Helénismus je období od konce 4. století př. n. l. do roku 529 n. l.

- helénismus je období od konce 4. století př. n. l. do roku 529 n. l.
- Řecko pod nadvládou Alexandra Velikého a později Říma

Kynikové:
- člověk se nemá trápit svým zdravím, utrpením ani smrtí
- člověk se nemá zabývat ani starostmi druhých → cynismus
- Antisthenés - žák Sokrata
- štěstí nezávisí na majetku, moci ani zdraví
- prosazoval skromnost a střídmost
- když jednou člověk dosáhne štěstí, už ho nikdy neztratí
- anarchista – stát jako zbytečná instituce
- „Švec chápe filosofii lépe než král.“
- Diogenes - bydlel v sudu, měl jen plášť, hůl a hrnek, ale byl velmi šťastný

Stoikové:
- škola vznikla v Aténách, zakladatelem Zenón z Kitia (též Zenón Stoik)
- scházeli se v sloupové síni (řecky „stoá poikilé“), proto stoikové
- pozdní stoicismus se vyvíjel v Římě
- ideálem je pro ně stav duševního klidu a moudrosti, čehož se dá dosáhnout tím, že člověk nelpí na vnějších věcech, jejichž ztráta mu může způsobit utrpení
- pohrdání statky, askeze – lhostejnost
- nevzpouzet se nutnosti a ovládat své emoce
- člověk musí žít v souladu s přírodou
- člověk má být nezávislý na vnějších poměrech
- osvobození = apatheia, člověk dosáhne ctnosti (areté) a vnitřní vyrovnanosti (ataraxia)
- prosazovali empirismus – poznávání na základě zkušeností
- prosazovali rétoriku (schopnost monologu) a dialektiku (schopnost dialogu)
- filozofie jako vajíčko: skořápka = logika, bílek = fyzika, žloutek = etika
- základem všeho je bůh – pneuma (směs ohně a vzduchu, která obsahuje aktivní princip – tzv. spermatický logos – semena všeho), který vše prostupuje