Po 17.11.1989 vyvstala nutnost přehodnocení a úpravy stávajících učebních osnov. Česká pedagogická teorie navázala na tradice školství hlavně z předmnichovské republiky a navázala kontakty se západní pedagogikou . Významné pro rozvoj českého školství je i to, že byl umožněn vznik alternativního školství. Např. na 1. stupni ZŠ byly postupně do praxe zavedeny tři vzdělávací programy :
- Obecná škola (od září 1993 na určitých školách, které se dobrovolně přihlásily tento projekt
ověřovat)
- Základní škola (od září 1996, podle tohoto programu se vzdělává 75% žáků)
- Národní škola (od září 1997, tento program si zvolilo asi jen 50 škol v České republice)
Vznikla řada alternativních školy : školy církevní, waldorfské, montessoriovské, daltonské,angažované učení, škola hrou, zdravá škola aj.
Rozšířila se síť vysokých škol, vznikají vyšší odborné školy.
JAN JAKUB RYBA
- učil na triviální škole Rožmitále pod Třemšírem
- psal si podrobně deníky co který den ve škole dělal
- dílo: Krátký výtah z letopisů českých, Ponaučení o přirozených věcech pro mládež školy Rožmitálské
- fyzika, přírodopis
- založil školní knihovnu, nedělní opakovací škola, kancionálek pro děti, skládal vhodně písně pro děti
- spolupráce rodiny, porady učitelů z různých škol
- sebevražda – pronásledován rakouskými úřady
JAN NEPOMUK JOSEF FILCÍK
- učitel, včelař, spisovatel
- metodické příručky( zvýšil úroveň vyučování)
- dílo: Čítanka čili kratochvilník školní – matka českých písanek
BERNARD BOLZANO
- vedl studenty k vlastenectví
- zlo vychází z nevědomosti a nevzdělanosti
- dílo: O nejlepším státě – pozornost školství, výchově a vzdělání od nejútlejšího dětství rodině i ve škole
Žádné komentáře:
Okomentovat