Surovinová základna
Je pestrá, ale z hlediska potřeby jsou zdroje nedostatečné nebo málo kvalitní. Využití některých surovin snižuje jejich rozptýlení do nevelkých ložisek.
Nerudné suroviny – kvalitní kaolin, těžený na Karlovarsku a Plzeňsku, dal vzniknout porcelánovému průmyslu a keramice. Kvalitní sklářské písky na severu a severovýchodě Čech. Široké využití mají i ložiska vápence, z kterých se vyrábí cement a vápno, ale také mramor. Jako stavební kámen se používá především žula, vyskytující se hlavně v oblastech České vysočiny (Posázaví, Českomoravská vrchovina,..) V údolních nivách nebo terasách velkých řek se těží štěrk a písky.
Poměrně dobrá je také základna paliv. Největší a nejkvalitnější zásoby černého uhlí se nacházejí v Ostravsko-karvinské pánvi (výběžek Hornoslezké pánve z Polska), proto se zde nachází také základna našeho hutnictví železa a oceli. Ložiska menšího významu jsou u Kladna, Plzně a v okolí Trutnova a Brna. Hnědé uhlí, které tvoří palivoenergetickou základnu, má největší ložiska v podkrušnohorském zlomu. Největší zásoby jsou v Severočeské uhelné pánvi, menší a méně kvalitní jsou v Sokolovské pánvi. Těžba uhlí má značně negativní vliv na ekologii území, protože se zhoršují podmínky dolování, hloubka uhelných vrstev a jejich složitější geologické poměry zhoršují poměry, navíc uhlí obsahuje více síry a popelovin. U Jáchymova, na Příbramsku a na Českolipsku se nacházejí značné zásoby uranových rud, ale netěží se, protože je to ekologicky neúnosné ( uran se těží pomocí kys. sírové ).
Česká republika má naprosto nedostačující ložiska ropy, a tak se její nedostatek kryje výhradně dovozem z Ruska (Družba), z Německa (Ingolstadt z Perského zálivu), ADRIA z Terstu. Dovoz zemního plynu je buď z Ruska plynovodem nebo zkapalněný z Norska. Rudy pokrývají asi 3-6% spotřeby, a tak je nutné ji dovážet (železná ruda z Ukrajiny a Ruska).
Žádné komentáře:
Okomentovat