29.Náhrada škody při odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání - obecně, uplatnění zásady rebus sic stantibus a ne bis in idem reparare damnum
Náhrada škody se zaměstnanci poskytuje při odškodňování prac. úrazů a nemocí zpovolání
Formy: náhrada za ztrátu výdělku, za bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada věcné škody
(Zemře-li pracovník, pozůstalým přísluší náklady na léčení, přim. náklady spojené s pohřbem, výživa pozůstalých, jejich jednorázové odškodnění a samozřejmě náhrada věcné škody)
Ne bis in idem reparare damnum: například výživné přísluší pozůstalým jen do fiktivního věku 65 let pracovníka (pak by byla hrazena dvakrát – důchod)
Rebus sic stantibus – zásada z(a)měnitelnosti – dle § 202 ZP (Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání).
Výše: viz §§ 193a;194 a 195 ZP
Žádné komentáře:
Okomentovat