- uspořádání sluneční soustavy bylo ve středověku chápáno jako geocentrické
- v 16.stol. Mikuláš Koperník – heliocentrický názor (planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách)
- v 17.stol. Johanes Kepler – stanovil zákony pohybu planet (ne po kruhových ale eliptických)
- SLUNCE - ústřední hvězda sluneční soustavy
- dva základní pohyby :
1. Rotace kolem vlastní osy
2. Pohyb okolo středu Galaxie
-planety sluneč.soustavy tvoří dvě skupiny:
a) TERESTRICKÉ (zemského typu – Merkur, Venuše, Země, Mars)
b) VELKÉ PLANETY (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun)
-většina planet má své měsíce, největší počet měsíců mají Jupiter a Saturn
- MĚSÍC – přirozená družice měsíce
- obíhá kolem Země po eliptické dráze, Měsíc se otočí kolem své osy za stejnou dobu jako je doba oběhu kolem Země – z toho vyplývá, že je stále přivrácen stejnou stranou k Zemi
- ze Země je vidět, jak se mění tvar osvětlené části Měsíce – důvodem je změna vzájemné polohy vůči Slunci, stav osvětlení se nazývá fáze :
Nov – Měsíc je mezi Zemí a Sluncem, Měsíc ze Země není vidět
1. čtvrť – Měsíc dorůstá (tvar D), je vidět polovina Měsíce
Úplněk – Měsíc je na opačné straně než je Slunce, je vidět celý Měsíc
3. čtvrť – Měsíc couvá (tvar C), je vidět polovina Měsíce
Zatmění je jev, při kterém jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného, zatmění – částečné, úplné
1. Zatmění Slunce – Měsíc se dostane mezi Slunce a Zemi a vrhá stín
2. Zatmění Měsíce – Měsíc vstoupí do stínu Země
- polohu bodů na zemském povrchu určujeme pomocí zeměpisných souřadnic – zeměpisné šířky a zeměpisné délky
- zemské póly = průsečíky rotační osy Země se zemským povrchem
- rovník = průsečnice zemského povrchu s rovinou procházející středem Země a kolmou k zemské ose
- zeměpisná šířka = úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země
- rovnoběžky = spojnice všech bodů stejné zeměpisné šířky
- obratníky (raka,kozoroha-23°27´)
- polární kruhy (66°33´)
- zeměpisná délka = úhel, který svírá rovina základního poledníku s rovinou místního poledníku
- poledníky = spojnice všech bodů stejné zeměpisné délky
- Země koná několik pohybů – 2 základní – rotační pohyb a oběh Země kolem Slunce
1. ROTAČNÍ POHYB ZEMĚ
- Země se otáčí kolem své osy ve směru pohybu hodinových ručiček – od západu k východu, jedno otočení kolem osy trvá necelých 24hod. – hvězdný den
- důkazy rotace: - padající tělesa se odchylují od svislice k východu
- působení Coriolisovy síly – mění původní směr vzdušných i vodních proudících mas(pasáty, moř.proudy)
- vlivem rotace Země dochází ke střídání dne a noci
2. OBĚH ZEMĚ KOLEM SLUNCE
- Země obíhá kolem Slunce proti směru pohybu hodinových ručiček
- vzdálenost Země od Slunce není stálá:
- nejbližší bod - přísluní (perihelium)
- nejvzdálenější bod - odsluní (afelium)
- pohyb Země na oběžné dráze je nepravidelný
- doba oběhu o 360° se nazývá tropický rok – necelých 366 dní
- přestupný rok – každý čtvrtý rok – má 366dní
- základní příčinou střídání ročních období je sklon zemské osy, která svírá s rovinou ekliptiky stálý úhel 66° 33´
- léto začíná 21.-22. června – letní slunovrat - severní konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci, na severní polokouli je nejdelší den a nejkratší noc, paprsky v poledne dopadají kolmo na obratník Raka
- podzim začíná 22.-23.září – podzimní rovnodennost – den a noc stejně dlouhé, sluneční paprsky kolmo na rovník
- zima začíná 21.-22. prosince – zimní slunovrat – severní konec zemské osy je nejvíce odkloněn od Slunce, paprsky kolmo na obr.Kozoroha, den je kratší a noc delší
- jaro začíná 20.-21.března – jarní rovnodennost – paprsky kolmo na rovník, den a noc stejné
- lidé se v občanském životě řídí slunečním časem
- každý poledník má svůj místní čas – posun o 1° odpovídají 4 minuty – o 15° odpovídá celá hodina
- Země je rozdělena na časová pásma – 1 pásmo o 15° > posun o hodinu, na západ -, na východ +
- datová hranice– probíhá přibližně kolem 180.poledníku, přestupujeme-li datovou hranici z východu polokoule na západní, získáváme jeden den (dva dny ponecháme stejné datum), jestli ze západní na východní jeden ztrácíme (přidáme jeden den k datu)
- deformace tvaru zemského tělesa = slapové jevy, způsobené gravitací Měsíce a Slunce a odstředivou silou, která vzniká pohybem Země kolem těžiště Země – Měsíc(barycentrum)
- mořské (dmutí), zemské kůry, atmosféry
- mořské dmutí – příliv – vzniká na straně přivrácené a odvrácené k Měsíci
- přivrácená strana – přitažlivá síla Měsíce
- odvrácená strana – odstředivá síla M.
- půldenní příliv, skočný příliv (Země, Slunce a Měsíc v jedné rovině), hluchý (spojnice Země-Měsíc a Země-Slunce svírají pravý úhel)
- informace o zemském povrchu získáváme pomocí leteckého nebo kosmického snímkování
Žádné komentáře:
Okomentovat