ROSTLINNÁ VÝROBA
největší význam = pěstování zrnin, hlavně pšenice, kukuřice, rýže, ječmen, proso, oves
pšenice – hl. v severním mírném pásu = sever Ameriky, Evropy, Rusko, části Z a JV Asie
hlavně ve stepních oblastech = 500 mm srážek za rok, ve výškách kolem 200 m nad mořem, při vyšších srážkách degradace půd
kukuřice – přimykají se na oblasti pšeničné – téměř 1/2 produkce pochází ze USA = pás konbelt (asi) – Iowa, Indiana, …
rýže – plochy s umělým zavlažováním – hl. monzunové oblasti subrovníkového pásma = J, V a JV Asie – Čína, Indie, Indonésie
Největší producenti
1. pšenice – 1. Čína 1/5 svět. sklizně, 2. USA, 3. Indie, 4. Francie, 5. Kanada, 6. Rusko
2. kukuřice – 1. USA, 2. Čína, dále Brazílie, Mexiko, Francie
3. rýže – 1. Čína, 2. Indie, 3. Indonésie, 4. Vietnam, 5. Thajsko
Největší vývozci
1. pšenice - 1. USA (vládní zásoby na 10 let), 2. Austrálie, 3. Kanada, 4. Francie, 5. Argentina
2. kukuřice – 1. USA (60 % svět. exportu), 2. Argentina, dále Francie, J. Afrika a Čína
3. rýže - 1. Thajsko, 2. Vietnam, 3. USA, 4. Indie, 5. Pákistán
Největší svět. obilnice
dříve Ukrajina, SNS - dnes dovozci, hlavně z Kanady
Ostatní konzumní plodiny
Ostatní konzumní plodiny
1. olejniny
a) jednoleté – sója, slunečnice, podzemnice olejná, bavlník, len, mák, řepka olejka, sezam, skočec
b) víceleté – olivovník, palma olejná a kokosová
sója – více než 1/2 svět. sklizně v USA, dále Brazílie, Argentina
1980 – 2000 - produkce celosvětově se zdvojnásobila
olej, mouka, náhražka masa, mléka
bílkovinná krmiva
slunečnice – hl. producent Rusko, Ukrajina
bavlník – bavlníkový olej – nedobrý
Čína, Indie, Pakistán, USA
řepka olejná – Kanada, Evropa, Čína, Indie
podzemnice olejná – nejvíce v tropic. a subtropic. pásmu
J a JV Asie, Afrika, USA, Brazílie
2. brambory
převezeni 1536 do Evropy na dvůr španěls. krále jako okrasná rostlina do parku - propašovány do Francie (pro nejbohatší) a dál do Německa - velký rozvoj
podzolové půdy, vlhčí a chladnější podnebí, nejméně 600 mm srážek za rok,
plocha a sklizeň - pokles
produkce: 1. Evropa 2. S Amerika 3. Čína
všechny země asi tak po 1/3
další plodiny
maniok, jámy – mají velmi nízkou nutriční hodnotu, téměř netransportovatelné
1. olejniny
a) jednoleté – sója, slunečnice, podzemnice olejná, bavlník, len, mák, řepka olejka, sezam, skočec
b) víceleté – olivovník, palma olejná a kokosová
sója – více než 1/2 svět. sklizně v USA, dále Brazílie, Argentina
1980 – 2000 - produkce celosvětově se zdvojnásobila
olej, mouka, náhražka masa, mléka
bílkovinná krmiva
slunečnice – hl. producent Rusko, Ukrajina
bavlník – bavlníkový olej – nedobrý
Čína, Indie, Pakistán, USA
řepka olejná – Kanada, Evropa, Čína, Indie
podzemnice olejná – nejvíce v tropic. a subtropic. pásmu
J a JV Asie, Afrika, USA, Brazílie
2. brambory
převezeni 1536 do Evropy na dvůr španěls. krále jako okrasná rostlina do parku - propašovány do Francie (pro nejbohatší) a dál do Německa - velký rozvoj
podzolové půdy, vlhčí a chladnější podnebí, nejméně 600 mm srážek za rok,
plocha a sklizeň - pokles
produkce: 1. Evropa 2. S Amerika 3. Čína
všechny země asi tak po 1/3
další plodiny
maniok, jámy – mají velmi nízkou nutriční hodnotu, téměř netransportovatelné
TABÁKOVÝ PRŮMYSL
TABÁKOVÝ PRŮMYSL
fakticky do potravin nepatří, ale řadí se tam
tabák = exportní zboží, 3 skupiny zemí:
1. USA , v r. 95 největší producent tabáku a jeho výrobků, ale masivní boj proti kouření
2. státy záp. Evropy rozsahem produkce téměř rovnocenné USA, ale rozdíl je v tom, že pracují téměř výhradně ze surovin z dovozu
3. produkční země – pěstují a exportují tabák a tabák. výrobky – Čína – největší výroby cigaret, dále Indie, Brazílie, Turecko
2 lokalizační tendence průmyslu
lokalizace na surovinách – cukrovarnictví
lokalizace do míst spotřeby – velká města
Největší firmy na světě v r. 99 – dle obratu
USA – General Motors – obrat 253 mld. DM
USA – Ford 221 mld. DM
Roysl-Datch Shell – zprac. ropy 199 mld. DM
EPSON
Toyota, dále General Elektrik, IBM, Hitaschi, Mobil, Daimler
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
fakticky do potravin nepatří, ale řadí se tam
tabák = exportní zboží, 3 skupiny zemí:
1. USA , v r. 95 největší producent tabáku a jeho výrobků, ale masivní boj proti kouření
2. státy záp. Evropy rozsahem produkce téměř rovnocenné USA, ale rozdíl je v tom, že pracují téměř výhradně ze surovin z dovozu
3. produkční země – pěstují a exportují tabák a tabák. výrobky – Čína – největší výroby cigaret, dále Indie, Brazílie, Turecko
2 lokalizační tendence průmyslu
lokalizace na surovinách – cukrovarnictví
lokalizace do míst spotřeby – velká města
Největší firmy na světě v r. 99 – dle obratu
USA – General Motors – obrat 253 mld. DM
USA – Ford 221 mld. DM
Roysl-Datch Shell – zprac. ropy 199 mld. DM
EPSON
Toyota, dále General Elektrik, IBM, Hitaschi, Mobil, Daimler
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
Zemědělství
Zemědělství
dělí se na rostlinou a živočišnou výrobu, lesnictví, lov zvěře, rybolov, hornictví – tvoří primární sféru
sekundární sféra – průmysl
terciální – služby
kvartérní – věda a výzkum
pracuje na velkých plochách
nejstarší hospodářskou čin. člověka – začala zhruba před 10 000 lety – Neolitem – přechodem lidí od sběru a lovu k stavbě stálých sídlišť usedlé zemědělství – 1. vzniklo v oblasti „úrodného půlměsíce“ = Mezopotánská nížina – Eufrat a Tygris – Irák + Sýrie a Libanon
stoupal výrazně počet obyv. země, stavba stálých sídel, kořeny lidské civilizace
produkce – oživa, krmiva, suroviny
mění ráz krajiny = fce krajinotvorná
a) kladná – např. jižní Čechy – zcela uměle vytvořena krajina, ale působí mimořádně harmonicky, v důsledku zemědělské činnosti
b) záporná – např. dnes severní pohraničí – nevyužitá půda – kopřivy, bodlák, bolševník
nejvyšší hranice rolnictví = nadmořská výška, kde se oře – Javorníky – oralo se v 60. letech do výše asi 960 m nad mořem
zoralo se a vysoušelo kde co - negativní zásahy
subcese = přirozený nálet plevelných rostlin neoráním neudržováním, vede k destrukci krajiny
kulturní úhor = neobdělávané plochy, udržované a placené státem
konec 90. let – zaměstnávalo svět. zemědělství 1,5 mld. osob,
v rozvinutých EKO asi 23 mil. lidí
bývalý Sovětský svat to samé zhruba
tranzitní EKO asi 10 mil. lidí
rozvoj. EKO asi 1 mld. lidí – Čína
ve vyspělých EKO zaměstnává 2 – 5 % ekon. aktivních obyvatel
dělí se na rostlinou a živočišnou výrobu, lesnictví, lov zvěře, rybolov, hornictví – tvoří primární sféru
sekundární sféra – průmysl
terciální – služby
kvartérní – věda a výzkum
pracuje na velkých plochách
nejstarší hospodářskou čin. člověka – začala zhruba před 10 000 lety – Neolitem – přechodem lidí od sběru a lovu k stavbě stálých sídlišť usedlé zemědělství – 1. vzniklo v oblasti „úrodného půlměsíce“ = Mezopotánská nížina – Eufrat a Tygris – Irák + Sýrie a Libanon
stoupal výrazně počet obyv. země, stavba stálých sídel, kořeny lidské civilizace
produkce – oživa, krmiva, suroviny
mění ráz krajiny = fce krajinotvorná
a) kladná – např. jižní Čechy – zcela uměle vytvořena krajina, ale působí mimořádně harmonicky, v důsledku zemědělské činnosti
b) záporná – např. dnes severní pohraničí – nevyužitá půda – kopřivy, bodlák, bolševník
nejvyšší hranice rolnictví = nadmořská výška, kde se oře – Javorníky – oralo se v 60. letech do výše asi 960 m nad mořem
zoralo se a vysoušelo kde co - negativní zásahy
subcese = přirozený nálet plevelných rostlin neoráním neudržováním, vede k destrukci krajiny
kulturní úhor = neobdělávané plochy, udržované a placené státem
konec 90. let – zaměstnávalo svět. zemědělství 1,5 mld. osob,
v rozvinutých EKO asi 23 mil. lidí
bývalý Sovětský svat to samé zhruba
tranzitní EKO asi 10 mil. lidí
rozvoj. EKO asi 1 mld. lidí – Čína
ve vyspělých EKO zaměstnává 2 – 5 % ekon. aktivních obyvatel
Potravinářský průmysl
Potravinářský průmysl
v rozvoj. zemích – zpravidla jednou z mála složek, která je velmi výrazně zastoupen v národním hospodářství
charakter rozvoj. zemí – zaměstnává 4/5 lidstva, představuje1/3 svět. potravin. výroby
v rozvoj. zemí – převaha řemeslného až samozásobitelského charakteru
odlišnost v rozsahu a struktuře
1. skupina
pracuje z dovážených surovin – není spjata se zemědělskou výrobou
závody – ve velkých přístavech, železničních uzlech, velkoměstech, např. výroba rostl. tuků, cukrovinek, čokolády, mlýny, lihovary, pivovary
2. skupina
= provozy méně rozsáhlé
2 typy závodů
a) orientace přímo na suroviny – cukrovary, lihovary, škrobárny, mlékárny, sýrárny, masokombináty
b) orientace přímo na spotřebitele – pekárny, výroby nealka, lahůdkárny, v rozvinutých zemích – výroba potravinářských polotovarů
vyspělé státy – široký sortiment výroby, v hl. složkách téměř úplný
rozvoj. státy – sortiment mnohem užší, ty, které se dají exportovat
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
bazar stroje, cnc frézky, karusely
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
v rozvoj. zemích – zpravidla jednou z mála složek, která je velmi výrazně zastoupen v národním hospodářství
charakter rozvoj. zemí – zaměstnává 4/5 lidstva, představuje1/3 svět. potravin. výroby
v rozvoj. zemí – převaha řemeslného až samozásobitelského charakteru
odlišnost v rozsahu a struktuře
1. skupina
pracuje z dovážených surovin – není spjata se zemědělskou výrobou
závody – ve velkých přístavech, železničních uzlech, velkoměstech, např. výroba rostl. tuků, cukrovinek, čokolády, mlýny, lihovary, pivovary
2. skupina
= provozy méně rozsáhlé
2 typy závodů
a) orientace přímo na suroviny – cukrovary, lihovary, škrobárny, mlékárny, sýrárny, masokombináty
b) orientace přímo na spotřebitele – pekárny, výroby nealka, lahůdkárny, v rozvinutých zemích – výroba potravinářských polotovarů
vyspělé státy – široký sortiment výroby, v hl. složkách téměř úplný
rozvoj. státy – sortiment mnohem užší, ty, které se dají exportovat
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
bazar stroje, cnc frézky, karusely
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
CUKROVARNICTVÍ, VÍNO
CUKROVARNICTVÍ
orientace na suroviny
produkce vyspělých zemí 25-30 mil. tun cukru – 1/4 tvoří třtinový cukr, charakter stagnace a poklesu – hl. západní a střední Evropa
rozvoj. země – 55 mil. tun cukru – z toho 98 % třtinový cukr
VÍNO
zde jsou 2,5 velmoci
Francie 60 mil. hl. ročně
Itálie 58 mil. hl. ročně
Florida
dále Španělsko, Řecko
roky 95 – 2000 – stagnace
orientace na suroviny
produkce vyspělých zemí 25-30 mil. tun cukru – 1/4 tvoří třtinový cukr, charakter stagnace a poklesu – hl. západní a střední Evropa
rozvoj. země – 55 mil. tun cukru – z toho 98 % třtinový cukr
VÍNO
zde jsou 2,5 velmoci
Francie 60 mil. hl. ročně
Itálie 58 mil. hl. ročně
Florida
dále Španělsko, Řecko
roky 95 – 2000 – stagnace
DŘEVAŘSKÝ PRUMYSL
DŘEVAŘSKÝ PRUMYSL
- svět. těžba dřeva – stále roste, pohybuje se kolem 4 – 5 miliadr m3
- zmenšil se rozdíl mezi zeměmi S a J lesního pásu
hlavní těžaři:
USA, Čína, Kanada, Brazílie, Indonésie
hlavní exportéři:
Kanada, Rusko, USA
Charakter
- zvyšující se podíl těžby dřeva ve státech rovníkových
např. Gabon (stát v Africe) – 90% plochy lesy
- je problém transportu, výskytu jednoho druhu dřeva
- tvrdá dřeva - eben
- vonná dřeva – fík, santan
významní dodavatelé dřevní suroviny
- Austrálie - 5 % plochy pokryté lesem
typičtí pěstitelé lesů - Austrálie
Spotřební průmysl
část – dodává levné produkty hromadné výroby a spotřeby
vyžaduje levnou pracovní sílu, méně kvalifikovanou
1/2 v rozvojových zemích
část – velmi drahé výrobky – potřebují vysokou technologickou úroveň výroby a kvalifikace prac.
ve vyspělých zemích – posun od rozvoj. zemích - klenoty, kožešiny, porcelán
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
- svět. těžba dřeva – stále roste, pohybuje se kolem 4 – 5 miliadr m3
- zmenšil se rozdíl mezi zeměmi S a J lesního pásu
hlavní těžaři:
USA, Čína, Kanada, Brazílie, Indonésie
hlavní exportéři:
Kanada, Rusko, USA
Charakter
- zvyšující se podíl těžby dřeva ve státech rovníkových
např. Gabon (stát v Africe) – 90% plochy lesy
- je problém transportu, výskytu jednoho druhu dřeva
- tvrdá dřeva - eben
- vonná dřeva – fík, santan
významní dodavatelé dřevní suroviny
- Austrálie - 5 % plochy pokryté lesem
typičtí pěstitelé lesů - Austrálie
Spotřební průmysl
část – dodává levné produkty hromadné výroby a spotřeby
vyžaduje levnou pracovní sílu, méně kvalifikovanou
1/2 v rozvojových zemích
část – velmi drahé výrobky – potřebují vysokou technologickou úroveň výroby a kvalifikace prac.
ve vyspělých zemích – posun od rozvoj. zemích - klenoty, kožešiny, porcelán
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
TEXTILNÍ PRŮMYSL
TEXTILNÍ PRŮMYSL
patří mezi nejstarší – Anglie – textilky – dětská práce
vyrovnává se podíl mezi syntetickými a přírodními vlákny
posledních 10 let – tendence návratu k přírodnímu vláknu – konopí, len
největší svět. producenti tkanin – USA, Indie, Čína, Japonsko, J. Korea, Brazílie, posun k rozvojovým zemím – Pákistán, Turecko, Bangladéš
produkci dominuje bavlnářství – vedou rozvoj. země – Čína, Indie, nerozvoj. země USA, Rusko
rozsah produkce ost. druhů – podstatně menší
čistě bavlněné tkaniny – hlavně v Záp. Evropě – VB, Francie, Itálie
r. 98 – 00 – vzrůstá objem výroby, ale kolísá
bavlněné
lněné tkaniny – 1. místo státy SNS, dále Francie, Polsko
výroba přírodního hedvábí – dříve slavná, dnes dostává renesanci – chovy bource morušového – význam získává Itálie
ve vyspěl. zemích – hl. obor = pletařství – USA, Japonsko, J. Korea
VÝROBA OBUVI
USA – 600 mil., Itálie – přes 500 mil. párů obuvi
„výroba obuvi všeho druhu“ – největší exportér Taiwan
patří mezi nejstarší – Anglie – textilky – dětská práce
vyrovnává se podíl mezi syntetickými a přírodními vlákny
posledních 10 let – tendence návratu k přírodnímu vláknu – konopí, len
největší svět. producenti tkanin – USA, Indie, Čína, Japonsko, J. Korea, Brazílie, posun k rozvojovým zemím – Pákistán, Turecko, Bangladéš
produkci dominuje bavlnářství – vedou rozvoj. země – Čína, Indie, nerozvoj. země USA, Rusko
rozsah produkce ost. druhů – podstatně menší
čistě bavlněné tkaniny – hlavně v Záp. Evropě – VB, Francie, Itálie
r. 98 – 00 – vzrůstá objem výroby, ale kolísá
bavlněné
lněné tkaniny – 1. místo státy SNS, dále Francie, Polsko
výroba přírodního hedvábí – dříve slavná, dnes dostává renesanci – chovy bource morušového – význam získává Itálie
ve vyspěl. zemích – hl. obor = pletařství – USA, Japonsko, J. Korea
VÝROBA OBUVI
USA – 600 mil., Itálie – přes 500 mil. párů obuvi
„výroba obuvi všeho druhu“ – největší exportér Taiwan
CHEMICKÝ PRUMYSL
CHEMICKÝ PRUMYSL
4 lokalizační faktory
1. náročnost na vodu
- řeky se stabilními přítoky, dále vodní nádrže
2. surovinové zdroje
- fosforečná a draselná hnojiva, průmysl. syntézy
3. lokalizace na oblast spotřeby
- zákl. kyseliny a louhy
4. energetická základna
USA – nejdůležitější 1. zdroje surovin 2. energie 3. voda
Evropa – nejdůležitější - zdroje vody, dostatek ploch
základní ukazatel – produkce kyseliny sírové
1. místo USA, Mexiko a Polsko
dále plasty
vede Evropa, S Amerika, Asie
dále chemická vlákna
vede J a JV Asie
lze vymezit 3 hlavní regiony chem. průmyslu
1. Evropa
2. S Amerika
3. J a JV Asie
- konkurenti jejich mají úzký sortiment – např. Austrálie, Nový Zéland, J. Afrika
4 lokalizační faktory
1. náročnost na vodu
- řeky se stabilními přítoky, dále vodní nádrže
2. surovinové zdroje
- fosforečná a draselná hnojiva, průmysl. syntézy
3. lokalizace na oblast spotřeby
- zákl. kyseliny a louhy
4. energetická základna
USA – nejdůležitější 1. zdroje surovin 2. energie 3. voda
Evropa – nejdůležitější - zdroje vody, dostatek ploch
základní ukazatel – produkce kyseliny sírové
1. místo USA, Mexiko a Polsko
dále plasty
vede Evropa, S Amerika, Asie
dále chemická vlákna
vede J a JV Asie
lze vymezit 3 hlavní regiony chem. průmyslu
1. Evropa
2. S Amerika
3. J a JV Asie
- konkurenti jejich mají úzký sortiment – např. Austrálie, Nový Zéland, J. Afrika
3 světové makroregiony strojírenské výroby
3 světové makroregiony strojírenské výroby
1) Sever Ameriky – USA, Kanada, Mexiko, Portoriko
- vyniká šíří sortimentu, ale i významným importem
1/4 svět. produkce aut
2/3 leteckého průmyslu
o 70% výroby PC
Tichomořská oblast USA (západ) – nová, úzce specializovaná oblast, nejnáročnější výroby
Jih USA – Texas – letecký a raketový průmysl – Houston
2) Západní Evropa
- její podíl na svět. produkci je nejvíce kolísající
- zaměření – výroba obráběcích strojů, automobilů, nejvíce zaostává za USA a Japonskem
= S Itálie, přes CH, Benelux, Německo, S Francie, JZ Velké Británie
3) J a JV Asie
- hlavní japonsko = 2. strojírenská velmoc na světě
- velmi silný vliv amerického kapitálu
- nejvýznam. lokalizace – ostrov Honšů
SNS
- dlouhodobá a hluboká krize
a) střed – okolí Moskvy
b) Ural
c) SZ (severozápad) – okolí Peterburgu
Vznik strojírenství – Evropa 18. a 19. století – s emigranty přesun do S Ameriky – po 2. svět. válce nejdůležitější oblastí.
Od poč. 90. let – přesun těžiště – Asijsko-Australská oblast
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
1) Sever Ameriky – USA, Kanada, Mexiko, Portoriko
- vyniká šíří sortimentu, ale i významným importem
1/4 svět. produkce aut
2/3 leteckého průmyslu
o 70% výroby PC
Tichomořská oblast USA (západ) – nová, úzce specializovaná oblast, nejnáročnější výroby
Jih USA – Texas – letecký a raketový průmysl – Houston
2) Západní Evropa
- její podíl na svět. produkci je nejvíce kolísající
- zaměření – výroba obráběcích strojů, automobilů, nejvíce zaostává za USA a Japonskem
= S Itálie, přes CH, Benelux, Německo, S Francie, JZ Velké Británie
3) J a JV Asie
- hlavní japonsko = 2. strojírenská velmoc na světě
- velmi silný vliv amerického kapitálu
- nejvýznam. lokalizace – ostrov Honšů
SNS
- dlouhodobá a hluboká krize
a) střed – okolí Moskvy
b) Ural
c) SZ (severozápad) – okolí Peterburgu
Vznik strojírenství – Evropa 18. a 19. století – s emigranty přesun do S Ameriky – po 2. svět. válce nejdůležitější oblastí.
Od poč. 90. let – přesun těžiště – Asijsko-Australská oblast
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Všeobecné strojírenství
ad A) Všeobecné strojírenství
= stroje na výrobu strojů
5 největších: Japonsko, USA, Německo, Itálie, Rusko – koncem 90. let dodávaly - 2/3 ze světové produkce
ad B) Elektrotechnika
- nejrychleji roste elektronický průmysl, z toho
a) vojenská průmyslová elektronika – záležitost nejvyspělejších zemí
b) spotřební elektronika – rozvojové země – levná prac. síla (Honkong, J.Korea, Tajwan) – export do špičkových zemí
ad C) Dopravní strojírenství
a) stavba lodí
- prošla velkým vývojem, v době 2. svět. války vylo pořadí: Velká Británie, USA, Japonsko, Norsko Německo
- poté skluz, 1. Japonsko, VB spadla za první pětku, i za Norsko
- přesun do rozvoj. zemí – Afrika – Libérie, Tajwan, Brazílie
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
= stroje na výrobu strojů
5 největších: Japonsko, USA, Německo, Itálie, Rusko – koncem 90. let dodávaly - 2/3 ze světové produkce
ad B) Elektrotechnika
- nejrychleji roste elektronický průmysl, z toho
a) vojenská průmyslová elektronika – záležitost nejvyspělejších zemí
b) spotřební elektronika – rozvojové země – levná prac. síla (Honkong, J.Korea, Tajwan) – export do špičkových zemí
ad C) Dopravní strojírenství
a) stavba lodí
- prošla velkým vývojem, v době 2. svět. války vylo pořadí: Velká Británie, USA, Japonsko, Norsko Německo
- poté skluz, 1. Japonsko, VB spadla za první pětku, i za Norsko
- přesun do rozvoj. zemí – Afrika – Libérie, Tajwan, Brazílie
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Automobilový průmysl
b) automobilový průmysl
- rok 1939 – výroba 4 milióny automobilů
- rok 1950 – výroba 10 mil. aut.
- rok 1980 – výroba 40 mil. aut.
- konec 90. let (99) – 51 mil. automobilů, z toho 70% osobní
3 regiony výroby automobilů – asi 1/3 podíl na výrobě
- Západní Evropa
- Sev. Amerika
- Japonsko – největší výrobce osob. aut – r. 99 – 7,9 mil os. aut a 2,5 mil. užitkových
USA 6 mil. osob. aut a 6 mil. užit. aut
Zajímavost – Rozvoj zemí po osvobození z koloniální nadvlády:
1. vybudování evropské metropole
2. vlastní aerolinky
3. alespoň montáž automobilů
c) výroba železničního parku = lokomotivy a vagóny
- v průběhu 90. let se výrazně změnila
- těžiště se z více než 80% přesunula do rozvoj. zemí
lokomotivy: Indie, Brazílie, Argentina
vagóny: Mexiko, Egypt, Thajsko, Irák
Honkong – Japonci tam umístili své závody, ale i Švýcaři, Nizozemci
- rok 1939 – výroba 4 milióny automobilů
- rok 1950 – výroba 10 mil. aut.
- rok 1980 – výroba 40 mil. aut.
- konec 90. let (99) – 51 mil. automobilů, z toho 70% osobní
3 regiony výroby automobilů – asi 1/3 podíl na výrobě
- Západní Evropa
- Sev. Amerika
- Japonsko – největší výrobce osob. aut – r. 99 – 7,9 mil os. aut a 2,5 mil. užitkových
USA 6 mil. osob. aut a 6 mil. užit. aut
Zajímavost – Rozvoj zemí po osvobození z koloniální nadvlády:
1. vybudování evropské metropole
2. vlastní aerolinky
3. alespoň montáž automobilů
c) výroba železničního parku = lokomotivy a vagóny
- v průběhu 90. let se výrazně změnila
- těžiště se z více než 80% přesunula do rozvoj. zemí
lokomotivy: Indie, Brazílie, Argentina
vagóny: Mexiko, Egypt, Thajsko, Irák
Honkong – Japonci tam umístili své závody, ale i Švýcaři, Nizozemci
Relativně stabilní základna olovnato-zinkového hutnictví, dále i hliníku, cínu a mědi
Relativně stabilní základna olovnato-zinkového hutnictví, dále i hliníku, cínu a mědi.
Producenti:
Kanada, J Afrika, Austrálie, Brazílie
Hlavní oblasti výroby a spotřeby
Západní Evropa, USA, Japonsko
Zvláštnosti
- titan, cobalt, hořčík, galium
Produkty se neváží na tuny, ale na kilogramy (malá produkce)
Základna energetická – jsou náročné na výrobu.
V barevné metalurgii dominují: Norsko, Švýcarsko
V rozvojových zemích – většina zásob nerostných surovin.
3/4 zásob bauxitu, ale výroba 1/5 hliníku
2/3 měd. rud, ale nevyrábí ani 1/3 mědi – například Afrika
velké diskrepance
4/5 svět. výroby cínu – Austrálie
Producenti:
Kanada, J Afrika, Austrálie, Brazílie
Hlavní oblasti výroby a spotřeby
Západní Evropa, USA, Japonsko
Zvláštnosti
- titan, cobalt, hořčík, galium
Produkty se neváží na tuny, ale na kilogramy (malá produkce)
Základna energetická – jsou náročné na výrobu.
V barevné metalurgii dominují: Norsko, Švýcarsko
V rozvojových zemích – většina zásob nerostných surovin.
3/4 zásob bauxitu, ale výroba 1/5 hliníku
2/3 měd. rud, ale nevyrábí ani 1/3 mědi – například Afrika
velké diskrepance
4/5 svět. výroby cínu – Austrálie
STROJÍRENSTVÍ
STROJÍRENSTVÍ
- základní část národního hospodářství (NH) – průmyslu i zemědělství stroje
- výroba strojírenská = důležitý index úrovně NH, ale i kvality vědecko-výzkumné základny
- tahoun NH
- v pol. 90. let – 45% svět. průmysl. produkce (strojírenství) a stejný podíl zaměstnanosti
- podíl vyspělých zemí 90%
- export 25%, Japonsko 65% podíl na exportu
- nejrozvinutější strojírenské státy – gigant. exportéry, ale i importéry, hlavně jednodušších výrobků
- je to rozsáhlý obor
A) všeobecné strojírenství – asi 1/3 strojírenské výroby
B) doprava
C) elektrotechnika a elektronika – asi 33%, rychle roste
- téměř úplný sortiment mají snad jen USA
- základní část národního hospodářství (NH) – průmyslu i zemědělství stroje
- výroba strojírenská = důležitý index úrovně NH, ale i kvality vědecko-výzkumné základny
- tahoun NH
- v pol. 90. let – 45% svět. průmysl. produkce (strojírenství) a stejný podíl zaměstnanosti
- podíl vyspělých zemí 90%
- export 25%, Japonsko 65% podíl na exportu
- nejrozvinutější strojírenské státy – gigant. exportéry, ale i importéry, hlavně jednodušších výrobků
- je to rozsáhlý obor
A) všeobecné strojírenství – asi 1/3 strojírenské výroby
B) doprava
C) elektrotechnika a elektronika – asi 33%, rychle roste
- téměř úplný sortiment mají snad jen USA
10 největších producentů železa a oceli
10 největších producentů železa a oceli
1. Japonsko
2. USA
3. Čína
4. Rusko
Ve většině evrops. států výroba sur. železa stagnuje nebo klesá, v rozvojových zemích výroba sur. železa strmě stoupá.
Producenti oceli – záležitost nejrozvinutějších zemí
Hutnictví je charakterizováno do hutnických komplexů:
Sever USA – Detroit, Cleveland, Chicago – největší na světě
Rýnsko – Vestfálská oblast v S Německu
Lokalizační trendy
- na jedné straně těžba, na 2. straně výroba a na 3. straně spotřeba
1. Japonsko
2. USA
3. Čína
4. Rusko
Ve většině evrops. států výroba sur. železa stagnuje nebo klesá, v rozvojových zemích výroba sur. železa strmě stoupá.
Producenti oceli – záležitost nejrozvinutějších zemí
Hutnictví je charakterizováno do hutnických komplexů:
Sever USA – Detroit, Cleveland, Chicago – největší na světě
Rýnsko – Vestfálská oblast v S Německu
Lokalizační trendy
- na jedné straně těžba, na 2. straně výroba a na 3. straně spotřeba
Barevná metalurgie = neželezné kovy
2) barevná metalurgie = neželezné kovy
- dle hmotnosti – asi 5% želez. kovů
- rozmach s rozvojem elektroniky, dopravy, stavebnictví, jaderné energie
1. etapa = před 2. svět. válkou
- převládaly těžké kovy – olovo, zinek, měď,
- závody na zpracování v blízkosti těžby
2. etapa = 50. 60. 70. léta
- prudký rozvoj lehkých kovů, hlavně hliníku
3. etapa – konec 70. let až dodnes
- výrazné zvýšení významu a použití druhotných surovin a rapidně se zvyšuje výroba drahých a vzácných kovů
- v globálu: vyrábí se více než 70 kovů, více než 90% objemu a 3/4 hodnoty tvoří: hliník, zinek, měď a olovo
Při oblastech těžby leží závody alespoň na základní úpravu granuláty.
Charakter
1. malá zabezpečenost vlastními surovinami = deficitní surovinová základn
2. vysoký a rychle rostoucí podíl sekundárního kovu = šrotu
3. malý podíl produkce primárního kovu – velmi škodlivá pro životní prostředí
- surový kov se vyrábí v rozvoj. zemích
4. v metalurgii převažují 2 faktory
A. doprava a energetika
B. spotřebitelský
- dle hmotnosti – asi 5% želez. kovů
- rozmach s rozvojem elektroniky, dopravy, stavebnictví, jaderné energie
1. etapa = před 2. svět. válkou
- převládaly těžké kovy – olovo, zinek, měď,
- závody na zpracování v blízkosti těžby
2. etapa = 50. 60. 70. léta
- prudký rozvoj lehkých kovů, hlavně hliníku
3. etapa – konec 70. let až dodnes
- výrazné zvýšení významu a použití druhotných surovin a rapidně se zvyšuje výroba drahých a vzácných kovů
- v globálu: vyrábí se více než 70 kovů, více než 90% objemu a 3/4 hodnoty tvoří: hliník, zinek, měď a olovo
Při oblastech těžby leží závody alespoň na základní úpravu granuláty.
Charakter
1. malá zabezpečenost vlastními surovinami = deficitní surovinová základn
2. vysoký a rychle rostoucí podíl sekundárního kovu = šrotu
3. malý podíl produkce primárního kovu – velmi škodlivá pro životní prostředí
- surový kov se vyrábí v rozvoj. zemích
4. v metalurgii převažují 2 faktory
A. doprava a energetika
B. spotřebitelský
AUS je nejlépe zabezpečený světadíl
AUS je nejlépe zabezpečený světadíl a těžba se dále zvyšuje
JAF dostatek uhlí, ale málo ropy a plynu, což zase má SAF – Egypt, Libye, neustálé boje v Angole o ropu
J Amerika hydroenergetika – dvě největší vodní elektrárny světa – největší ve Venezuele – Karoni a druhá na hranicích Brazilie a Paraguae
ve Venezuele je záliv Maracaibo, kde je největší ropný terminál na světě
nevýhodou JA jsou nepropojené energetické sítě
Asie je bohatá na ropu, uhlí, hydroenergii, jadernou energii, v Číně uhelné elektrárny vyrábějí 40 % energetické spotřeby
Celkově se bude zvyšovat tlak na otevření nových šelfových zdrojů, zvýšení těžby v Rusku, Africe a J Americe, která je nejperspektivnější. Zvýší se využití uhlí a jaderné energie. Předpokládá se zvýšení spotřeby o 25 % v 21. století.
Země Podíl na spotřebě el. energie v %
USA 20
Francie 78
Belgie 60
J Korea 40
Švédsko 40
Švýcarsko 20
Pákistán a Indie 50
JAF dostatek uhlí, ale málo ropy a plynu, což zase má SAF – Egypt, Libye, neustálé boje v Angole o ropu
J Amerika hydroenergetika – dvě největší vodní elektrárny světa – největší ve Venezuele – Karoni a druhá na hranicích Brazilie a Paraguae
ve Venezuele je záliv Maracaibo, kde je největší ropný terminál na světě
nevýhodou JA jsou nepropojené energetické sítě
Asie je bohatá na ropu, uhlí, hydroenergii, jadernou energii, v Číně uhelné elektrárny vyrábějí 40 % energetické spotřeby
Celkově se bude zvyšovat tlak na otevření nových šelfových zdrojů, zvýšení těžby v Rusku, Africe a J Americe, která je nejperspektivnější. Zvýší se využití uhlí a jaderné energie. Předpokládá se zvýšení spotřeby o 25 % v 21. století.
Země Podíl na spotřebě el. energie v %
USA 20
Francie 78
Belgie 60
J Korea 40
Švédsko 40
Švýcarsko 20
Pákistán a Indie 50
Geografie svět. hospodářství
Geografie svět. hospodářství
HUTNICTVÍ
1) železa a oceli
dle hmotnosti
- zahrnuje asi 95% spotřeby kovů celosvětově
- nejbohatší na železné rudy:
SNS
Asie – Čína a Indie
Brazílie
Afrika a JAR
Největší exportéři železné rudy:
Brazílie, Austrálie, Indie, SNS, Kanada
Největší importéři:
Japonsko, NSR, Jižní Korea, Belgie, Francie
Největší výroba surového železa
- celkově asi 550 mil. tun sur. železa
- Evropa 215 mil. tun,
- Rusko 60 mil. tun,
- Asie 173 mil. tun,
- J Afrika 10 mil. tun,
- Latinská Amerika 35 mil. tun,
- Austrálie 7 mil. tun
HUTNICTVÍ
1) železa a oceli
dle hmotnosti
- zahrnuje asi 95% spotřeby kovů celosvětově
- nejbohatší na železné rudy:
SNS
Asie – Čína a Indie
Brazílie
Afrika a JAR
Největší exportéři železné rudy:
Brazílie, Austrálie, Indie, SNS, Kanada
Největší importéři:
Japonsko, NSR, Jižní Korea, Belgie, Francie
Největší výroba surového železa
- celkově asi 550 mil. tun sur. železa
- Evropa 215 mil. tun,
- Rusko 60 mil. tun,
- Asie 173 mil. tun,
- J Afrika 10 mil. tun,
- Latinská Amerika 35 mil. tun,
- Austrálie 7 mil. tun
Postkomunistické a komunistické oblasti
Postkomunistické a komunistické oblasti
Sibiř – ropa, plyn, uhlí, uran, rudy, diamanty, chybí zde ovšem splnění 4P
SV a JV Čína – provincie „Šanci a Šenci“ rozlohou skoro jako E – uhlí, železo, wolfram, cín, ropa, uran, ostatní oblasti v Číně jsou pohádkově bohaté, ale nemají 4P
Rusko – plyn, 50 % světových zásob železných rud, avšak stále zde trvá ekonomicko-politická krize
ENERGETIKA
v 19. století nejdůležitější surovinou uhlí, ve 20. století ropa, plyn a jaderná energie ( první jaderná elektrárna postavena v GBR)
spotřeba energie ukazuje úroveň ekonomiky dané země
převážná část průmyslových oblastí vznikala na základě energetických zdrojů, dnes možnost poměrně snadného přenosu energie
USA a Kanada jsou soběstačné – USA plus Aljaška (těží se zde jen z 30 %) jsou spojeny obrovskými ropovody)
V Kanada odebírá 60 % energie od Z zemí Kanady – Ontario přehrady
energetická základna ZE je závislá na dovozu paliv, jež jsou levnější než těžba na vlastním území (uhlí z JAF je 4 x levnější), proto se zvyšuje význam přístavů ve Středomoří, např. Marseille- Shell
vodní elektrárny zejména ve Skandinávii a Švýcarsku (zde již převažují jaderné elektrárny)
Rusko je výrazně soběstačné (20 % vodní elektrárny)
střední a VE má velmi nevyvážené energetické zdroje – 90 % uhlí v Polsku, 50 % hydroenergie v Jugoslávii, ropa a plyn v Rumunsku
JAP v 70. letech zastihla energetická krize, proto se přeorientovalo na ropu, zvýšila se funkce přístavů, nové elektrárny budovány v přístavech
Sibiř – ropa, plyn, uhlí, uran, rudy, diamanty, chybí zde ovšem splnění 4P
SV a JV Čína – provincie „Šanci a Šenci“ rozlohou skoro jako E – uhlí, železo, wolfram, cín, ropa, uran, ostatní oblasti v Číně jsou pohádkově bohaté, ale nemají 4P
Rusko – plyn, 50 % světových zásob železných rud, avšak stále zde trvá ekonomicko-politická krize
ENERGETIKA
v 19. století nejdůležitější surovinou uhlí, ve 20. století ropa, plyn a jaderná energie ( první jaderná elektrárna postavena v GBR)
spotřeba energie ukazuje úroveň ekonomiky dané země
převážná část průmyslových oblastí vznikala na základě energetických zdrojů, dnes možnost poměrně snadného přenosu energie
USA a Kanada jsou soběstačné – USA plus Aljaška (těží se zde jen z 30 %) jsou spojeny obrovskými ropovody)
V Kanada odebírá 60 % energie od Z zemí Kanady – Ontario přehrady
energetická základna ZE je závislá na dovozu paliv, jež jsou levnější než těžba na vlastním území (uhlí z JAF je 4 x levnější), proto se zvyšuje význam přístavů ve Středomoří, např. Marseille- Shell
vodní elektrárny zejména ve Skandinávii a Švýcarsku (zde již převažují jaderné elektrárny)
Rusko je výrazně soběstačné (20 % vodní elektrárny)
střední a VE má velmi nevyvážené energetické zdroje – 90 % uhlí v Polsku, 50 % hydroenergie v Jugoslávii, ropa a plyn v Rumunsku
JAP v 70. letech zastihla energetická krize, proto se přeorientovalo na ropu, zvýšila se funkce přístavů, nové elektrárny budovány v přístavech
KANADA
KANADA
velice dobrá geografická poloha, orientace nejvíce na USA a ZE
parafínová (velmi kvalitní) ropa a plyn, uhlí, uran od 1965, bauxit, železo, titan, mangan, diamanty
60 % těžby do USA, 25 % do ZE, JAP minimum
Hlavní regiony spotřeby Hlavní regiony těžby – vyspělé rozvojové
USA, ZE, JAP Kanada, JAF, AUS J Amerika, Afrika, JV Asie
Nerovnoměrná koncentrace surovinových zdrojů na Zemi. V těchto oblastech se nachází více než 70 % bauxitu a 50 % železných rud.
1) horská oblast Z USA – černé uhlí, rudy
2) pobřeží Mexického zálivu – ropa, plyn
3) SZ AUS – uhlí, rudy, bauxit, mangan, diamanty
4) centrum JAF- hornina kimberlit – jediné naleziště na světě – diamanty, platina, Au, železné rudy
5) centrum AF – Zambie, Zaire – měděný pás – největší naleziště mědi
6) Peruánsko-chilská oblast – olovo, měď, zinek, Au, Ag
7) JV a V Asie – Indonesie, Malaisie – cín, ropa
velice dobrá geografická poloha, orientace nejvíce na USA a ZE
parafínová (velmi kvalitní) ropa a plyn, uhlí, uran od 1965, bauxit, železo, titan, mangan, diamanty
60 % těžby do USA, 25 % do ZE, JAP minimum
Hlavní regiony spotřeby Hlavní regiony těžby – vyspělé rozvojové
USA, ZE, JAP Kanada, JAF, AUS J Amerika, Afrika, JV Asie
Nerovnoměrná koncentrace surovinových zdrojů na Zemi. V těchto oblastech se nachází více než 70 % bauxitu a 50 % železných rud.
1) horská oblast Z USA – černé uhlí, rudy
2) pobřeží Mexického zálivu – ropa, plyn
3) SZ AUS – uhlí, rudy, bauxit, mangan, diamanty
4) centrum JAF- hornina kimberlit – jediné naleziště na světě – diamanty, platina, Au, železné rudy
5) centrum AF – Zambie, Zaire – měděný pás – největší naleziště mědi
6) Peruánsko-chilská oblast – olovo, měď, zinek, Au, Ag
7) JV a V Asie – Indonesie, Malaisie – cín, ropa
Ropa, uran
Ropa
- zásoby ropy pro rentabilní těžbu asi v 50 oblastech, 1/2 v oblasti Středního východu
- největší těžaři:
1) Saudská Arábie
2) USA
3) Rusko
4) Irán
5) Mexiko
6) Venezuela
7) Norsko
8) Čína
Uran
- zásoby se odhadují na 10 mil. tun, 2/3 v zemích s vyspělou ekonomikou
1) Austrálie
2) Jižní Afrika
3) Nigérie
4) Brazílie
5) Rusko
6) USA
- zásoby ropy pro rentabilní těžbu asi v 50 oblastech, 1/2 v oblasti Středního východu
- největší těžaři:
1) Saudská Arábie
2) USA
3) Rusko
4) Irán
5) Mexiko
6) Venezuela
7) Norsko
8) Čína
Uran
- zásoby se odhadují na 10 mil. tun, 2/3 v zemích s vyspělou ekonomikou
1) Austrálie
2) Jižní Afrika
3) Nigérie
4) Brazílie
5) Rusko
6) USA
TĚŽEBNÍ PRŮMYSL
TĚŽEBNÍ PRŮMYSL
celkově ovlivňuje danou oblast z hlediska pokroku a úrovně
25 – 27 nejdůležitějších druhů surovin se dělí do několika skupin:
1) paliva, uhlí, ropa, plyn, uran
2) oxidy kovů, např. mangan, chrom
3) neželezné (měd, olovo, zinek, nikl) a legovací kovy ( platina, Au, Ag)
4) chemické surovina (síra, draselné soli, fosfority)
za posledních 25 let se zásoby nerostných surovin zvýšily, např. bauxit o 100 %
v roce 1973 proběhla energetická krize
na Zemi existují 3 zdrojové oblasti – velmoci, musí být ovšem splněny určité podmínky 4P:
1) bohaté a těžitelné zásoby
2) existence nových dobývacích a úpravárenských technologií
3) rozvinutá technologická infrastruktura
4) příznivé investiční a politické klima
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
bazar stroje, cnc frézky, karusely
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
celkově ovlivňuje danou oblast z hlediska pokroku a úrovně
25 – 27 nejdůležitějších druhů surovin se dělí do několika skupin:
1) paliva, uhlí, ropa, plyn, uran
2) oxidy kovů, např. mangan, chrom
3) neželezné (měd, olovo, zinek, nikl) a legovací kovy ( platina, Au, Ag)
4) chemické surovina (síra, draselné soli, fosfority)
za posledních 25 let se zásoby nerostných surovin zvýšily, např. bauxit o 100 %
v roce 1973 proběhla energetická krize
na Zemi existují 3 zdrojové oblasti – velmoci, musí být ovšem splněny určité podmínky 4P:
1) bohaté a těžitelné zásoby
2) existence nových dobývacích a úpravárenských technologií
3) rozvinutá technologická infrastruktura
4) příznivé investiční a politické klima
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
bazar stroje, cnc frézky, karusely
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
AUSTRÁLIE, JIŽNÍ AFRIKA
AUSTRÁLIE
rozvoje těžebního průmyslu zejména v 70 letech v této oblasti, která se orientuje na USA a JAP
jedná se o oboustrannou cestu, kdy do AUS jde kapitál a z AUS suroviny
v současné době největším dodavatelem těchto zemí v bauxitu, diamantů, manganu, titanu, mědi, železa, avšak před tímto boomem nejvíce uranu a zinku
JAP nejvíce odebírá uhlí, wolfram, cín, Au
jsou zde menší ložiska ropy, plynu, kdy dováží 1/3 spotřeby
JIŽNÍ AFRIKA
nejvíce uhlí, chromu, vanadu, uranu, mědi a niklu
jediná země, kde produkce těžebního průmyslu tvoří 20 % HDP
orientace nejvíce na ZE, USA a od 1995 JAP
rozvoje těžebního průmyslu zejména v 70 letech v této oblasti, která se orientuje na USA a JAP
jedná se o oboustrannou cestu, kdy do AUS jde kapitál a z AUS suroviny
v současné době největším dodavatelem těchto zemí v bauxitu, diamantů, manganu, titanu, mědi, železa, avšak před tímto boomem nejvíce uranu a zinku
JAP nejvíce odebírá uhlí, wolfram, cín, Au
jsou zde menší ložiska ropy, plynu, kdy dováží 1/3 spotřeby
JIŽNÍ AFRIKA
nejvíce uhlí, chromu, vanadu, uranu, mědi a niklu
jediná země, kde produkce těžebního průmyslu tvoří 20 % HDP
orientace nejvíce na ZE, USA a od 1995 JAP
Minerální paliva
Minerální paliva
- nejvyšší postavení uhlí – černé zhruba 1/2
- největší zásoby:
- asijský kontinent
- severní Amerika
- Evropa, Austrálie, Afrika
- více než 90 % zásob se nachází na sev. polokouli nad Obratníkem Raka
- největší pánve – Lenská pánev, Tunguzská pánev, Apalačské pohoří v USA
Těžba černého uhlí v roce 1998
1) Čína – 1 mld. tun
2) USA – necelá 1 mld. tun
3) Indie – 250 mil. tun
4) Rusko
Hnědé uhlí
1) SRN
2) Rusko
3) USA
4) Čína
5) Polsko
6) ČR
- světové zásoby uhlí se přehodnocují 1x za 5 – 10 let
- ropa a zemní plyn se přehodnocuje každý rok
- podle odhadů v 80. letech 19. století jsou zásoby uhlí 80 mld. tun
- 1985 – 95 mld. tun
- 1998 – 200 mld. tun
- nejvyšší postavení uhlí – černé zhruba 1/2
- největší zásoby:
- asijský kontinent
- severní Amerika
- Evropa, Austrálie, Afrika
- více než 90 % zásob se nachází na sev. polokouli nad Obratníkem Raka
- největší pánve – Lenská pánev, Tunguzská pánev, Apalačské pohoří v USA
Těžba černého uhlí v roce 1998
1) Čína – 1 mld. tun
2) USA – necelá 1 mld. tun
3) Indie – 250 mil. tun
4) Rusko
Hnědé uhlí
1) SRN
2) Rusko
3) USA
4) Čína
5) Polsko
6) ČR
- světové zásoby uhlí se přehodnocují 1x za 5 – 10 let
- ropa a zemní plyn se přehodnocuje každý rok
- podle odhadů v 80. letech 19. století jsou zásoby uhlí 80 mld. tun
- 1985 – 95 mld. tun
- 1998 – 200 mld. tun
Těžební průmysl
Těžební průmysl
- stupeň využití surovin nezávisí ani tak na jejich vlastnostech, ale na socio-ekonomických potřebách a potřebách hospodářství
- to platí i o rozmístění těžby
- hlavní význam rudy neželezných kovů a paliva
- vyspělé státy závisí na dovozu, i USA (20%), záp. E až 80%, Japonsko 90-95 % surovin dováží – dále Jižní Korea a Itálie
- v podmínkách normálního fungování svět. hospodářství dostatek (absence) zrychluje (zpomaluje) hosp. rozvoj
- už neplatí mnoho surovin -> mnoho průmyslu
- surovinová euforie – velmi náročné energetické hospodářství
- Indie x USA – až 33x více na obyvatele
- Rusko nehospodárnost ve využívání surovinového bohatství
- těžba je krajně nerovnoměrně rozmístěná a to vyvolává závislost vysp. zemí na dovozu
- rozvojové země jsou zase závislé na vývozu surovin
- zásoby ner. surovin se tak stávají nesmírně významné z hlediska strategického i politického
- 1973 ropná krize – zákaz vývozu ropy do USA a záp. E -> radikální růst cen ropy -> snaha o snížení energetického zatížení v průmyslu
- 1974 – ropovod z Aljašky do USA
- stupeň využití surovin nezávisí ani tak na jejich vlastnostech, ale na socio-ekonomických potřebách a potřebách hospodářství
- to platí i o rozmístění těžby
- hlavní význam rudy neželezných kovů a paliva
- vyspělé státy závisí na dovozu, i USA (20%), záp. E až 80%, Japonsko 90-95 % surovin dováží – dále Jižní Korea a Itálie
- v podmínkách normálního fungování svět. hospodářství dostatek (absence) zrychluje (zpomaluje) hosp. rozvoj
- už neplatí mnoho surovin -> mnoho průmyslu
- surovinová euforie – velmi náročné energetické hospodářství
- Indie x USA – až 33x více na obyvatele
- Rusko nehospodárnost ve využívání surovinového bohatství
- těžba je krajně nerovnoměrně rozmístěná a to vyvolává závislost vysp. zemí na dovozu
- rozvojové země jsou zase závislé na vývozu surovin
- zásoby ner. surovin se tak stávají nesmírně významné z hlediska strategického i politického
- 1973 ropná krize – zákaz vývozu ropy do USA a záp. E -> radikální růst cen ropy -> snaha o snížení energetického zatížení v průmyslu
- 1974 – ropovod z Aljašky do USA
Těžební průmysl
- např. v Japonsku poklesla náročnost surovin až o 1/2
- využívání sekundárních surovin = odpadová civilizace
- v USA 4,5 mld. tun odpadu za rok, v EU 2 mld. tun
- neobnovitelné zdroje se mění ve zdroje obnovitelné – kovy, sklo
- hlavními oblastmi jsou staré prům. regiony E, USA a Japonska
- jsou důležitou komoditou zahr. obchodu
- 2 cesty: 1) z přebytkových do deficitových zemí
2) ze starých pr. zemí do nových pr. zemí – Pákistán, Indie, Indonésie
- až 50 % produkce sekundárních surovin – např. kovový šrot v Anglii
- domovní odpad – stejná výhřevná hodnota jako přírodní paliva, avšak nejmenší obsah kovu
- síť pr. měst lze chápat i jako systém surovinových uzlů
- menší rozvinuté státy jsou vzorem hospodárného využívání surovin a odpadu
- Finsko až 95% kovového šrotu zpracuje
- Dánsko, Švédsko a Švýcarsko energeticky zhodnocují až 75% akumulovaného komunálního odpadu (USA jen 10%)
- v ČR spalovny v Malešicích u Prahy, v Liberci, Brně a staví se v Ostravě
- lidstvo využívá asi 250 druhů surovin a asi 200 druhů kovů
- 18 a 19 století – měď, železo, zlato, stříbro, olovo, rtuť, cín (nádobí)
- 1. ropné vrty v 17. století, ale rozvoj koncem 19 a počátkem 20 století (Rusko)
- využívání sekundárních surovin = odpadová civilizace
- v USA 4,5 mld. tun odpadu za rok, v EU 2 mld. tun
- neobnovitelné zdroje se mění ve zdroje obnovitelné – kovy, sklo
- hlavními oblastmi jsou staré prům. regiony E, USA a Japonska
- jsou důležitou komoditou zahr. obchodu
- 2 cesty: 1) z přebytkových do deficitových zemí
2) ze starých pr. zemí do nových pr. zemí – Pákistán, Indie, Indonésie
- až 50 % produkce sekundárních surovin – např. kovový šrot v Anglii
- domovní odpad – stejná výhřevná hodnota jako přírodní paliva, avšak nejmenší obsah kovu
- síť pr. měst lze chápat i jako systém surovinových uzlů
- menší rozvinuté státy jsou vzorem hospodárného využívání surovin a odpadu
- Finsko až 95% kovového šrotu zpracuje
- Dánsko, Švédsko a Švýcarsko energeticky zhodnocují až 75% akumulovaného komunálního odpadu (USA jen 10%)
- v ČR spalovny v Malešicích u Prahy, v Liberci, Brně a staví se v Ostravě
- lidstvo využívá asi 250 druhů surovin a asi 200 druhů kovů
- 18 a 19 století – měď, železo, zlato, stříbro, olovo, rtuť, cín (nádobí)
- 1. ropné vrty v 17. století, ale rozvoj koncem 19 a počátkem 20 století (Rusko)
Průmyslové rozvrstvení v Evropě
Průmyslové rozvrstvení v Evropě
- velmi důležité pro rozvoj hospodářství jsou agroklimatické podmínky
- to se začíná měnit a postupují na druhé místo, na 1. místě je výskyt nerostných surovin – od období industrializace (Anglie, Pensylvanie – uhlí, Ural, Lotrinsko – rudy)
- význam NS pomalu klesá a přestávají být klíčovým faktorem, ne však pro hutnictví, petrochemie
- průmysl – výrazné územní koncentrace – přitahuje lidi -> osídlení + další služby -> velký vliv na geografickou dělbu práce
- dříve existovala výrobní kooperace (obory na sebe navazovaly) a výrobní kombinace – Povolží, povodí Rýna, Anglie
- pak přišla vědeckotechnická revoluce, nejde jen o kooperaci a kombinaci, ale i o vysoce specializované podniky – Ford v Detroitu
- stále více se uplatňují i některé nevýrobní faktory – geograf. poloha, základny vědy a výzkumu
- změnily se nejen struktury, ale i formy koncentrací – do 50. let průmyslové uzly, střediska – tvoří základní územní kostru vyspělých států
- lidstvo i průmysl se pomalu, ale jistě posunuje k moři -> nová forma koncentrace – přístavní terminály, komplexy – výroba se posunuje do námořních přístavů – petrochemie, energetika, výroba lodí, zpracování ryb, významné lokality cestovního ruchu – největší přístav Rotterdam
- velmi důležité pro rozvoj hospodářství jsou agroklimatické podmínky
- to se začíná měnit a postupují na druhé místo, na 1. místě je výskyt nerostných surovin – od období industrializace (Anglie, Pensylvanie – uhlí, Ural, Lotrinsko – rudy)
- význam NS pomalu klesá a přestávají být klíčovým faktorem, ne však pro hutnictví, petrochemie
- průmysl – výrazné územní koncentrace – přitahuje lidi -> osídlení + další služby -> velký vliv na geografickou dělbu práce
- dříve existovala výrobní kooperace (obory na sebe navazovaly) a výrobní kombinace – Povolží, povodí Rýna, Anglie
- pak přišla vědeckotechnická revoluce, nejde jen o kooperaci a kombinaci, ale i o vysoce specializované podniky – Ford v Detroitu
- stále více se uplatňují i některé nevýrobní faktory – geograf. poloha, základny vědy a výzkumu
- změnily se nejen struktury, ale i formy koncentrací – do 50. let průmyslové uzly, střediska – tvoří základní územní kostru vyspělých států
- lidstvo i průmysl se pomalu, ale jistě posunuje k moři -> nová forma koncentrace – přístavní terminály, komplexy – výroba se posunuje do námořních přístavů – petrochemie, energetika, výroba lodí, zpracování ryb, významné lokality cestovního ruchu – největší přístav Rotterdam
Průmyslové rozvrstvení v Evropě
- v USA hlavně na vých. pobřeží – NY, Philadelphie, Baltimor a i posun na záp. pobřeží – Seattle až San Francisco
- průmyslové parky (pr. zóny) – na přechodných pozemcích pro výstavbu závodů – společná technická infrastruktura a pronajímání jednotlivým podnikatelům a místo se stává místem jejich akčních aktivit
- jsou to jednotlivé pr. závody bez nějaké kooperace
- nejvíce jich je v Indii, Mexiku, Nigérii, Singapuru
- u nás nově Blatná, Slaný, Hranice na Moravě
- tyto závody jsou však projevem dekoncentrace průmyslu
- průmysl se koncentruje na periferie, i u měst středních a menších
- tato teorie vychází z předpokladu, že malé a střední firmy jsou pružnější a po světě jsou jich statisíce
- věda se od pradávna soustřeďovala zejména v hlavních městech a na univerzitách (Heidelberg, Bonn, Oxford, Cambridge, Harvard v Bostonu, Priston v NJ, Stanford v Californii)
- dále vznikali univerzitní městečka – učebny, koleje, knihovny – nazývají se kampusy – není to však to pravé
- 80 a 90 léta a současnost – specializovaná města vědy – v Japonku Cukuba, na Sibiří Akatgarok
- vědeckovýzkumné technologické parky – vědecko-pr. komplexy – VŠ + laboratoře + vývojové dílny + výrobní závody – pečlivě vybrané pozemky u univerzitních center
- v USA jich je asi 150 – Silicon Valley – u univ. Stanford – učitelé učí a zároveň bádají a vyrábí – mají 2 platy
- další park Road 128 nedaleko Bostonu – vědecký ústav v Massetsuchetts
- vznikají i v záp. E – údolí Izaru u Mnichovské tech. univ., Cambridgský park, Grenoble v Holandsku, od roku 1998 jeden z největších parku v Soulu, v Tei Pei na Tchajwanu
- v Japonsku se těmto parkům říká Technopolis a jsou financované vládou
- u nás na okraji Brna – řada akademických ústavů a VUT – od roku 1991 se vytvářel technologický park – říkají tomu Silikonové vrcholky (hills)
- průmyslové parky (pr. zóny) – na přechodných pozemcích pro výstavbu závodů – společná technická infrastruktura a pronajímání jednotlivým podnikatelům a místo se stává místem jejich akčních aktivit
- jsou to jednotlivé pr. závody bez nějaké kooperace
- nejvíce jich je v Indii, Mexiku, Nigérii, Singapuru
- u nás nově Blatná, Slaný, Hranice na Moravě
- tyto závody jsou však projevem dekoncentrace průmyslu
- průmysl se koncentruje na periferie, i u měst středních a menších
- tato teorie vychází z předpokladu, že malé a střední firmy jsou pružnější a po světě jsou jich statisíce
- věda se od pradávna soustřeďovala zejména v hlavních městech a na univerzitách (Heidelberg, Bonn, Oxford, Cambridge, Harvard v Bostonu, Priston v NJ, Stanford v Californii)
- dále vznikali univerzitní městečka – učebny, koleje, knihovny – nazývají se kampusy – není to však to pravé
- 80 a 90 léta a současnost – specializovaná města vědy – v Japonku Cukuba, na Sibiří Akatgarok
- vědeckovýzkumné technologické parky – vědecko-pr. komplexy – VŠ + laboratoře + vývojové dílny + výrobní závody – pečlivě vybrané pozemky u univerzitních center
- v USA jich je asi 150 – Silicon Valley – u univ. Stanford – učitelé učí a zároveň bádají a vyrábí – mají 2 platy
- další park Road 128 nedaleko Bostonu – vědecký ústav v Massetsuchetts
- vznikají i v záp. E – údolí Izaru u Mnichovské tech. univ., Cambridgský park, Grenoble v Holandsku, od roku 1998 jeden z největších parku v Soulu, v Tei Pei na Tchajwanu
- v Japonsku se těmto parkům říká Technopolis a jsou financované vládou
- u nás na okraji Brna – řada akademických ústavů a VUT – od roku 1991 se vytvářel technologický park – říkají tomu Silikonové vrcholky (hills)
Struktura světové materiální výroby
Struktura světové materiální výroby zaznamenává v posledních 15-20 letech 2 tendence (protichůdné):
1) výrazná diversifikace struktury NH
2) formování meziodvětvových komplexů – v budoucnu (aerokosmický komplex, …)
Každá výroba je umístěna na konkrétním území v konkrétních a specifických podmínkách území je nazýváno prvkem výrobní potence, která je u každého státu jiná
Geografická poloha, přírodní podmínky mohou pozitivně stimulovat nebo brzdit rozvoj NH
Každé území má určitou kapacitu a podmínky. Čím je státní území větší, tím jsou možnosti větší, ale ještě to neznamená, že tím jsou podmínky výhodnější (problém budování infrastruktury, málo rozvinuté periferie, …) Například Čína má nejkomplexnější surovinovou základnu světa, ale nelze ji příliš dobře využít
Nevýhody malých státních území
- velké množství zastavěných ploch
- nedostatečná surovinová základna
Ale nemají problémy s infrastrukturou, nerozvinutými periferiemi, …
1) výrazná diversifikace struktury NH
2) formování meziodvětvových komplexů – v budoucnu (aerokosmický komplex, …)
Každá výroba je umístěna na konkrétním území v konkrétních a specifických podmínkách území je nazýváno prvkem výrobní potence, která je u každého státu jiná
Geografická poloha, přírodní podmínky mohou pozitivně stimulovat nebo brzdit rozvoj NH
Každé území má určitou kapacitu a podmínky. Čím je státní území větší, tím jsou možnosti větší, ale ještě to neznamená, že tím jsou podmínky výhodnější (problém budování infrastruktury, málo rozvinuté periferie, …) Například Čína má nejkomplexnější surovinovou základnu světa, ale nelze ji příliš dobře využít
Nevýhody malých státních území
- velké množství zastavěných ploch
- nedostatečná surovinová základna
Ale nemají problémy s infrastrukturou, nerozvinutými periferiemi, …
V zemědělství pracuje asi 40% ekonomicky aktivního obyvatelstva světa
V zemědělství pracuje asi 40% ekonomicky aktivního obyvatelstva světa.
V rozvojových zemích je v zemědělství v průměru zaměstnáno kolem 60% ekonomicky aktivního obyvatelstva - agrární země
Jestliže má vedoucí postavení průmysl – jak ve tvorbě HDP, tak i v podílu na zaměstnanosti - industriální země
Ve vyspělých státech ale průmysl ustupuje a už není na prvním místě - postindustriální země
Postindustriální země
- patří mezi ně například i ČR
- růst služeb – nevýrobní sféry
- závody technického servisu, marketing, consulting, engineering, atd….
- průměrný podíl zaměstnanosti v nevýrobní sféře přesáhl 50%, ale v mnoha zemích je značně vyšší (například USA 65%, Velká Británie, Japonsko, Švédsko, Dánsko, Francie, …)
- tak je to i v některých rozvojových zemích – hlavně:
– země, kde hospodářský vývoj nabírá dynamickou fázi – Mexiko, Argentina, Jižní Korea, …
– státy těžící a vyvážející ropu – Kuvajt, Alžírsko, Venezuela, …
– země soustředící se na zprostředkovatelskou činnost a cestovní ruch – Bahamy 86%, …
Zprostředkovatelské služby
– Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Lucembursko
– zvláštní daňový a finanční režim - tamní národnost má mnoho podnikatelů
– zprostředkovatelské firmy – nakupují dluhopisy – zprostředkovávají jejich nákup
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
V rozvojových zemích je v zemědělství v průměru zaměstnáno kolem 60% ekonomicky aktivního obyvatelstva - agrární země
Jestliže má vedoucí postavení průmysl – jak ve tvorbě HDP, tak i v podílu na zaměstnanosti - industriální země
Ve vyspělých státech ale průmysl ustupuje a už není na prvním místě - postindustriální země
Postindustriální země
- patří mezi ně například i ČR
- růst služeb – nevýrobní sféry
- závody technického servisu, marketing, consulting, engineering, atd….
- průměrný podíl zaměstnanosti v nevýrobní sféře přesáhl 50%, ale v mnoha zemích je značně vyšší (například USA 65%, Velká Británie, Japonsko, Švédsko, Dánsko, Francie, …)
- tak je to i v některých rozvojových zemích – hlavně:
– země, kde hospodářský vývoj nabírá dynamickou fázi – Mexiko, Argentina, Jižní Korea, …
– státy těžící a vyvážející ropu – Kuvajt, Alžírsko, Venezuela, …
– země soustředící se na zprostředkovatelskou činnost a cestovní ruch – Bahamy 86%, …
Zprostředkovatelské služby
– Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Lucembursko
– zvláštní daňový a finanční režim - tamní národnost má mnoho podnikatelů
– zprostředkovatelské firmy – nakupují dluhopisy – zprostředkovávají jejich nákup
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Odvětvová skladba NH
Odvětvová skladba NH
- vyjadřuje se podílem odvětví a oborů na celkové hodnotě výroby a na zaměstnanosti obyvatelstva
- 3 úrovně:
- MAKROSTRUKTURA
– vymezuje základní ekonomické proporce mezi výrobní a nevýrobní sférou
– určuje řazení zemí k jednotlivým typům ekonomiky
- MEZOSTRUKTURA
– vyjadřuje základní proporce například uvnitř průmyslu, zemědělství, atd….
– například zmenšování těžebních odvětví a rozvoj zpracovatelského průmyslu
- MIKROSTRUKTURA
– odráží změny v jednotlivých skupinách výroby
– využívání automatizační techniky, laserové techniky, …
– rozvoj high-tech oborů
- vyjadřuje se podílem odvětví a oborů na celkové hodnotě výroby a na zaměstnanosti obyvatelstva
- 3 úrovně:
- MAKROSTRUKTURA
– vymezuje základní ekonomické proporce mezi výrobní a nevýrobní sférou
– určuje řazení zemí k jednotlivým typům ekonomiky
- MEZOSTRUKTURA
– vyjadřuje základní proporce například uvnitř průmyslu, zemědělství, atd….
– například zmenšování těžebních odvětví a rozvoj zpracovatelského průmyslu
- MIKROSTRUKTURA
– odráží změny v jednotlivých skupinách výroby
– využívání automatizační techniky, laserové techniky, …
– rozvoj high-tech oborů
Diference obyvatelstva dle náboženství
Diference obyvatelstva dle náboženství
Početně nejrozšířenější je KŘESŤANSTVÍ (vznik roku 27-30)
- rozšířeno na všechny kontinenty
- kolem roku 1000 dochází k rozštěpení na křesťanství západní (centrum je ve Vatikánu a hlavou je papež) a východní (uznávají cara a ne papeže)
- pak vytvoření protestantských církví
- později vytvoření anglikánské církve – Jindřich VIII.
- z křesťanských církví je na prvním místě církev katolická (cca. 1 miliarda lidí)
- křesťanů jsou celkem cca 2 miliardy lidí
Nejstarší monoteistické náboženství je JUDAISMUS
- je to náboženství etnické – většina jeho vyznavačů jsou příslušníci 1 národa
Ze světových náboženství je nejstarší BUDHISMUS
- dnes hlavně Východní a Jihovýchodní Asie
Početně nejrozšířenější je KŘESŤANSTVÍ (vznik roku 27-30)
- rozšířeno na všechny kontinenty
- kolem roku 1000 dochází k rozštěpení na křesťanství západní (centrum je ve Vatikánu a hlavou je papež) a východní (uznávají cara a ne papeže)
- pak vytvoření protestantských církví
- později vytvoření anglikánské církve – Jindřich VIII.
- z křesťanských církví je na prvním místě církev katolická (cca. 1 miliarda lidí)
- křesťanů jsou celkem cca 2 miliardy lidí
Nejstarší monoteistické náboženství je JUDAISMUS
- je to náboženství etnické – většina jeho vyznavačů jsou příslušníci 1 národa
Ze světových náboženství je nejstarší BUDHISMUS
- dnes hlavně Východní a Jihovýchodní Asie
ISLÁM
ISLÁM
- rozšířen hlavně v Asii a Severní Africe
- vznik prorok Muhamadem
- základní literatura je Kurán
Křesťanství převládá v Evropě, Severní a Jižní Americe a v Austrálii. Kde se světová náboženství stýkají, vznikají ohniska neklidu (Islám vs. Judaismus, Západní křesťanství vs. Islám).
Geografický pohled na národní hospodářství (NH)
Jednotlivé části NH mají velmi odlišný charakter:
- Průmysl – schopnost koncentrace bodový charakter
- Zemědělství – potřebuje zemědělskou půdu plošný charakter
- Doprava – liniový charakter
- zvlášť stojí Služby – tercierní sféra všechny 3 typy uspořádání NH
3 základní typy NH:
AGRÁRNÍ – nejstarší typ, nejdelší trvání, až do přelomu 18. a 19. století
INDUSTRIÁLNÍ – následovalo po agrárním
POSTINDUSTRIÁLNÍ – vyznačuje se především vývojem výrob, které jsou mimořádně náročné na prostředky, vědu, výzkum, vývoj vysoké požadavky na vzdělání
- rozšířen hlavně v Asii a Severní Africe
- vznik prorok Muhamadem
- základní literatura je Kurán
Křesťanství převládá v Evropě, Severní a Jižní Americe a v Austrálii. Kde se světová náboženství stýkají, vznikají ohniska neklidu (Islám vs. Judaismus, Západní křesťanství vs. Islám).
Geografický pohled na národní hospodářství (NH)
Jednotlivé části NH mají velmi odlišný charakter:
- Průmysl – schopnost koncentrace bodový charakter
- Zemědělství – potřebuje zemědělskou půdu plošný charakter
- Doprava – liniový charakter
- zvlášť stojí Služby – tercierní sféra všechny 3 typy uspořádání NH
3 základní typy NH:
AGRÁRNÍ – nejstarší typ, nejdelší trvání, až do přelomu 18. a 19. století
INDUSTRIÁLNÍ – následovalo po agrárním
POSTINDUSTRIÁLNÍ – vyznačuje se především vývojem výrob, které jsou mimořádně náročné na prostředky, vědu, výzkum, vývoj vysoké požadavky na vzdělání
Urbanizace
Urbanizace
- nejvíce se projevila v:
S Americe 77,5 %
LA 76 %
Evropě 75,1 %
Austrálii 70 %
Asii 37,5 %
Africe 37,0 %
Strukturální charakteristiky obyvatel
- existuje řada znaků, např.: řeč, výška, náboženství, zvyky, barva pleti, barva vlasů, krevní
obraz,…
Všichni lidé na Zemi patří k jedinému druhu – Homo sapiens sapiens – z biologického hlediska jsou si tedy všichni lidé rovni. Tělesné znaky jsou u lidí geneticky zakódováni, a to natolik, že znaky u nich přetrvávají po několik generací.
- druhy ras: - europoidní (bílá)
- mongoloidní (žlutá)
- negroidní
- australoidní = australští domorodci (zcela svérázná rasa)
- existuje řada přechodných skupin a znaků
- dlouhá léta žily rasy odděleně
- teprve v posledních staletí se obyvatelstvo mísí (začátek mísení v 15. – 16. století)
- v této oblasti existuje celá řada problémů – např. Japonci, protože nikdo neví odkud jsou, liší se totiž od mongolské rasy krevním obrazem
- nejvíce se projevila v:
S Americe 77,5 %
LA 76 %
Evropě 75,1 %
Austrálii 70 %
Asii 37,5 %
Africe 37,0 %
Strukturální charakteristiky obyvatel
- existuje řada znaků, např.: řeč, výška, náboženství, zvyky, barva pleti, barva vlasů, krevní
obraz,…
Všichni lidé na Zemi patří k jedinému druhu – Homo sapiens sapiens – z biologického hlediska jsou si tedy všichni lidé rovni. Tělesné znaky jsou u lidí geneticky zakódováni, a to natolik, že znaky u nich přetrvávají po několik generací.
- druhy ras: - europoidní (bílá)
- mongoloidní (žlutá)
- negroidní
- australoidní = australští domorodci (zcela svérázná rasa)
- existuje řada přechodných skupin a znaků
- dlouhá léta žily rasy odděleně
- teprve v posledních staletí se obyvatelstvo mísí (začátek mísení v 15. – 16. století)
- v této oblasti existuje celá řada problémů – např. Japonci, protože nikdo neví odkud jsou, liší se totiž od mongolské rasy krevním obrazem
Jazyková rodina
Jazyková rodina
- celkem jich je asi 20-22
- těch nejrozšířenějších je asi 10-12
- téměř 2/3 světové populace mluví jazyky 2 rodin – Indoevropská, Čínskoaustralská
- celkem existuje asi 3000-7000 jazyků + různá nářečí
- na některých světadílech s velkou jazykovou roztříštěností (například Afrika) se velmi často užívá 1 úřední jazyk (často jazyk kolonizátorů) – Francouzština, Angličtina, Španělština
- v Africe vznikla Svahilština (vznikla uměle) pomocí níž se lze domluvit s většinou domorodých afrických kmenů
Nejrozšířenější jazyky světa:
1) Čínština – 1,25 miliardy lidí mluví čínsky, velké regionální rozdíly
2) Španělština
3) Angličtina – 322 milionů lidí
4) Arabština – 200 milionů lidí
Například Německy mluví asi 100 milionů lidí.
- celkem jich je asi 20-22
- těch nejrozšířenějších je asi 10-12
- téměř 2/3 světové populace mluví jazyky 2 rodin – Indoevropská, Čínskoaustralská
- celkem existuje asi 3000-7000 jazyků + různá nářečí
- na některých světadílech s velkou jazykovou roztříštěností (například Afrika) se velmi často užívá 1 úřední jazyk (často jazyk kolonizátorů) – Francouzština, Angličtina, Španělština
- v Africe vznikla Svahilština (vznikla uměle) pomocí níž se lze domluvit s většinou domorodých afrických kmenů
Nejrozšířenější jazyky světa:
1) Čínština – 1,25 miliardy lidí mluví čínsky, velké regionální rozdíly
2) Španělština
3) Angličtina – 322 milionů lidí
4) Arabština – 200 milionů lidí
Například Německy mluví asi 100 milionů lidí.
V Nigérii, Indonésii a Brazílii je dnes intenzivní fáze urbanizace
V Nigérii, Indonésii a Brazílii je dnes intenzivní fáze urbanizace. Lidé se stěhují, i když nemají ve městech kde bydlet, a potom si na okrajích měst staví primitivní přístřešky z nasbíraného materiálu. Toto můžeme vidět např. v jinak nesmírně krásném brazilském Riu.
Lidé na perifériích žijí v otřesných podmínkách bez jakýchkoli hygienických pravidel.
Důležité pojmy týkající se měst
1/ AGLOMERACE = vesnice okolo města jsou spjaty s městem, nemají své služby
(zdravotní středisko,..) a jsou odkázány plně na velké město
(= tzv. aglomerované vesnice)
2/ KONERBACE = případ, kdy města se mohou dotýkat (a někdy se i dotýkají), ale
každé z měst má svou vlastní identitu (tzn. má své vlastní služby)
- např. v Porýní nebo v Porúří
3/ MEGAPOLIS = případ, kdy aglomerace se rozrostla do rozměrů velmi velikých
- např. New York, Mexiko City
- název je ze dvou slov mega a polis (= obec)
Co se týče měst, je problém v jejich definování. Co je ještě město a co už není město? Vyřešením tohoto problému je stanovení hranic pro města (v počtu obyvatel). U nás je tato hranice stanovena počtem 2000 obyvatel. Protože byl ale další problém v tom, že něco už bylo město a přitom ani neměli zdravotní středisko a něco ještě městem nebylo i když zdravotní středisko zde měli (ale neměli 2000 obyvatel), zavedlo se u nás dělení na města a městečka. Města mají další podmínku, že více než polovina obyvatel musí dělat jinde než v zemědělství.
Lidé na perifériích žijí v otřesných podmínkách bez jakýchkoli hygienických pravidel.
Důležité pojmy týkající se měst
1/ AGLOMERACE = vesnice okolo města jsou spjaty s městem, nemají své služby
(zdravotní středisko,..) a jsou odkázány plně na velké město
(= tzv. aglomerované vesnice)
2/ KONERBACE = případ, kdy města se mohou dotýkat (a někdy se i dotýkají), ale
každé z měst má svou vlastní identitu (tzn. má své vlastní služby)
- např. v Porýní nebo v Porúří
3/ MEGAPOLIS = případ, kdy aglomerace se rozrostla do rozměrů velmi velikých
- např. New York, Mexiko City
- název je ze dvou slov mega a polis (= obec)
Co se týče měst, je problém v jejich definování. Co je ještě město a co už není město? Vyřešením tohoto problému je stanovení hranic pro města (v počtu obyvatel). U nás je tato hranice stanovena počtem 2000 obyvatel. Protože byl ale další problém v tom, že něco už bylo město a přitom ani neměli zdravotní středisko a něco ještě městem nebylo i když zdravotní středisko zde měli (ale neměli 2000 obyvatel), zavedlo se u nás dělení na města a městečka. Města mají další podmínku, že více než polovina obyvatel musí dělat jinde než v zemědělství.
Počet obyvatel, jako hranici pro město má každý stát jiný
Počet obyvatel, jako hranici pro město má každý stát jiný.
Např. VB – 5000 obyvatel
Holandsko – 5000 obyvatel
Belgie – 8000 obyvatel
Velikost měst z roku 2000 – údaje ze sekretariátu OSN (v mil. obyvatel)
Tokio Jokohama 28
Bombaj 18
Sao Paulo necelých 18
Šanghaj 17,2
New York 16,
Mexiko City 16,4
Peking 14,2
Jakarta 14,1
Laos 13,5
Los Angeles 13,1
Na světě je celkem 343 milionových a větších měst.
Megapolis je na světě celkem 21.
Např. VB – 5000 obyvatel
Holandsko – 5000 obyvatel
Belgie – 8000 obyvatel
Velikost měst z roku 2000 – údaje ze sekretariátu OSN (v mil. obyvatel)
Tokio Jokohama 28
Bombaj 18
Sao Paulo necelých 18
Šanghaj 17,2
New York 16,
Mexiko City 16,4
Peking 14,2
Jakarta 14,1
Laos 13,5
Los Angeles 13,1
Na světě je celkem 343 milionových a větších měst.
Megapolis je na světě celkem 21.
Všeobecná hustota zalidnění
Všeobecná hustota zalidnění
- nejméně:
- Mongolsko 1,5
- Namibie 2,0
- Austrálie 2,4
- Island 2,7
- Kanada 3,1
Pozn.: Jsou to země s pouštěmi a nebo s hustě zalesněným povrchem.
- nejvíce:
- Indie 299,3
- Belgie 334,0
- Japonsko 334,6
- Libanon 355,4
- Bangladéš 864,5
- v ČR je hustota zalidnění 130,6
- nejméně:
- Mongolsko 1,5
- Namibie 2,0
- Austrálie 2,4
- Island 2,7
- Kanada 3,1
Pozn.: Jsou to země s pouštěmi a nebo s hustě zalesněným povrchem.
- nejvíce:
- Indie 299,3
- Belgie 334,0
- Japonsko 334,6
- Libanon 355,4
- Bangladéš 864,5
- v ČR je hustota zalidnění 130,6
Nejvýraznějším projevem bytí lidí na zemském povrchu jsou lidská sídla
Nejvýraznějším projevem bytí lidí na zemském povrchu jsou lidská sídla. Lidská sídla jsou zhmotnělou filozofií umístěnou do prostoru.
Pozn.: Města jsou poznamenána sídlišti, obrovskými betonovými částmi měst. I vesnice jsou
poznamenané. Jsou zde často k vidění modré věže s nápisem VÍTKOVICE, které byli
vystavěny pěkně na horizontu, aby byli lépe vidět (a to už z dálky). Bohužel to samé se
děje i v případě vodojemů.
Troška z historie – vzpomínali jsme na dobu vlády Marie Terezie, která vyhnala geodety, aby
vyměřily silnice, které jsou rovné, lemované stromy a směřují vždy ke špičkám kostela.
Vesnice dříve – dominantou každé vesnice byl kostel
- všechny domy měly podlouhlý obdélníkový půdorys
- nevyskytovala se zde 3dílná ani střešní okna
- typická zde byla vrata u stavení
Města dříve – založena vždy na místě, kde to mělo opodstatnění a svůj důvod
- nejstarší města jsou v Palestina, Asie, Líbie
- mimořádný význam dostala města v Antice (skvostná architektura měst)
perfektní lokalizace a dokonalé provedení
V roce 2000 žila téměř polovina obyvatel planety ve městech.
Pozn.: Města jsou poznamenána sídlišti, obrovskými betonovými částmi měst. I vesnice jsou
poznamenané. Jsou zde často k vidění modré věže s nápisem VÍTKOVICE, které byli
vystavěny pěkně na horizontu, aby byli lépe vidět (a to už z dálky). Bohužel to samé se
děje i v případě vodojemů.
Troška z historie – vzpomínali jsme na dobu vlády Marie Terezie, která vyhnala geodety, aby
vyměřily silnice, které jsou rovné, lemované stromy a směřují vždy ke špičkám kostela.
Vesnice dříve – dominantou každé vesnice byl kostel
- všechny domy měly podlouhlý obdélníkový půdorys
- nevyskytovala se zde 3dílná ani střešní okna
- typická zde byla vrata u stavení
Města dříve – založena vždy na místě, kde to mělo opodstatnění a svůj důvod
- nejstarší města jsou v Palestina, Asie, Líbie
- mimořádný význam dostala města v Antice (skvostná architektura měst)
perfektní lokalizace a dokonalé provedení
V roce 2000 žila téměř polovina obyvatel planety ve městech.
Urbanizace
Urbanizace
= migrace z venkova do měst
- tzn. Rostou města, ale i toto stěhování je příkladem toho, že lidé na vsi se domnívají, že ve
městě je život snazší (vidí zde více příležitostí)
- v 90. letech byla ve většině evropských zemích ukončena intenzivní fáze urbanizace
- změna na stěhování z měst do měst a někde se začala projevovat dokonce i suburbanizace (= pohyb z měst na venkov)
- kolem měst je začíná suburbanizace velmi projevovat
- lidé si na venkově staví moderní super domy (většinou bohatí lidé) – vytváří se izolovaná místa, která mají svoji agenturu na hlídání (toto je patrné např. v okolí Prahy, kde si několik bohatých lidí vytváří na samotě takové izolované hlídané místa)
- zmíněné, ale nemá vůbec nic společného s venkovem – je totiž výrazně porušena venkovská architektura
- vedle změn počtu obyvatel (relativních), dochází i ke strukturálním změnám obyvatelstva
- největší migrační podíl připadá na: více vzdělané lidi – profesní zásah
lidi kolem 20 – 30 let – věkový zásah
většinou muže – pohlavní zásah
- dříve docházelo díky migraci ke stárnutí vesnic (mladí lidé odcházeli do měst)
= migrace z venkova do měst
- tzn. Rostou města, ale i toto stěhování je příkladem toho, že lidé na vsi se domnívají, že ve
městě je život snazší (vidí zde více příležitostí)
- v 90. letech byla ve většině evropských zemích ukončena intenzivní fáze urbanizace
- změna na stěhování z měst do měst a někde se začala projevovat dokonce i suburbanizace (= pohyb z měst na venkov)
- kolem měst je začíná suburbanizace velmi projevovat
- lidé si na venkově staví moderní super domy (většinou bohatí lidé) – vytváří se izolovaná místa, která mají svoji agenturu na hlídání (toto je patrné např. v okolí Prahy, kde si několik bohatých lidí vytváří na samotě takové izolované hlídané místa)
- zmíněné, ale nemá vůbec nic společného s venkovem – je totiž výrazně porušena venkovská architektura
- vedle změn počtu obyvatel (relativních), dochází i ke strukturálním změnám obyvatelstva
- největší migrační podíl připadá na: více vzdělané lidi – profesní zásah
lidi kolem 20 – 30 let – věkový zásah
většinou muže – pohlavní zásah
- dříve docházelo díky migraci ke stárnutí vesnic (mladí lidé odcházeli do měst)
Směr a velikost migrace
Směr a velikost migrace
- tyto ukazatelé jsou dány mnoha vlivy
- rozhoduje mnoho věcí, při rozhodování zda se stěhovat, či nikoli
- na 1. místě při rozhodování je překvapivě bydlení, dále pak je to životní prostředí, zaměstnání,…
- zejména mladá manželství mají někdy až infantilní podobu myšlení (do dotazníků píší, že na venkově budou chovat slepice, pštrosy, prasata,…)
Rozmístění lidí na světě
- je to dáno biologickou a prostorovou (narůstá význam tohoto) mobilitou
- nerovnoměrné rozmístění obyvatel vede k ukazateli = hustota zalidnění (přesněji – hustota zalidnění na km 2)
- tento ukazatel má však omezenou vypovídací schopnost, a proto se používá tzv. specifická hustota zalidnění, která se nepočítá na celkovou výměru, ale jen na část, např.:
- na ornou půdu
- na zemědělskou půdu
- na plochy zeleně
- na zastavěnou plochu
- v ročenkách je ale pro menší pracnost jen všeobecná hustota zalidnění
- největší zalidnění mají evropské státy a státy JV Asie
- tyto ukazatelé jsou dány mnoha vlivy
- rozhoduje mnoho věcí, při rozhodování zda se stěhovat, či nikoli
- na 1. místě při rozhodování je překvapivě bydlení, dále pak je to životní prostředí, zaměstnání,…
- zejména mladá manželství mají někdy až infantilní podobu myšlení (do dotazníků píší, že na venkově budou chovat slepice, pštrosy, prasata,…)
Rozmístění lidí na světě
- je to dáno biologickou a prostorovou (narůstá význam tohoto) mobilitou
- nerovnoměrné rozmístění obyvatel vede k ukazateli = hustota zalidnění (přesněji – hustota zalidnění na km 2)
- tento ukazatel má však omezenou vypovídací schopnost, a proto se používá tzv. specifická hustota zalidnění, která se nepočítá na celkovou výměru, ale jen na část, např.:
- na ornou půdu
- na zemědělskou půdu
- na plochy zeleně
- na zastavěnou plochu
- v ročenkách je ale pro menší pracnost jen všeobecná hustota zalidnění
- největší zalidnění mají evropské státy a státy JV Asie
Migrace
Migrace
Vynucená migrace
- např. po 2. Světové válce – pohyb přibližně 15 mil. lidí (většinou Němci, Čechů 3 mil.)
- vynucená migrace se objevuje dodnes – např. v Jugoslávii (etnické čištění – Muslimové buď odejdou, nebo budou zabiti)
- jedna z největších vynucených migrací - otrokářství
- Afričané loveni a odváženi do USA na nucené práce
- celkem se to týkalo 30 – 70 mil. lidí
- znamenalo to demografické oslabení Afriky
- v současné době je pokrok v tom, že tito lidé jsou ve statistikách uváděni jako
Afroameričané
Ekonomicky podmíněné migrace
- objevuje se zde tzv. migrační gradient = stěhují se lidé ze zemí krachujících a chudých do
zemí bohatých
- cílem pro stěhující se jsou hlavně – Německo, Kanada, USA
- významné vztahy jsou mezi koloniemi a tzv. mateřskými zeměmi – např. Francie - Alžír
VB - Indie
- lidé se stěhují poměrně často i do Brazílie, Argentiny, JAR a Austrálie
- oblíbené jsou i ropné státy v Perském zálivu, ovšem jsou zde velmi přísné předpisy pro migraci
- při stěhování lidé přenášejí své zvyky a tradice, což je možno i v některých zemích vidět (např. v Paříži jsou čtvrtě, kde žijí jen migranti, kteří se schází a udržují své tradice)
Vnitrostátní migrace
Vynucená migrace
- např. po 2. Světové válce – pohyb přibližně 15 mil. lidí (většinou Němci, Čechů 3 mil.)
- vynucená migrace se objevuje dodnes – např. v Jugoslávii (etnické čištění – Muslimové buď odejdou, nebo budou zabiti)
- jedna z největších vynucených migrací - otrokářství
- Afričané loveni a odváženi do USA na nucené práce
- celkem se to týkalo 30 – 70 mil. lidí
- znamenalo to demografické oslabení Afriky
- v současné době je pokrok v tom, že tito lidé jsou ve statistikách uváděni jako
Afroameričané
Ekonomicky podmíněné migrace
- objevuje se zde tzv. migrační gradient = stěhují se lidé ze zemí krachujících a chudých do
zemí bohatých
- cílem pro stěhující se jsou hlavně – Německo, Kanada, USA
- významné vztahy jsou mezi koloniemi a tzv. mateřskými zeměmi – např. Francie - Alžír
VB - Indie
- lidé se stěhují poměrně často i do Brazílie, Argentiny, JAR a Austrálie
- oblíbené jsou i ropné státy v Perském zálivu, ovšem jsou zde velmi přísné předpisy pro migraci
- při stěhování lidé přenášejí své zvyky a tradice, což je možno i v některých zemích vidět (např. v Paříži jsou čtvrtě, kde žijí jen migranti, kteří se schází a udržují své tradice)
Vnitrostátní migrace
Stěhování a migrace
Stěhování a migrace
- známé již od dávných dob
- nerovnoměrné rozložení lidí na zemském povrchu
Význam: - šíření nových poznatků a technologií ve všech oblastech lidské činnosti
- přínos nové krve do populace (entogeneze) – vlny přistěhovalců formují
obyvatelstvo zde žijící
Je rozdíl mezi - emigrací = vystěhování
- imigrací = přistěhování
- sledujeme zde jednak dobu trvání (krátká, střední, stálá – emigrace/imigrace) a opakovatelnost
Dle doby trvání rozlišujeme: a/ kratší stěhování – tzv. dojížďka
b/ vlastní stěhování
- známé již od dávných dob
- nerovnoměrné rozložení lidí na zemském povrchu
Význam: - šíření nových poznatků a technologií ve všech oblastech lidské činnosti
- přínos nové krve do populace (entogeneze) – vlny přistěhovalců formují
obyvatelstvo zde žijící
Je rozdíl mezi - emigrací = vystěhování
- imigrací = přistěhování
- sledujeme zde jednak dobu trvání (krátká, střední, stálá – emigrace/imigrace) a opakovatelnost
Dle doby trvání rozlišujeme: a/ kratší stěhování – tzv. dojížďka
b/ vlastní stěhování
Kratší stěhování – tzv. dojížďka
ad a/ kratší stěhování – tzv. dojížďka
- tzn. do škol, zaměstnání, rekreace,…
- po určité době dochází k návratu do trvalého bydliště
- cesty realizované v jednom dni
- venkované využívají městské vybavenosti (zaměstnání, školy, obchody, úřady, kina,…)
- v roce 2000 byla denní dojížďka do Prahy 500 000 lidí
- v centrech měst tak z počátku dne stoupá počet lidí a na venkově lidé ubývají, ovšem koncem dne nastává jev opačný = nárůst počtu lidí na venkově či na okrajích měst, kde lidé bydlí
ad b/ vlastní stěhování
- jedná se o delší pobyt, zpravidla spojený se změnou trvalého bydliště
- dle vzdálenosti dělíme vlastní migraci na: mezikontinentální
mezistátní
vnitrostátní – dobře sledováno dle obcí, krajů
- do roku 1960 odešlo z Evropy více než 70 mil. lidí (hlavně do USA a Kanady)
- konec 18. – 19. století vynucené migrace obyvatel Afriky (lidé loveni a nakládáni a voženi do Ameriky na práci na plantážích – otroci – přibližně 20 – 30 mil. lidí)
- mezikontinentální a mezistátní mají společné motivy, a to ekonomické, politické a náboženské
- rozlišujeme migraci dobrovolnou a striktně vynucenou (politické a náboženské důvody)
P4 – Simona Záluská
- tzn. do škol, zaměstnání, rekreace,…
- po určité době dochází k návratu do trvalého bydliště
- cesty realizované v jednom dni
- venkované využívají městské vybavenosti (zaměstnání, školy, obchody, úřady, kina,…)
- v roce 2000 byla denní dojížďka do Prahy 500 000 lidí
- v centrech měst tak z počátku dne stoupá počet lidí a na venkově lidé ubývají, ovšem koncem dne nastává jev opačný = nárůst počtu lidí na venkově či na okrajích měst, kde lidé bydlí
ad b/ vlastní stěhování
- jedná se o delší pobyt, zpravidla spojený se změnou trvalého bydliště
- dle vzdálenosti dělíme vlastní migraci na: mezikontinentální
mezistátní
vnitrostátní – dobře sledováno dle obcí, krajů
- do roku 1960 odešlo z Evropy více než 70 mil. lidí (hlavně do USA a Kanady)
- konec 18. – 19. století vynucené migrace obyvatel Afriky (lidé loveni a nakládáni a voženi do Ameriky na práci na plantážích – otroci – přibližně 20 – 30 mil. lidí)
- mezikontinentální a mezistátní mají společné motivy, a to ekonomické, politické a náboženské
- rozlišujeme migraci dobrovolnou a striktně vynucenou (politické a náboženské důvody)
P4 – Simona Záluská
Stárnutí obyvatelstva
Stárnutí obyvatelstva (ageing)
- výrazný pokles mladé složky v populaci
- výrazný nárůst složky 60ti a více letých
Podíl obyvatelstva 0 – 15ti letých (je to prům. roků 1995 – 2000)
Jemen 47,5%
Somálsko 47,6%
Uganda 49,4% !
Afghánistán 40%
Niger 48,4% !
Španělsko 16,3%
Rumunsko 20,5%
ČR 18,7%
Itálie 14,8%
Bulharsko 18,4%
Pozn.: 0 – 15ti letí = populačně perspektivní část obyvatelstva
- výrazný pokles mladé složky v populaci
- výrazný nárůst složky 60ti a více letých
Podíl obyvatelstva 0 – 15ti letých (je to prům. roků 1995 – 2000)
Jemen 47,5%
Somálsko 47,6%
Uganda 49,4% !
Afghánistán 40%
Niger 48,4% !
Španělsko 16,3%
Rumunsko 20,5%
ČR 18,7%
Itálie 14,8%
Bulharsko 18,4%
Pozn.: 0 – 15ti letí = populačně perspektivní část obyvatelstva
Negativní ukazatelé
Negativní ukazatelé (ageing a ÚP) mohou vést až k vysokým daním, prodlužování produktivního věku, upadání školství a přetížení zdravotnictví.
Genetické inženýrství – kolem roku 2050 – dožívání se až 120 – 140 let
(spočívá to v mírné úpravě genů)
Současné složení obyvatelstva v rozvojových zemích (2 mld.lidí 0 – 20ti letí) a dle názoru učitele se počet obyvatel země hned tak nestabilizuje na úroveň ÚP 2,5.
Až dosud byla řeč o biologických vlastnostech = 1/ schopnost narodit se
2/ schopnost zemřít
Lidé přibývají a ubývají :
A/ absolutně = přirozený vývoj obyvatelstva (lidé se rodí a umírají)
B/ relativně = prostorová mobilita obyvatelstva (díky stěhování a migraci)
Genetické inženýrství – kolem roku 2050 – dožívání se až 120 – 140 let
(spočívá to v mírné úpravě genů)
Současné složení obyvatelstva v rozvojových zemích (2 mld.lidí 0 – 20ti letí) a dle názoru učitele se počet obyvatel země hned tak nestabilizuje na úroveň ÚP 2,5.
Až dosud byla řeč o biologických vlastnostech = 1/ schopnost narodit se
2/ schopnost zemřít
Lidé přibývají a ubývají :
A/ absolutně = přirozený vývoj obyvatelstva (lidé se rodí a umírají)
B/ relativně = prostorová mobilita obyvatelstva (díky stěhování a migraci)
Dle OSN – byly sestaveny 3 varianty...
Dle OSN – byly sestaveny 3 varianty – z nichž nejpravděpodobnější je střední, která říká, že v roce 2050 klesne ÚP na hodnotu +/- 2.
Příčiny klesání ÚP
1/ růst vzdělanosti žen
2/ vyšší věk zejména žen v době uzavírání sňatků (tzv. odkládaná manželství)
3/ vyšší zaměstnanost žen
4/ plánované rodičovství (antikoncepce) – závisí na vzdělání
- to vše se projevuje zejména v rozvinutých zemích
- v rozvojových zemích toho moc o plánovaném rodičovství neví
- vyjímkou je např. Čína (tzv. represivní demografická politika), kde je zákonem uloženo jen 1 dítě a dost ( ale je zde nejvyšší úmrtnost novorozenců)
Vymírání národa
- typické pro evropské země = absolutní snižování počtu obyvatelstva
- např. ve Francii před 30 – 35 lety ÚP +/- 1, ale přesto nevymírá, protože se otevřela koloniím (Alžír, Tunis) – tzn. Příliv lidí od jinud – ty mají jiné populační zvyklosti (prvotní impuls v takovýchto situacích je příznivý, neboť první generace přistěhovalců má hodně dětí, je však zjištěno, že pak to postupně u dalších generací klesá a vyrovnává se to s úrovní ÚP původního obyvatelstva)
- negativem je nezaměstnanost – tzn. nenávist mezi přistěhovalci a původním obyvatelstvem
- poklesu ÚP předchází pokles úmrtnosti
Příčiny klesání ÚP
1/ růst vzdělanosti žen
2/ vyšší věk zejména žen v době uzavírání sňatků (tzv. odkládaná manželství)
3/ vyšší zaměstnanost žen
4/ plánované rodičovství (antikoncepce) – závisí na vzdělání
- to vše se projevuje zejména v rozvinutých zemích
- v rozvojových zemích toho moc o plánovaném rodičovství neví
- vyjímkou je např. Čína (tzv. represivní demografická politika), kde je zákonem uloženo jen 1 dítě a dost ( ale je zde nejvyšší úmrtnost novorozenců)
Vymírání národa
- typické pro evropské země = absolutní snižování počtu obyvatelstva
- např. ve Francii před 30 – 35 lety ÚP +/- 1, ale přesto nevymírá, protože se otevřela koloniím (Alžír, Tunis) – tzn. Příliv lidí od jinud – ty mají jiné populační zvyklosti (prvotní impuls v takovýchto situacích je příznivý, neboť první generace přistěhovalců má hodně dětí, je však zjištěno, že pak to postupně u dalších generací klesá a vyrovnává se to s úrovní ÚP původního obyvatelstva)
- negativem je nezaměstnanost – tzn. nenávist mezi přistěhovalci a původním obyvatelstvem
- poklesu ÚP předchází pokles úmrtnosti
PORODNOST
PORODNOST
- úhrnná plodnost (ÚP) = prům. počet dětí, které živě porodí 1 žena během svého plodného
věku (ČR: 15 – 40 let)
= demografický ukazatel
Nejvyšší úhrnná plodnost Nejnižší úhrnná plodnost
Jemen 7,6
Španělsko 1,16
Somálsko 7,2
Rumunsko 1,17
Uganda 7,1 !
ČR 1,19
Afghánistán 6,9
Itálie 1,20
Niger 6,85 !
Bulharsko 1,25
Pozn.: ! znamená, že je zde 40% gravidních žen HIV pozitivní – tzn. děti živé, ale HIV
pozitivní – naděje na dožití při narození je nesmírě nízká (10 – 12 let)
2,1 = kritická hodnota
- pokles pod tuto hodnotu značí, že národ, jehož se to týká, začíná vymírat
- úhrnná plodnost (ÚP) = prům. počet dětí, které živě porodí 1 žena během svého plodného
věku (ČR: 15 – 40 let)
= demografický ukazatel
Nejvyšší úhrnná plodnost Nejnižší úhrnná plodnost
Jemen 7,6
Španělsko 1,16
Somálsko 7,2
Rumunsko 1,17
Uganda 7,1 !
ČR 1,19
Afghánistán 6,9
Itálie 1,20
Niger 6,85 !
Bulharsko 1,25
Pozn.: ! znamená, že je zde 40% gravidních žen HIV pozitivní – tzn. děti živé, ale HIV
pozitivní – naděje na dožití při narození je nesmírě nízká (10 – 12 let)
2,1 = kritická hodnota
- pokles pod tuto hodnotu značí, že národ, jehož se to týká, začíná vymírat
Demografická revoluce
Demografická revoluce
1. fáze období nízkého růstu – primitivní chování
porodnost a úmrtnost jde jako po sinusoidě
státy centrální Afriky
2. fáze vysokého růstu
dochází k prudkému poklesu úmrtnosti, porodnost je značně vysoká
státy Afriky (kromě Atlasu, JAR,..), Asie, jižní Ameriky
3. fáze vysokého růstu
pozvolný pokles úmrtnosti, křivka porodnosti klesá
severní a jižní Afrika, Mexiko, latinská Amerika, Asie
4. fáze nízkého růstu
nízká míra porodnosti a úmrtnosti
Evropa kromě Albánie, USA, Kanada, Austrálie, Japonsko
výjimečně pokles porodnosti a současně se zvyšuje kojenecká úmrtnost
40 % gravidních žen je HIV pozitivní – Afrika
růstu průmyslu, ekonomiky apod. odpovídají jednotlivé fáze
čím je populace početně větší, tím má více předpokladů pro hospodářský a ostatní rozvoj, těžko se ale prosazuje, opakem je Kypr, Hongkong
90 mil obyvatel ročně přibude
1950 – 2,5 mld. lidí
2000 – 6 mld. lidí
149 mil lkm2 – rozloha souše
1/4 zemědělsky využitelná (stepy, savany, lesy severního mírného pásu)
1. fáze období nízkého růstu – primitivní chování
porodnost a úmrtnost jde jako po sinusoidě
státy centrální Afriky
2. fáze vysokého růstu
dochází k prudkému poklesu úmrtnosti, porodnost je značně vysoká
státy Afriky (kromě Atlasu, JAR,..), Asie, jižní Ameriky
3. fáze vysokého růstu
pozvolný pokles úmrtnosti, křivka porodnosti klesá
severní a jižní Afrika, Mexiko, latinská Amerika, Asie
4. fáze nízkého růstu
nízká míra porodnosti a úmrtnosti
Evropa kromě Albánie, USA, Kanada, Austrálie, Japonsko
výjimečně pokles porodnosti a současně se zvyšuje kojenecká úmrtnost
40 % gravidních žen je HIV pozitivní – Afrika
růstu průmyslu, ekonomiky apod. odpovídají jednotlivé fáze
čím je populace početně větší, tím má více předpokladů pro hospodářský a ostatní rozvoj, těžko se ale prosazuje, opakem je Kypr, Hongkong
90 mil obyvatel ročně přibude
1950 – 2,5 mld. lidí
2000 – 6 mld. lidí
149 mil lkm2 – rozloha souše
1/4 zemědělsky využitelná (stepy, savany, lesy severního mírného pásu)
Demografická revoluce
1/4 lesy
1/5 polopouště a pouště
1/5 chladné, silně členité, nepřístupné oblasti
rok 2000:
10 % orné půdy
12 % luk a pastvin
25 – 30 % lesy
až 50 % nevyužito, devastováno, suché
aridní oblasti – mohou až ztrojnásobit plochu orné půdy
Římský klub:
v Římě sjezd nejmoudřejších světa
v roce 1960 – prognóza na rok 2000, ale byl to totální debakl, neodhadli vývoj roku 2000
úroveň zemědělství v rozvojových zemích je nízká (nepoužívají hnojiva, kvalifikovaná práce chybí,…)
30 mil lidí ročně zemře hlady dle pramenu OSN
koncem 90. let více než 1/2 mld. lidí trpělo hladem, 1/2 dětí, podvýživou více než 1 mld. lidí
USA, Kanada, Argentina, Francie, Austrálie – produkce obilovin – export
USA a Kanada více než 1/2 světového exportu
68 státu Afriky a Asie (1/3 obyvatelstva) kryje vlastní spotřebu ze 48 %
Absolutní přibývání/ubývání lidí
- přirozený přírůstek je v různých regionech různý ( historický vývoj, hospodářské a sociální faktory, fáze demografické revoluce)
1/5 polopouště a pouště
1/5 chladné, silně členité, nepřístupné oblasti
rok 2000:
10 % orné půdy
12 % luk a pastvin
25 – 30 % lesy
až 50 % nevyužito, devastováno, suché
aridní oblasti – mohou až ztrojnásobit plochu orné půdy
Římský klub:
v Římě sjezd nejmoudřejších světa
v roce 1960 – prognóza na rok 2000, ale byl to totální debakl, neodhadli vývoj roku 2000
úroveň zemědělství v rozvojových zemích je nízká (nepoužívají hnojiva, kvalifikovaná práce chybí,…)
30 mil lidí ročně zemře hlady dle pramenu OSN
koncem 90. let více než 1/2 mld. lidí trpělo hladem, 1/2 dětí, podvýživou více než 1 mld. lidí
USA, Kanada, Argentina, Francie, Austrálie – produkce obilovin – export
USA a Kanada více než 1/2 světového exportu
68 státu Afriky a Asie (1/3 obyvatelstva) kryje vlastní spotřebu ze 48 %
Absolutní přibývání/ubývání lidí
- přirozený přírůstek je v různých regionech různý ( historický vývoj, hospodářské a sociální faktory, fáze demografické revoluce)
Rozmístění obyvatelstva vzhledem k podnebním faktorům
3. Rozmístění obyvatelstva vzhledem k podnebním faktorům (teplota a vlhkost)
nejméně zalidněné jsou oblasti s extrémním podnebím (studené a horké „pouště“), tj. 1/5 plochy světa s 2 % obyvatelstva = Arktida, Antarktida, východní Sibiř, tundry, např. na severu Evropy je 30x větší plocha než obyvatel
proti tomu teplé deštné podnebí – 1/6 plochy světa, více než 5 % obyvatelstva
120 lidí na km2 – Evropa
107 lidí na km2 – Asie
32 lidí na km2 – severní Amerika
v těchto oblastech bylo 1. osídlení, nyní největší průmyslová centra (Byzantská říše, Římská říše, oblast Rýna – Kelti)
Irsko – Zelený ostrov – dlouhá historie, v 8. století k nám přišli irští misionáři – nejstarší církevní stavba u nás (Modrá na Moravě)
aridní oblasti (teplé, ale bez srážek)
20 % povrchu
potenciální prostor pro růst obyvatelstva
Populační vývoj lidstva
malé rozdíly mezi kontinenty, státy (v porodnosti, úmrtnosti)
19. a 1. pol. 20. století – obrat v tomto vývoji – rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi
pokles úmrtnosti a porodnosti, pokles porodnické úmrtnosti = demografická revoluce
v méně rozvinutých zemích až po roce 1945
nejméně zalidněné jsou oblasti s extrémním podnebím (studené a horké „pouště“), tj. 1/5 plochy světa s 2 % obyvatelstva = Arktida, Antarktida, východní Sibiř, tundry, např. na severu Evropy je 30x větší plocha než obyvatel
proti tomu teplé deštné podnebí – 1/6 plochy světa, více než 5 % obyvatelstva
120 lidí na km2 – Evropa
107 lidí na km2 – Asie
32 lidí na km2 – severní Amerika
v těchto oblastech bylo 1. osídlení, nyní největší průmyslová centra (Byzantská říše, Římská říše, oblast Rýna – Kelti)
Irsko – Zelený ostrov – dlouhá historie, v 8. století k nám přišli irští misionáři – nejstarší církevní stavba u nás (Modrá na Moravě)
aridní oblasti (teplé, ale bez srážek)
20 % povrchu
potenciální prostor pro růst obyvatelstva
Populační vývoj lidstva
malé rozdíly mezi kontinenty, státy (v porodnosti, úmrtnosti)
19. a 1. pol. 20. století – obrat v tomto vývoji – rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi
pokles úmrtnosti a porodnosti, pokles porodnické úmrtnosti = demografická revoluce
v méně rozvinutých zemích až po roce 1945
Rozdíly:
Rozdíly:
1. Rozmístění obyvatelstva vzhledem k vzdálenosti od moře
57 % populace žije ve vzdálenosti do 200 km od moře (=30 % povrchu) – tj. značná hustota
28 % populace žije v vzdálenosti do 50 km od moře (=12 % povrchu) – tj. zvyšuje se podíl, nerovnoměrné rozložení obyvatel
8,5 % populace žije v hlubokém vnitrozemí, což je asi 20 % povrchu
Austrálie (do 50 km od moře žije 80 % obyvatelstva, do 200 km žije 95 % obyvatelstva)
Afrika (do 200 km od moře – asi 45 % povrchu – žije necelých 20 % obyvatelstva
2. Rozmístění obyvatelstva a nadmořská výška
50 % obyvatelstva žije v 0 – 200 metrů nad mořem (28 % plochy země)
pokračuje to však obráceně, také rozdíly mezi kontinenty
Austrálie – 83 % obyvatelstva do 200 m
Evropa – 70 % obyvatelstva do 200 m
Afrika – 32 % obyvatelstva do 200 m, jižní Amerika
velký podíl obyvatel v nadmořské výšce nad 1000 m
Addis Abeba – Etiopie (2560 m) – působí jako klimatické lázně – příznivá teplota, vlhkost vzduchu apod.
1. Rozmístění obyvatelstva vzhledem k vzdálenosti od moře
57 % populace žije ve vzdálenosti do 200 km od moře (=30 % povrchu) – tj. značná hustota
28 % populace žije v vzdálenosti do 50 km od moře (=12 % povrchu) – tj. zvyšuje se podíl, nerovnoměrné rozložení obyvatel
8,5 % populace žije v hlubokém vnitrozemí, což je asi 20 % povrchu
Austrálie (do 50 km od moře žije 80 % obyvatelstva, do 200 km žije 95 % obyvatelstva)
Afrika (do 200 km od moře – asi 45 % povrchu – žije necelých 20 % obyvatelstva
2. Rozmístění obyvatelstva a nadmořská výška
50 % obyvatelstva žije v 0 – 200 metrů nad mořem (28 % plochy země)
pokračuje to však obráceně, také rozdíly mezi kontinenty
Austrálie – 83 % obyvatelstva do 200 m
Evropa – 70 % obyvatelstva do 200 m
Afrika – 32 % obyvatelstva do 200 m, jižní Amerika
velký podíl obyvatel v nadmořské výšce nad 1000 m
Addis Abeba – Etiopie (2560 m) – působí jako klimatické lázně – příznivá teplota, vlhkost vzduchu apod.
24.9. Nový Zéland
Nový Zéland
Ostrovní stát nedaleko Austrálie v Tichém oceánu. Území tvoří Severní ostrov a jižní ostrov a oba jsou skoro stejně velké. Říká se jim ostrovy ohně a ledu.
Severní ostrov je mírně zvlněná pahorkatina a ve střední části je řada činných sopek, gejzíry, horké prameny a četná jezera. Jižní ostrov prostupují Alpy s nejvyšší horou Mount Cookem. Pohoří je zaledněno. Jihozápadní pobřežení je rozčleněno četnými fjordy. Říční síť je hustá, řeky jsou krátké a vodnaté (Waikato, Clutha). Podnebí je mírné, přímořské s výjimkou severního ostrova, kde je oceánské subtropické podnebí. Rostlino je ze 60% tvořeno endemity (kivi jižní, hatérie novozélandská). Téměř 11% území je chráněno, národní parky Westland a Mount Cook.
Nerostné suroviny jsou chudé, jen černé uhlí a menší množství ropy se železnou rudou. Využívá se tepelná energie horkých vřídel – geotermální elektrárna Wairakei na Severním ostrově.
Obyvatelstvo – osídlení je nerovnoměrné, většina obyvatel žije na Severním ostrově (2,5 mil z celkových 3,7). Největší město je město Auckland, Christchurch, Wellington. Úředním jazykem je angličtina, 57% křesťanů.
Hospodářství – vyspělý průmyslově zemědělský stát , světový vývozce zemědělských a průmyslových výrobků. Z ekonomického hlediska 68% obyvatel pracuje ve službách, 24 v průmyslu a v zemědělství 5%.
Průmysl je těžební – uhlí, zemní plyn, ropa, železná ruda a drahé kovy. 80% energie dodávají hydroelektrárny, 5% geotermální elektrárny.
Nejdůležitější je ale potravinářství – produkce masa a mléka, dále strojírenství (zemědělské a potravinářské stroje), textilní průmysl a papírenství.
V zemědělství dominuje živočišná výroba a sice chov ovcí a skotu. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování ječmene, pšenice a ovsa. Dsále brambory, zelenina a ovoce. Nejvýznamnější je pěstování kiwi.
Pro vnitrostátní dopravu má rozhodující slovo silniční doprava, dáel je významná také letecká doprava –Auckladn a Wellington.
Cestovní ruch – jedna z nejpřitažlivějších částí světa. Konstituční monarchie a nezávislý člen Commonswealthu.
Ostrovní stát nedaleko Austrálie v Tichém oceánu. Území tvoří Severní ostrov a jižní ostrov a oba jsou skoro stejně velké. Říká se jim ostrovy ohně a ledu.
Severní ostrov je mírně zvlněná pahorkatina a ve střední části je řada činných sopek, gejzíry, horké prameny a četná jezera. Jižní ostrov prostupují Alpy s nejvyšší horou Mount Cookem. Pohoří je zaledněno. Jihozápadní pobřežení je rozčleněno četnými fjordy. Říční síť je hustá, řeky jsou krátké a vodnaté (Waikato, Clutha). Podnebí je mírné, přímořské s výjimkou severního ostrova, kde je oceánské subtropické podnebí. Rostlino je ze 60% tvořeno endemity (kivi jižní, hatérie novozélandská). Téměř 11% území je chráněno, národní parky Westland a Mount Cook.
Nerostné suroviny jsou chudé, jen černé uhlí a menší množství ropy se železnou rudou. Využívá se tepelná energie horkých vřídel – geotermální elektrárna Wairakei na Severním ostrově.
Obyvatelstvo – osídlení je nerovnoměrné, většina obyvatel žije na Severním ostrově (2,5 mil z celkových 3,7). Největší město je město Auckland, Christchurch, Wellington. Úředním jazykem je angličtina, 57% křesťanů.
Hospodářství – vyspělý průmyslově zemědělský stát , světový vývozce zemědělských a průmyslových výrobků. Z ekonomického hlediska 68% obyvatel pracuje ve službách, 24 v průmyslu a v zemědělství 5%.
Průmysl je těžební – uhlí, zemní plyn, ropa, železná ruda a drahé kovy. 80% energie dodávají hydroelektrárny, 5% geotermální elektrárny.
Nejdůležitější je ale potravinářství – produkce masa a mléka, dále strojírenství (zemědělské a potravinářské stroje), textilní průmysl a papírenství.
V zemědělství dominuje živočišná výroba a sice chov ovcí a skotu. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování ječmene, pšenice a ovsa. Dsále brambory, zelenina a ovoce. Nejvýznamnější je pěstování kiwi.
Pro vnitrostátní dopravu má rozhodující slovo silniční doprava, dáel je významná také letecká doprava –Auckladn a Wellington.
Cestovní ruch – jedna z nejpřitažlivějších částí světa. Konstituční monarchie a nezávislý člen Commonswealthu.
Geografie
Geografie
Globální problémy
problémy, které podstatně ovlivňují vývoj celého světového systému
z hlediska času – dlouhodobé
z hlediska prostoru – všechny oblasti světa, v různých oblastech světa působí s různou mírou
příklad:
vědeckotechnická revoluce
demografická revoluce
urbanizace (koncentrace obyvatel do měst – budování metropolí,…, někde suburbanizace – opak)
životní prostředí (celosvětově, intenzivně, dlouhodobé)
syndrom motýlího křídla (v Brazílii zamává křídly motýl a na Floridě je z toho uragán)
globalistika – nová věda analyzující globální problémy
lidská společnost – nositel všech dějů (názor 1 skupiny lidí), horší než sopky, zemětřesení apod.
2 znaky obyvatel:
krab, který je vyvržen na břeh a snaží se dostat zpět do moře
dynamický soubor, který je stále v pohybu
Globální problémy
problémy, které podstatně ovlivňují vývoj celého světového systému
z hlediska času – dlouhodobé
z hlediska prostoru – všechny oblasti světa, v různých oblastech světa působí s různou mírou
příklad:
vědeckotechnická revoluce
demografická revoluce
urbanizace (koncentrace obyvatel do měst – budování metropolí,…, někde suburbanizace – opak)
životní prostředí (celosvětově, intenzivně, dlouhodobé)
syndrom motýlího křídla (v Brazílii zamává křídly motýl a na Floridě je z toho uragán)
globalistika – nová věda analyzující globální problémy
lidská společnost – nositel všech dějů (názor 1 skupiny lidí), horší než sopky, zemětřesení apod.
2 znaky obyvatel:
krab, který je vyvržen na břeh a snaží se dostat zpět do moře
dynamický soubor, který je stále v pohybu
24.8. JAR
Průmysl – základní je těžební průmysl – zlato, platina, chrom, mangan, diamanty – vše do 1. pětky na světě. Významné jsou uranové rudy, rudy železa, mědi, stříbra, černého uhlí aj. Hlavní oblastí těžby je Witweatersrand.
JAR má kompletní průmyslovou základnu – hutnictví, elektroenergetika, strojírenství, elektrotechnika, chemie, petrochemie a potravinářství.
Zemědělství – Rostlinná výroba je soustředěna hlavně na JV a V pobřeží, kde je dostatek srážek. Pěstují se zejéma obiloviny (kukuřice a pšenice), brambory, luštěniny, cukrová třtina, olejniny, ovoce a zelenina. Živočišná výroba je zaměřena hlavně na chov ovcí a skotu (pro maso i pro mléko), rozšiřuje se chov drůbeže. Zemědělství kryje potřeby obyvatelstva.
Dopravní síť je kvalitní, významná je námořní doprava – Durban, Kapské město, Port Elisabeth. Rychle se rozvíjí i cestovní ruch, nejvíce jsou navštěvována přímořská letoviska u Indického oceánu. Atraktivita safari.
JAR se dostala ve druhé polovině 20. století do mezinárodní izolace, jejíž příčinou byla rasová segregace – apartheid. Éru apartheidu ukončily všerasové parlamentní volby, které se konaly r. 1994. Byla přijata nová demokratická ústava, která zaručuje všem obyvatelům stejná práva bez ohledu na rasu. Pak se JAR stala opět součástí mezinárodního společenství.
Jihoafrická republika se administrativně dělí na 9 provincií. Hlavní město Pretoria.
Centrem urbanizované oblasti se stal Johannesburg.
JAR má kompletní průmyslovou základnu – hutnictví, elektroenergetika, strojírenství, elektrotechnika, chemie, petrochemie a potravinářství.
Zemědělství – Rostlinná výroba je soustředěna hlavně na JV a V pobřeží, kde je dostatek srážek. Pěstují se zejéma obiloviny (kukuřice a pšenice), brambory, luštěniny, cukrová třtina, olejniny, ovoce a zelenina. Živočišná výroba je zaměřena hlavně na chov ovcí a skotu (pro maso i pro mléko), rozšiřuje se chov drůbeže. Zemědělství kryje potřeby obyvatelstva.
Dopravní síť je kvalitní, významná je námořní doprava – Durban, Kapské město, Port Elisabeth. Rychle se rozvíjí i cestovní ruch, nejvíce jsou navštěvována přímořská letoviska u Indického oceánu. Atraktivita safari.
JAR se dostala ve druhé polovině 20. století do mezinárodní izolace, jejíž příčinou byla rasová segregace – apartheid. Éru apartheidu ukončily všerasové parlamentní volby, které se konaly r. 1994. Byla přijata nová demokratická ústava, která zaručuje všem obyvatelům stejná práva bez ohledu na rasu. Pak se JAR stala opět součástí mezinárodního společenství.
Jihoafrická republika se administrativně dělí na 9 provincií. Hlavní město Pretoria.
Centrem urbanizované oblasti se stal Johannesburg.
24.6. Austrálie
Zemědělství
Má významné postavení. Obdělává se jen 6,6 % plochy státu, louky a pastviny tvoří 60% území. Dominuje živočišná výroba, hlavně chov ovcí pro vlnu, ale i pro maso. Významný je také chov skotu ve velkých dobytkářských stanicích.
Rostlinná výroba zahrnuje hlavně pšenici, kterou vyváží do VB a Japonska. Dále se pěstují ječmen, oves, brambory, luštěniny, olejniny, cukrová třtina a bavlník. Je zde významné ovocnářství (citrusy, jablka, hrušky, broskve) a vinohradnictví.
Doprava
Rozhodující je vliv silniční dopravy, námořnická a letecká. V zemi je vysoký stupeň automobilizace. Silniční doprava slouží k přepravě nákladů.Dálkové obstarávají autovlaky (tahače s několika přívěsy), letecká doprava slouží ke spojení s ostatními kontinenty (Newcastle, Sydney, Melbourne).
VB začala Austrálii kolonizovat koncem 18. století. V roce 1901 došlo ke spojení jednotlivých federací a vznikl Australský svaz, který je federací 6 států (ZA, JA, Queensland, NJ Wales, Victoria a Tasmánie) a 2 teritoria (SA a Teritotium hlavního města Canberry).
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Austrálie a Oceánie
Obyvatelstvo,hospodářství Austrálie
24.4 Austrálie
24.5. Austrálie
24.6. Austrálie
CR (cestovní ruch) Austrálie a Oceánie
Články na hledaný výraz "Austrálie a Oceánie" naleznete na bezuceni.cz
Má významné postavení. Obdělává se jen 6,6 % plochy státu, louky a pastviny tvoří 60% území. Dominuje živočišná výroba, hlavně chov ovcí pro vlnu, ale i pro maso. Významný je také chov skotu ve velkých dobytkářských stanicích.
Rostlinná výroba zahrnuje hlavně pšenici, kterou vyváží do VB a Japonska. Dále se pěstují ječmen, oves, brambory, luštěniny, olejniny, cukrová třtina a bavlník. Je zde významné ovocnářství (citrusy, jablka, hrušky, broskve) a vinohradnictví.
Doprava
Rozhodující je vliv silniční dopravy, námořnická a letecká. V zemi je vysoký stupeň automobilizace. Silniční doprava slouží k přepravě nákladů.Dálkové obstarávají autovlaky (tahače s několika přívěsy), letecká doprava slouží ke spojení s ostatními kontinenty (Newcastle, Sydney, Melbourne).
VB začala Austrálii kolonizovat koncem 18. století. V roce 1901 došlo ke spojení jednotlivých federací a vznikl Australský svaz, který je federací 6 států (ZA, JA, Queensland, NJ Wales, Victoria a Tasmánie) a 2 teritoria (SA a Teritotium hlavního města Canberry).
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Austrálie a Oceánie
Obyvatelstvo,hospodářství Austrálie
24.4 Austrálie
24.5. Austrálie
24.6. Austrálie
CR (cestovní ruch) Austrálie a Oceánie
Články na hledaný výraz "Austrálie a Oceánie" naleznete na bezuceni.cz
24.7. Izrael, JAR
Izrael
JAR
Přímořský stát jižní Afriky při pobřeží Atlantského a Indického oceánu. Pobřeží je málo členité, vnitrozemí tvořeno náhorními plošinami a hornatinami. Na jihu země Great a Little Karroo a Kapské hory se známou Stolovou horou. Na JV Dračí hory. Na severu je Kalaharská pánev.
Jsou zde dva velké říční systémy Oranje s přítokem Vaal a řeka Limpopo. SZ bezodtoká pánev.
Podnebí je převážně subtropické, pouze severovýchod zasahuje do tropů, kontinentální vnitrozemské podnebí, východ přímořské, vlhké klima a na západě polopouštní klima. Vegetace je pestrá, od vždyzelených tropických lesů na východním pobřeží přes savany ve vnitrozemí, po pouštní rostlinstvo na západě. Chráněná stáda zvěře, rezervace, národní parky – Krugerův (sloni, buvoli, antilopy, lvi).
Nerostná ložiska patří k největším a nejkvalitnějším – černé uhlí, diamanty, zlato, chrom, mangan, vanad, měď, nikl, platina, antimon, azbest.
Obyvatelstvo – v JAR žije asi 42 mil obyvatel a je rasově i etnicky pestré. Nejpočetnější jsou bantuští černoši – Zuulové, Xhosové. Dále běloši – potomci Angličanů a Afrikánci – Búrové, potomci nizozemců. Dále jsou zde míšenci, Asijci. Je zde 11 úředních jazyků – angličtina, afrikánština + 9 černošských jazyků. Křesťané, hinduisté a animismus.
Je zde na africké poměry poměrně nízká porodnost a vysoká střední délka života, přírůstek 2,6%. Žijí většinou ve městech.
Hospodářství – průmyslově zemědělský stát s velkým nerostným bohatstvím, nejvyspělejší stát Afriky.
JAR
Přímořský stát jižní Afriky při pobřeží Atlantského a Indického oceánu. Pobřeží je málo členité, vnitrozemí tvořeno náhorními plošinami a hornatinami. Na jihu země Great a Little Karroo a Kapské hory se známou Stolovou horou. Na JV Dračí hory. Na severu je Kalaharská pánev.
Jsou zde dva velké říční systémy Oranje s přítokem Vaal a řeka Limpopo. SZ bezodtoká pánev.
Podnebí je převážně subtropické, pouze severovýchod zasahuje do tropů, kontinentální vnitrozemské podnebí, východ přímořské, vlhké klima a na západě polopouštní klima. Vegetace je pestrá, od vždyzelených tropických lesů na východním pobřeží přes savany ve vnitrozemí, po pouštní rostlinstvo na západě. Chráněná stáda zvěře, rezervace, národní parky – Krugerův (sloni, buvoli, antilopy, lvi).
Nerostná ložiska patří k největším a nejkvalitnějším – černé uhlí, diamanty, zlato, chrom, mangan, vanad, měď, nikl, platina, antimon, azbest.
Obyvatelstvo – v JAR žije asi 42 mil obyvatel a je rasově i etnicky pestré. Nejpočetnější jsou bantuští černoši – Zuulové, Xhosové. Dále běloši – potomci Angličanů a Afrikánci – Búrové, potomci nizozemců. Dále jsou zde míšenci, Asijci. Je zde 11 úředních jazyků – angličtina, afrikánština + 9 černošských jazyků. Křesťané, hinduisté a animismus.
Je zde na africké poměry poměrně nízká porodnost a vysoká střední délka života, přírůstek 2,6%. Žijí většinou ve městech.
Hospodářství – průmyslově zemědělský stát s velkým nerostným bohatstvím, nejvyspělejší stát Afriky.
24.4 Austrálie
Stát na Australské pevnině, Tasmánii a na přilehlých ostrovech Indického a Tichého oceánu. Je to 6. největší stát světa.
Přírodní poměry
Australský kontinent má poměrně málo členité pobřeží. Na severu vybíhají dva rozsáhlé poloostrovy – Arnhemská země a poloostrov York, mezi nimiž je Carpentarský záliv. Severovýchodní pobřeží lemuje největší korálový útvar na zemi a sice Velký bariérový útes, dlouhý 2000 km a široký 0,3- 2 km. Na jihu najdeme Velký australský záliv a Bassův průliv oddělující Tasmánii od austrálie. Povrch je tvořen většinou rovinami, tabulemi a pánvemi. Nejstarší částí Austrálie je rozlehlá parovina Západoaustralské plošiny s ouštním charakterem (Velká písečná p., Gibsonova, Velká Viktoriina, McDonnellovo a Müsgraveovo pohoří). Střed pevniny Středoaustralská pánev s nížinami při Carpentarském zálivu s Velkou artéskou studní a proláklinou Eyrova jezera (-16). Nížiny při řekách Murray a Darling nma JV země. Podél východního pobřeží se táhne Velké předělové pohoří, nejvyšší jsou Australské Alpy s Mount Kosciusko.
Většinu území tvoří bezodtoké oblasti (64%). Jedinou velkou řekou je Murray s přítokem Darling. Kromě Eyrova jezera zde také najdeme Torrensovo a Gairdnerovo. pro hospodářství mají veliký význam artéské pánve. Ve vnitrozemí se tvoří creeky. Na severu převládá tropické podnebím, většina je jinak subtropická. Převládá vnitrozemské podnebí, jen sever a sv jsou ovlivněny monzunovým prouděním. Dlouhodobou izolací od ostatních kontinentů se vytvořila pro Austrálii charakteristická fauna a flóra. Vyskytují se zde ptakořitní, vačnatci, charakteristické jsou cykasovité rostliny, stromovité kapradiny, přesličníky, blahovičníky, kterých roste v Austrálii 600 druhů. Původní zvířena je zastoupena ježurou, ptakopyskem, koalou, klokany..Potíže způsobili dovezení králíci a opuncie.
Najdeme zde hodně parků a rezervací (Královský NP vyhlášený už r. 1879), Velký bariérový útes.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Austrálie a Oceánie
Obyvatelstvo,hospodářství Austrálie
24.4 Austrálie
24.5. Austrálie
24.6. Austrálie
CR (cestovní ruch) Austrálie a Oceánie
Články na hledaný výraz "Austrálie a Oceánie" naleznete na bezuceni.cz
Přírodní poměry
Australský kontinent má poměrně málo členité pobřeží. Na severu vybíhají dva rozsáhlé poloostrovy – Arnhemská země a poloostrov York, mezi nimiž je Carpentarský záliv. Severovýchodní pobřeží lemuje největší korálový útvar na zemi a sice Velký bariérový útes, dlouhý 2000 km a široký 0,3- 2 km. Na jihu najdeme Velký australský záliv a Bassův průliv oddělující Tasmánii od austrálie. Povrch je tvořen většinou rovinami, tabulemi a pánvemi. Nejstarší částí Austrálie je rozlehlá parovina Západoaustralské plošiny s ouštním charakterem (Velká písečná p., Gibsonova, Velká Viktoriina, McDonnellovo a Müsgraveovo pohoří). Střed pevniny Středoaustralská pánev s nížinami při Carpentarském zálivu s Velkou artéskou studní a proláklinou Eyrova jezera (-16). Nížiny při řekách Murray a Darling nma JV země. Podél východního pobřeží se táhne Velké předělové pohoří, nejvyšší jsou Australské Alpy s Mount Kosciusko.
Většinu území tvoří bezodtoké oblasti (64%). Jedinou velkou řekou je Murray s přítokem Darling. Kromě Eyrova jezera zde také najdeme Torrensovo a Gairdnerovo. pro hospodářství mají veliký význam artéské pánve. Ve vnitrozemí se tvoří creeky. Na severu převládá tropické podnebím, většina je jinak subtropická. Převládá vnitrozemské podnebí, jen sever a sv jsou ovlivněny monzunovým prouděním. Dlouhodobou izolací od ostatních kontinentů se vytvořila pro Austrálii charakteristická fauna a flóra. Vyskytují se zde ptakořitní, vačnatci, charakteristické jsou cykasovité rostliny, stromovité kapradiny, přesličníky, blahovičníky, kterých roste v Austrálii 600 druhů. Původní zvířena je zastoupena ježurou, ptakopyskem, koalou, klokany..Potíže způsobili dovezení králíci a opuncie.
Najdeme zde hodně parků a rezervací (Královský NP vyhlášený už r. 1879), Velký bariérový útes.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Austrálie a Oceánie
Obyvatelstvo,hospodářství Austrálie
24.4 Austrálie
24.5. Austrálie
24.6. Austrálie
CR (cestovní ruch) Austrálie a Oceánie
Články na hledaný výraz "Austrálie a Oceánie" naleznete na bezuceni.cz
24.5. Austrálie
Nerostné bohatství
Austrálie má velké nerostné bohatství – ložiska kamenného a hnědého uhlí, ropy a zemního plynu, kvalitní rudy železa, barevných kovů (měď, zinek, olovo, nikl), dále uranu, titanu, rud drahých kovů – zlato, stříbro. Dále obrovské zásoby bauxitu.
Obyvatelstvo
Je rozmístěno nerovnoměrně, 90% obyvatel žije na 1/5 území, hlavně na jihu, kde jsou vhodné podmínky a klima. Je zde také dostatek úrodných půd. Téměř 90% obyvatel žije ve městech.
Austrálie je typickou přesídleneckou zemí, dorozumívacím jazykem je angličtina. Asi 94% jsou běloši evropského původu (VB), 5% tvoří Asiaté a původních obyvatel Austrálie je asi 200 000. Pokračuje přistěhovalectví, hlavně z Asie.
71% křesťané. Lidé mají příznivé demografické charakteristiky – vysoká střední délka života (M75, Ž 80 let), velmi nízká kojenecká úmrtnost.
70% lidí je zaměstnáno ve službách, v průmyslu 24% v zemědělství 5%.
Průmyslová výroba
Austrálie je ve vývozu železné rudy a produkci bauxitu 1. na světě. Je to ale také jeden z největších vývozců hnědého a černého uhlí, stříbrných rud, drahokamů, fosfátů a azbestu. Významná je těžba stříbra a zlata, uranu a podél Bassova průlivu se těží ropa a zemní plyn.
V hutnictví dominuje barevná metalurgie a ve výrobě hliníku je Aus 5. na světě. Černá metalurgie v Novém jižním Walesu. Strojírenství je zaměřeno na výrobu dopravních prostředků (auta, letadla, lokomotivy). Dále chemický průmysl, textilní (vlna 1. na světě). Potravinářský průmysl umožňuje export – masný, cukrovarnictví, mlékarenství.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Austrálie a Oceánie
Obyvatelstvo,hospodářství Austrálie
24.4 Austrálie
24.5. Austrálie
24.6. Austrálie
CR (cestovní ruch) Austrálie a Oceánie
Články na hledaný výraz "Austrálie a Oceánie" naleznete na bezuceni.cz
Austrálie má velké nerostné bohatství – ložiska kamenného a hnědého uhlí, ropy a zemního plynu, kvalitní rudy železa, barevných kovů (měď, zinek, olovo, nikl), dále uranu, titanu, rud drahých kovů – zlato, stříbro. Dále obrovské zásoby bauxitu.
Obyvatelstvo
Je rozmístěno nerovnoměrně, 90% obyvatel žije na 1/5 území, hlavně na jihu, kde jsou vhodné podmínky a klima. Je zde také dostatek úrodných půd. Téměř 90% obyvatel žije ve městech.
Austrálie je typickou přesídleneckou zemí, dorozumívacím jazykem je angličtina. Asi 94% jsou běloši evropského původu (VB), 5% tvoří Asiaté a původních obyvatel Austrálie je asi 200 000. Pokračuje přistěhovalectví, hlavně z Asie.
71% křesťané. Lidé mají příznivé demografické charakteristiky – vysoká střední délka života (M75, Ž 80 let), velmi nízká kojenecká úmrtnost.
70% lidí je zaměstnáno ve službách, v průmyslu 24% v zemědělství 5%.
Průmyslová výroba
Austrálie je ve vývozu železné rudy a produkci bauxitu 1. na světě. Je to ale také jeden z největších vývozců hnědého a černého uhlí, stříbrných rud, drahokamů, fosfátů a azbestu. Významná je těžba stříbra a zlata, uranu a podél Bassova průlivu se těží ropa a zemní plyn.
V hutnictví dominuje barevná metalurgie a ve výrobě hliníku je Aus 5. na světě. Černá metalurgie v Novém jižním Walesu. Strojírenství je zaměřeno na výrobu dopravních prostředků (auta, letadla, lokomotivy). Dále chemický průmysl, textilní (vlna 1. na světě). Potravinářský průmysl umožňuje export – masný, cukrovarnictví, mlékarenství.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Austrálie a Oceánie
Obyvatelstvo,hospodářství Austrálie
24.4 Austrálie
24.5. Austrálie
24.6. Austrálie
CR (cestovní ruch) Austrálie a Oceánie
Články na hledaný výraz "Austrálie a Oceánie" naleznete na bezuceni.cz
24.2. Kanada
Těžební průmysl – světpově významná je těžba rud barevných a nebarevných kovů. Zabírají v těžbě zinku, uranu a niklu 1. místo na světě. Dále těžba mědi, olova, zlata, stříbra, platiny. Rudy barvných kovů se těží ve východní části Lauretánské plošiny. Značné zásoby ropy a zemního plynu – Alberta, dolní tok Mackenzie, šelf Severního led. oceánu.) Draselné soli v Saskatchewanu.
Hutnictví železa a oceli je soustředěno na jihovýchodě státu, hlavními centry jsou Hamilton. Hliník – jeho zpracování v blízkosti hydroelektráren – v Britské kolumbii (2m). Zpracování niklu v Sydbury v Ontáriu a Lyn Lake v Manitobě. Elektrárenství – téměř 60% elektřiny vyrábějí hydroelektrárny (La Grande a Churchill na Labradoru), 15% energie je z jaderných elektráren.
Strojírenství – hlavní odvětví je dopravní strojírenství – výroba automobilů (Windsor, Toronto, Oshawa), výroba letadel (Toronto, Montréal, Winnipeg), výroba lokomotiv a vagónů. Další obory strojírenského průmyslu jsou výroba obráběcích strojů, zemědělských strojů, zařízení pro jadernou energetiku, elektrotechnika a elektronika.
Petroechemie – Alberta -> Edmonton a Calgary, přístavy Vancouver a Quebec.
Dřevozpracující průmysl a papírenský – významný exportér dřeva a největší výrobce novinového papíru na světě. Závody najdeme ve Vancouveru, Montréalu, Edmontonu, papírny – Thunder Bay, Ottawa, Gatineau a St. John.
Potravinářství – výroba masa, mléka a zpracování ryb v přístavech.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Hutnictví železa a oceli je soustředěno na jihovýchodě státu, hlavními centry jsou Hamilton. Hliník – jeho zpracování v blízkosti hydroelektráren – v Britské kolumbii (2m). Zpracování niklu v Sydbury v Ontáriu a Lyn Lake v Manitobě. Elektrárenství – téměř 60% elektřiny vyrábějí hydroelektrárny (La Grande a Churchill na Labradoru), 15% energie je z jaderných elektráren.
Strojírenství – hlavní odvětví je dopravní strojírenství – výroba automobilů (Windsor, Toronto, Oshawa), výroba letadel (Toronto, Montréal, Winnipeg), výroba lokomotiv a vagónů. Další obory strojírenského průmyslu jsou výroba obráběcích strojů, zemědělských strojů, zařízení pro jadernou energetiku, elektrotechnika a elektronika.
Petroechemie – Alberta -> Edmonton a Calgary, přístavy Vancouver a Quebec.
Dřevozpracující průmysl a papírenský – významný exportér dřeva a největší výrobce novinového papíru na světě. Závody najdeme ve Vancouveru, Montréalu, Edmontonu, papírny – Thunder Bay, Ottawa, Gatineau a St. John.
Potravinářství – výroba masa, mléka a zpracování ryb v přístavech.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
22.3. Kanada
zemědělství – produktivní s vysokým stupněm mechanizace, založené na specializované farmářské velkovýrobě. Hodnotu produkce převažuje živočišná výroba – masný skot (Alberta, Saskatchewan), mléčný skot (Ontario, Quebec). Významný je také chov prasat a ovcí. Na severu jsou farmy na chov kožešinové zvěře. (liška, bobr, norek).
Rostlinná výroba – obilniny a pícniny (Edmonton – Regina –Winnipeg). Hlavní pěstovanou plodinou je pšenice, která se pěstuje hlavně pro vývoz. Ječmen je na 2. místě na světě, dále oves, žito, kukuřice, brambory, řepka, len, ovoce (jablka, hrušky, třešně), zelenina.
Doprava – letecká doprava a železniční doprava. Významná je kombinace říčně – námořní doprava.
Kanada je nezávislý federativní stát, který je členem Commonwealthu. Kanada se dělí na 10 provincií a 3 teritoria.
5 ekonomických regionů :
1) Atlantský (Newfounland, Nový Brunšvik, Nové Skoétsko, Ostrov p. Eduarda) – Saint Johns.
2) Centrální regin (québec, Ontario) – Toronto
3) Prérijní region (Alberta, Manitoba, Saskatchewan) – Winnipeg.
4) Pacifický region (Britská Kolumbie), Vancouver.
5) Arktický region (Yukon, Severozápadní terit. , Nunavut). Dawson.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
Rostlinná výroba – obilniny a pícniny (Edmonton – Regina –Winnipeg). Hlavní pěstovanou plodinou je pšenice, která se pěstuje hlavně pro vývoz. Ječmen je na 2. místě na světě, dále oves, žito, kukuřice, brambory, řepka, len, ovoce (jablka, hrušky, třešně), zelenina.
Doprava – letecká doprava a železniční doprava. Významná je kombinace říčně – námořní doprava.
Kanada je nezávislý federativní stát, který je členem Commonwealthu. Kanada se dělí na 10 provincií a 3 teritoria.
5 ekonomických regionů :
1) Atlantský (Newfounland, Nový Brunšvik, Nové Skoétsko, Ostrov p. Eduarda) – Saint Johns.
2) Centrální regin (québec, Ontario) – Toronto
3) Prérijní region (Alberta, Manitoba, Saskatchewan) – Winnipeg.
4) Pacifický region (Britská Kolumbie), Vancouver.
5) Arktický region (Yukon, Severozápadní terit. , Nunavut). Dawson.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
24. Přesídlenecké země - Kanada
Kanada
Stát na severu severoamerického světadílu, který sousedí se třemi oceány – Tichý, Atlantský a Severní ledový. K území patří řada ostrovů, na severu Artické souostroví, na východě Newfounland a na západě Vancouver.
Kromě USA nemá Kanada hranice s jiným státem. Svou rozlohou je to 2. největší stát světa.
Kanada má velice členité pobřeží, hluboko do pevniny sahá Hudsonův záliv. Na seveu je Artická nížina. Téměř polovinu státu zabírá Kanadský štít, což je rozsáhlé pahorkatinové a plošinné území, které se rozkládá on Labradoru až po Velká jezera na jihu a povodí řeky Mackenzie. Tichý oceán je lemován pásmem Kordiller. Zde se také nachází nejvyšší hora Kanady Mt. Logan. Ve střední části země najdeme Velké planiny, které stupňovitě klesají k východu. Do jihovýchodní části zasahuje z USA výběžek Appalačského pohoří.
Kanada má hustou říční síť – řeky jsou používány pro dopravu, ale i pro energii. Nejdelší řekou je Mackenzie. Další významnou řekou je řeka sv. Vavřince. Energeticky významná je Columbie v JZ Kanadě, kde se nachází kaskáda elektráren. V Kanadě se také nachází hodně sladkovodních jezer (Velká jezera při hranicích s USA, Velké Medvědí jezero, Velké Otročí jezero, Winnipeg).
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
Stát na severu severoamerického světadílu, který sousedí se třemi oceány – Tichý, Atlantský a Severní ledový. K území patří řada ostrovů, na severu Artické souostroví, na východě Newfounland a na západě Vancouver.
Kromě USA nemá Kanada hranice s jiným státem. Svou rozlohou je to 2. největší stát světa.
Kanada má velice členité pobřeží, hluboko do pevniny sahá Hudsonův záliv. Na seveu je Artická nížina. Téměř polovinu státu zabírá Kanadský štít, což je rozsáhlé pahorkatinové a plošinné území, které se rozkládá on Labradoru až po Velká jezera na jihu a povodí řeky Mackenzie. Tichý oceán je lemován pásmem Kordiller. Zde se také nachází nejvyšší hora Kanady Mt. Logan. Ve střední části země najdeme Velké planiny, které stupňovitě klesají k východu. Do jihovýchodní části zasahuje z USA výběžek Appalačského pohoří.
Kanada má hustou říční síť – řeky jsou používány pro dopravu, ale i pro energii. Nejdelší řekou je Mackenzie. Další významnou řekou je řeka sv. Vavřince. Energeticky významná je Columbie v JZ Kanadě, kde se nachází kaskáda elektráren. V Kanadě se také nachází hodně sladkovodních jezer (Velká jezera při hranicích s USA, Velké Medvědí jezero, Velké Otročí jezero, Winnipeg).
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
24.1. Kanada
Podnebí je na severu arktické a subarktické, na jihu mírné, vnitrozemské, nejteplejší a nejvlhčí je pobřeží Tichého oceánu. Rostlinstvo tundry a lesotundry, severokanadské jehličnaté lesy, na JV smíšené, na jihu travnaté prérie.
Nerostné zdroje jsou bohaté a různorodé – barevné a drahé kovy, železná ruda, uranové ruda, zemní plyn a ropa.
Země má málo obyvatel, žije zde 30,2 mil. obyvatel.
Je rozmístěno značně nerovnoměrně, 77% populace žije ve městech. Sever a velehory jsou málo zalidněny.
Obyvatelstvo se koncentruje hlavně na východě, na pobřeží Ontaria mezi Torontem a Hamiltonem se koncentruje kanadská megapole. V etnicky smíšeném obyvatelstvu převažují potomci přistěhovalých Angličanů - 34% a Francouzi 27%. Zbývající menšiny jsoui německé, italské, aj. Původní obyvatelstvo zahrnuje necelá 2% populace. V prvincii Quebec žijí Francouti žádající větší samosprávu.
Jsou zde proto dva úřední jazyky – angličtina a francouzština. Věřící jsou zejména katolíci a protestanti, dále pravoslavní a judaisté.
Hospodářství – rozvinutý státs vyspělým zemědělstvím a velkým surovinovým bohatstvím. 3% pracují v zemědělství, 24% v průmyslui a 73% ve službách. průmyslová výroba – nejvýznamnější jsou průmysllová odvětví - těžební průmysl, barevná metalurgie, dopravní strojírenství, petrochemie a dřevozpracující průmysl.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
Nerostné zdroje jsou bohaté a různorodé – barevné a drahé kovy, železná ruda, uranové ruda, zemní plyn a ropa.
Země má málo obyvatel, žije zde 30,2 mil. obyvatel.
Je rozmístěno značně nerovnoměrně, 77% populace žije ve městech. Sever a velehory jsou málo zalidněny.
Obyvatelstvo se koncentruje hlavně na východě, na pobřeží Ontaria mezi Torontem a Hamiltonem se koncentruje kanadská megapole. V etnicky smíšeném obyvatelstvu převažují potomci přistěhovalých Angličanů - 34% a Francouzi 27%. Zbývající menšiny jsoui německé, italské, aj. Původní obyvatelstvo zahrnuje necelá 2% populace. V prvincii Quebec žijí Francouti žádající větší samosprávu.
Jsou zde proto dva úřední jazyky – angličtina a francouzština. Věřící jsou zejména katolíci a protestanti, dále pravoslavní a judaisté.
Hospodářství – rozvinutý státs vyspělým zemědělstvím a velkým surovinovým bohatstvím. 3% pracují v zemědělství, 24% v průmyslui a 73% ve službách. průmyslová výroba – nejvýznamnější jsou průmysllová odvětví - těžební průmysl, barevná metalurgie, dopravní strojírenství, petrochemie a dřevozpracující průmysl.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
23.5. USA
Zemědělství
JE vysoce produktivní a je plně mechanizované a chemizované. Disponuje velkým množstvím půdy a pastvin, které jsou úrodné. Podstatná část produkce je vyprodukována velkými, specializovanými a organizovanými farmami, které zásobují trh i vývoz. Trvale vykazují přebytky.
živočišná výroba převažuje –
- skot v prérijích oblastech a v podhůří Kordiller – jatečný a v blízkosti měst je mléčný, dáůe prasata, drůbež, ovce, rybolov .. zvířata jsou pěstovány v obilnářských oblastech a pak jsou v oblastech velkých měst dokrmovány
- nadprodukce jde k vývozu
rostlinná výroba –
- extenzivní zemědělství, redukce produkce
- úrodný „kukuřičný pás“ – Ohio, Nebraska, J od jezer; na SZ a JZ od něj je pšeničný pás. Mississippská nížina – bavlníkový pás – tabák, sója, podzemnice, bavlna.
- Nejproduktivnější oblast západu je Centrální údolí v Kalifornii.
- pěstování hlavně obilovin jako je kukuřice, pšenice, ječmen, rýže..
- olejniny – soja, řepka olejka ...
- třtina, tabák, bavlník, kolem Mississippi podzemnice a cukrová třtina.
- ovoce, zelenina , vinná réva– Kalifornie, Florida, pobřeží Mexického zálivu
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
JE vysoce produktivní a je plně mechanizované a chemizované. Disponuje velkým množstvím půdy a pastvin, které jsou úrodné. Podstatná část produkce je vyprodukována velkými, specializovanými a organizovanými farmami, které zásobují trh i vývoz. Trvale vykazují přebytky.
živočišná výroba převažuje –
- skot v prérijích oblastech a v podhůří Kordiller – jatečný a v blízkosti měst je mléčný, dáůe prasata, drůbež, ovce, rybolov .. zvířata jsou pěstovány v obilnářských oblastech a pak jsou v oblastech velkých měst dokrmovány
- nadprodukce jde k vývozu
rostlinná výroba –
- extenzivní zemědělství, redukce produkce
- úrodný „kukuřičný pás“ – Ohio, Nebraska, J od jezer; na SZ a JZ od něj je pšeničný pás. Mississippská nížina – bavlníkový pás – tabák, sója, podzemnice, bavlna.
- Nejproduktivnější oblast západu je Centrální údolí v Kalifornii.
- pěstování hlavně obilovin jako je kukuřice, pšenice, ječmen, rýže..
- olejniny – soja, řepka olejka ...
- třtina, tabák, bavlník, kolem Mississippi podzemnice a cukrová třtina.
- ovoce, zelenina , vinná réva– Kalifornie, Florida, pobřeží Mexického zálivu
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
23.6. USA
Služby
73% obyvatel pracuje ve službách
doprava – vše je na velmi dobré technické úrovni, protože je zde konkurence (73% obyvatel pracuje ve službách).
- železnice x tracky ( rychle se kazící zboží )
- auta x hromadná doprava
- modernizace – diesel-elektrické lokomotivy
- rozsáhlá potrubní síť
- významné přístavy na východě
- letecká přeprava – významná osobní přeprava, hlavní letecká křižovatka je Atlanta
- přeprava zpráv a informací
Obchod
partnery jsou hospodářsky vyspělé státy , ale i státy jihu, hlavně ty ze střední a jižní Ameriky
SNS – vývoz technologií a poradců
Politické postavení
chtějí si udržet nejvlivnějšípostavení na světě, ale dá se říci, že jim stojí v cestě EU a Východoasijský blok v čele s Japonskem.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
73% obyvatel pracuje ve službách
doprava – vše je na velmi dobré technické úrovni, protože je zde konkurence (73% obyvatel pracuje ve službách).
- železnice x tracky ( rychle se kazící zboží )
- auta x hromadná doprava
- modernizace – diesel-elektrické lokomotivy
- rozsáhlá potrubní síť
- významné přístavy na východě
- letecká přeprava – významná osobní přeprava, hlavní letecká křižovatka je Atlanta
- přeprava zpráv a informací
Obchod
partnery jsou hospodářsky vyspělé státy , ale i státy jihu, hlavně ty ze střední a jižní Ameriky
SNS – vývoz technologií a poradců
Politické postavení
chtějí si udržet nejvlivnějšípostavení na světě, ale dá se říci, že jim stojí v cestě EU a Východoasijský blok v čele s Japonskem.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
23.3. USA
Obyvatelstvo
Žije zde asi 280mil. obyvatel. Na východě se nachází největší světová megalopole, což je urbanizované území mezi Bostonem a Washingtonem. Žije zde více než 50mil. obyvatel. Jsou zde zastoupena všechna lidská plemena od europoidního typu po mongoloidní. V USA žijí hlavně Angloameričani. Dále indiáni, Eskymáci (Aljaška). Náboženství je různé od protestantství po římskokatolické, židovské, muslimské, ale díky menšinám se sem dostala i náboženství asijská a indiánská náboženství. Výrazné přistěhovalectví.
Hospodářství
- je to nejvyspělejší stát světa, ale jeho procentualně klesá
- HDP se zkládá především z terciálního a kvartálního sektoru
Asi 70% průmyslu je soustředěno v průmyslovém pásu, které se táhne v oblasti Boston – podél jezer – Chicago. Je zde zastoupeno jako hutnictví, strojírenství, potravinářství, chemický průmysl, raketová a kosmická technika, elektrotechnika, textilní průmysl. Dále se soustředí v jihovýchodní oblasti, kde je centrem Atlanta. Těžební, hutnictví hliníku, petrochemie, textil, oděvní, potravinářský a také náročná elektronika pro letecký průmysl a kosmický výzkum.
Nejrychleji se ale vyvíjí tichomořské pobřeží, kde vzniká až 15% průmyslové produkce USA. Hlavními městy jsou San Francisco a Los Angeles. Výroba zbraní, letadel, petrochemie, technologie založené na vědeckém výzkumu. Hollywood filmy; Mezi San Francisco a San José – silikonové údolí – výpočetní technika.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
Žije zde asi 280mil. obyvatel. Na východě se nachází největší světová megalopole, což je urbanizované území mezi Bostonem a Washingtonem. Žije zde více než 50mil. obyvatel. Jsou zde zastoupena všechna lidská plemena od europoidního typu po mongoloidní. V USA žijí hlavně Angloameričani. Dále indiáni, Eskymáci (Aljaška). Náboženství je různé od protestantství po římskokatolické, židovské, muslimské, ale díky menšinám se sem dostala i náboženství asijská a indiánská náboženství. Výrazné přistěhovalectví.
Hospodářství
- je to nejvyspělejší stát světa, ale jeho procentualně klesá
- HDP se zkládá především z terciálního a kvartálního sektoru
Asi 70% průmyslu je soustředěno v průmyslovém pásu, které se táhne v oblasti Boston – podél jezer – Chicago. Je zde zastoupeno jako hutnictví, strojírenství, potravinářství, chemický průmysl, raketová a kosmická technika, elektrotechnika, textilní průmysl. Dále se soustředí v jihovýchodní oblasti, kde je centrem Atlanta. Těžební, hutnictví hliníku, petrochemie, textil, oděvní, potravinářský a také náročná elektronika pro letecký průmysl a kosmický výzkum.
Nejrychleji se ale vyvíjí tichomořské pobřeží, kde vzniká až 15% průmyslové produkce USA. Hlavními městy jsou San Francisco a Los Angeles. Výroba zbraní, letadel, petrochemie, technologie založené na vědeckém výzkumu. Hollywood filmy; Mezi San Francisco a San José – silikonové údolí – výpočetní technika.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
23.4. USA
Strojírenství – hlavním odvětvím je výroba dopravních prostředků, centrem Detroit (General Motors a Ford), v Kalifornii je výroba raket a kosmický průmysl, v Seattlu a při pobřeží Mexického zálivu také. Loďařské a železniční prostředky se soustřeďují na SV USA. Dále elektronika, elektrotechnika, kopírovací technika, přesná technika, obráběcí stroje
Energetika – tepelné(72%), jaderné a vodní elektrárny
Hutnictví železa a oceli se snižuje, roste význam neželezných kovů, hlavně hliníku(v blízkosti elektráren, Columbia a Tennesee). Hutnictví barevných kovů v blízkosti nalezišť v Kordillerách a v přístavech v místě dovozu rudných koncentrátů.
Chemie – vedoucí postavení má petrochemie (Mexický záliv), JV USA fosforečná hnojiva, výroba kys. sírové...
Dřevařský a papírenský průmysl – SZ USA.
Potravinářský průmysl – v obilnařských a dobytkářských oblastech, konzervy, polotovary, nealko nápoje...
Textilní – bavlnářství a výroba technických tkanin. Pletařství a oděvnictví. SV USA
obuvnický průmysl existuje také, ale nejsou to priority
Největší koncentrace průmyslu je v oblasti jezer, na východě , kde je kvailifikovaná pracovní síla a tradice a hlavně výhodná dopravní poloha. Dále na západě v Kalifornii, kde je Seattle a Portland, na jihu je Atlanta a Dallas, v Houstonu zase kosmický výzkum
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
Energetika – tepelné(72%), jaderné a vodní elektrárny
Hutnictví železa a oceli se snižuje, roste význam neželezných kovů, hlavně hliníku(v blízkosti elektráren, Columbia a Tennesee). Hutnictví barevných kovů v blízkosti nalezišť v Kordillerách a v přístavech v místě dovozu rudných koncentrátů.
Chemie – vedoucí postavení má petrochemie (Mexický záliv), JV USA fosforečná hnojiva, výroba kys. sírové...
Dřevařský a papírenský průmysl – SZ USA.
Potravinářský průmysl – v obilnařských a dobytkářských oblastech, konzervy, polotovary, nealko nápoje...
Textilní – bavlnářství a výroba technických tkanin. Pletařství a oděvnictví. SV USA
obuvnický průmysl existuje také, ale nejsou to priority
Největší koncentrace průmyslu je v oblasti jezer, na východě , kde je kvailifikovaná pracovní síla a tradice a hlavně výhodná dopravní poloha. Dále na západě v Kalifornii, kde je Seattle a Portland, na jihu je Atlanta a Dallas, v Houstonu zase kosmický výzkum
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
23.1. USA
podnebí
Vycházíme z klimatického pásma, které je povětšinou subtropické a mírné.Havaj, Florida – tropické podnebí. Aljaška – subarktické a arktické. Vlhčí je západ, poté východ v subtropickém pásu, kde se uplatňuje monzunové proudění. Nejvlhčím místem jsou Hawajské ovy x Údolí smrti.Nejsou zde rovnoběžková horstva, která by bránila pronikání studeného vzduchu na jih a teplého na sever. V zimě vanou otevřenou planinou blizzardy (pokles teploty až o 20°C!). Kordillery omezují přímořský podnebný vliv Tichého oceánu na úzký pás pobřeží. Území na východ od Kodiller má vnitrozemské klima.
hydrosféra
Hlavní rozvodí prochází západním pobřežím ameriky – v Kordillerách. Většina plochy kontinentu je odvodňována do Atlantského oceánu. K úmoří Tichého oceánu náleží asi 10%, Severnímu 5%. Bezodtokové oblasti – 10%. Různé vodní toky a jezera (tektonická), např. Sv. Vavřince, Niagárské vodopády ( mezi Erijským a Ontariem ), Mississippi, Yukon, Ohaio, kanály, Hudson (NY). Hydroenergetika – Colorado, Columbie, Tenesee..4.nejdelší na světě je Mississippi.
půdy
Nejúrodnější jsou Centrální roviny a planiny, je to zemědělská základna USA. V horských oblastech jsou lesní porosty, také na severu a na Aljašce
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
Vycházíme z klimatického pásma, které je povětšinou subtropické a mírné.Havaj, Florida – tropické podnebí. Aljaška – subarktické a arktické. Vlhčí je západ, poté východ v subtropickém pásu, kde se uplatňuje monzunové proudění. Nejvlhčím místem jsou Hawajské ovy x Údolí smrti.Nejsou zde rovnoběžková horstva, která by bránila pronikání studeného vzduchu na jih a teplého na sever. V zimě vanou otevřenou planinou blizzardy (pokles teploty až o 20°C!). Kordillery omezují přímořský podnebný vliv Tichého oceánu na úzký pás pobřeží. Území na východ od Kodiller má vnitrozemské klima.
hydrosféra
Hlavní rozvodí prochází západním pobřežím ameriky – v Kordillerách. Většina plochy kontinentu je odvodňována do Atlantského oceánu. K úmoří Tichého oceánu náleží asi 10%, Severnímu 5%. Bezodtokové oblasti – 10%. Různé vodní toky a jezera (tektonická), např. Sv. Vavřince, Niagárské vodopády ( mezi Erijským a Ontariem ), Mississippi, Yukon, Ohaio, kanály, Hudson (NY). Hydroenergetika – Colorado, Columbie, Tenesee..4.nejdelší na světě je Mississippi.
půdy
Nejúrodnější jsou Centrální roviny a planiny, je to zemědělská základna USA. V horských oblastech jsou lesní porosty, také na severu a na Aljašce
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Severní Amerika - Kanada, USA
USA
23. Severní Amerika – USA
23.1. USA
23.2. USA
23.3. USA
23.4. USA
23.5. USA
23.6. USA
24. Přesídlenecké země - Kanada
24.1. Kanada
24.2. Kanada
24.3. Kanada
Články na hledaný výraz "USA a Kanada" naleznete na bezuceni.cz
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)