Inteligence

9.2 Inteligence
= dispozice k myšlení.
Složky – vzhledem k tomu, že jde o vlastnost:
 Vrozená – fluidní (tekutá) – souvisí s vývojem CNS = mozku
 Získaná – krystalická – rozvíjí se celý život, pokud se učíme a požíváme CNS = mozek
Typy inteligence – podle oblastí ve kterých se uplatňuje:
 Teoretická – abstraktní operace
 Praktická – konkrétní operace s objekty
 Sociální – schopnost moudrého jednání v mezilidských vztazích
Měření inteligence:
1905 Alfred Binet – jak poznat žáky, kteří nestačí ve škole a potřebují odlišné osnovy. Wiliam Stern – pojem IQ = poměr mentálního ke skutečnému věku x 100
- testy Army-alfa, Army-beta = neverbální testy inteligence.
9.3 Sociální inteligence
= sociální vcítění, obratnost v navazování a udržování kontaktů s druhými lidmi, schopnost rychle a přesně vyhodnocovat zpětnou vazbu v interakci, přesvědčovat druhé lidi, vést rozhovory a taktně je ukončovat.
Sternberg (1997) ji rozlišil:
 školní = úspěchy v akademickém vzdělávání
 inteligence pro rozpoznávání problémů
 inteligence ulice, krys = uplatnění v tvrdém boji o každodenní přežití
2 oblasti EQ:
 schopnost úspěšně zvládat vlastní život
 schopnost mít dobré a úspěšné vztahy s druhými lidmi
Měření EQ v 5 oblastech:
 sebevědomí
 organizace vlastního života
 motivování sebe sama
 empatie
 angažovanost v kontaktu s druhými lidmi