Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

B) Krátkodobý (operativní) horizont

1. Optimalizace struktury oběžných aktiv
Optimalizace struktury i objemu oběžných aktiv musí být nezbytně nutně spojena se strukturou výrobního programu. Mimo aktuální stav výrobního programu je neméně významný i jeho vývoj v budoucnosti. To vede k úvahám o řízení výrobkových inovací, jejichž nákladovou část definují již několikrát zmiňované kalkulace nákladů.
2. Optimalizace struktury krátkodobého kapitálu
Požadavek na optimální strukturu krátkodobého kapitálu vede k nutnosti optimalizovat investiční proces, v daném případě věnovaný investicím finančním.
Specifika finančních investic přesahují rámec kurzu Základů firemních financí. Proto se jimi v dalším nebudeme zabývat. Nicméně je jasné, že zásadně se pohybujeme v oblasti řízení investic, což vede ke zdůraznění významu investičních rozhodnutí.
3. Optimalizace ochrany proti finančním rizikům.
Riziko obecně a finanční riziko zvlášť je jedním z velkých témat současných firemních financí či současného finančního řízení podniku. I tato oblast je však mimo hlavní náplň předmětu. Nicméně se jí alespoň částečně dotkneme v podobě ochrany proti investičnímu riziku. Důvod pro toto kompromisní řešení je zřejmý – investiční rizika jsou tak vysoká, že i na úrovni základního kurzu firemních financí či finančního řízení podniku je třeba se problematice finančních rizik a ochrany proti nim věnovat.
Pod pojmem optimalizace ochrany proti finančním rizikům pak na dané úrovni poznání rozumíme přiměřenost navržených a použitých prostředků k eliminaci rizika vlastnímu riziku. V zásadě jde o to, aby ochrana proti riziku nebyla dražší než potenciální negativní důsledky hrozícího rizika.

Fáze finančního rozhodování
1. Vymezení problému a určení cílů
2. Analýza vstupních informací
3. Stanovení variant řešení (reálné)
4. Volba kritéria optimality a určení optimální varianty
5. Realizace a dosažení cíle

Žádné komentáře:

Okomentovat