výše úrokové sazby (je závislá na době uložení a výši částky)
sankční poplatky v případě nedodržení smlouvy aj.
Druhy termínovaných vkladů:
na dobu určitou = termínovaný vklad s pevným termínem (1 týden, 3 roky aj.)
s výpovědní lhůtou, kde není sjednávána doba uložení peněz, vkladatel však musí před výběrem peněz vklad vypovědět. Délka výpovědní lhůty může být různá (1 měsíc, 2 roky aj.)
Náhrada za předčasný výběr peněz může být stanovena procentem z vybírané částky nebo pevnou částku v Kč za každých vybraných 1000 Kč.
Devizové účty = slouží k vedení účtů v zahraničních měnách DEM, USD aj.
Druhy devizových účtů:
netermínované = běžný devizový účet
termínované = termínovaný devizový účet
K devizovým účtům mohou být vydávány eurošeky a záruční karty k eurošekům.
Vkladní knížky
vkladní knížka představuje potvrzení banky o vkladu
Druhy VK :
na jméno = knížka je vystavena na jméno, roně číslo a adresu majitele, s vkladem může disponovat pouze majitel po předložení průkazu totožnosti
na doručitele = za majitele je považována osoba, která vkladní knížku předloží
bez výpovědní lhůty = výběr vkladu může být proveden kdykoli
s výpovědní lhůtou = vhodné pro dlouhodobější spoření. V případě, že vkladatel chce peníze vybrat musí požadovanou peněžní částku předem vypovědět. Výpovědní lhůta je podle druhu vkladní knížky 3,6,12 měsíců nebo 2 roky. S délkou výpovědní lhůty roste i výše úrokové sazby. Za nedodržení výpovědní lhůty banka požaduje náhradu. Podmínky jsou uvedeny ve smlouvě.
Účty termínovaných vkladů = jsou uzavřeny na základě smlouvy o termínovaném vkladu, kde se sjednává:
doba uložení vkladu (1 týden, 14 dnů, 1,2,3,6,9 měsíců, 1,2,3,4, roky)
výše vkládané peněžní částky
Druhy VK :
na jméno = knížka je vystavena na jméno, roně číslo a adresu majitele, s vkladem může disponovat pouze majitel po předložení průkazu totožnosti
na doručitele = za majitele je považována osoba, která vkladní knížku předloží
bez výpovědní lhůty = výběr vkladu může být proveden kdykoli
s výpovědní lhůtou = vhodné pro dlouhodobější spoření. V případě, že vkladatel chce peníze vybrat musí požadovanou peněžní částku předem vypovědět. Výpovědní lhůta je podle druhu vkladní knížky 3,6,12 měsíců nebo 2 roky. S délkou výpovědní lhůty roste i výše úrokové sazby. Za nedodržení výpovědní lhůty banka požaduje náhradu. Podmínky jsou uvedeny ve smlouvě.
Účty termínovaných vkladů = jsou uzavřeny na základě smlouvy o termínovaném vkladu, kde se sjednává:
doba uložení vkladu (1 týden, 14 dnů, 1,2,3,6,9 měsíců, 1,2,3,4, roky)
výše vkládané peněžní částky
Podnikatelské a nepodnikatelské účty platebního styku
a) Běžný účet = jedná se o netermínovaný účet, který vede banka na základě písemně uzavřené smlouvy. Slouží k vkládání peněz v hotovostní i nehotovostní formě, k čerpání hotovosti a k úhradám na základě příkazů klienta. Osoby oprávněné disponovat s penězi na účtě se podepisují na podpisový vzor, který banky využívá k ověření pravosti podpisů.
b) Šeky = jedná se o cenné papíry, které se využívají při platebním styku. V šeku výstavce šeku dává příkaz bance (šekovníkovi), aby zaplatila osobě na šeku uvedené příslušnou šekovou částku.
Dle toho, kdo šek vystavuje rozeznáváme:
šeky bankovní = výstavcem je banka
šeky soukromé = výstavcem je fyzická osoba nebo právnická soba (šek z šekové knížky)
b) Šeky = jedná se o cenné papíry, které se využívají při platebním styku. V šeku výstavce šeku dává příkaz bance (šekovníkovi), aby zaplatila osobě na šeku uvedené příslušnou šekovou částku.
Dle toho, kdo šek vystavuje rozeznáváme:
šeky bankovní = výstavcem je banka
šeky soukromé = výstavcem je fyzická osoba nebo právnická soba (šek z šekové knížky)
Platební karty
c) Platební karty = slouží k bezhotovostnímu platebnímu styku a výběrům hotovosti prostřednictvím účtu vedeného u banky. Platební kartu vydává klientovi banka, která vede jeho účet. K jednomu účtu může vydat i několik platebních karet. Banka dohodne s klientem rozsah a způsob provádění platebních operací prostřednictvím platební karty, dobu její platnosti, výši čerpané částky aj.
Druhy platebních karet:
úvěrové - kreditní karty = umožňují majiteli nákup zboží na úvěr tj. bezhotovostní placení ve všech obchodech, restauracích atd. Banka stanoví klientovi tzv. úvěrový limit (maximální částka, kterou si může zákazník s využitím úvěrové karty od banky vypůjčit)
debetní karty = slouží k placení za zboží v obchodech, restauracích. Peněžní částka je odepsána z běžného účtu majitele a přesunuta na účet prodávajícího. Umožňuje také výběr peněz z peněžních automatů.
Druhy platebních karet:
úvěrové - kreditní karty = umožňují majiteli nákup zboží na úvěr tj. bezhotovostní placení ve všech obchodech, restauracích atd. Banka stanoví klientovi tzv. úvěrový limit (maximální částka, kterou si může zákazník s využitím úvěrové karty od banky vypůjčit)
debetní karty = slouží k placení za zboží v obchodech, restauracích. Peněžní částka je odepsána z běžného účtu majitele a přesunuta na účet prodávajícího. Umožňuje také výběr peněz z peněžních automatů.
Kritéria pro výběr banky
1. pověst banky
2. výše úroků (z vkladu, z úvěru)
3. rozsah a kvalita poskytovaných služeb
4. vzdálenost banky
Klienti by se měli dříve než-li uzavřou s bankou smlouvu o zřízení účtu informovat o likviditě, rentabilitě a solventnosti daného bankovního ústavu
Peníze uložené v bance přinášejí vkladateli úrok. Výše úroku se počítá na základě úrokové míry, která je vyjádřena procentuálně.
Existují dva druhy úročení
úročení jednoduché = úrok je počítán z vložené částky (jistiny)
J * p * d
Ú =
100 * 360
Ú - úrok
J - jistina (zůstatek vkladu na účtě)
p - úroková míra
d - počet dní, po které nedošlo ke změně výše vkladu na účtě
2. výše úroků (z vkladu, z úvěru)
3. rozsah a kvalita poskytovaných služeb
4. vzdálenost banky
Klienti by se měli dříve než-li uzavřou s bankou smlouvu o zřízení účtu informovat o likviditě, rentabilitě a solventnosti daného bankovního ústavu
Peníze uložené v bance přinášejí vkladateli úrok. Výše úroku se počítá na základě úrokové míry, která je vyjádřena procentuálně.
Existují dva druhy úročení
úročení jednoduché = úrok je počítán z vložené částky (jistiny)
J * p * d
Ú =
100 * 360
Ú - úrok
J - jistina (zůstatek vkladu na účtě)
p - úroková míra
d - počet dní, po které nedošlo ke změně výše vkladu na účtě
Úročení složené
úročení složené = úrok je počítán nejen z původně vložené částky peněz, ale také z úroku připisovaného na účet v předchozích obdobích, tj. úrok se stává součástí jistiny.
p
Jt = Jo * ( 1 + ) t
100
Jt - konečná jistina
Jo - počáteční jistina
p - úroková míra
t - počet let
Úrokový výnos závisí na výši úrokové míry a zda je úroková míra dána jako :
roční - p.a.
pololetní - p.s.
čtvrtletní - p.q.
p
Jt = Jo * ( 1 + ) t
100
Jt - konečná jistina
Jo - počáteční jistina
p - úroková míra
t - počet let
Úrokový výnos závisí na výši úrokové míry a zda je úroková míra dána jako :
roční - p.a.
pololetní - p.s.
čtvrtletní - p.q.
Banka vyzve klienta, aby se ...
Banka vyzve klienta, aby se dostavil k sepsání „ Smlouvy o zřízení a vedení účtu“
Tato smlouva obsahuje:
označení obou účastníků (jméno , adresa, R.Č. / název firmy,IČO, sídlo firmy)
druh účtu (běžný, vkladový /termínový/..)
označení měny, ve které je účet veden (Kč, DM,..)
způsob disponování s peněžními prostředky
způsob úročení (doba a úroková sazba v %)
způsob a frekvenci zasílání výpisů z běžného účtu (poštou, sám vyzvedne / denně, týdně atd.)
datum zřízení účtu
výše poplatků za služby
podmínky pro zrušení účtu
Klient disponuje se svými prostředky na účtu. Dává bance příkazy k provádění různých plateb. V případě, že klient podá příkaz a na účtu nejsou peníze, banka doklad vrátí nebo jej uschová a jakmile peníze na účet přijdou, proplatí jej. O změnách na účtu informuje banka výpisem z účtu.
Tato smlouva obsahuje:
označení obou účastníků (jméno , adresa, R.Č. / název firmy,IČO, sídlo firmy)
druh účtu (běžný, vkladový /termínový/..)
označení měny, ve které je účet veden (Kč, DM,..)
způsob disponování s peněžními prostředky
způsob úročení (doba a úroková sazba v %)
způsob a frekvenci zasílání výpisů z běžného účtu (poštou, sám vyzvedne / denně, týdně atd.)
datum zřízení účtu
výše poplatků za služby
podmínky pro zrušení účtu
Klient disponuje se svými prostředky na účtu. Dává bance příkazy k provádění různých plateb. V případě, že klient podá příkaz a na účtu nejsou peníze, banka doklad vrátí nebo jej uschová a jakmile peníze na účet přijdou, proplatí jej. O změnách na účtu informuje banka výpisem z účtu.
4. Psychologický přístup ke stanovení ceny
- je to prestižní stanovení ceny, pokud zákazník nemá dostatek jiných informací pro srovnání ceny a proto vnímá vysokou cenu jako záruku kvality
- např.: běžné konfekční zboží prodávané vedle luxusního za luxusní ceny, jako levná cena je brána cena těsně pod číslicí a jako vysoká cena zaokrouhlená cena (baťovské ceny ne 2000,- ale 1999,-)
- dalším psychologickým přístupem je velké snížení cen výrobků, kdy jsou zákazníci přilákání a kupují výrobky za původní stanovenou cenu nebo umělé slevy, kdy na zboží je uvedena uměle stanovená vysoká cena a prodejci nabízí se slevou, ale ve skutečnosti za běžnou cenu – to je nelegální
5. diskriminační stanovení ceny
- firmy přizpůsobují výši cen svých výrobků různým segmentům, i když N na jejich výrobu jsou stejné
- např.: v dopravě studenti a důchodci platí nižší jízdné, poplatky za telefon v denních a nočních hodinách, ubytovací sazba pro cizince, letenky pro děti zdarma
- např.: běžné konfekční zboží prodávané vedle luxusního za luxusní ceny, jako levná cena je brána cena těsně pod číslicí a jako vysoká cena zaokrouhlená cena (baťovské ceny ne 2000,- ale 1999,-)
- dalším psychologickým přístupem je velké snížení cen výrobků, kdy jsou zákazníci přilákání a kupují výrobky za původní stanovenou cenu nebo umělé slevy, kdy na zboží je uvedena uměle stanovená vysoká cena a prodejci nabízí se slevou, ale ve skutečnosti za běžnou cenu – to je nelegální
5. diskriminační stanovení ceny
- firmy přizpůsobují výši cen svých výrobků různým segmentům, i když N na jejich výrobu jsou stejné
- např.: v dopravě studenti a důchodci platí nižší jízdné, poplatky za telefon v denních a nočních hodinách, ubytovací sazba pro cizince, letenky pro děti zdarma
24. Vkladové služby
bankovní účet a jeho úročení
podnikatelské a nepodnikatelské účty
vkladní knížky, účty termínovaných vkladů, devizové účty
Bankovní obchody
Otevření a vedení účtu je zpravidla první operací, kterou banka pro klienta provádí.
Chceme-li si zřídit u banky účet, musíme o to písemně nebo ústně požádat.
Fyzická osoba: (osoba)
Při žádání o otevření účtu musí doložit svoji totožnost, případně přiložit kopii živnostenského listu, koncesi nebo jiný doklad.
Právnická osoba : (firma)
Musí doložit potvrzení výpisem z obchodního rejstříku a současně se žádostí o zřízení účtu žadatel vyplní podpisový vzor. Na něm uvede jména osob, které mají podpisové právo, jejich vlastnoruční podpisy (dokončují se nezkráceně a celé jméno) a způsob podpisování platebních dokladů (vždy 2 podpisy společně pod razítko).
podnikatelské a nepodnikatelské účty
vkladní knížky, účty termínovaných vkladů, devizové účty
Bankovní obchody
Otevření a vedení účtu je zpravidla první operací, kterou banka pro klienta provádí.
Chceme-li si zřídit u banky účet, musíme o to písemně nebo ústně požádat.
Fyzická osoba: (osoba)
Při žádání o otevření účtu musí doložit svoji totožnost, případně přiložit kopii živnostenského listu, koncesi nebo jiný doklad.
Právnická osoba : (firma)
Musí doložit potvrzení výpisem z obchodního rejstříku a současně se žádostí o zřízení účtu žadatel vyplní podpisový vzor. Na něm uvede jména osob, které mají podpisové právo, jejich vlastnoruční podpisy (dokončují se nezkráceně a celé jméno) a způsob podpisování platebních dokladů (vždy 2 podpisy společně pod razítko).
Konkurzní a smluvní cena
- kupující vyhlásí konkurz na určitou zakázku a z hlediska nabídky si vybírá tu, která je z hlediska stanovení kritérií nejlepší
- metoda je prospěšná pro kupujícího, protože si může vybírat
Cenová strategie
Strategie stanovení ceny se mění v závislosti na fázi životního cyklu výrobku
Mezi cenové strategie patří:
1. strategie skemming
- podnik si vytváří zisk z každého výrobku od okamžiku jeho uvedení na trh
- pochází se slova „to skim“ = slíznout smetanu z mléka nebo vybrat rozinky z koláče
- název vystihuje to, o co podniku jde
- používá se u nových, odlišných od ostatních jinak unikátních výrobků
- stanoví se vysoká cena, jejímž cílem je vytvořit image firmy, ojedinělost výrobku, firma se snaží o udržení N a P, po vstupu konkurence nebo po určitém nasycení trhu se ceny sníží a tím se výrobek zpřístupní širokému okruhu zákazníků
- nutným předpokladem této strategie je, že pro konkurenci není snadné dostat se na trh a snížením ceny konkurovat výrobku, aby zákazník byl málo citlivý na vyšší cenu a kvalita a image výrobku byly na stejné úrovni
- metoda je prospěšná pro kupujícího, protože si může vybírat
Cenová strategie
Strategie stanovení ceny se mění v závislosti na fázi životního cyklu výrobku
Mezi cenové strategie patří:
1. strategie skemming
- podnik si vytváří zisk z každého výrobku od okamžiku jeho uvedení na trh
- pochází se slova „to skim“ = slíznout smetanu z mléka nebo vybrat rozinky z koláče
- název vystihuje to, o co podniku jde
- používá se u nových, odlišných od ostatních jinak unikátních výrobků
- stanoví se vysoká cena, jejímž cílem je vytvořit image firmy, ojedinělost výrobku, firma se snaží o udržení N a P, po vstupu konkurence nebo po určitém nasycení trhu se ceny sníží a tím se výrobek zpřístupní širokému okruhu zákazníků
- nutným předpokladem této strategie je, že pro konkurenci není snadné dostat se na trh a snížením ceny konkurovat výrobku, aby zákazník byl málo citlivý na vyšší cenu a kvalita a image výrobku byly na stejné úrovni
2. Strategie pronikání
- požívá se u nových výrobků, podobných nebo identických s těmi, které na trhu již existují
- tato strategie vede k prosperitě v budoucnosti
jejím cílem je proniknout na trh s novým výrobkem
počáteční cena je nízká, tím se výrobek rychle uchytí na trhu, tím se získá co největší tržní podíl, tím se odstraní část konkurence, roste odbyt, výroba a pak se tím snižují N na jednotku práce
- důležitá je zde vysoká cenová elasticita poptávky a z ní vyplývající rychlý růst prodeje
3. stanovení ceny ve výrobních skupinách
- změna ceny výrobků jedné skupiny může vyvolat změny v poptávce u zbývajících výrobků
- zahrnutí do výrobního sortimentu výrobek nebo skupinu výrobků vysoce prestižních a drahých může zvýšit image i ostatním skupinám výrobků
- naproti tomu levnější výrobek z celého sortimentu ovlivňuje celkový prodej, ovlivňuje celkovou image, to je nejlépe zapamatovatelné pro zákazníky
- tato strategie vede k prosperitě v budoucnosti
jejím cílem je proniknout na trh s novým výrobkem
počáteční cena je nízká, tím se výrobek rychle uchytí na trhu, tím se získá co největší tržní podíl, tím se odstraní část konkurence, roste odbyt, výroba a pak se tím snižují N na jednotku práce
- důležitá je zde vysoká cenová elasticita poptávky a z ní vyplývající rychlý růst prodeje
3. stanovení ceny ve výrobních skupinách
- změna ceny výrobků jedné skupiny může vyvolat změny v poptávce u zbývajících výrobků
- zahrnutí do výrobního sortimentu výrobek nebo skupinu výrobků vysoce prestižních a drahých může zvýšit image i ostatním skupinám výrobků
- naproti tomu levnější výrobek z celého sortimentu ovlivňuje celkový prodej, ovlivňuje celkovou image, to je nejlépe zapamatovatelné pro zákazníky
Výhoda/Nevýhoda:
výhoda: - jednoduchost stanovení ceny
nevýhody: - nepřihlíží se ke skutečným nákladům na výrobu, tím cena nemusí zajistit žádoucí množství zisku
- ceny konkurence nemusí vždy zobrazovat reálnou situaci na trhu a následování cen konkurence vede k cenové válce
Metoda podle vnímané hodnoty zákazníkem
- vychází z marketingové koncepce podniku, zahrnuje ocenění výrobku nebo služby z pohledu zákazníka
- nevychází se z nákladů, ale z toho jakou hodnotu to má pro kupujícího
- hodnota se stává základem stanovení ceny
- používají se rozšiřující efekty výrobku, reklama, forma a místo prodeje
- tato metoda je většinou zaměřena na maximalizaci zisku
výhoda: - reálnost ceny
Metoda orientovaná na poptávku
- vychází z cenové elasticity poptávky, která je dána mírou závislosti změny poptávaného množství na změně ceny
- cílem je maximalizace zisku
výhoda: - umožňuje hledat takovou cenu, při které budou N a V na úrovni zajišťující dosažení vysokého zisku
nevýhody: - nepřihlíží se ke skutečným nákladům na výrobu, tím cena nemusí zajistit žádoucí množství zisku
- ceny konkurence nemusí vždy zobrazovat reálnou situaci na trhu a následování cen konkurence vede k cenové válce
Metoda podle vnímané hodnoty zákazníkem
- vychází z marketingové koncepce podniku, zahrnuje ocenění výrobku nebo služby z pohledu zákazníka
- nevychází se z nákladů, ale z toho jakou hodnotu to má pro kupujícího
- hodnota se stává základem stanovení ceny
- používají se rozšiřující efekty výrobku, reklama, forma a místo prodeje
- tato metoda je většinou zaměřena na maximalizaci zisku
výhoda: - reálnost ceny
Metoda orientovaná na poptávku
- vychází z cenové elasticity poptávky, která je dána mírou závislosti změny poptávaného množství na změně ceny
- cílem je maximalizace zisku
výhoda: - umožňuje hledat takovou cenu, při které budou N a V na úrovni zajišťující dosažení vysokého zisku
2. Vnější
- trh a poptávka
- konkurence
- ostatní okolí
Hlavní cíle podniku při stanovení ceny:
• zisk – je to většinou rozhodující cíl, je stanoven zejména ve fázi zralosti životního cyklu výrobku, cena by měla být stanovena tak, aby pokryla náklady a přinesla určitou míru zisku
• maximalizace zisku – cena je stanovena tak, aby zajistila max. celkové tržby z prodeje, ve fázi zralosti
• tržní podíl – je cílem pro podniky, které očekávají, že dlouhodobý zisk jim přinese dominantní postavení na trhu, zejména v počáteční fázi produktu, zprvu prodělečné, získání zákazníků, dlouhodobě ale dosažení max. možného zisku
• růst objemu tržeb – jedná se většinou o krátkodobý cíl (povánoční výprodej)
• nárůst investice – je dlouhodobá strategie, u finančně orientovaných podniků, u nových výrobků, kdy se porovnává vynaložení investic na výrobu příslušného výroku s možností jejich vynaložení do jiné podnikatelské aktivity
• špičková kvalita výrobků – je cíl podniku dosahovat vedoucího postavení na trhu v kvalitě výrobku, výše ceny je úměrná výši kvality
• jiné cíle – např. snaha udržení se na trhu „status quo“ nebo snaha zabránit vstupu nové konkurence na trhu
- konkurence
- ostatní okolí
Hlavní cíle podniku při stanovení ceny:
• zisk – je to většinou rozhodující cíl, je stanoven zejména ve fázi zralosti životního cyklu výrobku, cena by měla být stanovena tak, aby pokryla náklady a přinesla určitou míru zisku
• maximalizace zisku – cena je stanovena tak, aby zajistila max. celkové tržby z prodeje, ve fázi zralosti
• tržní podíl – je cílem pro podniky, které očekávají, že dlouhodobý zisk jim přinese dominantní postavení na trhu, zejména v počáteční fázi produktu, zprvu prodělečné, získání zákazníků, dlouhodobě ale dosažení max. možného zisku
• růst objemu tržeb – jedná se většinou o krátkodobý cíl (povánoční výprodej)
• nárůst investice – je dlouhodobá strategie, u finančně orientovaných podniků, u nových výrobků, kdy se porovnává vynaložení investic na výrobu příslušného výroku s možností jejich vynaložení do jiné podnikatelské aktivity
• špičková kvalita výrobků – je cíl podniku dosahovat vedoucího postavení na trhu v kvalitě výrobku, výše ceny je úměrná výši kvality
• jiné cíle – např. snaha udržení se na trhu „status quo“ nebo snaha zabránit vstupu nové konkurence na trhu
Cena orientovaná na spotřebitele a na konkurenci
Metody stanovení ceny závisí na :
- záměrech podniku
- krátkodobých a dlouhodobých cílech
- podmínkách, v nichž se podnik nachází
- fází životního cyklu
Nákladově orientovaná metoda – podnik při jejím používání stanoví průměrnou míru zisku (přirážku), kterou přičte k nákladům na výrobu
Náklady jsou: - fixní (nemění se s objemem výroby)
- variabilní (mění se) – ty se dále dělí na: - progresivní (rostou rychleji)
- degresivní (rostou pomaleji)
Indiferentní náklady – nemají s objemem výroby žádná vztah (manka, škody)
Metoda orientovaná na konkurenci
- orientuje se na ceny počítané konkurencí
- podnik si stanovuje ceny vyšší, nižší, ale většinou stejné jako konkurence
- používá se v případě, že se podnik snaží o udržení na trhu a udržení svého tržního podílu
- tato metoda se používá v době, kdy klesl tržní podíl firmy nebo nedosáhl žádoucího stavu
- záměrech podniku
- krátkodobých a dlouhodobých cílech
- podmínkách, v nichž se podnik nachází
- fází životního cyklu
Nákladově orientovaná metoda – podnik při jejím používání stanoví průměrnou míru zisku (přirážku), kterou přičte k nákladům na výrobu
Náklady jsou: - fixní (nemění se s objemem výroby)
- variabilní (mění se) – ty se dále dělí na: - progresivní (rostou rychleji)
- degresivní (rostou pomaleji)
Indiferentní náklady – nemají s objemem výroby žádná vztah (manka, škody)
Metoda orientovaná na konkurenci
- orientuje se na ceny počítané konkurencí
- podnik si stanovuje ceny vyšší, nižší, ale většinou stejné jako konkurence
- používá se v případě, že se podnik snaží o udržení na trhu a udržení svého tržního podílu
- tato metoda se používá v době, kdy klesl tržní podíl firmy nebo nedosáhl žádoucího stavu
Jiným příkladem může být výměna ...
Jiným příkladem může být výměna úrokových závazků s proměnlivým úročením, ale retenčním (zadržovací) sazby jsou u nich rozdílné.
1. příjem kapitálu
2. úroky na bázi PRIME RATE
3. příjem kapitálu z emise dluhopisů
4. úroky na bázi LIBOR
5. úroky na bázi LIBOR
6. úroky na bázi z emise dluhopisů PRIME RATE
Cenová politika jako součást marketingu
Cena (price)
- je výše peněžní úhrady zaplacená na trhu za prodávaný výrobek či poskytovanou službu
- je jediným nástrojem marketingového mixu, který přináší příjem podniku
- je nejpružnější částí ze všech 4P
1. příjem kapitálu
2. úroky na bázi PRIME RATE
3. příjem kapitálu z emise dluhopisů
4. úroky na bázi LIBOR
5. úroky na bázi LIBOR
6. úroky na bázi z emise dluhopisů PRIME RATE
Cenová politika jako součást marketingu
Cena (price)
- je výše peněžní úhrady zaplacená na trhu za prodávaný výrobek či poskytovanou službu
- je jediným nástrojem marketingového mixu, který přináší příjem podniku
- je nejpružnější částí ze všech 4P
Cenová politika
- zahrnuje rozhodování o cenách výrobků v souladu s podnikovými cíly a zákonnými předpisy
- cenová politika spočívá:
• ve stanovení ceny na základě vlastních nákladů
• v zjištění, zda spotřebitel chce nebo může tuto cenu zaplatit
• ve srovnání ceny s cenou konkurence
Postup při stanovení ceny:
1. určení cíle, který má cenová politika přinést
2. určení poptávka
3. určení nákladů na výrobek
4. hodnota vnímaná určitým zákazníkem
5. ohled na konkurenční ceny(srovnatelných výrobků)
6. stanovení konečné ceny
Vlivy působící na tvorbu ceny
Faktory působící na stanovení ceny jsou:
1. vnitřní
- cíle podniku
- strategie podniku
- organizace podniku
- náklady
- cenová politika spočívá:
• ve stanovení ceny na základě vlastních nákladů
• v zjištění, zda spotřebitel chce nebo může tuto cenu zaplatit
• ve srovnání ceny s cenou konkurence
Postup při stanovení ceny:
1. určení cíle, který má cenová politika přinést
2. určení poptávka
3. určení nákladů na výrobek
4. hodnota vnímaná určitým zákazníkem
5. ohled na konkurenční ceny(srovnatelných výrobků)
6. stanovení konečné ceny
Vlivy působící na tvorbu ceny
Faktory působící na stanovení ceny jsou:
1. vnitřní
- cíle podniku
- strategie podniku
- organizace podniku
- náklady
Maximální limit
• maximální limit = CAP - dohodnutá nejvyšší možná úroková sazba pro půjčku
jsou dva druhy CAP: - jednotlivě sjednaný – individuální podmínky
- standardizovaný – pro všechny účastníky trhu jsou stejné podmínky
- pokud si klient sjedná max. limit na koupi a úrokové sazby se zvýší, tak banka bude vracet
- v případě, že tržní úroková míra převýší CAP v době uzavření půjčky, tak banka převyšující částku uhradí
• minimální limit = FLOOR
• COLLAR – je kombinací obchodů FLOOR a CAP, kdy je sjednaná min. a max. úroková sazby a variabilní úroková sazby se pak může pohybovat v daném rozpětí
f) úrokové swapy
- jsou výměnné obchody, při nichž jeden obchodní partner smluvně přijímá úrokové platební závazky od druhého partnera a druhý partner přebírá úrokové závazky od prvního
- při základním úrokovém swapu se mění typ úročení z úroční pevnou sazbou na pohyblivý úrok a naopak
- tyto obchody mají zajišťovací charakter
jsou dva druhy CAP: - jednotlivě sjednaný – individuální podmínky
- standardizovaný – pro všechny účastníky trhu jsou stejné podmínky
- pokud si klient sjedná max. limit na koupi a úrokové sazby se zvýší, tak banka bude vracet
- v případě, že tržní úroková míra převýší CAP v době uzavření půjčky, tak banka převyšující částku uhradí
• minimální limit = FLOOR
• COLLAR – je kombinací obchodů FLOOR a CAP, kdy je sjednaná min. a max. úroková sazby a variabilní úroková sazby se pak může pohybovat v daném rozpětí
f) úrokové swapy
- jsou výměnné obchody, při nichž jeden obchodní partner smluvně přijímá úrokové platební závazky od druhého partnera a druhý partner přebírá úrokové závazky od prvního
- při základním úrokovém swapu se mění typ úročení z úroční pevnou sazbou na pohyblivý úrok a naopak
- tyto obchody mají zajišťovací charakter
Př.: Podnik A může získat ...
Př.: Podnik A může získat vzhledem ke své bonitě jen dlouhodobý úvěr s variabilním úročením, ačkoliv má zájem o pěvně úročný úvěr. Banka má na trhu jiné postavení a může na kapitálovém trhu získat pevně úročenou půjčku. Mohou proto uzavřít úrokový swapový obchod. Na jeho základě emituje banka vzhledem ke svému bonitnímu postavení pevně úročený dluhopis a podnik vydá proměnlivě úročenou obligaci.
Banka převezme závazek uhradit podniku proměnlivé úroky a podnik převezme závazek za pevné úroční bankovního dluhopisu, včetně úrokové přirážky za ponechání bonitní výhody banky. Výměnou těchto úrokových závazků dosáhnou obě strany svého záměru.
1. příjem kapitálu z emise dluhopisů
2. variabilní úroky
3. příjem z emise
4. variabilní úroky z dluhopisů
5. fixní úroky
6. fixní úroky z dluhopisů
Banka převezme závazek uhradit podniku proměnlivé úroky a podnik převezme závazek za pevné úroční bankovního dluhopisu, včetně úrokové přirážky za ponechání bonitní výhody banky. Výměnou těchto úrokových závazků dosáhnou obě strany svého záměru.
1. příjem kapitálu z emise dluhopisů
2. variabilní úroky
3. příjem z emise
4. variabilní úroky z dluhopisů
5. fixní úroky
6. fixní úroky z dluhopisů
Úrokové dohody typu futures (IRF – Interest rate futures)
- jde o závazný obchod mezi kupujícím a prodávajícím nakoupit či prodat k určitému budoucímu termínu standardizovaný produkt za dohodnutý úrok
(standardizace se týká kvality, množství, termínu, způsobu kótace a místa obchodu)
- jde o standardizovaný FRA obchod, který se uzavírá na speciálních burzách (v Evropě je to Londýn)
- předmětem těchto obchodů je především dodání vkladu, odběr vkladu, CP …
- tyto obchody slouží jako zajišťovací prostředek pro riziko a mají spekulační charakter
d) úrokové opce (IRO – Interest rate option)
- touto opcí získává majitel právo koupit nebo prodat termínovanou půjčku nebo od ní dokonce odstoupit pokud nejsou příznivé úrokové sazby
- za tento obchod se při uzavření platí úroková opční prémie
- tyto obchody jsou buď individuálně sjednávány nebo standardizovány a ty jsou pak obchodovány na burze – označují se jako futures options
e) maximální a minimální úrokové sazby (Interest rate cap, floor, collar)
- jedná se o obchod, ve kterém se stanoví limity, v nichž se může úroková sazba pohybovat nebo v nichž je subjekt ochoten nést úrokové riziko
(standardizace se týká kvality, množství, termínu, způsobu kótace a místa obchodu)
- jde o standardizovaný FRA obchod, který se uzavírá na speciálních burzách (v Evropě je to Londýn)
- předmětem těchto obchodů je především dodání vkladu, odběr vkladu, CP …
- tyto obchody slouží jako zajišťovací prostředek pro riziko a mají spekulační charakter
d) úrokové opce (IRO – Interest rate option)
- touto opcí získává majitel právo koupit nebo prodat termínovanou půjčku nebo od ní dokonce odstoupit pokud nejsou příznivé úrokové sazby
- za tento obchod se při uzavření platí úroková opční prémie
- tyto obchody jsou buď individuálně sjednávány nebo standardizovány a ty jsou pak obchodovány na burze – označují se jako futures options
e) maximální a minimální úrokové sazby (Interest rate cap, floor, collar)
- jedná se o obchod, ve kterém se stanoví limity, v nichž se může úroková sazba pohybovat nebo v nichž je subjekt ochoten nést úrokové riziko
2. samostatnými produkty (zajišťovací úrokové obchody)
- jde o další možnost jak řídit úrokové riziko, které vyplývá z časového nesouladu mezi uzavřením obchodu a jeho realizaci
- může být předmětem samostatného obchodování nebo spekulace
Patří do nich:
a) termínové sjednání pasivní a aktivní úrokové sazby (forward = forward)
- jedná se o klasický termínový obchod, kdy banka sjednává úrokové sazby
k budoucímu termínu současně pro pasivní i aktivní obchod
Př.: Banka sjedná dnešního dne, že za dva měsíce nakoupí od klienta vklad na půl roku za dohodnutou úrokovou sazbu a současně dohodne s jiným klientem, že mu za dva měsíce prodá stejnou částku za dohodnutou úrokovou sazbu.
- tyto obchody umožňují bance zajištění budoucích úvěrových obchodů a současně stanovení optimálního úrokového rozpětí
- pro investory představují jistotu předem sjednaného výnosu nebo předem dohodnutou výši budoucích nákladů půjčky pro věřitele
b) termínové úrokové obchody ( FRA – Forward rate agreement)
- jde o úrokový forward, kdy se dohodne výše úrokové sazby nějakého produktu, jehož plnění proběhne v budoucnosti (ujednání úroku k budoucí půjčce)
Př.: Firma bude za tři měsíce žádat o poskytnutí úvěru. Pokud má obavu, že se úrok mezitím zvýší, dohodne se s prodávající bankou již nyní na úrokové sazbě.
Banka má však možnost uzavřít obdobný zajišťovací protiobchod.
- může být předmětem samostatného obchodování nebo spekulace
Patří do nich:
a) termínové sjednání pasivní a aktivní úrokové sazby (forward = forward)
- jedná se o klasický termínový obchod, kdy banka sjednává úrokové sazby
k budoucímu termínu současně pro pasivní i aktivní obchod
Př.: Banka sjedná dnešního dne, že za dva měsíce nakoupí od klienta vklad na půl roku za dohodnutou úrokovou sazbu a současně dohodne s jiným klientem, že mu za dva měsíce prodá stejnou částku za dohodnutou úrokovou sazbu.
- tyto obchody umožňují bance zajištění budoucích úvěrových obchodů a současně stanovení optimálního úrokového rozpětí
- pro investory představují jistotu předem sjednaného výnosu nebo předem dohodnutou výši budoucích nákladů půjčky pro věřitele
b) termínové úrokové obchody ( FRA – Forward rate agreement)
- jde o úrokový forward, kdy se dohodne výše úrokové sazby nějakého produktu, jehož plnění proběhne v budoucnosti (ujednání úroku k budoucí půjčce)
Př.: Firma bude za tři měsíce žádat o poskytnutí úvěru. Pokud má obavu, že se úrok mezitím zvýší, dohodne se s prodávající bankou již nyní na úrokové sazbě.
Banka má však možnost uzavřít obdobný zajišťovací protiobchod.
Banky se úrokové riziko snaží omezovat dvěma způsoby:
1. různými technikami úročení
a) pevné
- je sjednána fixní úroková sazba po celou dobu trvání úvěrového obchodu
- po celou dobu je podstatně poměrně velké úrokové riziko pro klienta i pro banku, hlavně v případě, že se jedná o vysokou částku a na dlouhou dobu
b) pohyblivé (proměnlivé)
- je běžně používané k omezení úrokového rizika
- probíhá formou úrokové doložky (klauzule), která se přikládá ke smlouvě o úvěr
- v ní se obě strany dohodnou, že pokud úrok na peněžním a kapitálovém trhu vzroste nebo klesne, že pak se změní úroková sazba automatická i u úvěru
Zpravidla je způsob změn definován těmito formami:
• úroková sazba je vázána na diskontní sazbu CB
• úroková sazba je vázána na referenční úrokovou sazbu na mezibankovním trhu (u nás PRIBOR – tato forma je u nás nejčastější, kdy se v podstatě vezme PRIBOR a klausule + - 2)
• klausule je vázána na základní úrokovou sazbu dané banky
a) pevné
- je sjednána fixní úroková sazba po celou dobu trvání úvěrového obchodu
- po celou dobu je podstatně poměrně velké úrokové riziko pro klienta i pro banku, hlavně v případě, že se jedná o vysokou částku a na dlouhou dobu
b) pohyblivé (proměnlivé)
- je běžně používané k omezení úrokového rizika
- probíhá formou úrokové doložky (klauzule), která se přikládá ke smlouvě o úvěr
- v ní se obě strany dohodnou, že pokud úrok na peněžním a kapitálovém trhu vzroste nebo klesne, že pak se změní úroková sazba automatická i u úvěru
Zpravidla je způsob změn definován těmito formami:
• úroková sazba je vázána na diskontní sazbu CB
• úroková sazba je vázána na referenční úrokovou sazbu na mezibankovním trhu (u nás PRIBOR – tato forma je u nás nejčastější, kdy se v podstatě vezme PRIBOR a klausule + - 2)
• klausule je vázána na základní úrokovou sazbu dané banky
5. stanovení úrokových sazeb ...
5. stanovení úrokových sazeb podle vývoje nabídky a poptávky – cena je utvářena na peněžním nebo kapitálovém trhu vlivem N a P, trh bank v Čechách je oligopolní tzn. že cena je určena hlavními velkými bankami, ostatní se přizpůsobí, nabídku peněz může ovlivnit CB, čímž ovlivní i úrokové sazby
6. stanovení úrokových sazeb podle zdanění úroků – 15% u vkladů, 25% u CP při stanovení nominálního úroku musí být bráno v úvahu, že daň u úrokového výnosu snižuje čistý úrok, který je skutečným příjmem
7. stanovení úrokových sazeb závisí na postavení banky na trhu – vůdčí postavení na trhu má několik silných bank, které určují sazby, ostatní banky je sledují a řídí se silnějšími bankami
8. stanovení úrokových sazeb ovlivňuje inflace – k inflaci dochází, pokud je v oběhu více peněz než vytvořeného produktu, proto je pro obchod s penězi rozhodující sledování reálného úroku, nikoli nominálního (R = N – inflace)
9. stanovení úrokových sazeb ve vztahu k jiným zemím – banky se ohlížejí na to, jaké jsou úrokové sazby v jiných zemích
6. stanovení úrokových sazeb podle zdanění úroků – 15% u vkladů, 25% u CP při stanovení nominálního úroku musí být bráno v úvahu, že daň u úrokového výnosu snižuje čistý úrok, který je skutečným příjmem
7. stanovení úrokových sazeb závisí na postavení banky na trhu – vůdčí postavení na trhu má několik silných bank, které určují sazby, ostatní banky je sledují a řídí se silnějšími bankami
8. stanovení úrokových sazeb ovlivňuje inflace – k inflaci dochází, pokud je v oběhu více peněz než vytvořeného produktu, proto je pro obchod s penězi rozhodující sledování reálného úroku, nikoli nominálního (R = N – inflace)
9. stanovení úrokových sazeb ve vztahu k jiným zemím – banky se ohlížejí na to, jaké jsou úrokové sazby v jiných zemích
Úrokové riziko
- vyplývá ze změn tržních úrokových sazeb a jejich dopadu na zisk banky
- jeho výše závisí na obchodní politice banky a vyplývá z citlivosti A a P bilance banky na změny tržních úrokových sazeb
Řízení tohoto rizika se prování dvěma způsoby:
1. slaďováním struktury A a P tak, aby jejich úroková citlivost na změny tržních úrokových sazeb byla přibližně stejná
2. využití termínovaných obchodů – úrokovaných swapů, futures, FRA …
Faktory zvyšující úrokové riziko:
- nestálost úrokových sazeb
- časový nesoulad mezi strukturou A a P
Faktory snižující úrokové riziko:
- stanovení limitů otevřené pozice (A převyšují P)
- hedging (= zajištění se)
- monitorování rizika
Řízení úrokového rizika
- na peněžních trzích se neustále pohybují úrokové sazby a to jak při nakupování zdrojů, tak při prodeji formou úvěrů
- změny vzniklé formou úrokových sazeb nebývají u aktivních a pasivních úroků stejné
- vznikají tak úroková rizika, která dopadají na banky a ovlivňují jejich rentabilitu
- jeho výše závisí na obchodní politice banky a vyplývá z citlivosti A a P bilance banky na změny tržních úrokových sazeb
Řízení tohoto rizika se prování dvěma způsoby:
1. slaďováním struktury A a P tak, aby jejich úroková citlivost na změny tržních úrokových sazeb byla přibližně stejná
2. využití termínovaných obchodů – úrokovaných swapů, futures, FRA …
Faktory zvyšující úrokové riziko:
- nestálost úrokových sazeb
- časový nesoulad mezi strukturou A a P
Faktory snižující úrokové riziko:
- stanovení limitů otevřené pozice (A převyšují P)
- hedging (= zajištění se)
- monitorování rizika
Řízení úrokového rizika
- na peněžních trzích se neustále pohybují úrokové sazby a to jak při nakupování zdrojů, tak při prodeji formou úvěrů
- změny vzniklé formou úrokových sazeb nebývají u aktivních a pasivních úroků stejné
- vznikají tak úroková rizika, která dopadají na banky a ovlivňují jejich rentabilitu
Budoucí hodnota anuity placená dopředu
- výpočet odvozujeme z FVAZ proto, že se jedná o stejnou geometrickou řadu čísel (plateb), jen je posunuta o jedno období dopředu
FVAP = FVAZ * (1 + i)
Současná hodnota anuity placená dopředu
PVAP = PVAZ * (1 + i)
Z toho vyplývá, že: FVAP = FVAZ
PVAP = PVAZ
Pokud jsou stejná i a n u obou anuit, pak platí: AP = AZ / (1 + i)
Amortizace představuje postupné snižování finanční částky např. odpisy nebo splácení úvěru (snižujeme původní částku)
Amortizační schéma je přehledná tabulka, do které se zapisují údaje o počátečním stavu, konečném stavu a anuitních platbách (obsahuje splátku úvěru a platbu úroku). Používá se především u hypotéčních úvěrů, u splácení CP, když se jedná o splátku nad jeden rok.
FVAP = FVAZ * (1 + i)
Současná hodnota anuity placená dopředu
PVAP = PVAZ * (1 + i)
Z toho vyplývá, že: FVAP = FVAZ
PVAP = PVAZ
Pokud jsou stejná i a n u obou anuit, pak platí: AP = AZ / (1 + i)
Amortizace představuje postupné snižování finanční částky např. odpisy nebo splácení úvěru (snižujeme původní částku)
Amortizační schéma je přehledná tabulka, do které se zapisují údaje o počátečním stavu, konečném stavu a anuitních platbách (obsahuje splátku úvěru a platbu úroku). Používá se především u hypotéčních úvěrů, u splácení CP, když se jedná o splátku nad jeden rok.
Postup při stanovení schématu:
1. výpočet anuitní platby, použijeme umořovatel
2. nakreslíme tabulku
3. doplníme základní údaje, které známe
4. dopočteme a doplníme potřebné údaje
5. konečný výsledek má vyjít nula, pokud nevyjde vlivem zaokrouhlování, upravíme o rozdíl poslední splátku
Úroková politika banky a její řízení
1. stanovení úrokové marže (úrokové rozpětí) – rozdíl mezi aktivními a pasivními úroky, zpravidla se pohybuje kolem 2%
2. stanovení úrokové sazby v závislosti na lhůtě peněz – peníze které jsou poskytovány na delší dobu, musí přinášet větší výnos, u krátkých peněz podstupuje banka velké riziko, především při jejich dlouhodobém investování
3. stanovení různých úrokových sazeb pro různé produkty – jejich cena závisí na míře omezení disponování s prostředky, lhůtě poskytnutí peněz a jejich výši, např. vklady na viděnou, termínované vklady
4. stanovení úrokových sazeb podle bonity klienta – vysoce bonitní klient má výhodnější sazby – prima sazba
2. nakreslíme tabulku
3. doplníme základní údaje, které známe
4. dopočteme a doplníme potřebné údaje
5. konečný výsledek má vyjít nula, pokud nevyjde vlivem zaokrouhlování, upravíme o rozdíl poslední splátku
Úroková politika banky a její řízení
1. stanovení úrokové marže (úrokové rozpětí) – rozdíl mezi aktivními a pasivními úroky, zpravidla se pohybuje kolem 2%
2. stanovení úrokové sazby v závislosti na lhůtě peněz – peníze které jsou poskytovány na delší dobu, musí přinášet větší výnos, u krátkých peněz podstupuje banka velké riziko, především při jejich dlouhodobém investování
3. stanovení různých úrokových sazeb pro různé produkty – jejich cena závisí na míře omezení disponování s prostředky, lhůtě poskytnutí peněz a jejich výši, např. vklady na viděnou, termínované vklady
4. stanovení úrokových sazeb podle bonity klienta – vysoce bonitní klient má výhodnější sazby – prima sazba
Budoucí hodnota peněz (FV)
- používá se ke všem přepočtům, kde se zachycuje růst o stejnou částku či o stejné % částky
- určuje se pomocí úročitele (1 + i)n – akumulační faktor
FV = PV * (1 + i)n
Současná hodnota peněz (PV)
- představuje takovou částku peněz, kterou bychom museli uložit dnes v bance, abychom na konci určitého období získali částku ze které teď tuto hodnotu vypočítáváme
- počítáme pomocí odúročitele (1 + i)-n
PV = FVk * (1 + i)-n FVk………budoucí hodnota na konci k-tého období
i………….úroková míra
n…………počet let
PV……….současná hodnota
Časová hodnota anuity
- anuita série pravidelných plateb v určité výši za určité období
1. anuita placená dopředu - jednotlivé anuitní platby jsou placeny vždy na začátku období
2. anuita placená pozadu – jednotlivé anuitní platby se uskutečňují na konci období
- určuje se pomocí úročitele (1 + i)n – akumulační faktor
FV = PV * (1 + i)n
Současná hodnota peněz (PV)
- představuje takovou částku peněz, kterou bychom museli uložit dnes v bance, abychom na konci určitého období získali částku ze které teď tuto hodnotu vypočítáváme
- počítáme pomocí odúročitele (1 + i)-n
PV = FVk * (1 + i)-n FVk………budoucí hodnota na konci k-tého období
i………….úroková míra
n…………počet let
PV……….současná hodnota
Časová hodnota anuity
- anuita série pravidelných plateb v určité výši za určité období
1. anuita placená dopředu - jednotlivé anuitní platby jsou placeny vždy na začátku období
2. anuita placená pozadu – jednotlivé anuitní platby se uskutečňují na konci období
Budoucí hodnota anuity placené pozadu (FVAZ)
- slouží ke zjištění konečné hodnoty pravidelných vkladů včetně úroků za určité období, vklady se ukládají koncem období
střadatel FVAZ = A * (1 + i)n - 1
i
Výše anuitní platby se vypočítává:
fondovatel A = FVAZ * i .
(1 + i)n - 1
Současná hodnota anuity placená pozadu (PVAZ)
- říká kolik bychom museli uložit do banky při určité úrokové míře i , abychom na konci n-tého období dostali stejně, jako kdybychom dostávali na konci každého roku 1 anuitní platbu
zásobitel PVAZ = A* 1 - (1 + i)-n
i
Výše anuitní platby se vypočítá:
umořovatel A = PVAZ * i .
1 - (1 + i)n
střadatel FVAZ = A * (1 + i)n - 1
i
Výše anuitní platby se vypočítává:
fondovatel A = FVAZ * i .
(1 + i)n - 1
Současná hodnota anuity placená pozadu (PVAZ)
- říká kolik bychom museli uložit do banky při určité úrokové míře i , abychom na konci n-tého období dostali stejně, jako kdybychom dostávali na konci každého roku 1 anuitní platbu
zásobitel PVAZ = A* 1 - (1 + i)-n
i
Výše anuitní platby se vypočítá:
umořovatel A = PVAZ * i .
1 - (1 + i)n
Se zvažovanou úrokovou mírou pracují finanční ekonomové, kteří zvažují:
• náklady obětované příležitosti
• úrok z úvěru
Metody složitého úrokování
- základní metody, které slouží ve finančním rozhodování pro vyjádření faktoru času
- nejvýznamnější z nich jsou:
• budoucí hodnota jednorázového vkladu
• současná hodnota jednorázového vkladu
• budoucí hodnota anuity
• anuitní platba pro dosažení budoucí hodnoty
• anuitní splátka kapitálu
• současná hodnota anuity
Faktor času vyplývá z časového nesouladu, rozhodnutí a jeho následků.
Časová hodnota peněz je finanční metoda, která složí k porovnání dvou či více peněžních částek z různých časových období.
• úrok z úvěru
Metody složitého úrokování
- základní metody, které slouží ve finančním rozhodování pro vyjádření faktoru času
- nejvýznamnější z nich jsou:
• budoucí hodnota jednorázového vkladu
• současná hodnota jednorázového vkladu
• budoucí hodnota anuity
• anuitní platba pro dosažení budoucí hodnoty
• anuitní splátka kapitálu
• současná hodnota anuity
Faktor času vyplývá z časového nesouladu, rozhodnutí a jeho následků.
Časová hodnota peněz je finanční metoda, která složí k porovnání dvou či více peněžních částek z různých časových období.
Čistý úrokový výnos
- úroky, které jsou příjmem věřitele podléhají dani z příjmů
- hovoříme o srážkové dani, kterou rovnou sráží banky
- pro vklady je srážková daň 15%, pro CP 25%
- pak hovoříme o čistém úrokovém výnosu – to je částka, kterou věřitel získá po odečtení odvedené daně
Nominální úroková míra
- je sjednaná v kupní smlouvě, musí být uvedena četnost připisování úroků (nejčastěji je roční)
- obvykle je nominální úr. sazba udávána jako podíl z jistiny za celý rok
Velmi často je potřeba porovnat různé nominální úrokové míry, které měly různý způsob úročení nebo mohou mít různou dobu připisování úroků. K tomu slouží:
Efektivní úroková míra
- představuje uměle vypočtenou úrokovou míru, která slouží k porovnání různých nominálních úrokových sazeb poměřovaných ve stejném období, ale při různém skládání úroků
- např. rozhodujeme-li se mezi dvěma nabídkami bank, které se liší výší nominální úrokové míry a způsobem skládání úroků, vypočteme si u obou efektivní úrokovou míru
- efektivní úroková míra se s nominální shoduje pouze při připisování úroků 1x ročně
- pokud je připisování častější, je efektivní úroková sazba vždy vyšší
- hovoříme o srážkové dani, kterou rovnou sráží banky
- pro vklady je srážková daň 15%, pro CP 25%
- pak hovoříme o čistém úrokovém výnosu – to je částka, kterou věřitel získá po odečtení odvedené daně
Nominální úroková míra
- je sjednaná v kupní smlouvě, musí být uvedena četnost připisování úroků (nejčastěji je roční)
- obvykle je nominální úr. sazba udávána jako podíl z jistiny za celý rok
Velmi často je potřeba porovnat různé nominální úrokové míry, které měly různý způsob úročení nebo mohou mít různou dobu připisování úroků. K tomu slouží:
Efektivní úroková míra
- představuje uměle vypočtenou úrokovou míru, která slouží k porovnání různých nominálních úrokových sazeb poměřovaných ve stejném období, ale při různém skládání úroků
- např. rozhodujeme-li se mezi dvěma nabídkami bank, které se liší výší nominální úrokové míry a způsobem skládání úroků, vypočteme si u obou efektivní úrokovou míru
- efektivní úroková míra se s nominální shoduje pouze při připisování úroků 1x ročně
- pokud je připisování častější, je efektivní úroková sazba vždy vyšší
V praxi v bankách se vyskytuje především tato potřeba přepočtu:
• výpočet efektivní úrokové míry z nominální
• výpočet nominální úrokové míry z efektivní
• přepočet úrokové míry s určitou frekvencí připisování úroků na efektivní úrokovou míru s jinou frekvencí, přičemž nominální zůstává zachována
Časová hodnota peněz
- finanční rozhodování podniku je ovlivněno časem
- peněžní prostředky, které má podnik k dispozici okamžitě nejsou ekvivalentní se stejnými peněžními částkami získanými v budoucnosti
- je tomu tak proto, že peněžní prostředky může podnik finančně investovat a získat tak vysoké úroky
Faktor času se uplatňuje zejména:
• při rozhodování o investicích
• při kalkulaci výhodnosti jednotlivých forem financování fixního majetku
• při stanovení tržní ceny majetku dlouhodobějšího charakteru
Časová hodnota peněz
- pracuje s úrokovou mírou
- je současná nebo budoucí
• výpočet nominální úrokové míry z efektivní
• přepočet úrokové míry s určitou frekvencí připisování úroků na efektivní úrokovou míru s jinou frekvencí, přičemž nominální zůstává zachována
Časová hodnota peněz
- finanční rozhodování podniku je ovlivněno časem
- peněžní prostředky, které má podnik k dispozici okamžitě nejsou ekvivalentní se stejnými peněžními částkami získanými v budoucnosti
- je tomu tak proto, že peněžní prostředky může podnik finančně investovat a získat tak vysoké úroky
Faktor času se uplatňuje zejména:
• při rozhodování o investicích
• při kalkulaci výhodnosti jednotlivých forem financování fixního majetku
• při stanovení tržní ceny majetku dlouhodobějšího charakteru
Časová hodnota peněz
- pracuje s úrokovou mírou
- je současná nebo budoucí
Úročení je:
a) jednoduché – nejčastěji se požívá v bankách, úrok se vyplácí na konci sjednaného období z počátečního vkladu (jistiny)
- částka úroku se pak počítá ze zůstatku vkladu za období, ode dne posledního pohybu peněz na účtu do dne, který předchází dni dalšího obratu na účtu
- den změny se počítá do počtu dnů (měsíc 30 dní, rok 360 dní)
ú = J * p * d
100 * 360
a) složené - v bankách se používá méně, protože dochází k úročení již jednou připsaných úroků
Jt = Jo * (1 + p/100)t Jt……..konečná jistina
Jo…….počáteční jistina
p……...úroková sazba
FV = PV * (1 + i)n t ……...počet let
Četnost připisování
- liší se podle bank, podle produktů
- pro klienta je výhodnější čím častěji nebo dříve je částka úroků připsána, tím dříve přináší další úrok
- částka úroku se pak počítá ze zůstatku vkladu za období, ode dne posledního pohybu peněz na účtu do dne, který předchází dni dalšího obratu na účtu
- den změny se počítá do počtu dnů (měsíc 30 dní, rok 360 dní)
ú = J * p * d
100 * 360
a) složené - v bankách se používá méně, protože dochází k úročení již jednou připsaných úroků
Jt = Jo * (1 + p/100)t Jt……..konečná jistina
Jo…….počáteční jistina
p……...úroková sazba
FV = PV * (1 + i)n t ……...počet let
Četnost připisování
- liší se podle bank, podle produktů
- pro klienta je výhodnější čím častěji nebo dříve je částka úroků připsána, tím dříve přináší další úrok
Úroční vkladů
- pevné
- pohyblivé - úrok se pohybuje oběma směry v závislosti na jiné sazbě, např. diskontní sazbě ČNB nebo základní sazbě vyhlašované bankou nebo v závislosti na mezinárodní sazbě EURIBOR, LIBOR, PRIBOR nebo progresivní
Úrok závisí na:
• frekvenci připisování
• kvalitě dlužníka
• úrokových parametrech ve vzorcích
Pro započítávání období existují různé metody:
• anglická metoda – započítává skutečný počet dnů úrokového období, rok má 365 dní
• francouzská metoda (mezinárodní) – je založena na skutečném počtu dnů, ale rok má 360 dnů
• německá metoda (obchodní) – je založena na kombinaci započítávaných celých měsíců po 30 dnech, rok má 360 dnů
- pohyblivé - úrok se pohybuje oběma směry v závislosti na jiné sazbě, např. diskontní sazbě ČNB nebo základní sazbě vyhlašované bankou nebo v závislosti na mezinárodní sazbě EURIBOR, LIBOR, PRIBOR nebo progresivní
Úrok závisí na:
• frekvenci připisování
• kvalitě dlužníka
• úrokových parametrech ve vzorcích
Pro započítávání období existují různé metody:
• anglická metoda – započítává skutečný počet dnů úrokového období, rok má 365 dní
• francouzská metoda (mezinárodní) – je založena na skutečném počtu dnů, ale rok má 360 dnů
• německá metoda (obchodní) – je založena na kombinaci započítávaných celých měsíců po 30 dnech, rok má 360 dnů
Úroková míra (p)
Úroková míra (p) = úrok (U) / jistina (J – půjčená částka peněz)
Částka, kterou dlužník zaplatí po uplynutí období a kterou dostane věřitel (F) je složena z jistiny, půjčené částky (J) + úroku (U).
K rovnováze na peněžním trhu dochází střetnutím N a P po penězích.
Poptávka po penězích vyplývá z motivů držby peněz:
• transakční poptávka – vychází z potřeby mít peníze na nákupy, vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny
• majetková poptávka – subjekty chtějí mít část majetku v podobě peněz, o výši rozhoduje jejich cena a výnosnost
• spekulační poptávka – všechny peníze jsou použity na nákupy, ale spekulujeme že v budoucnu budeme mít vyšší výdaje nebo vyšší příjmy
Poptávka závisí na výši úrokové míry.
Poptávka po penězích je klesající funkcí úrokové míry, jde o pohyb po křivce.
S růstem úrokové míry klesá poptávka po penězích.
Při stejné úrokové míře dochází k posunu poptávky po penězích doleva nebo doprava a způsobují to různé faktory:
Částka, kterou dlužník zaplatí po uplynutí období a kterou dostane věřitel (F) je složena z jistiny, půjčené částky (J) + úroku (U).
K rovnováze na peněžním trhu dochází střetnutím N a P po penězích.
Poptávka po penězích vyplývá z motivů držby peněz:
• transakční poptávka – vychází z potřeby mít peníze na nákupy, vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny
• majetková poptávka – subjekty chtějí mít část majetku v podobě peněz, o výši rozhoduje jejich cena a výnosnost
• spekulační poptávka – všechny peníze jsou použity na nákupy, ale spekulujeme že v budoucnu budeme mít vyšší výdaje nebo vyšší příjmy
Poptávka závisí na výši úrokové míry.
Poptávka po penězích je klesající funkcí úrokové míry, jde o pohyb po křivce.
S růstem úrokové míry klesá poptávka po penězích.
Při stejné úrokové míře dochází k posunu poptávky po penězích doleva nebo doprava a způsobují to různé faktory:
Posun doprava – když roste ...
Posun doprava – když roste cenová hladina (inflace
- kdy ekonomice roste GDP
Posun doleva - když klesá cenová hladina
- kdy klesá ekonomice GDP
Nabídka peněz
- je tvorba hotovostních a bezhotovostních (depozitních) peněz, které tvoří obchodní banky, firmy, domácnosti, které si ukládají do banky
- tento proces se nazývá multiplikace depozit
- závislost N peněz a úrokové sazby je téměř nulová, závisí na monetární politice CB
Rovnovážná úroková sazba
- vzniká střetnutím N a P na peněžním trhu při určitém množství peněz.
Nominální úroková míra
- je sjednaná mezi věřitelem a dlužníkem, která je uvedená ve smlouvě (termínovaný vklad, spotřebitelský úvěr)
- představuje určitý podíl z jistiny za celý kalendářní rok
- kdy ekonomice roste GDP
Posun doleva - když klesá cenová hladina
- kdy klesá ekonomice GDP
Nabídka peněz
- je tvorba hotovostních a bezhotovostních (depozitních) peněz, které tvoří obchodní banky, firmy, domácnosti, které si ukládají do banky
- tento proces se nazývá multiplikace depozit
- závislost N peněz a úrokové sazby je téměř nulová, závisí na monetární politice CB
Rovnovážná úroková sazba
- vzniká střetnutím N a P na peněžním trhu při určitém množství peněz.
Nominální úroková míra
- je sjednaná mezi věřitelem a dlužníkem, která je uvedená ve smlouvě (termínovaný vklad, spotřebitelský úvěr)
- představuje určitý podíl z jistiny za celý kalendářní rok
Při jejím sjednávání je proto důležité:
a) časové období za které je poměřována
b) četnost skládání úroků
- nejběžnější způsob skládání úrok a časové poměřovací období je:
• roční – p.a.
• pololetní – p.s.
• čtvrtletní – p.q.
• měsíční – p.m.
• denní – p.d.
Reálná úroková míra
- je nominální úroková míra očištěná o inflaci, která zachycuje změny cen během daného období
Pokud je nominální úroková míra nižší než je míra inflace, pak peníze nominálně zhodnocují, ale jejich reálná hodnota klesá.
Jednoduchý a složený úrok
- peněžní prostředky bývají poskytovány na více období
- jejich výnosnost závisí na četnosti připisování úroků
b) četnost skládání úroků
- nejběžnější způsob skládání úrok a časové poměřovací období je:
• roční – p.a.
• pololetní – p.s.
• čtvrtletní – p.q.
• měsíční – p.m.
• denní – p.d.
Reálná úroková míra
- je nominální úroková míra očištěná o inflaci, která zachycuje změny cen během daného období
Pokud je nominální úroková míra nižší než je míra inflace, pak peníze nominálně zhodnocují, ale jejich reálná hodnota klesá.
Jednoduchý a složený úrok
- peněžní prostředky bývají poskytovány na více období
- jejich výnosnost závisí na četnosti připisování úroků
Důsledky inflace
Zejména vysoká inflace narušuje rovnováhu ekonomiky a zasahuje svými důsledky všechny části ekonomiky.
1. inflace má přerozdělovací efekt
a. postihuje příjemce fixních důchodů (starobní důchod, stipendia, úroky z vkladů, obligace) – jejich výše se nemění, ale jejich kupní síla klesá. V tomto okamžiku vydělávají dlužníci na úkor věřitelů (nájemci na úkor pronajímatelů, vlastníci firem na úkor zaměstnanců, stát na úkor důchodců)
b. inflace nepostihuje vlastníky hmotných statků (nemovitosti, umělecká díla, starožitnosti) – jejich cena roste spolu s inflací
2. inflace má sociální dopady – sociálně slabé skupiny obyvatelstva, jejichž životní úroveň často závisí na sociálních dávkách(fixních) pocítí inflaci jako první a daleko výrazněji než ostatní skupiny
3. inflace působí na ekonomickou aktivitu – posiluje spotřební výdaje na úkor úspor, vnáší nejistotu do investičních plánů, posiluje dovozy při pevných měnových kurzech – to oslabuje domácí výrobu
při pohyblivých kurzech může docházet k výkyvům měnovéhu kurzu
1. inflace má přerozdělovací efekt
a. postihuje příjemce fixních důchodů (starobní důchod, stipendia, úroky z vkladů, obligace) – jejich výše se nemění, ale jejich kupní síla klesá. V tomto okamžiku vydělávají dlužníci na úkor věřitelů (nájemci na úkor pronajímatelů, vlastníci firem na úkor zaměstnanců, stát na úkor důchodců)
b. inflace nepostihuje vlastníky hmotných statků (nemovitosti, umělecká díla, starožitnosti) – jejich cena roste spolu s inflací
2. inflace má sociální dopady – sociálně slabé skupiny obyvatelstva, jejichž životní úroveň často závisí na sociálních dávkách(fixních) pocítí inflaci jako první a daleko výrazněji než ostatní skupiny
3. inflace působí na ekonomickou aktivitu – posiluje spotřební výdaje na úkor úspor, vnáší nejistotu do investičních plánů, posiluje dovozy při pevných měnových kurzech – to oslabuje domácí výrobu
při pohyblivých kurzech může docházet k výkyvům měnovéhu kurzu
Protiinflační politika
- problémem každé ekonomiky je udržet si stálou inflaci
- rozlišujeme 2 protiinflační politiky:
• orientovaná na agregátní poptávku – zpravidla se k tomu využívá měnová fiskální politika
• důchodová politika – další možnost jak zpomalit růst cenové hladiny a to omezením růstu nominálních mzdových sazeb
Tvorba úroků
Úrok je odměna, kterou platí dlužník věřiteli za půjčení dočasně volných peněžních prostředků.
Úrok lze chápat i jako N na držbu peněz, přičemž N je ovlivňován poptávkou po penězích a úrokovou míru.
Budou-li úrokové sazby vysoké, je držba peněz nákladná, proto si budou subjekty méně půjčovat.
Možné zvýšení částky o tento úrok je jedním z motivů obchodů na peněžním trhu.
Výpočet výše úroku závisí na úrokové míře.
Úroková míra je dána poměrem odměny za půjčení peněz k celkové výši půjčených peněz.
- rozlišujeme 2 protiinflační politiky:
• orientovaná na agregátní poptávku – zpravidla se k tomu využívá měnová fiskální politika
• důchodová politika – další možnost jak zpomalit růst cenové hladiny a to omezením růstu nominálních mzdových sazeb
Tvorba úroků
Úrok je odměna, kterou platí dlužník věřiteli za půjčení dočasně volných peněžních prostředků.
Úrok lze chápat i jako N na držbu peněz, přičemž N je ovlivňován poptávkou po penězích a úrokovou míru.
Budou-li úrokové sazby vysoké, je držba peněz nákladná, proto si budou subjekty méně půjčovat.
Možné zvýšení částky o tento úrok je jedním z motivů obchodů na peněžním trhu.
Výpočet výše úroku závisí na úrokové míře.
Úroková míra je dána poměrem odměny za půjčení peněz k celkové výši půjčených peněz.
U této inflace dochází k převisu AD nad AS.
Tato nerovnováha se řeší zpravidla růstem cen (inflací), obnoví se v určitém bodě rovnováhy mezi AS a AD, ale sníží se kupní síla peněz.
2. nabídková inflace ( = inflace tlačená náklady)
- je způsobena negativními šoky, pokud se odpovídajícím tempem nesnižuje agregátní poptávkou
Příklady negativních nabídkových šoků (příčiny růstu nabídky):
• nedokonalá konkurence (monopolní a oligopolní firmy mají vliv na tržní cenu a pokud některé z firem zvýší ceny těchto výrobků, které slouží jako meziprodukty, zvýší se tak N všech ostatních výrobků)
• růst mezd (mzdy jsou největší složkou N firem, pokud odbory prosadí růst mezd, odrazí se to v růstu celkových N firem a tím i v ceně výrobku – nebezpečí inflační spirály)
• politické události (ovlivňují ceny dovážených surovin a energetických zdrojů)
• nutnost předcházet na méně kvalitní zdroje surovin a energie
Mzdy a ceny se navzájem dohánějí a je téměř nemožné je zastavit.
Pokud odbory prosadí zvýšení mezd, vzrostou náklady firmám – inflace.
Inflační spirála – nejčastěji se odvíjí od růstu mezd, přičemž se nezvýší odpovídajícím tempem produktivita práce. Výrobci růst mezd promítnou do nákladů a do cen výrobků a mzdy na nákup těchto dražších výrobků opět nestačí …………
2. nabídková inflace ( = inflace tlačená náklady)
- je způsobena negativními šoky, pokud se odpovídajícím tempem nesnižuje agregátní poptávkou
Příklady negativních nabídkových šoků (příčiny růstu nabídky):
• nedokonalá konkurence (monopolní a oligopolní firmy mají vliv na tržní cenu a pokud některé z firem zvýší ceny těchto výrobků, které slouží jako meziprodukty, zvýší se tak N všech ostatních výrobků)
• růst mezd (mzdy jsou největší složkou N firem, pokud odbory prosadí růst mezd, odrazí se to v růstu celkových N firem a tím i v ceně výrobku – nebezpečí inflační spirály)
• politické události (ovlivňují ceny dovážených surovin a energetických zdrojů)
• nutnost předcházet na méně kvalitní zdroje surovin a energie
Mzdy a ceny se navzájem dohánějí a je téměř nemožné je zastavit.
Pokud odbory prosadí zvýšení mezd, vzrostou náklady firmám – inflace.
Inflační spirála – nejčastěji se odvíjí od růstu mezd, přičemž se nezvýší odpovídajícím tempem produktivita práce. Výrobci růst mezd promítnou do nákladů a do cen výrobků a mzdy na nákup těchto dražších výrobků opět nestačí …………
Očekávaná inflace (setrvačná) – ...
Očekávaná inflace (setrvačná) – firmy a domácnosti určitou míru inflace očekávají a zahrnují ji do svých budoucích rozhodnutí, díky tomu se zpravidla změní očekávaná ve skutečnou
Formy inflace:
Formy inflace se člení podle stupně závažnosti:
1. mírná (plíživá) inflace
– tempo růstu cen v podstatě ne překračuje tempo růstu výroby
- roste nominální i reálný produkt
- tuto inflaci většinou považují lidé za přijatelnou a nesnaží se zbavovat se peněz ve prospěch nějakého reálného bohatství
- pohybuje se řádově do 10%
- nemá negativní důsledky pro funkci peněz, je slučitelný se zdravým vývojem ekonomiky
2. pádivá (cválavá) inflace
- tempo růstu výroby již zaostává za tempem růstu cen
- peníze ztrácejí svou kupní sílu a lidé se proto snaží se jich držet co nejméně, hromadí spíše nemovitosti nebo movitosti
- kupní smlouvy v této ekonomice bývají uzavírány v jiné neinflační měně nebo bývají indexovány (zahrnut index růstu cen)
- tato infalce se pohybuje v rozmezí desítek až stovek procent
Formy inflace:
Formy inflace se člení podle stupně závažnosti:
1. mírná (plíživá) inflace
– tempo růstu cen v podstatě ne překračuje tempo růstu výroby
- roste nominální i reálný produkt
- tuto inflaci většinou považují lidé za přijatelnou a nesnaží se zbavovat se peněz ve prospěch nějakého reálného bohatství
- pohybuje se řádově do 10%
- nemá negativní důsledky pro funkci peněz, je slučitelný se zdravým vývojem ekonomiky
2. pádivá (cválavá) inflace
- tempo růstu výroby již zaostává za tempem růstu cen
- peníze ztrácejí svou kupní sílu a lidé se proto snaží se jich držet co nejméně, hromadí spíše nemovitosti nebo movitosti
- kupní smlouvy v této ekonomice bývají uzavírány v jiné neinflační měně nebo bývají indexovány (zahrnut index růstu cen)
- tato infalce se pohybuje v rozmezí desítek až stovek procent
3. Hyperinflace
- je to extrémní případ pádivé inflace
- tempo růstu cen je vysoké a nemá již žádnou souvislost s tempem růstu výroby, dochází k dezorganizaci hospodářského života
- ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění převážně směrem vzhůru
- také reálné mzdy neustále kolísají nahoru a dolů
- peníze už neplní žádnou ze tří funkcí, dochází k tzv. bárterové měně
- situace končí měnovou reformou
Příčiny inflace
Ekonomové je zpravidla odvozují pomocí modelu AS, AD, protože model vysvětluje reakci reálného produktu a cenové hladiny na poptávkové a nabídkové šoky.
1. poptávková inflace ( = inflace tažená poptávkou)
- je způsobena pozitivními poptávkovými šoky, pokud se současně odpovídajícím tempem navyšuje potenciální produkt
Příklady pozitivních poptávkových šoků (příčiny růstu agregátní poptávky):
• zvýšení tempa růstu peněžní zásoby
• nadměrné investiční výdaje
• růst produktivity práce je menší než růst nominálních mezd
• stát podporuje levné úvěry
• snížení daní
• zvýšení státních výdajů (formou deficitních rozpočtů)
- tempo růstu cen je vysoké a nemá již žádnou souvislost s tempem růstu výroby, dochází k dezorganizaci hospodářského života
- ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění převážně směrem vzhůru
- také reálné mzdy neustále kolísají nahoru a dolů
- peníze už neplní žádnou ze tří funkcí, dochází k tzv. bárterové měně
- situace končí měnovou reformou
Příčiny inflace
Ekonomové je zpravidla odvozují pomocí modelu AS, AD, protože model vysvětluje reakci reálného produktu a cenové hladiny na poptávkové a nabídkové šoky.
1. poptávková inflace ( = inflace tažená poptávkou)
- je způsobena pozitivními poptávkovými šoky, pokud se současně odpovídajícím tempem navyšuje potenciální produkt
Příklady pozitivních poptávkových šoků (příčiny růstu agregátní poptávky):
• zvýšení tempa růstu peněžní zásoby
• nadměrné investiční výdaje
• růst produktivity práce je menší než růst nominálních mezd
• stát podporuje levné úvěry
• snížení daní
• zvýšení státních výdajů (formou deficitních rozpočtů)
Deflace – je opakem ...
Deflace – je opakem inflace, je to snižování cenové hladiny
Stagflace – roste inflace a přitom stagnuje hospodářský růst
Desinflace – znamená zpomalování tempa růstu cen, snižování míry inflace
K měření inflace se používají cenové indexy:
1. deflátor GDP
2. CPI (index spotřebitelských cen)
3. PPI (index cen výrobců)
Deflátor GDP a PPI se u nás používá jen ojediněle.
Výši inflace potom určujeme pomocí π, tj. míra inflace vyjádřená v %.
Typy inflace:
Otevřená inflace – trvalý růst cenové hladiny
Skrytá inflace – levné výrobky jsou nahrazovány dražšími, aniž by se zvedala jejich kvalita
Potlačená inflace – na trhu existuje všeobecný převis poptávky a cenám je přitom bráněno, aby tento převis odstranily
Čistá inflace – používá ho ČNB, inflace, která nezahrnuje růst těch cen, které jsou státem regulovány (el. energie, nájemné, doprava)
Smíšená inflace – kombinace poptávkové a nabídkové inflace, v praxi je nejčastější
Stagflace – roste inflace a přitom stagnuje hospodářský růst
Desinflace – znamená zpomalování tempa růstu cen, snižování míry inflace
K měření inflace se používají cenové indexy:
1. deflátor GDP
2. CPI (index spotřebitelských cen)
3. PPI (index cen výrobců)
Deflátor GDP a PPI se u nás používá jen ojediněle.
Výši inflace potom určujeme pomocí π, tj. míra inflace vyjádřená v %.
Typy inflace:
Otevřená inflace – trvalý růst cenové hladiny
Skrytá inflace – levné výrobky jsou nahrazovány dražšími, aniž by se zvedala jejich kvalita
Potlačená inflace – na trhu existuje všeobecný převis poptávky a cenám je přitom bráněno, aby tento převis odstranily
Čistá inflace – používá ho ČNB, inflace, která nezahrnuje růst těch cen, které jsou státem regulovány (el. energie, nájemné, doprava)
Smíšená inflace – kombinace poptávkové a nabídkové inflace, v praxi je nejčastější
Rovnováha na trhu peněz nastává, ...
Rovnováha na trhu peněz nastává, když se nabízené množství peněz rovná poptávanému množství peněz.
Rovnováha na trhu peněz je rovnováhou stavovou – ekonomické subjekty jsou ochotny držet nabízené množství v určitém druhu finančního aktiva při určité ceně.
Stavová rovnováha existuje tehdy, pokud je úroková sazba rovnovážná na trhu peněz – subjekty (lidé) chtějí držet přesně tolik peněz, kolik jich je v oběhu.
Poptávka a nabídka po penězích vytváří trh peněz.
Střetnutím N a P dochází k vytvoření tržní úrokové míry při určitém nabízeném množství peněz - rovnovážná úroková míra.
Ke změnám této rovnovážné úrokové míry dochází:
• Při změně poptávky po penězích
• Při změně nabídky peněz ze strany CB
Množství peněz v oběhu ovlivňuje CB pomocí nástrojů:
• Přímé (direktivní, administrativní) – které jsou v tržních ekonomikách výjimečné
• Nepřímé (ekonomické, tržní) – diskontní sazba, PMR, operace na volném trhu, lombardní sazba, reeskontní sazba. Vůči ekonomice jsou šetrnější než přímé. V současnosti CB spoléhá hlavně na operace na volném trhu.
Rovnováha na trhu peněz je rovnováhou stavovou – ekonomické subjekty jsou ochotny držet nabízené množství v určitém druhu finančního aktiva při určité ceně.
Stavová rovnováha existuje tehdy, pokud je úroková sazba rovnovážná na trhu peněz – subjekty (lidé) chtějí držet přesně tolik peněz, kolik jich je v oběhu.
Poptávka a nabídka po penězích vytváří trh peněz.
Střetnutím N a P dochází k vytvoření tržní úrokové míry při určitém nabízeném množství peněz - rovnovážná úroková míra.
Ke změnám této rovnovážné úrokové míry dochází:
• Při změně poptávky po penězích
• Při změně nabídky peněz ze strany CB
Množství peněz v oběhu ovlivňuje CB pomocí nástrojů:
• Přímé (direktivní, administrativní) – které jsou v tržních ekonomikách výjimečné
• Nepřímé (ekonomické, tržní) – diskontní sazba, PMR, operace na volném trhu, lombardní sazba, reeskontní sazba. Vůči ekonomice jsou šetrnější než přímé. V současnosti CB spoléhá hlavně na operace na volném trhu.
Inflace, podstata, formy a příčina
Inflace je projev nerovnováhy ekonomiky.
Inflací označujeme stálý a nepřetržitý růst cen a cenové hladiny, doprovázený snižováním kupní síly peněz.
Znamená to, že ceny veškerého zboží způsobují nepřiměřeně rychlejší tempo růstu peněžní zásoby v ekonomice, než je tempo růstu reálného produktu.
Působí to v určitém ohledu jako skryté zdanění.
Vychází se z rovnice směny, podle níž má být v ekonomice přesně tolik peněz, kolik je vyrobeno zboží.
V době inflace se snižuje vypovídací schopnost informací, které zprostředkovává cenový systém (doplácí na to podnikatelé).
Současně se zvyšuje míra nejistoty při rozhodovacích procesech – zhoršuje se odhad mezní efektivnosti investic.
Zdroje inflačních toků jsou: - vládní rozpočtová politika
- monopolní struktura trhů
- oligopolní struktura trhů
Inflací označujeme stálý a nepřetržitý růst cen a cenové hladiny, doprovázený snižováním kupní síly peněz.
Znamená to, že ceny veškerého zboží způsobují nepřiměřeně rychlejší tempo růstu peněžní zásoby v ekonomice, než je tempo růstu reálného produktu.
Působí to v určitém ohledu jako skryté zdanění.
Vychází se z rovnice směny, podle níž má být v ekonomice přesně tolik peněz, kolik je vyrobeno zboží.
V době inflace se snižuje vypovídací schopnost informací, které zprostředkovává cenový systém (doplácí na to podnikatelé).
Současně se zvyšuje míra nejistoty při rozhodovacích procesech – zhoršuje se odhad mezní efektivnosti investic.
Zdroje inflačních toků jsou: - vládní rozpočtová politika
- monopolní struktura trhů
- oligopolní struktura trhů
Mezi přírůstkem depozitních peněz a přírůstkem původních vkladů platí následující vztah:
D = M * R
D…………. přírůstek peněz (hledaný)
M…………. peněžní multiplikátor 1/PMR
R……….... původní vklad
Tvorba peněz graficky:
Ovlivňování množství peněz v oběhu se děje pomocí nepřímých nástrojů:
• PMR – pokud PMR rostou, klesá nabídka peněz a naopak
• Diskontní sazba – úroková sazba ČNB a za ní prodává CB peníze (pokud roste, snižuje se nabídka peněz v ekonomice a naopak)
• Operace na volném trhu – prodej a nákup vládních CP, pokud CB, snižuje nabídku peněz a naopak
Tyto nástroje používá CB ke své monetární politice. Ovlivnění nabídky peněz může být:
• Expanzivní – podporuje nabídku peněz (posun MS doprava)
• Restriktivní – snižuje nabídku peněz (posun MS doleva)
D…………. přírůstek peněz (hledaný)
M…………. peněžní multiplikátor 1/PMR
R……….... původní vklad
Tvorba peněz graficky:
Ovlivňování množství peněz v oběhu se děje pomocí nepřímých nástrojů:
• PMR – pokud PMR rostou, klesá nabídka peněz a naopak
• Diskontní sazba – úroková sazba ČNB a za ní prodává CB peníze (pokud roste, snižuje se nabídka peněz v ekonomice a naopak)
• Operace na volném trhu – prodej a nákup vládních CP, pokud CB, snižuje nabídku peněz a naopak
Tyto nástroje používá CB ke své monetární politice. Ovlivnění nabídky peněz může být:
• Expanzivní – podporuje nabídku peněz (posun MS doprava)
• Restriktivní – snižuje nabídku peněz (posun MS doleva)
3. Peníze nemůžeme zaměňovat ...
3. peníze nemůžeme zaměňovat s důchodem, protože peníze jsou veličina stavová, oproti tomu důchod je veličina toková
4. nabízené množství peněz – peněžní zásoba M1 se musí rovnat množství peněz, které subjekty skutečně drží
5. nabízené množství peněz se nemusí rovnat poptávanému
Tvorba peněz (nabídka)
Nabídka peněz závisí na rozhodnutí i politice CB (restriktivní, expanzivní), nikoliv na úrokové míře.
Od doby, kdy nejsou peníze podloženy zlatem, nabízí a reguluje oběh peněz CB.
CB vydává bankovky a mince do oběhu, ale současně se do oběhu dostávají i peníze z obchodních bank formou zapsaných peněz na účtech – bezhotovostních peněz.
V oběhu musí být tolik peněz, kolik bylo vytvořeného produktu GDP vyjádřeného v penězích (cenách) – musí být splněna Fischerova rovnice ceny.
MS´ ………….restrikce – restriktivní politika
MS´´ ………...expanze – expanzivní politika, kdy banka nabízí vysoké množství peněz, protože produkce rostla.
Tvorba bezhotovostních (depozitních) peněz obchodními bankami je založena na existenci PMR.
4. nabízené množství peněz – peněžní zásoba M1 se musí rovnat množství peněz, které subjekty skutečně drží
5. nabízené množství peněz se nemusí rovnat poptávanému
Tvorba peněz (nabídka)
Nabídka peněz závisí na rozhodnutí i politice CB (restriktivní, expanzivní), nikoliv na úrokové míře.
Od doby, kdy nejsou peníze podloženy zlatem, nabízí a reguluje oběh peněz CB.
CB vydává bankovky a mince do oběhu, ale současně se do oběhu dostávají i peníze z obchodních bank formou zapsaných peněz na účtech – bezhotovostních peněz.
V oběhu musí být tolik peněz, kolik bylo vytvořeného produktu GDP vyjádřeného v penězích (cenách) – musí být splněna Fischerova rovnice ceny.
MS´ ………….restrikce – restriktivní politika
MS´´ ………...expanze – expanzivní politika, kdy banka nabízí vysoké množství peněz, protože produkce rostla.
Tvorba bezhotovostních (depozitních) peněz obchodními bankami je založena na existenci PMR.
Druhy poptávky po penězích
Druhy poptávky po penězích se odvíjí z funkcí peněz (prostředek směny, uchovatel hodnoty, zúčtovací jednotka).
• Transakční poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny, kdy jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy a další transakce.
- tato poptávka je přímo úměrná množství statků, které ekonomika produkuje Q a na cenové hladině (těchto výrobků a služeb)
- spolu s transakční poptávkou bává uznávána tzv. opatrnostní poptávka – představuje držbu peněz v případě neočekávaných výdajů nebo pro případ neočekávaných poklesů příjmů, tj. opatrnostní motiv
• Majetková poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako uchovatele hodnoty
- ekonomické subjekty drží část svého majetku právě v podobě peněz jako nejlikvidnější formy majetku
- nevýhodou je možná inflace, která tuto funkci snižuje
Díky majetkové a transakční poptávce vzniká závislost poptávky po penězích na úrokové sazbě.
• Transakční poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny, kdy jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy a další transakce.
- tato poptávka je přímo úměrná množství statků, které ekonomika produkuje Q a na cenové hladině (těchto výrobků a služeb)
- spolu s transakční poptávkou bává uznávána tzv. opatrnostní poptávka – představuje držbu peněz v případě neočekávaných výdajů nebo pro případ neočekávaných poklesů příjmů, tj. opatrnostní motiv
• Majetková poptávka
- vyplývá z funkce peněz jako uchovatele hodnoty
- ekonomické subjekty drží část svého majetku právě v podobě peněz jako nejlikvidnější formy majetku
- nevýhodou je možná inflace, která tuto funkci snižuje
Díky majetkové a transakční poptávce vzniká závislost poptávky po penězích na úrokové sazbě.
Faktory:
• Velikost reálného důchodu domácností Y
• Ceny ostatních druhů zboží a služeb
• Spotřebitelské preference
Obecně lze říci, že poptávka po penězích se mění v závislosti na hospodářském cyklu.
V případě konjunktury, kdy dochází k růstu GDP cenové hladiny, tak roste i poptávka po penězích.
V případě recese, kdy klesá GDP a zpravidla klesá i cenová hladina, tak klesá i poptávka po penězích.
Proč se subjekty zajímají o peníze?
1. peníze jsou zboží – poptávka po penězích se bude řídit stejnými zákony jako poptávka jiná, poptávka je tedy ovlivněna cenou (úrok = cena peněz)
Změna ceny peněz povede k posunu po poptávkové křivce, to způsobují i jiné faktory:
- velikost důchodu domácnosti
- spotřebitelské preference
- ceny ostatních druhů zboží
Změny těchto faktorů povedou k posunu křivky doprava nebo doleva.
2. subjekty poptávají peníze proto, aby je držely nikoliv proto, aby je spotřebovávaly
• Ceny ostatních druhů zboží a služeb
• Spotřebitelské preference
Obecně lze říci, že poptávka po penězích se mění v závislosti na hospodářském cyklu.
V případě konjunktury, kdy dochází k růstu GDP cenové hladiny, tak roste i poptávka po penězích.
V případě recese, kdy klesá GDP a zpravidla klesá i cenová hladina, tak klesá i poptávka po penězích.
Proč se subjekty zajímají o peníze?
1. peníze jsou zboží – poptávka po penězích se bude řídit stejnými zákony jako poptávka jiná, poptávka je tedy ovlivněna cenou (úrok = cena peněz)
Změna ceny peněz povede k posunu po poptávkové křivce, to způsobují i jiné faktory:
- velikost důchodu domácnosti
- spotřebitelské preference
- ceny ostatních druhů zboží
Změny těchto faktorů povedou k posunu křivky doprava nebo doleva.
2. subjekty poptávají peníze proto, aby je držely nikoliv proto, aby je spotřebovávaly
Problémy:
• Q – každým rokem se neustále mění objem produkce
• Zpožděné údaje – dochází k časovému zpoždění údajů statistiky
• P – ceny podléhají inflaci
Je-li v oběhu více než je rovnováha – dochází k inflaci.
Je-li v oběhu měně peněz než je rovnováha – dochází k deflaci (zhodnocování peněz).
Peněžní trh
Peníze jsou nástrojem směny, ale nikoliv nástrojem bohatství.
Růst peněžní zásoby v ekonomice nepovede k růstu reálného důchodu, ale ke snižování kupní síly peněz.
Peníze můžeme chápat jako určitý druh zboží, je to s nimi na trhu stejné jako s každým jiným zbožím. Existuje nabídka a poptávka peněz, v místě, kde se potkají nastává rovnováha peněz.
Poptávka po penězích je představována množstvím peněz, které drží jednotlivé ekonomické subjekty při určité výši úrokové sazby.
• Zpožděné údaje – dochází k časovému zpoždění údajů statistiky
• P – ceny podléhají inflaci
Je-li v oběhu více než je rovnováha – dochází k inflaci.
Je-li v oběhu měně peněz než je rovnováha – dochází k deflaci (zhodnocování peněz).
Peněžní trh
Peníze jsou nástrojem směny, ale nikoliv nástrojem bohatství.
Růst peněžní zásoby v ekonomice nepovede k růstu reálného důchodu, ale ke snižování kupní síly peněz.
Peníze můžeme chápat jako určitý druh zboží, je to s nimi na trhu stejné jako s každým jiným zbožím. Existuje nabídka a poptávka peněz, v místě, kde se potkají nastává rovnováha peněz.
Poptávka po penězích je představována množstvím peněz, které drží jednotlivé ekonomické subjekty při určité výši úrokové sazby.
Uchovatel hodnoty
• Uchovatel hodnoty – peníze mají schopnost uchovávat kupní sílu do budoucnosti, jsou uchovatelem bohatství a jejich kvalita je závislá na inflaci, což je nevýhodou
• Účetní jednotka (zúčtovací jednotka) – peníze vyjadřují ceny zboží a služeb v měnových jednotkách
Vlastnosti peněz
• nulová elasticita substituce a výroby – nemůžeme je samy vyrábět ani ničím jiným nahradit
• peníze jsou dokonale likvidní – různé druhy peněz řadíme podle stupně likvidity
• peníze mají nulové transakční náklady – při směně nevynakládáme žádné dodatečné náklady
Množství peněz v oběhu
Zpravidla řízením množství peněz v oběhu je pověřena CB. Problém je stanovit kolik má být v oběhu peněz, protože měna není podložena zlatem, ale produkcí a tu nelze přesně spočítat.
Kontrola nabídky peněz probíhá prostřednictvím měnových agregátů.
• Účetní jednotka (zúčtovací jednotka) – peníze vyjadřují ceny zboží a služeb v měnových jednotkách
Vlastnosti peněz
• nulová elasticita substituce a výroby – nemůžeme je samy vyrábět ani ničím jiným nahradit
• peníze jsou dokonale likvidní – různé druhy peněz řadíme podle stupně likvidity
• peníze mají nulové transakční náklady – při směně nevynakládáme žádné dodatečné náklady
Množství peněz v oběhu
Zpravidla řízením množství peněz v oběhu je pověřena CB. Problém je stanovit kolik má být v oběhu peněz, protože měna není podložena zlatem, ale produkcí a tu nelze přesně spočítat.
Kontrola nabídky peněz probíhá prostřednictvím měnových agregátů.
Měnové agregáty jsou uměle ...
Měnové agregáty jsou uměle vytvořené bankovní kategorie, které v sobě zahrnují vždy skupinu peněz.
Měnové agregáty jsou seřazeny podle stupně likvidity, tedy schopnosti přeměny na hotovostní peněžní prostředky.
M0 – PMR + hotovost = měnová báze (základna)
M1 – M0 + depozita na požádání (vklady na viděnou, vklady na požádání, BÚ) + šeky = peněžní zásoba
M2 – M1 + termínové vklady do určité výše + fondy na peněžním trhu
M3 – M2 + termínové vklady nad určitou výši + euroměnové vklady u domácích bank
M4 – M3 + vybrané likvidní cenné papíry
V oběhu má být přesně tolik peněz, kolik bylo vyrobeno služeb a zboží vyjádřených v ceně.
To můžeme zapsat pomocí
Fischerovy rovnice: M * V = P * Q
M………množství peněz
V………schopnost obratu peněz
P………cenová hladina
Q………množství vyrobené produkce
Měnové agregáty jsou seřazeny podle stupně likvidity, tedy schopnosti přeměny na hotovostní peněžní prostředky.
M0 – PMR + hotovost = měnová báze (základna)
M1 – M0 + depozita na požádání (vklady na viděnou, vklady na požádání, BÚ) + šeky = peněžní zásoba
M2 – M1 + termínové vklady do určité výše + fondy na peněžním trhu
M3 – M2 + termínové vklady nad určitou výši + euroměnové vklady u domácích bank
M4 – M3 + vybrané likvidní cenné papíry
V oběhu má být přesně tolik peněz, kolik bylo vyrobeno služeb a zboží vyjádřených v ceně.
To můžeme zapsat pomocí
Fischerovy rovnice: M * V = P * Q
M………množství peněz
V………schopnost obratu peněz
P………cenová hladina
Q………množství vyrobené produkce
Opticky proměnlivá barva
- u nejvyšších hodnot
- založena na optickém efektu
- záleží na pohledu, mění se barvy – široký pruh cca 2 cm
Tisk bankovek v ČR – Státní tiskárna cenin v Praze (i známky a akcie)
Ražba mincí – bižuterie Jablonec nad Nisou (včetně rýhování, které slouží jako ochranný prvek)
Padělání peněz je trestný čin (až 15 let vězení).
Nejsnáze a nejčastěji padělaná měna je americký dolar.
Bankovky a mince, které vydala ČNB do oběhu je povinna vyměnit na požádání (poškozené).
Bankovky a mince musí být celé, složené nanejvýš ze dvou částí (může chybět část bílého okraje).
Chybí-li podstatná část, tak se náhrada řídí zbytkem plochy bankovky:
• pokud předložíme více než 3/4 – dostaneme celou nominální hodnotu
• pokud předložíme 1/2 až 3/4 – dostaneme polovinu nominální hodnoty
• pokud předložíme méně než 1/2 až do 1/4 – získáme čtvrtinu
• za útržky menší než 1/4 – nic
- založena na optickém efektu
- záleží na pohledu, mění se barvy – široký pruh cca 2 cm
Tisk bankovek v ČR – Státní tiskárna cenin v Praze (i známky a akcie)
Ražba mincí – bižuterie Jablonec nad Nisou (včetně rýhování, které slouží jako ochranný prvek)
Padělání peněz je trestný čin (až 15 let vězení).
Nejsnáze a nejčastěji padělaná měna je americký dolar.
Bankovky a mince, které vydala ČNB do oběhu je povinna vyměnit na požádání (poškozené).
Bankovky a mince musí být celé, složené nanejvýš ze dvou částí (může chybět část bílého okraje).
Chybí-li podstatná část, tak se náhrada řídí zbytkem plochy bankovky:
• pokud předložíme více než 3/4 – dostaneme celou nominální hodnotu
• pokud předložíme 1/2 až 3/4 – dostaneme polovinu nominální hodnoty
• pokud předložíme méně než 1/2 až do 1/4 – získáme čtvrtinu
• za útržky menší než 1/4 – nic
Výhoda peněžní směny:
- vede k úsporám času a ekonomických zdrojů (půda, kapitál)
- umožňuje efektivní fungování trhu
Dnešní peníze nejsou podloženy zlatem (nemají vazby na zlaté krytí).
V současnosti se řídí množství peněz v oběhu podle množství vyrobeného zboží a služeb vyjádřeno v cenách. Přijímání peněz je založena na důvěře ve vládu.
Přeměna peněz v bankách při obchodování probíhá 3 způsoby:
1. v čase (přeměna termínů operací)
- banka přijala vklady na různá období a přemění je na úvěry na jiná období
2. v místě
- peníze se přesunují podle konkrétních potřeb klientů (riziko při přesunu do jiné země)
3. množství
- přemění se mnoho drobných dílčích vkladů na několik velkých úvěrů
Funkce peněz
• Prostředek směny (primární funkce) – jsou všeobecně přijímaným platidlem (umožňují placení za zboží a úhradu dluhu jak v hotovosti, tak bezhotově)
- umožňuje efektivní fungování trhu
Dnešní peníze nejsou podloženy zlatem (nemají vazby na zlaté krytí).
V současnosti se řídí množství peněz v oběhu podle množství vyrobeného zboží a služeb vyjádřeno v cenách. Přijímání peněz je založena na důvěře ve vládu.
Přeměna peněz v bankách při obchodování probíhá 3 způsoby:
1. v čase (přeměna termínů operací)
- banka přijala vklady na různá období a přemění je na úvěry na jiná období
2. v místě
- peníze se přesunují podle konkrétních potřeb klientů (riziko při přesunu do jiné země)
3. množství
- přemění se mnoho drobných dílčích vkladů na několik velkých úvěrů
Funkce peněz
• Prostředek směny (primární funkce) – jsou všeobecně přijímaným platidlem (umožňují placení za zboží a úhradu dluhu jak v hotovosti, tak bezhotově)
Moderní formy peněz
bankovky, mince a peníze na účtech u bank
- plastikové peníze – platební karty
- skoro peníze (peníze v PC)
Charakteristika peněz
- peníze mají určité základní charakteristiky:
1. snadno přenosné
2. trvanlivé
3. snadno dělitelné
4. stabilní hodnota
5. kvalitní ochranné prvky
Ochranné prvky:
• bankovkový papír
- je z bavlny
- liší se silou a zbarvením
- ČNB ho kupuje v Anglii nebo Němec
- plastikové peníze – platební karty
- skoro peníze (peníze v PC)
Charakteristika peněz
- peníze mají určité základní charakteristiky:
1. snadno přenosné
2. trvanlivé
3. snadno dělitelné
4. stabilní hodnota
5. kvalitní ochranné prvky
Ochranné prvky:
• bankovkový papír
- je z bavlny
- liší se silou a zbarvením
- ČNB ho kupuje v Anglii nebo Němec
Vodoznak
- je to obrazec viditelný proti světlu
- zmenšenina hlavního portrétu
- portrét musí být už při výrobě
• ochranný okénkový proužek
- z umělé metalizované hmoty, je zapuštěn do papíru při výrobě
- na líci vystupuje po 5 mm na povrch
- lze přečíst mikrotext
- proti světlu musí být viditelný celý
• ochranné fluerescenční vlákna
- červená vlákna (králičí chlupy)
- jsou vidět jen pod UV lampou
• soutisková značka (průhledka)
- obrazec, z něhož je vidět na líci i na vrubu pouze část (ČR) a proti světlu je vidět celý
• skrytý obrazec (hologram)
- je vidět na líci vpravo dole (do vodorovné polohy proti světlu – nominální hodnota bankovky)
• tiskové techniky
- tisk z plochy: na omak hladký
- hlubotisk: vystupuje na povrch, lze jej nahmatat (pro slepce)
- knihtisk: tisk čísel – barva se rozlije po okraji
- zmenšenina hlavního portrétu
- portrét musí být už při výrobě
• ochranný okénkový proužek
- z umělé metalizované hmoty, je zapuštěn do papíru při výrobě
- na líci vystupuje po 5 mm na povrch
- lze přečíst mikrotext
- proti světlu musí být viditelný celý
• ochranné fluerescenční vlákna
- červená vlákna (králičí chlupy)
- jsou vidět jen pod UV lampou
• soutisková značka (průhledka)
- obrazec, z něhož je vidět na líci i na vrubu pouze část (ČR) a proti světlu je vidět celý
• skrytý obrazec (hologram)
- je vidět na líci vpravo dole (do vodorovné polohy proti světlu – nominální hodnota bankovky)
• tiskové techniky
- tisk z plochy: na omak hladký
- hlubotisk: vystupuje na povrch, lze jej nahmatat (pro slepce)
- knihtisk: tisk čísel – barva se rozlije po okraji
Peníze - sami o sobě nejsou užitečné ...
-sami o sobě nejsou užitečné, jejich užitečnost spočívá v tom, že je lze v kterémkoli místě vyměnit za užitečný statek
- jsou vzácným statkem
- jako peníze může sloužit cokoliv
Historie peněz
• Naturální směna – výměna zboží za zboží (= barter)
• Peněžní směna
Zboží (sůl, koření, plátno) – obtížná uchovatelnost a dělitelnost
Drahé kovy (zlato, stříbro) – 7. – 6. století př. n. l. vznik v Turecku, byly snadno uchovatelné, dobře dělitelné, v malém množství velká hodnota
Mince – plnohodnotné (ze zlata a stříbra) – olamovalo se
- neplnohodnotné (ražené z obecného kovu)
Papírové peníze – vznik v 17. století dvěma způsoby:
- jako bankovky – zástava za uložení peněz v bance
- jako státovky – ty vydával a tiskl panovník v době válek, kdy přikázal tyto státovky přijímat za peníze, přičemž se zavázal opět k odkupu
Plastové peníze – platební karty
- jsou vzácným statkem
- jako peníze může sloužit cokoliv
Historie peněz
• Naturální směna – výměna zboží za zboží (= barter)
• Peněžní směna
Zboží (sůl, koření, plátno) – obtížná uchovatelnost a dělitelnost
Drahé kovy (zlato, stříbro) – 7. – 6. století př. n. l. vznik v Turecku, byly snadno uchovatelné, dobře dělitelné, v malém množství velká hodnota
Mince – plnohodnotné (ze zlata a stříbra) – olamovalo se
- neplnohodnotné (ražené z obecného kovu)
Papírové peníze – vznik v 17. století dvěma způsoby:
- jako bankovky – zástava za uložení peněz v bance
- jako státovky – ty vydával a tiskl panovník v době válek, kdy přikázal tyto státovky přijímat za peníze, přičemž se zavázal opět k odkupu
Plastové peníze – platební karty
ÚROČENÍ BANKOVNÍCH PRODUKTŮ
- Peníze a peněžní trh
- Inflace, podstata, formy a příčiny
- Teorie úroků a časová hodnota peněz
- Úroková politika banky a její řízení
- Úrokové riziko
- Řízení úrokového rizika
- Cenová politika jako součást marketingu
- Vlivy působící na tvorbu ceny
- Cena orientovaná na spotřebitele a na konkurence
- Cenová strategie
- Současná praxe úrokové politiky bank
- Definice vědeckého řízení
Peníze a peněžní trh
Peníze:
- jsou všeobecně přijímaným ekvivalentem (= prostředkem) směny
- jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ostatních statků
- Inflace, podstata, formy a příčiny
- Teorie úroků a časová hodnota peněz
- Úroková politika banky a její řízení
- Úrokové riziko
- Řízení úrokového rizika
- Cenová politika jako součást marketingu
- Vlivy působící na tvorbu ceny
- Cena orientovaná na spotřebitele a na konkurence
- Cenová strategie
- Současná praxe úrokové politiky bank
- Definice vědeckého řízení
Peníze a peněžní trh
Peníze:
- jsou všeobecně přijímaným ekvivalentem (= prostředkem) směny
- jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ostatních statků
Strategické řízení lidských zdrojů
- synonymum personální práce
- strategické – dlouhodobý horizont – 3 a více let
- jak bude organizována personální práce
- existuje:
- personální strategie – dlouhodobý výhled
- personální politika – soubor hlavních činností
Strategie lidských zdrojů
- stimulování – stimulovat pracovníky k vyšší kvalitě a ceně
- investování – motivace k výrobě jedinečných a nenahraditelných výrobků – získání větší pozice na trhu
- spoluúčast zaměstnanců na řízení – snaha převést zodpovědnost na zaměstnance, velká samostatnost
- strategické – dlouhodobý horizont – 3 a více let
- jak bude organizována personální práce
- existuje:
- personální strategie – dlouhodobý výhled
- personální politika – soubor hlavních činností
Strategie lidských zdrojů
- stimulování – stimulovat pracovníky k vyšší kvalitě a ceně
- investování – motivace k výrobě jedinečných a nenahraditelných výrobků – získání větší pozice na trhu
- spoluúčast zaměstnanců na řízení – snaha převést zodpovědnost na zaměstnance, velká samostatnost
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ
- tvorba komplexních strategických plánů:
- dotýká se časového horizontu 5 a více let, musíme si odpovědět na tyto otázky:
- vytýčení vize (poslání firmy) – dlouhodobý záměr rozvoje
- stanovení strategických cílů (výstavba zahr. pobočky)
- stanovení silných a slabých stránek firmy a příležitosti, nebezpečí trhu = SWOT analýza
- popis okolí firmy – umístění podniku, napojení na dopravu
- základní směry chování firmy – obranné, …
- výrobkové portfolio či služby – co vyrábím a jaké služby poskytuji
- základní pravidla a prostředky
- posouzení rozložení zdrojů, dostupnost – suroviny
- rozpočty a zpětná kontrola plánů
Strategické cíle podniku
- předmětem vrcholového vedení za účasti středního managementu, jedná se o dlouhodobé změny vývoje firem
- ziskovost
- růst firmy
- dotýká se časového horizontu 5 a více let, musíme si odpovědět na tyto otázky:
- vytýčení vize (poslání firmy) – dlouhodobý záměr rozvoje
- stanovení strategických cílů (výstavba zahr. pobočky)
- stanovení silných a slabých stránek firmy a příležitosti, nebezpečí trhu = SWOT analýza
- popis okolí firmy – umístění podniku, napojení na dopravu
- základní směry chování firmy – obranné, …
- výrobkové portfolio či služby – co vyrábím a jaké služby poskytuji
- základní pravidla a prostředky
- posouzení rozložení zdrojů, dostupnost – suroviny
- rozpočty a zpětná kontrola plánů
Strategické cíle podniku
- předmětem vrcholového vedení za účasti středního managementu, jedná se o dlouhodobé změny vývoje firem
- ziskovost
- růst firmy
Podíl na trhu
- podíl na trhu
- soc. zodpovědnost
- růst soc. jistot zaměstnanců
- směry výzkumu a vývoje
- růst kvality výrobků a služeb
- diverzifikace – rozdělení
- efektivnost – spotřeba času na jednu jednotku
- finanční stabilita
- rozvoj managementu – rozvoj pracovníků
- tyto cíle musí být přesně měřitelné v jednotkách, v % atd. s přesným určením zodpovědných osob
- při sestavování těchto cílů je nutné zohlednit i jejich relativní rozporuplnost např.
- krátkodobý zisk – dlouhodobý rozvoj
- vývoj nových výrobků – diverzifikace výroby
- soc. zodpovědnost
- růst soc. jistot zaměstnanců
- směry výzkumu a vývoje
- růst kvality výrobků a služeb
- diverzifikace – rozdělení
- efektivnost – spotřeba času na jednu jednotku
- finanční stabilita
- rozvoj managementu – rozvoj pracovníků
- tyto cíle musí být přesně měřitelné v jednotkách, v % atd. s přesným určením zodpovědných osob
- při sestavování těchto cílů je nutné zohlednit i jejich relativní rozporuplnost např.
- krátkodobý zisk – dlouhodobý rozvoj
- vývoj nových výrobků – diverzifikace výroby
2. Konzervativní (klasický) typ hospodářské politiky
- od 70. Let
- teorie věří v samoregulační síly trhu bez zásahu státu, kdy tržní mechanismus stačí na efektivní využívání zdrojů výrobních faktorů
- cílem je cenová stabilita a využití monetární politiky, ostatní zásahy zavrhují
NOVÝ MODEL PRODEJE
1. budování důvěry
- upřímnost
- první dojem
- umění naslouchat
- odbornost
- vždy připraven, …
2. odhalení potřeb
- kladení otázek (modus operandi)
3. způsob prezentace
4. uzavření obchodu
- až 80% tvoří psychologie
- teorie věří v samoregulační síly trhu bez zásahu státu, kdy tržní mechanismus stačí na efektivní využívání zdrojů výrobních faktorů
- cílem je cenová stabilita a využití monetární politiky, ostatní zásahy zavrhují
NOVÝ MODEL PRODEJE
1. budování důvěry
- upřímnost
- první dojem
- umění naslouchat
- odbornost
- vždy připraven, …
2. odhalení potřeb
- kladení otázek (modus operandi)
3. způsob prezentace
4. uzavření obchodu
- až 80% tvoří psychologie
Tržní nebo-li nepřímé nástroje
1. Intervence na devizových trzích
- podobají se operacím na volném trhu
- centrální banka za domácí měnu nakupuje zahraniční měnu a naopak
- tím ovlivní výši měnového kurzu
2. Opatření monetární (měnové) a fiskální (rozpočtové) politiky, které svými účinky ovlivňují platební bilanci
Typy hospodářské politiky
1. Keynesiánský typ hospodářské politiky
- do 70. Let se vychází z modelu důchod – výdaje
- základem je představa, že tržní ekonomika je vnitřně nestabilní a pomocí působení nabídky a poptávky není plně schopna využívat zdroje, a proto je třeba státních zásahů do ekonomiky
- základní zdroj nestability a nevyužití zdrojů je AD (agregátní poptávka) – vláda ji má regulovat pomocí především rozpočtové a monetární politiky, upřednostňuje fiskální politiku – cílem je růst GDP
- podobají se operacím na volném trhu
- centrální banka za domácí měnu nakupuje zahraniční měnu a naopak
- tím ovlivní výši měnového kurzu
2. Opatření monetární (měnové) a fiskální (rozpočtové) politiky, které svými účinky ovlivňují platební bilanci
Typy hospodářské politiky
1. Keynesiánský typ hospodářské politiky
- do 70. Let se vychází z modelu důchod – výdaje
- základem je představa, že tržní ekonomika je vnitřně nestabilní a pomocí působení nabídky a poptávky není plně schopna využívat zdroje, a proto je třeba státních zásahů do ekonomiky
- základní zdroj nestability a nevyužití zdrojů je AD (agregátní poptávka) – vláda ji má regulovat pomocí především rozpočtové a monetární politiky, upřednostňuje fiskální politiku – cílem je růst GDP
Komparace = porovnání ...
Komparace = porovnání (jaký výrobek je vyráběn s nižšími náklady)
- země A je úspěšnější v pšenici 3x než země B
- v oděvech je též úspěšnější 1,6x země A než země B
- přesto i za těchto podmínek, že je země A úspěšnější, dojde k zahraničnímu obchodu
- země A bude vyrábět pšenici a země B bude vyrábět oděvy, ale záleží na směnném poměru
- musí to být výhodný, jak pro zemi A (za 6q pšenice více než 10 oděvů), tak i pro zemi B (musí dostat za 6 oděvů víc než 2q pšenice)
- zbylou domácí výrobu země zastaví
Typy zahraničně – obchodní politiky
- v současnosti je zahraničně – obchodní politika kombinací dvou základních typů politik:
- protekcionistická politika
- liberální politika
- země A je úspěšnější v pšenici 3x než země B
- v oděvech je též úspěšnější 1,6x země A než země B
- přesto i za těchto podmínek, že je země A úspěšnější, dojde k zahraničnímu obchodu
- země A bude vyrábět pšenici a země B bude vyrábět oděvy, ale záleží na směnném poměru
- musí to být výhodný, jak pro zemi A (za 6q pšenice více než 10 oděvů), tak i pro zemi B (musí dostat za 6 oděvů víc než 2q pšenice)
- zbylou domácí výrobu země zastaví
Typy zahraničně – obchodní politiky
- v současnosti je zahraničně – obchodní politika kombinací dvou základních typů politik:
- protekcionistická politika
- liberální politika
Protekcionistická zahraničně – obchodní politika
- představuje široké uplatňování různých nástrojů na ochranu vlastní ekonomiky před zahraniční
- nejčastěji se jedná o cla, kvóty, limity, subvence a dotace na podporu vyváženého zboží až po zákazy stanovené vládou
o Liberální zahraničně – obchodní politika
- je typická tím, že neuplatňuje omezující opatření a ekonomické subjekty mohou přímo vstupovat do spojení se zahraničními subjekty
- tato politika vede ke zvyšování konkurence v domácí zemi
- vede i k omezování monopolních přístupů domácích výrobků
- vede k rozšiřování sortimentu a ke zvyšování efektivnosti ekonomiky díky mezinárodní dělbě práce
- navenek se projevuje liberální politika zvýšením dovozu, ale ten probíhá při nižších cenách než jsou ceny domácí produkce
- nejčastěji se jedná o cla, kvóty, limity, subvence a dotace na podporu vyváženého zboží až po zákazy stanovené vládou
o Liberální zahraničně – obchodní politika
- je typická tím, že neuplatňuje omezující opatření a ekonomické subjekty mohou přímo vstupovat do spojení se zahraničními subjekty
- tato politika vede ke zvyšování konkurence v domácí zemi
- vede i k omezování monopolních přístupů domácích výrobků
- vede k rozšiřování sortimentu a ke zvyšování efektivnosti ekonomiky díky mezinárodní dělbě práce
- navenek se projevuje liberální politika zvýšením dovozu, ale ten probíhá při nižších cenách než jsou ceny domácí produkce
Nástroje zahraničně – obchodní banka obchodní politiky:
- vláda má ve své zahraničně – obchodní politice k dispozici dvě skupiny nástrojů
- přímé nebo-li administrativní (netržní)
- tržní nebo-li nepřímé nástroje
Přímé nebo-li administrativní nebo-li netržní nástroje
1. clo, tj. určitá forma daně, a je uvaleno na dovážené zboží
- clo může být:
- prohibiční = je tak vysoké, že znemožňuje prakticky dovoz
- neprohibiční = je tak vysoké, ale neomezuje obchod
2. Limity (kvóty) – určují maximální objem dováženého a vyváženého zboží za určitý časový úsek
3. Subvence – vyplácejí se na podporu vývozců a mají zpravidla podobu snížení či odečtení daní, které by platili v případě prodeje zboží v domácí zemi
4. Dotace = jsou různé formy podpor domácím subjektům s cílem podpořit vývoz
5. Mimocelní bariéry – jsou neviditelné překážky dovozu, které mají zabránit přilišnému dovozu zboží ze zahraničí
- přímé nebo-li administrativní (netržní)
- tržní nebo-li nepřímé nástroje
Přímé nebo-li administrativní nebo-li netržní nástroje
1. clo, tj. určitá forma daně, a je uvaleno na dovážené zboží
- clo může být:
- prohibiční = je tak vysoké, že znemožňuje prakticky dovoz
- neprohibiční = je tak vysoké, ale neomezuje obchod
2. Limity (kvóty) – určují maximální objem dováženého a vyváženého zboží za určitý časový úsek
3. Subvence – vyplácejí se na podporu vývozců a mají zpravidla podobu snížení či odečtení daní, které by platili v případě prodeje zboží v domácí zemi
4. Dotace = jsou různé formy podpor domácím subjektům s cílem podpořit vývoz
5. Mimocelní bariéry – jsou neviditelné překážky dovozu, které mají zabránit přilišnému dovozu zboží ze zahraničí
Vyrovnanost platební bilance
- platební bilance je vždy účetně vyrovnaná, tzn. že schodek např. běžného účtu je pokryt přebytkem z finančního účtu /viz ČR/ a nebo čerpáním z devizových rezerv
- naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a nebo jsou na zvýšení (tvorbu) devizových rezerv
- účetní vyrovnanost platební bilance je něco jiného než rovnováha platební bilance
- účetně je totiž platební bilance vždycky vyrovnaná, protože ji dorovná třetí účet, ale toto nelze používat dlouhodobě, ale jenom krátkodobě
- z tohoto důvodu je rovnováha platební bilance úkolem vlády a tudíž úkolem hospodářské politiky
- dlouhodobě nesmí vláda připustit dlouhodobý deficit
- mechanismus, který uvádí platební bilance do rovnováhy, je měnový kurz, ale pouze za předpokladu, že je kurz plovoucí
- jestliže je měnový kurz pevný a centrální banka jej tudíž udržuje na určité úrovni, kterou si stanovila, ale která neodpovídá rovnováze platební bilance, pak tato rovnováha může přetrvávat delší časové období a vyrovnává se z třetího účtu
- naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a nebo jsou na zvýšení (tvorbu) devizových rezerv
- účetní vyrovnanost platební bilance je něco jiného než rovnováha platební bilance
- účetně je totiž platební bilance vždycky vyrovnaná, protože ji dorovná třetí účet, ale toto nelze používat dlouhodobě, ale jenom krátkodobě
- z tohoto důvodu je rovnováha platební bilance úkolem vlády a tudíž úkolem hospodářské politiky
- dlouhodobě nesmí vláda připustit dlouhodobý deficit
- mechanismus, který uvádí platební bilance do rovnováhy, je měnový kurz, ale pouze za předpokladu, že je kurz plovoucí
- jestliže je měnový kurz pevný a centrální banka jej tudíž udržuje na určité úrovni, kterou si stanovila, ale která neodpovídá rovnováze platební bilance, pak tato rovnováha může přetrvávat delší časové období a vyrovnává se z třetího účtu
Důvody mezinárodního obchodu:
- absolutní a komparativní výhoda (poč. 19. Stol. D. Ricardo)
- monopol klimatických a přírodních podmínek
- odlišný vkus a preference spotřebitelů
o Absolutní a komparativní výhoda
- je jedním z důvodů, proč dochází k zahraničnímu obchodu
Absolutní výhoda
= země je schopna produkovat výrobky s nižšími náklady a tudíž levněji než jiné země
- na tuto produkci se zaměří a bude jí vyvážet
- realizuje tak absolutní výhodu z mezinárodního obchodu
Důsledkem absolutní výhody je specializace, a na to navazuje dělba práce, kooperace
Komparativní výhoda
- ve skutečnosti k takové modelové situaci nedochází často, ale dochází k situaci, kdy jedna země dovede vyrábět všechny komodity s nižšími náklady, v tomto případě nelze použít princip absolutní výhody, ale lze použít princip komparativní výhody
- monopol klimatických a přírodních podmínek
- odlišný vkus a preference spotřebitelů
o Absolutní a komparativní výhoda
- je jedním z důvodů, proč dochází k zahraničnímu obchodu
Absolutní výhoda
= země je schopna produkovat výrobky s nižšími náklady a tudíž levněji než jiné země
- na tuto produkci se zaměří a bude jí vyvážet
- realizuje tak absolutní výhodu z mezinárodního obchodu
Důsledkem absolutní výhody je specializace, a na to navazuje dělba práce, kooperace
Komparativní výhoda
- ve skutečnosti k takové modelové situaci nedochází často, ale dochází k situaci, kdy jedna země dovede vyrábět všechny komodity s nižšími náklady, v tomto případě nelze použít princip absolutní výhody, ale lze použít princip komparativní výhody
2) Finanční účet
- zachycuje dovoz a vývoj kapitálu
Dovozem zahraničního kapitálu rozumíme, když zahraniční osoby nakupují česká aktiva (cenné papíry, nemovitosti) a nebo když poskytují půjčky českým osobám a nebo ukládají peníze v českých bankách
Vývozem kapitálu do zahraničí rozumíme, když české osoby nakupují v zahraničí aktiva nebo když poskytují půjčky osobám se sídlem v zahraničí, a nebo když ukládají peníze v zahraničních bankách
3) Změna devizových rezerv
- jsou to rezervy deviz, zlata, SDR (zvláštní práva čerpání), atd.
- vznikají jako suma (součet) zůstatků předchozích účtů, ale s opačným znaménkem
4) Chyby a omyly
- vznikají v důsledku nejednotných informací o proběhlých mezinárodních operací
Dovozem zahraničního kapitálu rozumíme, když zahraniční osoby nakupují česká aktiva (cenné papíry, nemovitosti) a nebo když poskytují půjčky českým osobám a nebo ukládají peníze v českých bankách
Vývozem kapitálu do zahraničí rozumíme, když české osoby nakupují v zahraničí aktiva nebo když poskytují půjčky osobám se sídlem v zahraničí, a nebo když ukládají peníze v zahraničních bankách
3) Změna devizových rezerv
- jsou to rezervy deviz, zlata, SDR (zvláštní práva čerpání), atd.
- vznikají jako suma (součet) zůstatků předchozích účtů, ale s opačným znaménkem
4) Chyby a omyly
- vznikají v důsledku nejednotných informací o proběhlých mezinárodních operací
O VNĚJŠÍ OBCHODNÍ POLITIKA (MEZINÁRODNÍ OBCHOD, ZAHRANIČNĚ – OBCHODNÍ POLITIKA)
- je to další hospodářská politika státu, je politikou regulující množství importovaného a exportovaného zboží a služeb
- každá ekonomika je více či méně otevřenou ekonomikou čili ekonomikou, která je ovlivňována vnějším ekonomickým prostředím
• vývoj ukazuje, že posilováním otevřenosti ekonomiky roste vyspělost ekonomiky, a to díky těmto funkcím zahraničního obchodu:
a) zahraniční obchod přispívá k vyšší efektivnosti ekonomiky, a to proto, že se vytváří úspory výrobních faktorů, protože se uskutečňuje dovoz zboží a služeb, které by ekonomika dané země sice mohla vyrobit, ale za méně výhodných podmínek a s vyššími náklady
b) zahraniční obchod umožňuje získat technicky dokonalejší výrobky
c) zahraniční obchod působí jako nástroj kontroly národní úrovně vyráběné produkce
d) zahraniční obchod ovlivňuje pružnost ekonomiky, kterou požaduje světový trh
- každá ekonomika je více či méně otevřenou ekonomikou čili ekonomikou, která je ovlivňována vnějším ekonomickým prostředím
• vývoj ukazuje, že posilováním otevřenosti ekonomiky roste vyspělost ekonomiky, a to díky těmto funkcím zahraničního obchodu:
a) zahraniční obchod přispívá k vyšší efektivnosti ekonomiky, a to proto, že se vytváří úspory výrobních faktorů, protože se uskutečňuje dovoz zboží a služeb, které by ekonomika dané země sice mohla vyrobit, ale za méně výhodných podmínek a s vyššími náklady
b) zahraniční obchod umožňuje získat technicky dokonalejší výrobky
c) zahraniční obchod působí jako nástroj kontroly národní úrovně vyráběné produkce
d) zahraniční obchod ovlivňuje pružnost ekonomiky, kterou požaduje světový trh
Problémy otevřené ekonomiky
- není-li země chráněna, např. vysokou celní politikou, může docházet v určitých odvětvích domácí ekonomiky k útlumu výroby
- přesouvá-li se kapitál a investice ze zahraničí do domácí země, znamená to sice příliv zdrojů do domácí politiky, ale zároveň odliv zdrojů v podobě transferu zisku, popř. dividend
Platební bilance
- ekonomické vztahy určité země se zahraničím, které se uskutečňují prostřednictvím toku zboží a služeb a kapitálu musí být v rovnováze
- souhrn všech toků statků, služeb a kapitálu se nazývá platební bilance
- zachycuje všechny platební transakce naší ekonomiky se zahraničím vždy za 1 rok, přičemž porovnává na jedné straně platby ze zahraničí a na druhé straně platby do zahraničí
části platební bilance
- platební bilance má tři části + dodatečnou část
1) běžný účet
- je tvořen platbami za vývoz a dovoz zboží a služeb, to se nazývá obchodní bilancí, je rozhodující položkou běžného účtu
- dále sem patří důchody (mzdy, zisky, úroky) a jednostranné převody (dědictví, dary)
- přesouvá-li se kapitál a investice ze zahraničí do domácí země, znamená to sice příliv zdrojů do domácí politiky, ale zároveň odliv zdrojů v podobě transferu zisku, popř. dividend
Platební bilance
- ekonomické vztahy určité země se zahraničím, které se uskutečňují prostřednictvím toku zboží a služeb a kapitálu musí být v rovnováze
- souhrn všech toků statků, služeb a kapitálu se nazývá platební bilance
- zachycuje všechny platební transakce naší ekonomiky se zahraničím vždy za 1 rok, přičemž porovnává na jedné straně platby ze zahraničí a na druhé straně platby do zahraničí
části platební bilance
- platební bilance má tři části + dodatečnou část
1) běžný účet
- je tvořen platbami za vývoz a dovoz zboží a služeb, to se nazývá obchodní bilancí, je rozhodující položkou běžného účtu
- dále sem patří důchody (mzdy, zisky, úroky) a jednostranné převody (dědictví, dary)
Pokud se ale reálný produkt ...
- pokud se ale reálný produkt blíží k potenciálnímu, lze očekávat spíše jen růst cenové hladiny
- restriktivní fiskální politika působí opačně
- expanzivní fiskální politika z dlouhodobého hlediska nemění úroveň reálného produktu, ani zaměstnanosti, zvyšuje jen inflaci
Lafferova křivka
- Arthur Laffer si všiml toho, že příliš vysoké dané oslabují jak motivaci k práci, tak i k úsporám, a díky tomu je nižší ekonomický růst v zemi
- pokud daně klesnou, tak sice krátkodobě bude příjem státního rozpočtu nižší, ale dlouhodobě díky růstu GDP bude příjem vyšší
Přerozdělování
- státní rozpočet je mocným nástrojem přerozdělování
- je to nejvýznamnější funkce státního rozpočtu
- restriktivní fiskální politika působí opačně
- expanzivní fiskální politika z dlouhodobého hlediska nemění úroveň reálného produktu, ani zaměstnanosti, zvyšuje jen inflaci
Lafferova křivka
- Arthur Laffer si všiml toho, že příliš vysoké dané oslabují jak motivaci k práci, tak i k úsporám, a díky tomu je nižší ekonomický růst v zemi
- pokud daně klesnou, tak sice krátkodobě bude příjem státního rozpočtu nižší, ale dlouhodobě díky růstu GDP bude příjem vyšší
Přerozdělování
- státní rozpočet je mocným nástrojem přerozdělování
- je to nejvýznamnější funkce státního rozpočtu
K přerozdělování dochází dvěma cestami:
1) prostřednictvím státních výdajů (starobní důchody, transferové platby, systém státní sociální podpory a péče)
2) prostřednictvím daňové soustavy (naše daňová soustava je celá progresivní – vyšší příjem – vyšší daň)
- existují ještě další skryté cesty přerozdělování, např. bezplatné vysokoškolské studium, tzn. dochází k přerozdělování ve prospěch rodin se studujícími
- přerozdělování v regulaci cen plynu, nájemného, atd.
O DŮCHODOVÁ POLITIKA
- politika, kterou působí stát na ceny výrobních faktorů, především na cenu práce v podobě minimálních mezd, ale snaží se ovlivňovat i zisky firem, a to nepřímým způsobem
- mívá podobu:
- dobrovolná směrnice – používají se hlavně u minimálních mezd jako procentní nárůst minimální mzdy (u nás se to upustilo)
- vládní kontroly cen, popř. mezd – regulované ceny – plyn, elektřina, nájemné, povinné minimální mzdy
- daňové regulace – u nás ne
2) prostřednictvím daňové soustavy (naše daňová soustava je celá progresivní – vyšší příjem – vyšší daň)
- existují ještě další skryté cesty přerozdělování, např. bezplatné vysokoškolské studium, tzn. dochází k přerozdělování ve prospěch rodin se studujícími
- přerozdělování v regulaci cen plynu, nájemného, atd.
O DŮCHODOVÁ POLITIKA
- politika, kterou působí stát na ceny výrobních faktorů, především na cenu práce v podobě minimálních mezd, ale snaží se ovlivňovat i zisky firem, a to nepřímým způsobem
- mívá podobu:
- dobrovolná směrnice – používají se hlavně u minimálních mezd jako procentní nárůst minimální mzdy (u nás se to upustilo)
- vládní kontroly cen, popř. mezd – regulované ceny – plyn, elektřina, nájemné, povinné minimální mzdy
- daňové regulace – u nás ne
Stabilizátory přispívají k minimalizaci výkyvů hospodářských cyklů:
a) progresivní daň z příjmů (čím větší příjem, tím větší daň)
b) podpora v nezaměstnanosti
c) státní výkup zemědělských přebytků
d) subvence k cenám zemědělské produkce
• záměrná (diskreční/diskrétní) opatření
- rozhodnutí, která vyžadují jednorázová opatření státu nebo příslušného státního orgánu (vláda, parlament)
Opatření:
a) změna daňových sazeb
b) změna ve struktuře státního rozpočtu
c) změna ve výši jednotlivých položek výdajů
- opatření fiskální politiky způsobilo změny v agregátní nabídce a poptávce, a to se projeví i v úrovni nezaměstnanosti, inflace a vůbec v celé hospodářské politice státu, a to expanzivní fiskální politika povede z krátkodobého hlediska k růstu reálného produktu a zaměstnanosti, pokud existují nevyužité zdroje
b) podpora v nezaměstnanosti
c) státní výkup zemědělských přebytků
d) subvence k cenám zemědělské produkce
• záměrná (diskreční/diskrétní) opatření
- rozhodnutí, která vyžadují jednorázová opatření státu nebo příslušného státního orgánu (vláda, parlament)
Opatření:
a) změna daňových sazeb
b) změna ve struktuře státního rozpočtu
c) změna ve výši jednotlivých položek výdajů
- opatření fiskální politiky způsobilo změny v agregátní nabídce a poptávce, a to se projeví i v úrovni nezaměstnanosti, inflace a vůbec v celé hospodářské politice státu, a to expanzivní fiskální politika povede z krátkodobého hlediska k růstu reálného produktu a zaměstnanosti, pokud existují nevyužité zdroje
Deficit (schodek) rozlišujeme:
1) strukturální – schodek státního rozpočtu dosažen při potenciálním produktu, jeho příčinou je politické rozhodnutí (vlády, parlamentu)
2) cyklický schodek – vzniká, pokud GDP poklesne pod potenciální produkt a jeho příčinou je výpadek příjmu, hlavně daní, stát počká, až recese pomine, protože je zde pokus o odstranění tohoto schodku, př. zvýšení daní vede k prohloubení recese
státní a veřejný dluh – opakovaný deficit státního rozpočtu, tak vzniká státní dluh
- státní dluh spolu s dluhy rozpočtových orgánů místní správy (radnice, obce, …) a spolu s dluhy státních institucí (státní podniky) tvoří veřejný dluh (veřejný dluh je větší než státní dluh)
veřejný dluh rozlišujeme podle toho, komu dlužíme:
a) vnitřní dluh – dlužen vlastním občanům, vláda jej splácí z daní, které od občanů vybírá – může docházet k růstu daní a odrazení od práce
b) vnější dluh – země dluží cizím občanům, splácí jej z obchodních přebytků, více vyváží než dováží = odtok zdrojů – problém pro budoucí generaci, spotřeba méně zdrojů, jsou nahrazovány soukromé výdaje státu
2) cyklický schodek – vzniká, pokud GDP poklesne pod potenciální produkt a jeho příčinou je výpadek příjmu, hlavně daní, stát počká, až recese pomine, protože je zde pokus o odstranění tohoto schodku, př. zvýšení daní vede k prohloubení recese
státní a veřejný dluh – opakovaný deficit státního rozpočtu, tak vzniká státní dluh
- státní dluh spolu s dluhy rozpočtových orgánů místní správy (radnice, obce, …) a spolu s dluhy státních institucí (státní podniky) tvoří veřejný dluh (veřejný dluh je větší než státní dluh)
veřejný dluh rozlišujeme podle toho, komu dlužíme:
a) vnitřní dluh – dlužen vlastním občanům, vláda jej splácí z daní, které od občanů vybírá – může docházet k růstu daní a odrazení od práce
b) vnější dluh – země dluží cizím občanům, splácí jej z obchodních přebytků, více vyváží než dováží = odtok zdrojů – problém pro budoucí generaci, spotřeba méně zdrojů, jsou nahrazovány soukromé výdaje státu
Typy fiskální politiky
- státní rozpočet je významným nástrojem regulace AS a AD, podle toho, jak na ně působí
Rozlišujeme dva typy fiskální politiky:
1) expanzivní fiskální politika – cílem je zvýšit AS či AD snížením daní nebo zvýšením vládních výdajů
2) restriktivní fiskální politika – cílem je snížit růst AD či AS, zvýšit daně nebo snížit vládní výdaje
Nástroje fiskální politiky
1) automatické (vestavěné) stabilizátory
2) záměrná (diskreční /diskrétní) opatření
• automatické (vestavěné) stabilizátory
- tyto nástroje fungují samočinně a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů, protože po svém zavedení již působí hospodářství automaticky
- stabilizátory vláda instaluje do hospodářství proto, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů, a aby se skutečný produkt odchyloval od potenciálního
Rozlišujeme dva typy fiskální politiky:
1) expanzivní fiskální politika – cílem je zvýšit AS či AD snížením daní nebo zvýšením vládních výdajů
2) restriktivní fiskální politika – cílem je snížit růst AD či AS, zvýšit daně nebo snížit vládní výdaje
Nástroje fiskální politiky
1) automatické (vestavěné) stabilizátory
2) záměrná (diskreční /diskrétní) opatření
• automatické (vestavěné) stabilizátory
- tyto nástroje fungují samočinně a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů, protože po svém zavedení již působí hospodářství automaticky
- stabilizátory vláda instaluje do hospodářství proto, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů, a aby se skutečný produkt odchyloval od potenciálního
Fiskální politikou rozumíme ...
- fiskální politikou rozumíme změny státních výdajů a příjmů, zejména daňových sazeb s cílem dosáhnout:
o nízkou nezaměstnanost
o nízkou inflaci
o stabilní hosp. růst
- politika státního rozpočtu, ale i rozpočtů orgánů místní správy, krajské, místní výbory
- státní orgány přitom odčerpávají od tržních orgánů značné peněžní částky a mění směr jejich použití
- státní rozpočet se skládá:
a) příjmy – zejména z daní – 90%, 10% tvoří cla, pokuty, penále, poplatky
b) výdaje – výdaje nezahrnují transferové platby – přesun peněz z T do G = výdaje, za které stát nedostává žádnou protihodnotu, zahrnují výdaje na státní nákupy – vystavení pro armádu, školy, nemocnice
o nízkou nezaměstnanost
o nízkou inflaci
o stabilní hosp. růst
- politika státního rozpočtu, ale i rozpočtů orgánů místní správy, krajské, místní výbory
- státní orgány přitom odčerpávají od tržních orgánů značné peněžní částky a mění směr jejich použití
- státní rozpočet se skládá:
a) příjmy – zejména z daní – 90%, 10% tvoří cla, pokuty, penále, poplatky
b) výdaje – výdaje nezahrnují transferové platby – přesun peněz z T do G = výdaje, za které stát nedostává žádnou protihodnotu, zahrnují výdaje na státní nákupy – vystavení pro armádu, školy, nemocnice
Možnosti sestavení státního rozpočtu:
a) schodkový (deficitní) – výdaje jsou vyšší než příjmy
b) přebytkový – výdaje jsou v daném roce nižší než příjmy
c) vyrovnaný – výdaje = příjmy
schodkový státní rozpočet – hospodaří-li vláda s deficitními státními rozpočty, pak má dvě možnosti, jak získat peníze k jeho financování:
- vypůjčí si od domácích či zahraničních subjektů: tzn., že jim prodá státní dluhopisy na trhu cenných papírů
- neprodá dluhopisy přes trh, ale předá je centrální bance, dochází k růstu peněžní zásoby v zemi, fiskální politika se přeměňuje na expanzivní monetární politiku (tomuto financování se banky brání)
- pro vládu je snadné si vypůjčovat, banky dávají přednost státním dluhopisům před poskytováním úvěrů firmám
- dochází k efektu vytěsňování, kdy vláda svými vládními výdaji vytěsnila některé soukromé výdaje, protože soukromníci nedostali úvěr
b) přebytkový – výdaje jsou v daném roce nižší než příjmy
c) vyrovnaný – výdaje = příjmy
schodkový státní rozpočet – hospodaří-li vláda s deficitními státními rozpočty, pak má dvě možnosti, jak získat peníze k jeho financování:
- vypůjčí si od domácích či zahraničních subjektů: tzn., že jim prodá státní dluhopisy na trhu cenných papírů
- neprodá dluhopisy přes trh, ale předá je centrální bance, dochází k růstu peněžní zásoby v zemi, fiskální politika se přeměňuje na expanzivní monetární politiku (tomuto financování se banky brání)
- pro vládu je snadné si vypůjčovat, banky dávají přednost státním dluhopisům před poskytováním úvěrů firmám
- dochází k efektu vytěsňování, kdy vláda svými vládními výdaji vytěsnila některé soukromé výdaje, protože soukromníci nedostali úvěr
Operace na volném trhu
nakupování a prodávání státních CP, a to buď bankám nebo nebankovní veřejnosti
- diskontní sazba
úroková sazba, za kterou centrální banka poskytuje úvěry obchodním bankám
typy monetární politiky
a) expanzivní
b) restriktivní
o expanzivní monetární politika – tj. monetární politika, kdy zvyšuje centrální banka peněžní zásobu a snižuje úrokovou míru, tím docílí snížení nezaměstnanosti a zvýšení inflace, ale zpravidla zlepšení obchodní bilance
- centrální banka může k tomu použít všech tří předchozích nástrojů: diskontní sazbu sníží, povinné minimální rezervy sníží a bude nakupovat státní cenné papíry
- diskontní sazba
úroková sazba, za kterou centrální banka poskytuje úvěry obchodním bankám
typy monetární politiky
a) expanzivní
b) restriktivní
o expanzivní monetární politika – tj. monetární politika, kdy zvyšuje centrální banka peněžní zásobu a snižuje úrokovou míru, tím docílí snížení nezaměstnanosti a zvýšení inflace, ale zpravidla zlepšení obchodní bilance
- centrální banka může k tomu použít všech tří předchozích nástrojů: diskontní sazbu sníží, povinné minimální rezervy sníží a bude nakupovat státní cenné papíry
Restriktivní monetární politika
o restriktivní monetární politika – snižuje peněžní zásobu a zvyšuje úrokovou míru, tím dosáhne snížení inflace, zvýšení nezaměstnanosti a zhoršení obchodní bilance
- centrální banka může k tomu použít jednoho nebo všech tří předchozích nástrojů: diskontní sazbu zvýší, povinné minimální rezervy zvýší (nepopulární, složité a proto výjimečné) a bude prodávat státní cenné papíry
- mezi konečné cíle měnové (monetární) politiky patří:
o nízká inflace, nízká nezaměstnanost a vyrovnaná platební bilance, tj. obecné cíle celé hosp. politiky
- měnová politika není schopna dosáhnout všech cílů současně najednou, některý z cílů se musí upřednostnit
O FISKÁLNÍ (ROZPOČTOVÁ POLITIKA)
- představuje způsoby, kterými se vlády snaží stabilizovat svou ekonomiku pomocí státního rozpočtu (SR)
- centrální banka může k tomu použít jednoho nebo všech tří předchozích nástrojů: diskontní sazbu zvýší, povinné minimální rezervy zvýší (nepopulární, složité a proto výjimečné) a bude prodávat státní cenné papíry
- mezi konečné cíle měnové (monetární) politiky patří:
o nízká inflace, nízká nezaměstnanost a vyrovnaná platební bilance, tj. obecné cíle celé hosp. politiky
- měnová politika není schopna dosáhnout všech cílů současně najednou, některý z cílů se musí upřednostnit
O FISKÁLNÍ (ROZPOČTOVÁ POLITIKA)
- představuje způsoby, kterými se vlády snaží stabilizovat svou ekonomiku pomocí státního rozpočtu (SR)
MONETÁRNÍ POLITIKA
- stát předává tuto politiku zpravidla centrální bance
- je to politika povinných minimálních rezerv, operací na volném trhu, diskontní politika, ale nemá právo emitovat peníze
- je peněžní a úvěrová politika, činnost státu, který jí přenechává v rukou centrální banky
- je součástí hospodářské politiky a zaměřuje se na kontrolu množství peněz v ekonomice a na regulaci úrokových sazeb a na regulaci podmínek úvěrů
- je určena k regulaci tržní ekonomiky s cílem regulovat agregátní poptávku (AD)
předpoklady pro použití monetární politiky:
a) musí existovat peněžní oběh a trh peněz
b) musí existovat úvěrový systém a trhu kapitálu
c) centrální banka je v rukou státu (není soukromou institucí), a to vše v tržní ekonomice
- je to politika povinných minimálních rezerv, operací na volném trhu, diskontní politika, ale nemá právo emitovat peníze
- je peněžní a úvěrová politika, činnost státu, který jí přenechává v rukou centrální banky
- je součástí hospodářské politiky a zaměřuje se na kontrolu množství peněz v ekonomice a na regulaci úrokových sazeb a na regulaci podmínek úvěrů
- je určena k regulaci tržní ekonomiky s cílem regulovat agregátní poptávku (AD)
předpoklady pro použití monetární politiky:
a) musí existovat peněžní oběh a trh peněz
b) musí existovat úvěrový systém a trhu kapitálu
c) centrální banka je v rukou státu (není soukromou institucí), a to vše v tržní ekonomice
Nástroje monetární politiky:
a) přímé nástroje
b) nepřímé nástroje
o přímé nástroje
- regulace investičního úvěru (úvěrový limit, tzn. je stanoven určitý limit a jestliže žadatel žádá vyšší úvěr, musí mít souhlas státního orgánu (zpravidla ministerstva financí) a teprve s tím jde do banky
- regulace spotřebního úvěru (úvěrový limit), tzn. regulace funguje jako u předchozího úvěru
- omezení objemu úvěrů, které poskytuje centrální banka komerčním bankám
- stanovení max. rozpětí mezi diskontní sazbou a úroky, které požadují obchodní banky od svých klientů
- tyto přímé nástroje se příliš v tržních ekonomikách nevyužívají
o nepřímé nástroje
- povinné minimální rezervy
je to určité procento z vkladů (dnes 2%), které musí být uloženy v centrální bance a nejsou úročeny
výrazně mění úvěrovou schopnost bank, proto centrální banky nepoužívají změny PMR jako nástroje monetární politiky příliš často
b) nepřímé nástroje
o přímé nástroje
- regulace investičního úvěru (úvěrový limit, tzn. je stanoven určitý limit a jestliže žadatel žádá vyšší úvěr, musí mít souhlas státního orgánu (zpravidla ministerstva financí) a teprve s tím jde do banky
- regulace spotřebního úvěru (úvěrový limit), tzn. regulace funguje jako u předchozího úvěru
- omezení objemu úvěrů, které poskytuje centrální banka komerčním bankám
- stanovení max. rozpětí mezi diskontní sazbou a úroky, které požadují obchodní banky od svých klientů
- tyto přímé nástroje se příliš v tržních ekonomikách nevyužívají
o nepřímé nástroje
- povinné minimální rezervy
je to určité procento z vkladů (dnes 2%), které musí být uloženy v centrální bance a nejsou úročeny
výrazně mění úvěrovou schopnost bank, proto centrální banky nepoužívají změny PMR jako nástroje monetární politiky příliš často
Tvar čtyřúhelníku ukazuje:
- tvar čtyřúhelníku ukazuje, jak byla vláda (ekonomika) úspěšná v jednotlivých oblastech hospodářské politiky
- čím více je vrchol čtyřúhelníku vzdálen od průsečíku (středu) os X a Y, tím úspěšnější byla vláda při plnění tohoto cíle
- čím je hrot kratší, tím méně úspěšná je politika
- čím větší je plocha čtyřúhelníku, tím úspěšnější je celá hospodářská politika
- do konfliktu se většinou dostává cíl inflace a nezaměstnanost
- nezaměstnanost se může také projevit narušením vnějších ekonomických vztahů
NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
- stát disponuje čtyřmi skupinami nástrojů:
o nástroje monetární politiky
o nástroje fiskální politiky
o nástroje důchodové politiky
o nástroje vnější obchodní (zahraniční) politiky
- čím více je vrchol čtyřúhelníku vzdálen od průsečíku (středu) os X a Y, tím úspěšnější byla vláda při plnění tohoto cíle
- čím je hrot kratší, tím méně úspěšná je politika
- čím větší je plocha čtyřúhelníku, tím úspěšnější je celá hospodářská politika
- do konfliktu se většinou dostává cíl inflace a nezaměstnanost
- nezaměstnanost se může také projevit narušením vnějších ekonomických vztahů
NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
- stát disponuje čtyřmi skupinami nástrojů:
o nástroje monetární politiky
o nástroje fiskální politiky
o nástroje důchodové politiky
o nástroje vnější obchodní (zahraniční) politiky
Nositelé hospodářské politiky
1. stát – parlament, vláda, centrální banka
2. mezinárodní organizace
3. nadnárodní orgány
cíle hospodářské politiky – (trvalý a přiměřený hospodářský růst, vysoká míra zaměstnanosti, stabilní cenová hladina a vnější ekonomická rovnováha), tvoří tzv. magický čtyřúhelník
kromě těchto hlavních cílů hospodářské politiky se setkáváme s ještě dalšími vedlejšími cíli:
- ochrana životního prostředí
- spravedlivé rozdělování – sociální cíl – sociální politika státu (první bere a druhý dává)
magický čtyřúhelník – vyjadřuje konfliktnost těchto čtyř cílů, protože vláda nemůže plnit všechny tyto čtyři cíle najednou, musí volit prioritu, dát něčemu přednost
2. mezinárodní organizace
3. nadnárodní orgány
cíle hospodářské politiky – (trvalý a přiměřený hospodářský růst, vysoká míra zaměstnanosti, stabilní cenová hladina a vnější ekonomická rovnováha), tvoří tzv. magický čtyřúhelník
kromě těchto hlavních cílů hospodářské politiky se setkáváme s ještě dalšími vedlejšími cíli:
- ochrana životního prostředí
- spravedlivé rozdělování – sociální cíl – sociální politika státu (první bere a druhý dává)
magický čtyřúhelník – vyjadřuje konfliktnost těchto čtyř cílů, protože vláda nemůže plnit všechny tyto čtyři cíle najednou, musí volit prioritu, dát něčemu přednost
6) VLIV DEPRECIACE A APRECIACE NA VÝVOJ A DOVOZ
- množství domácích peněžních jednotek, které je přiřazováno jedné zahraniční peněžní jednotce se neustále mění, mluvíme o tzv. oscilaci měnového kurzu
- oscilace měnového kurzu je vychylování tržního kurzu od ústředního kurzu směrem nahoru nebo dolu, jedná se o každodenní pohyby kurzu
příčiny oscilace:
a) změna vztahu mezi nabídkou a poptávkou po devizách
b) rozdíly úrokových sazeb
c) saldo platební bilance
- příčiny oscilace znamenají, že dojde pouze k vychýlení tržního kurzu, nikoliv ústředního kurzu
- ústřední kurz vymezuje centrální banka a má zájem, aby byl dlouhodobě stabilní
- dlouhodobě odráží rovnovážnou hodnotu měnového kurzu z pohledu měnové politiky země
- oscilace měnového kurzu je vychylování tržního kurzu od ústředního kurzu směrem nahoru nebo dolu, jedná se o každodenní pohyby kurzu
příčiny oscilace:
a) změna vztahu mezi nabídkou a poptávkou po devizách
b) rozdíly úrokových sazeb
c) saldo platební bilance
- příčiny oscilace znamenají, že dojde pouze k vychýlení tržního kurzu, nikoliv ústředního kurzu
- ústřední kurz vymezuje centrální banka a má zájem, aby byl dlouhodobě stabilní
- dlouhodobě odráží rovnovážnou hodnotu měnového kurzu z pohledu měnové politiky země
Změny ústředního kurzu se projevují jako:
a) devalvace – znehodnocení
b) revalvace – zhodnocení
- pokud dochází k oscilaci neboli ke každodennímu pohybu tržního kurzu, hovoříme o apreciaci (zhodnocení) a depreciace (znehodnocení domácí měny vůči měně zahraniční)
- depreciace a apreciace působí rozdílně na finanční rozhodování exportérů a importérů
- apreciace, tj. zpevnění kurzu domácí měny podporuje růst dovozu a přispívá k omezení vývozu
- depreciace, tj. pokles kurzu domácí měny podporuje vývoz a přispívá k omezení dovozu
7) HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU A JEJÍ CÍL, ZÁKLADNÍ OBLASTI HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
- hospodářská politika – sleduje vlastní cíle, které jsou odlišné od cílů domácnosti a firem a tyto cíle prosazuje pomocí specifických nástrojů
- souhrn cílů, nástrojů, opatření a jednání, jejichž cílem je buď nepřímé ovlivňování nebo regulace či bezprostřední zásahy do průběhu hospodářského procesu určitého územního celku (státu)
b) revalvace – zhodnocení
- pokud dochází k oscilaci neboli ke každodennímu pohybu tržního kurzu, hovoříme o apreciaci (zhodnocení) a depreciace (znehodnocení domácí měny vůči měně zahraniční)
- depreciace a apreciace působí rozdílně na finanční rozhodování exportérů a importérů
- apreciace, tj. zpevnění kurzu domácí měny podporuje růst dovozu a přispívá k omezení vývozu
- depreciace, tj. pokles kurzu domácí měny podporuje vývoz a přispívá k omezení dovozu
7) HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA STÁTU A JEJÍ CÍL, ZÁKLADNÍ OBLASTI HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
- hospodářská politika – sleduje vlastní cíle, které jsou odlišné od cílů domácnosti a firem a tyto cíle prosazuje pomocí specifických nástrojů
- souhrn cílů, nástrojů, opatření a jednání, jejichž cílem je buď nepřímé ovlivňování nebo regulace či bezprostřední zásahy do průběhu hospodářského procesu určitého územního celku (státu)
3. Jamajský systém
- vznikl v roce 1976 na Jamajce
- zrušila se oficiální cena zlata jako platidla, zlegalizoval se volný kurz (floating), státy si samy zvolily, jaký chtějí kurz
KÓTACE MĚNOVÝCH KURZŮ
- kótace kurzů se na celém mezibankovním trhu provádí stejným způsobem, tzn. že se kótuje vždy kurz národní měny k dolaru
- kurz je tedy stanoven jako počet jednotek národní měny za jeden dolar
- výjimkou je pouze jedna měna anglická libra, u které se kurz vyjadřuje jako hodnota libry v dolarech a vzniklo to z historických důvodů, protože anglická libra měla větší zlatý obsah, než dolar
- čili vyplývá z toho, že všichni dealeři kótují stejným způsobem
- umožňují snadnou orientaci při změnách kurzů a přispívá to k větší rychlosti devizových operací uskutečněných
- vzájemné kurzy všech ostatních měn jsou odvozovány od kurzů k dolaru pomocí pravidla = křížové pravidlo
- předpokladem křížového pravidla je, že platí tento vzorec:
- zrušila se oficiální cena zlata jako platidla, zlegalizoval se volný kurz (floating), státy si samy zvolily, jaký chtějí kurz
KÓTACE MĚNOVÝCH KURZŮ
- kótace kurzů se na celém mezibankovním trhu provádí stejným způsobem, tzn. že se kótuje vždy kurz národní měny k dolaru
- kurz je tedy stanoven jako počet jednotek národní měny za jeden dolar
- výjimkou je pouze jedna měna anglická libra, u které se kurz vyjadřuje jako hodnota libry v dolarech a vzniklo to z historických důvodů, protože anglická libra měla větší zlatý obsah, než dolar
- čili vyplývá z toho, že všichni dealeři kótují stejným způsobem
- umožňují snadnou orientaci při změnách kurzů a přispívá to k větší rychlosti devizových operací uskutečněných
- vzájemné kurzy všech ostatních měn jsou odvozovány od kurzů k dolaru pomocí pravidla = křížové pravidlo
- předpokladem křížového pravidla je, že platí tento vzorec:
TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY
- ekonomický model pro určení budoucí úrovně devizového kurzu určité měny
předpoklady:
1) existence zákona jedné ceny – na konkurenčních trzích musí být ceny přizpůsobené směnou u shodného zboží všude stejné
a. platnost zajišťuje činnost – arbitráž (nákup komodity na jednom trhu a následný prodej na druhém trhu – zisk z rozdílu cen) – nespekulativní činnost, výsledek je známý
2) skutečnost, že ceny podléhají inflaci, za stejné množství peněz si koupí menší množství domácího zboží
jednotka domácí měny musí mít stejnou kupní sílu kdekoli na světě
parita kupní síly přesně neplatí, dochází k odchylkám od kurzů
HISTORICKÝ VÝVOJ MEZINÁRODNÍHO MĚNOVÉHO SYSTÉMU
- souhrn institucí, hospodářských politik a praktik, mechanismů, regulací apod., které se podílejí na určení devizového systému
předpoklady:
1) existence zákona jedné ceny – na konkurenčních trzích musí být ceny přizpůsobené směnou u shodného zboží všude stejné
a. platnost zajišťuje činnost – arbitráž (nákup komodity na jednom trhu a následný prodej na druhém trhu – zisk z rozdílu cen) – nespekulativní činnost, výsledek je známý
2) skutečnost, že ceny podléhají inflaci, za stejné množství peněz si koupí menší množství domácího zboží
jednotka domácí měny musí mít stejnou kupní sílu kdekoli na světě
parita kupní síly přesně neplatí, dochází k odchylkám od kurzů
HISTORICKÝ VÝVOJ MEZINÁRODNÍHO MĚNOVÉHO SYSTÉMU
- souhrn institucí, hospodářských politik a praktik, mechanismů, regulací apod., které se podílejí na určení devizového systému
1. Zlatý standard
- závazek státu stanovit cenu svojí měny určitým množstvím zlata a udržet ji = systém pevných kurzů
- vznikl po skončení Napoleonských válek 1821 ve Velké Británii a od roku 1880 do roku 1914 existoval v nejčistší podobě (období bez válek), válka přinesla inflaci
- 1918 – 1938 snaha nastolit pevné kurzy, ale všechny země mají floating – snaží se vydělat na okamžité situaci, kurzové a obchodní války
2. Brettonwoodský systém
- v roce 1944 – dohoda na novém mezinárodním měnovém systému – vytvoření institucí MMF (dohlížet na platební bilanci, řídit kurzy jednotlivých měn), Světová banka (podporovala válkou zničené hospodářství)
- systém pevných devizových kurzů – zlatý dolarový standard (hlavní mezinárodní a rezervní měna), zlatý = jako jediný byl směnitelný za zlato 35 USD za unci, ostatní měny si stanovily svůj pevný kurz vůči dolaru, mohly se odchylovat od parity kupní síly 1 (pokud se odchýlí více – intervence centrální banky)
- pokud některá země neměla dostatek dolarových rezerv, půjčil jí MMF, pokud měla moc rezerv, mohla je vyměnit v Americké státní pokladně za zlato
- systém skončil roku 1971, kdy Nixon nařídil ukončení směnitelnosti dolaru za zlato a devalvoval dolar
- systém ukázal, že všechny měny zdevalvovaly (kromě jenu), v dlouhém období není možné udržet pevný kurz
- vznikl po skončení Napoleonských válek 1821 ve Velké Británii a od roku 1880 do roku 1914 existoval v nejčistší podobě (období bez válek), válka přinesla inflaci
- 1918 – 1938 snaha nastolit pevné kurzy, ale všechny země mají floating – snaží se vydělat na okamžité situaci, kurzové a obchodní války
2. Brettonwoodský systém
- v roce 1944 – dohoda na novém mezinárodním měnovém systému – vytvoření institucí MMF (dohlížet na platební bilanci, řídit kurzy jednotlivých měn), Světová banka (podporovala válkou zničené hospodářství)
- systém pevných devizových kurzů – zlatý dolarový standard (hlavní mezinárodní a rezervní měna), zlatý = jako jediný byl směnitelný za zlato 35 USD za unci, ostatní měny si stanovily svůj pevný kurz vůči dolaru, mohly se odchylovat od parity kupní síly 1 (pokud se odchýlí více – intervence centrální banky)
- pokud některá země neměla dostatek dolarových rezerv, půjčil jí MMF, pokud měla moc rezerv, mohla je vyměnit v Americké státní pokladně za zlato
- systém skončil roku 1971, kdy Nixon nařídil ukončení směnitelnosti dolaru za zlato a devalvoval dolar
- systém ukázal, že všechny měny zdevalvovaly (kromě jenu), v dlouhém období není možné udržet pevný kurz
d) Státní zásahy – prostřednictvím centrální banky
a. intervence na devizových trzích (přímé – nákup a prodej měny, nepřímé – cla a kvóty)
b. vytváření bariér zahraničního obchodu
c. omezení devizových operací
e) očekávání ekonomických subjektů budoucího vývoje kurzu – dealeři skupováním měny
způsoby stanovení ústředního kurzu
a) nejstarší způsob na základě zlatého obsahu měn, r. 1971
b) na základě nabídky a poptávky po devizách na vnitřním devizovém trhu
c) vztahem k jiné měně (od 1. 1. 1999 na Euro)
d) vztahem k měnovému koši do 1. 1. 1999
SYSTÉMY MĚNOVÝCH KURZŮ
- jsou různé v různých zemích, ale rozlišují se dva základní:
o pevné
vázané na jednu měnu
vázané na koš měn
omezená oscilace
b. vytváření bariér zahraničního obchodu
c. omezení devizových operací
e) očekávání ekonomických subjektů budoucího vývoje kurzu – dealeři skupováním měny
způsoby stanovení ústředního kurzu
a) nejstarší způsob na základě zlatého obsahu měn, r. 1971
b) na základě nabídky a poptávky po devizách na vnitřním devizovém trhu
c) vztahem k jiné měně (od 1. 1. 1999 na Euro)
d) vztahem k měnovému koši do 1. 1. 1999
SYSTÉMY MĚNOVÝCH KURZŮ
- jsou různé v různých zemích, ale rozlišují se dva základní:
o pevné
vázané na jednu měnu
vázané na koš měn
omezená oscilace
Systém pohyblivých měnových kurzů je:
čistý floating
řízení floating
Systém pohyblivých měnových kurzů je založen na tom, že se kurzy volně pohybují na základě nabídky a poptávky cizí měny na vnitřním devizovém trhu
- existuje i řízení floating, tj. modifikace čistého floatingu, kdy zasahuje intervencemi CB do tržního mechanismu, který ovlivňuje devizový kurz, přičemž se snaží udržet kurz ve stanoveném pásmu (oscilačním pásmu)
Systém pevných měnových kurzů znamená, že se CB svými intervencemi snaží udržet kurz na předem stanovené hodnotě, ale může mít hodnotu oscilačního pásma + -
Oba základní systémy se liší i způsobem odvozování ústředního kurzu a dále tím, zda je pohyb kurzu ovlivňován intervencemi CB nebo záleží jen na tržních faktorech (silách), liší se i tím, zda se měnové kurzy mohou pohybovat zcela volně nebo zda mají vymezené oscilační pásmo, to se ale nesmí překročit a liší se také odpovědností za kurzovou politiku, tzn. jestli je v pravomoci CB anebo jestli je podřízená nějaké měnové instituci
řízení floating
Systém pohyblivých měnových kurzů je založen na tom, že se kurzy volně pohybují na základě nabídky a poptávky cizí měny na vnitřním devizovém trhu
- existuje i řízení floating, tj. modifikace čistého floatingu, kdy zasahuje intervencemi CB do tržního mechanismu, který ovlivňuje devizový kurz, přičemž se snaží udržet kurz ve stanoveném pásmu (oscilačním pásmu)
Systém pevných měnových kurzů znamená, že se CB svými intervencemi snaží udržet kurz na předem stanovené hodnotě, ale může mít hodnotu oscilačního pásma + -
Oba základní systémy se liší i způsobem odvozování ústředního kurzu a dále tím, zda je pohyb kurzu ovlivňován intervencemi CB nebo záleží jen na tržních faktorech (silách), liší se i tím, zda se měnové kurzy mohou pohybovat zcela volně nebo zda mají vymezené oscilační pásmo, to se ale nesmí překročit a liší se také odpovědností za kurzovou politiku, tzn. jestli je v pravomoci CB anebo jestli je podřízená nějaké měnové instituci
Z aktivních obchodů se doplňuje ...
- z aktivních obchodů se doplňuje valutová pokladna a může se pak použít opět k prodeji cizí měny
- pokud některá banka dočasně či trvale více prodává než nakupuje, musí si valuty obstarat jiným způsobem, např. od CB nákupem nebo nákupem od jiné domácí banky nebo od jiné zahraniční banky
- pokud banka naopak disponuje přebytečnými valutami, pak je ukládá na svůj účet u zahraničních korespondenských bank
- tam plynou i výplaty za nakoupené šeky či za použití platebních karet
platební prostředky:
a) valuty – papírové peníze a všechny druhy oběžných mincí cizích států
b) devizy – řadíme do nich hlavně šeky, zejména eurošeky a cestovní šeky
- z hlediska bezpečnosti je nejlepší, když klient používá cestovní šeky, eurošeky nebo platební kartu
- u platební karty je vyžadován jednorázový poplatek za nákup karty, při používání je účtován předpočet deviza – střed
- pokud některá banka dočasně či trvale více prodává než nakupuje, musí si valuty obstarat jiným způsobem, např. od CB nákupem nebo nákupem od jiné domácí banky nebo od jiné zahraniční banky
- pokud banka naopak disponuje přebytečnými valutami, pak je ukládá na svůj účet u zahraničních korespondenských bank
- tam plynou i výplaty za nakoupené šeky či za použití platebních karet
platební prostředky:
a) valuty – papírové peníze a všechny druhy oběžných mincí cizích států
b) devizy – řadíme do nich hlavně šeky, zejména eurošeky a cestovní šeky
- z hlediska bezpečnosti je nejlepší, když klient používá cestovní šeky, eurošeky nebo platební kartu
- u platební karty je vyžadován jednorázový poplatek za nákup karty, při používání je účtován předpočet deviza – střed
Výhodný je vždy devizový kurz...
- výhodný je vždy devizový kurz
- banky pro prodej a nákup valut i deviz vydávají vlastní kurzovní lístek nebo ho nevydávají, pak se řídí kurzovým lístkem ČNB
- v kurzovém lístku jsou nejběžnější měny a jejich kurzy
- kurz bývá někdy odlišný pro jednotlivé druhy bankovek v závislosti a výši jejich nominální hodnoty
- nejnižší bývá pro mince
- u exotických měn se v kurzovém lístku uvádí často jen středový kurz rozpětí mezi nákupem a prodejem, pak závisí na A či P po dané měně
- jako doklad o provedení směn obchodu slouží klientovi odpočet nákupů nebo prodejů
- kromě bank nabízí směnárenské služby i malé směnárny
- musí se řídit stejným zákonem jako banky a podléhají i dozoru ČNB a jejich opatření
- z hlediska bezpečnosti klienta je používat cestovní šeky, ale i eurošeky nebo klasické platební karty
- banka se snaží směnárenské obchody automatizovat, kdy jsou peníze uloženy ve výměnném automatu, klient si je může směnit kdykoli bez časového omezení, výhodou je tedy úspora času
- banky pro prodej a nákup valut i deviz vydávají vlastní kurzovní lístek nebo ho nevydávají, pak se řídí kurzovým lístkem ČNB
- v kurzovém lístku jsou nejběžnější měny a jejich kurzy
- kurz bývá někdy odlišný pro jednotlivé druhy bankovek v závislosti a výši jejich nominální hodnoty
- nejnižší bývá pro mince
- u exotických měn se v kurzovém lístku uvádí často jen středový kurz rozpětí mezi nákupem a prodejem, pak závisí na A či P po dané měně
- jako doklad o provedení směn obchodu slouží klientovi odpočet nákupů nebo prodejů
- kromě bank nabízí směnárenské služby i malé směnárny
- musí se řídit stejným zákonem jako banky a podléhají i dozoru ČNB a jejich opatření
- z hlediska bezpečnosti klienta je používat cestovní šeky, ale i eurošeky nebo klasické platební karty
- banka se snaží směnárenské obchody automatizovat, kdy jsou peníze uloženy ve výměnném automatu, klient si je může směnit kdykoli bez časového omezení, výhodou je tedy úspora času
PROBLEMATIKA STANOVENÍ KURZU MĚNY
- nevýhodou je omezený výběr bankovek (=nejsou všechny hodnoty ani všechny měny) a z pohledu banky vysoké pořizovací náklady dané náročnosti zařízení na ověřování pravosti bankovek
5) PROBLEMATIKA STANOVENÍ KURZU MĚNY
- měnový kurz = cena zahraniční peněžní jednotky vyjádřena v domácích peněžních jednotkách
- měnový kurz tudíž vyjadřuje kolik domácích peněžních jednotek je nutno vynaložit na získání jedné zahraniční peněžní jednotky, není neměnný
faktory ovlivňující devizový kurz:
a) relativní míra inflace
b) relativní úrokové sazby
c) relativní míry růstu reálného produktu – růst produktu nějaké země znamená i růst důchodu, a proto mají lidé více peněz – růst celkové poptávky – subjekty poptávají více zboží – vyšší poptávka po cizí měně
5) PROBLEMATIKA STANOVENÍ KURZU MĚNY
- měnový kurz = cena zahraniční peněžní jednotky vyjádřena v domácích peněžních jednotkách
- měnový kurz tudíž vyjadřuje kolik domácích peněžních jednotek je nutno vynaložit na získání jedné zahraniční peněžní jednotky, není neměnný
faktory ovlivňující devizový kurz:
a) relativní míra inflace
b) relativní úrokové sazby
c) relativní míry růstu reálného produktu – růst produktu nějaké země znamená i růst důchodu, a proto mají lidé více peněz – růst celkové poptávky – subjekty poptávají více zboží – vyšší poptávka po cizí měně
4) SMĚNÁRENSKÉ OBCHODY
= neutrální obchody bank
- představují nákup a prodej valut a jiných platebních prostředků (př. Šeků) znějících na cizí měnu
- tyto obchody vyplývají především z mezinárodního turistického ruchu – jejich vlastnosti jsou maloobchodní charakter
- z pohledu banky jsou nesmírně pracnou operací, tudíž jsou vysoce nákladné
- vyměňované sumy jsou totiž poměrně malé, je třeba obnos přepočítat, ověřit bankovky a mince z hlediska pravosti, bezpečně je uschovat odděleně od domácí měny a vést o nich přesné účetnictví
- přesto jejich provozování je pro banku rentabilní díky rozdílu mezi nákupním kurzem a prodejním kurzem a díky poplatkům, které si banky inkasují
- mají svůj význam pro banku, protože získávají dalšího klienta
členění směnárenských obchodů z pohledu banky:
- aktivní – kdy banka cizí měnu nakupuje
- pasivní – kdy banka cizí měnu prodává
- představují nákup a prodej valut a jiných platebních prostředků (př. Šeků) znějících na cizí měnu
- tyto obchody vyplývají především z mezinárodního turistického ruchu – jejich vlastnosti jsou maloobchodní charakter
- z pohledu banky jsou nesmírně pracnou operací, tudíž jsou vysoce nákladné
- vyměňované sumy jsou totiž poměrně malé, je třeba obnos přepočítat, ověřit bankovky a mince z hlediska pravosti, bezpečně je uschovat odděleně od domácí měny a vést o nich přesné účetnictví
- přesto jejich provozování je pro banku rentabilní díky rozdílu mezi nákupním kurzem a prodejním kurzem a díky poplatkům, které si banky inkasují
- mají svůj význam pro banku, protože získávají dalšího klienta
členění směnárenských obchodů z pohledu banky:
- aktivní – kdy banka cizí měnu nakupuje
- pasivní – kdy banka cizí měnu prodává
DEVIZOVÁ SPEKULACE
= operace, které se využívají k dosažení zisku kurzových rozdílů, k nimž dochází v různém čase
Rozlišujeme:
- spekulace na očekávané zhodnocení cizí měny
- spekulace na očekávané znehodnocení cizí měny
- oproti devizové arbitráži pracuje devizový společník s hodnotami očekávanými, které nejsou předem stanoveny, výsledek je tudíž rizikový
- je založena na očekávaném pohybu aktuálního (spotového) kurzu
- spekulant využívá rozdílů kurzů mezi promptním a termínovým trhem
Spekulace na očekávané zhodnocení cizí měny
- pokud spekulant očekává tento pohyb kurzu, pak volí dlouhou devizovou pozici nebo pohledávky budou větší než závazky
- nakoupí tudíž cizí měnu buď na promptním nebo na termínovém trhu
- pokud nakoupí na promptním, pak očekává, že po zhodnocení ji na stejném trhu prodá
- pokud nakupuje na termínovém, předpokládá, že po zhodnocení ji prodá na promptním
- nebude-li ale skutečný kurz zhodnocovat tak, jak předpokládal, může zrealizovat ztrátu, protože termínový kontrakt se musí uskutečnit
Rozlišujeme:
- spekulace na očekávané zhodnocení cizí měny
- spekulace na očekávané znehodnocení cizí měny
- oproti devizové arbitráži pracuje devizový společník s hodnotami očekávanými, které nejsou předem stanoveny, výsledek je tudíž rizikový
- je založena na očekávaném pohybu aktuálního (spotového) kurzu
- spekulant využívá rozdílů kurzů mezi promptním a termínovým trhem
Spekulace na očekávané zhodnocení cizí měny
- pokud spekulant očekává tento pohyb kurzu, pak volí dlouhou devizovou pozici nebo pohledávky budou větší než závazky
- nakoupí tudíž cizí měnu buď na promptním nebo na termínovém trhu
- pokud nakoupí na promptním, pak očekává, že po zhodnocení ji na stejném trhu prodá
- pokud nakupuje na termínovém, předpokládá, že po zhodnocení ji prodá na promptním
- nebude-li ale skutečný kurz zhodnocovat tak, jak předpokládal, může zrealizovat ztrátu, protože termínový kontrakt se musí uskutečnit
Spekulace na očekávané znehodnocení cizí měny
- pokud spekulant očekává tento vývoj kurzu, volí krátkou devizovou pozici, tzn. A
- bude prodávat na promptním nebo termínovém trhu s tím, že po poklesu kurzu zde opět zpátky nakoupí
- možnosti spekulace viz schéma
- rozhodování spekulanta na promptním a termínovém trhu
HEDGING
= zajišťovací operace, jejímž cílem je eliminace kurzového rizika
= provádí se jako neutralizace výchozí pozice uskutečněném v opačné operaci na promptním nebo termínovém trhu
= představuje zajistit se na trhu před ztrátou způsobenou prudkým výkyvem dané veličiny, může jít o ceny komodit stejně jako o devizový kurz nebo úrokové sazby a podobně
= cílem je vytvoření uzavřeně devizové operace a kompenzace rizika
= zajišťováním proti kurzovému riziku se využívají především termínové obchody (futures, forwardy, …)
- bude prodávat na promptním nebo termínovém trhu s tím, že po poklesu kurzu zde opět zpátky nakoupí
- možnosti spekulace viz schéma
- rozhodování spekulanta na promptním a termínovém trhu
HEDGING
= zajišťovací operace, jejímž cílem je eliminace kurzového rizika
= provádí se jako neutralizace výchozí pozice uskutečněném v opačné operaci na promptním nebo termínovém trhu
= představuje zajistit se na trhu před ztrátou způsobenou prudkým výkyvem dané veličiny, může jít o ceny komodit stejně jako o devizový kurz nebo úrokové sazby a podobně
= cílem je vytvoření uzavřeně devizové operace a kompenzace rizika
= zajišťováním proti kurzovému riziku se využívají především termínové obchody (futures, forwardy, …)
Za opční právo zaplatí opční prémii...
- za opční právo zaplatí opční prémii (odvíjí se od ceny kontraktu), čímž získává přednostní, leč nezávazné právo prodat či koupit dané zboží za předem stanovenou cenu v dané lhůtě
- opční cena je tedy cenou za právo volby
- v okamžiku uzavírání smlouvy si opční právo koupí
- v okamžiku plnění se rozhoduje jedna strana, zda použít opční právo, zda je to výhodné (menší riziko držitele opce)
devizová opce:
- kupní (call – opce)
- prodejní (put – opce)
- kombinované (straddle)
- kupujícímu (majiteli) dává kupní opce právo nákupu a prodejní opce právo prodeje určitého množství cizí měny za předem dohodnutou cenu (uplatňovací, realizační cena)
- majitel opce má tedy právo, nikoli však povinnost nakoupit, či prodat sjednané množství cizí měny
- ten, kdo vlastní opci, má právo se rozhodnout
- s opcemi se obchoduje volně i na burzách
- opční cena je tedy cenou za právo volby
- v okamžiku uzavírání smlouvy si opční právo koupí
- v okamžiku plnění se rozhoduje jedna strana, zda použít opční právo, zda je to výhodné (menší riziko držitele opce)
devizová opce:
- kupní (call – opce)
- prodejní (put – opce)
- kombinované (straddle)
- kupujícímu (majiteli) dává kupní opce právo nákupu a prodejní opce právo prodeje určitého množství cizí měny za předem dohodnutou cenu (uplatňovací, realizační cena)
- majitel opce má tedy právo, nikoli však povinnost nakoupit, či prodat sjednané množství cizí měny
- ten, kdo vlastní opci, má právo se rozhodnout
- s opcemi se obchoduje volně i na burzách
DEVIZOVÉ OPERACE PODLE ÚČELŮ
Subjekty vstupují na trh za různým účelem (motivem):
- zisk
- zajištění se
- kromě toho je motivem potřeba získat měnu pro zaplacení zahraničních závazků
- prodat cizí měnu získanou z uskutečněné zahraniční pohledávky
Rozlišujeme:
a) devizová arbitráž (zisk)
b) devizová spekulace (zisk)
c) hedging ( zajistit se proti výkyvům kursu)
DEVIZOVÁ ARBITRÁŽ
- výsledek je předem znám, nejde o spekulaci
- používala se hlavně v minulosti, kdy nebylo dokonalé propojení trhů přes počítače
- nyní se může docílit chybou makléřů
= operace, při které se využívá k dosažení zisku kurzových rozdílů, k nimž dochází ve stejném čase na různých místech
- zisk
- zajištění se
- kromě toho je motivem potřeba získat měnu pro zaplacení zahraničních závazků
- prodat cizí měnu získanou z uskutečněné zahraniční pohledávky
Rozlišujeme:
a) devizová arbitráž (zisk)
b) devizová spekulace (zisk)
c) hedging ( zajistit se proti výkyvům kursu)
DEVIZOVÁ ARBITRÁŽ
- výsledek je předem znám, nejde o spekulaci
- používala se hlavně v minulosti, kdy nebylo dokonalé propojení trhů přes počítače
- nyní se může docílit chybou makléřů
= operace, při které se využívá k dosažení zisku kurzových rozdílů, k nimž dochází ve stejném čase na různých místech
Rozlišujeme arbitráž:
- přímou
- nepřímou
- krytou úrokovou
Přímá arbitráž
- týká se dvou trhů a využívá kurzových rozdílů na těchto dvou trzích ve stejném čase
- probíhá díky elektronickému propojení nesmírně rychle, čímž dojde během vteřin k odstranění kurzových rozdílů
- možnost zisku z takového typu operace je velmi malá, omezená
Nepřímá arbitráž
- týká se tří nebo více měn na různých trzích, opět ve stejném čase, přičemž využívá kurzových rozdílů
Krytá úroková marže
= využívá k zisku nejen rozdíl kurzových rozdílů, ale i různých úrokových sazeb na dvou trzích
- nepřímou
- krytou úrokovou
Přímá arbitráž
- týká se dvou trhů a využívá kurzových rozdílů na těchto dvou trzích ve stejném čase
- probíhá díky elektronickému propojení nesmírně rychle, čímž dojde během vteřin k odstranění kurzových rozdílů
- možnost zisku z takového typu operace je velmi malá, omezená
Nepřímá arbitráž
- týká se tří nebo více měn na různých trzích, opět ve stejném čase, přičemž využívá kurzových rozdílů
Krytá úroková marže
= využívá k zisku nejen rozdíl kurzových rozdílů, ale i různých úrokových sazeb na dvou trzích
Př. Užití – firma má k dispozici ...
Př. Užití – firma má k dispozici koruny, ale potřebuje platbu okamžitě provést v dolarech, inkaso dolarů však očekává až za měsíc
Řešení: swap typu spot - forward
Swapy:
- úrokové swapy – předmětem výměny jsou úrokové sazby
- měnové swapy – týkají se kurzů měn
- všechny zúčastněné strany chtějí na swapu vydělat
- někdy může být předmětem výměny i doba splatnosti
- slova používaná u swapu jsou výměna, směna kontraktů
• OPCE
- znamená určitý pokrok v souvislosti s forwardem
- patří mezi nejstarší termínové operace (přechodně na komodity, postupně využívaná na cizí měny)
- kontrakt založený na právu koupit nebo prodat
- obě strany jsou v nestejném postavení, neboť jeden z nich má opční právo (koupí si ho)
Řešení: swap typu spot - forward
Swapy:
- úrokové swapy – předmětem výměny jsou úrokové sazby
- měnové swapy – týkají se kurzů měn
- všechny zúčastněné strany chtějí na swapu vydělat
- někdy může být předmětem výměny i doba splatnosti
- slova používaná u swapu jsou výměna, směna kontraktů
• OPCE
- znamená určitý pokrok v souvislosti s forwardem
- patří mezi nejstarší termínové operace (přechodně na komodity, postupně využívaná na cizí měny)
- kontrakt založený na právu koupit nebo prodat
- obě strany jsou v nestejném postavení, neboť jeden z nich má opční právo (koupí si ho)
Představují v zásadě pevnou ...
- představují v zásadě pevnou dohodu mezi dvěma partnery, která jim dává právo a současně povinnost prodat, resp. koupit k standardizovanému termínu v budoucnosti standardizované množství určitého aktiva za předem sjednanou cenu
- po uzavření kontraktu složí broker v clearingovém centru zálohu (margin), kterou u něj předtím musí složit klient
- s futures se obchoduje pouze na organizovaných burzách ( velké trhy – rozdíl od forwardu)
- podmínky kontraktu burza pevně stanoví
- standardizovaným datem plnění futures jsou prakticky na všech burzách měsíce březen, červen, září a prosinec
- standardizované množství určuje velikost kontraktu
- okruh aktiv je také standardizován (např. úvěrové instrumenty, cizí měny, akciové indexy)
- výhoda – obchodovatelnost a nemusí se čekat až do dospělosti kontraktů
existuje:
- kupní futures (long) nebo právo a povinnost koupit
- prodejní futures (short) neboli právo a povinnost prodat
- po uzavření kontraktu složí broker v clearingovém centru zálohu (margin), kterou u něj předtím musí složit klient
- s futures se obchoduje pouze na organizovaných burzách ( velké trhy – rozdíl od forwardu)
- podmínky kontraktu burza pevně stanoví
- standardizovaným datem plnění futures jsou prakticky na všech burzách měsíce březen, červen, září a prosinec
- standardizované množství určuje velikost kontraktu
- okruh aktiv je také standardizován (např. úvěrové instrumenty, cizí měny, akciové indexy)
- výhoda – obchodovatelnost a nemusí se čekat až do dospělosti kontraktů
existuje:
- kupní futures (long) nebo právo a povinnost koupit
- prodejní futures (short) neboli právo a povinnost prodat
SWAP
- současné propojení několika obchodů
- kontrakt, který je tvořen dvěma souběžnými operacemi, které se uzavírají s jedním partnerem a alespoň jedna je forwardová v daných intervalech v budoucnosti
- dvě až tři strany si mezi sebou vyměňují kontrakty uzavřené v minulosti (řetězec dvou až tří stran je ale uzavřený)
- forwardy jsou spolu navzájem smluvně spojeny a podmínky kontraktu a obchodu jsou podrobně popsány ve smlouvě
- s těmito smlouvami se neobchoduje na burzách, ale přímo mezi smluvními stranami, což jsou většinou velké banky
- hlavním cílem je pokrytí přechodné nelikvidity v určité měně, popř. spekulace či zajišťování
základní typy:
- spot – forward (promptní nákup – termínový prodej a naopak)
- forward – forward (termínový nákup i prodej)
kótace swapu
- spotový kurz bývá brán jako střed
- forwardový kurz je kótován podle charakteru obchodu jako nákupní nebo prodejní
- kurz u forward – forward je kótován jako dva samostatné forwardové kurzy
- kontrakt, který je tvořen dvěma souběžnými operacemi, které se uzavírají s jedním partnerem a alespoň jedna je forwardová v daných intervalech v budoucnosti
- dvě až tři strany si mezi sebou vyměňují kontrakty uzavřené v minulosti (řetězec dvou až tří stran je ale uzavřený)
- forwardy jsou spolu navzájem smluvně spojeny a podmínky kontraktu a obchodu jsou podrobně popsány ve smlouvě
- s těmito smlouvami se neobchoduje na burzách, ale přímo mezi smluvními stranami, což jsou většinou velké banky
- hlavním cílem je pokrytí přechodné nelikvidity v určité měně, popř. spekulace či zajišťování
základní typy:
- spot – forward (promptní nákup – termínový prodej a naopak)
- forward – forward (termínový nákup i prodej)
kótace swapu
- spotový kurz bývá brán jako střed
- forwardový kurz je kótován podle charakteru obchodu jako nákupní nebo prodejní
- kurz u forward – forward je kótován jako dva samostatné forwardové kurzy
Devizové operace podle techniky provádění:
a) promptní
b) termínové
Promptní operace
- k jejich uskutečnění dochází ihned po uzavření smlouvy (kontraktu), nejdéle do druhého dne
1. spotové operace
= spotové operace řeší přeměnu potřebné měny za jinou měnu za aktuální (spotový) kurz, přičemž uzavření nebo provedení operace se shoduje
2. depozitní transakce
= využívají se při přechodných aktuálních zůstatcích volně směnitelných měn
3. devizové transakce v podobě úvěrů v cizích měnách
Termínové operace
- uzavření obchodu a uskutečnění obchodu je časové odděleno
- jsou to takové operace, k jejichž uskutečnění dochází v nějakém termínu předem dohodnutém při jejich uzavření a patří mezi ně tzv. finanční deriváty:
a) forward
b) futures
c) swap
d) opce
b) termínové
Promptní operace
- k jejich uskutečnění dochází ihned po uzavření smlouvy (kontraktu), nejdéle do druhého dne
1. spotové operace
= spotové operace řeší přeměnu potřebné měny za jinou měnu za aktuální (spotový) kurz, přičemž uzavření nebo provedení operace se shoduje
2. depozitní transakce
= využívají se při přechodných aktuálních zůstatcích volně směnitelných měn
3. devizové transakce v podobě úvěrů v cizích měnách
Termínové operace
- uzavření obchodu a uskutečnění obchodu je časové odděleno
- jsou to takové operace, k jejichž uskutečnění dochází v nějakém termínu předem dohodnutém při jejich uzavření a patří mezi ně tzv. finanční deriváty:
a) forward
b) futures
c) swap
d) opce
FORWARD
- základní typ termínového obchodu, tzn. individuálně se dvě strany závazně dohodnou, že k určitému dni v budoucnu dojde ke koupi/prodeji titulu na finančním trhu (cenný papír, měna, státní dluhopis) v předem dané ceně a za určitých podmínek
- nejstarší derivát a vyvinul se z komoditního obchodu
- s forwardy se obchoduje pouze na neorganizovaných trzích – OTC (nikoliv na burzách), protože jsou uzavírány vlastně jako kontrakty šité na míru kupujícího a prodávajícího
- většinou je termín do 1 roku
- hodnota kursu závisí na vývoji nabídky a poptávky
Kotace kurzu u forwardů:
- outright – kotace celého kurzu jako u spotu
- kotace v bodech (swap rate) – kotace rozdílu forvardu a spotu
• FUTURES
- kontrakty futures jsou vlastně standardizované forwardy, kdy jsou stanoveny loty – minimálně obchodovatelné množství nebo jejich násobky a dodací lhůty, ke kterým se kontrakty uzavírají (např. IMM každá třetí středa březen, červen, září, prosinec)
- nejstarší derivát a vyvinul se z komoditního obchodu
- s forwardy se obchoduje pouze na neorganizovaných trzích – OTC (nikoliv na burzách), protože jsou uzavírány vlastně jako kontrakty šité na míru kupujícího a prodávajícího
- většinou je termín do 1 roku
- hodnota kursu závisí na vývoji nabídky a poptávky
Kotace kurzu u forwardů:
- outright – kotace celého kurzu jako u spotu
- kotace v bodech (swap rate) – kotace rozdílu forvardu a spotu
• FUTURES
- kontrakty futures jsou vlastně standardizované forwardy, kdy jsou stanoveny loty – minimálně obchodovatelné množství nebo jejich násobky a dodací lhůty, ke kterým se kontrakty uzavírají (např. IMM každá třetí středa březen, červen, září, prosinec)
Organizačním základem jsou především ...
- organizačním základem jsou především banky a jejich dealingová oddělení, zde probíhá většina devizových obchodů
- hovoří se o tzv. mimoburzovním trhu (OTC, trh přes přepážku)
- devizová burza má význam pouze u specifických devizových operací (opcí, future)
- úloha bank je významná, protože propojují velkoobchodní a maloobchodní trhy s využitím komunikačního systému Telepate, Reuters
- na silné velké obchodní banky se napojují pak menší banky, které pak uspokojují své klienty, kromě obchodů pro klienty provádí obchodní banky i obchody na vlastní účet s cílem optimalizovat strukturu svých devizových aktiv a pasiv nebo-li optimalizovat devizovou pozici banky
DEVIZOVÁ POZICE BANKY
- vztah mezi aktivy a pasivy z hlediska měny, času (doba splatnosti), úroku, množství, kvantitativní struktury
- devizová pozice může být dvojí:
a) uzavřená, tzn. že aktiva se s pasivy shodují, a to jak v množství, v měně, v způsobu úročení
- hovoří se o tzv. mimoburzovním trhu (OTC, trh přes přepážku)
- devizová burza má význam pouze u specifických devizových operací (opcí, future)
- úloha bank je významná, protože propojují velkoobchodní a maloobchodní trhy s využitím komunikačního systému Telepate, Reuters
- na silné velké obchodní banky se napojují pak menší banky, které pak uspokojují své klienty, kromě obchodů pro klienty provádí obchodní banky i obchody na vlastní účet s cílem optimalizovat strukturu svých devizových aktiv a pasiv nebo-li optimalizovat devizovou pozici banky
DEVIZOVÁ POZICE BANKY
- vztah mezi aktivy a pasivy z hlediska měny, času (doba splatnosti), úroku, množství, kvantitativní struktury
- devizová pozice může být dvojí:
a) uzavřená, tzn. že aktiva se s pasivy shodují, a to jak v množství, v měně, v způsobu úročení
b) Otevřená, tzn. že aktiva se pasivům nerovnají ...
b) otevřená, tzn. že aktiva se pasivům nerovnají v množství, v měně, v době splatnosti, úročení
- dlouhá pozice = devizová aktiva převyšují devizová pasiva
- krátká pozice = devizová pasiva převyšují devizová aktiva
- pokud dojde na základě devizové operace ke změně devizové operace, vzniká riziko možné ztráty, buď z kurzových nebo úrokových pohybů a naopak tato změna může znamenat vyšší zisk než ztrátu
- ty subjekty, které preferují jistotu (firmy) volí nerizikovou pozici (uzavřenou), tzn. zajišťují se, existují ale subjekty především banky, které vyhledávají otevřenou devizovou pozici s cílem dosáhnout vyššího zisku
- tyto subjekty pak mění svoji pozici v případě, že očekávají zhodnocení zahraniční měny a krátkou devizovou pozici budou volit v případě, že očekávají znehodnocení zahraniční měny
DEVIZOVÉ OPERACE
= jsou nákupy nebo prodeje cizích měn a členíme je na:
a) podle techniky provádění
b) podle účelu
- dlouhá pozice = devizová aktiva převyšují devizová pasiva
- krátká pozice = devizová pasiva převyšují devizová aktiva
- pokud dojde na základě devizové operace ke změně devizové operace, vzniká riziko možné ztráty, buď z kurzových nebo úrokových pohybů a naopak tato změna může znamenat vyšší zisk než ztrátu
- ty subjekty, které preferují jistotu (firmy) volí nerizikovou pozici (uzavřenou), tzn. zajišťují se, existují ale subjekty především banky, které vyhledávají otevřenou devizovou pozici s cílem dosáhnout vyššího zisku
- tyto subjekty pak mění svoji pozici v případě, že očekávají zhodnocení zahraniční měny a krátkou devizovou pozici budou volit v případě, že očekávají znehodnocení zahraniční měny
DEVIZOVÉ OPERACE
= jsou nákupy nebo prodeje cizích měn a členíme je na:
a) podle techniky provádění
b) podle účelu
Dealeři centrálních bank-Brokeři (makléři)
- pokud dealerovi vyhovuje kurz, pak je obchod uzavřen pouhým záznamem v počítači a tím operace pro dealera končí (dealeři používají telefonní spojení), obchod se pak potvrdí přes SWIFT a konkrétně se pak vypořádá bankovním převodem
- dealeři si za své služby neúčtují žádné poplatky, jejich příjmem je marže, tj. rozdíl mezi nákupním a prodejním trhem
- marže na maloobchodním trhu je větší než na velkoobchodním trhu, 90% obchodů se uskutečňuje mezi dealery
Dealeři centrálních bank
- dealeři centrálních bank se chovají úplně stejně jako dealeři obchodních bank
- dealeři sedí v dealingovém oddělení na centrále banky
Brokeři (makléři)
- brokeři zprostředkovávají devizové operace mezi jednotlivými dealery
- dealeři je využívají především proto, že brokeři jsou v kontaktu s větším počtem dealerů a mohou tak snadno, rychle, s nižšími náklady získat informace o kótovaných kurzech a na základě těchto informací broker hledá dealery, kteří jsou ochotni uskutečnit obchod za daných podmínek, pokud se to podaří brokerovi, pak dealery spojí
- dealeři si za své služby neúčtují žádné poplatky, jejich příjmem je marže, tj. rozdíl mezi nákupním a prodejním trhem
- marže na maloobchodním trhu je větší než na velkoobchodním trhu, 90% obchodů se uskutečňuje mezi dealery
Dealeři centrálních bank
- dealeři centrálních bank se chovají úplně stejně jako dealeři obchodních bank
- dealeři sedí v dealingovém oddělení na centrále banky
Brokeři (makléři)
- brokeři zprostředkovávají devizové operace mezi jednotlivými dealery
- dealeři je využívají především proto, že brokeři jsou v kontaktu s větším počtem dealerů a mohou tak snadno, rychle, s nižšími náklady získat informace o kótovaných kurzech a na základě těchto informací broker hledá dealery, kteří jsou ochotni uskutečnit obchod za daných podmínek, pokud se to podaří brokerovi, pak dealery spojí
Dalším důvodem využívání brokerů ...
- dalším důvodem využívání brokerů je ten, že jim to umožňuje zůstat v anonymitě až do skončení transakcí a tím se dealer vyhne riziku, že protivník odhadne, jestli chce nakupovat nebo prodávat
- hlavně pro méně zkušené dealery
- brokeři neobchodují na vlastní účet, ale za poplatek propojují jednotlivé dealery a výše poplatku je pevně stanovená jako určité % z uskutečněného obchodu
Hedgový fond
- hedgové fondy jsou fondy zaměřené na vysoce rizikové spekulační operace
3) DEVIZOVÉ OBCHODY BANK (CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH DRUHŮ TERMÍNOVÝCH OBCHODŮ, SPEKULACE, HEDGING)
ÚLOHA BANK NA DEVIZOVÉM TRHU
- mezibankovní devizový trh je považován za nejefektivnější mezinárodní trh
- předpokladem je postupné rozvrhování volné směnitelnosti měn, dochází k dokonalému propojení národních dílčích trhů s mezinárodními a to pomocí telefonní a terminálové sítě
- hlavně pro méně zkušené dealery
- brokeři neobchodují na vlastní účet, ale za poplatek propojují jednotlivé dealery a výše poplatku je pevně stanovená jako určité % z uskutečněného obchodu
Hedgový fond
- hedgové fondy jsou fondy zaměřené na vysoce rizikové spekulační operace
3) DEVIZOVÉ OBCHODY BANK (CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH DRUHŮ TERMÍNOVÝCH OBCHODŮ, SPEKULACE, HEDGING)
ÚLOHA BANK NA DEVIZOVÉM TRHU
- mezibankovní devizový trh je považován za nejefektivnější mezinárodní trh
- předpokladem je postupné rozvrhování volné směnitelnosti měn, dochází k dokonalému propojení národních dílčích trhů s mezinárodními a to pomocí telefonní a terminálové sítě
TECHNIKA DEVIZOVÝCH OBCHODŮ
- většina devizových obchodů se uskutečňuje na velkoobchodním mezibankovním trhu , vystupují na něm 4 hlavní skupiny účastníků:
- dealeři obchodních bank (90%)
- dealeři centrálních bank
- brokeři (zprostředkovatelé)
- hedgové fondy
Dealeři obchodních bank
- dealeři obchodních bank nakupují a prodávají devizy na účet svojí banky a dvoucestní kótaci (two-way), přičemž
a) nákupní devizový trh se označuje jako BID, je to kurz, při kterém dealer je ochoten nakupovat cizí měnu
b) prodejní devizový kurz OFFER, to je kurz, při kterém je dealer ochoten prodávat cizí měnu
- dvoucestná kótace vystihuje charakteristický znak kótování kurzu, to je, že dealer předem neuvádí, zda má v úmyslu nakupovat nebo prodávat, protože jeho cílem je koupit co nejlevněji a prodat co nejdráže
- dealeři obchodních bank (90%)
- dealeři centrálních bank
- brokeři (zprostředkovatelé)
- hedgové fondy
Dealeři obchodních bank
- dealeři obchodních bank nakupují a prodávají devizy na účet svojí banky a dvoucestní kótaci (two-way), přičemž
a) nákupní devizový trh se označuje jako BID, je to kurz, při kterém dealer je ochoten nakupovat cizí měnu
b) prodejní devizový kurz OFFER, to je kurz, při kterém je dealer ochoten prodávat cizí měnu
- dvoucestná kótace vystihuje charakteristický znak kótování kurzu, to je, že dealer předem neuvádí, zda má v úmyslu nakupovat nebo prodávat, protože jeho cílem je koupit co nejlevněji a prodat co nejdráže
DEVIZOVÝ TRH V ČR
- u nás se jím rozumí mezibankovní devizový trh a obchod s devizovými prostředky uskutečněný mezi klienty devizových bank a mezi bankami samostatnými
- účastníci našeho devizového trhu:
- ČNB
- devizové banky (obchodní banky s povolením od ČNB obchodováním s devizami)
- klienti devizových bank, devizoví tuzemci: právnické a fyzické osoby
- podmínky obchodování:
- obchodování je upraveno devizovým zákonem č. 219/95Sb. a opatřeními ČNB tzv. devizového fixingu, na něm mohou denně obchodní banky uplatnit své požadavky, a to buď na nákup nebo prodej deviz
Devizový zákon obsahuje 5 částí:
- zákonná ustanovení
- práva a povinnosti tuzemců a cizinců
- devizová kontrola
- zvláštní ustanovení
- zvláštní ustanovení
- účastníci našeho devizového trhu:
- ČNB
- devizové banky (obchodní banky s povolením od ČNB obchodováním s devizami)
- klienti devizových bank, devizoví tuzemci: právnické a fyzické osoby
- podmínky obchodování:
- obchodování je upraveno devizovým zákonem č. 219/95Sb. a opatřeními ČNB tzv. devizového fixingu, na něm mohou denně obchodní banky uplatnit své požadavky, a to buď na nákup nebo prodej deviz
Devizový zákon obsahuje 5 částí:
- zákonná ustanovení
- práva a povinnosti tuzemců a cizinců
- devizová kontrola
- zvláštní ustanovení
- zvláštní ustanovení
Pro přijetí požadavku je ...
Pro přijetí požadavku je ze strany ČNB požadováno splnění těchto předpokladů, jednak:
- banka musí mít devizovou licenci ČNB
- banka musí denně ohlašovat ČNB svoji devizovou pozici
- požadavek na nákup nebo prodej musí být předán do 11 hod přes terminál
- minimální objednávka přijatá do fixingu činí 3 milióny dolarů a dále násobky 0,1 mil. dolaru
- takto předané požadavky se vyhodnotí, a to systémem americké aukce, tzn. že požadavky bank jsou uspokojeny, pokud jimi nabídnutý kurz odpovídá kurzu, který stanoví ČNB
- uspokojené požadavky se pak vypořádají
- ČNB stanovuje kurzy na základě nabídky a poptávky a takto vzniklý kurz označen deviza-střed, uveden v kurzovém lístku, který slouží pro úřední účely (účetnictví, určení cla, …)
2) OBCHODY NA DEVIZOVÉM TRHU
- devizové obchody – jsou důsledkem mezinárodní výměny výrobků a služeb, přičemž banky zprostředkovávají platební styk se zahraničím a v důsledku toho provádějí devizové obchody
- devizový obchod – nákup cizí měny
- devizové obchody provádějí banky nejen pro platební styk klienta, ale i na svůj účet (zisky z kurzového rozdílu
- banka musí mít devizovou licenci ČNB
- banka musí denně ohlašovat ČNB svoji devizovou pozici
- požadavek na nákup nebo prodej musí být předán do 11 hod přes terminál
- minimální objednávka přijatá do fixingu činí 3 milióny dolarů a dále násobky 0,1 mil. dolaru
- takto předané požadavky se vyhodnotí, a to systémem americké aukce, tzn. že požadavky bank jsou uspokojeny, pokud jimi nabídnutý kurz odpovídá kurzu, který stanoví ČNB
- uspokojené požadavky se pak vypořádají
- ČNB stanovuje kurzy na základě nabídky a poptávky a takto vzniklý kurz označen deviza-střed, uveden v kurzovém lístku, který slouží pro úřední účely (účetnictví, určení cla, …)
2) OBCHODY NA DEVIZOVÉM TRHU
- devizové obchody – jsou důsledkem mezinárodní výměny výrobků a služeb, přičemž banky zprostředkovávají platební styk se zahraničím a v důsledku toho provádějí devizové obchody
- devizový obchod – nákup cizí měny
- devizové obchody provádějí banky nejen pro platební styk klienta, ale i na svůj účet (zisky z kurzového rozdílu
ČLENĚNÍ DEVIZOVÉHO TRHU
- členění ze dvou hledisek:
o podle formy obchodované měny
valutový trh – obchoduje se s hotovostí cizích měn (valutový kurz)
devizový trh – obchoduje se s bezhotovostními formami peněz (devizový kurz), peníze na BÚ, šeky, směnky, …
o podle velikosti obchodovaných částek
maloobchodní trh – vstupují sem především obchodní banky a provádějí zde služby pro své klienty, přičemž obchodují s malými částkami
velkoobchodní trh - je tvořen velkými mezinárodními bankami, které se označují jako tvůrci trhu, tyto banky obchodují mezi sebou, je jich několik set a obchodují v obrovských částkách, které se pohybují v miliónech dolarů, přičemž obchodují neustále 24 hod denně a to tak, že kótují kurzy, za které jsou ochotny buď prodávat nebo nakupovat od jiných bank cizí měnu, pokud je kurz pro banku výhodný, tak realizuje obchod bez ohledu na to, zda danou měnu právě potřebuje pro své klienty, potom banky vstupují do vztahů s menšími bankami nebo velkými formami a tak zajistí fungování devizového trhu
- na mezibankovním trhu vystupuje několik se bank, které obchodují nepřetržitě i tehdy, že jsou různá časová pásma, umožňuje totiž rozmístění hlavních trhů (Tokio, Frankfurt, New York, London, Zürich, San Francisco)
o podle formy obchodované měny
valutový trh – obchoduje se s hotovostí cizích měn (valutový kurz)
devizový trh – obchoduje se s bezhotovostními formami peněz (devizový kurz), peníze na BÚ, šeky, směnky, …
o podle velikosti obchodovaných částek
maloobchodní trh – vstupují sem především obchodní banky a provádějí zde služby pro své klienty, přičemž obchodují s malými částkami
velkoobchodní trh - je tvořen velkými mezinárodními bankami, které se označují jako tvůrci trhu, tyto banky obchodují mezi sebou, je jich několik set a obchodují v obrovských částkách, které se pohybují v miliónech dolarů, přičemž obchodují neustále 24 hod denně a to tak, že kótují kurzy, za které jsou ochotny buď prodávat nebo nakupovat od jiných bank cizí měnu, pokud je kurz pro banku výhodný, tak realizuje obchod bez ohledu na to, zda danou měnu právě potřebuje pro své klienty, potom banky vstupují do vztahů s menšími bankami nebo velkými formami a tak zajistí fungování devizového trhu
- na mezibankovním trhu vystupuje několik se bank, které obchodují nepřetržitě i tehdy, že jsou různá časová pásma, umožňuje totiž rozmístění hlavních trhů (Tokio, Frankfurt, New York, London, Zürich, San Francisco)
SMĚNÁRENSKÉ A DEVIZOVÉ OBCHODY BANK
- devizový trh
- obchody na devizovém trhu
- devizové obchody bank (charakteristika hlavních druhů termínových obchodů, spekulace, hedging)
- směnárenské obchody
- problematika stanovení kurzu měny
- vliv depreciace a apreciace na vývoz a dovoz
- hospodářská politika státu a její cíle, základní oblasti hospodářské politiky
- vnější obchodní politika – typy, nástroje, bilance
- nový model prodeje
- strategické řízení
1) DEVIZOVÝ TRH
- devizové obchody – provádějí se bankami na specializovaných místech, tj. devizový trh
- devizový trh – místo, kde se soustřeďuje nabídka a poptávka po cizí měně a vytváří se zde směna cizí měny, tj. měnový kurz
- devizový trh není trhem úvěrovým čili nevznikají mezi subjekty žádné úvěrové vztahy, dochází zde pouze ke konverzi (přeměně) jedné měny v druhou měnu a úvěry v cizích měnách je možné čerpat, ale na jiném trhu (čerpají se na mezinárodním finančním trhu)
- obchody na devizovém trhu
- devizové obchody bank (charakteristika hlavních druhů termínových obchodů, spekulace, hedging)
- směnárenské obchody
- problematika stanovení kurzu měny
- vliv depreciace a apreciace na vývoz a dovoz
- hospodářská politika státu a její cíle, základní oblasti hospodářské politiky
- vnější obchodní politika – typy, nástroje, bilance
- nový model prodeje
- strategické řízení
1) DEVIZOVÝ TRH
- devizové obchody – provádějí se bankami na specializovaných místech, tj. devizový trh
- devizový trh – místo, kde se soustřeďuje nabídka a poptávka po cizí měně a vytváří se zde směna cizí měny, tj. měnový kurz
- devizový trh není trhem úvěrovým čili nevznikají mezi subjekty žádné úvěrové vztahy, dochází zde pouze ke konverzi (přeměně) jedné měny v druhou měnu a úvěry v cizích měnách je možné čerpat, ale na jiném trhu (čerpají se na mezinárodním finančním trhu)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)