1610 Šujskij svržen, Kreml obsazen Poláky, o carský trůn se ucházel pro svého
syna polský král Zikmund III.
1612 zemská domobrana pod vedením knížete Požarského oblehla Moskvu, polská posádka se vzdala
1613 na zemském sněmu zvolen za vládce Michail Romanov, první car nové dynastie
1645-1676 carem Alexej Michajlovič
1654 na tzv. Perejaslavské radě připojena levobřežní Ukrajina k Moskevskému státu
1655-1656 církevní reforma patriarchy Nikona
1670-1671 povstání Štěpána Razina
1676-1682 FjodorlI.
1682 povstání moskevských střelců, za cary prohlášeni nedospělí Ivan V. a Petr I. Vlády se ujala jejich sestra Sofie
1689 Sofie svržena
1694 tažení Petra I. k Azovu
1696 smrt Ivana V; samoděržavným carem se stal Petr I. (t 1725)
1697 Velké poselstvo, s nímž se vypravil do Evropy i sám Petr I.
1698 masové popravy střelců
1700 příměří s Tureckem, počátek tzv. severní války se Švédskem o hegemonii
nad Baltem
1703 založení Petrohradu
1709 porážka Švédů u Poltavy
1711 Petr I. obklíčen se svým vojskem Turky na řece Prut
1721 mír se Švédskem
1722 tažení do Persie
1725 založení Petrohradské akademie věd
1740 tříměsíční Ivan VI. prohlášen za cara, o rok později svržen, aby zbytek
života strávil ve vězení jako státní „bezejmenný" vězeň (zavražděn svou stráží r. 1764) 1755 v Moskvě založena univerzita
1756-1763 sedmiletá válka 1762 car Petr III. svržen gardou a zavražděn, za carevnu prohlášena jeho manželka Kateřina II.
1767-1774 válka s Tureckem
1772 první dělení Polska
1774-1775 povstání Jemeljana Pugačova
1783 anexe Kubáně a Krymu
1787-1792 válka s Tureckem
1793 druhé dělení Polska
1794 třetí dělení Polska
1801 (1./12. března) zavraždění Pavla I.
1805 (2. prosince) bitva u Slavkova
1807 bitvy u Jílové a Friedlandu, mír v Tylži
1809 anexe Finska
1812 tažení Napoleona I. do Ruska
1813 bitvy u Drážďan, Chlumce a Lipska
1814 abdikace Napoleona I., mírový kongres ve Vídni
1815 vznik Svaté aliance
1825 (14. prosince) povstání děkabristů v Petrohradě
1826 válka s Persií
1829 válka s Tureckem
1830-1831 polské povstání a jeho potlačení carskou armádou
1849 intervence v Uhrách
1852 kampaň proti sionismu
1853-1856krymská válka
1861(19. února) zrušení nevolnictví
1867 prodej aljasky
1881(1. března) atentát na Alexandra II.
1891-1901stavba transsibiřské magistrály
1904-1905 válka s Japonskem
1905 (22. ledna) „krvavá neděle" v Petrohradě
1905 „říjnovýmanifest" (slib konstitučních reforem)
1906 ministem vnitra a pak premierem Stolypin (zavražděn 1911)
1914 1.8. 1.sv. valka
1917 brezen revoluce v petrohrade, abdikace Mikuláše II, konec vlády dynastie romanovcu
1917 cervenec neuspesny bolsevicky pokus o puc
1917 7.11. bolsevicky prevrat v petrohrade
1918-1921 období válečného komunismu
1918 (3. března) uzavření separátního míru s Německem v Brestu Litevském
1919 (březen) založení Komunistické internacionály
1920 (12. října) příměří mezi sovětským Ruskem a Polskem
1921-1927 nová hospodářská politika
1921 (únor-březen) Kronštadtská vzpoura
1922 konec občanské války na Dálném východě
1922 (16. dubna) rapallská smlouva s Německem
1923 (30. prosince) založení Svazu sovětských socialistických republik
1924 (21. ledna) smrt V. I. Lenina a začátek nástupnického boje
1924 první fáze diplomatického uznání SSSR
1925 (duben) Stalinovy teze o budování socialismu v jedné zemi
1928 dovršení nástupnického boje; J. V. Stalin porazil všechny opoziční skupiny
a stal se neomezeným diktátorem
1929 (říjen) zahájena industrializační pětiletka
1929-1930 urychlení kolektivizace vesnice, likvidace kulactva a rozmach výstavby
Gulagu
1932 hlad v SSSR
1933 (leden) zahájena druhá pětiletka
1934 (18. září) vstup SSSR do Společnosti národů
1934 (1. prosince) zavražděn Kirov, začátek hromadných čistek
1936-1938 popravy bývalých opozičníků
1936 (prosinec) nová ústava SSSR
1937-1939 čistky mezi stalinisty
1939 (23. srpna) německo-sovětský pakt
1939 (28. září) smlouva s Německem o přátelství a nové hranici
1939 (září) anexe východní části Polska
1939 (listopad) přepadení Finska
1940 (12. března) kapitulace Finska
1940 (červen-srpen) anexe pobaltských států a Besarábie a severní Bukoviny
1940 (srpen) zavraždění L. D. Trockého v Mexiku
1941 (duben) pakt SSSR s Japonskem o neutralitě
1941 22.cervna zahájení války nacistického Německa proti SSSR
1941 (srpen) moskevský všeslovanský sjezd
1941 (listopad) sovětská protiofenziva u Moskvy
1942 (listopad) sovětská protiofenziva u Stalingradu
1943 květen rozpuštění Komunistické ínternacionály
1943 (září) volba patriarchy Sergije
1944 (říjen) jednání o dělbě sfér vlivu mezi W. Churchillem a J. V Stalinem
1944 sovětská vojska překročila předválečné hranice SSSR
1945 (únor) jaltská konference velmocí
1945 (2. května) dobytí Berlína
|945 (8. května) kapitulace Německa
1945 (červenec-srpen) postupimská konference tří vítězných velmocí
1945 (srpen) SSSR vypověděl Japonsku válku
1946-1952 ideologické kampaně proti bezideovosti, idealismu a kosmopolitismu
v umění a vědě; nová vlna čistek
1947 (červenec) SSSR odmítl účast na Marshallově plánu
1947 (září) ustavující schůze Informbyra
1948 (červen) začátek roztržky mezi SSSR a Jugoslávií 1949-12SG tzv.
1949-1950 leningradský případ, tj. čistky v Leningradě
1949 (leden) založení Rady vzájemné hospodářské pomoci; Stalin informuje předáky sovětského bloku, že do 3-4 let se socialismus válkou rozšíří po celé Evropě
1950 (únor) smlouva s Čínou o přátelství a vzájemné pomoci
1953 (leden) zpráva o zatčení skupiny kremelských lékařů (odvoláno v dubnu téhož roku)
1953 (5. března) smrt J. V. Stalina
1955 (14. května) podepsána smlouva o Varšavském paktu
1956 (únor) referát N. S. Chruščova o kultu osobnosti na XX. sjezdu KSSS
1956 (4. listopadu) intervence sovětských vojsk v Maďarsku
1957 (červenec) porážka Chruščovových odpůrců
1960-1962 začátek roztržky mezi SSSR a Čínou
1961-1963 nová vlna destalinizace
1964 (říjen) sesazení N. S. Chruščova, v čele strany L. I. Brežněv
1966 (duben) XXIII. sjezd KSSS, počátek neostalinismu
1968 (21. srpna) vpád vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR
1979 (26. prosince) sovětská intervence v Afghánistánu -
1982 (10. listopadu) smrt L. I. Brežněva, generálního tajemníka
1984 (9.února) smrt j. Andropova, generálního tajemníka
1985 (10. března) smrt K. U. Černěnka, generálního tajemníka
1985-1989 „perestrojka" M. S. Gorbačova
1989 (červenec) Gorbačov v Pekingu, dohoda na smlouvě o vymezení hranic
1991 19-22.srpna pokus o konzervativni puc
1991 12.12. ukonceni existence SSSR a vytvoření Společenství
nezávislých států
Žádné komentáře:
Okomentovat