Vnímání je komplexní proces , který probíhá na několika úrovních : na jedné straně je zaměřené na vnější svět a na druhé na smyslové zachycení vlastní osobnosti . Tyto oba procesy probíhají pararelně a ve stejném čase za neustálé vzájemné výměny přicházejících informací a jejich hodnocení na základě dat již dříve organismem získaných .To umožňuje mít permanentní vědomí o tom , jakou hodnotu přicházející data pro danou osobnost mají , pro jeho přetrvávání , pro jeho subjektivní pocit zdraví , pro uskutečňování jeho cílů , pro jeho komunikační aktivity .
Samotná percepce je proces redundantní - při každé vjemové aktivitě brání tři různé skupiny filtrů tomu , aby organismus byl zaplaven nadbytkem podnětů a současně umožňují soustředit se na ty druhy informací , jež jsou z hlediska organismu důležité či smysluplné . Funkce mozku a nervového systému je zde spíše eliminativní a ne produktivní . Každý člověk je schopen vnímat vše , co se děje kolem něho , co se stalo , dokonce i v kosmu a pamatovat si vše , co se mu kdy přihodilo. Úkolem mozku a CNS je právě chránit jej před touto záplavou aktuálně nepotřebných informací a poznatků . Působením těchto filtrů ale dochází k systematickému deformování , zkreslování a zkracování informací , což vede k tomu , že naše modely světa se musí nevyhnutelně lišit od světa samotného . Zakladatelé NLP označují tyto filtry jako neurologické , sociální a individuální omezení , působící ve spojení s každým aktem vnímání .
1 Neurologická omezení jsou dána výkonností smyslových orgánů , pěti senzorických kanálů - zraku , sluchu , hmatu , chuti a č2 ichu ; existují fyzikální fenomény , jež se nacházejí za hranicemi těchto senzorických kanálů . Na rozdíl od dalších omezení nepředstavují tyto filtry zásadní zeď mezi jednotlivými lidmi , jelikož míra těchto neurologických omezení se u všech normálních jedinců přibližně stejná - lidé vnímají s podobnou intenzitou a kvalitou.
1 Sociální omezení - někdy označ2 ovaná jako sociálně - genetická jsou dána tím , že lidé jako č3 lenové jistého sociálního systému jsou vystaveni v něm převládajícím kategoriím č4 i filtrům, to je například užívané řeč5 i nebo obecně přijímaných způsobům vnímání a všem ostatním sociálním fikcím . Tímto filtrem jsou oddělovány zkušenosti jednotlivých skupin lidí na základě jejich např. odlišné kulturní úrovně . Když se uč6 íme nějaké řeč7 i , stáváme se dědici vědění těch lidí , kteří zde byli před námi .V tomto smyslu jsme souč8 asně oběťmi : z neomezeného množství možných zkušeností byly jen některé pojmenovány , označ9 eny slovy a tím i vyvolaly naši pozornost . Souč10 asně množství zkušeností , č11 asto velmi napínavých a potřebných , které vnímáme ve smyslové rovině , ale nejsou pojmenovány - nepronikne do našeho vědomí . Tak například řeč12 Eskymáků vlastní asi sedmdesát různých označ13 ení pro sníh - nedivíme se tomu už z toho důvodů , jaký různý význam má sníh pro Eskymáky a pro nás Středoevropany . Řeč14 je tedy jakýmsi akumulovaným věděním jisté sociální č15 i etnické skupiny lidí . Z nekoneč16 ného množství smyslových podnětů vybírá řeč17 věci , které se ve zkušenosti lidí , kteří řeč18 tvoří č19 asto opakují a kde se ukazuje , že tyto věci jsou potřebné .
Žádné komentáře:
Okomentovat