Verbální komunikace je jen jedním z aspektů komunikačního procesu , často tvoří nejméně významnou část komunikace . Obrovské množství informací je sdělováno neverbálně , tonálně , gestikulací , dotyky .Tento druh komunikace však obvykle probíhá pod prahem našeho vědomí Optimem by bylo vnímat významné signály a v závislosti na situaci , kontextu a osobě je dekódovat , rozumět jim .Verbální výroky se však od sebe liší již na základě převažujících smyslových systémů :
Výrok : Potvrzuji Váš názor .
Vizuálně : Vidím , co myslíte.
Auditivně: Rozumím Vám době.
Kinesteticky : Mám pocit , že to , co říkáte , je správné
Výrok : Chtěl bych Vám něco sdělit
Vizuálně : Chtěl bych Vám něco ukázat /obraz něčeho/.
Auditivně : Chtěl bych , abyste pozorně naslouchal tomu , co Vám nyní řeknu .
Kinesteticky : Chtěl bych , abyste se s tím dostal do kontaktu .
Výrok : Rozumíte tomu , co říkám ?
Vizuálně : Podívejte , co bych Vám chtěl jasně naznačit .
Auditivně : Když to posloucháte - zdá se Vám to správné ?
Kinesteticky : Odpovídá to Vašemu pocitu ?
V rozhovoru s jinou osobou nám tyto příklady otevírají novou , zajímavou perspektivu - totiž analyzovat v rozhovoru tyto smyslově-specifické aspekty . V neverbálním projevu jsou to pohyby očí , gesta , změny dechu , změny v držení těla , změny svalového tonu , změny v intonaci či v tempu řeči a mnoho dalších změn , jež můžeme v průběhu komunikace pozorovat .
Zjišťování rozdílných vzorců pohybů očí je velkým přínosem neurolingvistického programování . Během výzkumů bylo Bandlerem a Grinderem zjištěno , že jednotlivé osoby vykazují typické výrazy obličeje , když se pohybují v určitém smyslovém systému : jestliže si např. lidé představují před svým vnitřním zrakem nějaký obraz , nějakou scénu , jejich oči , resp.přesněji pupily se na kratičký okamžik obracejí do určitého směru ; tento směr je ale výrazně odlišný v závislosti na tom , zda je tento jedinec šťastný či něšťastný . Výzkumy ukázaly , že v pohybech očí najdeme jistá schemata , dokonce nezávislá na kulturním okruhu , z něhož lidé pocházejí .Jediný rozdíl byl nalezen mezi leváky a praváky . Základní vzorec praváků je následující /viděno z perspektivy dané osoby/:
Pohled nahoru
nahoru vlevo : vizuálně orientovaný
nahoru vpravo : vizuálně konstruující
Pohled ve výši očí
vlevo : auditivně pamatující
vpravo : auditivně konstruující
Pohled dolů vlevo : vnitřní řeč , vnitřní dialog
Pohled dolů vpravo : vnitřní pocity
Na základě tohoto schematu se dá dekódovat , jak člověk uvažuje , to je které smyslové orgány se na tomto vnitřním probíhajícím procesu podílejí , jaké strategie tato osoba užívá . Skryt ale jistě zůstává obsah , tedy o čem daná osoba přemýšlí . K obsahu se musí vždy osoba sama vyjádřit , nelze tedy spekulovat . Zde nám nezbývá nic jiného než pozorně registrovat ostatní signály, např. červené uši , potící se čelo či další známky nervozity apod. .Důležité tedy je pozorně vnímat nejen to , co lidé říkají , ale mnohem více si všímat toho , jak to říkají .
Žádné komentáře:
Okomentovat