Emoce

Emoce:
= psychické vlastnosti, které vznikají prožíváním subjektivního stavu a vztahu k působícím podnětům
- druhy emocí: - stenické (pozitivní)
- astenické (negativní)
- nižší: - tělesné (po)city ve vztahu k organismu (např. bolest, hlad)
- citové reakce (bezprostřední reakce na podnět – afekt; např. rozesmátí)
- citové stavy (nálady; např. smutek)
- citové vztahy (např. láska)
- vyšší (jsou pouze u lidí): - intelektuální emoce (např. radost z poznání)
- etické emoce (emoce zažívané z dodržování/porušování
norem dané kultury; např. hrdost, stud)
- estetické emoce (např. odpor)
- sociální emoce (např. pocit sounáležitosti)
- vlastnosti emocí: - indukce – nakažlivost, přenos emocí
- ambivalence – člověk zažívá současně kladné i rozporuplné emoce
- subjektivnost – jsou vždy individuální
- spontánnost – jsou nezávislé na vůli
- předmětnost – jsou spojené s nějakou věcí, osobou, myšlenkou
- aktuálnost – jsou okamžitý proces
- polarita – mohou snadno přecházet z jedné krajnosti do druhé
- mají vliv na další psychické procesy
- emoční inteligence (EQ): - míra schopnosti spokojeného prožívání života
- tvoří ji - sebeovládání
- sebeuvědomění
- motivace
- empatie
- sociální dovednosti