Rusko 18. století

TREDIAKOVSKIJ
Traktát – Nový a stručný návod, jak skládat ruské verše, Argenida
Román – Jízda na ostrov lásky, Tilemachida

FONVIZIN
Básně – Liška kazatelka, Poselství k mým sluhům Šumilovi, Vaňkovi a Petruškovi
Komedie – Brigadýr, Výrostek
Cestopis – Listy z Francie
Politické satiry – Několik otázek, které mohou vyvolat obzvláštní pozornost moudrých a čestných lidí, Obecná dvorská gramatika

SUMAROKOV
Komedie – Kurátor
Tragedie – Dmitrij Samozvanec

DĚRŽAVIN
Oda – Felica, Na smrt knížete Meščerského, Vodopád
Básně – Chvála života na venkově, Pozvání k obědu, Ruské dívky

RADIŠČEV
Cesta z Petrohradu do Moskvy, Úvahy o řeckých dějinách
Sentimentální proza – Deník jednoho týdne
Oda – Volnost

LOMONOSOV
Traktát – Epištola o pravidlech ruského básnictví
Ruská gramatika, Rétorika, Úvod o užitku církevních knih v ruském jazyce

KARAMZIN
Novela – Ubohá Líza
Programová stať -  Čeho je autorovi za potřebí?
Cestopis – Listy ruského cestovatele
Dějiny Říše ruské

NOVIKOV
Satirický časopis – Trubec, Mluvka, Malíř, Síťka na paruku
Dětské čtení pro srdce i rozum
Nárys historického slovníku ruských spisovatelů, Stará ruská bibliotéka

ČULKOV
Časopis – To i ono
Žertéř aneb slovanské rozprávky, Sličná kuchařka aneb Dobrodružství padlé ženy, Stručný mytologický slovník, Sebrání různých písní
Povídka – Drahá štika

1608 na Moskvu přitáhl další samozvanec (Lžidimitrij II. - „Tušinský zloděj")

1608           na Moskvu přitáhl další samozvanec (Lžidimitrij II. - „Tušinský zloděj")
1610           Šujskij svržen, Kreml obsazen Poláky, o carský trůn se ucházel pro svého
syna polský král Zikmund III.
1612            zemská domobrana pod vedením knížete Požarského oblehla Moskvu, polská posádka se vzdala
1613            na zemském sněmu zvolen za vládce Michail Romanov, první car nové dynastie
1645-1676 carem Alexej Michajlovič
1654           na tzv. Perejaslavské radě připojena levobřežní Ukrajina k Moskevskému státu
1655-1656 církevní reforma patriarchy Nikona
1670-1671 povstání Štěpána Razina
1676-1682 FjodorlI.
1682           povstání moskevských střelců, za cary prohlášeni nedospělí Ivan V. a Petr I. Vlády se ujala jejich sestra Sofie
1689           Sofie svržena
1694           tažení Petra I. k Azovu
1696            smrt Ivana V; samoděržavným carem se stal Petr I. (t 1725)
1697            Velké poselstvo, s nímž se vypravil do Evropy i sám Petr I.
1698            masové popravy střelců
1700           příměří s Tureckem, počátek tzv. severní války se Švédskem o hegemonii
nad Baltem
1703           založení Petrohradu
1709           porážka Švédů u Poltavy
1711           Petr I. obklíčen se svým vojskem Turky na řece Prut
1721             mír se Švédskem
1722            tažení do Persie
1725           založení Petrohradské akademie věd
1740           tříměsíční Ivan VI. prohlášen za cara, o rok později svržen, aby zbytek
života strávil ve vězení jako státní „bezejmenný" vězeň (zavražděn svou stráží r. 1764) 1755           v Moskvě založena univerzita
1756-1763 sedmiletá válka 1762           car Petr III. svržen gardou a zavražděn, za  carevnu prohlášena jeho manželka Kateřina II.
1767-1774 válka s Tureckem
1772           první dělení Polska
1774-1775 povstání Jemeljana Pugačova
1783           anexe Kubáně a Krymu
1787-1792 válka s Tureckem
1793            druhé dělení Polska
1794            třetí dělení Polska
1801            (1./12. března) zavraždění Pavla I.
1805          (2. prosince) bitva u Slavkova
1807           bitvy u Jílové a Friedlandu, mír v Tylži
1809           anexe Finska
1812            tažení Napoleona I. do Ruska
1813            bitvy u Drážďan, Chlumce a Lipska
1814            abdikace Napoleona I., mírový kongres ve Vídni
1815           vznik Svaté aliance
1825            (14. prosince) povstání děkabristů v Petrohradě
1826            válka s Persií
1829           válka s Tureckem
1830-1831  polské povstání a jeho potlačení carskou armádou
1849 intervence v Uhrách
1852 kampaň proti sionismu
1853-1856krymská válka
1861(19. února) zrušení nevolnictví
1867 prodej aljasky
1881(1. března) atentát na Alexandra II.
1891-1901stavba transsibiřské magistrály
1904-1905 válka s Japonskem
1905           (22. ledna) „krvavá neděle" v Petrohradě
1905 „říjnovýmanifest" (slib konstitučních reforem)
1906 ministem vnitra a pak premierem Stolypin (zavražděn 1911)
1914 1.8. 1.sv. valka
1917 brezen revoluce v petrohrade, abdikace Mikuláše II, konec vlády dynastie romanovcu
1917 cervenec neuspesny bolsevicky pokus o puc
1917 7.11. bolsevicky prevrat v petrohrade
1918-1921 období válečného komunismu
1918 (3. března) uzavření separátního míru s Německem v Brestu Litevském
1919 (březen) založení Komunistické internacionály
1920 (12. října) příměří mezi sovětským Ruskem a Polskem
1921-1927 nová hospodářská politika
1921 (únor-březen) Kronštadtská vzpoura
1922 konec občanské války na Dálném východě
1922  (16. dubna) rapallská smlouva s Německem
1923  (30. prosince) založení Svazu sovětských socialistických republik
1924 (21. ledna) smrt V. I. Lenina a začátek nástupnického boje
1924 první fáze diplomatického uznání SSSR
1925 (duben) Stalinovy teze o budování socialismu v jedné zemi
1928 dovršení nástupnického boje; J. V. Stalin porazil všechny opoziční skupiny
a stal se neomezeným diktátorem
1929  (říjen) zahájena industrializační pětiletka
1929-1930 urychlení kolektivizace vesnice, likvidace kulactva a rozmach výstavby
Gulagu
1932 hlad v SSSR
1933 (leden) zahájena druhá pětiletka
1934 (18. září) vstup SSSR do Společnosti národů
1934 (1. prosince) zavražděn Kirov, začátek hromadných čistek
1936-1938 popravy bývalých opozičníků
1936 (prosinec) nová ústava SSSR
1937-1939 čistky mezi stalinisty
1939 (23. srpna) německo-sovětský pakt
1939 (28. září) smlouva s Německem o přátelství a nové hranici
1939 (září) anexe východní části Polska
1939 (listopad) přepadení Finska
1940 (12. března) kapitulace Finska
1940 (červen-srpen) anexe pobaltských států a Besarábie a severní Bukoviny
1940 (srpen) zavraždění L. D. Trockého v Mexiku
1941 (duben) pakt SSSR s Japonskem o neutralitě
1941 22.cervna zahájení války nacistického Německa proti SSSR
1941 (srpen) moskevský všeslovanský sjezd
1941 (listopad) sovětská protiofenziva u Moskvy
1942 (listopad) sovětská protiofenziva u Stalingradu
1943 květen rozpuštění Komunistické ínternacionály
1943 (září) volba patriarchy Sergije
1944 (říjen) jednání o dělbě sfér vlivu mezi W. Churchillem a J. V Stalinem
1944           sovětská vojska překročila předválečné hranice SSSR
1945            (únor) jaltská konference velmocí
1945          (2. května) dobytí Berlína
|945         (8. května) kapitulace Německa
1945            (červenec-srpen) postupimská konference tří vítězných velmocí
1945            (srpen) SSSR vypověděl Japonsku válku
1946-1952 ideologické kampaně proti bezideovosti, idealismu a kosmopolitismu
v umění a vědě; nová vlna čistek
1947           (červenec) SSSR odmítl účast na Marshallově plánu
1947             (září) ustavující schůze Informbyra
1948             (červen) začátek roztržky mezi SSSR a Jugoslávií 1949-12SG  tzv.
1949-1950 leningradský případ, tj. čistky v Leningradě
1949 (leden) založení Rady vzájemné hospodářské pomoci; Stalin informuje předáky sovětského bloku, že do 3-4 let se socialismus válkou rozšíří po celé Evropě
1950 (únor) smlouva s Čínou o přátelství a vzájemné pomoci
1953 (leden) zpráva o zatčení skupiny kremelských lékařů (odvoláno v dubnu téhož roku)
1953 (5. března) smrt J. V. Stalina
1955 (14. května) podepsána smlouva o Varšavském paktu
1956 (únor) referát N. S. Chruščova o kultu osobnosti na XX. sjezdu KSSS
1956 (4. listopadu) intervence sovětských vojsk v Maďarsku
1957 (červenec) porážka Chruščovových odpůrců
1960-1962 začátek roztržky mezi SSSR a Čínou
1961-1963 nová vlna destalinizace
1964           (říjen) sesazení N. S. Chruščova, v čele strany L. I. Brežněv
1966          (duben) XXIII. sjezd KSSS, počátek neostalinismu
1968         (21. srpna) vpád vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR
1979         (26. prosince) sovětská intervence v Afghánistánu -
1982           (10. listopadu) smrt L. I. Brežněva, generálního tajemníka
1984       (9.února) smrt j. Andropova, generálního tajemníka
1985          (10. března) smrt K. U. Černěnka, generálního tajemníka
1985-1989 „perestrojka" M. S. Gorbačova
1989           (červenec) Gorbačov v Pekingu, dohoda na smlouvě o vymezení hranic
1991  19-22.srpna pokus o konzervativni puc    
1991            12.12. ukonceni existence SSSR a vytvoření Společenství
nezávislých států

1547 Ivan III. Se stává prvním carem

1547 Ivan III. Se stává prvním carem
1812 Napoleonův pokus o invazi do Ruska končí neúspěchem
1853-1856 Krymská válka
1861 Zrušeno nevolnictví
1864 Dokončeno dobytí Kavkazu
1867 prodali Rusové Aljašku Američanům za 7,2 milionů dolarů
1885 Nadvláda nad Střední Asií
1904-1905 Rusko-japonská válka
1905 Vojsko zahajuje palbu do demokratů u Zimního paláce; občanské nepokoje, stávky a ozbrojená povstání se šíří po celém Rusku; car přistupuje na určité reformy; revolucionáři zakládají v Sankt Petěrburku Sovět dělnických zástupců.
1907 Rusko podepisuje Dohodu; Trockij prchá z Ruska, aby se vyhnul vězení za účast v revoluci 1905
1914 Vypuknutí 1. světové války; roste vliv Grigorije Rasputina
1916 Zavraždění Rasputina šlechtici
1917 vyhrocování Ruské politiky(únorová revoluce,abdikace cara Mikuláše II. v březnu, pokus o levicový převrat v červenci,pokus generála Kornilova o převrat v září,v listopadu provedli bolševici vedení Leninem revoluci a zavedli teror).
1918 vyvražděna carská rodina
1918-1920 na celém území Ruska proběhla občanská válka
1918 leden-vyhlášena Ruská SFSR(Sovětská federace socialistických republik) - ta se stala 30.12.1922 součástí SSSR
1924 Lenin umírá
1928 První pětiletý plán průmyslového rozvoje
1929 Stalin se stává diktátorem; Trockij ve vyhnanství; počátek kolektivizace zemědělství a perzekuce Stalinových oponentů (velká čistka)
1939 Sovětsko – německá smlouva o neútočení; sovětská vojska přepadají V Polska
1940 válka s Finskem-územní zisky v Karélii; SSSR anektuje pobaltské státy; Trockij zavražděn v Mexiku
1941 Německá invaze
1943 Němci poraženi u Stalingradu
1945 Konec II. Světové války po dobytí Berlína sovětským vojskem; SSSR vstupuje do OSN
1948 Blokáda Západního Berlína
1949 Vznik RVHP; SSSR odpaluje jadernou bombu
1950 Spojenecká smlouva s Čínou
1953 Úmrtí Stalina; tajemníkem komunistické strany Nikita Chruščov
1954 Území Krymu předáno Ukrajinské SSR
1955 Jednání v Ženevě neřeší konflikty studené války; Varšavská smlouva zakládá spojenectví komunistických států.
1957 Vypuštění první vesmírně družice
1958 Chruščov se stává ministerským předsedou
1960 Obchodní dohoda s Kubou; sovětská raketa sestřeluje špionážní letoun USA
1962 Chruščov zažehnává celosvětovou krizi odsunem sovětských raket z Kuby
1964 Chruščov zbaven úřadu a nahrazen na místě generálního tajemníka Leonidem Brežněvem a na postu premiéra Alexejem Kosyginem
1968 Invaze Československa sovětskou armádou
1969 Spor o hranice s Čínou
1975 SSSR podepisuje helsinskou dohodu o lidských právech
1985 Generálním tajemníkem se stává Michail Gorbačov a vyhlašuje novou politiku „glasnosť“ a „perestrojka“
1986 Gorbačov nahrazuje osoby jmenované Brežněvem reformátory
1989 Zhroucení komunismu v celé východní Evropě po zrušení sovětské kontroly; Gorbačov a prezident USA George Bush vyhlašují konec studené války
1990 první svobodné volby-Jelcin-představitel opozice a další nacionalisté a reformátoři zvoleni do parlamentu
12.6.1990 ruská SFSR vyhlásila svrchovanost na SSSR
12.6.1991 Jelcin zvolen ruským prezidentem
25.12.1991 Ruská SFSR přijala název Ruská federace
26.12.1991 se stala zakládajícím členem SNS
31.3.1992 podepsalo 18 republik Ruské federace z 20 novou smlouvu federace, podepsat ji odmítli pouze Čečensko a Tatarstán
1.1.1994 Jelcin se stává prezidentem SNS
červen 1994 Rusko se připojilo k vojenské a politické spolupráci s NATO
1996 Přijetí do Rady Evropy; zahájeny rusko – čečenské mírové rozhovory; podpis smlouvy o zákazu zkoušek jaderných zbraní
1997 Podepsán Ustávající akt o vzájemných vztazích, bezpečnosti a spolupráci mezi NATO a Ruskem
1998 Hospodářská krize; předsedou vlády J. Primakov
1999 Předsedou vlády S.Stěpašin
2000 Zvolen současný ruský prezident Vladimír Putin
Stručný přehled nejdůležitějších kontaktů od vzniku ČR
Ř V průběhu oficiální návštěvy ČR v srpnu 1993 podepsal prezident B. Jelcin Smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci. Krátkou (nikoli však oficiální) návštěvu RF vykonal prezident Havel v květnu 1995 u příležitosti oslav výročí konce 2. světové války.
Ř Na úrovni předsedů vlád byly uskutečněny oficiální návštěvy V. Klause v Moskvě (duben 94), V. Černomyrdina v Praze (duben 97). Poslední stykovou akcí na vysoké vládní úrovni se stala návštěva premiéra Zemana v Moskvě ve dnech 15.-16.4. 1999.
Ř Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec jednal v Moskvě v březnu 1993 a v březnu 1996, zatímco ruský zaminir A.Kozyrev navštívil Prahu v únoru 1994. Poslední stykovou akcí na úrovni ministrů zahraničních věcí byla návštěva ruského ministra I. Ivanova v únoru 2001 v Praze. Uskutečnila se též řada pracovních návštěv resortních ministrů.
Ř Na úrovni vedení parlamentů obou zemí došlo doposud k cestě předsedy PS M. Zemana do RF (červen 1997) a předsedy Senátu PČR P. Pitharta (únor 98). Odpovědí ruské strany byla cesta předsedy Rady federace FS RF pana Jegora Strojeva v březnu 2001.
Bilaterální smlouvy mezi ČR a RF –
obchodně-ekonomická oblast