrální objednávkové knihy, systém jednotné cenové aukce, kombinov. obch. syst.
• druhy burzovních obchodů (promptní, termínové)
• vypořádání burz. obchodů (periodickém-v jeden stanovený den; průběžné: T+x dní) –transakce zvlášť tak jak přišly. čr: UNIVYC (univerzální vypoř. centrum)
• burzovní informace (důlež. pro efektiv. fungov. burzy, správné rozh. investorů)
Burzovní a mimoburzovní trh.
Proč mimoburz:
1) nemají tak přísné podmínky pro připuš. cen. pap., umož. získat kapitál a obchodovat všem. flexibilnější.
2) někt. obchody nejsou pro burzy vhodné.
3) za obchody na burze (místo na burze) se platí nemalé poplatky, důvodem mimoburz. mohou být niž. transakč. náklady
4) obchody na burzách probíh. v urč. dnech a hodinách – mezi tím nic – instit. investoři obchodují globálně – potřebují kdykoli nabídnout, koupit.
5) konkurence vůči burzám – vybízí ke kvalitě a níz. poplatkům.
ČR: organizovaný mimoburz. trh – RM-Systém – význam pro kupónovou privatizaci. Obchodovat může kdokoli kdo zaplatí poplatek a zřídí si účet. viz www.sec.cz
Aktuální problémy českého kapitálového trhu
Aktuální problémy českého kapitálového trhu.
nízká likvidita
malé objemy obchodů
málo kapitálu
málo instrumentů
pravidla ok dle EU
konkurence jiných likvidnějších burz, menší spready, větší možnosti apod.
Pražská burza cenných papírů
6. dubna 1993 uskutečnily na parketu burzy první obchody a pražská burza začala psát svou novodobou historii.
Členové burzy
K uzavírání burzovních obchodů jsou oprávněni pouze členové burzy a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka (ČNB), Česká republika, která jedná prostřednictvím Ministerstva financí (MF) a Česká konsolidační agentura (ČKA). Podmínky účasti na burzovních obchodech upravují Burzovní pravidla v částech Pravidla členství (clen.pdf) a Pravidla obchodování (pravob.pdf).
Členem burzy může být jen obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která splňuje podmínky stanovené Burzovními pravidly. Mezi další povinnosti patří členství v Garančním fondu burzy (GFB), pouze tehdy je člen oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry. Majetek GFB potom slouží k pokrytí rizik vyplývajících z vypořádání burzovních obchodů. Člen burzy jedná vždy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře. Převedení členství na jiný subjekt je možné pouze za souhlasu burzovní komory. Burzovní komora je oprávněna uložit členovi, který poruší povinnosti stanovené Burzovními pravidly, opatření.
nízká likvidita
malé objemy obchodů
málo kapitálu
málo instrumentů
pravidla ok dle EU
konkurence jiných likvidnějších burz, menší spready, větší možnosti apod.
Pražská burza cenných papírů
6. dubna 1993 uskutečnily na parketu burzy první obchody a pražská burza začala psát svou novodobou historii.
Členové burzy
K uzavírání burzovních obchodů jsou oprávněni pouze členové burzy a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka (ČNB), Česká republika, která jedná prostřednictvím Ministerstva financí (MF) a Česká konsolidační agentura (ČKA). Podmínky účasti na burzovních obchodech upravují Burzovní pravidla v částech Pravidla členství (clen.pdf) a Pravidla obchodování (pravob.pdf).
Členem burzy může být jen obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která splňuje podmínky stanovené Burzovními pravidly. Mezi další povinnosti patří členství v Garančním fondu burzy (GFB), pouze tehdy je člen oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry. Majetek GFB potom slouží k pokrytí rizik vyplývajících z vypořádání burzovních obchodů. Člen burzy jedná vždy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře. Převedení členství na jiný subjekt je možné pouze za souhlasu burzovní komory. Burzovní komora je oprávněna uložit členovi, který poruší povinnosti stanovené Burzovními pravidly, opatření.
Investiční versus komerční bankovnictví
9. Investiční versus komerční bankovnictví. Investiční služby nabízené investičními bankami. Modely začlenění investičního bankovnictví.
str. 125 Musílek 2002 – str. 203.
Invest. b. vs Komerč. b:
instrumenty: cenné papíry a fin. deriváty vs. depozita a úvěry
druh obch.: mimobil. vs. bilanční
zdroj zisku: provize, kapitálové zisky vs. úroková marže
riziko: nedostatek klientů, trž. riziko vs. úvěrové riz., úrokové riz.
financování: REPO vs. primární depozita
Investiční služby nabízené inv. bankami: aktivity které se týkají vydávání, obchodování, analyzování a správy inv. instrumentů. Jedná se zejména o emisní obchody, obch. na sekund. trzích, investiční poradenství, investiční analýzy, správu aktiv, finanční inženýrství, depotní obchody, zprostředkování fúzí a akvizicí.
Modely začlenění – str. 128:
- univerzální bankovnictví (výh bank: úspory ze sortimentu, sniž. info asymetrie, diverzif. finančního podnikání. Nevýh: konflikt zájmů, alokač. neefektivnost, nízkou rozvinutost trhu cenných papírů.
- oddělené bankovnictví – zákaz firmám z inv. bankovnictví angažovat se v komerč. bankovnic. Zakázal pers. propoj. Zakáz. kom.bankám (FED) spojovat se s firmami v inv.b. Cíle: omezení ekon. moci bank, elim. konflikt zájmů, zabránit spekulač. inv. obch. v ohrožování komerč. bank. sféry – obnovení důvěry v komerč. banky.
- model holdingové společnosti – holding má dvě části – komerční, investiční.
- model dceřiné společnosti – mateř. banka komerč. b onyl, kontroluje firmu provádějící inv. bank. Odděl kvůli zákonu – konflikt zájmů, nebo z vůle benky – zvýš. důvěryhod. fin. skupiny.
str. 125 Musílek 2002 – str. 203.
Invest. b. vs Komerč. b:
instrumenty: cenné papíry a fin. deriváty vs. depozita a úvěry
druh obch.: mimobil. vs. bilanční
zdroj zisku: provize, kapitálové zisky vs. úroková marže
riziko: nedostatek klientů, trž. riziko vs. úvěrové riz., úrokové riz.
financování: REPO vs. primární depozita
Investiční služby nabízené inv. bankami: aktivity které se týkají vydávání, obchodování, analyzování a správy inv. instrumentů. Jedná se zejména o emisní obchody, obch. na sekund. trzích, investiční poradenství, investiční analýzy, správu aktiv, finanční inženýrství, depotní obchody, zprostředkování fúzí a akvizicí.
Modely začlenění – str. 128:
- univerzální bankovnictví (výh bank: úspory ze sortimentu, sniž. info asymetrie, diverzif. finančního podnikání. Nevýh: konflikt zájmů, alokač. neefektivnost, nízkou rozvinutost trhu cenných papírů.
- oddělené bankovnictví – zákaz firmám z inv. bankovnictví angažovat se v komerč. bankovnic. Zakázal pers. propoj. Zakáz. kom.bankám (FED) spojovat se s firmami v inv.b. Cíle: omezení ekon. moci bank, elim. konflikt zájmů, zabránit spekulač. inv. obch. v ohrožování komerč. bank. sféry – obnovení důvěry v komerč. banky.
- model holdingové společnosti – holding má dvě části – komerční, investiční.
- model dceřiné společnosti – mateř. banka komerč. b onyl, kontroluje firmu provádějící inv. bank. Odděl kvůli zákonu – konflikt zájmů, nebo z vůle benky – zvýš. důvěryhod. fin. skupiny.
Burza, pojem, funkce, druhy
10. Burza, pojem, funkce, druhy. Burzovní systém a jeho prvky. Burzovní a mimoburzovní trh. Aktuální problémy českého kapitálového trhu. Pražská burza cenných papírů.
Burza, pojem, funkce, druhy.
Burza je trhem zboží, jako každý jiný trh, ale v důsledku specifičnosti obchodů se burzovní trh vyznačuje proti normálním trhům několika zvláštnostmi:
- k provozování burz obch. je třeba zvl. povolení
- jednotlivé druhy burz. obch. jsou přesně stanoveny
- zboží obch. na burzách musí být připuštěno a schvál. vedením burzy
- obchoduje se s určeným množstvím (v lotech)
- čas a místo obchodů jsou burz. orgány přesně určeny. doba obchodování a dny 4 x roč. apod.
- existuje flexibilita cen, množství,nab. i popt.
- obchoduje se s fungibilním (zastupitelným) zbožím
- zboží, které je předmětem obchodů, není na burze fyzicky přítomno. Např. ropa je v tankeru na plující lodi apod.
Funkce burz: koncentrace obchodů, dání pevných a závaz. pravidel. Ochrana investorů. Burza nezkrachuje.
Barometr ekonomiky.
Funkce: obchodní, alokační, cenotvornou, spekulační.
Druhy burz:peněžní (devizové apod.), zbožové, burzy služeb. Více specif: burza cenných papírů, derivátů..-opční, futures. Zbožové burzy: existují vzorky zboží. –bavlna, vlna, kovy, cukr, káva..), Chicago: maso, olej, obilí. Burzy služeb: prostor na lodích apod.
Význam burz na zákl. tržní kapitalizace: New york stock exchange, Londýn, Tokio, NASDAQ. BCP Praha zanedbatel.. (měření velikosti dle trž. kapitálizace, objemu obchodů, trž. hodnoty obchodovaných instrumentů).
Burza, pojem, funkce, druhy.
Burza je trhem zboží, jako každý jiný trh, ale v důsledku specifičnosti obchodů se burzovní trh vyznačuje proti normálním trhům několika zvláštnostmi:
- k provozování burz obch. je třeba zvl. povolení
- jednotlivé druhy burz. obch. jsou přesně stanoveny
- zboží obch. na burzách musí být připuštěno a schvál. vedením burzy
- obchoduje se s určeným množstvím (v lotech)
- čas a místo obchodů jsou burz. orgány přesně určeny. doba obchodování a dny 4 x roč. apod.
- existuje flexibilita cen, množství,nab. i popt.
- obchoduje se s fungibilním (zastupitelným) zbožím
- zboží, které je předmětem obchodů, není na burze fyzicky přítomno. Např. ropa je v tankeru na plující lodi apod.
Funkce burz: koncentrace obchodů, dání pevných a závaz. pravidel. Ochrana investorů. Burza nezkrachuje.
Barometr ekonomiky.
Funkce: obchodní, alokační, cenotvornou, spekulační.
Druhy burz:peněžní (devizové apod.), zbožové, burzy služeb. Více specif: burza cenných papírů, derivátů..-opční, futures. Zbožové burzy: existují vzorky zboží. –bavlna, vlna, kovy, cukr, káva..), Chicago: maso, olej, obilí. Burzy služeb: prostor na lodích apod.
Význam burz na zákl. tržní kapitalizace: New york stock exchange, Londýn, Tokio, NASDAQ. BCP Praha zanedbatel.. (měření velikosti dle trž. kapitálizace, objemu obchodů, trž. hodnoty obchodovaných instrumentů).
Ad výběr aktiv
Ad výběr aktiv – deštník – efektivní portfl. – oček. výnos, riziko sm. odch. – severozáp. hranizce. Vyjádř. preferencí investora – sklon vyjadřuje míru riz. averze.CML.
ERp = RF + (E(rM) – RF) / směr odch M
CAPM: sml - na ose je beta, E (r ) = Rf + beta . (rM – RF), obrázek system. a jedineč. rizika – osy počet akcií, směr. odchylka vertik. Beta, sml. ;beta = covariance / rozptyl výn trž; instrument který leží nad přímkou SML je podhodnocen, pod přímkou nadhodnocen. Rozdíl mezi oček a rovnováž. výnosy = alfa faktor.
CAPM, APT, teorie kapitálového trhu.
Teorie kapit. trhu – bezriz. a riz. aktivum
sm odch celk portf = (1 – podíl bezriz. aktiva) . směr odch akc portf
očekáv. výn. míra = podíl bezriz akt . bezriz výn míra + podíl akcií . oček výn akc
E(r) = rf + (Erm – rf ) / sm odch m * sm odch P – model CML , horiz. směrod odch.
Zero-beta CAPM, T-Capm, M-Capm, IP-Capm.
APT = teorie arbitrážního oceňování. Ross: ATP neříká nic o preferencích ivestorů. Zákon jediné ceny pro identická zboží.
Realizovanou výnosovou míru lze rozdělit na: výn míru kt. byla očekávána + neočekáv.
Jakákoli nerovnováha v ohodnocení rychle vymaz. arbitrážemi: předpoklady: prázdné prodeje jsou neomezené, neexistují transakč. nákl, exist. dostateč. počet instrum. k diverzif.
Teorie arb. oceň je použite. při hodnocení výnonosti správců portf, při určov. nákladů kapit., při ohodn. akciíí. Faktory ovliv. velik. výn. míry: růst prům. výýroby, změny oček. inflace, neo. infl, neoč. zm. riz. prémie, neoč. změnu termín. prémie.. stanovit faktory, určit citlivost, prémii za riz.
Sharpeův jednoduchý index Ri = Ai + beta i . RM + reziduální chyba
korel. koef ij = beta i . beta j . rozptil výn trž / (sm odch i . sm odch j)
Metody pro měření výkonnosti portfolia.
Měření výkonnosti fondů (portfolií) – dvoudimenzální: Sharpeův index, Treynorův index, Jensenova metoda (zohlednění rizika i výnosu).
ERp = RF + (E(rM) – RF) / směr odch M
CAPM: sml - na ose je beta, E (r ) = Rf + beta . (rM – RF), obrázek system. a jedineč. rizika – osy počet akcií, směr. odchylka vertik. Beta, sml. ;beta = covariance / rozptyl výn trž; instrument který leží nad přímkou SML je podhodnocen, pod přímkou nadhodnocen. Rozdíl mezi oček a rovnováž. výnosy = alfa faktor.
CAPM, APT, teorie kapitálového trhu.
Teorie kapit. trhu – bezriz. a riz. aktivum
sm odch celk portf = (1 – podíl bezriz. aktiva) . směr odch akc portf
očekáv. výn. míra = podíl bezriz akt . bezriz výn míra + podíl akcií . oček výn akc
E(r) = rf + (Erm – rf ) / sm odch m * sm odch P – model CML , horiz. směrod odch.
Zero-beta CAPM, T-Capm, M-Capm, IP-Capm.
APT = teorie arbitrážního oceňování. Ross: ATP neříká nic o preferencích ivestorů. Zákon jediné ceny pro identická zboží.
Realizovanou výnosovou míru lze rozdělit na: výn míru kt. byla očekávána + neočekáv.
Jakákoli nerovnováha v ohodnocení rychle vymaz. arbitrážemi: předpoklady: prázdné prodeje jsou neomezené, neexistují transakč. nákl, exist. dostateč. počet instrum. k diverzif.
Teorie arb. oceň je použite. při hodnocení výnonosti správců portf, při určov. nákladů kapit., při ohodn. akciíí. Faktory ovliv. velik. výn. míry: růst prům. výýroby, změny oček. inflace, neo. infl, neoč. zm. riz. prémie, neoč. změnu termín. prémie.. stanovit faktory, určit citlivost, prémii za riz.
Sharpeův jednoduchý index Ri = Ai + beta i . RM + reziduální chyba
korel. koef ij = beta i . beta j . rozptil výn trž / (sm odch i . sm odch j)
Metody pro měření výkonnosti portfolia.
Měření výkonnosti fondů (portfolií) – dvoudimenzální: Sharpeův index, Treynorův index, Jensenova metoda (zohlednění rizika i výnosu).
Investiční politika a legislativní rámec kolektivního investování
Investiční politika a legislativní rámec kolektivního investování.
inv. politika – instrumenty do kterých viz dříve. Druhy fondů dle způsobu rozdělování příjmů: důchodové, růstové, balancované.
Dle investič. strategie:
- kup a drž (indexované f.)
- pasivní inv. strategie (předpokl. efekt. trhů – nelze ovliv. výnos, tedy se snaží kontrolvat a řídit rizika, dosáh. aspoň minim. výnos.)
- aktivní inv. strateg (předpokládá neefektivnost trhu, existují a dají se vyhled. podhodnocené CP – mohou dosáh. nadprům. výnosů, ale vždy tam jsou vysoké transakční náklady – aktivní obchody, poplatky..
Invest. do:
- fondy fin. instrumentů (fondy peněž. trhu, kapitálového trhu – do cen. pap., derivátů..)
- fondy reál. aktiv.
- specifické fondy.
Dle typu instrum:
- akciové fondy (do akcií, fin. deriv.)
- UNIS – akc. fond,, má aspoň 66 % maj. v akciích
- dluhopisové fondy (konzervativněj. než akc., UNIS: ne více než 10 % v akciích)
- smíšené fondy – do akcií i dluhop. – diverzifikace.
- fondy fondů – inv. do podíl. listů a akcií jiných fondů
Fondy reál. aktiv:
- do nemovit.
- do drahých kovů
- do umělec. předm.
inv. politika – instrumenty do kterých viz dříve. Druhy fondů dle způsobu rozdělování příjmů: důchodové, růstové, balancované.
Dle investič. strategie:
- kup a drž (indexované f.)
- pasivní inv. strategie (předpokl. efekt. trhů – nelze ovliv. výnos, tedy se snaží kontrolvat a řídit rizika, dosáh. aspoň minim. výnos.)
- aktivní inv. strateg (předpokládá neefektivnost trhu, existují a dají se vyhled. podhodnocené CP – mohou dosáh. nadprům. výnosů, ale vždy tam jsou vysoké transakční náklady – aktivní obchody, poplatky..
Invest. do:
- fondy fin. instrumentů (fondy peněž. trhu, kapitálového trhu – do cen. pap., derivátů..)
- fondy reál. aktiv.
- specifické fondy.
Dle typu instrum:
- akciové fondy (do akcií, fin. deriv.)
- UNIS – akc. fond,, má aspoň 66 % maj. v akciích
- dluhopisové fondy (konzervativněj. než akc., UNIS: ne více než 10 % v akciích)
- smíšené fondy – do akcií i dluhop. – diverzifikace.
- fondy fondů – inv. do podíl. listů a akcií jiných fondů
Fondy reál. aktiv:
- do nemovit.
- do drahých kovů
- do umělec. předm.
Specifické fondy
Specifické fondy
- fond fondů
- střešní fondy (velmi diverzifik., málo zemí, podfondy účetně rozdělené na instrumenty do kt. investují)
- rizikové fondy (obrov. riziko, možno obrov. výnosů), flexibilní, často převrstv. portfol.
- hedgeové fondy – offshore, partnership, kombinuje nákup na úvěr + prázdný prodej – pákové efekty, možnost velkých zisků.
stimul pro opuštění fondu:
- niž. než oček. výnosy, odchod schopného správce, potřebuji hotovost, úplná změna strategie fondu..
Dle zák: inv. fond – má právní subj., nutno a. s., emit. akcie (označ. uzavř. inv. fond), obch. akcie na burze, licence, na dobu urč. max. 10 let, může si sprav. majetek sám nebo inv. spol.
Podíl. fondy (nejvíce)
- nemá práv. subj, zakládá jej invest. společnost
- vznik uzavř, otevř. fondu
- rozhoduje inv. společnost
- vznik otevř. – na dobu neurč., uzavř. na dobu urč.
- otevř. – nutno do 15 D od žádosti odkoupit na požádání akcie podílníka
- nutno mít depozitáře (banku) pro své operace.
Druhy:
standardní fondy – může do cen. pap. dluhop, částeč. nelikvid, do CP fondů, i deriváty hlavně obchodovatelné, vklady u bank, nesmí: zlato, drahé kovy a souvisej.
speciální fondy – specializ. na urč. oblast – fond cen. appírů, fond riz. kap, fond .nemov, fond deriv, fond .fondů, fond smíšený.
Leg. rámec: 189/2004 Sb. o kolektivním investování.
Aktuální problémy kolektivního investování v ČR.
- zlepš. ochrana investorů
- existence státního systému penzí a průtahy s reformou důch. syst.
- stárnutí obyvatelstva
- finanční vzdělání
- regulace a zdanění
- fond fondů
- střešní fondy (velmi diverzifik., málo zemí, podfondy účetně rozdělené na instrumenty do kt. investují)
- rizikové fondy (obrov. riziko, možno obrov. výnosů), flexibilní, často převrstv. portfol.
- hedgeové fondy – offshore, partnership, kombinuje nákup na úvěr + prázdný prodej – pákové efekty, možnost velkých zisků.
stimul pro opuštění fondu:
- niž. než oček. výnosy, odchod schopného správce, potřebuji hotovost, úplná změna strategie fondu..
Dle zák: inv. fond – má právní subj., nutno a. s., emit. akcie (označ. uzavř. inv. fond), obch. akcie na burze, licence, na dobu urč. max. 10 let, může si sprav. majetek sám nebo inv. spol.
Podíl. fondy (nejvíce)
- nemá práv. subj, zakládá jej invest. společnost
- vznik uzavř, otevř. fondu
- rozhoduje inv. společnost
- vznik otevř. – na dobu neurč., uzavř. na dobu urč.
- otevř. – nutno do 15 D od žádosti odkoupit na požádání akcie podílníka
- nutno mít depozitáře (banku) pro své operace.
Druhy:
standardní fondy – může do cen. pap. dluhop, částeč. nelikvid, do CP fondů, i deriváty hlavně obchodovatelné, vklady u bank, nesmí: zlato, drahé kovy a souvisej.
speciální fondy – specializ. na urč. oblast – fond cen. appírů, fond riz. kap, fond .nemov, fond deriv, fond .fondů, fond smíšený.
Leg. rámec: 189/2004 Sb. o kolektivním investování.
Aktuální problémy kolektivního investování v ČR.
- zlepš. ochrana investorů
- existence státního systému penzí a průtahy s reformou důch. syst.
- stárnutí obyvatelstva
- finanční vzdělání
- regulace a zdanění
Investiční management
8. Investiční management, jeho základní principy a fáze. Výnos a riziko portfolia. Metody pro měření výkonnosti portfolia. CAPM, APT, teorie kapitálového trhu.
- IM je soubor činností, díky kterým si sestavím portfolio z finv. instrumentů, spravuji ho, převrstvuji, a sleduji jeho výkonnost. Principy. Diverzifikace rizik. Hledání efektivních portfolií.
- fáze:
1) provedení investič. analýzy (fundam, technic, psychol..., akceptování omezujících podmínek investora – čas. horizont, riziková averze, fin. podmínky, preference, znalosti.
2) stanovení investič. politiky (strateg.) – kup a drž, pasivní, aktivní
3) vytvoření portfolia – Markowitzovy principy tvorby portf. – výběr aktiv na základě jejcih ohodnocení, očekávání, stategie
4) převrstvování portfolia – prodej nadhodnocených, nákup podhodnocených, úprava strategie a taktiky
5) vyhodnocení výnonosti portfolia – jednodimenálně.
ad markovitz:
předpoklady:
- perfektní trh
- max. užitku investora
- všichni investoři mají stejný čas. horizont
- nezáleží jen na riziku jednotl. instrum (směr. odch.), ale i na vztahu výnosů růz. instr. v portf. – korelač. koef.
o pokud korel. koef. = 1 – vůbec nesnížím riziko, pokud = -1 – největší diverzif., pokud = 0, trochu divertif. – ok. Celkové riz. portf. je menší než vážený průměr rizika jednotl. složek.
o vzorec riz. portf. dvou aktiv: odmocnina z
váha aktiva A na druhou krát rozptyl aktiva A + váha B na druhou krát rozptyl B + 2 . váha A . váha B . korel koef AB . směr odch A . smo B.
- IM je soubor činností, díky kterým si sestavím portfolio z finv. instrumentů, spravuji ho, převrstvuji, a sleduji jeho výkonnost. Principy. Diverzifikace rizik. Hledání efektivních portfolií.
- fáze:
1) provedení investič. analýzy (fundam, technic, psychol..., akceptování omezujících podmínek investora – čas. horizont, riziková averze, fin. podmínky, preference, znalosti.
2) stanovení investič. politiky (strateg.) – kup a drž, pasivní, aktivní
3) vytvoření portfolia – Markowitzovy principy tvorby portf. – výběr aktiv na základě jejcih ohodnocení, očekávání, stategie
4) převrstvování portfolia – prodej nadhodnocených, nákup podhodnocených, úprava strategie a taktiky
5) vyhodnocení výnonosti portfolia – jednodimenálně.
ad markovitz:
předpoklady:
- perfektní trh
- max. užitku investora
- všichni investoři mají stejný čas. horizont
- nezáleží jen na riziku jednotl. instrum (směr. odch.), ale i na vztahu výnosů růz. instr. v portf. – korelač. koef.
o pokud korel. koef. = 1 – vůbec nesnížím riziko, pokud = -1 – největší diverzif., pokud = 0, trochu divertif. – ok. Celkové riz. portf. je menší než vážený průměr rizika jednotl. složek.
o vzorec riz. portf. dvou aktiv: odmocnina z
váha aktiva A na druhou krát rozptyl aktiva A + váha B na druhou krát rozptyl B + 2 . váha A . váha B . korel koef AB . směr odch A . smo B.
Nezávislé penz. fondy
Nezávislé penz. fondy – nesnížená mobilita – lze převést velikost nákladů závisí na konkur.
předpokl. že budou lépe pracovat, vliv může mít obava z nepřátel. převzetí. Loajalita k managementu.
Dle regulace:
- detailní (ČR): zákon přesně vymezí do jakých instrumentů a kolik lze investovat (méně rizikové, více nákl.)
- obezřetnostní – obecně stanovená pravidla – odborná péče, nejlepší možnost využít, fondy musí povině přispívat do fondu pro výplatu poškozených.
Specifika ČR:
- fondy zakládány bankami
- motivační role státu (příspěvek tomu kdo se připojistí)
- daňové stimuly (příspěvky od 6 do 12 tis. Kč roč, lze si odečíst od daň. zákl.)
- zaměstnavatel může přispívat zaměstnanci
- zdaňován je výnos z penz. připoj. (zvl. sazba 15 % - ve světě se zdaňuje dávka)
- většinou plán s definovaným příspěvkem (ve světě spíš dávk.)
- fond je práv. os. – a. s. – emit. akcie, nesmí emit. dluhop.
- pojistit se může os. starší 18 let, bydliště ČR, EU. Jen u jednoho fondu.
regulátor: nyní ČNB
PF nabízí
- jednoráz . vyrovnání
- odbytné
- penzi
o starobní (min. 60 let věku)
o výsluhová
o invalidní
o pozůstalostní
- kdo se připojistí – nárok na státní příspěvek – nutno platit měsíčně.
- fond může invest. do dluhop. státních bankovních a veřej. obchodovatelných, do akcií veř. obch. firem, do movitých a nemovi. v., lze část uložit do banky (likvidita), pro zajištění lze deriváty (ne spekul).. Diverzifikace. Část zisku jde do rez. fondu, část rozděl. val.hr., zbytek ve prospěch pojišťěnců. I penz. fond. musí mít svého depozitáře (banka kt. se stará).
předpokl. že budou lépe pracovat, vliv může mít obava z nepřátel. převzetí. Loajalita k managementu.
Dle regulace:
- detailní (ČR): zákon přesně vymezí do jakých instrumentů a kolik lze investovat (méně rizikové, více nákl.)
- obezřetnostní – obecně stanovená pravidla – odborná péče, nejlepší možnost využít, fondy musí povině přispívat do fondu pro výplatu poškozených.
Specifika ČR:
- fondy zakládány bankami
- motivační role státu (příspěvek tomu kdo se připojistí)
- daňové stimuly (příspěvky od 6 do 12 tis. Kč roč, lze si odečíst od daň. zákl.)
- zaměstnavatel může přispívat zaměstnanci
- zdaňován je výnos z penz. připoj. (zvl. sazba 15 % - ve světě se zdaňuje dávka)
- většinou plán s definovaným příspěvkem (ve světě spíš dávk.)
- fond je práv. os. – a. s. – emit. akcie, nesmí emit. dluhop.
- pojistit se může os. starší 18 let, bydliště ČR, EU. Jen u jednoho fondu.
regulátor: nyní ČNB
PF nabízí
- jednoráz . vyrovnání
- odbytné
- penzi
o starobní (min. 60 let věku)
o výsluhová
o invalidní
o pozůstalostní
- kdo se připojistí – nárok na státní příspěvek – nutno platit měsíčně.
- fond může invest. do dluhop. státních bankovních a veřej. obchodovatelných, do akcií veř. obch. firem, do movitých a nemovi. v., lze část uložit do banky (likvidita), pro zajištění lze deriváty (ne spekul).. Diverzifikace. Část zisku jde do rez. fondu, část rozděl. val.hr., zbytek ve prospěch pojišťěnců. I penz. fond. musí mít svého depozitáře (banka kt. se stará).
Penzij. fondy
Penzij. fondy:
- shromaž. vol prostř., invest. s cílem výnosu a diverzifikace, provádějí výplaty dávek penz. připoj.
Výhody:
přispív. k řeš. probl. s deficity stát. rozp. – dávky důchod. zabezp
řeší demogr. problémy – pay as you go systémů
přispívá k tvorbě dlouhod. úspor
z úspor má země také výhody – dostatek kapitálu, zisky
pozitivní vliv na trh cen. pap. (růst poptávky, růst likvidity akcií, dluhop.)
rozšiřuje se nabídka produktů, snižují se polit a soc. rizika
Nevýh:
- vliv trž. rizik, defin. dávka – poškoz. menší
- nižší mobilita prac. sil
- zaměstanceké penz. fondy – problém je převést
- neex. garanč. fond.
- velké náklady na zaved. syst. a jeho regul
- psychol. negativa – rozpad mezilid. vztahů.
Výhody, nevýhody a cíle kolektivního investování.
výhody:
diverzifikace rizika (fondy vytvář. portfolia)
snaha zhodnotit své fin prostř. – měl by přináš. nadprům výn X realita, indexované fondy menší transakč. náklady.
fondy spravují odborníci – měly by být lepší výsledky než u indiv. investování
jednoduchost zapojení (člověk nemusí být odborník)
možnost investovat s malou částkou do široké palety nástrojů
úspory z rozsahu a sortimentu (provize brokerů menší – fond hraje ve velkém)
fondy (zejm. penzij) umož. vyřešit problém stárnutí popul, zabezpečit pro staré prostředky
větší likvidita, vždy lze prodat a povinnost odkupu fondem (otev. PF)
jedna inv. spol . spravuje celou rodinu fondů – lze zdarma či za popl. přesouvat prostř. mezi fondy.
nevýhody:
většina fondů neplní výnosové očekávání
tržní riziko které podstupuje fond dopadá (kolísání kurzů..)
neexistují garanční fondy na výplaty podílníků
může být konflikt zájmů – správce fondu vs. podílníci --> vede k sniž. majetku fondu
velké náklady (obchodní aktivity) – aktivní strategie – neustálé změny portfolia – vysoké provize (nákupy, prodeje) – aktivní strategie.
- shromaž. vol prostř., invest. s cílem výnosu a diverzifikace, provádějí výplaty dávek penz. připoj.
Výhody:
přispív. k řeš. probl. s deficity stát. rozp. – dávky důchod. zabezp
řeší demogr. problémy – pay as you go systémů
přispívá k tvorbě dlouhod. úspor
z úspor má země také výhody – dostatek kapitálu, zisky
pozitivní vliv na trh cen. pap. (růst poptávky, růst likvidity akcií, dluhop.)
rozšiřuje se nabídka produktů, snižují se polit a soc. rizika
Nevýh:
- vliv trž. rizik, defin. dávka – poškoz. menší
- nižší mobilita prac. sil
- zaměstanceké penz. fondy – problém je převést
- neex. garanč. fond.
- velké náklady na zaved. syst. a jeho regul
- psychol. negativa – rozpad mezilid. vztahů.
Výhody, nevýhody a cíle kolektivního investování.
výhody:
diverzifikace rizika (fondy vytvář. portfolia)
snaha zhodnotit své fin prostř. – měl by přináš. nadprům výn X realita, indexované fondy menší transakč. náklady.
fondy spravují odborníci – měly by být lepší výsledky než u indiv. investování
jednoduchost zapojení (člověk nemusí být odborník)
možnost investovat s malou částkou do široké palety nástrojů
úspory z rozsahu a sortimentu (provize brokerů menší – fond hraje ve velkém)
fondy (zejm. penzij) umož. vyřešit problém stárnutí popul, zabezpečit pro staré prostředky
větší likvidita, vždy lze prodat a povinnost odkupu fondem (otev. PF)
jedna inv. spol . spravuje celou rodinu fondů – lze zdarma či za popl. přesouvat prostř. mezi fondy.
nevýhody:
většina fondů neplní výnosové očekávání
tržní riziko které podstupuje fond dopadá (kolísání kurzů..)
neexistují garanční fondy na výplaty podílníků
může být konflikt zájmů – správce fondu vs. podílníci --> vede k sniž. majetku fondu
velké náklady (obchodní aktivity) – aktivní strategie – neustálé změny portfolia – vysoké provize (nákupy, prodeje) – aktivní strategie.
Podílové fondy
podílové fondy
Peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu.
Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (dále jen "podílníci"), a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou.
Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.
K vytvoření podílového fondu je třeba povolení České národní banky. O povolení k vytvoření podílového fondu žádá investiční společnost.
Majetek v podílovém fondu obhospodařuje investiční společnost svým
jménem na účet podílníků.
Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na
majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí
z tohoto zákona nebo statutu.
OPF: Otevřený podílový fond nemá omezen počet vydávaných podílových
listů.
S podílovým listem otevřeného podílového fondu je spojeno též právo
na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jeho
vlastníka.
Podílový list otevřeného podílového fondu nemusí mít jmenovitou
hodnotu.
UPF: Investiční společnost neodkupuje podílové listy uzavřeného
podílového fondu zpět od podílníků z majetku uzavřeného podílového
fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 100 odst. 6 a § 101 odst.
6).
Investiční společnost vydá podílový list uzavřeného podílového
fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k
rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve
statutu. Statut stanoví, který den se považuje za rozhodný den při
nákupu podílového listu.
Peněžní prostředky shromažďuje do podílového fondu investiční společnost vydáváním podílových listů podílového fondu.
Podílový fond je souborem majetku, který náleží všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (dále jen "podílníci"), a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou.
Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený.
K vytvoření podílového fondu je třeba povolení České národní banky. O povolení k vytvoření podílového fondu žádá investiční společnost.
Majetek v podílovém fondu obhospodařuje investiční společnost svým
jménem na účet podílníků.
Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na
majetku v podílovém fondu a se kterým jsou spojena další práva plynoucí
z tohoto zákona nebo statutu.
OPF: Otevřený podílový fond nemá omezen počet vydávaných podílových
listů.
S podílovým listem otevřeného podílového fondu je spojeno též právo
na odkoupení podílového listu investiční společností na žádost jeho
vlastníka.
Podílový list otevřeného podílového fondu nemusí mít jmenovitou
hodnotu.
UPF: Investiční společnost neodkupuje podílové listy uzavřeného
podílového fondu zpět od podílníků z majetku uzavřeného podílového
fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 100 odst. 6 a § 101 odst.
6).
Investiční společnost vydá podílový list uzavřeného podílového
fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě vyhlášené k
rozhodnému dni. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve
statutu. Statut stanoví, který den se považuje za rozhodný den při
nákupu podílového listu.
Investiční společnost
(investiční společnost:)
Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem
podnikání je kolektivní investování spočívající
a) ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo
b) v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o
obhospodařování (§ 17).
Investiční společnost nesmí vydávat dluhopisy. K činnosti investiční společnosti je třeba povolení České národní banky .
Investiční společnost může kromě kolektivního investování
obhospodařovat majetek zákazníka, a to na základě smlouvy se
zákazníkem, je-li součástí majetku investiční nástroj a má-li tuto
činnost uvedenou v povolení ke své činnosti.
Investiční společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných
aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku
hospodaření s majetkem v podílovém fondu odděleně od předmětu
účetnictví svého a ostatních podílových fondů.
a penzijní fondy.
- státní
- zaměstnanecké
- nezávislé
Státní:
Většinou investují do: státních dluhopisů, pokladnič. pouk. centrál. banky ==> níz. výnos.
Výhody – neomezují mobilitu prac. síly, nejsou asym. info, nízké admin. náklady.
Zaměstnanecké:
zakládá zaměstnavatel, přispíva za-tel. Investice do instrumentů – akcií americ, dluhopisů (evr.), státní i korpor. dluhop.
Dávkové – slíbena dávka zaměstnanci (může nákl. zatížit zaměstnavatele). Informačn. asym., náklady může mít vyšší.
Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem
podnikání je kolektivní investování spočívající
a) ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo
b) v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o
obhospodařování (§ 17).
Investiční společnost nesmí vydávat dluhopisy. K činnosti investiční společnosti je třeba povolení České národní banky .
Investiční společnost může kromě kolektivního investování
obhospodařovat majetek zákazníka, a to na základě smlouvy se
zákazníkem, je-li součástí majetku investiční nástroj a má-li tuto
činnost uvedenou v povolení ke své činnosti.
Investiční společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných
aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku
hospodaření s majetkem v podílovém fondu odděleně od předmětu
účetnictví svého a ostatních podílových fondů.
a penzijní fondy.
- státní
- zaměstnanecké
- nezávislé
Státní:
Většinou investují do: státních dluhopisů, pokladnič. pouk. centrál. banky ==> níz. výnos.
Výhody – neomezují mobilitu prac. síly, nejsou asym. info, nízké admin. náklady.
Zaměstnanecké:
zakládá zaměstnavatel, přispíva za-tel. Investice do instrumentů – akcií americ, dluhopisů (evr.), státní i korpor. dluhop.
Dávkové – slíbena dávka zaměstnanci (může nákl. zatížit zaměstnavatele). Informačn. asym., náklady může mít vyšší.
Výnos do doby splatnosti
Výnos do doby splatnosti.
Dá se též spočítat YTM – výnos do doby splatnosti – tj. výnosnost budoucích plateb obdržených z dluhopisu, za který jsme zaplatili tržní cenu P0.
P0 = C1 / (1+YTM) + C2/(1+YTM)2 + ... + (Cn + Fn )/ (1+YTM)n
aproximace Hawawini, Vora: AYTM = [C + (Fn – P0)/n ] / [(0,6 . P0) + (0,4 . Fn)]
Alikvótní úrokový výnos.
Ta část výnosu, který naběhl od minulé výplaty kupónu. Prodávající by na tom byl škodný, kdyby nedostal část kupónu za dobu kdy ještě držel. Existuje krátké období kdy je AÚV záporný (zákon zná rozhodný den pro výplatu kupónu – do 30 dnů před výplatou kupónu – jakmile prodáme po rozhodném dni, nový vlastník nedostane kupón. Takže od rozhodného dne po výplatu kupónu naopak platí prodávající kupujícímu, protože kupón dostane prodávající.
Duration.
DM = [PVCF1 . 1 + PVCF2 . 2 + ... + PVCFn . n] / V0
dP / P = -DM . d(1+r)/(1+r) - změna ceny/ceně = durace . změna úrokové míry/ úroková míra
Durace představuje průměrnou dobu, za kterou získáváme příjmy z dluhopisu. Macaulay.
Platí že doba životnosti je větší nebo rovna než číslu vyjadřujícímu duraci. Životnost = durace pro zerobond (bezkupónový dluhopis). Vyšší durace ==> větší citlivost na změny úrokové sazby ==> větší riziko. Větší doba splatnosti odpovídá za jinak stejných podmínek větší duraci.
Struktura úrokových sazeb.
- jde o vztahy mezi úrokovými sazbami jednotlivých dluhopisů. Je určována především rizikem a dobou splatnosti. Je např. vztah mezi forwardovými sazbami a spotovými sazbami a spotovými sazbami víceletých dluhopisů.
např. (1 + s1) . (1+f1,1) = (1+s2)2
roční spotová . forwardová za rok na rok = spotová dvouletá (s2 = per annum)
Všechno je kótováno k dnešku. Žádné riziko pohybu a neplatnosti těchto vztahů.
Dá se též spočítat YTM – výnos do doby splatnosti – tj. výnosnost budoucích plateb obdržených z dluhopisu, za který jsme zaplatili tržní cenu P0.
P0 = C1 / (1+YTM) + C2/(1+YTM)2 + ... + (Cn + Fn )/ (1+YTM)n
aproximace Hawawini, Vora: AYTM = [C + (Fn – P0)/n ] / [(0,6 . P0) + (0,4 . Fn)]
Alikvótní úrokový výnos.
Ta část výnosu, který naběhl od minulé výplaty kupónu. Prodávající by na tom byl škodný, kdyby nedostal část kupónu za dobu kdy ještě držel. Existuje krátké období kdy je AÚV záporný (zákon zná rozhodný den pro výplatu kupónu – do 30 dnů před výplatou kupónu – jakmile prodáme po rozhodném dni, nový vlastník nedostane kupón. Takže od rozhodného dne po výplatu kupónu naopak platí prodávající kupujícímu, protože kupón dostane prodávající.
Duration.
DM = [PVCF1 . 1 + PVCF2 . 2 + ... + PVCFn . n] / V0
dP / P = -DM . d(1+r)/(1+r) - změna ceny/ceně = durace . změna úrokové míry/ úroková míra
Durace představuje průměrnou dobu, za kterou získáváme příjmy z dluhopisu. Macaulay.
Platí že doba životnosti je větší nebo rovna než číslu vyjadřujícímu duraci. Životnost = durace pro zerobond (bezkupónový dluhopis). Vyšší durace ==> větší citlivost na změny úrokové sazby ==> větší riziko. Větší doba splatnosti odpovídá za jinak stejných podmínek větší duraci.
Struktura úrokových sazeb.
- jde o vztahy mezi úrokovými sazbami jednotlivých dluhopisů. Je určována především rizikem a dobou splatnosti. Je např. vztah mezi forwardovými sazbami a spotovými sazbami a spotovými sazbami víceletých dluhopisů.
např. (1 + s1) . (1+f1,1) = (1+s2)2
roční spotová . forwardová za rok na rok = spotová dvouletá (s2 = per annum)
Všechno je kótováno k dnešku. Žádné riziko pohybu a neplatnosti těchto vztahů.
Investiční, podílové a penzijní fondy
7. Investiční, podílové a penzijní fondy. Výhody, nevýhody a cíle kolektivního investování. Investiční politika a legislativní rámec kolektivního investování. Aktuální problémy kolektivního investování v ČR.
Dle zák. 189/2004 Sb. o kolektiv. investování:
kolektivním investováním (je) podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.
Investiční fondy,
fondem kolektivního investování investiční fond nebo podílový fond,
Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování a která má povolení České národní banky k činnosti investičního fondu
O povolení k činnosti investičního fondu mohou požádat pouze zakladatelé akciové společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií.
Obchodní firma investičního fondu obsahuje označení "uzavřený investiční fond".
Investiční fond se zakládá na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu.
Investiční fond může svěřit obhospodařování svého majetku investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu podle § 17 (dále jen "smlouva o obhospodařování").
Převoditelnost akcií investičního fondu nesmí být omezena, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 56 odst. 2).
Investiční fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty.
Investiční fond nesmí
a) vydávat zatímní listy,
b) vydávat prioritní akcie,
c) vydávat akcie svým zaměstnancům za zvýhodněných podmínek,
d) uzavřít smlouvu o převodu zisku,
e) uzavřít ovládací smlouvu,
f) vydávat dluhopisy.
Dle zák. 189/2004 Sb. o kolektiv. investování:
kolektivním investováním (je) podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.
Investiční fondy,
fondem kolektivního investování investiční fond nebo podílový fond,
Investiční fond je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování a která má povolení České národní banky k činnosti investičního fondu
O povolení k činnosti investičního fondu mohou požádat pouze zakladatelé akciové společnosti, která dosud nevznikla. Tato společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií.
Obchodní firma investičního fondu obsahuje označení "uzavřený investiční fond".
Investiční fond se zakládá na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu.
Investiční fond může svěřit obhospodařování svého majetku investiční společnosti na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního fondu podle § 17 (dále jen "smlouva o obhospodařování").
Převoditelnost akcií investičního fondu nesmí být omezena, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 56 odst. 2).
Investiční fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty.
Investiční fond nesmí
a) vydávat zatímní listy,
b) vydávat prioritní akcie,
c) vydávat akcie svým zaměstnancům za zvýhodněných podmínek,
d) uzavřít smlouvu o převodu zisku,
e) uzavřít ovládací smlouvu,
f) vydávat dluhopisy.
Dluhopisy, charakteristika, druhy
6. Dluhopisy, charakteristika, druhy. Inovace na trzích dluhopisů. Metody pro ohodnocování dluhopisů. Výnos do doby splatnosti. Alikvótní úrokový výnos. Duration. Struktura úrokových sazeb.
Dluhopisy, charakteristika,
- zastupitelný cenný papír, ztělesňující právo majitele požadovat splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo splnit. Dluhopis je papír potvrzující dluh (závazek emitenta). Splatnost kratší než 1 rok (peněž. trh – např. státní pokl. poukázky, poukázky centr. banky – ovliv. krátkodobých nesouladů v příjmech a výd. stát. rozpočtu, ovlivňování úrokové míry a likvidity na mezibank. trhu pomocí operací na vol. trhu).
druhy.
Dluhopis s pevným zúročením (kupón)
Dluhopis s proměnlivými kupóny (vázáno na pohyb určité stanovené veličiny –např. PRIBOR, indexy, devizový kurz, cena komodit apod.)
Konzola (věčný dluhopis). – perpetuita
Dluhopisy s kupónem, bezkupónové (diskontované).
Inovace na trzích dluhopisů.
Dluhopis s proměnlivým zúročením – Floating rates notes
(minimax – stanovena dolní i horní hranice úrovně kupónu, floor, cap).
Duální měnový dluhopis – rozdílné měny při upisování, výplatě kupónů, případně i jmenoité hodnoty. Někdy lze zvolit, někdy je dána. Dává tak možnost spekulovat na deviz. trhu.
Zero bond – dluhopis s nulovým kupónem – obrovská citlivost na úr. míru, největší kurz. riziko. Emitovány za kurz nižší než JH.
Index bonds – vázány na pohyb indexu (cne, mezd, apod.)
Dluhopis s indexovanými splátkami – dluhop. typu býk, typu medvěd – lze s ním spekul. na pohyb akciového kursu. (2 tranše – 1. spekuluje na býka, druhá na medvěda). Kdo odhadl správně, dostane třeba 120 % JH, kdo špatně dostane 80%.
Dluhopis s částečným úpisem – je postupně upisován – investor zaplatí ½ a za čas doplatí zbytek)
Svlečené dluhopisy – stripped – vytvářeny uměle investičními bankami – banka ho rozdělí na 2 části, které pak odděleně obchoduje – kupóny jako anuitní platby – kupón. dluhop, jistinu jako diskontovaný dluhopis.
Junk bonds – prašivé
- mají rating C, D – špatné – nejvyš. riz, nejvyš. výnos
- nové firmy, náhlý pokles ratingu, obrovská zadluženost, společnosti si půjčí na nepřátelské převzetí. V recesi selhávají jako první. Dva pohledy: dobrá forma financování/ přispívá k růstu volatility a rizika(avšak podstup. dobrovolně).
Dluhopisy, charakteristika,
- zastupitelný cenný papír, ztělesňující právo majitele požadovat splacení dlužné částky a povinnost emitenta toto právo splnit. Dluhopis je papír potvrzující dluh (závazek emitenta). Splatnost kratší než 1 rok (peněž. trh – např. státní pokl. poukázky, poukázky centr. banky – ovliv. krátkodobých nesouladů v příjmech a výd. stát. rozpočtu, ovlivňování úrokové míry a likvidity na mezibank. trhu pomocí operací na vol. trhu).
druhy.
Dluhopis s pevným zúročením (kupón)
Dluhopis s proměnlivými kupóny (vázáno na pohyb určité stanovené veličiny –např. PRIBOR, indexy, devizový kurz, cena komodit apod.)
Konzola (věčný dluhopis). – perpetuita
Dluhopisy s kupónem, bezkupónové (diskontované).
Inovace na trzích dluhopisů.
Dluhopis s proměnlivým zúročením – Floating rates notes
(minimax – stanovena dolní i horní hranice úrovně kupónu, floor, cap).
Duální měnový dluhopis – rozdílné měny při upisování, výplatě kupónů, případně i jmenoité hodnoty. Někdy lze zvolit, někdy je dána. Dává tak možnost spekulovat na deviz. trhu.
Zero bond – dluhopis s nulovým kupónem – obrovská citlivost na úr. míru, největší kurz. riziko. Emitovány za kurz nižší než JH.
Index bonds – vázány na pohyb indexu (cne, mezd, apod.)
Dluhopis s indexovanými splátkami – dluhop. typu býk, typu medvěd – lze s ním spekul. na pohyb akciového kursu. (2 tranše – 1. spekuluje na býka, druhá na medvěda). Kdo odhadl správně, dostane třeba 120 % JH, kdo špatně dostane 80%.
Dluhopis s částečným úpisem – je postupně upisován – investor zaplatí ½ a za čas doplatí zbytek)
Svlečené dluhopisy – stripped – vytvářeny uměle investičními bankami – banka ho rozdělí na 2 části, které pak odděleně obchoduje – kupóny jako anuitní platby – kupón. dluhop, jistinu jako diskontovaný dluhopis.
Junk bonds – prašivé
- mají rating C, D – špatné – nejvyš. riz, nejvyš. výnos
- nové firmy, náhlý pokles ratingu, obrovská zadluženost, společnosti si půjčí na nepřátelské převzetí. V recesi selhávají jako první. Dva pohledy: dobrá forma financování/ přispívá k růstu volatility a rizika(avšak podstup. dobrovolně).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)