- podle asyrského „asü“ = země východu
- největší světadíl
- leží na severní polokouli
- obyvatelstvo: 3,13 miliardy
- omývána oceány – Severní ledový, Tichý a Indický
- nerostné bohatství: ložiska všech důležitých nerostů – cín (Malajsie), uhlí (Indie, Čína), nafta (kolem Kaspického moře a Perského zálivu), zlato, bauxit, slída, diamanty, měď chrom, mangan…
- velká horizontální a vertikální členitost – nejvyšší hora (Mount Everest), nejnižší položené místo (hladina Mrtvého moře), největší poloostrov (Arabský), největší záliv (Bengálský)
- hranice: s Evropou - Ural, Kaspické moře, řeka Emba, Kumsko-manyčská sníženina, Černé moře, Bospor, Marmarské moře, Dardanely
s Amerikou – Beringový průliv
s Afrikou – Suezská šíje
Povrch
- základem jsou prahorní štíty a tabule – S – Sibiřský štít, V – Čínská tabule, J – Indická tabule, JZ – Arabský štít
- rozsáhlá pohoří – alpsko-himalájská soustava – Himaláj, Karákoram, Kchunlun, Pamír, Hindúkuš – poskytují menším národům žijícím tradičním způsobem - Tibeťané
- oblast jihovýchodní a východní Asie - styk litosférických desek – koncentrace zemětřesné a vulkanické činnosti
- nížiny tvoří jen 26 % povrchu – Západosibiřská rovina, Indogonžská a Východočínská nížina
- nachází se zde nejníže položení místo – proláklina Mrtvého moře
- nejhlubší kryptodeprese – dno Bajkalského jezera
- centrální Asie – pustinné oblasti – stepi, pouště (Gobi, Taklamakan, Rub-al-Chálí), polopouště
- JZ – pustinné oblasti – naleziště ropy a zemního plynu
Klima
- obsahuje všechna podnebná pásma – od arktického až po rovníkové
- S – ovlivňován studeným arktickým vzduchem, permafrost
- největší část Asie – mírný podnebný pás – kontinentální charakter
- J a JV – monzunové podnebí – zimní – období ducha
- letní – období dešťů (největší srážky – Čerapundží)
- v oblastech vysokých pohoří jsou vyvinuty výškové podnebné stupně
- aridní podnebí v oblasti pouští
Vodstvo
- říční síť silně závislá na podnebí a reliéfu
- více než 40% povrchu tvoří bezodtokové oblasti
- v pouštích jsou častá vádí
- řeky - nejvodnatější jsou sibiřské veletoky (Ob, Jesinej, Lena) – největší tání v době tání sněhu; řeky monzunové (Ganga, Brahmaputra, Mekong) – nej průtok v době monz.dešťů
- jezera – největší Kaspické moře, nejhlubší je Bajkal, nejslanější a nejníže položené Mrtvé moře
- Aralské jezero – vysychání (přítoky zeměděl.využívané) – ekolog.katastrofa (zasolení půd v okolí)
- 1. Geografie jako věda, základy kartografie
- 2. Planetární geografie. Zobrazování země
- 3. Atmosférická složka fyzickogeografické sféry
- 4. Hydrosféra A)
- 5. Hydrosféra B)
- 6. Litosférická složka fyzickogeografické sféry A)...
- 7. Litosférická složka fyzickogeografické sféry B)...
- 8. Pedosféra, Biosféra
- 9. Politická mapa světa
- 10. Geografie obyvatelstva a sídel A)
Žádné komentáře:
Okomentovat