V závislosti na tom, kdy se dítě za trvání ...

V závislosti na tom, kdy se dítě za trvání manželství narodilo, rozlišuje zákon dva případy otcovství, a to:
a) Narodí-li se dítě v době mezi 180 dnem od uzavření manželství a 300 dnem po tom, kdy manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, lze otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že manžel matky mohl být otcem dítěte (§ 58 odst.1 ZOR). Popření muselo být bez veškerých pochyb. Po novele připouští § 58 odst. 1 toto, narodí-li se dítě do 300 dnů po rozvodu manželství, a jiný muž o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, lze otcovství manžela považovat za vyloučené též na základě souhlasného prohlášení matky, manžela a tohoto muže. Toto prohlášení musí být učiněno v řízení o popření otcovství.
b) Narodí-li se dítě před 180 dnem od uzavření manželství, postačí k tomu, aby se manžel matky nepovažoval za otce, popře-li u soudu své otcovství. Tuto výhodu ztratí prokáže-li druhá strana, že v tzv. kritické době s matkou dítěte souložil(>180<300 dní od narození) nebo při uzavírání manželství věděl, že je těhotná. U umělého oplodnění je popření otcovství nemožné.

11.2.2 Druhá domněnka otcovství
A) Určení otcovství – pokud první domněnka nepřichází v úvahu(svobodná žena, delší doba něž 300 dnů, manžel matky úspěšně popřel otcovství). Za otce se považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Musí být před příslušným orgánem(matriční úřad), ústní formou, oběma rodiči(pokud je matka dement nebo nezvěstná stačí prohlášení otce).