Úvod do psychologie
Psychologie = psyché (duše) + logos (věda) psychologie = věda o duši
psychologie = věda o psychice člověka a jejich vnějších projevech , obecná věda o lidském chování. Zkoumá duševní jevy, jak působí v životě, jak se v průběhu utvářejí a vyvíjí
VÝZNAM PSYCHOLOGIE
1. Pro uchováni psychického zdraví
2. Pro sebeovládání
3. Pro komunikaci s lidmi
4. Pro práci (obchod, podnikání)
HISTORIE PSYCHOLOGIE
metafyzické období (duše)
- předvědecká fáze (starověk 19. století), byla psychologie součástí filozofie, nauka o duši
- staří Řekové – hybný princip těla je duše, podstata bytosti je duše
- Platón (427 – 347 př.n.l.) – tělo dočasné vězení pro duši, je nesmrtelná, je podstatou života, úkolem pro člověka je péče o duši, duše se rozpomíná na svět ideí (svět reálné pravdy, nesmrtelného bytí), my jsme ve světě jevů, nejvyšší ideou je dobro a vše by k němu mělo směřovat
- Aristoteles (384 – 322 př.n.l.) – duše je nesmrtelná, klade důraz na zkušenosti smyslové, nemá důkaz o světě ideí, duše – část živočišná (pohyb), myslící (od strůjce světa) a rostlinná (základní funkce), stvořitelem světa není bůh ale nějaká síla Demiurg, když člověk umírá vrací se myslící část duše k Demiurgovi
- Sv. Augustin (354 – 430 n.l.) – poznání vlastní duše, čistota duše
- René Descartes (1590 – 1650) – zkoumání vědomých myšlenkových pochodů, duše ke svému životu nepotřebuje nic jiného
Empirické období (zkušenost)
- stav toku myšlenek je vědomí (uvědomované prožívání)
- spor je: jak je utvářena lidská osobnost
- John Lock (1632 – 1704) – člověk získává vše v životě, při narození nemá žádné vědomí, pomocí smyslů vše získáváme „nic není v rozumu , co dříve nebylo ve smyslech“, senzualismus – smysl informovanosti z vnějšku
- G. W. Leibniz – člověk má genetický podklad, lidská bytost se skládá z energie, metafyzického bodu, lidská osobnost je daná =>hlubinná filozofie
Žádné komentáře:
Okomentovat